24 C 143/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 110 534 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 22 850 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 87 684 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 87 684 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 42 159,73 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení v částce 2 608,58 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení v částce 693,42 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 28. 5. 2020 po žalovaném zaplacení částky 110 534 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobce v souvislosti s bezesmluvním užíváním nemovitosti žalobce, které je v jeho výlučném vlastnictví, a to pozemku parc. č. st. číslo zast. plocha a nádvoří o výměře 810 m2, zaps. v kat. úz. obec, obec Suchonice a okres okres Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc, na kterém stojí budova bez č.p./č.ev. – zemědělská stavba náležející do výlučného vlastnictví žalovaného.. Kromě uvedeného pozemku je uvedená budova žalovaného umístěna i na pozemcích parc. č. st. číslo a parc. č. st. číslo, zaps. v kat. úz. obec, obec Suchonice a okres okres Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. Ke dni 28. 8. 2018 žalovaný již vlastníkem budovy není, stal se jím příjmení příjmení na základě kupní smlouvy uzavřené s žalovaným ze dne 9. 5. 2018. Pozemek žalobce však byl žalovaným dlouhodobě užíván, proto byl opakovaně vyzýván žalobcem k uzavření nájemní smlouvy, nicméně bez úspěchu. Na základě vypracovaného znaleckého posudku požaduje žalobce po žalovaném zaplatit obvyklé nájemné ve výši 9 Kč/m2/měsíc, tj. za 810 m2 celkem 110 534 Kč za období od 1. 5. 2017 28. 8. 2018. Žalovaný však za užívání pozemku za uvedené období zaplatil celkem částku 3 240 Kč dne 21. 7. 2017 a 2 160 Kč dne 30. 4. 2020, celkem tedy 5 400 Kč, tato částka je od žalobního nároku již odečtena. Žalovaný svoji povinnost nesplnil ani po výzvě právního zástupce žalobce se splatností 7 dní od jejího doručení, k čemuž došlo 27. 3. 2020. Z uvedeného důvodu tedy požaduje žalobce zaplatit i z uplatněné pohledávky zákonný úrok z prodlení od 4. 4. 2020 až do úplného zaplacení. Pokud žalovaný namítá nevyužívání svých dalších 5 vrat umístěných na budově, tato jsou zcela přístupná a využitelná, žalovaný není ani omezen v přístupu k budově a jeho vratům brankou, žalovaný může využívat ke vstupu do budovy i pozemek parc. číslo. Pozemky kolem budovy žalovaného jsou zcela otevřené, tudíž nebrání žalovanému ke vstupu do budovy všemi k tomu zřízenými vchody. Navíc branku na pozemku si zřídil samotný žalovaný na vlastní náklady bez jakéhokoliv ohlášení.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, když popřel výši požadované úplaty za užívání pozemku, neboť tato výše z dlouhodobého hlediska neodpovídá skutečnosti a situaci na trhu. Žalobce má zato, že výše obvyklého nájemného činí 4 Kč/m2 za kalendářní rok, neboť se jedná o pozemek umístěný v rozsáhlejším areálu s tím, že odkázal již na obdobná rozhodování Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 138/2011 a sp. zn. 15 C 84/2015, v nichž byla stanovena výše úhrady takového pozemku 1 Kč/m2 za kalendářní rok. Z uvedeného důvodu tedy žalovaný uhradil žalobci toliko částku v celkové výši 5 400 Kč. Dále pak namítnul, že žalobcem předložený znalecký posudek se týká pozemku nezastavěného, nicméně v daném případě jde o pozemek zastavěný. V uvedeném areálu jsou nemovitosti využívány více subjekty za podstatně nižší cenu, než kterou účtuje žalobce za pronájem svých nemovitostí. Předmětný pozemek užíval v uvedeném období žalovaný pro své soukromé skladovací potřeby, nikoliv pro podnikatelskou činnost, nicméně žalovaný předmětný pozemek neužívá v celém rozsahu jeho plochy, neužívá část pozemku přesahující obrys budovy až na hranice pozemku ve vztahu k pozemkům ostatním, do haly vstupuje pouze jedněmi vraty, zbytek přístupových vrat u budovy nevyužívá. Z uvedeného důvodu poukazuje na nezbytnost ponížit výši ceny za užívání toliko části pozemku nacházejícího se pod budovou. Současně žalobce odkázal na polyfunkčnost využívaného pozemku žalovaným, který není ryze zemědělský, pro účely využití budovy žalovaným je nepřijatelná výše za užívání v částce 1 Kč/m2 za kalendářní rok.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že: -) Výpisy z KN, darovací smlouvou ze dne 2. 7. 2013, kupní smlouvou ze dne 9. 5. 2018, kupní smlouvou ze dne 3. 9. 2012 vč. návrhu na vklad ze dne 17. 9. 2012, kopií katastrální mapy, nespornými skutkovými tvrzeními – žalobce je na základě darovací smlouvy ze dne 2. 7. 2013 s právními účinky vkladu ke dni 3. 7. 2013 výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo zast. plocha a nádvoří o výměře 810 m2, zaps. v kat. úz. obec, obci obec a okresu okres Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc, na kterém stojí stavba bez č.p./č.ev. – zemědělské stavení náležející do výlučného vlastnictví žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 3. 9. 2012 s právními účinky vkladu ke dni 17. 9. 2012, přičemž na základě kupní smlouvy ze dne 9. 5. 2018 s právními účinky ke dni 28. 8. 2018 se stal novým vlastníkem uvedené budovy příjmení příjmení. Předmětná budova je umístěna na pozemcích parc. č. st. číslo, parc. č. st. číslo a parc. č. st. číslo, zaps. v kat. úz. obec, obec Suchonice a okres okres Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. Žalobce je současně výučným vlastníkem dalších nemovitostí původního zemědělského areálu, kde se nachází pozemek parc. č. st. číslo, a to pozemků parc. číslo – ostatní plochy, manipulační plochy a parc. č. st. 121 - zastavěné plochy a nádvoří, na němž stojí stavba č. p 72- zemědělské stavení, a parc. číslo zastavěné plochy a nádvoří, na němž stojí stavba bez čp/č.ev. – obč. vybavenost. Pozemek parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, částečně zastavěný stavbou bez čp/č.ev., náležel v inkriminovaném období do podílového spoluvlastnictví žalovaného, spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří taktéž částečně zastavěného stavbou bez čp/č.ev. je Obec Suchonice a Obec Tršice. -) Posouzením tržní hodnoty pronájmu nemovitostí ze dne 1. 10. 2015, znaleckým posudkem číslo odborným vyjádřením znalce ze dne 12. 9. 2020 – právnická osoba pro potřeby žalobce 1. 10. 2015 uvedla rozmezí ceny za užívání pozemku žalobce žalovaným od 8 do 12 Kč za 1 m2, přičemž se jedná o bývalý areál zemědělského družstva s účelem užívání budovy jakožto skladovací prostory. Znalec celé jméno znalce na základě zadání žalobce vypracoval znalecký posudek k posouzení obvyklé ceny nájemného na pozemku parc. č. st. číslo v kat. úz. obec, kdy na základě obvyklé (tržní) ceny nemovoitostí zjištěné porovnávací metodou stanovil následně v návaznosti na cenu nemovitostí obvyklou cenu nájemného tohoto pozemku ve výši 9 Kč/m2/měsíc, přičemž jako porovnávací vzorky použil venkovní nezastavěné pozemky v blízké lokalitě za účelem mimo jiné k skladování, parkování aj. podnikání, dále pak areál se zpevněnou plochou, částečně zastavěnou halou, zděnou dílnou a kanceláří, samostatné nezastavěné pozemky s případným oplocením, odstavné plochy, v žádném případě se však nejednalo ani v jednom případě o obdobný segment nemovitostí na trhu, znalec tuto výši obvyklého nájemného stanovil v r. 2016 bez vymezení jednotlivých žalovaných období. Znalec obdobným vyjádřením doplnil pro potřeby žalobce své závěry, kterými potvrdil shodou výši obvyklého nájemného pro uvedený pozemek i pro r. 2017 a 2018 bez porovnávacích podkladů -) Předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2020 vč. doručenky, mailovou zprávou právního zástupce žalovaného ze dne 29. 4. 2020 – žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzýval žalovaného k úhradě uplatněné pohledávky do 7 dnů ode dne doručení výzvy, tato se dostala do dispozice žalovaného dne 27. 3. 2020, přičemž právní zástupce žalovaného v uvedeném mailu právní zástupkyni žalobce potvrdil ochotu žalovaného zaplatit za užívání pozemku za r. 2018 ve výši 2 160 Kč, když částku za předchozí období zaplatil již 20. 7. 2017 -) Fotografiemi ohledně vnitřního využití budovy, shodnými skutkovými tvrzeními, výpisem z živnostenského rejstříku – předmětná budova je žalovaným, nikoli jakožto podnikatelem, využívána pro účely skladovací -) Nájemní smlouvou a smlouvou o směně práva užívání nemovitých věcí ze dne 1. 1. 2015 výpisem z OR, výpisem z KN – žalobce jakožto pronajímatel uzavřel dne 1. 1. 2015 s D FK Tading s.r.o. jakožto nájemcem smlouvu o nájmu pozemku parc. č. st. 121, zaps. v kat. úz. obec, zastavěného cizí stavbou současně s právem směny zastavěných pozemků s přesahem příslušné výměry, za kterou bylo sjednáno nájemné ve výši 9 Kč/m2/1 měsíc v období od 1. 1.2015 do 31. 12. 2020, přičemž žalobce tvrdil, že účel využití u nemovitostí je skladovací -) sdělením žádosti o kontrolu ze dne 18. 7. 2017, podnětem k prošetření ze dne 5. 6. 2017, katastrální mapou a 2 ks fotografií, zápisem z místního šetření včetně dílčího protokolu o průběhu kontroly ze dne 3. 7. 2017, žádostí o kontrolu dodržování provozních řádů ze dne 3. 7. 2017, to vše ze spisu Krajského úřadu Olomouckého kraje sp. zn. KÚOK/59815/2017 OŽPZ/262, výpisy z OR, žalobou právnická osoba proti Ministerstvu životního prostředí ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp zn. 65A 29/2020 ze dne 1. 4. 2020, rozhodnutím MŽP č. j. MZP/2020/570 číslo ze dne 28. 1. 2020, odvoláním ČIŽP ze dne 17. 4. 2019, rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č. j. KUOK 10913/2008 ze dne 12. 12. 2008 a č. j. KUOK/84997/2007 ze dne 12. 9. 2007, kolaudačním rozhodnutím Obecního úřadu v Tršicích ze dne 21. 4. 006 vč. fotodokumentace, nájemní smlouvou pozemku ze dne 1. 4. 2017 - žalovaný je jednatelem fy právnická osoba provozující činnost v rámci předmětu podnikání v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v příl. 1 až 3 živnostenského zákona, dále je podnikatelem a současně i společníkem fy právnická osoba, jejíž předmět podnikání zahrnuje mimo jiné podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, obě firmy mají sídlo v adresa. Žalobce podal ke Krajskému úřadu obec, odboru životního prostředí dne 14. 6. 2017 podnět k prošetření skladování vysoce nebezpečných odpadů na pozemku prac. č. st. číslo v kat. úz. obec a dále žádost o provedení kontroly dodržování provozních řádů v zařízení právnická osoba, s.r.o, na základě této skutečnosti provedl uvedený úřad v součinnosti s ČIŽP, Oblastním inspektorátem okres od 1. 7. 2016 do 3. 7. 2017, když v uvedeném období se v samotné budově nenacházel žádný odpad, pouze prázdné plastové sudy, bigbagy s plastovou drtí, papír, lepenka, paleta dětských gumáků. právnická osoba, dne 2. 4. 2020 uplatnila u KS v obec, pobočka v Olomouci správní žalobu proti MŽP, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí MŽP č. j MZP/2020/570 číslo ze dne 28. 1. 2020, kterým bylo částečně potvrzeno rozhodnutí ČIŽP, oblastního inspektorátu okres dne 24. 1. 2019 a označené společnosti byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč dle zák. o odpadech, přičemž provedení kontroly v zemědělské budově bez adresa stojící na pozemku parc. č. st. číslo kat. úz. obec bylo nezákonné, neboť se týkalo odlišného subjektu- tj. žalovaného a jeho soukromých prostor. V době provedení kontroly v tomto objektu byly uskladněné soukromé věci žalovaného a materiál žalovaného jakožto jednatele kontrolovaného subjektu. Pozemek parc. číslo v kat. úz. obec byl pronajat právnická osoba, s.r.o. pro skladovací účely, přičemž dotčené pozemky byly kontrolované z hlediska ukládání odpadu. -) Výpovědí žalobce - do budovy je 6 vrat, žalovaný v rozmezí žalovaného období užívání pozemku žalovaným tato vrata využíval v souvislosti se svojí budovou, tyto užíval od září 2012 do srpna 2018, používal permanentně hlavně vrata hlavní, která se nacházejí ze strany sousedícího pozemku parc. číslo taktéž další vrata za rohem od strany sousedícího pozemku parc. číslo co se týče zbývajících dvou vrat na pozemku, tak nejméně používal vrata sousedící s pozemkem parc. číslo která jsou u hranice s pozemkem parc. číslo přičemž běžně byla otevřena vrata v počtu dvou kusů, která byla ze směru hranice s pozemkem parc. číslo. Pozemek parc. číslo sloužila k průchodu kolem haly, která v podstatě zastavila veřejnou komunikaci a tudíž tato veřejná komunikace nebyla již použitelná ve vztahu parc. číslo. Žalovaný v uvedené době působil ve společnostech, které nakládaly s odpady, za tím účelem byly využívány okolní pozemky, z nichž parc. číslo bezprostředně související s pozemkem parc. číslo dále i parc. číslo byly využívány k nakládání s odpady, tj. k návozu a odvozu odpadů, přičemž při této příležitosti byla vždy zpřístupněna a otevřena vrata haly, v okolí se pohybovala příslušná manipulační vozidla, která nakládala či vykládala kontejnery včetně bigbagy textilní. Později si začali stěžovat obyvatelé na skladování uvedených odpadů, proto byla také provedena kontrola ČIŽP a probíhá další řízení vedená proti právnické osobě, v níž žalovaný vystupuje. Pokud žalobce v uvedeném období pořídil fotografie z vnitřku haly, podřadil umístěné věci pod hospodářský odpad, i když v soukromém objektu. Uvedená hala byla používána ke skladování, nikoliv k zemědělské výrobě. Okolní část pozemku parc. číslo představuje manipulační plochu, která se vyskytuje kolem části haly a činí cca 3 m od obvodové zdi haly, jedná se o prostor za účelem udržování provozu haly a haly jako nemovitosti včetně přístupu k ní, když hala je skleněná, neboť dříve v ní byly česačky chmele, tato skutečnost vyžadovala i údržbu, tudíž byla zřízena kolem obvodové zdi části haly manipulační plocha v šíři cca 3 m, což je šíře příslušných vrat, které bylo nutné také udržovat a dále udržovat vesměs celé opláštění budovy do výšky cca číslo m. Pro žalobce je tudíž uvedená plocha zásadně nevyužitelná, nemůže pro něho plnit ani žádný účel, využitelná je toliko v souvislosti s užíváním haly, pro využití jinou osobou nemá žádný význam. Sám měl jakožto podnikatel v oblasti zemědělství zájem i o odkup příslušné haly od žalovaného, to se však nepodařilo, proto po celou dobu měl zájem o uzavření nájemní smlouvy s žalovaným, avšak ten nebyl ochoten se s sním domluvit. V souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy s D FK TRADING s.r.o. mu byla realitními kancelářemi doporučena částka pronájmu ve výši 9 Kč za m2 za měsíc, proto také z tohoto odhadu vycházel při požadavku výše bezdůvodného obohacení ve vztahu k žalobci a současně tato cena je zahrnuta i v uvedené smlouvě, která je kombinovaná se smlouvou směnnou. Tuto nájemní smlouvu znalci nepředložil za účelem vypracování odhadu obvyklého nájemného pro objektivnost znaleckého závěru. -) znaleckým posudkem číslo znalce celé jméno znalce ze dne 15. 6. 2021 – znalec oproti dříve zpracovanému posudku na základě zadání žalobce vycházel z odlišných vstupních údajů, charakteristik a předpokladů pro srovnání a zjištění cen nájemného ve vztahu k posuzovanému pozemku parc. č. st. číslo, zaps. v kat. úz. obec, a to se zaměřením na zvláštní segment trhu s nízkou úrovní nabídky a poptávky s malou atraktivitou a podstandardní úrovní možného komerčního využití, kdy se zaměřil na nabídkové ceny pronájmů ploch zemědělských areálů, přičemž vzhledem k jejich nedostatku v blízkém okolí byly do vzorů zahrnuty i nemovitosti v širším územním rozsahu v souladu se znaleckým zadáním na základě usnesení soudu, který vycházel ze standardních postupů znaleckých ústavů v obdobných věcech. jméno ve formě nabídky vzhledem k předpokládané vyšší úrovni oproti reálně dosahovaným cenám tyto redukoval dle znaleckých zvyklostí o 5 - 10 % dle charakteru nemovité věci, současně zohlednil podstatným způsobem situování nemovitosti v příslušné lokalitě, dále velikost a tvar pozemku, jehož obvyklá cena s rostoucí výměrou klesá vč. nepříznivého vlivu tvaru pozemku a jeho členitosti, dále úpravu plochy, zpevněného podloží a možnosti napojení na inž. sítě, možnosti manipulace a komerčního využití ploch a staveb, což se promítlo při použití příslušného koeficientu, kterým upravil nabídkovou cenu u srovnávacích nemovitostí, rep. jejich nájmů. Jako podklady použil vzorky bývalého zemědělského areálu, jeho venkovních skladovacích nebo parkovacích ploch, nezpevněné plochy v bývalém zemědělském areálu v okrajové části obce s možností skladování a manipulace, oplocené plochy zemědělského areálu v blízké lokalitě obec, vč. pozemku a zastřešené a zpevněné plochy o velikosti cca 900 m2 pro účely skladování či zemědělské výrobě v rámci bývalého zemědělského areálu, větší manipulační plochy v rámci původního zemědělského areálu s částečným oplocením, dále pozemek na okraji obce s dobrým přístupem pro účely využití k výrobě vč. skladovacích prostor, manipulační plochy s technickým vybavením v původním zemědělském areálu, přičemž shora uvedený koeficient se pohyboval u těchto vzorků v rozpětí 1-1,03. Zjištěné ceny se pohybovaly v poměrně širším cenovém rozpětí s výraznějším vlivem polohy jednotlivých areálů a jejich komerčního využití, výsledná jednotková cena nájmu byla stanovena s dalším zohledněním vlivu zastavěnosti stavbou u parc. č. st. číslo. Z uvedeného vyplynula minimální jednotková cena ve výši 2 Kč/m2/měsíc, tj. 24 Kč/m2/rok, maximální jednotková cenya 12 Kč/m2 měsíc a 144 Kč/m2/rok, průměrná jednotková cena tedy činila 6 Kč/m2/měsíc a 72 Kč/m2/rok. Výslednou jednotkovou cenu znalec u posuzovaného pozemku tedy stanovil 5 Kč/m2/měsíc, tedy 60 Kč/m2/rok. Současně se znalec zabýval porovnáním nájmů pozemků zastavěných cizí zemědělskou budovou a srovnatelných se zkoumanou nemovitostí, přičemž po vyhodnocení minimální, průměrné a maximální jednotkové ceny dospěl k závěru o výši jednotkové ceny ve výši 1,50 Kč/m2/měsíc, tedy 18 Kč/m2/rok. V uvedeném případě vycházel z reálných nájmů ploch pozemků pod zemědělskými stavbami ve vlastnictví odlišných osob. ulice rozdíl mezi uvedenými srovnávacími nájmy a posuzovaným pozemkem byl v zastavěnosti a charakteru stavby, když vzorky se týkaly výhradně účelové zemědělské stavby, jejich jiné využití bylo limitováno stavebně-technickým provedením. Posuzovaná stavba žalovaného na pozemku parc. č. st. číslo v kat. úz. obec, její charakter a její vyšší světlá výška a uvolněná dispozice na vyšší úroveň, měly vliv na výslednou jednotkovou cenu nájmu. Dále znalec porovnal nájem pozemků volných ploch obdobného charakteru a využití v souvislosti s účelovým užívání stavby, a to po obvodu předmětné budovy. příjmení kolem části obvodu budovy na pozemku parc. č. st. číslo jsou využívány jako plochy manipulační a skladové, jejich tvar je poměrně nepříznivý vzhledem k menší šířce podél obvodu stavby, tudíž bez součinnosti s užívání spolu se soudními parcelami by bylo jejich využití omezené. Na severní straně obvodu budovy roste trvalá náletová zeleň a tato plocha není komerčně využívaná. Celková výměra volných nezastavěných ploch představuje cca 200 m2 z celkové výměry 810 m2 pozemku, přičemž zeleň činí cca 52 m2, volná plocha k využití pa 148 m2. Pro stanovení obvyklého nájmu volné plochy byly použity srovnávací plochy s obdobným využitím jako skladové a manipulační, které byly součástí areálů. Koeficient se u nich pohyboval v rozpětí od 0,75 do 1,02. Po stanovení minimální, průměrné a maximální jednotkové ceny nájmu těchto pozemků znalec určil konečnou cenu nájmu ve výši 3,50 Kč/m2/měsíc, tj. 42 Kč/m2/rok. Po provedení výsledné analýzy dat znalec stanovil po porovnání cen nájmů v zemědělských areálech a mimo ně výslednou cenu nájmu u zastavěné části pozemku v rozsahu 610 m2 váženým průměrem s preferencí váhy ceny zjištěné realizovanými nájmy pozemků pod stavbami ve výši 2 Kč/m2/měsíc, tj. 24 Kč/m2/rok, celkem tedy 1 220 Kč/měsíc. V případě volné zpevněné plochy o rozloze 148 m2 činí nájemné 3,50 Kč/m2/měsíc, tj. 42 Kč/m2/rok, celkem tedy 518 Kč/měsíc, u volné plochy zeleně o rozloze 52 m2 činí nájemné 0,50 Kč/m2/měsíc, tj. 6 Kč/m2/rok, celkem tedy 26 Kč/měsíc, tudíž v rozsahu uvedených volných ploch o velikosti 200 m2 činí nájemné 544 Kč/měsíc. Po celkovém vyhodnocení rozlohy pozemku o velikosti 810 m2 činí za měsíc nájemné částku 1 764 Kč, které činí za období od 1. 5. 2017 do 31. 12. 2017 výslednou částku 14 272 Kč a za období od 1. 1. 2018 do 28. 8. 2018 výslednou částku 13 981 Kč. Po provedeném zaokrouhlení činí tedy za období od 1. 5. 2017 do 31. 12. 2017 výši 14 270 Kč a za období od 1. 1. 2018 do 28. 8. 2018 výši 13 980 Kč, v celkovém součtu za posuzovaná období tedy výši 28 250 Kč. -) Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 19. 9. 2015 pod sp. z. 69 Co 240/2013 ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 138/2011 – ve věci soud rozhodoval o výši bezdůvodného obohacení za užívání cizího pozemku zastavěného budovou odlišného vlastníka v rámci bývalého zemědělského areálu v obec, která je využívána pro zemědělské účely s ohodnocením v rozmezí 0, číslo Kč/m2/ročně - 1 Kč/m2/ročně dle znaleckého posudku, přičemž se jedná o specifický segment na trhu a bezdůvodné obohacení spočívá v prospěchu, který by mohl vlastník nemovitosti získat, přičemž žalovaný si na jeho úkor zvýšil svůj majetkový stav nebo o něj se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo, přičemž za podstatné je nutno považovat i způsob využití pozemku, za který by byl uživatel nucen za normálních okolností platit, odvolací soud se přiklonil ke konečné výši bezdůvodného obohacení v částce 1 Kč/m2, ročně. -) Žalobou, znaleckým posudkem číslo Ing. jméno příjmení a rozsudkem Okresního soudu v Olomouci pod č. j. 15C 84/2013-210 – soud rozhodoval o bezdůvodném obohacení Mgr. jméno příjmení proti jméno příjmení v souvislosti s užívání pozemku žalovanou, která má na pozemku umístěnu svoji stavbu za účelem určujícího využití pro zemědělskou výrobu, služby a průmyslovou výrobu, když převažující činnost nespočívá reálně již v zemědělské oblasti, kdy pozemek pod cizí stavbou má zkreslené nájemné, v uvedeném případě převažovala v zemědělském areálu průmyslová výroba, tudíž je nutné považovat tyto pozemky za zvláštní segment trhu s oceněním obvyklého nájemného ve výši 1 Kč/m2/rok v období od 4. 5. 2011 do 11. 2. 2013, z těchto závěrů vycházel i soud 1. stupně 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalobce je na základě darovací smlouvy ze dne 2. 7. 2013 s právními účinky vkladu ke dni 3. 7. 2013 výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo zast. plocha a nádvoří o výměře 810 m2, zaps. v kat. úz. obec, obci obec a okresu okres Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc, na kterém stojí stavba bez č.p./č.ev. – zemědělské stavení náležející do výlučného vlastnictví žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 3. 9. 2012 s právními účinky vkladu ke dni 17. 9. 2012, přičemž na základě kupní smlouvy ze dne 9. 5. 2018 s právními účinky ke dni 28. 8. 2018 se stal novým vlastníkem uvedené budovy příjmení příjmení. Předmětná budova je umístěna na pozemcích parc. č. st. číslo, parc. č. st. číslo a parc. č. st. číslo, zaps. v kat. úz. obec, obec Suchonice a okres okres Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. Žalobce je současně výučným vlastníkem dalších nemovitostí původního zemědělského areálu, kde se nachází pozemek parc. č. st. číslo, a to pozemků parc. číslo – ostatní plochy, manipulační plochy a parc. č. st. 121 - zastavěné plochy a nádvoří, na němž stojí stavba č. p 72- zemědělské stavení, a parc. číslo zastavěné plochy a nádvoří, na němž stojí stavba bez čp/č.ev. – obč. vybavenost. Pozemek parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, částečně zastavěný stavbou bez čp/č.ev., náležel v inkriminovaném období do podílového spoluvlastnictví žalovaného, spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří taktéž částečně zastavěného stavbou bez čp/č.ev. je Obec Suchonice a Obec Tršice. V období od 1. 5. 2017 do 28. 8. 2018 byla předmětná budova žalovaným využívána pro soukromé skladovací účely. V tomto období žalovaný využíval ke vstupu do budovy všech 6ti vrat, v okolí se pohybovala příslušná manipulační vozidla, která nakládala či vykládala kontejnery včetně bigbagy textilní. Okolní nezastavěná část pozemku parc. číslo představuje manipulační plochu, která se vyskytuje kolem obvodové zdi haly a činí cca 3 m od obvodové zdi haly, jedná se o prostor za účelem udržování provozu haly vč. vnějšího opláštění haly do výšky cca číslo m., dále slouží k přístupu k ní s možným využitím jako manipulační plocha v šíři cca 3 m, což je šíře příslušných vrat. Pro žalobce je tudíž uvedená plocha zásadně nevyužitelná, využitelná je toliko v souvislosti s užíváním haly, pro využití jinou osobou nemá žádný význam. Žalobce měl zájem o odkup příslušné haly od žalovaného, to se však nepodařilo, proto po celou dobu užívání pozemku žalovaným usiloval o uzavření nájemní smlouvy s žalovaným, avšak ten nebyl ochoten se s ním domluvit. 6. právnická osoba pro potřeby žalobce 1. 10. 2015 uvedla rozmezí ceny za užívání pozemku žalobce žalovaným od 8 do 12 Kč za 1 m2, přičemž se jedná o bývalý areál zemědělského družstva s účelem užívání budovy jakožto skladovací prostory. Znalec celé jméno znalce na základě zadání žalobce vypracoval znalecký posudek k posouzení obvyklé ceny nájemného na pozemku parc. č. st. číslo v kat. úz. obec, kdy na základě obvyklé (tržní) ceny nemovoitostí zjištěné porovnávací metodou stanovil následně v návaznosti na cenu nemovitostí obvyklou cenu nájemného tohoto pozemku ve výši 9 Kč/m2/měsíc, přičemž jako porovnávací vzorky použil venkovní nezastavěné pozemky v blízké lokalitě za účelem mimo jiné k skladování, parkování aj. podnikání, dále pak areál se zpevněnou plochou, částečně zastavěnou halou, zděnou dílnou a kanceláří, samostatné nezastavěné pozemky s případným oplocením, odstavné plochy, v žádném případě se však nejednalo ani v jednom případě o obdobný segment nemovitostí na trhu, znalec tuto výši obvyklého nájemného stanovil v r. 2016 bez vymezení jednotlivých žalovaných období. Znalec obdobným vyjádřením doplnil pro potřeby žalobce své závěry, kterými potvrdil shodou výše obvyklého nájemného pro uvedený pozemek i pro r. 2017 a 2018 bez porovnávacích podkladů. V souvislosti s uvedeným vyčíslením nájemného žalobce jakožto pronajímatel uzavřel dne 1. 1. 2015 s D FK Tading s.r.o. jakožto nájemcem smlouvu o nájmu pozemku parc. č. st. 121, zaps. v kat. úz. obec, zastavěného cizí stavbou současně s právem směny zastavěných pozemků s přesahem příslušné výměry, za kterou bylo sjednáno nájemné za účelem využití jako skladu ve výši 9 Kč/m2/1 měsíc v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2020.

7. Žalovaný je jednatelem fy právnická osoba provozující činnost v rámci předmětu podnikání v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v příl. 1 až 3 živnostenského zákona, dále je podnikatelem a současně i společníkem fy právnická osoba, jejíž předmět podnikání zahrnuje mimo jiné podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, obě firmy mají sídlo v adresa. Žalobce podal ke Krajskému úřadu obec, odboru životního prostředí dne 14. 6. 2017 podnět k prošetření skladování vysoce nebezpečných odpadů na pozemku prac. č. st. číslo v kat. úz. obec a dále žádost o provedení kontroly dodržování provozních řádů v zařízení právnická osoba, s.r.o, na základě této skutečnosti provedl uvedený úřad v součinnosti s ČIŽP, Oblastním inspektorátem okres od 1. 7. 2016 do 3. 7. 2017, když v uvedeném období se v samotné budově nenacházel žádný odpad, pouze prázdné plastové sudy, bigbagy s plastovou drtí, papír, lepenka, paleta dětských gumáků. právnická osoba, dne 2. 4. 2020 uplatnila u KS v obec, pobočka v Olomouci správní žalobu proti MŽP, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí MŽP č. j MZP/2020/570 číslo ze dne 28. 1. 2020, kterým bylo částečně potvrzeno rozhodnutí ČIŽP, oblastního inspektorátu okres dne 24. 1. 2019 a označené společnosti byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč dle zák. o odpadech, přičemž provedení kontroly v zemědělské budově bez adresa stojící na pozemku parc. č. st. číslo kat. úz. obec bylo nezákonné, neboť se týkalo odlišného subjektu- tj. žalovaného a jeho soukromých prostor. V době provedení kontroly v tomto objektu byly uskladněné soukromé věci žalovaného a materiál žalovaného jakožto jednatele kontrolovaného subjektu. Pozemek parc. číslo v kat. úz. obec byl pronajat právnická osoba, s.r.o. pro skladovací účely, přičemž dotčené pozemky byly kontrolované z hlediska ukládání odpadu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzýval žalovaného k úhradě uplatněné pohledávky do 7 dnů ode dne doručení výzvy, tato se dostala do dispozice žalovaného dne 27. 3. 2020, přičemž právní zástupce žalovaného v uvedeném mailu právní zástupkyni žalobce potvrdil ochotu žalovaného zaplatit za užívání pozemku toliko v částce 5 400 Kč celkem, což řádně zaplatil.

8. Znalec celé jméno znalce oproti dříve zpracovanému posudku na základě zadání žalobce vypracoval dne 15. 6. 2021 znalecký posudek číslo kdy vycházel z odlišných vstupních údajů, charakteristik a předpokladů pro srovnání a zjištění cen nájemného ve vztahu k posuzovanému pozemku parc. č. st. číslo, zaps. v kat. úz. obec, a to se zaměřením na zvláštní segment trhu s nízkou úrovní nabídky a poptávky s malou atraktivitou a podstandardní úrovní možného komerčního využití, kdy se zaměřil na nabídkové ceny pronájmů ploch zemědělských areálů, přičemž vzhledem k jejich nedostatku v blízkém okolí byly do vzorů zahrnuty i nemovitosti v širším územním rozsahu v souladu se znaleckým zadáním na základě usnesení soudu, který vycházel ze standardních postupů znaleckých ústavů v obdobných věcech. jméno ve formě nabídky vzhledem k předpokládané vyšší úrovni oproti reálně dosahovaným cenám tyto redukoval dle znaleckých zvyklostí o 5 - 10 % dle charakteru nemovité věci, současně zohlednil podstatným způsobem situování nemovitosti v příslušné lokalitě, dále velikost a tvar pozemku, jehož obvyklá cena s rostoucí výměrou klesá vč. nepříznivého vlivu tvaru pozemku a jeho členitosti, dále úpravu plochy, zpevněného podloží a možnosti napojení na inž. sítě, možnosti manipulace a komerčního využití ploch a staveb, což se promítlo při použití příslušného koeficientu, kterým upravil nabídkovou cenu u srovnávacích nemovitostí, rep. jejich nájmů. Jako podklady použil vzorky bývalého zemědělského areálu, jeho venkovních skladovacích nebo parkovacích ploch,nezpevněné plochy v bývalém zemědělském areálu v okrajové části obce s možností skladování a manipulace, oplocené plochy zemědělského areálu v blízké lokalitě obec, vč. pozemku a zastřešené a zpevněné plochy o velikosti cca 900 m2 pro účely skladování či zemědělské výrobě v rámci bývalého zemědělského areálu, větší manipulační plochy v rámci původního zemědělského areálu s částečným oplocením, dále pozemek na okraji obce s dobrým přístupem pro účely využití k výrobě vč. skladovacích prostor, manipulační plochy s technickým vybavením v původním zemědělském areálu, přičemž shora uvedený koeficient se pohyboval u těchto vzorků v rozpětí 1-1,03. Zjištěné ceny se pohybovaly v poměrně širším cenovém rozpětí s výraznějším vlivem polohy jednotlivých areálů a jejich komerčního využití, výsledná jednotková cena nájmu byla stanovena s dalším zohledněním vlivu zastavěnosti stavbou u parc. č. st. číslo. Z uvedeného vyplynula minimální jednotková cena ve výši 2 Kč/m2/měsíc, tj. 24 Kč/m2/rok, maximální jednotková ceny a 12 Kč/m2 měsíc a 144 Kč/m2/rok, průměrná jednotková cena tedy činila 6 Kč/m2/měsíc a 72 Kč/m2/rok. Výslednou jednotkovou cenu znalec u posuzovaného pozemku tedy stanovil 5 Kč/m2/měsíc, tedy 60 Kč/m2/rok. Současně se znalec zabýval porovnáním nájmů pozemků zastavěných cizí zemědělskou budovou a srovnatelných se zkoumanou nemovitostí, přičemž po vyhodnocení minimální, průměrné a maximální jednotkové ceny dospěl k závěru o výši jednotkové ceny ve výši 1,50 Kč/m2/měsíc, tedy 18 Kč/m2/rok. V uvedeném případě vycházel z reálných nájmů ploch pozemků pod zemědělskými stavbami ve vlastnictví odlišných osob. ulice rozdíl mezi uvedenými srovnávacími nájmy a posuzovaným pozemkem byl v zastavěnosti a charakteru stavby, když vzorky se týkaly výhradně účelové zemědělské stavby, jejich jiné využití bylo limitováno stavebně-technickým provedením. Posuzovaná stavba žalovaného na pozemku parc. č. st. číslo v kat. úz. obec, její charakter a její vyšší světlá výška a uvolněná dispozice na vyšší úroveň, měly vliv na výslednou jednotkovou cenu nájmu. Dále znalec porovnal nájem pozemků volných ploch obdobného charakteru a využití v souvislosti s účelovým užívání stavby, a to po obvodu předmětné budovy. příjmení kolem části obvodu budovy na pozemku parc. č. st. číslo jsou využívány jako plochy manipulační a skladové, jejich tvar je poměrně nepříznivý vzhledem k menší šířce podél obvodu stavby, tudíž bez součinnosti s užívání spolu se soudními parcelami by bylo jejich využití omezené. Na severní straně obvodu budovy roste trvalá náletová zeleň a tato plocha není komerčně využívaná. Celková výměra volných nezastavěných ploch představuje cca 200 m2 z celkové výměry 810 m2 pozemku, přičemž zeleň činí cca 52 m2, volná plocha k využití pa 148 m2. Pro stanovení obvyklého nájmu volné plochy byly použity srovnávací plochy s obdobným využitím jako skladové a manipulační, které byly součástí areálů. Koeficient se u nich pohyboval v rozpětí od 0,75 do 1,02. Po stanovení minimální, průměrné a maximální jednotkové ceny nájmu těchto pozemků znalec určil konečnou cenu nájmu ve výši 3,50 Kč/m2/měsíc, tj. 42 Kč/m2/rok. Po provedení výsledné analýzy dat znalec stanovil po porovnání cen nájmů v zemědělských areálech a mimo ně výslednou cenu nájmu u zastavěné části pozemku v rozsahu 610 m2 váženým průměrem s preferencí váhy ceny zjištěné realizovanými nájmy pozemků pod stavbami ve výši 2 Kč/m2/měsíc, tj. 24 Kč/m2/rok, celkem tedy 1 220 Kč/měsíc. V případě volné zpevněné plochy o rozloze 148 m2 činí nájemné 3,50 Kč/m2/měsíc, tj. 42 Kč/m2/rok, celkem tedy 518 Kč/měsíc, u volné plochy zeleně o rozloze 52 m2 činí nájemné 0,50 Kč/m2/měsíc, tj. 6 Kč/m2/rok, celkem tedy 26 Kč/měsíc, tudíž v rozsahu uvedených volných ploch o velikosti 200 m2 činí nájemné 544 Kč/měsíc. Po celkovém vyhodnocení rozlohy pozemku o velikosti 810 m2 činí za měsíc nájemné částku 1 764 Kč, které činí za období od 1. 5. 2017 do 31. 12. 2017 výslednou částku 14 272 Kč a za období od 1. 1. 2018 do 28. 8. 2018 výslednou částku 13 981 Kč. Po provedeném zaokrouhlení činí tedy za období od 1. 5. 2017 do 31. 12. 2017 výši 14 270 Kč a za období od 1. 1. 2018 do 28. 8. 2018 výši 13 980 Kč, v celkovém součtu za posuzovaná období tedy výši 28 250 Kč.

9. Ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 138/2011 soud rozhodoval o výši bezdůvodného obohacení za užívání cizího pozemku zastavěného budovou odlišného vlastníka v rámci bývalého zemědělského areálu v obec, která je využívána pro zemědělské účely se stanovením výše nájemného v částce 1 Kč/m2, ročně, přičemž se jedná o specifický segment na trhu a bezdůvodné obohacení spočívá v prospěchu, který by mohl vlastník nemovitosti získat, přičemž žalovaný si na jeho úkor zvýšil svůj majetkový stav nebo o něj se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo, za podstatné je nutno tedy považovat i způsob využití pozemku, za který by byl uživatel nucen za normálních okolností platit. Ke shodné výši nájemného zastaveného pozemku s převahou využití v zemědělském areálu pro jiný než žalovaný účel využití v této projednávané věci dospěl i Okresní soud v Olomouci ve věci vedené pod sp. zn. 15 C 84/2013. Žalovaný ani po výzvě právního zástupce žalobce nejpozději 3. 4. 2020 svoji platební povinnost nesplnil.

10. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná jen z části.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem shora uvedeného pozemku bývalého zemědělského areálu v obec. Uvedený pozemek byl v období od 1. 5. 2017 do 28. 8. 2018 bez právního důvodu užíván žalovaným, a to v souvislosti s jeho vlastnickým právem ke stavbě stojící částečně na tomto pozemku a dále v souvislosti s užíváním tohoto pozemku v rozsahu jeho nezastavěnosti touto stavbou jakožto volné plochy zpevněné a dále nevyužitelnosti části tohoto pozemku žalobcem v podobě volné plochy zeleně. Námitky žalovaného o užívání tohoto pozemku pouze v rozsahu jeho zastavitelnosti uvedenou budovou soud považuje za nevýznamné, neboť v řízení bylo prokázáno, že zvláště v uvedeném rozsahu tyto pozemky žalovaný užívá pro účely vstupu do budovy a v souvislosti s manipulací s materiálem složeným uvnitř budovy, kterou žalovaný využívá k soukromým skladovacím účelům. Jako řádný hospodář a vlastník nemovitosti je povinen i mimo jiné pečovat o plášť budovy a v souvislosti s tím ji udržovat v provozuschopném a využitelném stavu, pokud část volné plochy označené znalcem jako zeleň skutečně nevyužívá, tato část pozemku přiléhá k hranici budovy a je zcela pro žalobce nevyužitelná jak pro vlastní účely, tak pro účely využití třetím subjektem. Z pohledu konstantní judikatury tedy nelze žalobci upřít právo na úhradu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného v neprospěch žalobce v rozsahu uvedených ploch. Povinností vlastníka stavby na cizím pozemku je tedy nejen platit nájemné z pozemku, který je stavbou zastavěn, ale i z pozemku, který je se stavbou společně reálně užíván. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neuzavřel s žalobcem řádnou nájemní či pachtovní smlouvu za účelem užívání pozemku žalobce pro realizaci svého vlastnického práva ke stavbě stojící na tomto pozemku. Využití uvedeného pozemku žalovaným zcela odpovídalo v daném období charakteru využití budovy v jeho výlučném vlastnictví za účelem skladování. V souladu s tímto reálným využitím pozemku bylo stanoveno jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného v podobě obvyklého nájemného, které by byl žalovaný povinen ve stejném časovém období a srovnatelném místě platit jiným vlastníkům pozemků obdobného segmentu za jejich nájem. S ohledem na zvláštní charakter pozemků umístěných v bývalém zemědělském areálu bylo zcela přípustné využít znalcem databázi i celorepublikovou, doplněnou o další vzorky nabídky pozemků mimo zemědělské areály s totožným využitím, přičemž použitá databáze byla pro určení obvyklé ceny nájemného zcela dostatečná, současně byla doplněná i vzorky nájemného volných ploch obdobného charakteru a využití. Znalec tak postupoval na základě zadání znaleckých otázek soudem, toto zadání se pak odlišovalo výrazně od původního přístupu znalce při vypracování posudku na základě zadání žalobce, čemuž odpovídala i nedostatečná databáze srovnávacích vzorků podstatně odlišného charakteru od posuzovaného pozemku, resp. u odborného vyjádření znalce zcela chyběla. Za těchto okolností se zohledněním pozemků v areálu bývalého zemědělského družstva jakožto zvláštního segmentu na trhu se zahrnutím volných ploch do uvedeného ocenění musel dospět znalec jednoznačně k odlišným závěrům ohledně stanovení výše obvyklého nájemného za předmětný pozemek. Tyto důvody samotný znalec osvětlil i v písemném znaleckém posudku, vůči kterému žalující strana podala námitky k odlišným závěrům ohledně stanovené obvyklé výše nájemného oproti dřívějšímu zpracování předloženému žalobcem, žalovaný stanovenou výši obvyklého nájemného nerozporoval. Pokud nebylo možné z faktických důvodů nad rámec písemného znaleckého posudku znalce vyslechnout, tento byl v době opětovné pandemie v důsledku covit -19 o delší dobu nekontaktní, kdy i doplněné otázky žalující stranou u jednání našly zcela odpověď právě v písemném vyhotovení znaleckého posudku, soud již výslech znalce s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení nepožadoval. Současně soud podotýká, že případné rozporu ohledně odlišnosti znaleckých závěrů oproti posudku znalce vypracovaného na základě objednávky žalobce bude muset žalobce tyto řešit se znalcem mimo toto řízení. Soud považuje vypracovaný znalecký posudek zadaný soudem za zcela logicky odůvodněný, vypracovaný v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví, tudíž o jeho správnosti nemá soud žádné pochybnosti, závěry znalce jsou logicky odůvodněny, nejsou rozporné vč. vznesených námitek žalující stranou, které nebyly o další nezodpovězené námitky žalobcem rozšířeny. Ve srovnání se shora uvedeným rozhodováním soudů soud toliko podotýká, že nelze popsané závěry vztáhnout na tuto projednávanou věc, zcela odlišnou i co do účelu využití předmětné nemovitosti.Za období od 1. 5. 2017 do 28. 8. 2018 tak na základě porovnávací metody znalec stanovil výši obvyklého nájemného z předmětného pozemku v celkové výši po zaokrouhlení v částce 28 250 Kč. Jelikož žalovaný za uplatněné období zaplatil žalobci celkem částku 5 400 Kč, soud po odpočtu této částky ve výroku I. tohoto rozsudku žalobě v rozsahu částky 22 850 Kč vyhověl, ve zbývajícím rozsahu uplatněné pohledávky žalobní žádání ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnul včetně uplatněného zákonného příslušenství. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého závazku soud zavázal žalovaného i k úhradě zákonného příslušenství pohledávky 22 850 Kč počínaje prvním dnem prodlení na základě lhůty stanovené v písemné výzvě, a to až do jejího úplného zaplacení.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že částečně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu rozdílu jeho úspěchu ve výši 79% a neúspěchu ve výši 21 %, tj. celkem tedy v rozsahu 58 % účelně vynaložených nákladů řízení v částce 42 159,73 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného v částce 72 689,19 Kč sestávají z odměny právního zástupce dle §7/5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp. za úkonů právní služby á 5 540 Kč, celkem tedy v částce 55 400 Kč za 10 úkonů právní služby/příprava a převzetí, vyjádření z 29. 7. 2020, účast na jednání dne 14. 9. 2020 v rozsahu 2 úkonů, na jednání dne 6. 10. 2021 v rozsahu 2 úkonů, na jednání dne 12. 10. 2021 v rozsahu 2 úkonů, na jednání dne 24. 11. 2021 v rozsahu 2 úkonů/, 10 RP á 300 Kč za 6 úkonů právní služby, tj. 3 000 Kč dle §§ 11,13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozd. předp., cestovného 4x k soudnímu jednání ze příjmení a zpět osobním vozem Toyota C-HR, registrační značka v rozsahu vždy 36 km při vyhláškové ceně natural 95, průměrné spotřebě 6,01 l číslo km jízdy a koeficientu opotřebení 4,40 Kč, celkem tedy 874,19, ztráty času v rozsahu 8 půlhodin á 100 Kč, tj. 800 Kč a 21 % DPH ve výši 12 615 Kč.

16. Ve výroku IV. a V. tohoto rozsudku soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku řízení uložil oběma účastníkům povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení, které vznikly státu úhradou znalečného nekrytého složenou zálohou ve výši 5 000 Kč z provozních prostředků soudu v celkové výši 8 302, tedy ve vztahu k žalobci v poměru 79 % a ve vztahu k žalovanému v poměru 21 %.

17. Povinnost plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., v případě náhrady nákladů řízení účastníků pak tuto povinnost plnění stanovil k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval / § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li každý povinný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.