25 C 201/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno zastoupeného Jméno žalovaného , IČ: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 156 571,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 156 571,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 28. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 6 327,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Tvrzení žalobce2. Žalobou podanou u soudu dne 31. 7. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 156 571,50 Kč s úrokem 12% ročně z této částky od 22. 7. 2025 do zaplacení jako nemajetkové újmy způsobené mu nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce tvrdil, že žalobu na zaplacení ceny za provedenou Studii proveditelnosti studie proveditelnosti v rámci podání plné žádosti pro získání dotace poskytnuté z Operačního programu podnikání a inovace, oblast podpory „Prosperita“ (dále jen „, jméno FO, “) ve výši 860 784,32 Kč u soudu podal 3. 3. 2014, soud dne 30. 1. 2024 vydal rozsudek č.j. , spisová značka, . Proti tomuto rozsudku podala žalovaná , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) odvolání. Soudní řízení bylo pravomocně ukončeno dne 19.11.2024, nadřízený soud vyřídil opravný prostředek tak, že odvolání UPO do výroku II. rozsudku okresního soudu odmítl a rozsudek okresního soudu ve výrocích I., III. a IV. potvrdil. Žalobce tvrdil, že od zahájení do konečného vyřízení věci tedy uplynulo 10 let, 8 měsíců a 16 dní. V soudním řízení se jednalo o spor týkající se zaplacení dlužné částky představující cenu díla, zpracování , jméno FO, , na jejímž základě získala , Anonymizováno, dotaci ve výši 120 mil. Kč. Smlouva o dílo byla sjednána ústně, bez stanovení ceny díla, která měla být určena po přidělení dotace. K tomuto však nedošlo, a proto bylo v řízení určit cenu za zpracování studie proveditelnosti obvyklou. Žalobce je toho názoru, že posouzení předmětné věci nebylo výrazně složité, když meritum sporu tvořila výše odměny pro žalobce, která měla být určena na základě znaleckého posudku, k jehož zpracování soud prvého stupně přikročil až po 6 letech probíhajícího soudního řízení (předchozí znalecké posudky nebyly zadány k určení ceny díla). Z těchto důvodů žalobce považuje dobu, po kterou byl spor projednáván, za nepřiměřeně dlouhou, že došlo k průtahům v řízení. Soudní řízení proběhlo pouze před soudy prvního stupně a druhého stupně. V průběhu celkem téměř 11 let trvající doby průtahů ze strany příslušných orgánů, byla řízení nařizována často v rozsahu 6 měsíců až jednoho roku (např. po jednání ze dne 18.6.2019 následovalo další jednání až 26. 1. 2021 a posléze až 28. 3. 2023). Prodlení v řízení nebylo nijak zapříčiněno žalobcem, jelikož se vždy k nařízenému jednání řádně dostavil a vždy ve stanovené lhůtě reagoval na výzvy soudu. Žalobce nárok uplatnil dne 27.1.2025 u , právnická osoba, . Dne 21.7.2025 bylo doručeno žalobci vyjádření o poskytnutí odškodnění ve výši 137 750 Kč. Z odůvodnění stanoviska vyplývá, že byly shledány důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 20 %, a to z důvodu složitosti řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na zaplacení částky ve výši 860.784,32,- Kč s přísl. z titulu ceny díla za zhotovení , jméno FO, , řízení vyznačuje určitým stupněm skutkové, procesní a právní složitosti. Bylo provedeno obsáhlé dokazování prostřednictvím listin, výslechu svědků a znaleckých posudků, mezi účastníky řízení byla nařízena mediace. Procesně bylo rozhodováno např. o postoupení žaloby věcně příslušnému soudu, o znalečném aj. V řízení bylo meritorně rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát (z toho jednou platebním rozkazem), soud II. stupně jednou. Současně však z důvodu postupu soudu byla základní výše zadostiučinění zvýšena o 15 %, a to vzhledem k opakovaným prodlevám při podání znaleckého posudku. Dále vzhledem ke skutečnosti, že první meritorní rozhodnutí bylo vydáno po téměř 10 letech od zahájení řízení. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako standardní. Žalobce tvrdí, že manuálem je stanovena částka ve výši 1 250 Kč jako minimální částka zadostiučinění odpovídající za jeden měsíc průtahů. V tomto případě došlo k ukončení věci až po uplynutí 138,5 měsíců (16 dnů považováno za 0,5 měsíce), což činí základní nárok žalobkyně na částku ve výši 173 125 Kč. Jelikož se jednalo o věc, co do právního posouzení nároku žalobkyně, jednoduchou, nepovažuje žalobce snížení pro složitost věci za příhodné. Naopak výsledek věci měl pro žalobce velký význam, jelikož neuhrazení odměny za zpracování studie proveditelnosti pro ni představovalo citelný zásah do fungování společnosti. Z toho důvodu se daná částka dle manuálu zvyšuje o 30 %. Žalobci navíc nelze, co se týče průtahů v řízení nic vytknout, spíše naopak, s čímž manuál spojuje navýšení o dalších 20 % ze základní částky. Současně průtahy probíhaly v rámci řízení před soudem prvého stupně, což základní částku zvyšuje o dalších 20 %. Žalobce je tedy toho názoru, že nárok na přiměřené zadostiučinění za průtahy v předmětném soudním řízení vyčíslený v souladu s manuálem činí celkově 294.321,50 Kč (tj. 138,5 x 1 250 = 173 125 + 30% + 20% + 20%). Žalobce nesouhlasil se snížením o 20% ( tj. o částku 34 625 Kč) z důvodu složitosti věci: tvrdil, že šlo o peněžité plnění na základě běžné obchodní smlouvy, šlo o hodnotu služeb poskytnutých UPO, že znalecké posudky z oblasti patentového práva, autorského práva, licence, know-how byly nadbytečné, soud nepostupoval hospodárně, v řízení před soudem I. stupně proběhlo 12 jednání během 10 let, to svědčí o nízké procesní aktivitě soudu, odvolací řízení do rozhodnutí soudu druhého stupně trvalo 9 měsíců, řízení nebylo mimořádně složité, neodůvodňuje průtahy 10 let a 8 měsíců, snížení pak nebere v úvahu vinu soudní moci. Žalobce tvrdil význam řízení pro sebe následovně: šlo o dlouhodobě neuhrazený obchodní závazek 860 784,32 Kč, šlo o zásadní příjem pro malou obchodní společnost s omezeným počtem zaměstnanců, na zpracování , jméno FO, pracovaly 2 osoby, téměř celý dostupný pracovní potenciál žalobce, paralelně v době zhotovení , jméno FO, nemohl žalobce realizovat jiný projekt, pod dobu zpracování , jméno FO, a bezprostředně poté byl žalobce bez zásadního příjmu, UPO odmítla plnit, jedinou cestou bylo vedení soudního řízení, žalobce vyvinul aktivitu o smír. Navýšení o 30% představuje 51 937,50 Kč. Žalobce tvrdil další navýšení z důvodů průtahů před soudem prvního stupně: z následujících důvod: v řízení před soudem prvního stupně byly velké prodlevy mezi jednáními, některé úkony činil opakovaně, neefektivně (první jednání v lednu 2015 a další až v červenci 2015), proto má dojít k navýšení o 20% tj. o částku 34 625 Kč. Žalobce tvrdil, že v řízení postupoval řádně, proto má dojít k navýšení o 20% tj. o částku 34 625 Kč. Vyšší soudní úřednice dne 22. 8. 2025 vyzvala žalobce, aby sdělil, z jakého důvodu žádá zákonný úrok z prodlení 12% ročně, když v předmětném období byla jeho výše 11,5% ročně. V podání ze dne 25. 8. 2025 žalobce žalobu opravil, domáhala se úroku z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 156 571,50 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení.

3. Soud dne 9. 9. 2025 žalobce vyzval v rámci přípravy řízení, aby tvrdil a prokázal: 1. význam řízení o rozhodnutí pro žalobce jako účastníka řízení sp. zn. , spisová značka, ; 2. konkrétní zavinění soudní moci v řízení sp. zn. , spisová značka, pokud jde o nadbytečné úkony, důkazy, či délku řízení; 3. že řízení sp. zn. , spisová značka, bylo řízením o běžné obchodní smlouvě a dále aby se vyjádřil k podání žalovaného.

4. V podání ze dne 24. 9. 2025 (č.l. 84) žalobce tvrdil, K významu řízení pro žalobce: Řízení mělo zcela zásadní význam jak po stránce ekonomické, tak i po stránce existenciální, žalobce je malou obchodní společností s omezeným personálním i finančním zázemím, předmětem řízení byl nárok na úhradu ceny díla – zhotovení , jméno FO, , na níž žalobce vynaložil téměř veškeré dostupné lidské i finanční kapacity, na realizaci se podílely pouze dvě osoby, které v dané době tvořily prakticky celý pracovní tým společnosti, vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti zakázky nebylo možné současně realizovat jiné výnosové zakázky, což vedlo k výraznému výpadku příjmů, jednalo se o jediný větší projekt v daném období, jehož neuhrazení ohrozilo udržitelnost činnosti žalobce, že po celou dobu řízení byl žalobce vystavena právní nejistotě, zda bude její nárok uznán a zda obdrží odměnu za vykonané dílo, řízení proto mělo pro žalobce mimořádný význam nejen z pohledu výše částky, ale i z pohledu udržení důvěryhodnosti a stability společnosti na trhu. Reálně se negativní dopad neuhrazení ceny díla projevil zejména poklesem tržeb žalobce, a to již od roku 2013, kdy došlo k realizaci předmětného projektu. Pokles tržeb se pohyboval v rozmezí cca 200.000–300.000 Kč ročně, přičemž tento trend byl patrný až do let 2018–2019. Žalobce byl v důsledku neuhrazení ceny díla ze strany , Anonymizováno, zbavena možnosti využít tuto zakázku jako úspěšně realizovanou referenci, což mělo zásadní dopad na jeho schopnost získávat nové zakázky obdobného typu – tedy především ve veřejném sektoru, zejména pro veřejné vysoké školy a další státní instituce. Žalobce se tak po celou tuto dobu musela orientovat na méně výnosné zakázky menšího rozsahu, jejichž zajištění navíc vyžadovalo nepoměrně větší obchodní úsilí a administrativní zátěž. Toto žalobce prokazuje výkazy zisků a ztrát za období od roku 2013 do roku 2019. Výkazy zisku a ztrát z let 2010-2012 prokazuje, že došlo ke snížení zisku společnosti. Ke konkrétnímu zavinění soudní moci v řízení sp. zn. , spisová značka, pokud jde o nadbytečné úkony, důkazy, či délku řízení žalobce tvrdil: 1. prodlevu mezi jednáním 8. 1. 2015 a 16. 7. 2015, 2. prodlevu mezi jednáními 18. 6. 2019 a 26. 1. 2021, 3. od 26. 1. 2021 do 28. 3. 2023, kdy po tuto dobu soud neučinil žádný procesní úkon, 4. neefektivní dokazování - zadání znaleckého posudku na obvyklou cenu , jméno FO, až po 6 letech řízení, do té doby byly zadávány jiné znalecké posudky, které nebyly nezbytné, 5. zajišťování znaleckých posudků z oblasti autorského práva, licence a know-how, přestože podstatou sporu bylo plnění ze smlouvy o dílo, respektive ručení výše odměny či bezdůvodného obohacení, přičemž tyto důkazy nepřinesly nové poznatky, 6. pasivita soudu bez zjevné překážky, volba nadbytečných a časově náročných důkazů. K tomu, že šlo o řízení o běžné obchodní smlouvě: předmětem řízení byla úhrada ceny díla na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, přičemž tato smlouva měla všechny znaky běžné obchodní zakázky mezi podnikatelskými subjekty, kdy žalobce jako zhotovitel na základě dohody s UPO zpracoval , jméno FO, , tj. konkrétní odbornou analýzu – dokument, který byl součástí dotační žádosti, a na základě kterého byla UPO následně schválena dotace, Jednalo se tedy o plnění běžné, jaké žalobce zajišťoval i pro další zadavatele a jaké je obvyklé ve veřejné správě při přípravě dotačních projektů, že základem sporu bylo pouze to, že cena díla nebyla sjednána výslovně, a měla být určena až v návaznosti na úspěch žádosti, proto bylo nutné v řízení určit obvyklou cenu plnění, přičemž se jednalo o standardní důkazní řízení, jež bylo možné provést běžnými prostředky – především znaleckým posudkem, řízení se netýkalo technicky složitých nebo právně mimořádných otázek, neobsahovalo otázky mezinárodního práva, veřejného práva ani regulovaných oblastí (např. právo duševního vlastnictví, energetika apod.), nevyžadovalo rozsáhlé množství důkazů, spadalo do běžné rozhodovací praxe civilních soudů.

5. V podání ze dne 18. 11. 2025 (č. l. 108) žalobce reagoval na podání žalovaného, setrval na své argumentaci, zdůraznil svou aktivní roli v řízení, to že nabízel žalovanému smírné vyřízení věci, byl ochoten snížit požadovanou částku téměř na polovinu, nesouhlasil s přiměřeností délky řízení u odvolacího soudu. Žalobce tvrdil, že řízení pro žalobce mělo zásadní význam, destabilizovalo finanční fungování žalobce, došlo k poklesu tržeb o cca 200 000 Kč až 300 000 Kč ročně od roku 2013, což bylo přímým důsledkem finanční tísně a následnou neschopností realizovat další výnosné projekty, proto by mělo dojít ke zvýšení zadostiučinění minimálně o 30%, částečně disponoval žalobou co do úroku z prodlení. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 4. 12. 2025, které nabylo právní moci dne 24. 12. 2025, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno.

6. Tvrzení žalovaného7. V podání doručeném soudu dne 1. 9. 2025 (č. l. 62) žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. žalovaný tvrdil, že k projednání žádosti žalobce došlo dne 18. 7. 2025. Žalovaný konstatoval, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytl žalobci zadostiučinění ve výši 137 750 Kč, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., v řízení byla místy shledána nekoncentrovanost. Délka posuzovaného řízení již neodpovídá složitosti věci, a proto je hodnocena jako nepřiměřená. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaný vycházel ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, a konstantní judikatury, ze základní částky 15.000,- Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250,- Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaný shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 20 %, a to z důvodu složitosti řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na zaplacení částky ve výši 860.784,32,- Kč s přísl. z titulu ceny díla za zhotovení , jméno FO, . Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové, procesní a právní složitosti. Bylo provedeno obsáhlé dokazování prostřednictvím listin, výslechu svědků a znaleckých posudků (např. z oboru patenty a vynálezy, specializace autorské právo, licence, know-how). Mezi účastníky řízení byla nařízena mediace. Procesně bylo rozhodováno např. o postoupení žaloby věcně příslušnému soudu, o znalečném aj. V řízení bylo meritorně rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát (z toho jednou platebním rozkazem), soud II. stupně jednou. Současně však z důvodu postupu soudu byla základní výše zadostiučinění zvýšena o 15 %, a to vzhledem k opakovaným prodlevám při podání znaleckého posudku. Dále vzhledem ke skutečnosti, že první meritorní rozhodnutí bylo vydáno po téměř 10 letech od zahájení řízení. Význam řízení pro žalobce Ministerstvo spravedlnosti shledalo jako standardní. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. U těchto typů řízení se zvýšený význam presumuje. V opačném případě je potřeba, aby žalobci zvýšený význam nejenom tvrdili, ale i prokázali (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010 pod sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).

8. V podání ze dne 13. 10. 2025 (č.l. 98) žalovaný tvrdil, že dne 27. 1. 2025 uplatnil žalobce částku 294 321,50 Kč, dne 18. 7. 2025 žalovaný zaslal žalobci své stanovisko, ve kterém délku řízení 10 let a 8 měsíců označil za nepřiměřenou, poskytl zadostiučinění 137 750 Kč, když uvedené zadostiučinění zohledňuje závěry stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, tedy, že žalobci náleží 15 000 Kč za každý rok řízení, tj. 145 000 Kč, avšak je na místě částku snížit o 20% pro složitost věci a naopak zvýšit o 15% z důvodu postupu soudu prvního stupně, ve výsledku tedy došlo ke snížení o 5% na částku poskytnutou, která je přiměřená a má oporu v ustálené judikatuře. Částka žalobou uplatněná je uplatněná nedůvodně: celková délka řízení byla zohledněna, složitost posuzovaného řízení byla značná, prováděno bylo obsáhlé dokazovaní, velké množství listinných důkazy, výslechy svědků, znalecké posudky, s určením obvyklé ceny díla za zhotovení studie proveditelnosti souvisí složitost právní, bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, rozhodováno bylo o věcné příslušnosti, byla nařízena mediace, proto nelze složitost věci bagatelizovat a zlehčovat tak, jak činí žalobce; je třeba ji zohlednit Vina soudní moci na délce řízení se promítla na odškodnění navýšením částky o 15%. Řízení se týkalo určení obvyklé ceny díla, smlouva nebyla uzavřena písemně, smlouvou nebyla stanovena cena díla, nebyla sjednána výslovně, měla být určena až v návaznosti na úspěch žádosti o dotaci. Důkazní řízen nebylo možné vést běžnými důkazními prostředky, ale musel být zpracován znalecký posudek. Pokud by smlouva byla uzavřena písmeně, s určením ceny, nebo způsobu jejího určení, tak k soudnímu sporu eventuálně vůbec dojít nemuselo. K požadavku na zvýšení o 20% proto, že žalobce činil úkony včas a nečinil obstrukce žalovaný uvedl, že takovéto jednání účastníka řízení se v řízení předpokládá a není důvodem pro zvýšení zadostiučinění, není proto důvod aplikovat kritérium dle § 31a odst. 3 pís. c) z. č. 82/1998 Sb. Ke kritériu dle § 31a odst. 3 pís. d) z. č. 82/1998 Sb. žalovaný uvedl, že již došlo ke zvýšení základní výše zadostiučinění o 15%, protože k vydání prvního rozhodnutí došlo po téměř 10 letech, průtahy tedy již byly zohledněny, žalovaný nesouhlasil s tím, že by došlo k průtahům v řízení před soudem odvolacím, délka řízení 9 měsíců je zcela přiměřená. Ani kritérium významu předmětu řízení pro žalobce žalovaný neakceptoval, neboť se jednalo o standardní obchodní spor, nejednalo se o typový případ, žalobce neoznačil žádné důkazy k prokázání intenzity újmy a příčinné souvislosti mezi vedením řízení a údajnou intenzitou nemajetkové újmy, žalovaný opakované poukázal na to, že pokud by ujednání o ceně bylo obsaženo ve smlouvě, nemuselo případně k soudnímu sporu dojít, že žalobce neprokazuje to, že zpracování studie proveditelnosti zabrala celou kapacitu žalobce a nezaplacení ceny destabilizovalo finanční fungování žalobce, způsobilo zásadní výpadek příjmů, zásah proto nebyl natolik zásadní, podnikání žalované pokračuje nadále. Žalobce tvrdí, že šlo o běžný případ, plnění poskytuje běžně i jiným svým klientům, proto žalovaný nesouhlasil se zvýšením zadostiučinění z důvodu významu pro žalobce. Žalovaný dále upozornil, že úrok z prodlení může být přiznán až po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku na zadostiučinění, tj. od 28. 7. 2025.

9. Skutková zjištění soudu:

10. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že:10.1. dne 4. 3. 2014 u Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci žalobce zastoupen advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, (zastupoval žalobce v průběhu celého řízení) podal proti , Anonymizováno, o zaplacení 860 784,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně od 10. 3. 2012 do zaplacení, v žalobě tvrdil, že žalobce přišel s nápadem využitelným Fakultou tělesné kultury v rámci realizovaného projektu , Anonymizováno, , že pro posouzení způsobilosti záměru k poskytnutí dotace z Operačního programu podnikání a inovace bylo třeba zpracovat Registrační žádost, po jejím schválení žalobce pokračoval vytvořením Stude proveditelnosti podle předpisu poskytovatele uvedené dotace. Žalobce tvrdil, že vyhotovil Studii proveditelnosti v kompletní podobě ji předložil UPO dne 9. 3. 2012, že zpracování záměru, Registrační žádosti a , jméno FO, trvalo od května 2011 do března 2012, že , Anonymizováno, na základě podkladů dotaci získala, že dohoda o úhradě ceny za , jméno FO, byla velmi vágní s tím, že se uvidí, jestli projekt bude schválen, že UPO se bezdůvodně obohatil, když použil dílo žalobce, tj. , jméno FO, , že výše bezdůvodného obohacení činí 711 392 Kč+21= DPH, tj. 860 784,32 Kč, že výši bezdůvodného bohacení zjistil žalobce průzkumem trhu dotazy na subjekty v ČR za zpracované studie proveditelnosti v projektech financovaných z operačních programů, a to ve Zlínském kraji, Středočeském kraji a Jihomoravském kraji. Žalobce tvrdil, že , jméno FO, předal dne 9. 3. 2012, od 10. 3. 2012 je tedy UPO v prodlení. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . K žalobě žalobce předložil listinné důkazy (č. l. 5-61), a to novinovou zprávu o získání dotace, e-mail , jméno FO, ze dne 9. 3. 2012, jehož přílohou je , jméno FO, ve formátu pdf. 595kB, 4 vyjádření k cenám studií proveditelnosti zaslaná žalobci, pravidla Operačního programu podnikání a inovace, osvědčení o plátcovství DPH žalobce, výzvu k předkládání projektů a předžalobní výzvu ze dne 18. 12. 2013 s podacím lístkem.10.2. dne 1. 1. 2014 žalobce udělil plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 3),10.

3. řešena byla otázka věcné příslušnosti, Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. Ncp 330/2014-68 ze dne 1. 4. 2014, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2014, rozhodl, že dle § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy, konkrétně Okresní soud v Olomouci,10.4. dne 20. 5. 2014 byla věc předložena Okresnímu soud v Olomouci, byla přidělena sp. zn. , spisová značka, , věc projednávala soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ;10.5. usnesením ze dne 29. 5. 2014 č. j. , spisová značka, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku 43 040 Kč, dne 2. 6. 2014 byl soudní poplatek zaplacen,10.6. dne 29. 7. 2014 bylo žalobě vyhověno, vydán byl platební rozkaz č. j. , spisová značka, ,10.7. dne 13. 8. 2014 podal , Anonymizováno, odpor, dne 12. 9. 2014 podal , Anonymizováno, vyjádření ve věci, navrhl zamítnutí žaloby, že , Anonymizováno, učinil nesporným tvrzení žalobce, že se žalobcem nebyla uzavřena žádná smlouva, že e-mailem ze dne 9. 3. 2012 žalobce neprokazuje obsah přílohy a text , jméno FO, ani doručení e-mailu , Anonymizováno, , že žalobce neprokázal bezdůvodné obohacení , Anonymizováno, , navrhl zamítnutí žaloby, že tvrzená výše bezdůvodného obohacení není v místě a čase obvyklá jak tvrdí žalobce, neboť žalobcem tvrzené ceny se netýkají Olomouckého kraje, případně, že je cenou za veškeré činnosti ne jen za studii samotnou, že 10. 3. 2012 nemohla nastat splatnost bezdůvodného obohacení (č. l. 81), dne 12. 9. 2014 byl žalobce vyzván k podání vyjádření,10.8. dne 30. 9. 2014 se žalobce vyjádřil (č. l. 85) a tvrdil, že , právnická osoba, žalobce zpracovávaly 2 fyzické osoby , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, na základě smlouvy o dílo, že tyto osoby s UPO komunikovaly, že žádost o dotaci byla podávána prostřednictvím internetového systému eAccount agentuře Czechinvest, že , jméno FO, do systému zakládala , jméno FO, . , jméno FO, , že jako autoři textu , jméno FO, jsou v textu uvedení , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, a jsou zde uvedeni jako členové realizačního týmu, že ostatní osoby zde uvedené jsou zaměstnanci , Anonymizováno, , že podle názoru žalobce na nízkou četnost takových případů je třeba brát jako relevantní trh Českou republiku, že cenu bude zřejmě nutné zjistit znaleckým posudkem, že k tomuto podání žalobce připojil e-mailovou komunikaci, dále dokument označený , Anonymizováno, , adresa, (č.l. 92-93), dokument označený Stručný popis projektu (2 000 znaků) (č. l. 110-113), text nazvaný Historie a soulad s cíli OPPI (č. l. 136-139), , jméno FO, , kde pod názvem jsou uvedeny následující osoby s akademickými tituly: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, král, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a datum 7. 3. 2012, text samotný má dle číslování 84 stran (č. l. 260-346), , jméno FO, je duplicitně založen (č. l. 347-433), celkově jsou přílohy předložené žalobcem s podáním ze dne 30. 9. 2014 založeny na č. l. 90-433, připojeno bylo dále CD v přílohové obálce (č. l. 437), dne 8. 10. 2014 bylo podání žalobce zasláno k vyjádření , Anonymizováno, , poté byl založen svazek II. soudního spisu,10.9. na č. l. 441 je založeno procesní podání, kterým se navrhuje zamítnutí žaloby, když žalobce neprokázal existenci předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení, že , jméno FO, byla vytvořena projektovým týmem uvedeným na studii, manažerem projektu byl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy , Anonymizováno, , jméno FO, , že žalobce nijak neprokazuje, že , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, zpracovávali , právnická osoba, žalobce jako fyzické osoby na základě smlouvy o dílo, že žalobce toto nijak neprokázal a , Anonymizováno, o tom nikdy neinformoval, že , jméno FO, . , jméno FO, zakládala do systému, že tuto činnost provedla na základě objednávky č. , hodnota, vystavené , Anonymizováno, dne 5. 1. 2012 a nikoli jako zástupce žalobce, ale jako fyzická osoba podnikající pod IČ: , IČO, , pod tímto IČ pak , Anonymizováno, činnost vyfakturovala a byla jí ze strany UPO uhrazena, že kapitoly 13. a 14. byly vytvořeny , jméno FO, . , jméno FO, na základě objednávky , Anonymizováno, jako fyzickou osobu podnikající pod IČ: , IČO, , činnost byla takto UPO vyfakturována a ze strany , Anonymizováno, uhrazena, že z e-mailu ze dne 12. 10. 2011 předloženého žalobcem se podává, že text , jméno FO, vytvářeli zaměstnanci , Anonymizováno, , a to konkrétně dále v textu podání uvedené jednotlivé kapitoly , jméno FO, (č. l. 442), založena byla strana 7 , jméno FO, s kapitolou 1. 4. obsahující účast jednotlivých členů realizačního týmu (č. l. 444-445) u , jméno FO, . , jméno FO, je uvedeno: metodické vedení projektové přípravy, formulace a strukturování podnikatelského záměru, u , jméno FO, . , jméno FO, : příprava analýz proveditelnosti, výběr referenčních aktivit, specifikace požadavků proveditelnosti a udržitelnosti, založeny jsou další přílohy podání ( č. l. 446-556), listiny byly předloženy UPO u jednání ve věci dne 8. 1. 2015,10.10. dne 5. 1. 2015 (č. l. 557) žalobce navrhl provedení znaleckých posudků: 1. z oboru Informační a komunikační technologie, autorské právo - posouzení autorství textu, 2. z oboru Informační a komunikační technologie pro zhodnocení, zda přílohou e-mailu, kterým byla , jméno FO, zaslána byla , jméno FO, skutečně zaslána z jakého počítače na jaký počítač, 3. z oboru Informační a komunikační technologie k posouzení ze kterých počítačů probíhala e-mailová komunikace, 4. z oboru Informační a komunikační technologie, který posoudí, kdy a jakým způsobem vznikala , jméno FO, v návaznosti na jednotlivé verze, 5. znalecký posudek na zjištění ceny , jméno FO, , ,dále i výpovědi osob uvedených na první straně , jméno FO, , dalších osob spolupodílejících se na projektu, výslech pracovníku Czechinvest, podání a listiny byly předloženy soudu u jednání dne 8. 1. 2015,10.11. dne 8. 1. 2015 se konalo od 8:00 hod do 9:35 hod první jednání ve věci za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, které bylo přerušeno do 26. 2. 2015 8:00 hod. (č. l. 561-563), u tohoto jednání žalobce tvrdil, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi , jméno FO, . , jméno FO, jako fyzickou osobou a žalobcem jednajícím , jméno FO, . , jméno FO, , přičemž předmětem smlouvy bylo provedení , jméno FO, , že žalobce pro , Anonymizováno, vypracoval celou , jméno FO, , že na jejím zhotovení se v rámci smlouvy o dílo podílela i , jméno FO, . , jméno FO, , že všichni zaměstnanci , Anonymizováno, pouze pro žalobce připravovali podklady a nevyvinuli žádnou tvůrčí činnost a nevypracovali žádnou kapitolu , jméno FO, , že , Anonymizováno, upozornil na to, že jde o odlišná tvrzení od doposud uváděných tvrzení žalobce, že zaměstnanci , Anonymizováno, se na tvorbě textu , jméno FO, podíleli, dne 26. 1. 2015 soud žádal , Anonymizováno, o sdělení, kdo vložil , jméno FO, do systému, zda , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, byli oprávněni konzultovat , jméno FO, , zda , Anonymizováno, obdržela dotaci (č. l. 566),10.12. dne 29. 1. 2015 usnesením č. j. , spisová značka, soud dále nařídil stranám sporu první setkání s mediátorem a přerušil řízení na dobu 3 měsíců, usnesení nabylo právní moci dne 2. 2. 2015,10.13. dne 3. 2. 2015 , Anonymizováno, sdělil, že , jméno FO, vložila a elektronicky podepsala , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z , Anonymizováno, , , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, nejsou uvedeni v kontaktech projektu a nejsou oprávněni pro neveřejnou komunikaci, že s , jméno FO, . , jméno FO, proběhly telefonické konzultace v obecné rovině, např. správná administrace výběrových řízení, úprava harmonogramu a rozpočtu, jaké výdaje jsou obecně uznávané apod., že dotace byla schválena ve výši 120 000 000 Kč (č. l. 570), připojena byla , jméno FO, (č. l. 571-641),10.14. dne 16. 2. 2015 žalobce informoval soud o volbě mediátora , tituly před jménem, , adresa, (č. l. 619), dne 18. 2. 2015 navrhla UPO jako mediátora , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 622), usnesením ze dne 25. 2. 2015 č.j. , spisová značka, byl ustanoven mediátor , tituly před jménem, , adresa, , který dne 23. 4. 2015 soudu sdělil, že nedošlo k vyřešení předmětu sporu (č. l. 627),10.15. dne 27. 5. 2015 bylo nařízeno jednání na den 10. 7. 2015, , Anonymizováno, požádal o odročení, žádosti bylo vyhověno, jednání bylo odročeno na den 16. 7. 2015 v 8:30 hod.,10.16. dne 16. 7. 2015 proběhlo jednání ve věci od 8:30 hod do 11:45 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, jednání bylo přerušeno do 24. 8. 2015 8:30 hod., u jednání byly provedeny důkazy listinami, dále byl vyslechnut , jméno FO, . , jméno FO, , který vypověděl, že je jednatelem žalobce, jehož předmětem podnikání je činnost organizačních a ekonomických poradců, že současně podniká jako fyzická osoba jeho předmět podnikání je do jisté míry shodný, že žalobce věděl, že , Anonymizováno, (dle i jen „, Anonymizováno, “, či „, Anonymizováno, “) má zájem o rozšíření své činnosti, že , jméno FO, . , jméno FO, zjistil, že by bylo vhodné požádat o dotaci, proběhly schůzky, že praxe žalobce je taková, že nejprve se zakázky rozjedou a pak se vše ošetřuje smluvně, že žalobce zpracoval Registrační žádost, po jejím schválení bylo třeba připravit , jméno FO, , že se dohodl, že žalobce zpracuje celou , jméno FO, , že , jméno FO, není tvůrčí proces, ale primárně analytický, podle pokynů žalobce začal shromažďovat podklady a informace, v pracovní skupině s ním byly další osoby od , Anonymizováno, i , jméno FO, . , jméno FO, , jeho manželka, oba zde byli za žalobce, že k uzavření smlouvy nedošlo, že žádost kompletovala , jméno FO, . , jméno FO, jako OSVČ a on jako OSVČ dělal finančně ekonomickou analýzu, a to na základě objednávky od , Anonymizováno, po dohodě jako fyzické osoby, že od , Anonymizováno, obdrželi částku 40 000 Kč, že činnost byla součástí celého procesu, že na této činnosti se nepodílel žalobce jako právnická osoba, dále byla vyslechnuta , jméno FO, . , jméno FO, , která vypověděla, že , jméno FO, . , jméno FO, přišel s nápadem z Operačního programu na vybudování parku a obrátil se na pana , jméno FO, z , Anonymizováno, že Registrační žádost zpracoval žalobce na základě ústní dohody, po jejím schválení se musela zpracovat plná žádost a k ní se přikládala , jméno FO, a další přílohy, že veškerá komunikace s , Anonymizováno, probíhala prostřednictvím eAccount, žalobce si zde založil účet, že vytvořila v systému plnou žádost a vložila přílohy, že plnou žádost vytvořila a následnou činnost vykonávala jako OSVČ, neboť , Anonymizováno, chtěla, aby fakturovala OSVČ, vyfakturovala 40 000 Kč, které jí byly uhrazeny přílohou byla finančně ekonomická analýza, kterou vypracoval , jméno FO, . , jméno FO, jako OSVČ, také on vyfakturoval 40 000 Kč, které mu byly zaplaceny, že nebyla přítomna u vyjednávání , jméno FO, . , jméno FO, s , Anonymizováno, , že na , jméno FO, pracovali pouze manželé , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, jako statutární zástupce žalobce, ona jako OSVČ, na základě smlouvy o dílo pro žalobce zpracovávala některé kapitoly , jméno FO, , upravovala je graficky, vytvářela tabulky, grafy, analyzovala dokumenty, které jí byly předloženy, tj. vycházela z dokumentů předložených , Anonymizováno, a z dokumentů z internetu,, vytvořila kapitolu 1. vlastními slovy popsala charakteristiku žádosti v kapitole 2. , v kapitole 2. 4. popsali organizaci žadatele na základě podkladů od , Anonymizováno, , dále bod 3. 1., v bodu 3. 2. a 3. 3. vycházeli z relevantních projektů , Anonymizováno, , a vypracovali vlastní popis, že takto zpracovala i text 5. 2. a 5. 3., že neví, zda v kapitole 3. 2.., 3. 3. a 3. 4. použila obsahově stejný text od zaměstnanců , Anonymizováno, , že žalobce tuto činnost vykonával pro , Anonymizováno, aniž by měl dohodnutu nějakou odměnu, že žalobce nedostal zaplaceno, že jednotlivé kapitoly zpracovala s manželem, pracovníci , Anonymizováno, se pouze vyjadřovali, připomínky manželé , jméno FO, případně akceptovali, zaměstnanci UPO sami kapitoly nezpracovávali, vypracovanou , jméno FO, zaslali děkanovi , Anonymizováno, a panu , jméno FO, , UPO dokumenty elektronicky podepsala, , jméno FO, . , jméno FO, je z počítače , Anonymizováno, odeslala do systému eAccount, informovala o tom , jméno FO, . , jméno FO, , který zajistil, že ji podepsala , tituly před jménem, , jméno FO, ,10.17. dne 23. 7. 2015 podal žalobce ve věci vyjádření obsahující obecnou charakteristiku studií proveditelnosti a dále uvedl, že zaměstnanci , Anonymizováno, toliko dodali podklady pro vypracování , jméno FO, (č.l. 642), dne 19. 8. 2015 podal vyjádření , Anonymizováno, , ve kterém uvedl, že z výslechů , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, se podává, že při vytvoření , jméno FO, nešlo o tvůrčí činnost, což žalobce potvrdil v podání ze dne 23. 7. 2015, že tedy , jméno FO, není výsledkem autorské činnosti žalobce, , Anonymizováno, odmítl zpracování znaleckého posudku z oboru informační a komunikační technologie, že záměr na vytvoření rozšíření , Anonymizováno, vznikl mnohem dříve než , Anonymizováno, začala spolupracovat s , jméno FO, . , jméno FO, , že kompletní dokumentace projektu byla , jméno FO, . , jméno FO, a nikoli žalobci předána, aby byl upraven do podoby formy podnikatelského záměru, že kompletaci a vložení do systému provedla , jméno FO, . , jméno FO, jako OSVČ, že pouze pro svou činnost využila techniku žalobce, že žalobce různě mění svá tvrzení a těžce se orientuje v tom, zda manželé , jméno FO, vystupují jako OSVČ nebo jako společníci žalobce (č. l. 648), dne 20. 8. 2015 UPO založil do spisu , Anonymizováno, ze dne 12. 11. 2009, kterou zpracoval (č. l. 662-885),10.18. dne 24. 8. 2015 proběhlo jednání ve věci od 8:30 hod do 14:50 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, bylo dáno poučení dle § 118b o. s. ř., obě strany sporu požádaly o lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů, lhůta byla poskytnuta v délce 14 dnů, jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění skutkových tvrzní a důkazů, provedeny byly důkazy listinami, byl dále vyslýchán , jméno FO, . , jméno FO, , který vypověděl, že s , Anonymizováno, měl uzavřenou smlouvu jako OSVČ, protože podle pravidel , Anonymizováno, je možno v tomto případě vyplatit jednorázově finanční prostředky, že zkompletovanou žádost připravila , jméno FO, . , jméno FO, pro prorektorku , Anonymizováno, , , jméno FO, . , jméno FO, ji podepsanou vložila do systému, že jedenkrát za 14 dnů až za 3 týdny docházeli oba manželé na jednání s pracovníky UPO, ti předkládali podklady a materiály, že projekt , Anonymizováno, nebyl úspěšný, že pro žalobce nebyl vodítkem, že zpracovával , jméno FO, , že když vystupuje představuje se jen svým jménem, že v komunikaci s , tituly před jménem, , jméno FO, uváděl, že je jednatelem žalobce, že finančně ekonomická analýza se zpracovávala až na konci, že , jméno FO, . , jméno FO, tvořila minimálně 30% , jméno FO, , že v té době žalobce neměl žádné zaměstnance; dále byli vyslechnuti svědci: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ; dne 7. 9. 2015 , Anonymizováno, doplnil skutková tvrzení (č. l. 901),10.19. dne 7. 9. 2015 doplnil skutková tvrzení žalobce (č. l. 913 a 919), dále navrhl vstup , jméno FO, . , jméno FO, jako OSVČ a , jméno FO, . , jméno FO, jako OSVČ do řízení na straně žalobců, protože je zřejmé, že se tyto osoby podílely na zpracování Registrační žádosti a , jméno FO, , přičemž rozsah prací je předmětem sporu, že v případě, že by se soud neztotožnil se skutečností, že bylo dostatečně prokázáno, že to byl žalobce, kdo , jméno FO, zpracoval, že z výpovědí pracovníků , Anonymizováno, je zcela zřejmé, že ro byli minimálně manželé , jméno FO, , kteří na studii pracovali jako OSVČ, že oba se svým vstupem do řízení souhlasili (č. l. 920, 921) a udělili plnou moc dne 7. 9. 2015 , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 922), dne 24. 9. 2015 se žalobce vyjádřil k podání , Anonymizováno, , byl založen třetí svazek spisu10.20. dne 19. 1. 2016 soud nařídil jednání na den 4. 3. 2016 (č. l. 931), dne 1. 3. 2016 bylo jednání odročeno z důvodu nepřítomnosti samosoudkyně na den 8. 4. 2016 (č. l. 933),10.21. dne 8. 4. 2016 proběhlo jednání ve věci od 8:30 hod do 11:05 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, vyslechnuti byli: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , jednání bylo odročeno na den 16. 5. 2016 (č. l. 940), dne 3. 5. 2016 podal , Anonymizováno, vyjádření k podání žalobce ze dne 3. 5. 2016 (č. l. 952), dále řada osob předvolaných k výslechu se omlouvala,10.22. dne 16. 5. 2016 proběhlo jednání ve věci od 8:30 hod do 9:48 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, vyslechnuti byli: , jméno FO, , , právnická osoba, , , jméno FO, , jednání bylo odročeno na den 14. 7. 2016 (č. l. 971), , právnická osoba, uplatnil svědečné, o kterém bylo rozhodnuto dne 19. 5. 2016; osoby předvolané k výslechu se omluvily,10.23. dne 14. 7. 2016 proběhlo jednání ve věci od 8:30 hod do 10:18 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, vyslechnuti byli: , jméno FO, a , jméno FO, , žalobci bylo uloženo, aby do 3 kalendářních týdnů doplnil a označil řádný žalobní petit s ohledem na uváděná skutková tvrzení, že soud nejprve žalobce vyzval dle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby uvedl, na základě, čeho manželé , jméno FO, jako fyzické osoby vypracovávaly , jméno FO, a v jakém rozsahu a aby uvedl řádný žalobní petit s ohledem na to, že na straně žalobců je více subjektů, dále dle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval k označení důkazů, že žalobce na toto reagoval tak, že k podání žaloby je aktivně legitimován žalobce, že k návrhu na přistoupení manželů , jméno FO, jako dalších žalobců do řízení žalobce přistoupil z procesní opatrnosti v návaznosti na výpovědi svědků, kdy je zřejmé, že , jméno FO, zpracovávali fyzicky manželé , jméno FO, , že doposud nebyly provedeny důkazy o vložení samotného textu , jméno FO, do systému, že , jméno FO, . , jméno FO, zpracoval jako jednatel žalobce a , jméno FO, . , jméno FO, se podílela na jejím zpracování jako fyzická osoba na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo se žalobcem, že tedy tvrdí, že aktivně legitimováni v řízení jsou žalobce, , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , požádal o poskytnutí lhůty k úpravě žalobního petitu (č.l. 987), že posléze UPO opětovně poukázal na to, že , Anonymizováno, , jméno FO, . , jméno FO, za provedenou činnost zaplatila, dokázal na fakturu provedenou k důkazu, že tedy její činnost nemůže být předmětem sporu, že , jméno FO, . , jméno FO, poté uvedl, že vyjádření UPO je irrelevantní, že žalobce navrhuje provedení důkazu ověření IP adresy, ze které byla , jméno FO, případně další vstupy do účtu , Anonymizováno, v eAccount provedeny, že tím se jednoznačně prokáže podíl žalobce na zpracování dokumentů, trval na zpracování znaleckých posudků z oboru IT, jednání bylo odročeno na den 8. 9. 2016,10.24. dne 29. 7. 2016 manželé , jméno FO, vzali zpět návrh na přistoupení dalších účastníků do řízení, že dle právního názoru manželů , jméno FO, je jednoznačně dána aktivní legitimace žalobce, že oba svou činnost vykonávali pro žalobce, , jméno FO, . , jméno FO, jako jednatel a , jméno FO, . , jméno FO, na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo (č. l. 992), dne 29. 7. 2016 s tímto žalobce souhlasil (č. l. 993),10.25. dne 8. 9. 2016 proběhlo jednání ve věci od 13:00 hod do 14:56 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce, vyslechnuti byli: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , jednání bylo odročeno na neurčito za účelem pokračování v dokazování, dne 6. 12. 2016 soudkyně dala pokyn VSÚ k vyhledání osoby znalce asistence k vypracování spisového přehledu (č. l. 999), spis byl vrácen soudkyni 28. 2. 2017, byli vyhledáváni další znalci (č. l. 1003),10.26. dne 24. 4. 2017 soud vydal usnesení č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 10. 5. 2017, byl ustanoven znalec , jméno FO, . , právnická osoba, , znalec z oboru patenty a vynálezy, specializace autorské právo, licence, know-how, aby určil, v jakém konkrétním rozsahu žalobce pro UPO zpracoval , jméno FO, , jaké konkrétní části projektu vytvořil, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení spisu, dne 22. 5. 2017 byl spis doručen znalci, dne 17. 7. 2017 znalec požádal o prodloužení lhůty o 1 měsíc, lhůta byla prodloužena do 31. 8. 2017, dne 8. 9. 2017 byl znalecký posudek podán (č. l. 1013- 1026) bylo určeno, že , jméno FO, . , jméno FO, je autorem zde uvedených částí , jméno FO, , z celkem , hodnota, stran jde o 44,7 stran textu, zbytek, tj. 53,2% přináleží autorům z , Anonymizováno, , že bez již zaplacených kapitol č., hodnota, a 14 (finančně ekonomická analýza) v rozsahu 5 stran se podílí tedy 39,7 stranami, autorský podíl potom činí 47,3%. Dne 12. 9. 2017 bylo rozhodnuto o znalečném, znalec podal odvolání, odvolání podal i žalobce (č. l. 1045), dne 8. 11. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu (č. l. 1058), usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 20. 12. 2017, které nabylo právní moci dne 18. 1. 2018, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno,10.27. dne 26. 9. 2017 se , Anonymizováno, vyjádřila tak, že nebyla prokázána aktivní legitimace žalobce, že tedy vytvořil celou , jméno FO, , že , jméno FO, . , jméno FO, dle znalce spoluautorkou vůbec nebyla, již dostala zaplaceno, že případný rozsah bezdůvodného obohacení je mnohem nižší (č. l. 1039), žalobce nejprve požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, dne 25 10. 2017 se vyjádřil žalobce a uplatnil námitky ke znaleckému posudku zpochybnil autorství některých osob přisouzených UPO (č. l. 1052), dne 24. 11. 2017 , Anonymizováno, tyto námitky odmítl (č. l. 1065), dne 28. 11. 2017 se k námitkám vyjádřil znalec (č. l. 1069), vyúčtoval znalečné,10.28. o znalečném bylo rozhodnuto dne 3. 1. 2018 usnesením č. j. , spisová značka, , znalec podal odvolání, věc byla předložena odvolacímu soudu, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 27. 3. 2018, které nabylo právní moci dne 9. 4. 2018, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno,10.29. dne 8. 6. 2018 bylo ve věci nařízeno jednání na den 10. 7. 2018, dne 3. 7. 2018 se žalobce ve věci vyjádřil k podání znalce, k dosavadnímu průběhu sporu, poukázal na to, že z doposud provedených důkazů se nepodává, že by pracovníci , Anonymizováno, pracovali komplexně na vyhotovení , jméno FO, , že toto nebyl jejich úkol, pouze poskytovali podklady, které žalobce třídil redukoval, propojoval atd., že ani znalec , Anonymizováno, nepochopil podstatu zpracování , jméno FO, , sám ve znaleckém posudku nedostatečnou znalost problematiky přiznává, že neověřil, zda jde o originální informace, nebo informace snesené, že pouze spočítal stránky a jeho práce vyústila do paradoxního poměru přiznání 10% autorství na zpracování , jméno FO, a 90% za podklady, že před zahájením řízení , Anonymizováno, nikdy zpracování , jméno FO, žalobcem nezpochybňoval,10.30. dne 10. 7. 2018 proběhlo ve věci jednání od 8:30 hod do 10:58 hod, za žalobce se jednání účastnil , jméno FO, . , jméno FO, , byl vyslýchán znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , Anonymizováno, k opakovaným důkazním návrhům žalobce namítal, že obsah harddisků , či identifikace IP adres není sto prokázat autorství určitých dokumentů, a jde o důkazy irrelevantní, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o znalečném, dne 17. 7. 2018 usnesením č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 4. 8. 2018, soud rozhodl o znalečném, dne 24. 9. 2018 se žalobce ve věci vyjádřil tak, že závěry znalce nelze považovat za věrohodné, a upřesnil důkazní návrhy, setrval na návrhu na zpracování 2 dalších znaleckých posudků z oboru IT, dále odborných vyjádření k tomu, jak se provádí studie proveditelnosti, že trvá na zpracování znaleckého posudku pro určení autorství , jméno FO, porovnáním textů vytvořených žalobcem v té době, tj. v roce 2012, dále zaslal soudu přílohy (č. l. 1131-1210), dne 23. 10. 2018 se vyjádřil , Anonymizováno, ;10.31. dne 27. 3. 2019 bylo nařízeno jednání na den 16. 4. 2019 (č. l. 1219), , Anonymizováno, požádal o odročení z důvodu čerpání plánované dovolené, dne 29. 3. 2019 bylo jednání odročeno na den 2. 5. 2019, dne 18. 4. 2019 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu dovolené a kolize právního zástupce žalobce s jiným jednáním, dne 25. 4. 2019 bylo jednání odročeno na den 18. 6. 2019,10.32. dne 18. 6. 2019 proběhlo ve věci jednání od 13:00 do 13:30 hod, přítomen byl za žalobce , jméno FO, . , jméno FO, , že k dotazu soudu žalobce tvrdil, že v minulosti pro , Anonymizováno, nezpracovával žádný obdobný záměr jako , jméno FO, , pouze v roce 2009 jiný operační program , který měl jinou strukturu, studie proveditelnosti zpracovával pro jiné subjekty, soud poučil přítomné dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že věc je možné posoudit po právní stránce jako nárok z ústně uzavřené smlouvy o dílo, vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce k označení důkazů k výši ceny díla, že žalobce označil k důkazu znalecký posudek a dále provedené studie proveditelnosti, že žalobce se dotázal , Anonymizováno, , zda není možné se dohodnout o ceně díla, že , Anonymizováno, toto vyloučil, uvedl, že je to možné pouze znaleckým posudkem, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku, následně bylo vyhledáno 9 znalců, kteří byli dotázáni, zda jsou schopni a ochotni znalecký posudek zpracovat, s ohledem na specifičnost znaleckého úkolu - hodnocení projektů byly reakce převážně negativní,10.33. dne 27. 9. 2019 byl usnesením č. j. , spisová značka, k podání znaleckého posudku ustanoven znalec , Anonymizováno, . , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , byl mu zadán znalecký úkol, znalci bylo uloženo zpracovat znalecký posudek ve lhůtě 2 kalendářních měsíců, dne 14. 10. 2019 byl spis doručen znalci,10.34. dne 27. 1. 2020 byl znalcem znalecký posudek podán (č. l. 1283-1357), dne 3. 2. 2020 byl znalecký posudek rozeslán, dne 18. 2. 2020 usnesením č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 7. 3. 2020, bylo rozhodnuto o znalečném, dne 21. 2. 2020 se , Anonymizováno, vyjádřil ke znaleckému posudku, navrhl, aby soud vyzval znalce k doplnění posudku, dne 25. 2. 2020 se vyjádřil žalobce, závěry znalce akceptoval, dne 2. 3. 2020 byl znalec vyzván k vyjádření (č. l. 1382), posléze byl znalec urgován v dubnu 2020, květnu 2020, dne 25. 5. 2020 znalec vyjádření podal (č. l. 1391), bylo zasláno k vyjádření stranám sporu a byl založen svazek čtvrtý spisu,10.35. dne 11. 6. 2020 podal žalobce repliku k vyjádření znalce , jméno FO, tak, že se s nimi ztotožnil (č. l. 1411), dne 14. 10. 2020 se žalobce vyjádřil k vyjádření , Anonymizováno, (č. l. 1411), s ohledem na doporučení MS ČR v souvislosti s COVID byl spis lhůtován na 10. 12. 2020 (č. l. 1413), dne 22. 12. 2020 bylo nařízeno jednání na den 26. 1. 2021,10.36. dne 21. 1. 2021 se , Anonymizováno, vyjádřilo ke změně právní kvalifikace předmětu sporu soudem, v reakci na jednání dne 18. 6. 2019, kdy soud poučil o tom, že nadále bude věc posuzována jako ústní smlouva o dílo, , Anonymizováno, s tímto vyjádřil nesouhlas, odmítl, že by byla za UPO právně relevantně projevena vůle se žalobcem smlouvu uzavřít (č. l. 1417-1419), dne 22. 1. 2021 UPO uplatnil námitku promlčení (č. l. 1424),10.37. dne 26. 1. 2021 se konalo ve věci jednání od 13:00 hod do 14:37 hod, za žalobce byl přítomen jednatel , jméno FO, . , jméno FO, a právní zástupce žalobce byly provedeny listinné důkazy a vyslechnut znalec , jméno FO, , jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o znalečném a provedení dalších důkazů,10.38. dne 10. 2. 2021 žalobce doplnil tvrzení a předložil důkazy, například i další jiné studie proveditelnosti (č. l. 1434-1485), dne 15. 2. 2021 znalec vyúčtoval znalečné, dne 16. 2. 2021 bylo o znalečném rozhodnuto usnesením č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 5. 3. 2021, dne 8. 2. 2021 se vyjádřil , Anonymizováno, k jednání dne 26. 1. 2021 (č. l. 1501), s ohledem na doporučení MS ČR v souvislosti s COVID byl spis lhůtován dne 18. 3. 2021 na 2 měsíce (č. l. 1506), dne 17. 6. 2021 byl vydán pokyn ke zjištění adres agentur (č. l. 1507), dne 29. 6. 2021 bylo referováno zjištění relevantních údajů u těchto 7 subjektů (č. l. 1511), informace byly sděleny,10.39. dne 16. 8. 2021 byl usnesením č. j. , spisová značka, doplněn znalecký úkol znalci , jméno FO, , stanovena byla lhůta 2 měsíce, znalci byl spis doručen 8. 9. 2021, dne 4. 1. 2022 k dotazu soudu ze dne 6. 12. 2021 znalec sdělil, že doplnění podá do týdne (č. l. 1540),10.40. dne 9. 2. 2022 znalec , jméno FO, soudu doručil avizované doplnění (č. l. 1548), doplnění bylo rozesláno stranám dne 11. 2. 2022, věc začala vyřizovat soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 1555a);10.41. dne 1. 3. 2022 žalobce sdělil, že se závěry znalce souhlasí (č. l. 1566)10.42. dne 2. 3. 2022 bylo usnesením č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 9. 5. 2022, rozhodnuto o znalečném, když , Anonymizováno, podal odvolání proti rozhodnutí a ve věci podal obsáhlé vyjádření ke znaleckému posudku v rozsahu 7 stran, odvolací soud dne 26. 2. 2022 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 26. 4. 2022, přílohou podání byla i dohoda o narovnání uzavřená mezi žalobcem a UPO dne 10. 8. 2010, šlo o narovnání vztahů založených smlouvou o dílo k projektu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ uzavřené dne 31. 10. 2007, sporná byla cena díla 2 201 500 Kč a rozsah díla, když plněno bylo pouze částečně, výsledkem byla dohodnutá cena 1 200 000 Kč včetně DPH splatná do 18. 8. 2010, za žalobce jednal , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, (č. l. 1577), informace o tomto projektu jsou založeny (č. l. 1583), celkový objem činil 856 276 000 Kč, dále pak smlouva o dílo ze dne 31. 10. 2007, podle které měla být zpracována žádost a studie proveditelnosti, prověření uznatelnosti nákladů, poskytování konzultací (č. l. 1587), žalobce se vyjádřil dne 22. 3. 2022 (č. l. 1593), dne 17. 5. 2022 bylo proplaceno znalečné,10.43. soud poté dne 28. 7. 2022 vyzval , Anonymizováno, a žalobce ke sdělení, zda je možné smírné vyřízení věci (č. l. 1603), dne 12. 8. 2022 UPO sdělil, že je ochoten ke smírnému vyřízení věci tak, že v rámci smírného vyřízení věci žalobci uhradí 100 000 Kč a ½ náhrady nákladů řízení (č. l. 1608), žalobce sdělil dne 15. 8. 2022, že má zájem na smírném vyřízení věci, záleží však na nabídce , Anonymizováno, , ke smíru byl ochoten přistoupit při úhradě 700 000 Kč (č. l. 1612), dne 24. 10. 2022 soud nařídil jednání na den 2. 12. 2022 (č. l. 1613), z důvodu na straně soudu dne 9. 11. 2022 jednání odročil na den 6. 1. 2023 (č. l. 1614), jednání bylo odročeno dne 4. 1. 2022 (č. l. 1616a), dne 1. 2. 2023 bylo jednání nařízeno na den 28. 3. 2023 (č. l. 1617), dne 22. 3. 2023 UPO doplnil argumentaci k promlčení a prodlení (č. l. 1621);10.44. dne 28. 3. 2023 proběhlo jednání ve věci od 8.35 hod do 11:31 hod., za žalobce se jednání účastnil , jméno FO, . , jméno FO, , samosoudkyně oznámila změnu obsazení soudu, doporučila stranám smírné vyřízení věci, vyslýchán byl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , jednání bylo odročeno na den 4. 5. 2023 (č. l. 1629)10.45. soudem byly vyžádány od Agentury pro podporu podnikání a rozvoj seznamy všech žadatelů o dotaci v letech 2009-2013 z operačního programu Podnikání a inovace, kategorie , právnická osoba, sdělení výše dotace, celkových nákladů a jakou částkou projekt dofinancovával žadatel (č. l. 1634), , Anonymizováno, podal dne 30. 3. 2023 vyjádření k výpovědi znalce v rozsahu 4 stran textu (č. l. 1639), dne 3. 4. 2023 byl soudu doručen požadovaný seznam (č. l. 1645), dne 4. 4. 2023 znalec vyúčtoval znalečné za účast u jednání (č. l. 1649), dne 6. 4. 2023 , Anonymizováno, sdělil, že nebude jednat o smírném vyřízení věci a má být tedy rozhodnuto soudem (č. l. 1659);10.46. dne 6. 4. 2023 soud vyžádal od 12 subjektů uvedených v poskytnutém seznamu zprávu o tom, zda, rozsahu a za jakou cenu byly zpracovány pro podání žádosti o dotaci studie proveditelnosti (č.l. 1660-1662); oslovené subjekty na dotaz soudu reagovaly (č.l.1691-1724)10.47. dne 12. 4. 2023 usnesením č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 3. 5. 2023, soud rozhodl o znalečném, dne 28. 4. 2023 bylo jednání nařízené na 4. 5. 2023 odročeno na neurčito z důvodu nepřítomnosti soudkyně (č. l. 1727), došlo k proplacení znalečného dne 5. 5. 2023; podle obsahu spisu začala věc po odchodu , tituly před jménem, , jméno FO, na mateřskou dovolenou vyřizovat soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 1731); dne 12. 7. 2023 vyzvala strany ke sdělení, zda je možné smírné vyřízení věci, dne 18.7. 2023 , Anonymizováno, sdělil, že nebude jednat o smírném vyřízení věci (č. l. 1737), dne 4. 8. 2023 žalobce zopakoval své stanovisko s tím, že zřejmě bude muset ve věci rozhodnout soud (č. l. 1796)10.48. dne 25. 7. 2023 soud vyzval výše uvedených 12 oslovených subjektů ke sdělení, jakým způsobem obvykle je stanovována cena za Studii proveditelnosti (č. l. 1738), oslovené subjekty na výzvu soudu odpověděly (do č.l. 1793), dne 31. 7. 2023 byl , Anonymizováno, vyzván, aby sdělil, zda UPO v jiných svých projektech zpracovával a hradil Studii proveditelnosti (č. l. 1785), UPO požádal o prodloužení lhůty a sdělil informace (č.l.1799), poté byl založen svazek V. spisu;10.49. dne 28. 8. 2023 žalobce k výzvě soudu upřesnil svůj důkazní návrh na předložení listinných důkazů UPO (č. l. 1807), dne 25. 9. 2023 , Anonymizováno, reagoval na výzvu soudu ze dne 31. 7. 2023 (č. l. 1811-1983), dne 27. 10. 2023 do spisu nahlížel , jméno FO, . , jméno FO, a pořídil si fotokopie některých listin ze spisu (č. l. 1987), dne 22. 11. 2023 podal žalobce vyjádření k listinám předloženým , Anonymizováno, (č. l. 1991), poukázal na poměr ceny studie proveditelnosti k hodnotě projektu, na rozsah žalobcem poskytnutých prací, které jsou nad obvyklý rámec; dne 7. 12. 2023 se vyjádřil , Anonymizováno, (č. l. 1998) odmítl argumentaci žalobce, dne 9. 10. 2023 bylo jednání ve věci nařízeno na den 12. 12. 2023 (č. l. 1985);10.50. dne 12. 12. 2023 proběhlo jednání ve věci od 9:21 hod do 12:34 hod. (č. l. 2006), u jednání byl za žalobce přítomen , jméno FO, . , jméno FO, , byla oznámena změna obsazení soudu, rekapitulován dosavadní průběh řízení, zjištěna stanoviska stran sporu, provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno na dne 30. 1. 2024, dne 22. 1. 2024 podal , Anonymizováno, vyjádření k provedeným důkazům (č. l. 2012), dne 25. 1. 2024 žalobce založil do spisu závěrečný návrh (č.l.2018- 2025), dále je založen závěrečný návrh UPO (č. l. 2031-2032);10.51. u jednání dne 30. 1. 2024 byly provedeny listinné důkazy a soud ve věci vyhlásil rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým bylo výrokem I. co do jistiny a části žalobou uplatněného příslušenství vyhověno, když soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnická osoba, která se od roku 1993 zabývá mimo jiné poradenskou činností v oblasti dotací. Žalobkyně je od roku 1996 plátcem DPH. V období od 1. 12. 2008 do 8. 12. 2011 byl její statutární orgán tvořen dvěma jednateli, a to , jméno FO, . , adresa, a , jméno FO, . , jméno FO, , kdy každý z nich byl oprávněn za právnickou osobu jednat samostatně. Žalovaná je veřejnou vysokou školou. V roce 2011-2012 byl jejím rektorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , děkanem Fakulty tělesné výchovy , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , proděkanem , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně s žalovanou spolupracovala již v 90. letech a pak následně v roce 2007, kdy spolu uzavřely smlouvu o dílo na (mj.) zhotovení žádosti a studie proveditelnosti ve výzvě k předkládání žádosti do Operačního programu VavV pro Inovace, kdy cena díla ohledně těchto prací sjednána na částku 1 844 500 Kč včetně DPH. Dne 10. 8. 2010 byla mezi stranami uzavřena dohoda o narovnání, kdy s ohledem na částečné plnění smlouvy o dílo byla nově sjednána cena 1 200 000 Kč včetně DPH. Žalovaná měla v roce 2011-2012 upraven způsob zadávání veřejných zakázek ve Směrnice rektora žalované č. B3-10/3-SR o Zadávání veřejných zakázek na Univerzitě Palackého v Olomouci platné od 19. 5. 2010 a účinné od 21. 5. 2010. Dle článku XVII odst. 2 směrnice při zadávání VZ malého rozsahu na dodávky a služby s předpokládanou hodnotou od 500 000 Kč a nižší než 2 000 000 Kč bez DPH: - oprávněnou osobou je na fakultách UP děkan, - oprávněna osoba je povinna formou písemné poptávky oslovit nejméně tři dodavatele, - o přidělení zakázky rozhodne oprávněná osoba na základě návrhu nejméně tříčlenné komise, kterou k tomuto účelu jmenuje. Žalovaná v roce 2009 vytvořila projekt NAVPA pro operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Projekt byl neúspěšný a žalovaná na něj dotaci nezískala. Na jaře roku 2011 proto žalovaná oslovila firmy zabývající se poradenstvím v oblasti dotací, aby projekt , Anonymizováno, posoudily. Takto oslovila i žalobkyni s tím, že tato zpracovala výčet důvodů, proč byl projekt neúspěšný. Zároveň posoudila další dotační programy, které by mohly být pro získání dotací využity tak. Jednatel společnosti , jméno FO, . , jméno FO, následně přišel se záměrem vytvořit nový projekt namířený na Operační program podnikání a inovace, kategorie Prosperita. Žalovaná předala žalobkyni veškerou dokumentaci k projektu , Anonymizováno, , aby jej přepracovala v projekt , Anonymizováno, . Žalobkyně žalované poskytla metodické vedení přípravy projektu, formulovala a strukturovala podnikatelský záměr tak, aby vyhovoval příslušenému dotačnímu programu. V červnu 2011 žalobkyně vytvořila návrh popisu projektu a základní strukturu informací, již v červnu byly také zahájeny práce na registrační žádosti a tyto trvaly nejméně do 18. 8. 2011, termín podání registrační žádosti byl 30. 9. 2011. Po zpracování registrační žádosti se konala osobní schůzka mezi jednateli žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, , děkanem , jméno FO, a proděkanem , jméno FO, , na které se tito zástupci stran dohodli na tom, že žalobkyně zhotoví pro žalovanou studii proveditelnosti. Strany si nesjednaly výši odměny s tím, že tato bude vyřešena později. Na konci srpna 2011 se také konala schůzka žalobkyně, děkana , Anonymizováno, a rektora, aby se dořešily podmínky dofinancování a řešení projektu v souladu s projektem Prosperita. Dne 12. 10. 2011 byl zaměstnancům představen realizační tým a bylo stanoveno, že tento se bude setkávat na pravidelných schůzkách vždy v pondělí od 10.30 hodin do 12:00 hodin, a to až do konce února 2012. Členy realizačního týmu za žalovanou byli: Z. , jméno FO, , R. , jméno FO, , P. , jméno FO, , P. , jméno FO, , M. , jméno FO, a O. , jméno FO, , za žalobce pak jednatel žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, . Jednotliví členové týmu odpovídali za poskytnutí podkladů ve strukturované podobě v rámci své odbornosti a zaměření. Žalobkyně koordinovala práce na studii proveditelnosti, prováděla analýzy textů a podkladů předkládaných žalovanou, posuzovala jejich vhodnost k zařazení, upravovala je, vkládala a kompilovala tak, aby vyhovovaly požadavkům na obsah studie proveditelnosti a získaly potřebná ohodnocení při jejich hodnocení v OPPI Prosperita. Vedle toho autorem 53,2 % textů studie proveditelnosti je jednatel žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, . Mimo pravidelné schůzky pak žalobkyně s žalovanou komunikovaly prostřednictvím emailu (žalobkyně užívala email , e-mail, ) nebo telefonicky. , jméno FO, . , jméno FO, se účastnil schůzky s architektem Pospíšilem, konzultoval s pracovníky CzechInvest a komunikoval i s ředitel , Anonymizováno, . , jméno FO, . , jméno FO, s žalovanou za žalobkyni jednala , jméno FO, . , jméno FO, a do září roku 2011 také , jméno FO, . , jméno FO, , který byl nejprve jednatelem žalobkyně a následně tajemníkem , Anonymizováno, . Studie proveditelnosti obsahuje systematicky uspořádané informace potřebné pro celkové vyhodnocení projektu. Souhrnně popisuje investiční záměr ze všech realizačně významných hledisek. Má za úkol zhodnotit různé alternativy, posoudit uskutečnitelnost daného investičního projektu a poskytnout podklady pro rozhodnutí. Je nástrojem pro posouzení návrhu projektu zejména z ekonomického a technického hlediska. Cílem studie proveditelnosti je tedy ověřit, zda byla vybrána nejlepší možná varianta, zda byly dobře odhadnuty potřebné finanční prostředky na realizaci projektu, zda byla prokázána trvalá udržitelnost investice a byla identifikována rizika. Studie proveditelnosti by měla na základě různých kritérií vyhodnotit projekt v následujících oblastech: technické řešení projektu, tržní analýza, finanční analýza, ekonomická analýza, analýza vlivu projektu na životní prostředí, analýza vlivu projektu na lidské zdroje a relevantní cílové skupiny. Každý analytický výsledek by měl obsahovat případná rizika a pokud možno také návrh jejich eliminace nebo omezení. Při zpracování studie se vychází z údajů již zpracovávaného projektu či podnikatelského záměru a dalších informačních zdrojů (technický projekt, stavební a projektová dokumentace, studie EIA a další). Studie proveditelnosti vyžaduje zapojení odborníků z oblasti práva, životního prostředí, ekonomiky, finanční analýzy, marketingu, řízení jakosti a dalších dle zaměření projektu. Jednou ze základních podmínek při výběru projektů pro přidělení dotace je podmínka, že studie musí být zpracována na profesionální úrovni a musí obsahovat všechny požadované informace a části včetně příloh a dodatků. Studie proveditelnosti je nejzásadnější dokument v žádosti o dotaci. Pro jeho zpracování je nezbytná součinnost objednatele, který běžně zhotoviteli poskytuje potřebné informace, dokumentaci a odborné texty. Je běžné, že pro zpracování studie proveditelnosti žadatelé využívají služby externích subjektů, které se jejím zpracováním zabývají. Žalovaná sama v minulosti využila pro jiné dotační projekty služeb externích subjektů (například , právnická osoba, , Ernst&Young, žalobkyně). Sama žalovaná se následně činnosti – poskytování dotačního poradenství – věnovala, kdy nabízela v rámci Vědeckotechnického parku , Anonymizováno, zpracování dotační žádosti včetně studie proveditelnosti za odměnu 30 000 Kč (v případě nájemce ve VTP UP 15 000 Kč) + 0,9 % z přijaté částky dotace v případě úspěchu). Stanovení odměny za zpracování studie proveditelnosti je vysoce individuální záležitostí, v níž se promítají faktory jako předmět projektu, žádající subjekt, délka a rozsah prací, odbornost, předchozí spolupráce stran, dotačního program, způsob výběru zpracovatele dotace. Výše odměny za studii proveditelnosti se pohybuje mezi 0,5 – 1 % ze získané dotace. OPPI, kategorie Prosperita je jedním z nejnáročnějších a nejsložitějších operačních programů. Cena díla 860 784,32 Kč včetně DPH je cenou obvyklou v místě a čase uzavření smlouvy o dílo. Cenotvorba odměny se nijak neliší od roku 2011 dosud. Dne 9. 3. 2012 žalobkyně předala žalované prostřednictvím emailové zprávy studii proveditelnosti (soubor obsahující text , jméno FO, byl zaslán dne 9. 3. 2012 z emailu žalobkyně na email děkana , Anonymizováno, Dne 12. 4. 2012 se objevila v systému eAccount výzva k odstranění vad žádosti, na základě této výzvy se žalovaná opětovně obrátila na žalobkyni, která požadovaná doplnění zpracovala a vložila do systému eAccount, 23. 5. 2012 byla žádost opět v režimu hodnocení. Dne 17. 4. 2012 tajemník , Anonymizováno, P. , jméno FO, sděluje, že druhý den nechá vystavit objednávky R. , jméno FO, a faktury a úhradu následně provede on sám. Dne 18. 4. 2012 vystavila žalovaná objednávku č.: , hodnota, “ jako objednatel , jméno FO, . , jméno FO, , , Anonymizováno, jako dodavateli. Předmětem objednávky je služba: Zpracování plné žádosti v aplikaci eAccount pro projekt Aplikační centrum , Anonymizováno, v programu „, Anonymizováno, “ a to včetně uspořádání možných doplnění na základě výzvy řídícího orgánu. Vyřizuje R. , jméno FO, . Cena včetně DPH činila 40 000 Kč. Datum vystavení je uvedeno 5. 1. 2012, termín dodání 5. 3. 2012. Z protokolu o převzetí/předání vyplývá, že žalovaná jako přebírající tímto dokumentem stvrzuje převzetí díla z objednávky č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2012. Dokument je podepsán , jméno FO, . , jméno FO, , adresa, , jméno FO, za žalovanou. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 2. 5. 2012 se podává, že touto fakturou , jméno FO, . , jméno FO, , Anonymizováno, jako dodavatel fakturuje žalované dle objednávky č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2012 - Zpracování plné žádosti v aplikaci eAccount pro projekt Aplikační centrum , Anonymizováno, v programu „, Anonymizováno, “, a to včetně uspořádání možných doplnění na základě výzvy řídícího orgánu v částce 40 000 Kč, listina obsahuje otisk razítka o doručení dne 9. 5. 2012, datum splatnosti je uvedeno 2. 5. 2012. Dále byla dne 18. 4. 2012 žalovanou jako objednatelem vystavena objednávka č.: , hodnota, “ , jméno FO, . , jméno FO, , IČO , IČO, jako dodavateli. Předmětem objednávky je služba: Zpracování finanční a ekonomické analýzy pro projekt Aplikační centrum , Anonymizováno, v programu „, Anonymizováno, “. Vyřizuje R. , jméno FO, . Cena včetně DPH činila 40 000 Kč. Datum vystavení je uvedeno 5. 1. 2012, termín dodání 10. 3. 2012. Z protokolu o převzetí/předání vyplývá, že žalovaná jako přebírající tímto dokumentem stvrzuje převzetí díla z objednávky č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2012. Dokument je podepsán , jméno FO, . , jméno FO, , adresa, , jméno FO, za žalovanou. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 2. 5. 2012 se podává, že touto fakturou , jméno FO, . , jméno FO, IČO , IČO, jako dodavatel fakturuje žalované dle objednávky č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2012 - Zpracování finanční a ekonomické analýzy pro projekt Aplikační centrum , Anonymizováno, v programu „, Anonymizováno, “ v částce 40 000 Kč, listina obsahuje otisk razítka o doručení dne 9. 5. 2012, datum splatnosti je uvedeno 2. 5. 2012. Obě objednávky byly antedatovány a vystaveny na fyzické podnikající osoby z požadavku žalované. Dne 8. 1. 2013 Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o poskytnutí dotace projektu , Anonymizováno, ve výši 120 000 000 Kč. Čerpala celkem 119 952 287 Kč, z vlastních zdrojů celkem částku 39 987 433 Kč. Dne 23. 12. 2013 byla žalované doručena výzva k zaplacení ceny díla, která byla vyčíslena na žalovanou částku. Žalovaná dosud neuhradila žalobkyni ničeho.10.52. v témže rozsudku soud dospěl k tomuto právnímu závěru: V první řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky byl platně uzavřen závazkověprávní vztah, či je žalovaný nárok nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení. Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o zhotovení díla - studie proveditelnosti podle ustanovení § 631 a násl. obč. zák., § 261 obch. Zák. a contrario, ve spojení s ustanovením § 3028 odst. 3 o. z. O tom, že zde byl konsenzus stran, svědčí délka, intenzita, koordinovanost a pravidelnost schůzek a prací prováděných na studii proveditelnosti. Z provedených důkazů se podává, že pracovní tým (složený ze zaměstnanců žalované, vedení žalované a jednatele žalobkyně) pořádal každý týden v řádu měsíců koordinační schůzky a žalobkyně (za ni konkrétně pan , adresa, , paní , jméno FO, ) s žalovanou byly v ještě častějším písemném či telefonickém kontaktu. , jméno FO, toho žalobkyně v zastoupení žalované komunikovala (konzultovala) konkrétní otázky dotačního programu s pracovníky CzechInvestu (viz email ze dne 13. 6. 2011, 5. 12. 2012, výslech svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, , svědka Rittera), koordinovala činnost s dalšími subjekty jako , Anonymizováno, (viz email ze dne 10. 2. 2012, 24. 2. 2012, 7. 3. 2012) , účastnila se schůzek s architektem Pospíšilem (viz e-mail ze dne 25. 11. 2011, 27. 2. 2012, 29. 2. 2012, 1. 3. 2012), zajišťoval partnery projektu apod. S žalobkyní jednali nejen řadoví zaměstnanci, ale i vrcholní představitelé , Anonymizováno, – děkan a proděkan, dokonce i rektor univerzity (viz email , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 2. 8. 2011). Každý člen pracovního týmu měl jednoznačně vymezené úkoly, jejich činnost byla koordinována, když všichni přítomní věděli, že jejich díl práce (zpracované podklady) slouží k vytvoření studie proveditelnosti a tato je také cílem jejich snažení. Všechny výstupy a práce se pak sbíhaly u žalobkyně, která byla vždy prvotním i koncovým článkem, který rozděloval úkoly, veškeré dílčí výstupy analyzoval, revidoval, zapracovával, upravoval a vkládal tak, aby vyhovovaly požadavkům daného dotačního programu. Pokud byly v pracovních verzích nějaké chyby, nedostatky, byly taktéž řešeny s žalobkyní, která byla vyzývána k opravě, přepracování či dokončení (viz e-maily ze dne 23. 2. 2012, 12. 4. 2012). Ostatně zaměstnanci žalované sami neměli k dispozici kompletní verzi studie proveditelnosti (viz e-mail M. , jméno FO, ze dne 7. 12. 2011, či e-mail ze dne 4. 3. 2012 – kde děkan , jméno FO, sděluje, že si uvedeného dne přečetl celou , jméno FO, a dostal dobrou představu o jejím textu), neměli přehled o tom, kdo jaké podklady poslal či nikoliv (což si dokonce zaměstnanec fakulty P. , jméno FO, musel ověřovat v e-mailu žalobkyně (viz e-mail ze dne 24. 2. 2012)), tedy neměli přehled o práci jako celku, když toto bylo svěřeno právě žalobkyni (viz výslechy , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ). Dle soudu je zcela vyloučené, aby takto koordinovaná činnost vznikla bez společné vůle a dohody stran. Taktéž je třeba poukázat na to, že impulz ke spolupráci přišel přímo ze strany žalované (viz výslech , jméno FO, a také Z. , jméno FO, ). Je zřejmé, že žalovaná nebyla schopna bez odborné pomoci připravit podklady, včetně studie proveditelnosti tak, aby nakonec dosáhla na dotaci. O tom svědčí neúspěch žalované při získání dotace na projekt , Anonymizováno, a její následné kroky, kdy poptávala poradenství po externích subjektech včetně žalobkyně. Byla to žalobkyně, která žalovanou jednoznačně nasměrovala ohledně zaměření podnikatelského záměru a výběru dotačního programu tak, aby na získání dotace dosáhla. Sama žalovaná ve svém podání ze dne 19. 8. 2015 uvádí, že předala žalobkyni veškerou dokumentaci k projektu , Anonymizováno, , aby jej přetvořila do projektu , Anonymizováno, . V samotném průběhu prací proděkan projevoval obavy o to, že si žalovaná vzala příliš velké sousto a práce nedojdou ke zdárnému konci (viz email ze dne 22. 11. 2011). Členové týmu byli přitom zcela bez zkušeností s obdobnými projekty, nezpracovávali v minulosti žádné studie proveditelnosti, neznali jejich obsah, ani strukturu (viz výslech svědka , jméno FO, , , jméno FO, – členů realizačního týmu). Z toho všeho je zřejmé, že žalovaná potřebovala služby žalobkyně, její vedení a know how, k vytvoření žádosti o dotaci, tedy i studie proveditelnosti. Pokud žalovaná argumentuje autorskou tvorbou textů, pak záměrně zaměňuje podstatu činnosti spočívající ve zpracování studie proveditelnosti. Soud tak má za prokázané, že zde byla jasná, konkrétní dohoda o tom, co je předmětem díla. Jak se podává z výslechu svědků (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ), emailů (např. e-mail ze dne 22. 11. 2011, 6. 12. 2011, 23. 2. 2012, kde proděkan žalobkyně v e-mailech urguje, motivuje žalobkyni k dokončení studie proveditelnosti) – všichni si byli vědomi, k čemu slouží jejich práce a co má být jejím výstupem. V řízení se soud také zabýval otázkou, co je podstatou díla – zhotovení studie proveditelnosti, zda autorská tvorba textů, jak namítala žalovaná či koordinační, analytická činnost, jak tvrdila žalobkyně. Jak vyplývá z provedených důkazů (zprávy podnikatelů, článek , Anonymizováno, , znalecký posudek), studie proveditelnosti představuje dokument, který má zhodnotit různé alternativy, posoudit uskutečnitelnost investičního projektu a poskytnout podklady pro rozhodnutí. Je nástrojem pro posouzení návrhu projektu zejména z ekonomického a technického hlediska. Cílem studie proveditelnosti je tedy ověřit, zda byla vybrána nejlepší možná varianta, zda byly dobře odhadnuty potřebné finanční prostředky na realizaci projektu, zda byla prokázána trvalá udržitelnost investice a byla identifikována rizika. Zpracování tohoto dokumentu nabízejí za úplatu společnosti, jejichž předmětem podnikání je poradenství v oblasti dotací. Logicky pracovníci těchto společností nebudou mít všestranné odborné znalosti v nejrůznějších odvětvích, pro něž toto poradenství poskytují. Je tedy zřejmé, že zpracování , jméno FO, netkví v autorské tvorbě vysoce odborných textů, ale v samotné koordinaci, analýze, kompilaci a vedení žadatele. V tomto směru tedy soud považuje za nedůvodnou námitku žalované, že její zaměstnanci přímo vytvářeli některé z kapitol studie proveditelnosti a že tedy žalobkyně není autorem díla. Samotné autorství textů totiž není podstatou této činnosti. Know how společností zabývajících se zpracováním dotačních žádostí (včetně studií proveditelnosti) tkví ve znalosti jejího obsahu, schopnosti výběru a úpravy textů tak, aby vyhovovaly požadavkům příslušeného dotačního programu např. , Anonymizováno, . Jak vyplynulo z dokazování (viz zprávy podnikatelů, srovnávané studie proveditelnosti) poskytování podkladů, včetně tvorby odborných textů, představuje běžnou a nezbytnou formu spolupráce klienta se zpracovatelem studie proveditelnosti. Jinými slovy zpracování studie proveditelnosti tkví právě v samotné koordinační, analytické, kompilační činnosti. A přesně tuto činnost také žalobkyně žalované poskytla, jak se podává ze samotné studie proveditelnosti, emailů, z výslechu svědků a účastníků a znaleckého posudku). Konečná verze studie proveditelnosti pak byla žalobkyní žalované předána dne 9. 3. 2012 (viz email ze dne 9. 3. 2012). Soud se dále zabýval otázkou, zda byla ze strany žalobkyně a žalované řádně projevena vůle k uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 13 odst. , právnická osoba, zákoníku za právnickou osobu jedná její statutární orgán. Podle ustanovení § 133 odst. , právnická osoba, zákoníku je u společnosti s ručením omezeným tímto statutárním orgánem jeden nebo více jednatelů. Podle § 28 odst. 1, 5 zákona o vysokých školách jedná za fakultu děkan, případně proděkan. Dle soudu bylo prokázáno, že smlouva o dílo na zhotovení studie proveditelnosti byla uzavřena ústně. Jak potvrdil jednatel žalobkyně i proděkan , Anonymizováno, , jméno FO, ve svém výslechu, došlo ke společné schůzce, na níž byli přítomni P. , jméno FO, a L. , jméno FO, , tedy (tehdy oba) jednatelé žalobkyně oprávnění za žalobkyni jednat (viz výpis z obchodního rejstříku žalobkyně) a děkan a proděkan , Anonymizováno, Na této schůzce bylo dohodnuto, že žalobkyně pro žalovanou zhotoví studii proveditelnosti (viz výslech , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, ). Tedy tato dohoda byla uzavřena mezi osobami, které byly oprávněny za žalobkyni a žalovanou jednat a byla tak platně a řádně projevena vůle žalobkyně i žalované. Pokud je ze strany žalované zpochybňována aktivní žalobní legitimace žalobkyně, když žalovaná tvrdí, že vždy komunikovala pouze s panem , jméno FO, a paní , jméno FO, jakožto fyzickými osobami, pak zde soud konstatuje, že z provedených důkazů se jednoznačně podává, že pokud tyto osoby právně jednaly s žalovanou, pak pod hlavičkou žalobkyně. Na úvodní schůzce s žalovanou jednali jednatelé žalobkyně (p. , jméno FO, a p. , jméno FO, ) za žalobkyni, prostřednictvím emailu žalobkyně s žalovanou komunikovali jak p. , jméno FO, (jenž se později stal zaměstnancem žalované), tak paní , jméno FO, , tak i pan , jméno FO, . Ve chvíli, kdy byla studie proveditelnosti předávána, podepsal se pan , jméno FO, přímo jako jednatel žalobkyně a jménem žalobkyně. Při výslechu proděkan , jméno FO, uvedl, že na úvodní schůzku týkající se posouzení projektu (kterou iniciovala žalovaná) přišel pan , jméno FO, i pan , jméno FO, , v této fázi byl také zmiňován název žalobkyně (výslech R. , jméno FO, ). Bývalý jednatel žalobkyně P. , jméno FO, jednoznačně vypověděl, že vystupoval v kontaktu s žalovanou jako jednatel žalobkyně. Předseda Akademického senátu , jméno FO, uvedl, že mu byla firma představena s tím, že bude poskytovat fakultě poradenství. Prof. , jméno FO, vypověděla, že v souvislosti s projektem Baluo se setkávala pouze s panem , jméno FO, , jako zástupcem společnosti. V e-mailu ze dne 2. 8. 2011 profesorka , jméno FO, navrhuje schůzku rektora se zástupci firmy. Zároveň soud poukazuje i na vizitku, kterou předložila sama žalovaná (bod 17 odůvodnění). Z této jednoznačně vyplývá, že žalovaná věděla, že jedná s právnickou osobou – žalobkyní, a že za žalobkyni oficiálně jednaly i jiné osoby než pan , jméno FO, (zde pan , jméno FO, ). Je sice pravdou, že časově se tyto důkazy týkaly doby zpracování registrační žádosti, avšak tím spíše, pokračoval-li týž subjekt v navazující části projektu (a tedy tytéž osoby za něj jednaly), žalovaná musela vědět, že jedná s žalobkyní. Žalobkyně nadto v minulosti pro žalovanou opakovaně pracovala, a to jako právnická osoba, a z tohoto důvodu byla také žalovanou oslovena (viz výslech profesorky , jméno FO, , proděkana , jméno FO, , smlouva o dílo ze dne 31. 10. 2007, dohoda o narovnání ze dne 10. 8. 2010, vizitka). Skutečnost, že pak za žalobkyni převážně jednal pan , jméno FO, a že tento se při každé jednotlivé dílčí schůzce s jednotlivými zaměstnanci nepředstavoval jako jednatel žalobkyně, ani skutečnost, že jsou s paní , jméno FO, uvedeni na úvodní straně studie proveditelnosti jako fyzické osoby (členové realizačního týmu), na tomto nemůže nic změnit. Pokud se jedná o výslechy svědků, pracovníků žalované, kteří uváděli, že jim pan , jméno FO, při schůzkách výslovně neříkal, že jedná za právnickou osobu, pak zde je nutno konstatovat, že z výslechu je také zřejmé, že tito svědci nemají příliš povědomí o tom, co se rozumí statuárním orgánem právnické osoby, jaký je rozdíl mezi osobou jednatele a fyzickou osobou a sami tito svědci k bližšímu dotazu potvrdili, že je to ani nezajímalo a ve svém důsledku tedy neví, zda pan , jméno FO, fakticky jednal sám jako fyzická osoba nebo jako jednatel žalobkyně. Je zcela logické i to, že tuto informaci , jméno FO, . , jméno FO, v opakovaném a dlouhodobém kontaktu ani neuváděl. Zákon mu ani takovou povinnost v neformálním osobním styku neukládá. V rámci písemného kontaktu pak pan , jméno FO, , paní , jméno FO, i pan , jméno FO, komunikovali přes emailovou adresu žalobkyně, v případě předání díla tato komunikace obsahovala i všechny zákonem požadované náležitosti. Nadto je třeba konstatovat, že ani případné dílčí porušení ustanovení § 13a obchodního zákoníku by nemohlo mít za následek to, že by zpracování díla nemohlo být přičítáno žalobkyni. Soud se dále zabýval otázkou, zda byla mezi účastníky ujednána úplatnost smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se na ceně díla nedohodli. Pokud se jedná o tvrzení žalované, že ze strany žalobkyně se jednalo pouze o „strpěnou výpomoc“, tedy že snad žalobkyně věděla, že tuto práci koná zadarmo, pak soud této skutkové verzi žalované neuvěřil. Žalovaná věděla, že žalobkyně je právnickou osobou podnikající v oboru poradenství v oblasti dotací, v minulosti spolu oba subjekty opakovaně spolupracovaly, za své služby v minulosti žalobkyně žádala od žalované odměny, dokonce v tomto směru uzavřely i dohodu o narovnání. Je těžko uvěřitelné, že by právnická osoba založená za účelem dosažení zisku, předmětem jejíhož podnikání je právě poradenství v oblasti dotací, měsíce trávila činností, která je předmětem jejího podnikání bez požadavku na získání adekvátní odměny, stejně jako je těžko uvěřitelné, že by žalovaná mohla předpokládat, že by takovou činnost dělala nějaká taková právnická podnikající osoba jako bezplatnou výpomoc. Obzvlášť pokud spolu již dříve tyto subjekty za úplatu spolupracovaly. Ostatně sám proděkan uváděl, že opakovaně žalobkyni vyzýval k podání nějaké cenové nabídky, tedy žalovaná sama věděla, že je třeba otázku odměny řešit (viz výslech , jméno FO, ). Žalobkyně s žalovanou vycházely z dohody, že cenu díla v době uzavření smlouvy o dílo nebudou ujednávat a na její výši se dohodnou později podle toho, jak dopadne řízení o udělení dotace (viz výslech jednatele , jméno FO, , proděkana , jméno FO, ). O tom, že zpětné dohody o cenách díla nejsou pro žalovanou něčím ojedinělým ostatně svědčí i samotný proces zaplacení odměny dle objednávek , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, . Objednávky, faktury i předávací protokoly byly antedatovány a vystaveny až několik měsíců po údajné faktické realizaci těmito fakturami hrazené činnosti. Na závěr se soud zabýval otázkou platnosti smlouvy o dílo z hlediska (ne)dodržení postupu žalované při uzavírání smlouvy zakotvených v čl. XVII Směrnice žalované o zadávání veřejných zakázek a zákona o veřejných zakázkách. Podle čl. XVII směrnice má být na dodávky a služby s předpokládanou hodnotou od 500 000 Kč do 2 milionů Kč bez DPH zadána veřejná zakázka, kdy měla fakulta písemně oslovit 3 dodavatele a o přidělení zakázky mělo být rozhodnuto na základě návrhu nejméně 3členné komise. Podle § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6. Podle § 118 odst. 2 písm. b) ZVZ smí dohledový úřad uložit zákaz plnění smlouvy, pokud zadavatel nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku (120 odst. 1 písm. a) ZVZ). Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu nedodržení postupu podle tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění (§ 118 odst. 5 ZVZ). Soud tedy uzavírá, že nedodržení postupu zakotveného v interní směrnici žalované nemohl vést k absolutní neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 39 obč. zák. K takové situaci by došlo pouze v případě, že by nebyla organizována veřejné zakázka tam, kde to ukládá ZVZ (viz rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 3976/2018). Je sice možné uvažovat o porušení § 6 ZVZ, v takovém případě však neplatnost smlouvy nemůže prohlásit soud, ale příslušný dohledový úřad podle citovaného ustanovení § 118 ZVZ. Lze tedy uzavřít, že smlouva o dílo byla platně uzavřena, ačkoliv nebyly splněny interní podmínky žalované.S ohledem na shora uvedené, lze uzavřít, že cena díla nebyla sjednanou náležitostí smlouvy o dílo. Za této situace bylo nutné dále postupovat podle citovaného ustanovení § 634 odst. 1 obč. zák. a vycházet z ceny přiměřené. Přiměřenou cenou se rozumí cena, která je v době uzavření smlouvy obvyklá v daném místě za dílo srovnatelných vlastností vzhledem k náročnosti provedení díla, délce doby, po kterou bylo zhotovováno, apod. Dojde-li ke sporu, přísluší soudu, aby po posouzení nákladů potřebných na zhotovení díla (hodnoty materiálu, energie, vynaložené práce apod.) a obvyklého zisku stanovil, jaká cena je přiměřená, popřípadě zda zhotoviteli přísluší maximální cena podle cenového předpisu, nebo cena nižší (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1813). S přihlédnutím ke shora uvedenému je logický závěr, že výše ceny díla není od 1. 1. 1992 podstatnou náležitostí smlouvy o dílo (Nejvyšší soud, 31 Cdo 1717/2015). Soud ve, Anonymizováno, věci zadal znalecký posudek ke stanovení obvyklé ceny za zhotovení díla Studie proveditelnosti, kdy znalec jednoznačně (i po doplnění podkladů) konstatoval, že odměna požadovaná žalobkyní není nepřiměřená a je cenou v místě a čase obvyklou a spravedlivou. Znalec sám opakovaně upozornil, že v této oblasti podnikání prakticky není možné zajistit zcela srovnatelné smlouvy o dílo, což je dáno unikátností projektů, pro které jsou zpracovávány. Po zadání znaleckého posudku pak soud doplnil podklady o informace od subjektů, které byly úspěšnými žadateli o dotace v OPPI, program Prosperita a dále vyjádřeními od subjektů podnikajících v oblasti dotací. Všechny tyto důkazy jsou dle soudu ve shodě a představují dostatečný podklad pro závěr o tom, že výše odměny požadovaná žalobkyní za zpracování studie proveditelnosti pro projekt Baluo je cenou přiměřenou ve smyslu § 634 odst. 1 obč. zák. Jak uvedl znalec, stejně jako podnikatelé v oblasti dotací, je cena za zpracování studie proveditelnosti vysoce individuální, podílí se na ni řada faktorů, od předmětu projektu, žádajícího subjektu, délce a rozsahu prací, odbornosti, předchozí spolupráce stran, dotačního programu, způsobu výběru zpracovatele dotace. V projednávané věci se jednalo o , jméno FO, zpracovávanou pro jeden z nejnáročnějších a nejsložitějších operačních programů (viz. výslech svědkyně , jméno FO, ). Práce na studii proveditelnosti tak byla vysoce odbornou činností, která vyžadovala znalosti a orientaci v dané problematice, které žalovaná v té době postrádala. Taktéž je nutné přihlédnout k časové náročnosti, vysoce odborné problematice a změření projektu BALUO, k úspěšnosti projektu a k míře, jakou se autorsky žalobkyně (respektive její pracovníci) na obsahu studie proveditelnosti podílela. Lze tedy uzavřít, že v dané věci sice není možné stanovit přesně cenu, za kterou by obdobné dílo ve stejném čase a místě zhotovily jiné subjekty, jako se dožaduje žalovaná, ale lze jednoznačně dospět k závěru, zda je žalobkyní požadovaná cena přiměřená a nevybočuje z výše obvyklé požadované odměny v místě a čase. Pokud pak znalec opakovaně uváděl, že v praxi by byla cena určena soutěží (ačkoliv nedokázal specifikovat, jaký vliv by to na cenu mělo), pak k tomuto soud doplňuje, že žalobkyni nemůže jít k tíži to, že žalovaná nedodržela své interní postupy a soutěž nevyhlásila. Pokud k tomuto kroku sama vědomě nepřistoupila, následně se ani s žalobkyní na ceně díla nijak nedohodla, pak akceptovala cenu díla stanovenou dle § 634 odst. 1 obč. zák. Dle soudu tak není na místě jakkoliv zohledňovat tuto skutečnost v určování ceny přiměřené. Lze tedy uzavřít, že na základě provedených důkazů je možné učinit závěr o tom, že žalobkyní požadovaná cena díla je cenou přiměřenou ve smyslu ustanovení § 634 odst. 1 obč. zák. Ve vztahu k námitkám žalované soud uvádí následující: V první řadě soud konstatuje, že v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. přihlížel ke všemu, co v průběhu řízení vyšlo najevo a v této souvislosti hodnotil i logičnost a uvěřitelnost skutkových verzí stran. Procesní obrana žalované, respektive skutková verze, kterou soudu v průběhu řízení předkládala, byla často protiřečící, nelogická a nekoherentní. Žalobkyně soudu naopak předložila skutkovou verzi, která nejen že byla podložena důkazy, ale také byla logická. Lze si jen stěží představit, že by se žalobkyně sama zadarmo, bez vůle žalované (případně s jejím strpěním), pustila do tak náročné, dlouhodobé odborné činnosti. Nedává smysl, proč by žalovaná nechala cizí osobu úkolovat své zaměstnance, a to po dlouhé měsíce, proč by jí sdělovala interní informace (např. dokumentaci k projektu NAVPA), hesla k účtům eAccount atd., to vše bez jakékoliv dohody. Vysvětlení o „strpěné výpomoci“ se soudu jeví jako nelogické, rozporné s provedenými důkazy. Ostatně i v tomto směru si žalovaná protiřečila, když na jednu stranu tvrdila, že činnost žalobkyně byla „strpěnou výpomocí“ a zároveň, že manželé , jméno FO, za svou činnost již dostali zaplaceno, a to včetně studie proveditelnosti, kterou správně měla zahrnovat objednávka číslo , hodnota, . Pokud se jedná o vznesenou námitku promlčení, pak zde soud konstatuje, že této nelze přisvědčit. Studie proveditelnosti byla zhotovena a předána dne 9. 3. 2012. Žalovaná byla poprvé vyzvána k zaplacení ceny díla dne 23. 12. 2013. Žaloba byla podána dne 4. 3. 2014. Promlčecí doba činí podle ustanovení § 101 obč. zák. 3 roky. Lze tedy uzavřít, že žalovaný nárok není promlčen a nebyl by promlčen ani z titulu bezdůvodného obohacení dle § 107 obč. zák. Pokud jde o námitku, že dosud nenastala splatnost faktur, pak zde soud konstatuje, že dle judikatury Nejvyššího soudu (viz rozhodnutí NS sp.zn. 31 Cdo 3881/2009), není-li doba úhrady ceny díla sjednána ve smlouvě o dílo a vznikl-li zhotoviteli nárok na cenu díla provedením díla, je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla bez zbytečného odkladu poté, co jej zhotovitel po předání díla o splnění požádá. Žalobkyně zhotovila a předala dílo dne 9. 3. 2012. První prokazatelná výzva k zaplacení byla žalované odeslána dne 18. 12. 2013, žalovaná sama tvrdila, že jí byla doručena dne 23. 12. 2013 (viz vyjádření ze dne 22. 3. 2023). Splatnost žalovaného nároku proto nastala dne 27. 12. 2013, když výzva ze dne 18. 12. 2013 splňovala veškeré náležitosti potřebné k tomu, aby vyvolala následek splatnosti závazku. Žalobkyně má tedy nárok na zákonný úrok z prodlení od 28. 12. 2013, kdy se žalovaná dostala do prodlení s plněním závazku. Žaloba byla proto zamítnuta v části, v níž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení za dobu tomuto datu předcházející. Pokud se jedná o námitku žalované, že žalobkyně již dostala za svou práci zaplaceno, a to konkrétně na základě objednávky číslo , hodnota, a číslo , hodnota, , pak zde soud uvádí následující. Pokud se jedná a objednávku číslo , hodnota, k osobě , jméno FO, . , jméno FO, , pak tato práce nebyla součástí nyní projednávané smlouvy o dílo. Vložení podkladů do systému eAccount nastalo až po zhotovení díla studie proveditelnosti (neboť studie proveditelnosti byla jedním z vkládaných dokumentů) a tento úkon je také běžně účtován jako samostatný (viz nabídka samotné žalované). Soud k ní tedy nijak nepřihlížel. Ve vztahu k druhé objednávce číslo , hodnota, na osobu , jméno FO, . , jméno FO, je nutno konstatovat, že z provedeného dokazování se jednoznačně podává, že tato objednávka byla účelově zhotovena ex post, byla antedatována a týká se neexistující smlouvy o dílo. , jméno FO, . , jméno FO, v průběhu veškerých prací na studii proveditelnosti vystupoval jako jednatel žalobkyně, a to včetně zhotovení finanční analýzy. Její zpracování je tak nutno přičítat žalobkyni, jakožto právnické osobě, za níž jednal. Na tomto nemůže nic změnit ani následné simulované první jednání, které žalovaná s , jméno FO, . , jméno FO, učinili (nutno podotknout, že z podnětu samotné žalované, která požadovala, aby byly objednávky vystaveny na fyzické osoby – viz výslech proděkana , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, ). , jméno FO, . , jméno FO, jako fyzická podnikající osoba nikdy neměl s žalovanou smlouvu o dílo uzavřenou, nikdy pro ni uvedené dílo jako fyzická osoba nezpracoval a nemohl tak ani uzavírat ohledně takového díla jakákoliv narovnání či dodatečné smlouvy o dílo. Pokud pak žalovaná , jméno FO, . , jméno FO, jako fyzické osobě vyplatila odměnu za tuto činnost (tj. částku 40 000 Kč), jednalo se dle soudu o plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Na výši odměny žalobkyně tato skutečnost nemůže mít vliv. Proto soud nepřistoupil ke snížení žalovaného nároku o tyto částky, když první nemá souvislost s projednávanou smlouvou o dílo a u druhé se dotýká jiných subjektů.10.53. v uvedeném rozsudku byla dále žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 755 691,07Kč; rozsudek byl stranám rozeslán dne 21. 2. 2024 (č. l. 2034);10.54. dne 6. 3. 2024 podal UPO proti rozsudku odvolání (č. l. 2083-2089), žalobce se k odvolání vyjádřil dne 2. 4. 2024 (č. l. 2097-2100), dne 9. 4. 2024 byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne 9. 7. 2024 nařídil ve věci jednání na den 10. 10. 2024 (č. l. 2101), UPO požádal dne 22. 7. 2024 o odročení, dne 5. 8. 2024 bylo jednání odročeno na den 31. 10. 2024 (č. l. 2103), u jednání dne 31. 10. 2024 byla věc projednána, za účelem vyhlášení rozhodnutí bylo jednání odročeno na den 7. 11. 2024 (č. l. 2111);10.55. dne 7. 11. 2024 byl rozsudkem č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 11. 11. 2024 rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III, IV. potvrzen, odvolání , Anonymizováno, do zamítavého výroku bylo odmítnuto, v rozsudku odvolací soud uvedl následující:10.56. v bodu 9., že pokud žalovaná namítala, že řízení před soudem prvého stupně je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, odvolací soud tuto námitku žalované neakceptuje. Skutečnost, že okresní soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, je standardní postup a nelze v něm shledat jakoukoliv vadu řízení. Pokud okresní soud nesprávně poučil , jméno FO, . , jméno FO, , že vypovídá současně jako osoba, která v předmětné době, kdy se odehrál skutkový děj, byla statutárním orgánem žalobkyně, nemůže toto tvrzené pochybení být vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nařízení znaleckého posudku a o ustanovení znalce , jméno FO, je opět zcela standardním procesním postupem okresního soudu. Rovněž tak provedení dokazování po vypracování znaleckého posudku znalce , jméno FO, nelze považovat za vadu řízení. Není důvodná ani námitka žalované o překvapivosti a nepředvídatelnosti postupu okresního soudu, když okresní soud, byť po delší době trvání sporu správně žalobkyni poučil dle § 218a odst. 2 o. s. ř., že jí uplatněný nárok může být posouzen nikoliv z titulu bezdůvodného obohacení, ale jako nárok vyplývající z ústně uzavřené smlouvy o dílo. Takovéto poučení bylo z hlediska soudem zaujatého právního názoru zcela adekvátní a správné. Není rovněž pravdou, že by žalovaná neměla v řízení možnost včas a dostatečně důrazně reagovat na všechna zjištění okresního soudu, neboť z obsahu spisuje je zřejmý opak, tedy to, že žalovaná zcela jasně a konkrétně na postup okresního soudu v průběhu řízení reagovala.10.57. v bodu 12., že skutková zjištění okresního soudu považuje za zcela správná, jednotlivé skutkové závěry krajský soud přejímá a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud uzavírá, že skutková zjištění, která okresní soud přijal, jsou správná, neboť korespondují obsahu spisu a přes deklarované výhrady se žalované skutkové závěry okresního soudu zpochybnit nepodařilo. …Okresní soud, jak vyplývá z obsahu spisu, podle těchto zásad (tj. zásady volného hodnocení důkazů) zcela správně postupoval, provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, a to včetně výpovědi svědků a znaleckých posudků v řízení provedených. Při hodnocení důkazů ve vztahu k uzavření ústní smlouvy o dílo měl okresní soud ztíženou situaci vzhledem ke skutečnosti, že vzájemná komunikace při uzavírání smlouvy o dílo mezi smluvními stranami byla nestandardní a k závěru o uzavření ústní smlouvy o dílo bylo zapotřebí vyhodnotit nepřímé důkazy, zejména emailovou korespondencí účastníků a výpovědi všech v řízení slyšených svědků. Okresní soud měl k dispozici dvě skutkové verze, verzi tvrzenou žalobkyní a verzi tvrzenou žalovanou, a pokud se na základě vyhodnocení provedených důkazů přiklonil k verzi tvrzené žalobkyní, má odvolací soud za to, že učinil zcela správně, neboť lze stěží uvěřit verzi žalované, že ze strany žalobkyně se jednalo pouze o strpěnou „výpomoc“, tedy že snad žalobkyně věděla, že práci na studii proveditelnosti koná bezúplatně.10.58. v bodu 14., že odvolací soud neakceptuje odvolací námitku, že soud prvého stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, a to zejména revizní znalecký posudek k posudku znalce , jméno FO, . Okresní soud znalecký posudek znalce , jméno FO, správně hodnotil a pokud dospěl k závěru, že z tohoto znaleckého posudku, z výslechu znalce a doplňku znaleckého posudku lze pro určení obvyklé ceny díla vycházet, tak odvolací soud tento závěr okresního soudu akceptuje. ….Znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, obsahuje všechny formální požadavky na něj kladené a jeho závěry jsou náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení a závěry nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů, pak je zřejmé, že žalovaná nemůže prosadit odvolací důvod založený na nedostatcích stran zjištění skutkového stavu s požadavkem na zpracování revizního znaleckého posudku. Znalecký posudek znalce , jméno FO, byl doplněn, znalec byl v řízení vyslechnut, reagoval na všechny připomínky žalované, a jak už bylo výše uvedeno, má odvolací soud shodně s okresním soudem za to, že z tohoto znaleckého posudku lze zcela vycházet, pokud se týká určení obvyklé ceny díla.10.59. v bodech 17. -20, že Okresnímu soudu nelze vytknout nesprávnost použití v úvahu přicházejících právních norem nebo jejich vadnou aplikaci v této věci. Okresní soud správně dovodil, že mezi účastníky byl platně uzavřen závazkový právní vztah, který kvalifikoval jako smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla – studie proveditelnosti s tím, že vzal za prokázané, že obě strany se shodly na tom, co je předmětem díla, a také k závěru, že byla řádně projevena vůle obou stran k uzavření smlouvy, neboť byla uzavřena mezi osobami, které byly oprávněny za žalobkyni a žalovanou jednat, a byla tak platně a řádně projevena vůle obou smluvních stran. Okresní soud dospěl také ke správnému závěru o existenci aktivní legitimace žalobkyně, kdy žalovaná tuto zpochybňovala a tvrdila, že komunikovala pouze s , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, jakožto fyzickými osobami. Okresní soud z provedených důkazů správně dovodil, že pokud tyto osoby právně jednaly s žalovanou, tak tak činily pod hlavičkou žalobkyně. Tento závěr okresního soudu koresponduje s v řízení provedenými důkazy a na bližší odůvodnění v bodě 79. rozsudku okresního soudu lze zcela odkázat. Správný je i právní závěr okresního soudu, že mezi účastníky byla ujednána úplatnost smlouvy, avšak na ceně díla se účastníci při uzavření smlouvy nedohodli, a cena díla nebyla sjednanou náležitostí uzavřené smlouvy. Proto také okresní soud správně postupoval dle ustanovení § 634 odst. 1 občanského zákoníku ve znění před novelou s tím, že za této situace je nutno vycházet z ceny přiměřené, kterou se rozumí cena, která je v době uzavření smlouvy obvyklá v daném místě za dílo srovnatelných vlastností vzhledem k náročnosti provedení díla, délce doby, po kterou je zhotovováno apod. Okresní soud správně, pokud se týká obvyklé ceny díla, vyšel ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, . , jméno FO, , a správně dospěl k závěru, že žalobkyní požadovaná cena díla je cenou přiměřenou ve smyslu ustanovení § 634 odst. 1 občanského zákoníku ve znění před novelou. I v tomto směru lze zcela odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu. Okresní soud se také správně vypořádal s žalovanou vznesenou námitkou promlčení a s námitkou, že dosud nenastala splatnost faktur, přičemž v tomto směru odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku okresního soudu v bodech 87 a 88. Krajský soud se také ztotožňuje s tím, že okresní soud nevzal za důvodnou námitku žalované, že žalobkyně již dostala za svou práci zaplaceno, a to na základě objednávky č. , hodnota, a číslo , hodnota, . V tomto směru odkazuje krajský soud na odůvodnění rozsudku okresního soudu v bodu 89. Z hlediska právního posouzení věci se okresní soud zcela precizně a konkrétně vypořádal se všemi argumenty žalované tak, jak je vznesla v průběhu řízení, tedy s argumentem, že žalobkyně neprokázala zhotovení studie proveditelnosti a její předání žalované, že požadovaná cena neodpovídá ceně v místě a čase obvyklém, že dosud nenastala splatnost žalobkyní uplatněné pohledávky, že žalobkyně není aktivně žalobně legitimována, neboť práce na studii proveditelnosti pro žalovanou vykonával pan , jméno FO, a paní , jméno FO, jakožto fyzické osoby, nikoliv žalobkyně, že žalobkyně není autorem studiem proveditelnosti, že žalovaná nemohla platně s žalobkyní uzavřít smlouvu, neboť nebyl dodržen postup podle směrnice žalované, že pan , jméno FO, a paní , jméno FO, již dostali za provedené práce zaplaceno a že nárok žalobkyní uplatněný je promlčen.

11. Z uplatnění (č. l. 65) soud zjistil, že dne 27. 1. 2025 žalobce neuplatnil nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení u žalovaného, a to částku 294 321,50 Kč.

12. Ze stanoviska (č. l. 67) soud zjistil, že dne 18. 7. 2025 žalovaný sdělil žalobci, že akceptuje žádost a poskytuje částku 137 750 Kč, ve zbytku považuje žádost za nedůvodnou, že uvedl, že snižuje základní částku o 20% z důvodu složitosti řízení, současně však pro zvýšení o 15% z důvodu opakovaných prodlev v řízení před soudem prvního stupně.

13. Z výpisu (č. l. 44) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 28. 4. 1993, jeho společníky jsou , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, , jediným jednatelem je , jméno FO, . , jméno FO, , předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, sídlí na adrese , adresa, .

14. Z výkazu zisku a ztrát žalobce za rok 2011 (č. l. 94) soud zjistil, že čistý obrat žalobce činil výsledek hospodaření byl 36 000 Kč před zdaněním.

15. Z výkazu zisku a ztrát žalobce za rok 2012 (č. l. 93) soud zjistil, že čistý obrat žalobce činil 116 000 Kč, výsledek hospodaření byl 116 000 Kč.

16. Z výkazu zisku a ztrát žalobce za rok 2014 (č. l. 87) soud zjistil, že čistý obrat žalobce činil 124 000 Kč, výsledek hospodaření byl 124 000 Kč.

17. Z výkazu zisku a ztrát žalobce za rok 2016 (č. l. 83) soud zjistil, že čistý obrat žalobce činil 425 000 Kč, výsledek hospodaření byl -499 000 Kč.

18. Z výkazu zisku a ztrát žalobce za rok 2018 (č. l. 82) soud zjistil, že čistý obrat žalobce činil 787 000 Kč, výsledek hospodaření byl -210 000 Kč.

19. Z výkazu zisku a ztrát žalobce za rok 2019 (č. l. 88) soud zjistil, že čistý obrat žalobce činil 1 320 000 Kč, výsledek hospodaření byl 321 000 Kč.

20. Z výkazu zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2023 (č. l. 158) soud zjistil, že čistý obrat za běžné účetní období činil 1 238 000 Kč, za minulé účetní období činil 1 320 000 Kč, aktiva činila 1 936 000 Kč, z toho pohledávky činily 167 000 Kč, z toho pohledávky z obchodních vztahů 164 000 Kč, peněžní prostředky v pokladně činily 1 016 000 Kč. Z přílohy k přiznání dani z příjmu (č. l. 157) soud zjistil že v roce 2023 byl u žalobce rozhodující předmět činnosti činnost organizačních a ekonomických poradců, na základním jmění společnosti se , jméno FO, . , jméno FO, podílí 71,4%, , jméno FO, 28,6%, v žádné společnosti nebo družstvu nemá podíl větší než 20%, průměrný počet zaměstnanců je 2, osobní náklady na zaměstnance činí 766 112 Kč, zásoby nejsou vytvořeny, hmotný majetek společnosti představuje osobní automobil, pohledávky po splatnosti jsou 0 Kč, závazky po lhůtě splatnosti činí 0 Kč, základní jmění společnosti činí 140 000 Kč.

21. Z výpisu (č. l. 149) soud zjistil, že , jméno FO, . , jméno FO, od 19. 3. 1992 byl evidován jako osoba samostatně výdělečně činná, první živnostenské oprávnění zaniklo k 30. 6. 2008, druhé zaniklo k 31. 12. 2022, a to činnost organizačních a ekonomických poradců, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků.

22. Z výpisu (č. l. 151) soud zjistil, že , jméno FO, . , jméno FO, od 31. 7. 1995 byla evidována jako osoba samostatně výdělečně činná, první živnostenské oprávnění činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence zaniklo k 31. 12. 2022, živnostenské oprávnění účetnické práce zaniklo dne 1. 3. 2000, živnostenské oprávnění činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců provozovalo od 20. 6. 2005 do 30. 6. 2008, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců v rámci živnostenského oprávnění čtvrtého provozovala od 20. 6. 2005 do 9. 6. 2014, poradenskou a konzultační činnost zpracování odborných studií a posudků v rámci oprávnění čtvrtého zahájené 9. 6. 2014 bylo ukončeno 31. 12. 2022.

23. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 153) soud zjistil, že žalobce byl do obchodního rejstříku zapsán dne 28. 4. 1993, původně sídlil v Olomouci do 27. 6. 2014, poté přesunul své sídlo do Brna, předmětem jeho podnikání byla mimo jiné činnost organizačních a ekonomických poradců, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti vše do 22. 11. 2013, poté byla předmětem podnikání od 22. 11. 2013 nadále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, že původně měl žalobce 3 jednatele, z nichž každý byl oprávněn jednat za žalobce samostatně, byli jimi: , jméno FO, . , jméno FO, od 28. 4. 1993 do 22. 11. 1996, , jméno FO, . , jméno FO, od 22. 11. 1996 do 8. 12. 2011, , jméno FO, . , jméno FO, od 28. 4. 1993, od 9. 12. 2011 doposud pak jediný jednatel, že společníky žalobce byli: , jméno FO, . , jméno FO, od 28. 4. 1993 do 22. 11. 1996, , jméno FO, . , jméno FO, od 28. 4. 1993 do 15. 8. 2006, , jméno FO, . , jméno FO, od 5. 1. 1996 doposud, , jméno FO, . , jméno FO, od 22. 11. 1996 doposud, , jméno FO, . , jméno FO, byl společníkem žalobce od 22. 11. 1996 do 22. 11. 2013, , jméno FO, . , jméno FO, byl společníkem žalobce od 22. 11. 1996 do 22. 11. 2013.

24. Z výpovědi , jméno FO, . , jméno FO, soud zjistil, že u jednání ve věci dne 5. 2. 2026 (č. l. 160) vypověděl, že:24.1. vzdělaním je stavař s ekonomickou praxí, podnikal jako OSVČ, zhruba po 3 letech došlo k založení žalobce, a to z důvodu ekonomicko-daňového, zpracování , jméno FO, je možno podřadit pod obě činnosti, v roce 2022 ukončil činnost OSVČ kvůli povinnosti mít datovou schránku, u žalobce toto má na starosti manželka, tj. paní , jméno FO, , že do jisté míry se v době zpracování , jméno FO, překrývala jeho živnost a předmět podnikání, že ve firmě se vždy vědělo, kdy působí jako fyzická osoba a kdy jako právnická osoba, že při zpracování , jméno FO, se do jisté míry překrývala jeho činnost jako OSVČ a žalobce, že žalobce začal na , jméno FO, pracovat mnohem dříve, někdy na jaře, on jako OSVČ finančně-ekonomickou analýzu zpracovával na přelomu roku, v prosinci nebo lednu, neví, proč se toto neřešilo jako tzv. subdodávka pro žalobce, respektive bylo to proto, že odměnu měl žalobce dostat až na konci, byl to velký objem práce, proto byla vytvořena objednávka jako pro OSVČ, aby finance obdrželi, šlo o dílčí plnění, jako OSVČ nebyli plátci DPH, protože pro , Anonymizováno, to bylo levnější s ohledem na DPH a současně tak bylo pro , Anonymizováno, ohraničeno, že toto jsou činnosti OSVČ, jako OSVČ ing. , jméno FO, postupoval v případě malých rychlých zakázek nebo když školil, kdy nedávalo smysl, to tzv. hnát přes firmu, jako OSVČ nebyl plátce DPH, obdobně to měla se svou živností i jeho manželka, když to byla velká věc s DPH, šlo to na firmu, když malá tak na OSVČ, na firmu šlo také to, co mělo smysl uvádět jako referenci, obecně podnikatelské prostředí vnímá, že toto jsou , jméno FO, a jejich firma je , Anonymizováno, , je možné, že v letech 2010-2013 možná odmítli nějaké zakázky menší, možná nějaká obec žádala o marketingovou studii na naučnou stezku v ceně 20 000 Kč, že u žalobce se nevedly žádné deníky nebo záznamy o přijatých a odmítnutých zakázkách, že si , jméno FO, . , jméno FO, nemyslí, že by se nějak projevovalo v účtování za žalobce nebo OSVČ to, kdy by faktura byla proplacena, není principiální rozdíl mezi tím, jestli by fakturovala právnická osoba nebo fyzická osoba, pokud jde o fakturaci jako OSVČ, šlo o nadpráce mimo , jméno FO, , pokyn dal proděkan , jméno FO, , objednávky vystavil tajemník , jméno FO, . , jméno FO, ,24.2. žalobce měla 2 jednatele jednající samostatně, byl to vyslýchaný , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , že více se chodu žalobce věnoval , jméno FO, . , jméno FO, , že žalobce neměl funkci ředitele, že kompetence měli rozděleny podle klientů, tak jak byly vytvořeny vazby, že žalobce tehdy měl 4 zaměstnance, a to , jméno FO, . , jméno FO, , paní , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , že , jméno FO, . , jméno FO, měl uzavřenou klasickou pracovně-právní smlouvu, neměl uzavřenou manažerskou smlouvu jako jednatel, že se s manželkou přestěhovali do Brna, proto došlo ke změně sídla, že žalobce tehdy působil pro územní celek ČR, byl spíše malou firmou, byli jedni z nejlepších, jako jedni z prvních měli certifikát ISO 9001, bylo to vhodné pro zpracování zakázek pro veřejný sektor, že pro žalobce na HPP plný pracoval v průběhu dne, svou činnost OSVČ také vykonával během dne, že žalobce se v době práce na , jméno FO, účastnil i veřejných zakázek, výběrových řízení, podklady připravoval jeden z jednatelů a paní , jméno FO, , společníky byli , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, . , Anonymizováno, hledala v roce 2011 nového tajemníka, po řádném výběrovém řízení na toto místo nastoupil společník žalobce , jméno FO, . , jméno FO, , který na této pozici působí doposud, že v okamžiku, kdy šla , Anonymizováno, se žalobcem do konfliktu, dali mu tzv. nůž na krk, aby u žalobce přestal působit, a on to učinil, že , jméno FO, . , jméno FO, skončil ve stejnou dobu, on byl tak trošku rentier, nebyl na hospodaření žalobce až tak závislý, společníky zůstali manželé , jméno FO, , že nebylo zapotřebí, aby byla také jednatelkou, po roce 2014 byly u žalobce 4 fyzické osoby, buď na HPP nebo DPP. Po odchodu dvou společníků šlo již pouze o 2 osoby, a to mě a moji manželku,24.3. žalobce nevedl žádná soudní řízení, kromě řízení sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ,24.4. žalobce vykonával řadu činností, třeba i likvidace bývalých státních podniků, , jméno FO, . , jméno FO, byl zapsán jako likvidátor, firma poskytovala poradenství, že v oboru je běžná praxe, že se neuzavírají smlouvy, učiní se objednávka, že žalobce má vzorovou smlouvu, kde se mění předmět a cena, případně další podmínky, že v tomto případě ji , Anonymizováno, nepředkládali, předpokládali, že se smlouvou přijde , Anonymizováno, , šlo o plnění do 2 000 000 Kč, , Anonymizováno, několikrát přišla s tím, že bude uzavřena smlouva, ale nikdy žádný text nepředložili, rozsah se měnil, že obvyklá praxe u žalobce v té době byla taková, že se dohodla práce a termíny a potom buď přišla objednávka anebo se uzavřela smlouva, že nelze říci, v kolika případech se uzavírala smlouva v průběhu nebo dokonce až na konci, teprve na konci se vědělo, kolik té práce skutečně bude, že cena se obvykle v obchodních případech určovala dohodou, že cena se stanovuje dohodou, případně se vezme procento nebo promile z objemu dotace, jako v tomto případě, že v době zpracování , jméno FO, paralelně zpracovávali přibližně 10 obdobných: pro , Anonymizováno, , ta byla menší, pak na Zlínsko, tam od toho nakonec odstoupili, měli i další zakázky, v té době již , jméno FO, . , jméno FO, nevykonával funkce likvidátora, dříve měli možná desítky likvidací a potom poradenství, zpracování analýz, hospodaření apod, žalobcem byla , jméno FO, vnímána jako zlomová, , Anonymizováno, byl klient z veřejného sektoru, šlo o zpracováním zakázek a strategií určitého typu se spojením s univerzitním prostředím, , Anonymizováno, dotaci obdržel, odměnu však nevyplatil, stejně tak , Anonymizováno, nevystavil referenční potvrzení, žalobce nemohl tuto zakázku jako úspěšný projekt uvádět v rámci referencí, žalobce se soustředil na tuto práci na , jméno FO, , do jisté míry porušil diverzifikaci,24.5. při práci na , jméno FO, přetavili zkušenost a know-how z univerzitního sektoru do zkušeností a know-how podnikatelského sektoru, v počátku vyjednávání o , jméno FO, o referencích jako takových nehovořili, nicméně měli navzájem s , Anonymizováno, o sobě informace, k uzavření písemné smlouvy nedošlo, protože po žalobci , Anonymizováno, ani reference v písemné podobě nevyžadovala, že pokud jde o obdobné , jméno FO, , zpracovávali pro Zlínský kraj , jméno FO, v hodnotě , hodnota, mil. Kč někdy v roce 2004-2006, dále práci pro rektorát , Anonymizováno, za rektora p. , jméno FO, v hodnotě cca 100 tis. Kč, že v důsledku nevydání reference žalobce přišel o obchodní příležitosti, šlo o projekt podstatné hodnoty – 120 mil. Kč, proto by žalobci stačila jedna velká reference na dotační cyklus (7 + 3 let), v tu dobu na 4-5 let, dotační období bylo 2008-2014 + 3 roky, kdy jsou doběhy, tj. do 2017,24.6. na celém projektu této , jméno FO, pracovali zhruba od dubna 2011 do března 2012, že pokud jde o další práce pro vysoké školy kromě této, která byla největší, pracovali pro , Anonymizováno, , adresa, , za rektora Sahy v roce 2000, dále pro , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , že první velká , právnická osoba, univerzitu byl , Anonymizováno, a tato , právnická osoba, , Anonymizováno, byla druhá, poté už změnili zacílení právě na firmy, že v té době, kdy se pracovalo na , jméno FO, měli vizi, že nebudou zpracovávat pouze tuto tzv. úvodní fázi, ale budou na projektu spolupůsobit dál a hlídat ho až do konce, jelikož nedošlo k dohodě s , Anonymizováno, , museli tento typ spolupráce s univerzitním sektorem ukončit a změnit jej, předmětná , jméno FO, se zpracovávala 11 měsíců a přibližně 7-8 měsíců na tuto , jméno FO, věnovali přibližně nejméně 80 %, pracovní aktivity žalobce, a to v období od srpna 2011 do března 2012, nebylo možno realizovat souběžně jiný obdobný projekt takového rozsahu, paralelně zpracovávané projekty bylo možné dělat, protože již subjekty znali, v té době žádný projekt neodmítli, odměna za , jméno FO, měla být využita na běžný chod firmy, v případě úspěchu projektu by se začaly nabalovat věci další, proto se na , jméno FO, tak koncertovali, současně v období od 2008 do 2014 se rozvinula agenda evropských dotací a zvýšil se počet subjektů, které se zabývají touto problematikou, dříve byly 2 operační programy, v tomto období jich bylo mnohem více, firmy se tedy začaly specializovat, žalobce se zaměřil na propojování technologických firem s univerzitami, konkrétně , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nikoliv, protože v Praze je vyšší HDP, a proto má dotace pouze v okrajové míře,24.7. na , jméno FO, pracovaly 2 osoby , jméno FO, . , jméno FO, a jeho manželka, dále , jméno FO, . , jméno FO, , který nebyl pracovníkem žalobce, ale , Anonymizováno, , za , Anonymizováno, organizoval sběr dat pro , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, na , jméno FO, nepracoval, dokončoval nějakou likvidací,24.8. po poskytnutí dotace , jméno FO, . , jméno FO, kontaktoval , Anonymizováno, , fakultu, aby došlo k vyrovnání, bylo to na konci roku 2012, proběhlo jakési dohadovací řízení, které nebylo úspěšné, poté věc předali právničce, ta jednala s rektorem, zaslala mu předžalobní výzvu, že , jméno FO, . , jméno FO, sám s rektorem nejednal, že tato situace pro žalobce byla zlomová, přeorientovali se na podnikový sektor malé a střední firmy, zde byly k dispozici pouze menší zakázky s menší podporou, v rámci veřejného sektoru poměrně dlouhou dobu trvá tvorba rozhodnutí a vnitřní schvalovací procesy,24.9. subjektivní dojem vyslýchaného , jméno FO, . , jméno FO, je takový, že k dohodě s , Anonymizováno, nedošlo s univerzitou k dohodě za situace, kdy dotace byla poskytnuta, je takový, že příčinou byly třenice mezi různými mocenskými skupinami na fakultě, že tehdy zde byl plánován mimo jiné projekt kinantropologického výzkumu, tento projekt nebyl úspěšný. fakulta vedle externí firmy na tento projekt alokovala i vlastní zaměstnance, výdaje s tím spojené činily přibližně 2,5 mil. Kč, že zřejmě proto panovala nedůvěra ve vztahu k výsledku projektu, pro který byla zpracována , jméno FO, , že vyslýchaný dospěl k názoru, že fakulta nenarozpočtovala finanční prostředky na úhradu odměny pro žalobce a následně potom nebyly k dispozici finanční prostředky, že nebyla vůle dojít k jakémukoliv kompromisnímu řešení k dohodě, poukázal na soudem konstatovanou nevěrohodnost výpovědí osob vyslýchaných z , Anonymizováno, v řízení sp. zn. , spisová značka, ,24.10. výsledek, respektive to, že zaplaceno bylo až po odvolacím řízení, vedlo k tomu, že oběma zaměstnancům byly sníženy mzdy, oba s manželkou mají nižší důchod, že aktuálně již vykonávají činnost v žalobci v menším rozsahu s ohledem na jejich důchodový věk, takto to je zhruba poslední 2 roky,24.11. cashflow žalobce v letech 2008-2011 bylo v pořádku, poté neúhrada , jméno FO, vedla k tomu, že museli výrazně snížit mzdy zhruba z částky 20 000 Kč na 5 000 Kč, že vyslýchaný si není jist, jestli jsme neukončili pracovní poměry a ona a jeho manželka nebyli v režimu DPP, že asi po 5 nebo 6 letech, počítáno od roku 2012, tj. před covidem, se opět dostali na původní stav, že doba covidu žalobce v zásadě neomezila, pouze zjistili, že nemusí mít pronajaté kanceláře, v letech 2011-2012 nerealizovali žádný projekt v hodnotě řádově 800 000 Kč a vyšší, v letech 2011 až 2012 měli menší zakázky,24.12. v letech 2018-2024 bylo období dobré, rozjela se spolupráce s firmami, firmy je žádaly, proto někdy byli s manželkou zaměstnáni jako THP pracovníci u těchto firem, takto to bylo v případě , Anonymizováno, , zhruba od roku 2018 asi 3 roky, za , Anonymizováno, byla odměna cca 200 000 Kč, toto bylo doloženo k žalobě, u zakázky Zlínsko ministerstvo stanovilo nějaké další podmínky, které klient již nechtěl plnit, proto dotace nebyla přiznána, a proto nebyla ani odměna za ni, očekávána byla původně odměna ve výši 200 000 Kč,24.13. v letech 2014-2018 byl zdravotní stav manželů , jméno FO, normální, bez větších pracovních neschopností, případně bez pracovních neschopností, že zakázky v zásadě neodmítají, respektive poslední 2 roky z důvodu důchodového věku již ano, u z zakázek jsou nyní pevné termíny a také se může něco stát,24.14. v roce 2012 byl výsledek hospodaření žalobce před zdaněním 116 000 Kč, že cena za , jméno FO, v tomto výsledku zahrnut není, vykázali jej v jiném období, že přílohu k daňovému přiznání za rok 2023 zpracovával daňový poradce, cena díla zde není uvedena jako pohledávka (bod. 7) ta by zde byla uvedena v okamžiku, kdy by vystavili fakturu, že pohledávku zúčtovali v některém roce v průběhu soudního sporu, domnívá se, že v roce 2014, že pohledávka není zakomponována ani v rozvaze za rok 2023, zaúčtovali ji jako vlastní výnos bez plnění v účetním období roku 2014, že ve výkazu zisku a ztrát za rok 2014 je vidět, že roční výnos byl 1 304 000 Kč, z toho 593 000 Kč za řádné tržby fakturované a 711 000 Kč je hodnota studie bez DPH, hospodářský výsledek byl 124 000 Kč, protože 711 000 Kč nepřiteklo,24.15. žalobce zhruba 50 % zakázek realizuje bez písemných smluv podepsaných oběma smluvními stranami, že takto to bylo i v letech 2010-2012, doklady pro účely daňové jsou faktury, faktura je výzva k plnění, že v takových případech je u faktury ještě předávací protokol, nebo výčetka práce, že v tomto případě , jméno FO, to nebylo proto, že odmítli zaplatit, že po celou dobu tvorby , jméno FO, nebyla žádná indicie toho, že by , Anonymizováno, odmítla plnit, že v době, kdy se finalizovala a podávala , jméno FO, , , Anonymizováno, posílal děkovné maily, v dubnu ještě k jejich objednávce vypořádávali připomínky,24.16. v řízení , Anonymizováno, tvrdil, že na projektu vůbec nepracovali, proto byla navrhována řada znaleckých posudků IT, protože , Anonymizováno, umožnila přístup do jejich systému, do kterých se přihlašovali do našich počítačů , Anonymizováno, , že se vyslýchaný , jméno FO, . , jméno FO, domnívá, že kdyby takové znalecké posudky byly provedeny, zcela by to rozbilo procesní obranu , Anonymizováno, , že vůbec nevěděli, jak to soudkyně vnímá, proto navrhovali, abych do řízení vstoupil i vyslýchaný a paní , jméno FO, jako OSVČ, že si byli jistí tím, že pohledávka je společnosti, že takto postupovali na právní radu svého právního zástupce s tím, že to není nic proti ničemu, že na otázku, aby vysvětlil, z jakého důvodu se v žalobě žádalo bezdůvodné obohacení spočívající v tom, že , Anonymizováno, se bezdůvodně obohatil, když použil dílo žalobce tj. , jméno FO, , vypověděl, že je to dotaz na jejich právníky, že toto soudkyně rozřešila až později, když řekla, že podle ní je to smlouva o dílo,24.

17. částku do žaloby ve výši 711 392 Kč + DPH jako žalobou uplatněné plnění určili jako podíl z investice - 160 000 000 Kč tak, že vzali obdobné projekty z té doby, když tam, kde se to dalo dohledat, tedy z veřejných rejstříků, zjistili, jak se určují odměny, to bylo sazbou ceny či hodnoty investice, byl dán nějaký rozptyl či interval a v rámci tohoto intervalu to určili uprostřed, vynechali podle nich přemrštěné odměny, že tyto podklady předkládali hned na začátku řízení, že fakturu vystavili až na podzim 2025, že fakturu v roce 2014 nevystavili z důvodu nejistoty přesné ceny, pokud by soud rozhodl jinak, museli by dělat dobropisy a podobně, dále také protože by byli povinni odvést DPH, aniž by obdrželi plnění, že podle názoru , jméno FO, . , jméno FO, šlo o triviální smlouvu o dílo, když rozsah díla byl definován dotační výzvou, dotačními podmínkami, šlo skutečně o jednoduchou smlouvu o dílo, protože bylo zjevné, co se mělo udělat, znalecký posudek z oboru autorství navrhovali pro případ, že by soud řešil argument , Anonymizováno, , že , jméno FO, zpracovával , Anonymizováno, , aby byl patrný stejný kmen, dikce textu, že výsledek znaleckého zkoumání neakceptovali, protože znalec pouze procenty určil míru textu, uplatnili proti tomu námitky, které byly akceptovány,24.18. v průběhu soudního řízení měl , jméno FO, . , jméno FO, hrozné pocity, u první soudkyně nevěděli, na čem jsou, jak mají mluvit, u druhé a třetí byla situace jiná, že dále vnímali chování , Anonymizováno, , byl to tvrdý náraz, když například přinesli cyklostylovaná čestná prohlášení, aby se náhodou nespletli, že první soudkyni vnímal rozporně, že někdy kolem roku 2018-2019 řekla přesně jak to vidí a řekla, že teď je třeba jen zajistit podklady a stanovit cenu, to vnímal jako zásadní změnu, , Anonymizováno, stále trval na své argumentaci, jeho postoj jej velmi překvapil, zřejmě celé to bylo kvůli tomu, že neměli dostatek finančních prostředků na úhradu, že s ničím podobným se u jiné vysoké školy v takovém rozsahu nesetkal, že před tím s UTB smlouvu dělali také až na závěr, po zkušenosti s UPO smlouvy s univerzitami měli v písemné podobě,24.19. referenci, např. v systému veřejných zakázek, je možno použít, jestliže referenční potvrzení o ní vystaví klient, veřejný subjekt je povinen referenci vystavit na požádání, UPO odmítl referenci vystavit, ale dělal, že odmítl dílo převzít, že v požadavcích veřejné zakázky, která se vypisuje, je uvedeno, zda a jaké reference a v jaké podobě jsou vyžadovány, že zpravidla jde o reference od klientů, nemohl si takovou referenci vystavit sám, i když , Anonymizováno, dotaci 120 mil. Kč obdržel, že pro období, do kterého šli, by se jim právě taková reference od UPO hodila, protože šlo o významnou zakázku, nedomnívali se, že bude problém, když nebude písemná smlouva, že celý průběh realizace nenasvědčoval tomu, že by měl být problém, že takto jako zpracovatelé projektu byli představeni i na výročním zasedání UPO,24.20. vyslýchaný nevěděl, proč nebyla domluvena odměna procentem, nevnímal jako rizikové, že se žalobce soustředil pouze na , jméno FO, , protože protistranou byla veřejná instituce, tj. , Anonymizováno, , dále vypověděl, že pokud by vše postupovalo bez soudního sporu, vystavil by žalobce fakturu na podzim 2012, nebo na jaře 2013, pokud by v roce 2012 neměli peníze, počkali by do roku 2013, jsou zvyklí běžně rok jet tzv. na naše triko, že žalobu nepodali hned, protože se pokoušeli o dohodu s rektorem, že fakturu chtěli vystavit na základě předávacího protokolu z března 2013 a podané žádosti, že v případě, že by dotace nebyla poskytnuta, neúčtovali by nic, nebo jen nějakou minimální částku, že pro žalobce by bylo jiné, pokud by soudní řízení skončilo do 3 let, možná i do 5 let, protože by tomu ještě odpovídala validita referencí a byly by tomu odpovídající možnosti na trhu, pokud by soudní řízení skončilo do roku 2019, bylo by možno toto vše používat, že na příjmu ve výši přibližně 5 000 Kč měsíčně od žalobce byli s manželkou asi 2 roky, měli další zdroje příjmů, pokles příjmů ze žalobce po tuto dobu byl asi na ¼.

25. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, . , jméno FO, soud zjistil, že u jednání ve věci dne 17. 3. 2026 (č. l. 168) vypověděla, že:25.1. je manželkou , jméno FO, . , jméno FO, , že odkázala na vše, co , jméno FO, . , jméno FO, vypověděl, že sama nebyla statutárním orgánem žalobce, že manžel dostal nápad reagovat na výzvu , Anonymizováno, na čerpání dotace z tohoto operačního programu, že bylo poměrně neobvyklé, aby šlo o projekt pro , Anonymizováno, , že , jméno FO, . , jméno FO, zjistil, že byla vypsána tato výzva, protože náplní jejich práce bylo sledovat vyhlášené výzvy, že projekt se začal psát někdy v roce 2011, manžel kontaktoval , Anonymizováno, asi půl roku předtím, jako prvního oslovil pana , jméno FO, , , jméno FO, byl schopen zpracovat pouze manžel, byl to jeho nápad pro univerzitu zpracovat projekt u , Anonymizováno, ,25.2. , jméno FO, . , jméno FO, působil u žalobce od roku 1994, někdy na počátku roku 2011 se účastnil výběrového řízení na funkci tajemníka , Anonymizováno, , na tuto pozici nastoupil někdy v polovině roku 2011, to už se začal projekt psát, a proto od žalobce odešel, že na projektu se podílel za , Anonymizováno, , komunikovali s ním některé ekonomické věci, že se , jméno FO, . , jméno FO, do svého odchodu od žalobce na tomto projektu v zásadě nepodílel, že věděl o tom, že se projekt píše a měl povědomí o tomto nápadu, že , jméno FO, . , jméno FO, stále působí na , Anonymizováno, ,25.3. s manželem se zaměřovali převážně na regionální operační programy, posléze dále na sektorové operační programy, že hlavním nositelem nápadů byl manžel, že ve firmě to fungovalo tak, že se na projektu podíleli všichni, podíl byl, ale různý, že jako OSVČ s manželem nikdy nedělali projekty, projekty dělala firma, jako OSVČ na to neměli prostředky, že je pravdou, že jako OSVČ fakturovali, a to , jméno FO, . , jméno FO, finanční analýzu a svědkyně vkládání dokumentů do systému, že faktury takto vystavili, protože to chtěl , jméno FO, . , jméno FO, , než se vyřídí projekt, že toto bylo uvedeno i v řízení sp. zn. , spisová značka, , že proplacení studie a náklady na ní je řešeno v projektu, že , jméno FO, . , jméno FO, jim zřejmě chtěl proplatit alespoň nějaké finanční prostředky, než se celá , jméno FO, vyřeší, že do projektu se náklady na , jméno FO, nedávaly, je lepší je tam nedávat, protože nejde o tzv. uznatelný náklad, že se svědkyně domnívá, že obtíže s placením nastaly kvůli tomu, že na úhradu , jméno FO, neměla UPO vyčleněny peníze, že , jméno FO, . , jméno FO, jim k tomu nic neřekl, přestal s nimi komunikovat, že se dále domnívá, že , Anonymizováno, od počátku musel vědět, že peníze za , jméno FO, budou muset do rozpočtu včlenit, ale neudělal to, důvod nezná, že v době, kdy zpracovávali , jméno FO, měli za to, že cena za , jméno FO, bude mezi 600 000 Kč a 800 000 Kč, že program Prosperita se teprve rozjížděl, , jméno FO, bylo třeba zpracovat rychle, nebyla k dispozici žádná pravidla pro cenotvorbu, cena měla být určena dohodou, že neřešili nic pro stanovení ceny, nechávali to na nich, pracovali dvanáct hodin denně,25.4. , Anonymizováno, věděla o projektu, že ho budou muset zaplatit, říkali, že to zařídí, že svědkyně neví, proč k tomu nedošlo, měli počítat s částkou 600 000 Kč až 800 000 Kč, měli pro to něco udělat, šlo to přes limit částky, u které potřebují souhlas UPO, pravděpodobně 400 000 Kč nebo 500 000 Kč, , Anonymizováno, věděli, že budou muset mít souhlas a že to budou muset dát do rozpočtu, neví, proč se cena neurčila v tomto limitu, neví, zda i tato varianta byla ve hře, jednání řídil manžel, že bylo neustále ujišťování, že , Anonymizováno, to dostanou do rozpočtu, že , Anonymizováno, to zařídí a žádné podklady od nich nevyžadovali, že v případě regionálních projektů , právnická osoba, je cena projektu dána, uvádí se ve smlouvě, v případě , Anonymizováno, tomu tak nebylo, že neví, zda uvedené mělo být realizováno v režimu veřejných zakázek, zda šlo o plnění z veřejných prostředků, že objem prací nebylo možno předem určit, že většinou se cena určovala tak, že se bralo určité procento z objemu rozpočtu projektu, tj. nikoli dotace, někdo to možná bral i z dotace, že cena , jméno FO, nebyla uplatnitelná v rámci projektu, to bylo zcela v dispozici objednatele projektu, že neuznatelné náklady se v projektu také uvádí, ale potom je třeba v rámci projektu je dokládat, což znamená další práci a náklady, a proto se tam neuvádí, že někdo je tam uvádí, ale je lepší je tam neuvádět, že cenu , jméno FO, nebylo možno odvodit z ceny projektu pro municipality, protože jde o úplně jiný typ práce a projektů, že věděli, že práce na , jméno FO, bude znamenat plné vytížení jejich kapacity, termín zpracování byl dán výzvou,25.5. o objednávání projektů toho mnoho nevím, ale byly tam nějaké rozpory mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , že podle názoru svědkyně , Anonymizováno, předpokládala, že jim na to , Anonymizováno, dá peníze z rozpočtu, ale , Anonymizováno, jim žádné peníze nedala, že se to pouze domnívá, nemá proto žádné konkrétní indicie, že s panem , jméno FO, o tom nekomunikovali, neměli spolu v době podání žaloby dobré vztahy kvůli tomuto projektu,25.6. od zhotovení , jméno FO, do podání žaloby na zaplacení žádali o úhradu, vyjednával manžel, ze strany rektora i univerzity i , Anonymizováno, byli ujišťováni, že se to nějak vyřeší, rektor doporučil, aby se , Anonymizováno, s nimi dohodlo, že poté došlo k výměně rektora a , Anonymizováno, na uvedený pokyn nereflektovalo, že poté zjišťovali ceny , jméno FO, asi u 10 firem v průběhu roku 2013, vyřadili nejvyšší a nejnižší, ze zbývajících cen vytvořili jakýsi průměr, který se blížil částce následně žalobou uplatněné, že neví, zda ze strany , Anonymizováno, byla ochota plnit, že problém byl v tom, že neměli v rozpočtu na tento účel vyčleněny prostředky, neměli možnost je tam přesunout z jiné kapitoly, že jako OSVČ pro žalobce na projektu nepracovala, faktura byla vystavena, protože je o to požádali, a to za vkládání do systému, že měla se žalobcem uzavřenou pracovní smlouvu, a to hlavní pracovní pomě jako konzultant, v době, kdy se začalo pracovat na , jméno FO, , byl u žalobce zaměstnán ještě manžel, pan , jméno FO, a pan , jméno FO, , avšak pan , jméno FO, se na , jméno FO, nepodílel, odmítal zpracovávat projekty,25.7. neví, proč se žaloba podávala na zaplacení bezdůvodného obohacení, to bylo čistě na zvážení právníka, že si neuvědomuje, že by se řešilo, zda podávat žalobu na zaplacení ceny díla, nebo na zaplacení bezdůvodného obohacení, že ke zdanění částky, která byla žalobou uplatněná, došlo v roce 2014, že v rámci procesu danění se neuvádělo, zda jde o bezdůvodného obohacení, nebo příjem ze smlouvy, uvedlo se to do výnosů, a potom i na druhé straně, že DPH se neodvádělo, postupovala podle pokynu daňového poradce, že DPH bylo odvedeno posléze v roce 2024, a to ze žalované částky, že si nepamatuje podrobnosti svého vstupu do řízení sp. zn. , spisová značka, , že to zřejmě usoudila jejich právnička, že se soudních jednání neúčastnila, kromě prvního jednání, že neví, jak dlouho se v řízení tato skutečnost řešila, že pravděpodobně se návrh na přistoupení do řízení bral zpět, protože jim to poradil právní zástupce,25.8. znalce , jméno FO, . , jméno FO, vybral soud, nebyla přítomna u jednání, u kterého byl znalecký posudek probírán, že z toho, co jí bylo řečeno, pochopila, že znalec nepochopil, co je studie proveditelnosti, že poučení soudu u jednání v červnu 2019 o tom, že věc bude nadále posuzována jako smlouva o dílo vnímala tak, že měli právního zástupce, že nedokázala na toto poučení mít názor, že je pravdou, že to soud mohl učinit dříve, že snad soudkyně sama měla říci, že toto s někým konzultovala, že jde o smlouvu o dílo, že po tomto jednání jim přišlo logické, že je to smlouva o dílo, že soudu nepřekládali celou rešerši o zjišťování ceny, kterou si zpracovali, ale pouze jakýsi výtah z ní, předkládali potvrzení, kde bylo uvedeno, kolik činila cena a jak byla určena, že si neuvědomuje, že by poté, po poučení soudu, předkládali něco dalšího, že ví, že si soud vyžadoval zprávy od více subjektů za účelem zjištění ceny, nedokáže podrobně říci, z jakého důvodu tak soud činil,25.9. na předchozím projektu zpracovaném před , jméno FO, , na projektu , Anonymizováno, pracoval manžel s panem , jméno FO, , tento projekt vyšel, byl přiznán, za projekt dostal zaplaceno žalobce, který jej zpracovával, že cena byla dohodnuta na 1 mil Kč, byla na to uzavřena smlouva, že , Anonymizováno, nechtěl zaplatit celou částku, poté došlo k dohodě asi na 2/3 částky, že to je problém projektů, protože se dopředu neví, co se udělá nebo neudělá, že smlouva na , Anonymizováno, byla pravděpodobně uzavřena za začátku zpracování, nebo v průběhu zpracování projektu, že tento projekt byl pro lékařskou fakultu, že v průběhu práce na , jméno FO, vlastní návrh smlouvy o dílo , jméno FO, nepředkládali, že tuto smlouvu si většinou vždy připravuje klient, protože musí projít řadou schvalovacích procesů, že ve vztahu k , Anonymizováno, to ani nezkoušeli, bylo málo času na zpracování , jméno FO, , že věděli, že mají svoje smlouvy, že pokud by poslali svou smlouvu, která je velmi jednoduchá, tak ji , Anonymizováno, odloží a napíše svou, do podání žaloby , Anonymizováno, vůbec nezpochybňovala realizaci projektu, po podání žaloby je neznali, to je asi nejvíc urazilo,25.10. do této zakázky neměli problém s tím, že by klienti neplatili, že toto byla první faktura, první cena, kterou jim klient nezaplatil, když vynechá Biomedreg, kde byl taky ten problém, ale i , Anonymizováno, nakonec zaplatili, že i poté, když přešli na projekty pro podnikatele, všichni platili, někdy se zpožděním, že je klienti potřebovali, bez nich si dále s projektem nevěděli rady, protože na to neměli aparát, že u municipalit je cena uvedena ve smlouvě, v Bludově šlo o soukromého investora, tam byla situace jiná, v , Anonymizováno, šlo o více samostatných etap, od projektu po realizaci, řešeno to bylo dílčími smlouvami, placeno bylo postupně, ve smlouvách ceny byly, že i po zkušenostech s , Anonymizováno, dělali projekty bez smlouvy, pro podnikatele, znali předem podmínky, tj. předem jim řekli, kolik budou chtít za zpracování žádosti, například WOMBAT řekli cenu 300 000 Kč, společnost to zaplatila, cenu případně stanovovali rozpětím, například 250 000 Kč až 300 000 Kč, že zaplatili, protože pro klienty dělali i administraci projektu, vše si nechávali proplácet průběžně, že žalobce funguje asi 30 let od roku 1993, jsou opravdu úspěšní, realizováno bylo přes 90 % zpracovaných projektů, za dobu existence žalobce šlo celkem asi o 100 žádostí, že z pohledu trhu jsou malá firma.

26. Závěr o skutkovém stavu27. U Okresního soudu v Olomouci bylo vedeno soudní řízení sp. zn. , spisová značka, . Průběh soudního řízení je chronologicky popsán v bodu 10. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 31a z. č. 82/1998 Sb. Tento nárok byl uspokojen pouze částečně, a to částkou 137 750 Kč, kterou žalovaný považoval za adekvátní. Žalobce se domáhá zaplacení dalších 156 571,50 Kč z důvodů uvedených v bodech 2. až 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaný toto plnění odmítá.

28. Právní posouzení29. Podle § 31a z. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (, právnická osoba, případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

30. Soud zhodnotil důkazy v řízení provedené jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dále přihlédl k tomu, co v řízení uvedli účastníci řízení a k tomu, co v řízení vyšlo najevo, a to dle § 132 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že tímto způsobem je skutkový stav pro rozhodnutí ve věci spolehlivě zjištěn a není na místě v řízení provádět jiné, další důkazy. Na základě takto učiněných skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu a dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná, že naopak zcela důvodná je argumentace žalovaného v rámci tohoto řízení. Žaloba žalobce proto byla jako cela nedůvodná zamítnuta, a to z níže rozebraných důvodů.

31. Podle § 31a odst. 3 z. č. 82/1998 Sb. má soud při ručení výše zadostiučinění přihlížet při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Předmětem řízení bylo zaplacení částky, kterou žalovaný odmítl žalobci vyplatit jako další odškodné poté, co žalobci vyplatil částku 137 500 Kč. Žalovaný nezpochybnil to, že k zásahu do právních poměrů žalobce vedeným soudním řízením došlo, zadostiučinění žalobci poskytl. Předmětem řízení bylo další plnění, nad rámec plnění již poskytnutého. Soud se v řízení zabýval tím, zda žalobci svědčí právo na toto další přiměřené zadostiučinění, a to v souladu se závěry sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011, a to bodu 1. (Při úvaze o celkové době řízení není možné odhlížet od té jeho části, která se odehrála před tím, než se Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod stala závaznou pro Českou republiku.), 3. (Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích.), 4. (Při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti.), 7. (Výše přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení u právnických osob nemusí být vždy nižší, než je tomu u osob fyzických.), 9. (Odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.) Základní částka je stanovena částkou 15 000 Kč za rok trvání řízení, respektive 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, a to s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat.

33. Ve vztahu ke kritériu – celkové délce řízení dle § 31a odst. 3 pís. a) zákona:

34. Žalovaný shledal důvody jednak pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 20 %, a to z důvodu složitosti řízení. Dále ale i pro zvýšení o 15% kvůli opakovaným prodlevám při zadávání a podávání podání znaleckého posudku a délce řízení před soudem prvního stupně.

35. Průběh řízení je podrobně popsán v bodu 10. odůvodnění rozsudku. Toto snížení je zcela důvodné. Žalobce podal žalobu o zaplacení částky 860 784,32 Kč jako bezdůvodného obohacení. Žalobce byl v celém řízení zastoupen advokátem. Řízení bylo zahájeno u věcně nepříslušného soudu. Muselo tedy být rozhodnuto o věcné příslušnosti. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení bezdůvodného obohacení. Okruh tvrzených a prokazovaných skutečností byl tedy zcela věcí žalobce, aby tvrdil skutkové okolnosti vzniku bezdůvodného obohacení a jeho výše. Žalobce shledával úkorným, že žalovaný popíral všechna jeho tvrzení. V řízení o bezdůvodném obohacení je to však žalobce, kdo nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Není procení povinností UPO jako žalovaného aktivně participovat na řízení a plnit procesní povinnosti druhého účastníka řízení. Žalobce v nynějším řízení tvrdí, že šlo o jednoduchý spor o plnění ze smlouvy o dílo; o zaplacení ceny díla. Tak tomu ovšem nebylo, jako vztah ze smlouvy o dílo byl spor posuzován až na základě inciativy soudu, který plnil poučovací povinnost o možném odlišném právním posouzení – jako plnění ze smlouvy o dílo postupem dle § 118a odst. 2 o. s. ř. Žalobce dále v řízení navrhoval přistoupení dalších účastníků řízení, manželů , jméno FO, jako OSVČ do řízení, když do jisté míry pravděpodobně pochyboval o své věcné legitimaci. V řízení bylo prováděno rozsáhlé dokazovaní, a to výslechy osoby a dále byly zpracovávány znalecké posudky. Žalobce nyní tvrdí, že bylo nadbytečné je zpracovávat, nicméně v průběhu řízení na jejich zpracování trval. V průběhu řízení byla podávána odvolání proti procesním rozhodnutím soudu. Žalobce opakovaně deklaroval vůli ke smírnému vyřízení věci. Probíhala tedy i mediace. Proti meritornímu rozhodnutí soudu bylo podáno odvolání. Výsledné žalovaným určené zadostiučinění dle tohoto kritéria je tedy cela adekvátní a není dán žádný důvod pro zvýšení zadostiučinění pode kritéria § 31a odst. 3 pís. a) zákona.

36. Ve vztahu ke kritériu – významu předmětu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 pís. e) zákona:

37. Žalovaný namítal, že se jednalo o standardní obchodní spor, nejednalo se o typový případ, žalobce neoznačil žádné důkazy k prokázání intenzity újmy a příčinné souvislosti mezi vedením řízení a údajnou intenzitou nemajetkové újmy. Žalovaný opakovaně poukázal na to, že pokud by ujednání o ceně bylo obsaženo ve smlouvě, nemuselo případně k soudnímu sporu dojít. Žalovaný namítal, že žalobce neprokazuje to, že zpracování studie proveditelnosti zabralo celou kapacitu žalobce a nezaplacení ceny destabilizovalo finanční fungování žalobce a způsobilo zásadní výpadek příjmů, podnikání žalobce pokračuje nadále. Žalovaný dále poukazoval na to, že žalobce tvrdil, že mezi žalobcem a UPO panovala důvěra (vstupy do počítačů UPO ze strany zaměstnanců žalobce), že žalobce tvrdil, že nebylo potřeba sepisovat písemnou smlouvu. Žalovaný na základě toto namítal, že žalobce tak sám o své vůli podstoupil značné podnikatelské riziko. Projevem rizika v tomto obchodním případu bylo to, že došlo ke sporu o cenu. Pokud by byla uzavřena dohoda, nemuselo ke sporu dojít.

38. Žalobce je obchodní korporací. Šlo o v pořadí druhou zakázku (po , Anonymizováno, ) realizovanou pro , Anonymizováno, . Žalobce však přistoupil k realizaci bez smlouvy. Výpověďmi společníků žalobce bylo prokázáno, že šlo o významný projekt, avšak na realizaci nebylo mnoho času, šlo o nový typ projektu, pracovali 12 hodin denně, soustředili se na práci jako takovou. Žalobce však nepředložil vlastní návrh písemné smlouvy, předpokládal, že bude odmítnut, předpokládal, že smlouvu předloží , Anonymizováno, . Žalobce netvrdil ani v tomto řízení, že by existovala jasná představa o sazbě, či procentu určeném z ceny projektu, výše poskytnuté dotace. Pokud by šlo o projekt pro žalobce natolik významný, nepochybně by věnoval jeho smluvnímu zabezpečení větší pozornost, přitom převážná aktivita žalobce v době zpracování , jméno FO, byla zaměřena na její zpracování. U žalobce šlo o jediné soudní řízení, které vedl v souvislosti se svou obchodní činností. Svou hodnotou (tj. výší částky) nepochybně nešlo o zakázku nevýznamnou. Svou povahou však šlo o soudní spor standardního charakteru o plnění vedený obchodní korporací. Nezaplacení jedné zakázky nedestabilizovalo žalobce. Žalobce realizoval další zakázky, přeorientoval se na jiný druh projektů. Argumentace poklesem příjmů zaměstnanců (tehdy celkem , hodnota, zaměstnanců) se týkala jeho společníků, kteří současně byli i OSVČ a také bývali případně v pracovněprávním vztahu u svých klientů. Účetními doklady provedenými k důkazu žalobcem tvrzené skutkové okolnosti rovněž prokázány nejsou. Neprokazují nic, co by bylo v příčinné souvislosti s délkou posuzovaného řízení. To, že se žalobce soustředil svou kapacitou na zpracování , jméno FO, bylo věcí vlastního obchodního rozhodnutí žalobce. Žalobce spolupracoval u , Anonymizováno, (, Anonymizováno, )a zde se svým bývalým společníkem – tajemníkem , Anonymizováno, , jméno FO, . , jméno FO, .

39. V řízení žalovaný namítal, že žalobce neprokazuje to, že zpracování studie proveditelnosti zabralo celou kapacitu žalobce a nezaplacení ceny destabilizovalo finanční fungování žalobce a způsobilo zásadní výpadek příjmů, podnikání žalobce pokračuje nadále. Žalobce shledal význam řízení pro žalobce standardní. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. U těchto typů řízení se zvýšený význam presumuje. V opačném případě je potřeba, aby žalobci zvýšený význam nejenom tvrdili, ale i prokázali (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010 pod sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).

40. Žalobce dovozoval zvýšený význam pro sebe z toho, že nemohl použít to, že zpracoval , jméno FO, jako tzv. referenci v dalších vyhlášených projektech, tvrdil, že , Anonymizováno, jako veřejný subjekt by byl povinen referenci vystavit. Předmětem soudního řízení vystavení reference nebylo. Předmětem řízení bylo zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalobce se rozhodl zpracovat , jméno FO, , žalobce byl iniciátorem tohoto obchodního případu, této smlouvy. Žalobce nebyl v postavení subjektu, který by byl povinen plnit, nucen plnit na základě jakéhokoli obchodního tlaku druhého účastníka smlouvy. Šlo o naprosto svobodné a dobrovolné rozhodnutí žalobce, důsledkem toho bylo to, že musel nést podnikatelské riziko s tím vším spjaté. To, že žalovaný neakceptoval zvýšení zadostiučinění dle tohoto kritéria je tedy zcela adekvátní a není dán žádný důvod pro zvýšení zadostiučinění pode kritéria § 31a odst. 3 pís. e) zákona.

41. Ve vztahu ke kritériu – složitost řízení dle § 31a odst. 3 pís. b) zákona:

42. Žalovaný konstatoval nepřiměřenou délku řízení a přiznal proto žalobci odškodné. Žalovaný ale neakceptoval tvrzení žalobce, že řízení nebylo složité. Žalovaný namítal, že složitost posuzovaného řízení byla značná. Tento závěr soud v celém rozsahu akceptuje. Jak již bylo výše uvedeno: K návrhu žalobce bylo prováděno obsáhlé dokazovaní, a to velké množství listinných důkazy, výslechy svědků, znalecké posudky. Žalobce navrhoval provedení dalších znaleckých posudků k prokázaní svých tvrzení, které soud neprováděl. Nelze tedy říci, že by soud v řízení mechanicky prováděl všechny důkazy, které žalobce navrhl. O složitosti věci svědčí dále rozsah odůvodní rozsudku soudu prvního stupně, skutkové okolnosti, kterými se musel zabývat, rozbor toho, které skutečnosti jsou prokázány a jakými důkazními prostředky, vysvětlení, proč některá tvrzení neakceptuje a vlastní právní posouzení. Toto bylo poté akcentováno i v odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně. Žalovaný dále zohlednil i to, že řízení se týkalo určení obvyklé ceny díla SP, o které žalobce tvrdil, že byla svou povahou velmi specifická, unikátní – propojení podnikatelského sektoru s veřejnou vysokou školou, a to v rámci výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu. Smlouva nebyla uzavřena písemně, smlouvou nebyla stanovena cena díla, nebyla sjednána výslovně, měla být určena až v návaznosti na úspěch žádosti o dotaci. Z výpovědí v nynějším řízení dále vyplynulo, že v případě neposkytnutí dotace by žalobci nebyla poskytnuta odměna v takové výši, ale v jakési výši minimální. Důkazní řízen ve sporu proto nebylo možné vést běžnými důkazními prostředky (typicky písemná smlouva o dílo; písemná objednávka a její potvrzení apod.), ale musel být zpracován znalecký posudek. Pokud by smlouva byla uzavřena písmeně, s určením ceny, nebo způsobu jejího určení, tak k soudnímu sporu eventuálně vůbec dojít nemuselo To, že žalovaný neakceptoval zvýšení zadostiučinění dle tohoto kritéria je tedy zcela adekvátní a není dán žádný důvod pro zvýšení zadostiučinění pode kritéria § 31a odst. 3 pís. b) zákona.

43. Ve vztahu ke kritériu - jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení dle § 31a odst. 3 pís. c) zákona:

44. Žalovaný odmítl navýšení zadostiučinění o 20% proto, že žalobce činil úkony včas a nečinil obstrukce. Žalovaný namítal, že takovéto jednání účastníka řízení se v řízení předpokládá a není samo o sobě důvodem pro zvýšení zadostiučinění. S tímto závěrem žalovaného se soud ztotožňuje. Účastník civilního soudního řízení sporného je sám procesně odpovědný za zjištění skutkového stavu, když je nositelem 2 základních procesních povinností: povinnosti tvrdit a povinnosti tvrzení prokázat dle § 101 odst. 1 pís. a) a b) o. s. ř. Účastník řízení je dále povinen dbát pokynů soudu dle § 101 odst. 1 pís. c) o. s. ř. povinnost důkazní je dále zvláště upravena v § 120 odst. 1 o. s. ř. Účastník řízení nese dále v řízení břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Povinností soudu je toliko účastníka řízení poučit pro případ jejich neunášení postupem dle § 118a odst.1, 2 a 3 o. s. ř. Žalobce byl o těchto povinnostech v řízení i opakovaně poučován. Žalobce tvrdil, že šlo o jednoduchou věc. Pokud by tomu tak bylo, pak by žalobce nepochybně například: podal žalobu u věcně příslušného soudu, tvrdil již v samotné žalobě všechny právně významné skutečnosti, které byly soudem vzaty za prokázané, tj. tvrdil již v žalobě, že došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi UPO (FTK) a žalobcem, a to v ústní formě, že předmětem smlouvy bylo zpracování , jméno FO, , byl by popsán průběh skutkového děje spočívající v tom, že iniciátorem myšlenky byl , jméno FO, . , jméno FO, , jak vypověděla podrobně v nynějším řízení , jméno FO, . , jméno FO, , že nedošlo k dohodě o ceně, avšak je obvyklou praxí v daném segmentu trhu určovat cenu tak jak vypověděla v nynějším řízení , jméno FO, . , jméno FO, a s patřičnými tvrzeními byla předložena úplná rešerše, kterou si žalobce zpracoval pro ručení částky, pro kterou žalobu proti UPO podal, přičemž současně by v řízení nevyjadřoval svou pochybnost o své aktivní legitimaci, tj. účasti v uvedeném smluvním vztahu smlouvě o dílo tím, že bylo navrhováno přistoupení dalších osob do řízení na straně žalobců. Přitom právě tyto OSVČ před zahájením řízení v souvislosti s , jméno FO, vystavily faktury za dílčí poskytnuté plnění v souvislosti s , jméno FO, a tyto faktury byly UPO akceptovány a proplaceny. Tyto skutečnosti nebyly patřičně v řízení žalobcem vysvětleny. To, že žalovaný neakceptoval zvýšení zadostiučinění dle tohoto kritéria je tedy zcela adekvátní a není dán žádný důvod ani pro zvýšení zadostiučinění pode kritéria § 31a odst. 3 pís. c) zákona.

45. Ke kritériu – postupu orgánů veřejné moci během řízení dle § 31a odst. 3 pís. d) zákona:

46. Žalovaný odmítl další zvýšení zadostiučinění podle tohoto kritéria. Žalovaný uvedl, že již došlo ke zvýšení základní výše zadostiučinění o 15%, protože k vydání prvního rozhodnutí soudem prvního stupně ve věci (nepočítaje v to platební rozkaz) došlo po téměř 10 letech. Průtahy tedy již byly zohledněny. Žalovaný dále nesouhlasil s tím, že by došlo k průtahům v řízení před soudem odvolacím. Soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že délka odvolacího řízení v této věci s ohledem na rozsah přezkoumávaných skutečností a rozsah spisového materiálu v trvání 9 měsíců je zcela přiměřená. Soud proto uzavírá, že není dán také žádný důvod pro zvýšení zadostiučinění pode kritéria § 31a odst. 3 pís. d) zákona.

47. Náklady řízení48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve sporu plně procesně úspěšný, náleží mu náhrada nákladů řízení 6 327,80 Kč. Jde náhradu hotových výdajů 3 150 Kč dle § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (vyjádření ze dne 1. 9. 2025, vyjádření ze dne 13. 10. 2025, příprava účasti na jednání 5. 2. 2026, účast u jednání 5. 2. 2026, které trvalo déle než 2 hodiny, příprava na jednání 17. 3. 2026, účast u jednání 17. 3. 2026, které trvalo déle než 2 hodiny), cestovné ke 2 jednáním soudu, tj. 2x 1 588,90 Kč, vždy z , adresa, do Olomouce a zpět celkem obě jednání 416 km, vozidlem RZ , SPZ, spotřeba 5,1l motorové nafty/100 km při ceně 34, 10 Kč/1 l, náhrada opotřebení 5,90 kč/1km jízdy, určené dle vyhl. č. 573/2025 Sb. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.