26 C 168/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 33 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 000 Kč od 11. 5. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 33 000 Kč ve výši 8,75 % ročně od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 11,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023, ve výši 14,75 % ročně od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a ve výši 12,75 % ročně od 1. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 1. 7. 2024, ve znění pozdější opravy a doplnění, domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 8. 2021 jako nájemce uzavřel se žalovaným jako pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě které byl oprávněn užívat nebytové prostory v budově bez č. p./č. e. na pozemku p. č. , číslo, , zapsaném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , označení kat. pracoviště, , na LV , číslo, pro obec , anonymizováno, , k. ú. , označení k.ú., . Nájemní vztah skončil dohodou ke dni 29. 2. 2024. V souladu s čl. VI. odst. 4 nájemní smlouvy žalobce zaplatil dne 1. 9. 2021 žalovanému jistotu ve výši 33 000 Kč. Žalovaný mu po skončení nájemního vztahu tuto částku nevrátil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 10. 4. 2024.

2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal s odůvodněním, že kauce ve výši 33 000 Kč nebyla žalobci vrácena, neboť žalobce způsobil v pronajatém prostoru škody, které převyšují zaplacenou kauci. Konkrétně se jednalo o roztržení lina na 3 místech a poškrábání na více místech. K roztržení lina došlo zřejmě tím, když žalobce stěhoval mrazák a další své vybavení. Po ukončení nájemního vztahu vznikla pod spotřebiči plíseň, když z nich po vypnutí elektřiny vytekla voda. Lino bylo před tím, než provozovnu začal užívat žalobce, bez vad, cca 3 roky staré. Dále žalobce poškodil dlažbu před obchodem v rozsahu cca 1,5 m². Dlažba byla žalovaným opravena svépomocí, náklady na opravu lina, které bude nutné celé vyměnit, byly vyčísleny na částku 38 955 Kč bez DPH. Náklad na úklid provozovny po žalobci pak činil 3 000 Kč za práci 3 až 4 pracovnic po dobu cca 4 hodin a za úklidové prostředky. Žalobce po skončení nájemního vztahu předal prostor celkově neuklizený, podlaha byla neumytá, stejně jako lednice a mrazák, lino bylo poškozené, regály zaprášené. Žalovaný tak na žalobcem požadovanou kauci ve výši 33 000 Kč započetl svůj nárok na náhradu škody ve výši 33 000 Kč, sestávající z částky 30 000 Kč jako náhradu škody za poničené linoleum a z částky 3 000 Kč, kterou žalovaný vynaložil na úklid provozovny poté, co ji žalobce vyklidil.

3. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující skutková zjištění:- Z Nájemní smlouvy, že byla uzavřena dne 17. 8. 2021 mezi žalovaným – podnikající fyzickou osobou jako pronajímatelem a žalobcem – podnikající fyzickou osobou jako nájemcem. Předmětem nájmu byly nebytové prostory v budově bez č. p./č. e. na pozemku p. č. , číslo, , zapsaném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , označení kat. pracoviště, , na LV , číslo, pro obec , anonymizováno, , k. ú. , označení k.ú., , které měl žalobce užívat ke své podnikatelské činnosti v oboru Velkoobchod a maloobchod, konkrétně k provozování prodejny potravin/smíšeného zboží. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2026. Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 000 Kč měsíčně, splatné vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce, za které se nájemné platí. Na plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytových prostor byl nájemce povinen sám uzavřít smlouvy s poskytovateli těchto služeb. Ke dni 1. 9. 2021 byl žalobce jako nájemce povinen zaplatit žalovanému jako pronajímateli jistotu ve výši 33 000 Kč (čl. VI.

4. Nájemní smlouvy).- Z listiny nazvané „Výpověď“, že nájemní smlouva ze dne 17. 8. 2021 byla ukončena dohodou stran ke dni 29. 2. 2024. Dohoda byla uzavřena dne 11. 1. 2024.- Z protokolu o předání, že nebytový prostor v budově bez č. p./č. e. na pozemku p. č. , číslo, , zapsaném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , označení k.ú., , na LV , číslo, pro obec , anonymizováno, , k. ú. , označení k.ú., , byl žalobcem žalovanému předán dne 25. 2. 2024 bez závad. Dále jsou zde zachyceny stavy měřidel.- Z potvrzení o úhradě , banka, ., že žalobce zaplatil žalovanému dne 25. 8. 2021 kauci za obchod ve výši 33 000 Kč.- Z předžalobní výzvy ze dne 10. 4. 2024 včetně podacího lístku a doručenky, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení jistoty ve výši 33 000 Kč, která byla žalobcem uhrazena žalovanému v souvislosti s nájemní smlouvou na nebytový prostor v budově bez č. p./č. e. na pozemku p. č. , číslo, , zapsaném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , označení kat. pracoviště, , na LV , číslo, pro obec , anonymizováno, , k. ú. , označení k.ú., . Nájemní vztah byl ukončen dohodou smluvních stran ke dni 29. 2. 2024, kauce však nebyla doposud žalobci vrácena. Žalobce tedy vyzval žalovaného k jejímu vrácení do 10 dnů od doručení výzvy s tím, že v případě nezaplacení požadované částky bude podána žaloba. Výzva byla odeslána prostřednictvím pošty dne 10. 4. 2024 a vložena do schránky žalovaného dne 30. 4. 2024.- Z výpisů ze živnostenského rejstříku, že žalobce i žalovaný jsou zapsáni jako fyzické osoby – podnikatelé.- Z fotografií č. l. 39 – 50, č. l. 55 – 59, že zachycují jednak venkovní schod obložený dlažbou, která je na jednom místě poškozená z nášlapné strany, kdy se jedná o díry, dále je z čelní strany schodu opadaná. Fotografie dále zachycují linoleum, kde je patrná jedna větší díra, dále dvě další roztržení a konečně fotografie zachycují škrábance na linoleu (č. l. 39 – 50). Fotografie č. l. 55 – 58 zachycují vyklizený obchod s prázdným vybavením, jako jsou regály, lednice, pult, mrazák. Fotografie č. l. 59 zachycuje stav dlažby na schodu před budovou na adrese , adresa, , v říjnu 2019, kdy z čelní strany schodu jsou patrné chybějící dlaždice. Fotografie na č. l. 61 – 62 jsou pak barevné verze fotografií na č. l. 42 a 46.- Z rozpočtu zakázky, že byl vyhotoven firmou , anonymizováno, , IČ , IČO, , pro žalovaného jako objednatele, dne 20. 4. 2024. Jedná se o rozpočet na kompletní podlahu (včetně nové podlahové krytiny se soklovou lištou v ceně 23 755 Kč, stěrkování podkladu v ceně 10 700 Kč, demontáže a likvidace stávající krytiny v ceně 3 000 Kč, dopravy a manipulace v ceně 1 500 Kč) v celkové ceně 38 955 Kč bez 21 % DPH.- Z nesporných tvrzení účastníků, že žalobce užíval nebytové prostory ke sjednanému účelu.- Z výpovědi svědkyně, , jméno FO, , že žalobce je její známý, žalovaný kamarád a bývalý zaměstnavatel. Od žalovaného svědkyně věděla, co je předmětem řízení, když jí říkal, že by měla vypovídat o tom, jaký byl stav pronajímaných prostor, když tam svědkyně končila. Nebavili se o tom, co konkrétně by měla svědkyně vypovídat. Svědkyně předmětný nebytový prostor užívala před žalobcem. Když jej před čtyřmi lety vyklízela, vše bylo v naprostém pořádku, lino, lednice, mrazáky i všechno ostatní. Lino bylo předtím nové, nic po něm nešoupali, nebyly tam žádné díry ani nic podobného. Od pana , Jméno žalované(ho), svědkyně slyšela, že díra v linu měla být pod mrazákem, ta tam určitě v době, když prostory vyklízela svědkyně, nebyla. Později svědkyně poškození i sama viděla. Pokud byly svědkyni předloženy k nahlédnutí fotografie, založené na č. l. 61 a 62, svědkyně vypověděla, že se jedná o linoleum v předmětném obchodě, díra na fotografii č. l. 61 je pod mrazákem. Žalobce se do obchodu nastěhoval asi 3 nebo 4 dny poté, co jej svědkyně vyklidila. V rámci vyklízení svědkyně měla mrazák odsunutý a vytírala pod ním podlahu, žádná díra tam nebyla. Svědkyně dovodila, že lino poškodil pan žalobce, protože když svědkyně obchod vyklízela, nic takového tam nebylo. Porušená dlažba před obchodem se spravovala, svědkyně nevěděla, kdo poškození způsobil.- Z výpovědi svědkyně, , jméno FO, , že žalobce nezná, žalovaný je její tchán. Od žalovaného a svého manžela věděla, co je předmětem řízení, nikdo jí neříkal, co by měla vypovídat. Svědkyně nevěděla, jak provozovna vypadala v době, kdy ji začal užívat žalobce, a v jakém tehdy bylo stavu linoleum. Když žalobce skončil, bylo lino špinavé, děravé, podřené, pod lednicemi bylo úplně černé, muselo se to drhnout. Díra na linu byla pod mrazákem v rohu, u vstupních dveřích a za pultem. Lino bylo poškrábané v uličce a mezi pultem a regály. Poškození v uličce asi vzniklo tím, že tam pan žalobce něco tahal, ale svědkyně ho nikdy neviděla něco takového dělat, do obchodu nechodila. Svědkyně však neměla žádný konkrétní poznatek o tom, že by žalobce poškození linolea způsobil. Co se týče poškozené dlažby před obchodem, byla tam rozpadlá kachlička, Když se obchod předával žalobci, bylo to v pořádku. Svědkyně to ale neviděla, říkal jí to manžel. Svědkyně nevěděla o ničem konkrétním, co by poškození dlažby způsobilo, žalobce neviděla při žádné činnosti, kterou byl dlažbu poškozoval. Co se týče úklidu prostor poté, co jej pan žalobce vyklidil, uklízela to svědkyně, její manžel, jeho teta a žalovaný, a to cca 5, možná i více hodin. Žádné peníze za to nikdo nedostal. Svědkyně nedokázala odhadnout, kolik mohly stát úklidové prostředky na tento úklid.- Z výpovědi žalobce, že v době, kdy přebíral předmět nájmu, bylo odpadnutých asi osm kachliček z boční strany schodu a z vrchní strany byly asi 2 kachličky poškozené. Neustále se to opravovalo a lepilo, aby nedošlo ke zranění. Tento stav byl po celou dobu, co žalobce prostory užíval a je doposud. V době, kdy žalobce předmět nájmu přebíral, lino nebylo nové, bylo šmouhaté a špinavé. Zda tam byla díra, to žalobce nedokázal říci, v každém případě ta pod mrazákem by nebyla vidět, byla zjištěna až v době výměny mrazáku. Co se týče fotografií na č. l. 61-62, jedná se o fotografie z předmětné provozovny. Co se týče díry na linu pod mrazákem, s mrazákem se manipulovalo pouze jednou, když se měnil za nový, od té doby tam ten nový je, až do dnešní doby. K ostatním dírám se žalobce vyjádřit nedokázal, škrábance jsou podle jeho názoru běžné opotřebení, které mohlo vzniknout posunováním nějakých beden, některé tam už byly a některé možná přibyly. Dle žalobce není třeba vyměnit celé lino, jedná se o běžné opotřebení v boční uličce obchodu, nemá to žádný vliv na provoz. Úklid po ukončení užívání provozovny žalobcem byl proveden rodinou žalovaného stejně tak, jako si žalobce prostory uklízel v době, kdy je přebíral, nebylo využito žádné externí služby. Při stěhování nového mrazáku do provozovny pomáhali žalobci 4 brigádníci, dále žalobce nastěhoval zejména 3 ks lednic, pokladnu a malý mrazák. Starý mrazák se z provozovny stěhoval asi měsíc až 6 týdnů poté, co se žalobce do provozovny nastěhoval.- Z výpovědi žalovaného, že dlažba byla v době, kdy začal provozovnu provozovat žalobce, z čelní strany spadnutá, ale nášlap nebyl poškozený. Žalovaný to snad jednou spravoval a pak už to drželo. Žalobce to nějak spravoval, ale špatně, a když je to před obchodem, je to jeho odpovědnost, lidé chodili k němu. V době, kdy žalobce zahajoval provoz, bylo lino v pořádku, druhý den po převzetí prostor žalobce žalovanému volal, že mrazák nefunguje, tak ho žalovaný odvážel, bylo pod ním čisto, žádná díra tam nebyla. Díry zřejmě vznikly při stěhování nového mrazáku dovnitř. Když žalobce v prostorách skončil, musel se mrazák oddělat a poškození se zjistilo. Po skončení nájmu měl žalobce prostor předat žalovanému, ale nepředal, respektive mu dal klíče a odešel. Škrábance na linu zřejmě vznikly tím, že tam žalobce tahal něco těžkého. Žalobce žalovaný v obchodě nevídal, většinou tam měl brigádnice. Do obchodu v době, kdy ho provozoval žalobce, žalovaný chodil málo a neviděl žalobce ani další pracovníky, jak by lino poškozovali. Lino je nutné kompletně vyměnit, dírami zatéká do podlahy a už to tam hnije a škrábance způsobují, že se v nich drží špína, která nelze pořádně vyčistit. Předtím, než pan , jméno FO, vyhotovil rozpočet, se byl v provozovně podívat, cena výměny lina je dle žalovaného přiměřená, nikdo jiný již rozpočet nedělal. Úklid provozovny řešil syn žalovaného, je samozřejmé, že manželce za práci nic neplatil, k částce 3 000 Kč žalovaný přišel odhadem, zhruba vzal, kolik může stát hodina práce v rámci úklidu, úklidové prostředky také odhadl. Odměna za hodinu úklidových prací činí dle žalovaného minimálně 250 Kč. Klíče po skončení nájmu si účastníci předali poslední den nájmu. Žalovaný prostor obhlédl a už v tu chvíli viděl nějaké závady včetně poškození lina a říkal žalobci, že to bude muset vyřešit. Lino bylo nové, bylo kupované tři roky před tím, než prostor začal užívat žalobce.

4. Důkazní návrh žalovaného, shlédnutí místa samého, byl pro nadbytečnost a z důvodu procesní ekonomie zamítnut, když stav předmětného linolea byl v řízení prokázán jinými důkazními prostředky.

5. Na základě skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Dne 17. 8. 2021 byla mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem uzavřena Nájemní smlouva. Oba účastníci vystupovali jako fyzické osoby – podnikatelé. Předmětem nájmu byly nebytové prostory v budově bez č. p./č. e. na pozemku p. č. , číslo, , zapsaném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , označení kat. pracoviště, , na LV , číslo, pro obec , anonymizováno, , k. ú. , označení k.ú., , které měl žalobce užívat ke své podnikatelské činnosti v oboru Velkoobchod a maloobchod, konkrétně k provozování prodejny potravin/smíšeného zboží. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2026. Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 000 Kč měsíčně, splatné vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce, za které se nájemné platí. Na plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytových prostor byl nájemce povinen sám uzavřít smlouvy s poskytovateli těchto služeb. Ke dni 1. 9. 2021 byl žalobce jako nájemce povinen zaplatit žalovanému jako pronajímateli jistotu ve výši 33 000 Kč (čl. VI.

4. Nájemní smlouvy), což splnil, když jistotu převedl na bankovní účet žalovaného dne 25. 8. 2021. Nájemní vztah byl ukončen dohodou účastníků ke dni 29. 2. 2024 a žalobce předal žalovanému klíče od provozovny. Následně, přípisem ze dne 10. 4. 2024, který byl žalovanému odeslán téhož dne, žalobce vyzval žalovaného k vrácení jistoty ve výši 33 000 Kč do 10 dnů od doručení výzvy, ke kterému došlo dne 30. 4. 2024, kdy byla výzva vložena do schránky žalovaného.V době, kdy žalobce po skončení nájemního vztahu předal žalovanému předmětný nebytový prostor, byla na linoleu v provozovně jedna větší díra, na dalších dvou místech bylo linoleum protrženo a na dalších místech byly povrchové škrábance, zejména v uličce mezi pultem a regály. Tato poškození na linoleu v době převzetí nebytového prostoru žalobcem po uzavření nájemní smlouvy se žalovaným nebyla. Linoleum bylo nově pokládáno tři roky před tím, než byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovaným. Rozpočet, vyhotovený firmou , anonymizováno, , IČ , IČO, na kompletní výměnu povrchové krytiny v předmětném nebytovém prostoru, stanovil cenu této kompletní výměny částkou 38 955 Kč bez 21 % DPH. V době uzavření nájemní smlouvy existovalo poškození dlažby na schodu před obchodem, minimálně v podobě odpadnutých několika dlaždic z přední strany schodu. Porušená dlažba před obchodem byla pravidelně spravována, a to i samotným žalovaným. , adresa, prostor poté, co byl ukončen nájemní vztah žalobce, prováděl žalovaný, svědkyně, , jméno FO, , její manžel a jeho teta. Úklid probíhal několik hodin, zaplaceno za to nikdo nedostal.

6. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle ustanovení § 2302 občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

8. Podle ustanovení § 2225 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

9. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

11. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

12. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

13. Podle ustanovení § 2952 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

14. Podle ustanovení § 2969 občanského zákoníku se při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

15. Podle ustanovení § 1982 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

16. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

18. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že je žaloba žalobce v převážné části důvodná.V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem byla uzavřena nájemní smlouva v souladu s ust. § 2201, § 2302 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalovaný přenechal žalobci k užívání předmětné nebytové prostory a žalobce se zavázal za jejich užívání platit nájemné. Mezi účastníky byla v čl. VI.

4. Nájemní smlouvy ujednána povinnost žalobce zaplatit žalovanému jistotu ve výši 33 000 Kč, což také žalobce dne 25. 8. 2021 učinil. Po skončení nájmu, ke kterému došlo ke dni 29. 2. 2024 dohodou účastníků, vyzval žalobce žalovaného přípisem ze dne 10. 4. 2024 k vydání bezdůvodného obohacení v podobě zaplacené jistoty ve výši 33 000 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla do schránky žalovaného vložena dne 30. 4. 2024, desetidenní lhůta k zaplacení tak uplynula dne 10. 5. 2024 a od 11. 5. 2024 je žalovaný v prodlení. Po provedeném dokazování soud považuje nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v podobě zaplacené jistoty za oprávněný, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce jistotu v souladu s ujednáním Nájemní smlouvy žalovanému zaplatil, žalovaný mu ji však po skončení nájemního vztahu ani přes výzvu žalobce nevrátil a bezdůvodně se tak na úkor žalobce obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Soud proto částečně vyhověl žalobě a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 33 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 11. 5. 2024 do zaplacení, když žalovaný se dostal do prodlení až po uplynutí desetidenní lhůty od doručení výzvy, stanovené ve výzvě žalobce ze dne 10. 4. 2024, a dále spolu s paušální náhradou nákladů spojenou s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souladu s ust. § 513 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu v podobě žalobcem chybně požadovaného úroku z prodlení již od 1. 9. 2021 pak soud žalobu žalobce zamítl (výrok II. rozsudku).Pokud žalovaný započetl na v žalobě uplatněný nárok žalobce svůj nárok na náhradu škody ve výši 30 000 Kč za poškozené linoleum v provozovně a ve výši 3 000 Kč za úklid provozovny po skončení nájemního vztahu mezi účastníky, soud této obraně žalovaného nemohl přisvědčit, a to z několika důvodů. V první řadě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané, že uvedenou škodu v podobě tří větších děr v linoleu a dalších škrábanců způsobil žalobce. Žalovaný byl k označení důkazů v tomto směru procesně poučen dle ustanovení § 118 a odst. 3 o. s. ř., jím navrženými důkazy však jeho tvrzení prokázáno nebylo. V posuzovaném případě má soud navíc zato, že se jedná o obvyklé opotřebení ve smyslu ust. § 2225 občanského zákoníku, když bylo prokázáno (a i sám žalovaný tvrdil), že linoleum bylo v provozovně pokládáno tři roky před uzavřením nájemní smlouvy se žalobcem. Následně předmětné prostory užíval žalobce po dobu téměř tří let jako prodejnu potravin/smíšeného zboží, kdy i samotný žalovaný uvedl, že prostor byl žalobcem užíván k účelu sjednanému v nájemní smlouvě. Z podstaty věci je tedy evidentní, že do obchodu po dobu šesti let chodilo velké množství lidí – zákazníků, bylo nutné doplňovat zboží a žalovaným tvrzená poškození odpovídají takovémuto běžnému užívání, když se nejedná o poškození závažná, ale spíše drobnějšího a estetického charakteru. Konečně, i pokud by byla prokázána odpovědnost žalobce za tvrzená poškození linolea, žalovaný ani přes poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. netvrdil, respektive neprokázal výši škody, která by mu takto měla být žalobcem způsobena. Žalovaný k důkazu navrhl pouze položkový rozpočet na výměnu celého linolea za cenu 38 955 Kč bez 21 % DPH. Takovýto důkaz však k prokázání výše škody není dostačující, když v souladu s ustanovením § 2969 občanského zákoníku se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Položkový rozpočet tak není způsobilý objektivně výši škody prokázat a rovněž samotné tvrzení žalovaného je v tomto směru nedostačující. Pokud pak jde o částku 3 000 Kč, kterou měl žalovaný vynaložit za úklid prostor poté, co mu byly žalobcem předány, žalovaný ani přes poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. netvrdil a neprokázal, jaká konkrétní částka byla na úklid vynaložena, navíc bylo v řízení prokázáno (výpovědí svědkyně , jméno FO, i samotného žalovaného), že úklid prováděla rodina žalovaného a žalovaný jim za tuto činnost ničeho nezaplatil. Sám žalovaný vypověděl, že cenu za úklid a úklidové prostředky stanovil odhadem. Soud proto uzavírá, že žalovanému nevznikl vůči žalobci nárok na náhradu škody v žalovaným tvrzené výši, respektive tyto skutečnosti nebyly ani přes procesní poučení ze strany soudu prokázány, a obrana žalovaného byla v tomto směru neúspěšná.

19. Lhůtu k plnění ve výroku I. stanovil soud jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., když žalobce byl ve sporu neúspěšný pouze co do nepatrné části v poměru k celému předmětu řízení (pouze co do části úroku z prodlení) a soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 650 Kč, představující zaplacený soudní poplatek. Jiné náklady řízení žalobce nepožadoval. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 650 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).