27 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno dlužníka Jméno žalobkyně nar. Datum narození žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o 560 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 560 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 560 000 Kč ode dne 28. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě náhradu nákladů řízení částku 178 693 Kč, s tím, že lhůta k plnění se neurčuje, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala původně zaplacení částky 2 922 730 Kč s příslušenstvím, po částečném zastavení řízení pro litispendenci zůstala předmětem řízení částka 560 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dlužník, jehož je insolvenční správkyní, prováděl vklady na účet žalované, ke kterým nebyl žádný právní důvod, a že se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor majetkové podstaty dlužníka, když takto získala bezdůvodné obohacení ve výši 560 000 Kč (po částečném zastavení řízení). Žalobkyně dále tvrdila, že právnická osoba. sdělila, že dlužník měl v období od 28. 12. 2018 do 20. 11. 2020 dispoziční oprávnění k účtu žalované a v tomto období prováděl na účet žalované vklady a z účtu žalované výběry. Pokud jde o vklady v celkové výši 560 000 Kč – konkrétně provedeny dne 13. 5. 2020 ve výši 250 000 Kč, dne 22. 5. 2020 ve výši 170 000 Kč, dne 29. 6. 2020 ve výši 90 000 Kč a dne 31. 7. 2020 ve výši 50 000 Kč, které zůstaly předmětem tohoto řízení, k těm neexistoval žádný právní důvod, když sám dlužník opakovaně uvedl, že s žalovanou nemá jiný právní vztah než vztah nájemní a že vůči žalované má pouze nesplatné pohledávky z nájemného. Z důvodu insolvenčního řízení nebyl dlužník oprávněn nakládat s finančními prostředky v řádech milionů korun a neměl žádný pravidelný příjem, ze kterého by takové finanční prostředky nashromáždil. Žalobkyně dále tvrdila, že dlužník a žalovaná jsou propojeni, dlužník, mimo jiné, za pomoci žalované odklání své příjmy z pronájmu nemovitých věcí mimo dosah věřitelů a žalovaná podléhá vlivu dlužníka. Dále žalobkyně poukázala na to, že majetkové poměry jednatele žalované mu neumožňovaly provést vklad do žalované ve výši 7 355 000 Kč, jak je evidován v rozvaze žalované za rok 2017 jako cizí zdroje. Dále u jednání soudu doplnila, že žalovaná neměla po svém založení finanční prostředky pro tak rozsáhlou činnost, tyto jí musel poskytovat dlužník a jednalo se o prostředky, které odkláněl z majetkové podstaty. Po výzvě dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalobkyně dále tvrdila, že dlužník v období od 1. 1. 2015 do 23. 6. 2017 postupně vybral z účtu společnosti právnická osoba IČO IČO finanční prostředky ve výši 14 610 000 Kč, že touto hotovostí disponoval a měl ji v daném období u sebe a je zcela reálně možné, že jde právě o prostředky, které byly vloženy na účet žalované. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 17. 2. 2021.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala v celém rozsahu a navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Učinila nesporným, že dlužník měl v období od 28. 12. 2018 do 20. 11. 2020 zřízeno dispoziční oprávnění k účtu žalované, nicméně tvrdila, že ve všech případech žalobkyní v tomto řízení tvrzených vkladů se jednalo o výlučné prostředky žalované, kdy tato vklady a výběry potřebovala snížit nebo zvýšit objem hotovostních prostředků v pokladně a o všech těchto finančních pohybech bylo řádně účtováno. Pokud jde o argumentaci žalobkyně o údajném odklánění majetku dlužníka, je otázkou proč by dlužník své údajné prostředky vkládal na cizí účet a pak je zase vybíral zpět. Žalovaná zcela odmítla to, že by mělo dojít k jejímu bezdůvodnému obohacení, když šlo o vklady finančních prostředků žalované na její účet, i když technicky skrze osobu dlužníka. Žalovaná zdůraznila, že ji s dlužníkem spojuje pouze vztah založený Smlouvou o nájmu pozemků a staveb ze dne 14. 4. 2017, na základě které je žalovaná v kontaktu s dlužníkem skrze pronajímaný areál v adresa. Žalovaná tak byla s dlužníkem v úzkém podnikatelském vztahu a jednatel žalované se s dlužníkem potkával v areálu v adresa na denní bázi. Žalovaná tvrdila, že dlužníkovi bylo uděleno dispoziční oprávnění za účelem provádění vkladů (bez poplatku) a výběrů (bez oprávnění by je nemohl provádět), dlužník byl žalovanou ústně zplnomocněn výlučně k odnosu jejích finančních prostředků z hotovostní pokladny do banky jako posel nebo kurýr. Jednalo se o výpomoc ze strany dlužníka jednateli žalované, která se později stala pravidelnou, když se dlužník ukázal jako spolehlivá osoba. Nejednalo se o žádné obchody mezi dlužníkem a žalovanou s jakýmkoliv právním titulem, pouze o odnos finančních prostředků u pokladny žalované do banky. Mezi dlužníkem a žalovanou neexistoval žádný smluvní, právní nebo jiný vztah, jednalo se čistě o službu.

3. Usnesením ze dne 24. 8. 2022, č. j. spisová značka, soud rozhodl o zastavení řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 362 730 Kč s příslušenstvím pro překážku litispendence. Usnesením ze dne 21. 12. 2022, č. j. spisová značka Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci výše uvedené rozhodnutí, k odvolání žalobkyně, potvrdil. Předmětem řízení tak zůstala částka 560 000 Kč s příslušenstvím. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, č. j. Anonymizováno spisová značka-Anonymizováno bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

5. Z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 7. 2020, č. j. spisová značka-Anonymizováno zjištěno, že rozhodnutí krajského soudu, kterým byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, bylo k odvolání dlužníka potvrzeno.

6. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 8. 2020, č. j. KSOL spisová značka-Anonymizováno bylo zjištěno, že z funkce insolvenčního správce dlužníka byl odvolán tituly před jménem jméno FO a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně.

7. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka s přílohami ze dne 12. 3. 2021 bylo zjištěno, že do majetkové podstaty byla, mimo jiné, sepsána pohledávka vůči žalované ve výši 2 922 730 Kč s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení vzniklé z důvodu provádění vkladů finančních prostředků ze strany dlužníka na účet žalované č. č. účtu.

8. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 11. 2020, č. j. KSOL spisová značka-Anonymizováno bylo zjištěno, že soud vyzval právnická osoba., aby sdělila, zda dlužník má k účtu č. č. účtu (vedeného na žalovanou) zřízeno dispoziční oprávnění, podpisové právo, oprávnění užívat internetové bankovnictví a platební kartu a v případě, že některé z vedených oprávnění má, aby předložila přehled transakcí, které dlužník ve vztahu k účtu proved za dobu od 28. 12. 2018 (zahájení insolvenčního řízení) dosud.

9. Z vyjádření právnická osoba. ze dne 3. 12. 2020 bylo zjištěno, že banka k výzvě soudu uvedla, že dlužník měl dispoziční právo k účtu č. Anonymizováno/Anonymizováno, neměl vydanou platební kartu ani neměl přístup do internetového bankovnictví. Součástí vyjádření byl seznam vkladů a výběrů hotovosti provedených dlužníkem v období od 3. 1. 2019 do 6. 8. 2020. Vklady byly provedeny v celkové výši 2 922 730 Kč a výběry v celkové výši 5 490 000 Kč.

10. Ze smlouvy o nájmu pozemků a staveb uzavřené dne 14. 4. 2017 mezi dlužníkem a žalovanou bylo zjištěno, že touto byly přenechány dlužníkem žalované do nájmu v ní specifikované nemovitosti zapsané Anonymizováno k. ú. adresa s tím, že nájemní vztah byl ujednán na dobu určitou od 1. 5. 2017 do 1. 5. 2022. Splatnost nájemného byla sjednána ke dni 1. 4. 2022.

11. Z vyjádření dlužníka ze dne 8. 2. 2019 k výzvě soudu bylo zjištěno, že dlužník se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a dále předložil soudu seznam svého majetku, který, dle jeho vyjádření, mnohonásobně převyšuje hodnotu jeho dluhů s konkrétní specifikací aktiv a pasiv a dále uvedl, že nemá žádné zaměstnance. Na závěr navrhl insolvenční návrh zamítnout.

12. Z vyjádření dlužníka ze dne 25. 4. 2019 k výzvě insolvenčního správce bylo zjištěno, že v něm doplnil insolvenčnímu soudu zaslané sdělení o majetku o další položky. Dále uvedl, že nepodniká, jeho příjmy pramení z krátkodobých pronájmů bytů v obci adresa a showroomu v adresa. Nájemné od žalované neinkasuje a neinkasoval.

13. Z výsledků vyhledávání v centrální evidenci exekucí k osobě dlužníka ze dne 9. 2. 2021 bylo zjištěno, že v ní má celkem hodnota záznamů o probíhajících exekučních řízeních zahájených v letech 2012 – 2018.

14. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 17. 2. 2021 s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení na úkor majetkové podstaty dlužníka ve výši 2 922 730 Kč do deseti dnů od doručení výzvy. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že v případě, že požadovanou částku neuhradí, bude vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované doručena dne 17. 2. 2021.

15. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka: - z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že soud rozhodl o nařízení předběžného opatření, kterým zakázal žalované a právnická osoba. nakládat s finančními prostředky nacházejícími se na účtu č. č. účtu do výše 2 922 730 Kč a toto neumožnit žádné třetí osobě a žalobkyni bylo uloženo do jednoho měsíce podat proti žalované žalobu o zaplacení částky 2 922 730 Kč. - z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 4. 2021, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu v části zákazu žalované a právnická osoba. nakládat s finančnímu prostředky účtu č. č. účtu do výše 1 250 000 Kč a toto neumožnit žádné třetí osobě. Co do částky 1 672 730 Kč bylo usnesení změněno tak, že návrh byl zamítnut. Krajský soud v odůvodnění, mimo jiné, uvedl, že pro vklady peněžních prostředků nebyl právní důvod a je pravděpodobné, že byly vyvedeny z majetkové podstaty dlužníka.

16. Z výpisů z KN prokazujících stav evidovaný k datu 8. 2. 2021 bylo zjištěno, že dlužník je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV Anonymizováno pro k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno (areál sloužící k provozu autoservisu a polnosti), LV Anonymizováno pro k. ú. adresa (průmyslový areál a polnosti), LV Anonymizováno pro k. ú. adresa (rodinný dům, řadový bytový dům a polnosti).

17. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku s údaji platnými ke dni 9. 2. 2021 k osobě žalované bylo zjištěno, že právní formou jde o společnost s ručením omezeným se sídlem na adrese adresa, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákon a statutárním orgánem – jednatelem a jediným společníkem jméno FO. Společnost vznikla dne 5. 4. 2017.

18. Z návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 4. 4. 2019 s přílohami bylo zjištěno, že navrhovatelka společnost právnická osoba, IČO IČO navrhla ve věci dlužníka insolvenčnímu soudu nařízení předběžného opatření a ustanovení osoby předběžného správce. Návrh odůvodnila tím, že dlužník poškozuje své věřitele a v jejich neprospěch mění (zmenšuje) rozsah majetkové podstaty. Tvrdila, že dlužník pronajímá areál v adresa žalované, která je dále podnajímá třetím osobám s tím, že nájemné, které inkasuje dlužník od žalované je podstatně nižší, než které inkasuje žalovaná od dílčích nájemců. Navrhovatelka navrhla, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým zakáže dlužníkovi nakládat s nájemným a dále, aby osoby, které mají vůči dlužníkovi závazky plnily předběžnému správci nikoliv dlužníkovi.

19. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 4. 2019, č. j. KSOL spisová značka-Anonymizováno bylo zjištěno, že insolvenční soud ve věci dlužníka nařídil předběžné opatření, kterým, mimo jiné, ustanovil předběžného insolvenčního správce tituly před jménem jméno FO, uložil dlužníkovi, aby nenakládal se svým nemovitým majetkem a to včetně užitků z něj, zejména nájemným, dále bylo dlužníkovi uloženo, aby se svým ostatním majetkem nakládal, mimo rámec obvyklého hospodaření, pouze s předchozím souhlasem předběžného správce a aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi plnily napříště předběžnému správci, nikoliv dlužníkovi. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že zřejmě pokračuje praxe inkasování nájemného ze strany dlužníka, nyní prostřednictvím společnosti žalované, a dlužník tak obchází účinky exekučního řízení.

20. Z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 7. 2019, č. j. spisová značka-Anonymizováno bylo zjištěno, že rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo nařízeno předběžné opatření specifikované v bodu 19. tohoto rozsudku, bylo k odvolání dlužníka potvrzeno. V odůvodnění vrchní soud, mimo jiné, uvedl, že lze souhlasit s insolvenčním soudem, že praxe odklánění užitků z nemovitých věcí nejspíše pokračuje i dnes prostřednictvím žalované.

21. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. spisová značka: - z protokolu o jednání ze dne 10. 8. 2020 bylo zjištěno, že tehdejší jednatel žalované jméno FO v postavení svědka, mimo jiné, vypověděl, že se dlužník volně pohybuje v areálu v adresa, v administrativní budově má vyčleněn „kamrlík“, který užívá. S dlužníkem se zná asi od roku 2012, kdy pracoval na čerpací stanici ve právnická osoba, kde dlužník prováděl nějaké rekonstrukční práce. Nedá se říct, že jsou kamarádi, prostě se dlouhodobě znají. Neměl s ním nikdy pracovněprávní vztah, jednatel žalované ani žalovaná pro dlužníka nic nevykonávají, ani dlužník pro ně, jediný vztah, který mají je nájemní vztah, co se týče areálu v adresa. Jednatel žalované dále uvedl, že nemůže vyloučit, že dlužník mu při zakládaní společnosti radou či kontaktem nějak pomohl.

22. Ze smlouvy o podnájmu části pozemků a staveb č. hodnota, uzavřené dne 31. 5. 2017 mezi žalovanou a společností právnická osoba. bylo zjištěno, že touto byly přenechány žalovanou do podnájmu v ní specifikované nemovitosti, které měla žalovaná v nájmu od dlužníka. Podnájemné bylo ujednáno ve výši 64 250 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 6. 2017 do 1. 6. 2027.

23. Ze smlouvy o skladování a dalších službách uzavřené dne 31. 5. 2017 mezi žalovanou a společností právnická osoba bylo zjištěno, že se jí žalovaná zavázala skladovat pro společnost právnická osoba zboží v areálu v adresa za částku 160 760 Kč měsíčně plus další ujednané poplatky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 6. 2017.

24. Ze smlouvy o skladování a dalších službách uzavřené dne 3. 9. 2015 mezi společností právnická osoba (dále jen „Anonymizováno“) a společností právnická osoba bylo zjištěno, že se jí společnost Anonymizováno zavázala skladovat pro společnost právnická osoba zboží v areálu v adresa za částku 33 280 Kč měsíčně plus další ujednané poplatky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 15. 6. 2017.

25. Z usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 18. 4. 2012, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soud nařídil exekuci na majetek dlužníka pro pohledávku oprávněné právnická osoba. ve výši 2 393 044,56 Kč a provedením exekuce pověřil soudního exekutora tituly před jménem jméno FO.

26. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 23. 7. 2013, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soudní exekutor tituly před jménem jméno FO zahájil exekuci proti dlužníkovi pro pohledávku oprávněné právnická osoba. ve výši 7 996 840,90 Kč s příslušenstvím.

27. Z exekučních příkazů ze dne 26. 4. 2012, č. j. spisová značka, č. j. spisová značka, č. j. spisová značka s doručenkou bylo zjištěno, že soudní exekutor tituly před jménem jméno FO rozhodl o provedení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné právnická osoba. ve výši 2 393 044,56 Kč proti povinnému dlužníkovi zřízením zástavního práva k nemovitým věcem povinného a prodejem nemovitých věci povinného zapsaných na LV Anonymizováno v k. ú. adresa, na LV Anonymizováno v k. ú. adresa a na LV Anonymizováno v k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno.

28. Z usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 29. 10. 2013 č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soudní exekutor vyhověl návrhu společnosti právnická osoba. na vstup do exekučního řízení namísto oprávněné právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

29. Z usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 1. 2013 č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soudní exekutor vyhověl návrhu společnosti právnická osoba. na vstup do exekučního řízení namísto oprávněné právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

30. Z uplatnění námitky neplatnosti v důsledku porušení generálního a speciálního inhibitoria vůči nájemní smlouvě ze dne 14. 4. 2017 datované dne 24. 5. 2019 s podacími lístky a doručenkou z datové schránky bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. se domáhala vůči dlužníkovi, jako pronajímateli, žalované jako nájemkyni a z opatrnosti vůči jméno FO, neplatnosti právního jednání – smlouvy o nájmu pozemků a staveb uzavřené dne 14. 4. 2017 mezi dlužníkem a žalovanou z důvodu absolutní neplatnosti této smlouvy z důvodu porušení generálního i speciálního inhibitoria. Přiloženy byly podací lístky ze dne 28. 5. 2019, kdy adresáty zásilek byli, mimo jiné, dlužník, jméno FO, žalovaná a společnost právnická osoba. a doručenka do datové schránky dlužníka.

31. Z první strany pracovní smlouvy, nedatované, uzavřené mezi právnická osoba a jméno FO, bylo zjištěno, že jméno FO byl zaměstnán jako vedoucí čerpací stanice Anonymizováno, právnická osoba se mzdou ve výši 24 345 Kč.

32. Z pokladní knihy žalované od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že se v ní nachází tyto záznamy týkající se předmětu řízení. Dne 13. 5. 2020 doklad Anonymizováno – vklad na účet, částka 250 000 Kč – jednalo se o výdej z pokladny. Dne 22. 5. 2020 doklad Anonymizováno – vklad na účet, částka 170 000 Kč – jednalo se výdej z pokladny. Dne 29. 6. 2020 doklad Anonymizováno – vklad na účet, částka 90 000 Kč – jednalo se výdej z pokladny. Dne 31. 7. 2020 doklad Anonymizováno – vklad na účet, částka 50 000 Kč – jednalo se výdej z pokladny.

33. Z pokladního výdejového dokladu číslo PV-č. účtu ze dne 13. 5. 2020 bylo zjištěno, že jde o doklady žalované s tím, že byla dlužníkovi vyplacena částka 250 000 Kč s účelem platby převod hotovosti na BÚ. Podepsáno příjemcem i výdejcem.

34. Z pokladního výdejového dokladu číslo PV-č. účtu ze dne 22. 5. 2020 bylo zjištěno, že jde o doklady žalované s tím, že byla dlužníkovi vyplacena částka 170 000 Kč s účelem platby převod hotovosti na BÚ. Podepsáno příjemcem i výdejcem.

35. Z pokladního výdejového dokladu číslo PV-č. účtu ze dne 29. 6. 2020 bylo zjištěno, že jde o doklady žalované s tím, že byla dlužníkovi vyplacena částka 90 000 Kč s účelem platby převod hotovosti na BÚ. Podepsáno příjemcem i výdejcem.

36. Z pokladního výdejového dokladu číslo PV-č. účtu ze dne 31. 7. 2020 bylo zjištěno, že jde o doklady žalované s tím, že byla dlužníkovi vyplacena částka 50 000 Kč s účelem platby převod hotovosti na BÚ. Podepsáno příjemcem i výdejcem.

37. K dotazu soudu, z jakého důvodu nesouhlasí označení výdaje v pokladní knize s označením pokladního výdajového dokladu žalovaná toto vysvětlila tak, že označení v pokladní knize je účetním číslem výdajového dokladu, pod kterým je evidován v účetnictví, které se skládá z předčíslí identifikující účetní rok, zkratky HV – hotovostní výdaj a čísla přiřazeného v účetním systému. Konkrétní čísla samotných pokladních dokladů, paragonů, daňových dokladů se v rámci pokladní knihy, z důvodu jejich rozmanitosti co do délky a formátu v závislosti na jejich vydavateli, neevidují.

38. Z vyjádření ve věci vedení účetnictví ze dne 10. 5. 2023 vystaveného společností právnická osoba. bylo zjištěno, že společnost uvedla, že zpracovávala účetnictví žalované a že v rámci zpracování účetnictví za zdaňovací období 2020 byly zaevidovány v účetnictví žalované následující finanční transakce: 250 000 Kč ze dne 13. 5. 2020, 170 000 Kč ze dne 22. 5. 2020, 90 000 Kč ze dne 29. 6. 2020 a 50 000 Kč ze dne 31. 7. 2020. Tyto položky byly evidovány jako výběr finančních prostředků v hotovosti z pokladny žalované s následným vkladem na bankovní účet žalované. O stavu a pohybu peněžních prostředků v hotovosti bylo účtováno na základě pokladních dokladů zpracovaných a předaných žalovanou. Tyto transakce byly v souladu s účetním standardem zaznamenány jako doklady č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, 20 IBAN a zaúčtovány jako výdej hotovosti na stranu Dal účtu 211-Pokladna a na stranu MáDáti účtové skupiny 261-Převody mezi finančními účty. Ve shodných datumech byly zaúčtovány jako příjem-vklad do banky na stranu MD účtu 221 a na straně Dal účtu 261. Výše vybrané transakce byly řádně zaúčtovány v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, za příslušné zdaňovací období. Účetnictví je zpracováváno pouze z dokladů a informací dodaných klientem či jeho pověřenou osobou, zpravidla jednou měsíčně před lhůtou pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty za předcházející měsíc. Evidence pokladní knihy a hotovosti si vždy zajišťuje klient. Účetnictví žalované bylo zpracováváno na základě účetních dokladů předaných žalovanou k zaúčtování.

39. Ze sdělení na výzvu soudu ze dne 24. 5. 2023 společnosti právnická osoba. bylo zjištěno, že zpracování účetnictví žalované prováděla paní jméno FO. Dále poukázala na to, že je vázána jak společnost, tak pracovník mlčenlivostí, které je může zprostit pouze klient.

40. K dotazu soudu žalovaná dne 15. 11. 2023 uvedla, že paní jméno FO mlčenlivosti nezprostí, když uvedla, že má za to, že daňový poradce se k věci již dostatečně vyjádřil.

41. Z protokolu o jednání ze dne 29. 9. 2022 ve věci Krajského soudu v adresa – pobočka v Olomouci bylo zjištěno, že žalovaná předložila soudu předmětné pokladní doklady.

42. Z přihlášky pohledávky ve věci vedené u Krajského soudu v adresa – pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL spisová značka ze dne 22. 1. 2020 s přílohami bylo zjištěno, že společnost CTS přihlásila pohledávky za dlužníkem, jako pohledávku č. hodnota pak částku ve výši 14 610 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že věřitelka zjistila, že dlužník, jako tehdejší jednatel věřitelky, který měl dispoziční oprávnění k účtu věřitelky, provedl velmi nestandardní množství hotovostních výběrů za období od 1. 1. 2015 do 23. 6. 2017. Prostřednictvím 53 výběrů vybral v hotovosti částku 14 610 000 Kč. Není zřejmé, jak dlužník s finančními prostředky naložil. Součástí přihlášky byl v příloze seznam jednotlivých hotovostních výběrů a dále vyrozumění Policie ČR o odložení věci, kdy proti dlužníkovi bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze zločinu poškození věřitele, kterého se měl dopustit jako jednatel společnosti CTS hotovostnímu výběry v období 1. 1. 2015 – 23. 6. 2017 ve výši 14 610 000 Kč, když ve věci nebylo zjištěno podezření ze zločinu.

43. Z usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 18. 11. 2022, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soud zastavil exekuci ve věci oprávněné právnická osoba a dlužníka jako povinného v části příslušenství. V odůvodnění soud, mimo jiné, uvedl, že byly zjištěny postupné výběry hotovosti dlužníkem, avšak nebylo osvědčeno, natož prokázáno, že by byly tyto prostředky použity na úhradu po dlužníku vymáhané pohledávky právní předchůdkyně oprávněné.

44. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. 10. 2023, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soud zrušil rozhodnutí okresního soudu uvedené pod bodem 43. V odůvodnění, mimo jiné, uvedl, že dlužník neprokázal, že by finanční prostředky, které vybíral z jím ovládané společnosti CTS použil k jím tvrzenému účelu – hotovostním platbám na úhradu pohledávky oprávněné.

45. Z tabulky výběrů hotovosti z účtu CTS č. ú. č. účtu provedených dlužníkem v období od 6. 1. 2016 do 15. 6. 2017 a vyjádření právnická osoba. s připojeným CD bylo zjištěno, že dlužník provedl v období od 6. 1. 2016 do 15. 6. 2017 celkem hodnota výběrů z účtu společnosti CTS v celkové výši 21 084 000 Kč.

46. Z výslechu dřívějšího jednatele žalované a jejího jediného společníka jméno FO dle § 126a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bylo zjištěno, že v areálu v adresa působil od jara 2016, kdy prováděl dohled a údržbu posklizňové linky, což provádí dosud. Žalovanou založil začátkem roku 2017. Od dubna 2017 má žalovaná pronajatý areál od dlužníka. V nájemní smlouvě byla dohodnuta revitalizace areálu a rozšíření skladovacích kapacit, což bylo zrealizováno. Mimo činnosti vyplývající z funkce jednatele žalované pan jméno FO podniká jako fyzická osoba, když provádí podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti. Fakticky se jedná o to, že např. sklizená slunečnice či len vyčistí na lince, která patří panu Chochrunovi a pan jméno FO ji pro něj od roku 2016 doteď provozuje a je za to placen. První tři nebo čtyři roky, kdy se linka rozjížděla a než se nastavily a zautomatizovaly procesy, u ní musel být denně od rána od 7:00 do 19-20:00 včetně víkendů. Na provoz žalované měl čas, když z haly se dalo vyběhnout a předmětem činnosti žalované byly stavební práce v areálu a skladování, což byl schopen řešit u provozu linky a po telefonu. Problém byl, když potřeboval odjet z areálu, kdy bylo třeba linku úplně zastavit a toto nesl její vlastník nelibě a pan jméno FO spolupráci nechtěl narušovat. S dlužníkem se na dispozici s penězi žalované, které odnášel do banky a vybíral, domluvili hned na začátku působení žalované v areálu, a to tak, že v případě, že bude potřeba vložit peníze do banky nebo je vybrat, tak dlužník je schopen toto zajistit. Často jezdil do adresa a pan jméno FO toto věděl. Znali se již od roku 2012 nebo 2013, dlužník byl jediná osoba, která byla v areálu denně. Žalovaná fungovala hodně hotovostně, minimálně ze začátku, a bylo potřeba vkládat peníze do banky např. na platbu DPH nebo vybírat např. na zaplacení stavebního materiálu. Veškeré vklady a výběry, které provedl dlužník z a na účet žalované u právnická osoba, ke kterému měl dispoziční oprávnění, byly transakce provedené penězi žalované. Žalovaná stavební práce řešila subdodavateli a pracovníky na DPP, vlastní zaměstnance neměla. jméno FO měl asistentku, která pracovala na dohodu z domu, v areálu se potkávali cca 1x týdně – 1x za 14 dní, kdy si předali podstatné doklady a pořešili, co bylo třeba. Dlužník za provádění vkladů a výběrů od žalované nic nedostával, byla to čistě pomoc, kdy jezdil do města a takto panu jméno FO pomáhal. Podobně mu pomáhal i on, např. když se dlužníkovi pokazil doma router, tak mu jej vyměnil a nic po něm nechtěl. S dlužníkem jsou dlouholetí známí, tykat si začali až po několika letech, jejich vztah by pan jméno FO neoznačil za kamarádský, na pivo nebo na dovolenou spolu nejezdí. Dispoziční oprávnění k účtu měl dlužník jednak proto, že by bez něj bylo třeba platit poplatek za vklad asi ve výši 100 Kč a dále, pokud by peníze vkládal někdo jiný, kdo by dispoziční oprávnění neměl, tyto by se „tvářily“ jako vklad třetí osoby, nikoliv žalované a chyběl by platební titul, když šlo fakticky o převod z pokladny na účet společnosti. Kromě dlužníka neměl nikdo další dispoziční oprávnění k předmětnému účtu. Dlužník neměl podepsánu žádnou dohodu o hmotné odpovědnosti, toto nebylo nijak formálně ošetřeno. Peníze, které byly vkládány a vybírány pocházely z obchodní činnosti žalované, zejména např. z prodeje vozidel, skladování, nájmu od pana Chochruna atd. Do pokladny se peníze dostávaly zejména výběry z bankovního účtu, kdy výběrů bylo výrazně více než vkladů. Pokud jde o jeho výpověď v rámci výslechu u Okresního soudu v adresa, tak otázku na jeho vztah s dlužníkem, tu vnímal, a má za to, že byla i takto položena, že se jedná o jejich pracovněprávní vztah, tedy jestli dlužník někdy zaměstnával pana jméno FO nebo naopak. Nevidí rozpor v tom, co uváděl tehdy a co uvádí nyní. Účelem výběrů z účtu žalované do pokladny byla potřeba peněz na stavební materiál pro revitalizaci areálu nebo když se jelo do Německa pro auta, kdy žalovaná rovněž obchodovala s vozidly. Finanční prostředky byly spotřebovány na tento účel. Do pokladny se dostávaly peníze výběry z účtu žalované nebo z prodeje vozidel. Jinak neměli EET, takže nemohli provozovat drobný prodej, na pokladně však vždy drželi vyšší finanční hotovost. Dlužníka pan jméno FO zná z doby, kdy pracoval jako provozní na čerpací stanici a dlužník tam prováděl nějaké rekonstrukce. Z prodeje vozidle byl obrat cca 1 milion korun ročně, měli smlouvu s jedním subjektem na to, že mu budou dodávat vozidla a potřebovali mít finanční hotovost na nákup vozidel pro ně. Pokud jde o měsíční obrat žalované v roce 2020, to pan jméno FO nedokáže říct, lze to snadno dohledat, rostli, v roce 2020 to mohlo být v řádu milionů měsíčně, ale je to s velkým otazníkem, není si vůbec jistý. právnická osoba vykonávaná žalovanou byla z 98 % vykonávána v rámci areálu na základě dohody v nájemní smlouvě. Za práce nemá žalovaná dosud zaplaceno od dlužníka, pohledávku ve výši cca 44 nebo 46 milionů korun přihlásila žalovaná do insolvenčního řízení. K předání peněz docházelo tam, kde pan jméno FO zrovna byl, mohlo to být v kanceláři nebo v jiném místě v areálu, kdy mu dlužník zavolal, že jede do areálu. Peníze měl u sebe například v obálce v kapse a následně je předal dlužníkovi. Pokladnu měl pan jméno FO u sebe doma. Peníze, které věděl, že bude daný den třeba vložit na účet si vzal ráno z domu a následně je během dne předal. Dlužník mu při předání peněz podepsal doklad, poté, když byly peníze vloženy na účet toto ihned pan jméno FO viděl v mobilním bankovnictví. jméno FO také sám vkládal peníze do banky, nepamatuje si, jak často vklady prováděl. jméno FO věděl o tom, že dlužník je objektem zájmu některých jeho věřitelů, jestli má exekuci, po tom nepátral. jméno FO má za to, že insolvenční řízení s dlužníkem bylo zahájeno někdy koncem roku 2018 nebo začátkem roku 2019. Dispoziční oprávnění k účtu měl dlužník ještě v roce 2020 proto, že pan jméno FO neviděl důvod ho rušit. Nešlo o prostředky dlužníka, šlo o prostředky žalované a neviděl v tom žádný problém, že dlužník nosí peníze žalované do banky. jméno FO byl, v době výslechu zatím nepravomocně, odsouzen pro trestný čin podvodu spočívající v uvedení v omyl při prodeji vozidla.

47. K výslechu svědkyně jméno FO, zaměstnankyně právnická osoba., která prováděla zpracování účetnictví žalované tato k opětovnému dotazu soudu u jednání uvedla, že svědkyni mlčenlivosti ve věci vedení účetnictví nezprostí. Zjištěno bylo, že svědkyně neví, kdy byla uzavřena smlouva o vedení účetnictví s žalovanou, mohlo to být někdy kolem roku 2016 nebo 2017. právnická osoba přebrala po kolegyni, vedla ho dva nebo tři roky. V době od května 2020 do července 2020 byla zaměstnankyní společnosti právnická osoba., zaměstnána zde byla od roku 2001 do prosince roku 2023 kdy odešla do starobního důchodu. Doklady od žalované jí nosila paní jméno FO, od doby, kdy začal Covid již byly doklady zasílány elektronicky, nikdo jiný jí doklady nepředával.

48. Z výslechu svědka Jméno žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná je nájemkyní jeho areálu v adresa, pana jméno FO, dřívějšího jednatele žalované (dále jen „jednatel žalované“), zná již dlouhou dobu, kdy se potkávali v rámci jeho práce pro jiné společnosti, kde působil jednatel žalované. Svědek uvedl, že si nevybavuje konkrétní vklady, které jsou předmětem tohoto řízení. Vždy dostal lístek v bance, který přinesl jednateli žalované. Peníze, které byly vloženy ve dnech, které jsou předmětem tohoto řízení, dostal od jednatele žalované, nebyly to jeho peníze. V době, kdy došlo k předmětným vkladům žalovaná v jeho areálu investovala, s jednatelem žalované se potkávali a ten svědka občas požádal, zda by nemohl vložit nebo vybrat peníze. Zeptal se svědka, zda nejede do města a vzal mu je tam. Jednalo se vždy pouze o právnická osoba v adresa, možná byl i v adresa. Poté vždy jednateli žalované předal pokladní lístek. V areálu v adresa byl svědek v předmětné době denně. Jednatele žalované tam potkával taktéž denně. V lednu a únoru 2020 byl po operaci kyčlí, a to tam nebýval svědek tak často. V kanceláři žalované vídal jednatele žalované a nějakou paní, neví, jestli to byla účetní nebo asistentka. Počet zaměstnanců žalované se pohyboval cca mezi 5-20 lidmi, dle toho, co se zrovna dělalo za práci. Jednatel žalované v areálu svědka působil od roku 2017. Spolupráce s jednatelem žalované v tom, že mu svědek vypomáhal s vklady a výběry finančních prostředků, mohla začít v době, kdy prováděla v areálu stavební práce tedy, od roku 2018, je možné, že to mohlo být již v roce 2017. Pokud jde o prováděné vklady a výběry, tak zaměstnankyně žalované tam nebývala denně. Svědek s nimi neměl žádný problém, jelikož denně či obden jezdil za právníkem a v bance se zastavil. S jednatelem žalované se znali, neměl problém svědkovi důvěřovat a svědka to také nijak neobtěžovalo. Jednatel žalované mu za to, že vozil a vybíral peníze, nic nedal, svědek za to po něm nic nechtěl, důležité pro něj bylo, že vzkvétal jeho areál. Kdyby svědek něco potřeboval, určitě by to jednatel žalované pro něj udělal, v době, kdy byl po operaci jej několikrát vezl, když to potřeboval. Dispoziční oprávnění k účtu měl svědek proto, že se při vkladech nehradil poplatek za vklad, myslí, že to mohlo být cca 200 Kč. Z účtu rovněž vybíral a toto by nemohl, pokud by k němu neměl dispoziční oprávnění. Vyjádření jednatele žalované v rámci výslechu u Okresního soudu v adresa, že svědek pro jednatele žalované nic nevykonával si vykládá tak, že hovořil o tom, že pro něj nic nevykonával z hlediska pracovní činnosti nebo pracovněprávního vztahu. Vztah svědka se společností žalovanou započal někdy v roce 2017 dohodou o pronájmu areálu v adresa. To, že jednatel žalované v rámci výslechu u Okresního soudu v adresa uvedl, že pro svědka nic nevykonává, tak svědek má za to, že to bylo mířeno k jeho osobě, když v rámci smluvního vztahu bylo specifikováno, co žalovaná má provádět za činnost. Svědkovi není známo, zda ze společnosti žalované měl ještě někdo další oprávnění činit takové transakce a nakládat s finanční hotovostí jako svědek, nevybavuje si, že by podepisoval nějakou smlouvu o hmotné odpovědnosti, podepisoval jen doklady. Již si přesně nevybavuje, zda v kanceláři podepisoval převzetí peněz, možná ano, vždy dával pozor, aby přinesl lístek z banky. Platby označoval stále stejně jako vklad tržeb nebo vklad z pokladny. Již si nevybavuje, zda pokyn takto označit platby mu dal jednatel žalované nebo si to vymyslel sám nebo byl pro to jiný důvod. Mohlo to být i ze strany banky, kdy se zeptali, o jaké peníze jde, ptají se, o jaké peníze šlo, zda jde třeba o tržby. Původ peněz svědkovi nebyl znám, neptal se na to, nebyly jeho. Jednatel žalované mu vždycky řekl, že je třeba přinést peníze z banky do pokladny nebo z pokladny do banky. Svědek nemůže vědět, zda transakce, které prováděl, prováděl i jednatel žalované, neříkal mu, co dělá. Vklad nebo výběr peněz v bance mu zabral zhruba 10-15 minut. Pokud se svědek měl vyjádři k tomu, že jednatel žalované v rámci výslechu u Okresního soudu v adresa uvedl, že jejich vztah není kamarádský a že svědkovi svěřoval takové sumy peněz, svědek má za to, že to spolu nesouvisí. Nemusí být s někým kamarád, aby mu věřil, s jednatelem žalované nebyli kamarádi, ale znali se dlouho a věřili si.

49. Ostatní důkazní návrhy byly zamítnuty pro nadbytečnost, když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z již provedených důkazů. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

50. Dlužník vybral z účtu společnosti Anonymizováno v období od 6. 1. 2016 do 15. 6. 2017 celkem částku 21 084 000 Kč s tím, že v jiných soudních řízeních neprokázal, že by s penězi naložil jím tvrzeným způsobem, tedy použil je na úhradu pohledávky. Dlužník měl v období od 28. 12. 2018 do 20. 11. 2020 dispoziční oprávnění k účtu žalované, což žalobkyně zjistila z vyjádření právnická osoba. ze dne 3. 12. 2020 (podaného na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 20. 11. 2020) a provedl na účet žalované následující vklady v celkové výši 560 000 Kč.: dne 13. 5. 2020 ve výši 250 000 Kč, dne 22. 5. 2020 ve výši 170 000 Kč, dne 29. 6. 2020 ve výši 90 000 Kč a dne 31. 7. 2020 ve výši 50 000 Kč (dále jen „předmětné vklady“). V období, kdy měl dlužník dispoziční oprávnění prováděl i výběry z účtu žalované, když vklady byly provedeny v celkové výši 2 922 730 Kč a výběry v celkové výši 5 490 000 Kč. Ke každému předmětnému vkladu byl dlužníkem jako příjemcem i jednatelem žalované jako výdejcem podepsán pokladní výdajový doklad a dále byl tento zaznamenán v pokladní knize žalované. O předmětných vkladech bylo řádně účtováno společností právnická osoba. v rámci účetnictví žalované, kdy doklady a informace k předmětným vkladům byly dodány žalovanou zpravidla jednou měsíčně před lhůtou pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty za předcházející měsíc, tedy, pokud jde o předmětné vklady, v období červen – srpen 2020. Soud naopak nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že vkládány byly finanční prostředky dlužníka, respektive finanční prostředky náležející do majetkové podstaty dlužníka, když z účetnictví žalované se podává opak a pokud jde o výběry dlužníka z účtu společnosti CTS, jde pouze o nepodloženou spekulaci, když jednak tyto výběry proběhly v období tři a více let před provedením předmětných vkladů a dále byla vybrána řádově vyšší částka, kterou dlužník použil neznámo jak.

51. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

52. Soud v rámci právního posouzení věci zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

53. Žalobkyně se domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení s tím, že žalovaná se měla bezdůvodně obohatit na úkor majetkové podstaty dlužníka.

54. V průběhu řízení bylo, v rámci provedeného dokazování, zjištěno, že dlužník skutečně finanční prostředky na účet žalobkyně vkládal, nicméně nebylo prokázáno, že by se jednalo o finanční prostředky náležející do majetkové podstaty dlužníka, které tzv. odklání mimo dosah věřitelů. Pokud žalobkyně tvrdila, že k těmto transakcím nebyl žádný právní důvod, toto žalovaná nijak nezpochybňovala, když sama tvrdila, že se jednalo o službu či společenskou úsluhu ze strany dlužníka pro jednatele žalované, což bylo věrohodně potvrzeno výpověďmi dlužníka a tehdejšího jednatele žalované, kdy tito vysvětlili, jakým způsobem byla toto služba dohodnuta, jak probíhala a z jakého důvodu mezi nimi panovala vzájemná důvěra. Stejně tak soud považuje za věrohodné vysvětlení k vyjádření jméno FO v rámci výslechu u Okresního soudu v adresa, že se zde vyjadřoval k tomu, zda mezi ním a dlužníkem existoval pracovněprávní vztah. Zejména však bylo prokázáno, že o jednotlivých předmětných vkladech bylo řádně účtováno, což potvrdila společnost právnická osoba., která vedla účetnictví žalované a to tak, že dlužník převzal od žalované finanční prostředky z hotovostní pokladny a následně je stejného dne vložil na účet žalované s tím, že předloženy byly doklady prokazující jak vydání peněz z pokladny žalované, tak jejich přijetí dlužníkem. Tyto doklady pak byly společnosti právnická osoba. předány žalovanou následující měsíc v rámci podkladů pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty za předcházející měsíc (tedy předtím, než soud vyzval právnická osoba a žalobkyně se tak dozvěděla o dispozičním oprávnění dlužníka a prováděných vkladech a výběrech). Žalovaná nadto předložila soudu rovněž kompletní pokladní knihy za předmětné roky, jsou tak zřejmé pohyby v pokladně za toto období. S ohledem na uvedené tak neobstojí námitka žalobkyně, že příjmové a výdajové doklady byly vytvořeny dodatečně. Soud tak dospěl k závěru, že v případě předmětných vkladů se jednalo o finanční prostředky žalované, nikoliv dlužníka.

55. Rovněž tvrzené výběry žalovaného v období 6. 1. 2016 – 15. 6. 2017 z účtu společnosti CTS neprokazují ničeho k předmětu tohoto řízení, když, mimo již výše uvedené, k nim jednak došlo ve zcela jiném období (roky předcházející transakcím v tomto řízení), jednak výše částky, která byla vybrána násobně převyšuje částku, která je předmětem tohoto řízení, jde tedy pouze o nijak nepodloženou spekulaci žalobkyně.

56. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že nebyl naplněn základní znak skutkové podstaty bezdůvodného obohacení a to, že by se žalovaná jakkoliv obohatila na úkor majetkové podstaty dlužníka a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně (jako insolvenční správkyně dlužníka) tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalované tvoří odměna advokátky dle § 8 odst. 1, § 7 bodu 6, § 11 odst. 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) určená z tarifní hodnoty 2 922 730 Kč ve výši 60 060 Kč za 3 úkony po 20 020 Kč (příprava a převzetí zastoupení, odůvodnění odporu, účast u jednání dne 25. 2. 2022) a dále pak, po částečném zastavení řízení, určená z tarifní hodnoty 560 000 Kč ve výši 84 320 Kč za 8 úkonů po 10 540 Kč, (účast u jednání dne 19. 4. 2023 – 2 úkony, vyjádření k výzvě soudu ze dne 8. 8. 2023, vyjádření k výzvě soudu dne 15. 11. 2023, účast u jednání soudu dne 11. 4. 2024, účast u jednání soudu dne 27. 5. 2024, účast u jednání soudu dne 27. 8. 2024, účast u jednání soudu dne 23. 10. 2024), dále náhrada hotových výdajů ve výši 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby dle § 13 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty počítané z odměn a náhrad ve výši 31 013 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. adresa 693 Kč je pak žalobkyně povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované. O lhůtě k plnění stran náhrady nákladů řízení rozhodne dle § 203 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb, insolvenčního zákona, insolvenční soud.

58. Po přezkoumání účelnosti jednotlivých úkonů právní služby účtovaných zástupcem žalované dospěl soud k závěru, že následující úkony nelze považovat za nezbytné a nelze je tak považovat za účelně vynaložené náklady k hájení porušených či ohrožených subjektivních práv žalované u soudu, a to z níže uvedených důvodů. Vyjádření ze dne 5. 3. 2022, když jím bylo reagováno na výzvu k doplnění skutkových tvrzení, která měla být již součástí odůvodnění odporu. Vyjádření ze dne 2. 5. 2023, když bylo směřovalo k doplnění tvrzení žalované na základě výzvy dle § 118b o. s. ř., na kterou má být reagováno ústně u jednání. Pokud je na tuto výzvu reagováno písemně po žádosti o poskytnutí lhůty, je to právo účastníka, nikoliv však účelně vynaložený náklad řízení. Vyjádření ze dne 16. 5. 2023, když žalovaná byla toliko vyzvána ke sdělení osoby, která vedla účetnictví, žalovaná této výzvě nevyhověla a dále pouze polemizovala s účelností výslechu této osoby. Vyjádření ze dne 21. 6. 2024, když k tomuto nebyla žalovaná soudem vyzvána, učinila je z vlastní vůle a zejména nepřineslo žádná, pro řízení nová, skutková tvrzení či důkazy. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem ve lhůtě stanovené insolvenčním soudem, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.