28 C 125/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Vítoslavským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 230 295,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku ve výši 8,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:- jistiny úvěru ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 8,9 % ročně z jistiny úvěru od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny úvěru od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .) a žalovaným, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 8,9 % ročně. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, byl tento ke dni , datum, zesplatněn (nárok 1),- jistiny úvěru ve výši , částka, spolu se smluvní úrokem ve výši 9,9 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z výše jistiny úvěru od , datum, do zaplacení (nárok 2).Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětné pohledávky uhrazeno ničeho. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu k plnění uskutečněnou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasí. Podle jeho názoru se jedná o případ neplatnosti smluv ex tunc z důvodu neprověření jeho úvěruschopnosti, neboť si banka od něj nevyžádala žádné doklady o příjmech a výdajích. Uvedl, že smlouvu uzavřel v dobé víře, ale dostal se do prodlení se splácením. Dále namítl, že předžalobní výzva mu nebyla doručena vzhledem k jeho bydlišti mimo ČR.

4. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud vyslovil - v rozsahu nároku 2 - svou mezinárodní nepříslušnost a řízení v tomto rozsahu zastavil.

5. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobkyně nedostavila. Soud proto jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

6. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění.

7. Z výpisů z obchodního rejstříku, že žalobkyně má jako předmět podnikání: poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a dále že společnost , právnická osoba, . (dále jen „banka“) zanikla v důsledku fúze s nástupnickou společností , právnická osoba, .

8. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, (návrhu a akceptace), že na jejím základě se banka zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši , částka, na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, , kterou se žalovaný zavázal vrátit v celkové částce , částka, ve 120 měsíčních splátkách ve výši , částka, formou inkasa z jeho běžného účtu, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 8,90 % ročně. V bodu 6 smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, tedy jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části, je banka oprávněna prohlásit půjčku za okamžitě splatnou a odstoupit od smlouvy, kdy odstoupením se stávají splatnými veškeré pohledávky z půjčky. Smlouva byla podepsána žalovaným dne , datum, , žalobkyní akceptována dne , datum, .

9. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb , právnická osoba, . ze dne , datum, , že banka zřídí a povede žalovanému běžný účet.

10. Z výzva – okamžité jednorázové zesplatnění a podacího archu, že banka prohlásila veškeré dosud nesplatné pohledávky z půjčky za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku vůči bance, a to z důvodu nesplácení závazků žalovaného ze smlouvy o půjčce.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky.

13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

14. Z výpisů z účtu žalovaného, že na jeho účet byla vyplacena půjčka ve výši , částka, a dále zjištěny podrobnosti o splácení půjčky žalovaným.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši , částka, . Půjčku měl žalovaný splatit ve 120 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se s úhradou půjčky dostal do prodlení. Banka prohlásila veškeré dosud nesplatné pohledávky z půjčky za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku vůči bance. Pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně.

16. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

17. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

26. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

27. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

28. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdkyně řádným (výše uvedeným) způsobem prověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně k výzvě soudu doložila pouze výpisy z běžného účtu žalovaného, z nichž se ovšem žádné informace stran příjmů a výdajů žalovaného nepodávají, když z výpisů vyplývají pouze splátky úvěru, případně jednorázově zasílané platby na účet. K prokázání příjmů či výdajů žalovaného nebyly soudu doloženy žádné další důkazy (listiny), ač k jejich předložení byla žalobkyně soudem (opakovaně) vyzvána.

29. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. V takovém případě bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný dosud nevrátil částku , částka, , a proto je povinen žalobkyni tuto částku zaplatit (výrok I.). Vzhledem k tomu, že z neplatné smlouvy mimo nároku na vydání nesplacené jistiny úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni žádné další nároky nenáleží, byla žaloba z důvodů výše uvedených ve zbývajícím rozsahu zamítnuta (výrok II.).

31. Žalobkyni nevzniklo právo na zákonný úrok z prodlení, když žalovaný se do prodlení doposud nedostal a splatnost pohledávky žalobkyně nastane až na základě rozhodnutí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

32. Pouze pro úplnost soud uvádí, že námitkou žalovaného stran mezinárodní nepříslušnosti soudu se nezabýval, neboť již byla dříve v řízení pravomocně vyřešena. Důvodnou neshledal ani námitku, že mu předžalobní výzva nebyla doručena vzhledem k jeho bydlišti mimo ČR, neboť právní zástupce žalobkyně mu výzvu zaslal na jím (dříve) uváděnou adresu, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný změnu svého bydliště žalobkyni (či její právní předchůdkyni) oznámil.

33. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok III.). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem , částka, . Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka , částka, . Při odečtení neúspěchu (6 %) od úspěchu (94 %), má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 88 %. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 88 % z jejich celkové výše , částka, , kdy tato výše sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z 10 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, 5 podání ve věci samé ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , účast na jednání dne , datum, a , datum, ) včetně 7 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 1, 4 a. t., ve znění účinném do , datum, , a 3 paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 1, 4 a. t., ve znění účinném od , datum, , cestovného dle § 13 odst. 5 a. t. za cestu osobním motorovým vozidlem ze sídla zástupce žalobkyně, k soudu a zpět dne , datum, při ujetí celkem , hodnota, km (2 x 23 km), při průměrné spotřebě 6,1 litrů/100 km, náhradě za pohonné hmoty ve výši , částka, /l a náhradě za opotřebení vozidla ve výši , částka, /km, ve výši , částka, , a dále náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 2 půlhodiny po , částka, , a cestovného dle § 13 odst. 5 a. t. za cestu osobním motorovým vozidlem ze sídla zástupce žalobkyně k soudu a zpět dne , datum, při ujetí celkem , hodnota, km (2 x 30 km), při průměrné spotřebě 5,7 litrů/100 km, náhradě za pohonné hmoty ve výši , částka, /l a náhradě za opotřebení vozidla ve výši , částka, /km, ve výši , částka, , a dále náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 4 půlhodiny po , částka, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.