29 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem nám. Jméno advokáta B . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o náhradu škody

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 164 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 136 000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku ve výši 9 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, společně a nerozdílně částku ve výši 9 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 15. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč jako náhradu škody vzniklé žalobci dne 7. 11. 2019, když tohoto dne došlo na silnici III. třídy č. , hodnota, ke škodné události, kdy došlo k pádu stromu na jedoucí vozidlo žalobce Škoda Octavia, r. v. 2015 SPZ , SPZ, . Následkem pádu stromu došlo k poškození předmětného vozidla. Ve vozidle cestoval žalobce se svou manželkou pí. , jméno FO, , nar. , datum, . Při pádu stromu již žalobce nedokázal střetu zabránit, jelikož pád byl náhlý a nečekaný i vzhledem k panujícímu mírnému počasí. Na místo nehody byla přivolána PČR, která na místě provedla šetření. Dopravní nehoda byla vedena u Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, územní odbor Olomouc, dopravní inspektorát v Olomouci pod Škoda na vozidle byla předběžně odhadnuta autorizovaným servisem AUTO Hlaváček a.s. na 300 000 Kč, vozidlo je odstavené, nepojízdné. Škodná událost byla oznámena pojišťovně žalovaného Kooperativa pojišťovna, a.s., u které byla vedena pod č. , hodnota, . Pojišťovna následně zaslala žalobci dopis ze dne 10. 12. 2019, kde žalobci sdělila, že nebylo zjištěno porušení právní povinnosti žalovaného s odkazem na § 2937 OZ a spis škodné události byl odložen bez poskytnutí plnění. S tímto závěrem žalobce nesouhlasí, má za to, že na straně žalované nebyly naplněny liberační důvody dle § 2937 odst. 1 věty druhé OZ. Vlastník stromu má v rámci generální prevence povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na právech třetích osob. Nejedná se o absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví. Vlastník stromu je ovšem povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm požadovat. V případě starších, vzrostlých, či škůdci napadených stromů je odůvodněna potřeba důkladnější péče vlastníka, který musí zvolit pro něj dostupná a dostatečně účinná preventivní opatření. Dle žalobce je evidentní, že padlý strom byl v dopadové vzdálenosti komunikace, přičemž k zanedbání náležitého dohledu dle názoru žalobce také došlo. Tento závěr žalobce vyvozuje ze skutečností, že pád stromu nebyl způsoben neobvyklými podmínkami (silný vítr ani vydatný déšť), v místě dochází opakovaně k pádům stromů a žalobce byl po nehodě též informován, že jasany v oblasti (stejně jako strom spadlý na vozidlo žalobce) jsou zasaženy chorobou. V průběhu řízení pak vyjádřil žalobce své přesvědčení, že je možno dovodit na straně žalované i porušení preventivní povinnosti dle ust. § 2901 OZ, když zaměstnanci žalované, tedy osoby, které se nacházely na místě spadeného stromu ještě před nárazem žalobce do tohoto stromu, nezajistily místo pádu stromu, neučinily žádná preventivní opatření, aby ke škodě případně nedošlo. Konkrétně bylo možno postavit tam alespoň jednu osobu, vymezit prostor páskou, postavit na silnici trojúhelník, případně i odvalit strom ze silnice.

2. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Uvedla, že objektivně nemohlo ke škodné události dojít tak, jak žalobce tvrdí, když zaměstnanci žalovaného, , jméno FO, a , jméno FO, , kteří jeli dne 7. 11. 2019, tj. v den, kdy k nehodě došlo, služebním vozidlem RZ , SPZ, , z osady , adresa, , dojeli ke spadlému stromu přes uvedenou komunikaci v KM 1,097 v k. ú. obec , adresa, (GPS 523336,37/1127493,503), a to ve 12:05 hodin, a v tuto dobu se na uvedeném místě nenacházelo žádné poškozené vozidlo. Vzhledem k nemožnosti průjezdu komunikace zaměstnanci žalovaného odjeli na Lesní správu Potštát pro motorovou pilu s tím, že spadlý strom odstraní z komunikace. Když se na místo samé vrátili, byl již strom z cesty odstraněn hasiči, přičemž průjezd zaměstnanců VLS byl v cca 12:45 – 12:50 hodin. Ve 12:54 hodin přijeli zaměstnanci VLS do , adresa, . V době, kdy zaměstnanci žalovaného projížděli místem, kde již byli hasiči a strom odstraněný z cesty, bylo nabourané auto žalobce. Žalovaná dále uvedla, že místo, kde došlo k havárii, je situováno v mírném a táhlém kopci, a je relativně přehledné. Jestliže žalobce jel z , adresa, po uvedené komunikaci ve směru na osadu , adresa, , nebránilo mu zřejmě nic ve výhledu, a strom, který spadl z přilehlého pozemku na komunikaci, musel být vidět z dostatečné vzdálenosti k tomu, aby řidič vozidla střetu se stromem zabránil. Navíc žalobce předmětný úsek velmi dobře znal. Z fotografií pořízených na místě samém je zřejmé, že vozidlo žalobce je poškozeno na přední části kapoty, zhruba ve výši, která odpovídá poloze vyvráceného stromu (Jasan), který ležel napříč silnice, když jáma po kořenovém systému vyvráceného stromu se nachází mírně nad povrchem silnice v přilehlém svahu. K poškození vozidla nemohlo dojít pádem stromu, ale čelním nárazem do stromu, který po vyvrácení ležel přes silnici. Žalovaná vyjádřila nesouhlas s tvrzením žalobce, že v tomto případě za škodu odpovídá, neboť nebyly splněny liberační důvody podle § 2937 odstavec 1 věty druhé OZ. Žalovaná tvrdí, že se jednalo o samovolný pád stromu, který byl způsoben špatným kořenovým systémem, poškozeným hnilobou, jakož i rozměklým terénem po předchozích deštích. Šetřením na místě samém, bylo zjištěno, že nadzemní část stromu nejevila žádné známky špatného zdravotního stavu, a tudíž nebylo možné předvídat nebezpečí pádu tohoto stromu. Kůra na kmeni, není ztrouchnivělá, ani jinak poškozená (kromě místa, kde došlo k lomu). Žalobkyně v předchozím období, tj. před nehodou ze dne 7. 11.2019, prováděl prostřednictvím technickohospodářských pracovníků kontrolu porostů podél předmětné komunikace a jejím okolí, a všechny stromy, které jevily známky poškození, a hrozil jejich případný pád, byly označeny, a následně vytěženy. Tato skutečnost je dokumentována Služebním deníkem lesníka Lesní správy , adresa, . Pád stromu byl podle žalované způsoben jeho samovolným vývratem v důsledku okolností, které nemohl předvídat, případně jim zabránit. Pokud jde o výši škody, která byla předběžně odhadnuta na 300 000 Kč, a byla oznámena jako škodní událost pojišťovně žalovaného (Kooperativa pojišťovna, a.s.), vedena pod číslem , hodnota, , pak žalovaná namítá, že výše škody, kterou žalobce uplatňuje, není adekvátní poškození jeho vozidla, je nadhodnocena. Vzhledem k tomu, že žalovaná je pro obdobné případy pojištěna u Kooperativa pojišťovna, a. s., navrhla, aby soud připustil vstup uvedené pojišťovny do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného.

3. Vedlejší účastník, Kooperativa pojišťovna, a. s., se připojil k argumentaci žalované a navrhl shodně s žalovanou, aby byla žaloba zamítnuta, když nedošlo k porušení právní povinnosti žalované a nelze ji tak činit odpovědnou za vzniklou škodu.

4. V průběhu řízení dospěli účastníci ke shodě, pokud jde o samotný mechanismus vzniku škodní události ze dne 7. 11. 2019, a to zejména na základě závěrů znaleckého posudku znalce , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, Konkrétně se účastníci shodli na skutkovém ději tak, že strom (jasan) nespadl na projíždějící vozidlo žalobce, ale žalobce narazil svým vozidlem do již ležícího, spadlého stromu.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:- z potvrzení o účasti na dopravní nehodě vystaveného Policií ČR dne 7. 11. 2019 po č, j, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -3/, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , z kopie velkého technického průkazu vozidla RZ , SPZ, , jakož i z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, a z internetového výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, včetně kopie katastrální mapy, že dne 7. 11. 2019 došlo v katastrálním území , adresa, na silnici III. třídy č. , hodnota, v km 1,097 v katastru obce , adresa, k dopravní nehodě, při které došlo v důsledku pádu stromu z pozemku spravovaného žalovanou k poškození osobního automobilu tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , rok výroby 2015, reg. zn. , SPZ, žalobce jako vlastníka, přičemž odhadnutá škoda činí 150 000 Kč;- z rekapitulace zakázky č. , hodnota, , že byla vystavena společností , právnická osoba, . žalobci dne 11. 11. 2019, přičemž náklady na opravu havarovaného vozidla reg. zn. , SPZ, odhadl servisní poradce , jméno FO, na 300 000 Kč;- ze sdělení , právnická osoba, , ohledně vyřízení pojistné události č. , hodnota, , ze dne 10. 12. 2019 adresovaného žalobci, že dne 11. 11. 2019 přijali od žalované jako své klientky oznámení o škodní události ze dne 7. 11. 2019 a mají na základě doložených dokladů od pojištěného za prokázané, že byly prováděny pravidelné kontroly porostů v okolí komunikace a v případě zjištění poškození byly všechny stromy označeny a vykáceny. Předmětný strom nevykazoval žádné známky špatného zdravotního stavu, poškození. Nebylo zjištěno porušení právní povinnosti žalované a nelze ji činit odpovědnou za vzniklé škody, V souladu s názorem žalované pak pojišťovna odložila spis škodné události bez poskytnutí plnění;- z výzvy k úhradě – předžalobní upomínky zaslané právním zástupcem žalobce žalované, že je datovaná dne 28. 7. 2020 a předložena byla včetně doručenky do datové schránky. Žalobce v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 7. 11. 2019 vyzval žalovanou k zaplacení škody odpovídající ceně opravy poškozeného vozidla ve výši 300 000 Kč a dále k zaplacení nákladů právního zastoupení ve výši 23 716 Kč, to vše do 7 dní ode dne doručení této výzvy, tj. od 29. 7. 2020;- z fotodokumentace poškození vozidla RZ , SPZ, , že byla pořízena na místě vzniku škody a na dvou fotografiích je zachyceno vozidlo žalobce Škoda Octavia s poškozenou přední částí vozidla, zejména v oblasti přední masky. Vedla vozidla na pravé straně z pohledu řidiče se nachází vodorovně se silnicí rozštípnutý kmen stromu včetně kořenového balu;- z prohlášení ke škodní události ze dne 12. 3. 2020, včetně výpisu z knihy jízd ze dne 7. 11. 2019 s údaji GPS u vozidla Toyota RZ , SPZ, , že , jméno FO, a , jméno FO, dne 12. 3. 2020 písemně prohlásili, že dne 7. 11. 2019 při cestě služebním vozidlem Toyota , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , ze , adresa, , dojeli ke spadlému stromu přes komunikaci , adresa, a v tuto dobu tam ještě ke škodní události nedošlo. Vzhledem k nemožnosti průjezdu komunikace se otočili a odjeli na LS , adresa, pro pilu. Při návratu zpět už hasiči odstraňovali spadlý strom a na místě stálo nabourané vozidlo pana , jméno FO, . Dle GPS vozidla Toyota vyjel p. , jméno FO, z , adresa, v 11:48 hod. a ve 12:05 hod. po 14,6 km zastavil, následně ve 12:08 hod. odjel zpět na , adresa, , kam dojel ve 12:28 hod. a ve 12:29 hod. z , adresa, opět odjel na ŘD , adresa, , kam přijel ve 12:54 hod.;- ze souboru černobílých fotografií předložených žalobcem v počtu čtrnácti kusů, že zaznamenávají místo dopravní nehody, včetně ležícího spadlého stromu mimo vozovku, jeho okolí i svodidel;- z meteorologického záznamu o srážkách a větrných podmínkách v měsících říjnu a listopadu 2019 v oblasti , adresa, , konkrétně v místě nehody (souřadnice: 49., Anonymizováno, °N/17., Anonymizováno, , Anonymizováno, E), že byl pořízen z veřejně dostupných stránek www.meteoblue.com/cs a vyplývá z něj, že v době od 2. 11. do 7. 11. 2019 byly teploty v místě nehody nad nulou (7. 11. 2019 byla teplota okolo 5 stupňů nad nulou), srážky v místě byly minimální, toliko v rozmezí od 2,5 mm do 8 mm, dne 7. 11. 2019 beze srážek, vítr byl mírný, 20 km/h s klesající tendencí;- ze znaleckého posudku č. , hodnota, -01/22 znalce , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , zejména z jeho závěrů, že vozidlo žalobce , jméno FO, , jméno FO, narazilo do již ležícího a nejspíše úplně „zklidněného“ jasanu. Tento jasan ležel téměř vodorovné ve výšce kolem 75–80 cm nad vozovkou. Tato výška byla u místa vývratu dána tím, že kořen stromu byl vyvýšen nad vozovkou a na straně druhé se zase kmen stromu „opřel“ do horní části levé svodnice, kterou zdeformoval (důlek). Také na přídi vozidla , jméno FO, , jméno FO, veškeré stopy nezávisle hovoří o nárazu do již ležícího a „zklidněného“ stromu. Veškerá poškození jsou vodorovně a úzce ohraničená, kdy kmen stromu přesně zasáhnul prostor čelní masky vozidla, tedy prostor mezi nárazníkem a přední hranou přední kapoty. Nárazová rychlost vozidla , jméno FO, , jméno FO, do již ležícího stromu se mohla pohybovat kolem 35 km/h. Na vzdálenost 101,5 metru je řidič schopen poprvé nahlédnout po poloviny šířky pravého jízdního pruhu v místě nárazu do stromu. Řidič sice již „něco“ vidět může, ale důležité je rozpoznat „to něco“, co je. Zde se jednalo o velmi neobvyklý výjev, „závoru“ nad vozovkou, která svou polohou a uspořádáním může z větší vzdálenosti pozorování opticky splývat s levým svodidlem. Nejpozději na vzdálenost 67 m před střetem již řidič určíte mohl identifikovat překážku v jízdní dráze, tedy strom. Jasan mohl podle znalce „padnout“ například 1 minutu před příjezdem vozidla , jméno FO, , jméno FO, , řidič vozidla mohl spatřit „něco“ na vzdálenost cca 102 metru, na 67 metru po identifikaci „něčeho“ zahájit reakci a poté se „probrzdit“ z běžné cestovní rychlosti 90 km/h na již dříve dovozenou nárazovou rychlost cca 35 km/h;- z technické zprávy k totální škodě vozidla , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, a z ocenění ojetého vozidla programem CebiCat GT, předloženými vedlejším účastníkem, že výchozí cena vozidla včetně výbavy byla stanovena na 476 800 Kč s DPH, obvyklá cena po korekci pak 278 700 Kč. Využitelné zbytky byly oceněny částkou 83 400 Kč s DPH a vypočtená majetková újma pak činí 194 600 Kč s DPH;- ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /2024 znalce , jméno FO, . , jméno FO, , že výši majetkové újmy vzniklé na vozidle žalobce , jméno FO, , jméno FO, , typ 5E, rok výroby 2015, reg. zn. , SPZ, stanovil na částku 205 000 Kč vč. DPH, obvyklou vozidla cenu před poškozením (dne 7. 11. 2019) pak stanovil na 281 000 Kč vč. DPH. Cenu havarovaného vozidla, tedy využitelných zbytků stanovil na 76 000 Kč vč. DPH. S ohledem na rozsah a charakter poškození vozidla nepovažuje znalec opravu vozidla za hospodárnou (ekonomickou), když průměrné náklady na opravu se pohybují okolo 333 000 Kč vč. DPH. Ke znaleckému posudku znalce , jméno FO, . , adresa, uvedl, že tento vycházel z již zastaralé metodiky znaleckého standardu č. 1/2005 a nikoliv dle novelizovaného Znaleckého standardu č. 1/2022, který se používá od 1. 1. 2022. Dále nedostatečně došetřil nezbytně nutné skutečnosti, nesprávně stanovil obvyklou cenu vozidla a také cenu využitelných zbytků, což vedlo k nesprávnému výpočtu majetkové újmy;- z výpovědi svědka , jméno FO, , že v listopadu 2019 pracoval u VLS, a to jako lesní dělník, traktorista. Dne 7. 11. 2019 jeli s kolegou , jméno FO, ze , adresa, do dílen a kousek pod , jméno FO, zjistili, že přes cestu leží vyvrácený strom, který byl opřen o svodidla. V tu chvíli se tam nacházeli pouze oni, z horní strany od , jméno FO, tedy umístili výstražný trojúhelník, ze spodní strany nic nedávali. Vzhledem k tomu, že v autě neměli žádné nářadí k odstranění stromu ze silnice, obrátili se a jeli na , adresa, na středisko pro motorovou pilu. K povětrnostním podmínkám svědek uvedl, že když se ten den pohybovali v lese, tak foukalo, ale nešlo o žádné extrémní podmínky. Na místě nebyl mobilní signál, takže nemohli okamžitě přivolat záchranné složky. Zpět se vracel znovu do , adresa, už jen svědek sám, asi za půl nebo tři čtvrtě hodiny. , adresa, plynule projel, protože tam byli hasiči, kteří řídili provoz a věnovali se nehodě. Společně s kolegou se ani nepokoušeli před tím strom ze silnice odstranit, protože šlo o vzrostlý strom a ve dvou by to nezvládli. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že byl řidičem služebního vozidla značky Toyota a běžně takto do , adresa, jezdil, když tam byl nadřízeným vyslán. Svědek uvedl, že ten den jej mohl do , adresa, vyslat buď správce, nebo , adresa, , který je hlavní porybný, jel pro nádrž na přepravu ryb. , jméno FO, se svědkem jezdil podle potřeby, jinak sám vozil lidi na výkon práce do lesa a podobně. Na místě se podle svědka v podstatě do dvou minut otočili a jeli zpět na , adresa, , z auta ani vystupovat nemuseli, protože bylo zřejmě, že by stromem nepohnuli, nic by bez techniky neudělali, svědek má zkušenosti s prací v lese, takže strom ani nezkoušeli odvalit. Místo nehody shora označili trojúhelníkem ve vzdálenosti asi 100 metrů a zavolat hasiče v tu chvíli nebylo možné, protože tam nebyl signál. Ze spodu od , adresa, místo spadlého stromu nijak neoznačovali, neměli jak, trojúhelník je v autě jen jeden. Svědek vypověděl, že na místě nezůstali, chtěli řešit situaci sami a jeli pro své nářadí. Jinde si nářadí vyzvednout nemohli. Jeli tehdy po prázdnu, cestu tam svědek zná. Výstražný trojúhelník se nacházel v nákladovém prostoru vozidla, tam kde se vozili lidi. Na místě, tedy u stromu, s kolegou nevystoupili, ale asi sto metrů zpět směrem na , adresa, svědek vystoupil a umístil zde výstražný trojúhelník. Nikdo na místě nezůstal, prostě otočili auto a jeli zpět. U stromu žádné jiné vozidlo neviděli, nezaznamenali. Náplní práce svědka bylo po celou dobu odstraňování polomů, a to i z cest. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že k odstraňování polomů vždy dostával pokyn od hajného, pokud taková potřeba vznikla. V tomto konkrétním případě žádný takový pokyn nedostal on ani jeho kolega. Služební auto má GPS.- z výpovědi svědka , jméno FO, , že v listopadu 2019 pracoval u VLS ČR, s. p., a dne 7. 11. 2019 spolu s kolegou, panem , jméno FO, , cestoval služebním autem ze , jméno FO, směrem na , adresa, . Měli jet do , adresa, a pak se vrátit na , adresa, , ale když jeli směrem ze , jméno FO, dolů z kopce, přes silnici tam ležel spadlý strom. Strom ležel tak, že kořeny měl ve svahu a ležel na druhé straně položený přes svodidla. U stromu krátce vystoupili, dívali se, jestli tam něco není, nikdo tam nebyl. Pak se otočili a jeli zpátky nahoru. Kolega dával asi sto metrů nad stromem výstražný trojúhelník, protože z kopce je to vždy horší než do kopce. Strom byl poměrně velký, takže se jej ani nepokoušeli nějak odstranit. Obvykle s sebou vozí pilu, tentokrát jí neměli, proto se pro nářadí vraceli, a to do , jméno FO, , protože je to nejblíž a potřebovali se dostat na signál. Přímo na místě mobilní signál není, takže nemohli zavolat hasiče. Kolega pak podle svědka volal správci. Svědka poté odvolali na jinou práci na , adresa, , takže kolega si vyzvedl pilu, jeho zavezl na , adresa, a sám pak pokračoval na , adresa, . Svědek se pak od něj dozvěděl, že tam byla nějaká nehoda, ale nevěděl, jestli to souviselo s tím stromem. Na místě vyhodnotili situaci tak, že bude lepší zajet pro nářadí a zabezpečit místo shora. Ze spodu to neřešili, shora je to vždy horší. Proč strom spadl svědek nevěděl, vítr foukal a tehdy jej volali také na odstranění dalších spadlých stromů. Shora dolů byl strom dobře viditelný, věnovali se řízení, takže jej viděli. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že u stromu na místě se zdrželi s kolegou asi pět nebo deset minut. Strom byl podle svědka vcelku. Se stromem se pokoušel pohnout sám, ale nešlo to, strom se nehnul. Podobnou situaci, tedy strom přes silnici, již svědek zažil, s kolegy pilaři jezdili na odstraňování spadlých stromů, sám jezdil jako traktorista. Pracoval i se srovnatelnými stromy jako tento, měli vždy pokyn k odstranění spadlých stromů. Dva pilaři stromy prořezávali, pak je odstraňovali z cesty. Okolí v takovéto situaci nijak nezabezpečovali, ale při větším provozu se umísťovaly cedule Práce na cestě, které s sebou pilaři vozili. Jaká je dohlednost stromu ze spodu, to nezjišťovali, na místě usoudili, že jediný trojúhelník, který v autě měli, umístí nahoru nad strom, protože shora je situace vždy horší. Rozhodli se jet oba pro pilu a strom odstranit. Při návratu potkali jedno auto, takže jej upozornili, že je tam spadlý strom. Kolega svědka zavezl na , adresa, , kam jej pracovně odvolali, telefonát jej zastihl na , jméno FO, . Situaci na místě považoval svědek za řidičsky nebezpečnou a v takovéto situaci je třeba zavolat integrované složky. Na místě nebyl signál, tak se snažili dostat na signál. Na místě si to vyhodnotili tak, že z kopce dolů je situace pro řidiče vždy horší. Na protijedoucí auto blikali a mávali, a když zastavil, tak jej upozornili, že dole je spadlý strom. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že cestu, kde se nacházel spadlý strom, zná.- z výpovědi svědka , jméno FO, . , jméno FO, , že v listopadu 2019 pracoval jako lesní správce u VLS ČR. Uvedl, že mu bylo telefonicky dáno na vědomí, že v lese došlo k havárii auta, které narazilo do spadlého stromu. Volal někdo z kolegů a ptal se, jestli se tam může zastavit. Svědek byl ten den dopoledne v Olomouci, vracel se a cestou zpátky přijel na místo nehody. Mohlo to být okolo oběda. Na místě již bylo nabourané auto pana žalobce, strom byl odstraněn za svodidla, byl rozpůlený. , jméno FO, svědkovi říkal, že už tam byli a strom odstranili, svědek se informoval u pana , jméno FO, , co se stalo, k čemu došlo a pak udělal fotodokumentaci. Svědek panu , jméno FO, sdělil, že se to bude asi řešit přes pojišťovnu, neboť tehdy ještě nevěděl, že na takovéto případy se jejich pojistka nevztahuje. Informace o nehodě pak předal v , adresa, na vedení, řešil to s ekonomickým náměstkem. Na místě s panem , jméno FO, žádný protokol o nehodě nesepisovali, záznam o nehodě byl pak sepsán později na vedení. Svědek dále vypověděl, že stav stromů je pravidelně kontrolován, na starosti to mají hlavně lesníci, kteří odpovídají za určitou konkrétní oblast. Rovněž tato oblast byla podle svědka pravidelně kontrolována, přičemž pokud je strom vyloženě nebezpečný, tak je odstraněn ihned, pokud jeví strom známky poškození nebo nemoci, případně jde o suchý stojící strom, tak je označen a pak je vytěžen. Konkrétně na tomto stromu nebylo podle svědka vůbec patrné, že by byl nějak poškozený či že by byl napaden nemocí. Toto se u konkrétně tohoto jasanu nedalo při kontrole vyhodnotit. Teprve až strom spadl, tak bylo zřejmé, že jeho kořeny jsou uhnilé v důsledku napadení houbou. Toto ale bylo skutečně vidět poté, kdy se strom vyvrátil. V této oblasti probíhala těžba poškozených či nemocných stromů v předchozích měsících, takže v listopadu 2019 zde v okolí žádné stromy označené tečkou nebyly. , jméno FO, si vede služební deník, do kterého vyznačuje označené stromy, pak se naplánuje těžba tak, aby to bylo co nejdříve. Je to i v zájmu ochrany lesa, ochrany proti škůdcům. S jasany v této oblasti je dle výpovědi svědka obecně problém už dlouhodobě, proto se zde provádí častěji kontroly. Stává se, že když je vlhko a vítr, tak jasany padají, někdy ale i zcela nečekaně. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že nekróza se v obdobném rozsahu jako u tohoto stromu vyskytuje často. Konkrétně se u jasanu vyskytují nahnilé kořeny, ale nekróza je zjevná u stromů, které viditelně usychají. Někdy se ale vyskytuje u stromů, které jsou částečně olistěné nebo i zcela. Problém způsobuje houba chalára fraxinea, která je rozšířená v celé republice. Je to již letitý problém, v posledních 15 letech jsou již porosty jasanů již velmi zdecimované. Projev tohoto onemocnění je takový, že jasan začne prosychat, usychají mu větve, ale i takto může přežívat dlouho. Spousta stromů takto přežívá. Kolem silnice z , adresa, jsou podle svědka jasany hlavně ve spodní části, pak podél potoka, nahoře jsou spíše buky a javory. V místě nehody se nachází spíše směs pěti až šesti druhů stromů. Více jasanů se nachází u potoka pod svodidly. O vhodnosti jasanů u cest se podle svědka vedou diskuse, řeší se to opakovaně, nicméně nelze všechny stromy najednou vytěžit. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že pánové , jméno FO, a , jméno FO, nejsou jeho podřízenými, spadají pod Lesní správu Potštát. , jméno FO, . , jméno FO, vede služební deník, a tento je podřízeným svědka. Z , adresa, nahoru na , adresa, je podle svědka provoz mírný ve srovnání s běžným provozem. Nahoře je pouze osada , adresa, a pak , adresa, , jezdí tam také zaměstnanci armády. Od 1. 1. 2016 je oblast zpřístupněná, vjezd je po této cestě povolen a o cestu se stará správa silnic. Ze , adresa, je kopec celou dobu. Pokud je zde strom přes silnici, pak nebezpečnější je to ze směru shora dolů, protože se zpravidla jede rychleji, a je větší problém zabrzdit. Jako místní jezdí spíše opatrně, nejen kvůli případně spadlým stromům, ale také kvůli zvěři. K doplňujícímu dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že opatrně jezdí v místě nejen kvůli zvěři, to zejména ve večerních nebo nočních hodinách, ale také kvůli spadlým stromům nebo třeba i jen částem stromů nebo větvím, případně padá na cestu i mokré listí. Svědek vypověděl, že v místě nehody se okolo silnice jedná o jasany, a pokud jsou stromy vybočené směrem do silnic, je to kvůli tomu, že se stromy táhnou za světlem, neboť v úseku silnice je prostor prosvětlený. Není to jen záležitost jasanů, ale všech stromů v obdobné situaci. Pokud strom nejeví známky nemoci či uschnutí, není třeba jej vytěžit, naopak kořenový systém těchto stromů zpevňuje břehy a brání erozi.- z výpovědi svědka , jméno FO, . , jméno FO, , že pracuje jako lesník a stará se o lesnický úsek, kde se nachází i oblast, ve které došlo k nehodě žalobce. Stará se jak o pěstební, tak i o těžební práce. V této souvislosti také vede služební deník. Do tohoto služebního deníku se pak zaznamenávají, mimo jiné, stromy určené k těžbě, konkrétně odhad podle porostů. Během roku několikrát provádí svědek kontrolu porostů, a to jak obchůzkou, tak také projíždí v úseku, kde došlo k nehodě, tedy i tímto způsobem vyhodnocuje stav stromů. Strom, který není v dobrém stavu, se projevuje oloupanou kůrou, bývá kompletně suchý a podobně. Stromy určené k těžbě se pak označují značkou. Také v oblasti, kde došlo k pádu stromu, probíhala v období jara až léta 2019 kontrola stavu stromů, protože toto období je pro to nejvhodnější, lze sledovat olistění stromů. V místě pádu stromu se určitě nacházely v porostu nějaké vývraty v důsledku větru, ale také v důsledku napadení nemocí chalárou. Konkrétně spadený strom na silnici v místě nehody svědek neviděl. Stromy v lesnickém úseku, který má svědek na starosti, a které byly uschlé nebo částečně uschlé, tedy vykazovaly známky nemoci, označil a posléze byly vytěženy. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že vývrat tohoto konkrétního stromu neviděl, a to ani později. U VLS ČR, s. p. je svědek zaměstnán šest let, nejprve jako adjunkt, později jako lesník.- z výpovědi svědkyně , jméno FO, , manželky žalobce, že v listopadu 2019 jeli s manželem z , adresa, od lékaře, a to místy, která dobře znají. Je to tam do kopce a obvykle se tady přidává rychlost. Jakou rychlostí manžel jel svědkyně nevěděla. Někdy před 12 hod. zaznamenala, že manžel najednou začal brzdit, takže zpozorněla a pak už následoval náraz, vyletěly airbagy a v autě byl smrad. Z toho nárazu byli oba v šoku, svědkyně i s francouzskými holemi vystoupila z auta, přešla dozadu, a to už přijelo další auto. Byl to pan , jméno FO, s manželkou. Ptali se, co se stalo, bavil se s manželem svědkyně a vzápětí přijelo ještě další auto, které řídil , tituly před jménem, , jméno FO, . Manžel svědkyně, jak byl v šoku, tak se asi nemohl dovolat na policii, takže policii zavolal , tituly před jménem, , jméno FO, . Pak také přijel linkový autobus, a aby mohl projet, tak manžel svědkyně s panem , jméno FO, prasklou půlku stromu natlačili za svodidla. Svědkyně pak nechala všechny věci v autě, nastoupila do autobusu a odjela domů do , jméno FO, . Někdy v té době se manžel svědkyně dovolal také dceři, která už měla vytažené auto a jela za ním na místo. Podle svědkyně byl v důsledku nárazu strom přepůlen, ale zůstal ležet na silnici. Předtím si vůbec nevšimla, že tam strom je, bylo to v místě, kde to prostě vidět nebylo. Žádné upozornění na překážku na silnici tam nebylo, ani nikdo, kdo by provoz řídil. Vozidlo bylo nárazem poškozené, na místě nezkoušeli, jestli je pojízdné. Potom bylo jejich vozidlo dotažené domů jiným vozidlem a bylo jim řečeno, že odhad ceny opravy musí provést autorizovaný servis. Auto tedy odvezli do servisu a pak zase zpátky. Protože žádné peníze nedostali, vozidlo je umístěno ve stále stejném stavu v garáži. K dotazu právního zástupce žalobce svědkyně uvedla, že před místem nehody její manžel obvykle nebrzdí, proto ji to překvapilo. Manžel dupl na brzdy, bylo to prudké, v sedadle se nahnula až dopředu, ale měla pásy, tak to bylo v pořádku. První půlku stromu odstraňoval manžel svědkyně a pan , jméno FO, , když přijel autobus, tak jim chtěl pomoci i autobusák, ale už to měli hotové. , tituly před jménem, , jméno FO, , když přijel tak se přišel podívat dopředu, co se stalo, ptal se, jestli volali policii a když mu svědkyně řekla, že manžel je z toho v šoku, takže policii ještě nevolal, tak ji zavolal on. Na místě, kromě svědkyně a jejího manžela, byli pan , jméno FO, s manželkou, , tituly před jménem, , jméno FO, a za jeho autem pak autobus s řidičem a nějakými lidmi ze , jméno FO, . Takto byla vozidla řazena ze spodu od , adresa, . Shora dolů nikdo nestál, ani když jela svědkyně autobusem nahoru, tak nikoho nepotkali. K dotazu právního zástupce žalované svědkyně uvedla, že sama strom nezpozorovala, nepředpokládala, že by tam na silnici něco mohlo být, nevěnovala pozornost tomu, co je na silnici.- z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dcery žalobce, že o nehodě, která se rodičům stala, se dozvěděla tak, že jí volal otec z mobilu, že na něj spadl strom. Řekl, že už má skoro vybitý mobil a jestli by nemohla zavolat policii. Svědkyně tedy dceru svěřila sousedce, šla nahoru na signál a volala číslo , hodnota, . Mezitím již přijel autobus, kterým přijela maminka, byla vylekaná a brečela. Svědkyně vzala druhé auto z garáže a jela za otcem. Když přijela na místo, už tam byli hasiči, ale strom už byl odstraněný na boku. Na místě se dozvěděla, že policii volal i , tituly před jménem, , jméno FO, . Pak se čekalo na policii. Potom přijel také pan , jméno FO, z VLS a ptal se, co se stalo, tak mu to tatínek řekl. Nato uvedl, že pro takové případy jsou pojištěni, a dále uvedl, že s jasany je zde problém, protože jim uhnívají kořeny. Domluvil se, že druhý den přijedou s doklady sepsat událost. Na místo pak přijel i ředitel pan , adresa, , který byl překvapený, že se nehoda stále právě na jeho obci. Následující den byla sepsána pojistná událost, pojišťovna požadovala, aby bylo vozidlo převezeno do autorizovaného servisu za účelem zjištění škody a bylo zjištěno, že se jedná o škodu totální. Výsledek šetření pojistné události pak byl podle svědkyně takový, že na základě vyjádření VLS, že jednak bylo podloží podmáčené a byl silný vítr a také, že pravidelně provádí prořezávání stromů, bylo pojistné plnění zamítnuto. Svědkyně vypověděla, že tímto místem jezdí dennodenně, vozí tam děti do školky apod., a nevšimla si, že by byly prořezávky prováděny, to by tam bylo vidět, bylo by to označené. Kdyby místo navštívil dendrolog, tak by poznal z pařezů, zda byla prořezávka prováděna a kdy. Uvedla také, že když sjížděla ze , jméno FO, směrem k místu nehody, tak nezaznamenala, že by před tímto místem bylo nějaké upozornění na překážku na silnici, případně výstražná trojúhelník či jiné upozornění. K dotazu právního zástupce žalobce svědkyně uvedla, že ze silnice odstranil strom tatínek s panem , jméno FO, , což se dozvěděla od něj. Na místě byl první za vozidlem rodičů pan , jméno FO, , pak přijel , tituly před jménem, , jméno FO, a následně autobus. Aby mohl autobus projet, tak zlomenou část stromu tatínek s panem , jméno FO, odstranili za svodidla. Druhá část stromu s kořenovým systémem zůstala ležet podél břehu. Na kořeny vyvráceného stromu svědkyně nahlížela a viděla, že tam byl pouze zbytek kořenového systému, jako by tam ani kořeny nebyly. , jméno FO, , který přijel na místo cestou z nemocnice, sám uvedl, že jasany trpí nějakou nemocí a že o tom vědí. Říkal to obecně, nikoliv ve vztahu k tomuto konkrétnímu stromu. K dotazu PZ žalované svědkyně uvedla, že na místě zaznamenala, že spadlý strom je jasan a část, která byla přesunuta za svodidla, byla částečné olistěná, druhá část kmene se zbytky kořenů byla holá, jednalo se o kmen. Pokud se tatínek původně vyjádřil tak, že strom spadl na něj, tak to byl podle svědkyně jeho první dojem. V minulosti svědkyně viděla několik vyvrácených jasanů, u nich v lese stromy padají.- z výpovědi svědka , adresa, , že zná pana , jméno FO, od vidění a pokud jde o nehodu z listopadu 2019, tak tam jel a bylo tam nabourané auto, na autě, myslím na kapotě byl strom. Svědek je automechanik a rukama mu projde hodně havarovaných aut. Samotný pád stromu neviděl, přijel na místo až po nehodě. Svědek si vybavil, že tam byl autobus. S panem , jméno FO, sundal strom z auta, podrobnosti si již nepamatoval. Auto byla škodovka. Na místě není signál. Celkově se na místě svědek zdržel asi 10 nebo 15 minut, jen oddělali ten strom a na příjezd hasičů a policie už nečekal. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že na místě mu pan , jméno FO, řekl, že na něj strom spadl a nestihl zabrzdit. Řekl mu, že měli štěstí, že to nespadlo na střechu. Sám tím místem jezdí docela často a stromy tam padají každou chvíli, zejména, když fouká vítr. Za 20 až 30 let, co tudy svědek jezdí, tak každý rok tam něco spadne. Strom nebyl zase tak velký, prostě jej s panem , jméno FO, odtáhli. Na žádné označení místa či značku si svědek nevzpomněl, podle něj tam nic takového nebylo. Bývá to tam při provádění prací na silnici. Sám dobrzdil bez problémů, jel jsem pomaleji a viděl tam stát auto. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že v tom místě jezdí pomalu a uviděl stát auto, ale jestli to bylo na vzdálenost 50 nebo 100 metrů nevěděl. Neměl problém dobrzdit, auto už stálo a , jméno FO, byli u auta. Viditelnost byla normální.- z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , že v minulosti byl zaměstnancem VLS v , adresa, . , jméno FO, zná jednak pracovně, ale i soukromě. Na místo nehody přijel jako v pořadí třetí auto, počítá-li jako první auto pana , jméno FO, . Auto pana , jméno FO, bylo ve vozovce, druhé auto bylo odstaveno při krajnici. Svědek viděl, že se tam pohybují lidé, takže vystoupil a ptal se, jestli nepotřebují nějak pomoc. Na pravé straně ve směru jízdy zaznamenal kmen stromu asi 5 a 6 metrů dlouhý, na druhé straně pak byla druhá část stromu na svodidlech a pod nimi směrem dolů. Vozidlo pana , jméno FO, bylo nabourané, a byly tam vyteklé provozní kapaliny. Svědek měl dojem, a v tomto směru se vyjádřili i , jméno FO, , že auto narazilo do spadlého stromu, konkrétně , jméno FO, uvedli, že strom spadl těsně před ně a nestačili zastavit. Policii volal svědek, protože , jméno FO, neměli signál, kredit nebo nabitý telefon. Sám setrval na místě asi 10 minut, pořídil jsem pár fotografií, které už dnes nemá, a odjel ještě před příjezdem autobusu. Ve směru jízdy před místem nehody nezaznamenal žádné označení překážky na silnici. Nehoda byla asi 150 metrů v lese, tedy 150 metrů od poslední obytné budovy. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že v době, kdy přijel k nehodě, tak již nebyl pracovně činný. Na místě neměli , jméno FO, podle svědka čas instalovat nějaké označení nehody. , adresa, nehody projíždí svědek asi jedenkrát týdne nebo jedenkrát za 14 dnů, a to na ryby. Sám nemá žádné bezprostřední zkušenosti se spadlými stromy, ale zaznamenal při průjezdu větvě, případně bokem spadlý strom. Spadlý strom na místě byl jasan a svědek viděl, že strom byl napaden houbovou chorobou, na pahýlu to bylo zcela zřejmě vidět, byly zde zbytky kořenů. Z toho si svědek dovodil napadení houbovou chorobou, o které se dozvěděl v souvislosti s tím, že v minulosti psal kroniku Vojenských lesů a statků, divize , adresa, . Také v souvislosti s provozováváním myslivosti svědek zaznamenal poškození jasanů touto houbovou chorobou. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že viditelnost tehdy byla normální, zřetelně viděl dopředu a nic mu výhledu nebránilo. Je tam mírná zatáčka a poslední stojící auto viděl možná až na 80 metrů. Sám jel rychlostí asi 50 až 60 km v hodině, možná proti kopečku i více. S dobrzděním k místu nehody neměl žádný problém.- z výpovědi svědka , jméno FO, , že je policista a k dopravní nehodě z listopadu 2019 byli na místo vysláni operačním důstojníkem, protože dopravní police z Olomouce byla zaneprázdněná a pan poškozený čekal na místě již asi hodinu nebo dvě. Po příjezdu na místo pan poškozený sdělil, že mu na auto spadl strom, který už v té době byl odstraněn, nenacházeli se tam ani hasiči. Na místě byla kromě pana žalobce ještě jeho dcera. K této dopravní nehodě došlo mezi , adresa, , asi kilometr nad Loučkou. Svědek na místě provedl dechovou zkoušku řidiče s negativním výsledkem a poté ještě další hodinu nebo dvě čekali, než přijedou dopraváci z Olomouce. Mezi tím tam svědek řídil dopravu. Na místo přijel také někdo z Vojenských lesů a statků a s panem žalobcem se bavili. Když do místa nehody přijížděl, auto viděl. Po příjezdu se na místě nacházelo již pouze auto pana žalobce a kus před ním auto jeho dcery, nic jiného tam nebylo, žádné upozornění na překážku. Svědek na místě zůstal s panem žalobcem do doby příjezdu dopravní policie z Olomouce a poté se vrátil na služebnu v , adresa, . K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že zaslechl, jak se žalobce bavil se zástupcem Vojenských lesů a statků o náhradě škody, že jsou pojištění a pan žalobce, že dostane náhradu. Samotný strom svědek nezkoumal, jedna část byla za svodidly směrem k potoku, druhá častá s kořeny na protější straně a všiml si, že strom zřejmě uhnil. Toto dovodil z toho, že se jednalo o jasan a v té době tam jasany z těchto důvodů padaly. Na místě činil jen nezbytné prvotní úkony, tedy dechovou zkoušku a řídil dopravu, po příjezdu dopravní policie těmto sdělil výsledek dechové zkoušky, předal doklady pana žalobce a sdělil jim, co mu sám pan žalobce k nehodě řekl. Konkrétně podle svědka říkal, že jel, začal padat strom, nestihl zabrzdit a narazil do něj. Svědek dále vypověděl, že když se na silnici řidič setká s překážkou v podobě stromu, tak by měl zastavit, označit místo pádu stromu, aby nedošlo ke vzniku nehody a vyrozumět buď správce silnice nebo policii. Sám by místo označil výstražným trojúhelníkem, oblekl si vestu a pokud by jel sám, tak by se na druhou stranu postavil a zastavil první auto, které by projíždělo. Z místa by neodjel. Uvedl rovněž, že informaci o padajících jasanech v této oblasti má, protože jednak bydlí poblíž a ví to z vlastní zkušenosti a také zaslechl, že jasany měly nějakou, Anonymizováno, nemoc a uhnívaly jim kořeny. Sám místem nehody projíždí poměrně často. Spolu s hasiči do této oblasti jezdili často, minimálně jedenkrát měsíčně tam na silnici strom spadne, jsou zde pokroucená svodidla, pořád se tam něco opravuje. Stačí, když zafouká, a padá to tam často. Pokud jde o nehodu pana žalobce, pak v předchozím období svědek již k padlým stromům v místě vyjížděl, nešlo o první padlý strom v této oblasti, na této silnici. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že v době, kdy k nehodě přijel, byla viditelnost dobrá, bylo odpoledne. Sám při příjezdu auto viděl možná na 50 metrů, jel pomalu, protože věděl, že někde v tomto místě je překážka. Zjistí-li řidič takovouto překážku na silnici, tak by v prvé řadě měl přiměřeně brzdit, pak rozsvítit výstražná světla a potom postupovat podle okolností. Každopádně musí řidič předvídat např. že něco za zatáčkou může jet a musí přizpůsobit jízdu daným podmínkám. Místní situaci svědek zná, na jedné straně jsou svodidla, na druhé straně je svah. Pokud by se ocitl v situaci jako pan žalobce, na jednu stranu by dal výstražný trojúhelník, oblečen do reflexní vesty by se postavil na druhé straně. Překážku by se pokusil odstranit a jinak by ji přelezl. Potvrdil také, že vyjížděl k padlým stromům i mimo tuto oblast.- z výpovědi znalce , jméno FO, . , jméno FO, , který vypracoval znalecký posudek ve věci předložený účastníky, že podstatou zkoumání mělo být zjištění, zda řidič narazil do padajícího či již ležícího stromu. Situaci měl ztíženou tím, že místo nehody nebylo standardně ohledáno policií, bylo zde autem posouváno a také došlo k odstranění stromu jako překážky ze silnice. Vstupní informace byly kusé, nikde není řešena lámavost jasanu, se kterou musel při svém znaleckém zkoumání operovat. Pokud jde o samotný mechanismus vzniku dopravní nehody, tak jeho závěr je takový, že strom, tedy jasan, byl v době nárazu již v klidovém stavu umístěn ze svahu přes svodidla na druhé straně, ve výši cca 80 cm nad vozovkou, čemuž pak odpovídá i poškození vozidla pana žalobce. V okamžiku nárazu zde neprobíhal žádný dokmit ani odskok kmene, nejméně 2 vteřiny musel již strom v klidu přes silnici ležet. Je rozdíl v tom, zda takováto překážka leží vteřinu či minutu, neboť pokud by se jednalo o pád stromu pouhou jednu vteřinu před nárazem, pak není možno, aby řidič v takové situaci dobrzdil, aby se střetu vyhnul. Nad rámec zadání se znalec snažil zjistit, kdy poprvé mohl řidič zaznamenat překážku na silnici. V rámci místního šetření se na místě sešli, došlo k ohledání poškozeného vozidla, při tomto šetření byly podmínky ztížené, na místě nehody se nám však podařilo dohledat i poškození svodidel v podobě jakéhosi důlku. Znalec zkoumal výhled, který se otevírá řidiči, když se blíží do místa nehody, avšak i zde chyběly informace od řidiče, které by byly podchyceny v policejním protokolu či protokolu o podaném vysvětlení, a to zejména o tom, jakou rychlostí řidič jel a kdy poprvé spatřil překážku na silnici. Od žalobce se mu podařilo následně zjistit, kde poprvé podle svého přesvědčení pan žalobce zaznamenal překážku, nicméně toto neodpovídá konfiguraci vycházející z běžné, v místě obvyklé rychlosti cca 90 km/h, neboť do místa nárazu, tedy k tzv. důlku zbývalo v tuto chvíli 6,5 m. Vzhledem k tomu, že předchozím výpočtem dospěl k závěru, že v době nárazu byla odhadovaná rychlost vozidla na cca 35 km/h, tak z rychlosti 90 km/h by na takto krátkém úseku řidič nemohl přibrzdit na 35 km/h. Skutečnostem zjištěným na místě a těm, které znalec dovodil, odpovídá situace, že cca ve 101 m před důlkem, který použil jako výchozí bod, mohl být strom řidičem spatřen, nicméně nějakou chvíli ještě trvá uvědomění si, o jakou překážku se jedná a míru dopravního rizika. V daném případě byla situace řidiče ztížena tím, že spadlý strom vytvořil v úrovni svodidel jakousi závoru, což se mohlo jevit jako pokračování svodidel, tedy překážka se svodidly splývala. Tomuto předpokladu pak odpovídá to, že z běžné provozní rychlost 90 km/h mohl řidič přibrzdit na nárazovou rychlost 35 km/h na odpovídajících 66 m. Jde o předpoklad, který vychází z obvyklého chování řidičů a z místní situace, znalec měl minimum vstupních informací. K dotazu právního zástupce žalobce znalec uvedl, že pokud řidič jel rychlostí 90 km/h a na vzdálenost nejméně 66 m mohl reagovat na překážku v podobě závory a zahájit brždění až na nárazovou rychlost, pak v této situaci by řidiči nevytkl, že se nevěnoval řízení či měl opožděnou reakci. Jednalo se o dopravně nezvyklý výjev, se kterým se člověk nesetká dvakrát za život, a řidič potřeboval nějaký čas k tomu, aby přiřadil míru rizika tomu, co na místě viděl, resp. aby kognitivně vyhodnotil to, co vlastně na místě vidí. Při stanovení nejzazší vzdálenosti, kdy se takto mohlo stát, sice znalec mohl být přísnější a stanovit na místo 66 m již 80 m, nicméně vychází, jak uvedl, ze svých dlouholetých zkušeností znalce a z obvyklého chování řidičů, proto stanovil toto místo na 66 m před důlkem. Nárazová rychlost do jasanu byla stanovena v posudku jako 35 km/h, ale mohlo to stejně tak být plus či mínus 12 km/h, neboť je zde spousta dalších informací, které k dispozici neměl, např. jasan již mohl být nalomený po pádu apod. Chybějící informace si pak znalec musí dosazovat podle svých zkušeností. Pokud jde o druhý údaj, ze kterého vycházel, tedy údaj o okamžiku rozpoznání rizika překážky ve vzdálenosti asi 66 m od důlku, pak k tomuto údaji dospěl na základě svých zkušeností, kdy asi od vzdálenosti 80 m před důlkem se pohyboval směrem vpřed k překážce a ve vzdálenosti 66 m jsem dovodil, že se jedná o nejzazší bod, kdy měl běžný řidič za daných podmínek na překážku reagovat. K dotazu právního zástupce žalované znalec uvedl, že po nějakou dobu na místě pozoroval chování řidičů v místě nehody a nezaznamenal nějaké významné najíždění do středu vozovky. V rámci úvah, odhadů nepovažuje znalec za relevantní, zda si řidič najel více do středu, či nikoliv. Tyhle skutečnosti ve svém modelu nezohlednil, neboť je nepovažuje za natolik dominantní jako zjištění na místě a modelaci závory. Znalec dále uvedl, že pokud by řidič v místě jel rychlostí 50 km/h, pak by zcela jistě na 66 m před překážkou bez problému dobrzdil. Při stanovení modelu ve svém znaleckém posudku neměl vstupní rychlost, ale pokud by připustil 50 km/h, pak by musel učinit závěr o tom, že se v případě řidiče jednalo o opožděnou reakci. Jedná se o pravděpodobný model dopravní situace a tyto modely je třeba brát s velkou rezervou. Pokud je závěr takový, že při 50 km/h by řidič dobrzdil zcela bez problémů, zatímco při 90 km/h dojde k nárazu, hraniční okamžik, kdy se míra zavinění láme z jedné strany na druhou, se pohybuje někde při rychlosti okolo 85 km/h. při stanovení této hranice vyšel znalec ze svých letitých zkušeností a mnoha předchozích výpočtů.

6. Z dalších v řízení provedených důkazů, a to konkrétně ze znaleckého posudku č. , hodnota, -1/, Anonymizováno, znalce , jméno FO, . , právnická osoba, , jakož i z jeho výpovědi u jednání dne 13. 3. 2024, soud žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková tvrzení neučinil. Závěry znalce byly žalovanou a vedlejším účastníkem rozporovány jako zavádějící, nesprávné a nedoložené, zejména pokud jde o stanovení výchozí ceny poškozeného vozidla a ceny využitelných zbytků po totální škodě. Soud se s těmito námitkami ztotožnil, považoval je za odůvodněné, když znalec u jednání své závěry neobhájil. Do řízení pak soud přibral znalce nového.

7. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu:Dne 7. 11. 2019 cestoval žalobce s manželkou , jméno FO, vlastním vozidlem tovární značky Škoda Octavia, typ 5E, rok výroby 2015, reg. zn. , SPZ, , na trase z , adresa, do místa bydliště ve , jméno FO, . Nepršelo, foukal mírný vítr. Krátce po 12 hodině na silnici III. třídy č. , hodnota, žalobce narazil přední částí svého vozidla do spadlého stromu ležícího přes silnici, kdy tento strom (jasan) ležel téměř vodorovné ve výšce kolem 75–80 cm nad vozovkou. Kořeny stromu byly vyvýšeny nad vozovkou ve svahu na pozemku ve vlastnictví České republiky, ke kterému má právo hospodaření s majetkem státu žalovaná, a na straně druhé se kmen stromu opřel do horní části levé svodnice, kterou mírně zdeformoval, vytvořil zde důlek. V důsledku nárazu vozidla do stromu došlo k poškození přední části předmětného vozidla. Na místě bývá problém s telefonním signálem. Krátce po nárazu žalobce do stromu přijela na místo směrem od , adresa, další vozidla, a to , jméno FO, s manželkou, , tituly před jménem, , jméno FO, a za jeho autem pak autobus s řidičem a lidmi ze , jméno FO, . Žalobce s panem , jméno FO, společně odsunuli strom bokem ze silnice a částečně se nacházel za svodidly na druhé straně silnice. , tituly před jménem, , jméno FO, zavolal na tísňovou linku a na místo dopravní nehody přijeli hasiči a dostavil se také příslušník Policie ČR , jméno FO, ze služebny v , adresa, , který provedl u žalobce dechovou zkoušku s negativním výsledkem a řídil zde dopravu až do příjezdu dopravní policie z Olomouce a poté se vrátil na služebnu.Ve stejný den, tedy 7. 11. 2019, jeli zaměstnanci žalované , jméno FO, a , jméno FO, služebním vozidlem Toyota, reg. zn. , SPZ, , z osady , adresa, , dojeli ke spadlému stromu přes komunikaci v km 1,097 v k. ú. obec , adresa, (GPS 523336,37/1127493,503), a to ve 12:05 hodin. V tuto dobu se na uvedeném místě nenacházelo žádné poškozené vozidlo. Následně zaměstnanci žalované vozidlo otočili a odjeli na Lesní správu , adresa, pro motorovou pilu s tím, že spadlý strom odstraní z komunikace. Když se na místo vrátili cca ve 12:45 – 12:50 hodin, byl již strom z cesty odstraněn. Ve 12:54 hodin přijeli zaměstnanci žalované do , adresa, . V době, kdy zaměstnanci žalovaného projížděli místem, kde již byli hasiči a strom byl odstraněný z cesty, nacházelo se zde také nabourané vozidlo žalobce.Skutečnost, že žalobce narazil do již ležící ustálené překážky v podobě vyvráceného stromu (jasanu), potvrdil znalec , jméno FO, . , jméno FO, a tato skutečnost je mezi účastníky nesporná.Žalobce nechal opravu vozidla nacenit v autorizovaném servisu , právnická osoba, . dne 11. 11. 2019, přičemž náklady na opravu havarovaného vozidla reg. zn. , SPZ, odhadl servisní poradce , jméno FO, na 300 000 Kč. Dle znaleckého posudku znalce , jméno FO, . , jméno FO, , tento výši majetkové újmy vzniklé na vozidle žalobce , jméno FO, , jméno FO, , typ 5E, rok výroby 2015, reg. zn. , SPZ, , stanovil na částku 205 000 Kč vč. DPH, obvyklou vozidla cenu před poškozením, ke kterému došlo dne 7. 11. 2019, pak stanovil na 281 000 Kč vč. DPH. Cenu havarovaného vozidla, tedy využitelných zbytků stanovil na 76 000 Kč vč. DPH. S ohledem na rozsah a charakter poškození vozidla nepovažuje znalec opravu vozidla za hospodárnou (ekonomickou), když průměrné náklady na opravu se pohybují okolo 333 000 Kč vč. DPH.

8. Podle ust. § 2937 odst. 1 občanského zákoníku, způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

9. Podle ust. § 2901 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

10. Podle ust. § 2914 občanského zákoníku, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

11. Podle ust. § 18 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

12. Soud provedené důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.

13. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované náhrady škody dle ust. § 2937 věta prvá občanského zákoníku, která mu vznikla na jeho majetku (vozidle tovární značky , jméno FO, , jméno FO, , typ 5E, rok výroby 2015, reg. zn. , SPZ, ) v důsledku nárazu do spadlého stromu (jasanu) nacházejícího se přes silnici III. třídy č. , hodnota, na trase z , adresa, do , jméno FO, . Spadlý strom se původně nacházel v dopadové vzdálenosti komunikace, přičemž ze strany žalované podle žalobce došlo k zanedbání náležitého dohledu nad touto věcí (stromem). Žalovaná jako vlastník stromu má také v rámci generální prevence (§ 2901 o. z.) povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na právech třetích osob. Pád stromu nebyl podle žalobce způsoben neobvyklými podmínkami (silný vítr ani vydatný déšť), v místě dochází opakovaně k pádům stromů a žalobce byl po nehodě též informován, že jasany v oblasti (stejně jako strom spadlý na vozidlo žalobce) jsou zasaženy chorobou (houbou).

14. Žalovaná shodně s vedlejším účastníkem rozporovala tvrzení žalobce, že v tomto případě za škodu odpovídá, neboť podle ní nebyly splněny liberační důvody dle § 2937 odstavec 1 věty druhé o. z. Žalovaná tvrdila, že se jednalo o samovolný pád stromu, který byl způsoben špatným kořenovým systémem poškozeným hnilobou, jakož i rozměklým terénem po předchozích deštích. Nadzemní část stromu nejevila žádné známky špatného zdravotního stavu, a tudíž nebylo možné předvídat nebezpečí pádu tohoto stromu. Kůra na kmeni podle žalované nebyla ztrouchnivělá, ani jinak poškozená (kromě místa, kde došlo k lomu). Žalobkyně v období předcházejícím nehodě ze dne 7. 11.2019, prováděla prostřednictvím technickohospodářských pracovníků kontrolu porostů podél předmětné komunikace a jejím okolí, a všechny stromy, které jevily známky poškození, a hrozil jejich případný pád, byly označeny, a následně vytěženy.

15. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda na straně žalované přichází v úvahu odpovědnost za škodu dle ust. § 2937 o. z., kdy způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled, a nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. V této souvislosti byli vyslechnuti jako svědci zaměstnanci žalované, a to lesní správce , jméno FO, . , jméno FO, a lesník , jméno FO, . , jméno FO, . Svědek , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že stav stromů je pravidelně kontrolován, což mají na starosti lesníci, kteří vždy odpovídají za určitou, Anonymizováno, konkrétní oblast. Spadlý strom svědek viděl po nehodě a nebylo na něm patrné poškození či napadení nemocí. Teprve když jasan spadl, bylo zřejmé, že měl uhnilé kořeny v důsledku napadení houbou. Žádné stromy zde označeny k vytěžení nebyly. S jasany je v této oblasti podle svědka obecně problém dlouhodobě, častěji se provádí kontroly, ale stává se, že když je vlhko a vítr, tak jasany padají. Problém způsobuje houba chalára fraxinea, kdy jasan při napadení touto dřevokaznou houbou začne prosychat, usychají mu větve, ale i tak může přežívat dlouho. V místě nehody se podle svědka nachází směs asi 5 až 6 druhů stromů, mimo jiné i jasany. Svědek , jméno FO, . , jméno FO, se jako lesník stará o lesnický úsek, kde se nachází i místo dopravní nehody. Vede služební deník a do něj mimo jiné zaznamenává stromy určené k těžbě. V této oblasti probíhala kontrola porostu v období jaro až léto 2019. Stromy, které jsou částečně uschlé či vykazují známky nemoci, lesník označil a byly vytěženy. Kontrolu prováděl svědek , jméno FO, . , jméno FO, , jak uvedl, obchůzkou, případně úsek projíždí autem, jako v tomto případě.

16. Výpověďmi svědků , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, bylo prokázáno že žalovaná obecně prováděla kontrolu porostů, mimo jiné i v této oblasti, kde došlo k dopravní nehodě, nicméně objektivní stav spadlého jasanu v době případně realizované kontroly nebyl nijak doložen. Strom byl po nehodě zlikvidován, dendrologický posudek tak nemohl být realizován. V době nehody také nebylo možno hodnotit stav jasanu dle olistění, když k nehodě došlo 7. 11. 2019, kdy již listí ze stromů převážně opadalo. S ohledem na povědomí žalované o častém napadení stromů dřevokaznou houbou, kdy skutečnost, že zde jasany z tohoto důvodu často padají, potvrdil svědek , jméno FO, . , jméno FO, , ale i svědkyně , jméno FO, , také svědci , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a policista , jméno FO, , a vzhledem k tomu, a že v této oblasti se jednalo o pásmo stromů okolo komunikace (v dopadové vzdálenosti od komunikace), vyvstává otázka, zda svědkem , jméno FO, . , jméno FO, popsaná kontrola porostu byla dostatečná. Dle přesvědčení soudu by intenzita a důslednost provádění dohledu nad porosty v takovém případě /kdy se jedná o porost zahrnující i problematické jasany v těsné blízkosti komunikace/měla být nepochybně vyšší. Tvrzení žalované, že strom (jasan) spadl v důsledku podmáčení terénu a silného větru, bylo vyvráceno důkazy předloženými žalobcem v podobě meteorologického záznamu o srážkách a větrných podmínkách v měsících říjnu a listopadu 2019 v místě nehody, dle kterého v době od 2. 11. do 7. 11. 2019 byly teploty nad nulou (7. 11. 2019 byla teplota okolo 5 stupňů nad nulou), srážky v místě byly minimální, toliko v rozmezí od 2,5 mm do 8 mm, dne 7. 11. 2019 beze srážek, vítr byl mírný, 20 km/h s klesající tendencí.

17. Přestože nelze po žalované žádat, aby měla dokonalý přehled o každém jednotlivém stromu v rámci rozlehlého lesního porostu, měla žalovaná postupovat pečlivě a obezřetně, zejména častěji provádět průběžné kontroly stromů v prostoru podél komunikace se zaměřením na problematické jasany, a to obchůzkou, nikoliv jen kontrolou při projíždění autem. Žalovaná neprokázala, že by takto, při vědomí častého napadení jasanů (obecně i v této oblasti) dřevokaznou houbou chalára fraxinea, pečlivě a důsledně postupovala, a proto má soud za to, že za škodu dle ustanovení § 2937 občanského zákoníku nese odpovědnost jako osoba, která nad věcí měla mít dohled a odpovědnosti se v tomto směru nezprostila.

18. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobci dle ust. § 2937 o. z., se soud pouze nad rámec tohoto závěru zabýval možným porušením prevenční povinnosti zaměstnanců žalované , jméno FO, a , jméno FO, dle ust. § 2901 o. z. (obecná prevenční povinnost) či dokonce dle § 2914 o. z. (škoda způsobená zmocněncem, resp. zaměstnancem), na které žalobce v průběhu řízení rovněž poukazoval s tím, že svědci , jméno FO, a , jméno FO, řádně neoznačili místo spadlého stromu, čímž měli/mohli přispět k vzniku dopravní nehody. V řízení provedenými důkazy však bylo prokázáno, že tito dva zaměstnanci žalované se na místě spadlého stromu nacházeli náhodou, cestou do , adresa, , tedy nikoliv z pokynu zaměstnavatele, aby překážku odstranili. Po zjištění překážky v podobě stromu na silnici, se s autem obrátili a asi 100 m nad touto překážkou umístili výstražný trojúhelník, poté odjeli pro motorovou pilu, aby sami spadlý strom odstranili, tedy jednoznačně měli snahu situaci řešit. , jméno FO, směru ze spodu nahoru, tedy do protisměru, žádné znamení upozorňující na spadlý strom neumístili, což logicky odůvodnili tím, že výstražný trojúhelník měli ve vozidle pouze jeden a z kopce dolů je situace pro řidiče vždy horší. Jednali tak, jak by v dané situaci jednal každý průměrný řidič. Nadto by nebylo bezpečné, aby se snažili přelézt nebo jinak překonat překážku v podobě spadlého stromu, aby ji případně označili i z druhé strany. V daném místě pak není dobrý mobilní signál, proto nebylo možné řešit situaci ihned přivoláním další pomoci. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že ze strany svědků , jméno FO, a , jméno FO, nedošlo k porušení žádné právní povinnosti ani jako zaměstnanců žalované, ani jako běžných fyzických osob či řidičů.

19. Žalovaná a vedlejší účastník v průběhu řízení namítali, že žalobce si fakticky způsobil vznik škody na svém vozidle sám, když jako řidič vozidla narazil vozidlem do již ležícího stromu na vozovce, tedy porušil povinnost řidiče jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. V této souvislosti soud za rozhodující důkaz považuje znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, , který jednak určil mechanismus vzniku poškození vozidla žalobce tak, že tento skutečně narazil do jíž ležícího stromu, který vytvořil jakousi závoru přes silnici v prostoru mezi svahem a svodidly, a jednak, vycházeje z minima informací a z vlastního zkoumání na místě nehody, dospěl k závěru, že pokud by jel řidič rychlostí 90 km/h, tak na vzdálenost nejméně 66 m mohl reagovat na překážku v podobě této závory a zahájit brždění. Zde by znalec řidiči nevytkl, že se nevěnoval řízení, případně že měl opožděnou reakci. Pokud by ale řidič jel rychlostí 50 km v hodině, pak by na vzdálenost 66 m před překážkou bez problémů dobrzdil, jinak by se jednalo o jeho opožděnou reakci. Za hraniční okamžik, kdy se míra zavinění láme, považuje znalec rychlost okolo 85 km/h. Žalobce sám nebyl schopen uvést, jakou rychlostí před nárazem do stromu jel, nicméně prokazatelně intenzivně brzdil (jak potvrdila i jeho manželka , jméno FO, ), ale před překážkou nedobrzdil a do ležícího stromu narazil dle znalce rychlostí asi 35 km/h. Z toho lze dovodit, že žalobce jel rychlostí nejméně 85 km/h, a to v místě, které sice znal, ale v úseku před zatáčkou a v lese, kde padají větve a někdy i stromy, což je obecně známo. Za této situace má soud za to, že žalobce měl přizpůsobit rychlost vozidla svým schopnostem a stavu vozovky, také povětrnostním podmínkám a zejména jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, což potvrdil ve své výpovědi i policista , jméno FO, . Na druhou stranu je třeba zohlednit, že podle znalce , jméno FO, . , jméno FO, , se v daném případě jednalo o dopravně nezvyklý výjev, strom ležel ve výšce asi 80 cm přes svodidla, kde vytvořil určitou závoru, tato mohla splývat se svodidly a s takovou situací se člověk nesetká dvakrát za život. Řidič tak potřeboval nějaký čas k tomu, aby přiřadil míru rizika tomu, co na místě viděl, resp. aby kognitivně vyhodnotil to, co vlastně na místě vidí. Soud tedy dovozuje na straně žalobce spoluzavinění na vzniku škody, spočívající v porušení povinnosti řidiče dle ust. § 18 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kdy toto vyhodnotil, vzhledem ke specifickým okolnostem vzniku nehody, toliko v rozsahu 20 %.

20. S ohledem na výše učiněný závěr pak soud výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 164 000 Kč, což odpovídá výši škody zjištěné znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, (205 000 Kč) po odečtení spoluzavinění ve výši 20 % (41 000 Kč). V rozsahu zbývajícího požadavku žalobce (původně ve výši 300 000 Kč), tj. co do částky 136 000 Kč, byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v řízení úspěšný jen částečně, stejně jako žalovaná. Poměr úspěchu žalobce a úspěchu žalované činí 54,67 % : 45,33 %, rozdíl pak činí toliko 9,34%, tj. jde o nepatrný úspěch žalobce. Soud proto výrokem III. rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení vznikly náklady státu, když z rozpočtových prostředků soudu bylo uhrazeno svědečné svědkům , jméno FO, (1 322 Kč), , jméno FO, (929 Kč), , tituly před jménem, , jméno FO, (426) a , jméno FO, (506 Kč), celkem ve výši 3 183 Kč. Dále pak bylo z rozpočtových prostředků zaplaceno znalečné znalci , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 627 Kč /nad rámec částky 5 000 Kč ze zálohy složené žalobcem/ a znalci , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 14 748 Kč. Celkem tak stát vynaložil na nákladech řízení částku ve výši 18 558 Kč. S ohledem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, rozhodl soud tak, že žalobce (výrok IV. rozsudku) a žalovanou s vedlejším účastníkem (výrok V. rozsudku) zavázal shodně k zaplacení ½ nákladů státu, tj. k částce 9 279 Kč.

23. Lhůta k plnění byla soudem v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena ve výrocích I., IV. a V., jako obvyklá, pariční, když nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.