10 C 254/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno o zaplacení 147 558,78 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 53 202,78 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 12 611,95 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 401,85 Kč, a dále běžící roční 12,75 % úrok z částky 145 286,69 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 145 286,69 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 94 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 4 004 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou soudu dne 12. 9. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 147 558,78 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovaným (dále jen dlužníkem) dne 7. 4. 2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, , na základě které poskytl žalobce (věřitel) dlužníkovi úvěr ve výši 200 000 Kč, který byl čerpán bezhotovostně. Dlužník se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 4 802 Kč, počet splátek 60, jejich splatnost vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Dlužník řádně nesplácel sjednané splátky, uhradil jich pouze 22 a proto došlo v souladu se smlouvou o úvěru k zesplatnění celého úvěru ke dni 3. 7. 2024. Ke dni 2. 9. 2024 dlužník dluží na jistině částku 145 286,69 Kč, na poplatcích úvěru 2 272,09 Kč. Věřitel se žalobou domáhá dále příslušenství v podobě ročního 12,75 % úroku z částky 145 286,69 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení, tohoto úroku kapitalizovaného za dobu předchozí v částce 12 611,95 Kč, a ročního 11,75 % úroku z prodlení z částky 145 286,69 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení a tohoto úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu předchozí v částce 3 401,85 Kč. K výzvě soudu žalobce uvedl, že řádně zkoumal schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet. Při tom vycházel ze zjištění, že žalovaného příjem ze závislé činnosti činí 6 364 Kč měsíčně a příjmy rodinných příslušníků v domácnosti činí 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel u rodičů, byl svobodný, bezdětný. Věřitel dále vycházel z (pravděpodobně měsíčních) výdajů žalovaného v celkové výši 19 022 Kč, konkrétně z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 2 500 Kč, z výdajů na bydlení ve výši 11 096 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3 860 Kč a z výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 1 566 Kč. Žalobce vyhodnocoval nejen informace poskytnuté žalovaným, ale tyto následně ještě konfrontoval s výstupy z celé řady registrů/databází, z nichž zjistil, že žalovaný nemá žádné další dluhy mimo žalobce.

2. Soud provedl důkaz výpisem z účtu žalobce k účtu č. , č. účtu, za období 7. – 26. 4. 2022 a návrhem na poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu má soud za prokázáno, že žalovaný dne 7. 4. 2022 čerpal úvěr ve výši 200 000 Kč. Z návrhu na poskytnutí úvěru má soud za prokázáno, že příjmy žalovaného a ostatních rodinných příslušníků představovaly sumu peněz ve výši 26 364 Kč a že výdaje domácnosti žalovaného představovaly náklady na bydlení 2 000 Kč a ostatní výdaje žalovaného ve výši 2 500 Kč. Prohlášené měsíční výdaje domácnosti představovaly sumu 4 500 Kč, spočítané měsíční výdaje domácnosti potom sumu 17 456 Kč. Plánovaná výše splátky měla činit 4 802 Kč.

3. Tato skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.

4. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalovanému částku ve výši 200 000 Kč, z níž žalovaný doposud neuhradil 94 356 Kč. Zbývající dílčí částky představující poplatky a smluvní úroky, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, již však nejsou žádány po právu, protože tato smlouva byla shledána neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že by řádným způsobem splnil svou povinnost zkoumat schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Z žádosti – návrhu na poskytnutí úvěru je zřejmé, že žalobce se naprosto nezajímal o to, s kým žalovaný sdílí společnou domácnost, jaké mají ostatní rodinní příslušníci příjmy a výdaje a jak se tito podílejí na hrazení nákladů na provoz a chod domácnosti a nákladů bydlení. Pokud vyjde soud z nejpravděpodobnějšího předpokladu, že tito rodinní příslušníci jsou rodiče žalovaného, u nichž bydlí, znamená to, že každý z nich dosahuje příjmu nejvýše 10 000 Kč měsíčně, což je částka, která odpovídá spíše sociálním dávkám či nějakému důchodu, nežli příjmu ze zaměstnaní. Totéž platí také o příjmu samotného žalovaného. Pakliže soud vezme v potaz údaje z uvedené důkazní listiny, musel žalobce při zkoumání úvěruschopností dospět k závěru, že průměrná finanční rezerva žalovaného (2 696 Kč) pro splácení předpokládané měsíční splátky je výrazně nižší než tato splátka (4 802 Kč) a žalovaný tedy nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k řádnému zaplacení jakékoliv jedné splátky. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od žalobce částku ve výši 200 000 Kč, kterou v rozsahu částky 94 356 Kč nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, nikoli optikou obecného ustanovení § 586 obč. zákoníku, tedy pouze k námitce dlužníka. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku.

6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 4 004 Kč, která s ohledem na částečný procesní úspěch žalobce představuje 10 % z celkové částky 40 041 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 903 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 25 570 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka v polovině sazby, neboť neobsahuje skutkový rozbor, a účast u ústního jednání), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 7 bod 5 adv. tar. 7 020 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 1 350 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 13 odst. 3 adv. tar. 300 Kč resp. 450 Kč, z náhrady za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu v celkové výši 600 Kč za každou započatou z celkem 4 půlhodin při cestě k ústnímu jednání a při náhradě za jednu takovou půlhodinu ve výši 100 Kč, z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 4 adv. tar. v celkové výši 693 Kč za cestu z , adresa, a zpět k ústnímu jednání soudu, a to osobním vozidlem , Anonymizováno, , rz , SPZ, , s obsahem válců a průměrnou spotřebou dle přiložené kopie TP vozidla a při ceně NM BA 95 a náhradě za použití osobního automobilu ve výši dle aktuální vyhlášky, a při celkové ujeté vzdálenosti 80 km, a z částky 5 925 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 28 213 Kč.