11 C 23/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobců:a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B proti žalované:Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva a práva užívání pozemku a o vzájemném návrhu

I. Žaloba, aby soud určil, že vlastníky (společné jmění manželů) pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, Anonymizováno, o výměře hodnota m2, obec obec, katastrální území adresa, jsou žalobci a oprávněným uživatelem tohoto pozemku, parc. č. hodnota, katastrální území adresa, ostatní plocha, a provozovatel Anonymizováno situované na tomto pozemku je žalovaná, se zamítá.

II. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, způsob využití Anonymizováno, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec obec, katastrální území adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, je žalovaná.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení v částce částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobou ze dne 12. 1. 2024, která byla dále doplněna podáními ze dne 10. 9. 2024, ze dne 28. 3. 2025 a do protokolu dne 26. 6. 2025, domáhali se žalobci proti žalované určení, že jsou vlastníky (společné jmění manželů) pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, Anonymizováno, v katastrálním území adresa, a dále určení, že oprávněným uživatelem tohoto pozemku a provozovatelem Anonymizováno na tomto pozemku je žalovaná. Žalobci tvrdili, že bezpodílovými spoluvlastníky předmětného pozemku se stali na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 1979, předmětný pozemek byl tehdy veden v D-LV jako parc. č. hodnota, louka, katastrální území adresa. Tvrdili, že v roce 2018 nebo 2019, když převáděli nemovitosti, které měli ve společném jmění manželů, na jejich dceru jméno FO, zjistili z výpisu z katastru nemovitostí, že tam chybí parc. č. hodnota. Vycházeli ze smlouvy z roku 1979 a chtěli na dceru převést všechny nemovitosti, které tam byly uvedeny. Obrátili se na katastrální úřad, který jim v roce 2019 sdělil, že parc. č. hodnota je nyní vedena jako parc. č. hodnota. Dále jim katastrální úřad sdělil, že ohledně předmětného pozemku je vedeno duplicitní vlastnictví, a proto se mají obrátit na soud. Naléhavý právní zájem na určení, že jsou vlastníky parc. č. hodnota spatřovali v tom, že k předmětnému pozemku je v katastru nemovitostí veden duplicitní zápis vlastnického práva. Co se týká naléhavého zájmu na určení, že oprávněným uživatelem předmětného pozemku a provozovatelem Anonymizováno situované na tomto pozemku je žalovaná, spatřovali žalobci naléhavý právní zájem na určení v tom, že „předmětný pozemek nabyli kupní smlouvou v roce 1979 a od té doby nikomu nic nepodepsali“.

2. Žalovaná ve svých vyjádřeních navrhovala zamítnutí žaloby a zároveň v podání ze dne 21. 10. 2024 učinila vzájemný návrh, kterým se domáhala určení, že vlastníkem parc. č. hodnota v katastrálním území adresa je žalovaná. Tvrdila, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 s právními účinky vkladu práva ke dni 13. 9. 2002 (hodnota), kupní smlouvu uzavřela jako kupující s prodávající právnická osoba., IČO IČO. Prodávající právnická osoba., byla v době uzavření kupní smlouvy se žalovanou vlastníkem předmětného pozemku na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela v postavení kupujícího s obcí obec dne 10. 10. 1995. Dále žalovaná uvedla, že parc. č. hodnota v katastrálním území adresa vznikla pro účely grafického vyjádření duplicitního vlastnictví žalobců a žalované k části původního pozemku parc. č. hodnota, jehož původní výměra činila 29 033 m2, a to postupem katastrálního úřadu, jak je blíže popsán v jeho vyrozumění o duplicitním vlastnictví ze dne 14. 1. 2019. Žalovaná tak vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota nabyla na základě platné a účinné kupní smlouvy, která byla přijata katastrem nemovitostí a na základě které bylo vlastnické právo zapsáno, vloženo do katastru nemovitostí. Žalovaná vlastnické právo k předmětnému pozemku uplatňovala a vykonávala bez jakýchkoliv omezení od roku 2002 s tím, že její právní předchůdkyně tak činila rovněž bez omezení a jakýchkoliv pochybností od roku 1995. Toto bezvadné a neomezené vykonávání vlastnického práva trvalo tedy nejméně do roku 2019, kdy se žalobci obrátili na katastrální úřad. Žalovaná již při uzavírání kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 postupovala tak, že neměla žádné pochybnosti o tom, že kupuje pozemek od vlastníka. Běžná opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky směřující k tomu, aby se ujistila, že stav ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem. I kdyby žalovaná v době nabytí vlastnického práva v roce 2002 prováděla šetření v katastru nemovitostí, tak by zjistila, že vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota nabyla obec na základě zákona o přechodu majetku státu do majetku obcí, což vyplývá mimo jiné z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota, katastrální území adresa, ze dne datum, tedy před uzavřením kupní smlouvy mezi obcí obec a právnická osoba. Rovněž to vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. 2. 2002. Ještě k datu 15. 10. 2018 byla žalovaná vedena jako výlučný vlastník pozemku parc. č. hodnota zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa a nejednalo se o žádný duplicitní zápis. Žalovaná kupovala uvedený pozemek v dobré víře ve správnost zápisu do katastru nemovitostí a stejně tak to určitě činila společnost právnická osoba., která neměla důvod pochybovat o tom, že vlastníkem parc. č. hodnota je obec obec, která byla ještě v roce 1995 před uzavřením kupní smlouvy s právnická osoba., vedena v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník tohoto pozemku. Jak společnost právnická osoba., tak žalovaná nabyly pozemek s úmyslem mít jej pro sebe. Na tomto pozemku, jakož i na dalších pozemcích, které byly předmětem kupní smlouvy, byla společnost právnická osoba., investorem úpravy Anonymizováno a na těchto pozemcích se nacházela a dosud nachází Anonymizováno, která je provozována. Anonymizováno byla povolena v roce 1992, kolaudována byla v roce 1993, průvodní zpráva rekultivace konstatuje existenci skládky již od roku 1975. V roce 1993 byl již bývalý pozemek žalobců pod tělesem Anonymizováno. V roce 1993 byl již pozemek oplocen a žalobci od roku 1993 na pozemek neměli přístup. Teprve z roku 2018 jsou doklady, ze kterých vyplývá, že část parcely ZE č. hodnota, která byla oddělena dle geometrického plánu hodnota, byla sloučena do nově vzniklé parcely KN 435 a následně byl vyhotoven neměřický záznam č. hodnota, na základě kterého došlo k rozdělení pozemku parc. č. hodnota o výměře 29 033 m2, ostatní plocha, skládka, na pozemek hodnota o výměře 28 375 m2 a pozemek parc. č. hodnota o výměře 658 m2. Žalovaná tedy nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí (žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2016 sp. zn. 31 Cdo 353/2016 a další). Dále poukázala na to, že druhotným způsobem možného nabytí vlastnického práva žalovanou k předmětnému pozemku je vydržení (uplynutí vydržecí doby), když žalovaná předmětný pozemek užívá v dobré víře a poctivě jej nabyla, po celou dobu od roku 2002 a stejně tak pozemek užíval v dobré víře její právní předchůdce od roku 1995. Držba předmětného pozemku žalovanou je poctivá, pravá a nepřetržitá a s ohledem na její délku došlo žalovanou k vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa je dán duplicitním zápisem vlastnictví k tomuto pozemku, a tedy nejistotou a rozporem mezi žalovanou a žalobci o tom, kdo je skutečný vlastník předmětného pozemku, když tento rozpor nelze odstranit jinak než rozhodnutím soudu.

3. Do protokolu při jednání dne 24. 11. 2025 žalobce a) uvedl, že někdy v 90. letech minulého století jednal se starostou obce obec o uzavření kupní smlouvy, která se měla týkat předmětného pozemku. Věděl, že se pozemky vykupovaly kvůli Anonymizováno. Pamatuje si, že o uzavření kupních smluv jednalo dalších 16 nebo 17 vlastníků, protože na jejich pozemky měla také zasahovat Anonymizováno. Ví o tom, že ostatní vlastníci uzavřeli kupní smlouvy a dostali vyplaceny peníze. On žádnou kupní smlouvu neuzavřel a nedostal nic. O celou věc se už nezajímal, uvedl, že to bylo z toho důvodu, že od roku 2000 do roku 2010 pracoval v zahraničí. Znovu se o to začal zajímat až v roce 2019, když převáděli nemovitosti na dceru.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k 1. 3. 2024 soud zjistil, že ohledně pozemku parc. č. hodnota o výměře 658 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití skládka, obec obec, katastrální území adresa, list vlastnictví hodnota, je zapsán duplicitní zápis vlastnictví, a to pro žalobce a) i b) (společné jmění manželů) a dále pro žalovanou. Nabývacím titulem pro žalobce a) a b) je smlouva o převodu nemovitosti hodnota kupní ze dne datum, reg. dne datum, hodnota. Nabývacím titulkem pro žalovanou je smlouva kupní ze dne 2. 9. 2002. Právní účinky vkladu práva ke dni 13. 9. 2002, V-hodnota. Stejné údaje soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 26. 1. 2026.

5. Z přípisu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, číslo jednací hodnota, ze dne 14. 1. 2019, adresovaného žalobcům i žalované, soud zjistil, že Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen katastrální úřad), v souvislosti s žádostí žalobce a) o prošetření vlastnictví, která byla katastrálnímu úřadu doručena dne 4. 6. 2018, zjistil, že k nemovitosti – část parcely č. hodnota v katastrálním území adresa je v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo svědčící ve prospěch různých vlastníků dle těchto právních listin:

1. Dle smlouvy o převodu nemovitosti hodnota, kupní smlouva ze dne 11. 10. 1979, reg. dne 19. 10. 1979, uložené ve sbírce listin pod položkou výkazu změn hodnota, ve prospěch SJM jméno FO a jméno FO (jedná se o část parcely zjednodušené evidence, původ pozemkový katastr č. hodnota o výměře 658 m2, označenou v geometrickém plánu pro trvalý zábor Anonymizováno z roku 1992, č. zak. hodnota, jako díl „hodnota“).

2. Dle kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002, právní účinky vkladu práva ke dni 13. 9. 2002, uložené ve sbírce listin pod sp. zn. V-hodnota, ve prospěch Jméno žalované. (celá parcela katastru nemovitostí č. hodnota o výměře 29 033 m2, která vznikla mimo jiné z části parcely zjednodušené evidence, původ pozemkový katastr č. hodnota o výměře 658 m2 podle geometrického plánu pro trvalý zábor Anonymizováno z roku 1992, č. zak. hodnota, položka výkazu změn hodnota. Pro grafické vyjádření duplicitního vlastnictví vyhotovil katastrální úřad technický podklad – neměřický záznam č. hodnota, ve kterém oddělil předmětnou část parcely č. hodnota o výměře 658 m2 v souladu s podklady uloženými v měřické dokumentaci a sbírce listin a nově vzniklou parcelu označil parcelním číslem hodnota. Zbylá část parcely č. hodnota bude nadále evidována na listu vlastnictví č. hodnota (vlastník Jméno žalované.) jako parcela č. hodnota o výměře 28 375 m2. Dále byl založen list vlastnictví č. hodnota, katastrální území adresa, kde byl proveden zápis vlastnického práva k nemovitosti parcela č. hodnota duplicitně ve prospěch výše uvedených vlastníků (žalobci i žalovaná). U zjištěného stavu se nejedná o chybu v katastru nemovitostí, neboť zákon označuje jako chybu v katastru takový stav, kdy chybné údaje vznikly zřejmým omylem při vedení a správě katastru nemovitostí (§ 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, katastrální zákon). Pokud je obsah katastru v souladu s právními listinami, avšak je v rozporu se skutečným stavem právním, nemůže takový stav odstranit podle platného právního řádu katastrální úřad. Katastrální úřad dále adresáty (účastníky řízení) poučil, že duplicitní zápis bude v případě sporu o vlastnictví odstraněn na podkladě návrhu na vklad, jehož přílohou bude pravomocné rozhodnutí soudu zaslaného katastrálnímu úřadu přímo soudem, nebo v případě shody o vlastnictví na základě návrhu na vklad, jehož přílohou bude uznání provedené souhlasným prohlášením s náležitostmi podle § 66 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhlášky), popřípadě jednostranným prohlášením s obdobnými náležitostmi podle § 66 odst. 2 katastrální vyhlášky, že vlastnické právo druhé osoby k nemovitosti prohlašující osobou není zpochybňováno. Pokud nebude katastrálnímu úřadu předložena listina na odstranění shora uvedeného vadného stavu, bude k dotčeným nemovitostem i nadále vlastnictví zapsáno duplicitně pro všechny shora uvedené vlastníky příslušných právních listin. Přílohou tohoto přípisu byl výpis z katastru nemovitostí pro duplicitní zápis vlastnictví LV č. hodnota prokazující stav evidovaný k datu 14. 1. 2019 (duplicitní zápis vlastnictví – stejné jako bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku) a kopie katastrální mapy ze dne 14. 1. 2019 (parcely č. hodnota a č. hodnota). Z přípisu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, č. j. hodnota, ze dne 30. 11. 2022 adresovaného žalobcům soud zjistil, že katastrální úřad jim oznámil, že neprovedl opravu chyby v katastrálním operátu na základě jejich žádosti ze dne 1. 11. 2022 týkající se zápisu vlastnického práva pro společné jmění manželů k pozemku parcela č. hodnota v katastrálním operátu pro katastrální území adresa. Institut opravy chyby v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami, které jsou uloženy ve sbírce listin katastrálního úřadu. Opravu chybného údaje lze provést pouze v případě, kdy je pro ni podklad v listině, která je uložena ve sbírce listin katastrálního úřadu. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby řešit a opravovat pouze chyby, které vznikly zřejmým omylem a nesporné. To však není tento případ. V přípisu katastrálního úřadu je dále žalobcům sděleno, že provedli šetření a zjistili, že ve sbírce listin katastrálního úřadu jsou uloženy listiny: kupní smlouva ze dne 11. 10. 1979, č. reg. hodnota, listina uložena pod pvz č. hodnota. Na základě této kupní smlouvy se žalobci stali vlastníky mimo jiné pozemku v D-LV parc. č. hodnota. Jednalo se o pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem – původ pozemku pozemkový katastr – parc. č. hodnota, jehož hranice nebyly v mapě evidence nemovitostí zobrazeny, a který byl sloučen do honu označeného parcelním číslem hodnota v užívání právnická osoba. Dále je ve sbírce listin katastrálního úřadu uložena listina rozhodnutí Okresního úřadu v město, pozemkového úřadu, ze dne datum, č. j. hodnota o navrácení vlastnického práva žalobců mimo jiné k pozemku parc. č. (hodnota) o výměře 870 m2 v katastrálním území adresa. V poznámce rozhodnutí je uvedeno: na pozemku kat. č. (hodnota) probíhá rekultivace, proto zaměřena bude až po dokončení této rekultivace. Dále je ve sbírce listin katastrálního úřadu uložena listina záznam podrobného měření změn č. hodnota z roku 1992 pro zaměření trvalého záboru Anonymizováno adresa. Zápis geometrického plánu zak. č. hodnota pro zaměření trvalého záboru Anonymizováno adresa byl proveden pod pvz č. hodnota. Následně byl v pvz č. hodnota do evidence nemovitostí proveden zápis kupních smluv dokládajících majetkoprávní vypořádání pozemků tvořících těleso Anonymizováno označené parcelním číslem hodnota, jehož vlastníkem se stala obec obec. Dále je ve sbírce listin katastrálního úřadu uložena listina kupní smlouva ze dne datum o prodeji mimo jiné pozemku parc. č. hodnota o výměře 29 049 m2 v katastrálním území adresa mezi prodávajícím obcí obec a kupujícím společností právnická osoba. Katastrální úřad v adresa vklad práva povolil rozhodnutím č. hodnota s právními účinky dne 12. 10. 1995. Zápis vlastnického práva společnosti právnická osoba., k pozemku parc. č. hodnota byl proveden 10. 11. 1995 v pvz č. hodnota. Dále je ve sbírce listin katastrálního úřadu uložena listina návrh na vklad ze dne 10. 9. 2002, jehož přílohou je kupní smlouva ze dne 2. 9. 2002, listina je uložena pod sp. zn. V-hodnota. Na základě rozhodnutí katastrálního úřadu č. j. V-hodnota, o povolení vkladu práva, jehož právní účinky vznikly dnem 13. 9. 2002, a kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002, se společnost právnická osoba, (žalovaná) stala vlastníkem parc. č. hodnota pro katastrální území adresa. Dále katastrální úřad poukázal na sdělení ze dne 14. 1. 2019 (viz výše v tomto bodu odůvodnění rozsudku). Dále sdělil katastrální úřad žalobcům, že duplicitní zápis vlastnictví bude v katastrálním operátu katastrálního území adresa veden do té doby, dokud nebude katastrálnímu úřadu doručena listina, ve které bude určeno, kdo z duplicitně zapsaných vlastníků je skutečným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota. Duplicitní zápis může být odstraněn na základě uznání vlastnictví ve formě souhlasného prohlášení nebo v případě, že mezi dotčenými subjekty k dohodě nedojde, na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Žalobci byli poučeni, že pokud katastrálnímu úřadu do 30 dnů od doručení tohoto oznámení sdělí, že s neprovedením opravy chyby nesouhlasí, zahájí katastrální úřad ve věci správní řízení a vydá rozhodnutí podle správního řádu. Jak vyplývá z listiny oznámení o zahájení řízení ze dne 6. 1. 2023, Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, oznámil žalobcům i žalované, že dnem datum bylo v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 zákona o katastru nemovitostí, neboť katastrálnímu úřadu byl doručen nesouhlas žalobců s oznámením o neprovedení opravy chyby v katastrálním operátu týkající se zápisu vlastnického práva společného jmění žalobců k pozemku parc. č. hodnota 2 v katastrálním území adresa.

6. Ze stejnopisu notářského zápisu N hodnota sepsaného dne 11. 10. 1979 soud zjistil, že byla uzavřena kupní smlouva, kterou mezi sebou uzavřeli jméno FO a Jméno žalobce B jako prodávající a jméno FO a Jméno žalobce B (žalobci) jako kupující. Dle čl. I. kupní smlouvy podle odevzdací listiny ze dne 5. 3. 1953 č. j. hodnota, a postupní smlouvy ze dne 28. 10. 1952 jsou manželé jméno FO a Jméno žalobce B podílovými spoluvlastníky každý k 1/2 nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, to je rodinného domu č. p. hodnota, stodoly, prádelny, studny, oplocení, porostů, pozemků parc. č. hodnota, st. plocha, č. hodnota, zahrada, č. hodnota, role, č. hodnota, zahrada, č. hodnota, role, a pozemků v D-LV parc. č. hodnota, hodnota, hodnota, louky, hodnota, role, které prodávají se všemi součástmi, skutečným a právním příslušenstvím bez dluhů a břemen, v dnešním stavu a kvalitě manželům jméno FO a Jméno žalobce B (žalobcům) do jejich bezpodílového spoluvlastnictví a tito je kupují za vzájemně ujednanou kupní cenu 89 657 Kčs. Na srážku z kupní ceny kupující poskytnou prodávajícím v převáděném rodinném domku nedílné, doživotní, bezplatné právo bytu a spoluužívání veškerého obvyklého domovního příslušenství, s právem volného pohybu po nemovitostech atd., jak je ve smlouvě dále podrobně rozepsáno, po kapitalizaci v ceně 9 000 Kčs. Část kupní ceny ve výši 8 774 Kčs se rovná hodnotě pozemků v užívání socialistické zemědělské organizace, které převodci darují nabyvatelům, což oni s díky přijímají. Další část kupní ceny ve výši 20 000 Kčs kupující zaplatili prodávajícím již dříve před sepisem smlouvy, tito potvrzují příjem celé této částky. Zbytek kupní ceny ve výši 51 883 Kčs kupující zaplatí prodávajícím nejpozději do 2 let od registrace smlouvy, do té doby bez úroků. Smlouva vyžadovala souhlas podle ustanovení § 490 odst. 2 občanského zákoníku a zák. č. 146/1971 Sb. a nabývala platnosti dnem její registrace na Státním notářství v Opavě. K předmětné kupní smlouvě je přiloženo rozhodnutí Rady MNV v adresa ze dne 12. 10. 1979, která schválila podle § 490 odst. 2 občanského zákoníku a zákona č. 146/1971 Sb. předmětný převod nemovitostí, když nezjistila žádné překážky k vydání tohoto souhlasu. Státní notářství smlouvu registrovalo dne 19. 10. 1979 pod č. reg. hodnota. Tímto dnem nastaly právní účinky registrace.

7. Z výpisu z evidence nemovitostí, výpis z listu vlastnictví č. hodnota, výpis z evidenčního listu č. hodnota, obec obec, ze dne 10. 5. 1990, a připojeného snímku pozemkové mapy, tyto listiny soudu předložili žalobci, soud zjistil, že k uvedenému datu (10. 5. 1990) byli žalobci zapsáni jako vlastníci mimo jiné pozemků zapsaných v D-LV parc. č. (hodnota) louka (870 m2), parc. č. (hodnota) louka (1 430 m2), parc. č. (hodnota) louka (2 690 m2), a to na základě kupní smlouvy z 11. 10. 1979, č. hodnota. Vyjmenované pozemky jsou zobrazeny na připojeném snímku pozemkové mapy vyhotovené dne 12. 2. 1991. K tomu žalobci předložili také kopii katastrální mapy ze dne 14. 1. 2019, na které je parc. č. hodnota a parc. č. hodnota. Dále žalobci předložili výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 6. 5. 2021, soud zjistil, že k tomuto datu byl již zapsán duplicitní zápis vlastnictví k pozemku parc. č. hodnota, katastrální území adresa (stejné viz bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku).

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 10. 10. 1995 mezi kupujícím právnická osoba., IČO IČO, zastoupeným statutárním zástupcem tituly před jménem jméno FO, finančním ředitelem a.s., a prodávající obcí adresa, zastoupenou starostou obce jméno FO, soud zjistil, že dle čl. I. této smlouvy je prodávající dle výpisu z katastru nemovitostí bezpodílovým vlastníkem pozemků č. parcel hodnota o výměře 10 840 m2 a 1840/2 o výměře 1 398 m2, katastrální území adresa, parcel č. hodnota o výměře 4 692 m2 a č. hodnota o výměře 29 049 m2, katastrální území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota a č. hodnota u Katastrálního úřadu v adresa. Dle čl. II. této smlouvy prodávající touto kupní smlouvou prodává nemovitosti uvedené v části I. se všemi právy za dohodnutou cenu částka. Kupující touto smlouvou uvedené nemovitosti kupuje za dohodnutou cenu a dle výslovného prohlášení prodávajícího přejímá bez jakýchkoliv právních vad do svého vlastnictví. Kupující prohlašuje, že je mu dobře znám skutečný stav kupovaných nemovitostí a že odpovídá kupní ceně, kterou si sjednali. Dále bylo dohodnuto (čl. III. smlouvy), že kupující poukáže náhradu v hotovosti do 30 dnů po vydání rozhodnutí o vkladu do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v adresa. Tímto dnem přejdou na kupujícího veškerá práva i povinnosti spojená s prodejem nemovitostí. Dle čl. IV. smlouvy návrh na vklad do katastru nemovitostí provede strana kupující. Daň z převodu nemovitosti zaplatí strana prodávající. Dle čl. V. smlouvy účastníci smlouvy prohlásili, že tato smlouva je souhlasným, svobodným a vážným projevem jejich skutečné vůle, že smlouvu neuzavřeli v tísni nebo za nevýhodných podmínek a že s obsahem smlouvy souhlasí tak, aby mezi nimi nedošlo k rozporu. Dle čl. VI. smlouvy obě strany svolily k tomu, aby podle této smlouvy byly z listu vlastnictví č. hodnota a č. hodnota bezbřemenně odepsány nemovitosti touto smlouvou vykoupené a byl proveden vklad vlastnického práva Katastrálním úřadem v adresa na listu vlastnictví č. hodnota právnická osoba. V čl. VII. je deklarováno, že smlouva je sepsána v 5 stejnopisech, z nichž po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí kupující obdrží 1 vyhotovení, prodávající 1 vyhotovení a 3 vyhotovení zůstanou pro potřeby katastrálního úřadu. Smlouva byla podepsána za kupujícího tituly před jménem jméno FO, finančním ředitelem a.s., a za prodávajícího jméno FO, starostou obce adresa. Katastrální úřad v adresa povolil vklad práva rozhodnutím č. j. hodnota, vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne 10. 11. 1995, právní účinky vkladu vznikly dnem 12. 10. 1995. Z přiloženého výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dne 9. 10. 1995 vyplývá, že na listu vlastnictví č. hodnota, katastrální území adresa, byla ke dni vyhotovení výpisu jako vlastník pozemků č. parcely hodnota o výměře 4 692 m2, louka, parcela č. hodnota o výměře 29 049 m2, louka, vedena obec adresa. Jako „nájemce“ je veden u parc. č. hodnota „právnická osoba“ a u parc. č. hodnota „právnická osoba“. Jako nabývací titul celého vlastnictví je uveden zákon č. 172/1991 Sb., dále následuje výčet listin, a to pro parcelu č. hodnota: hodnota, hodnota, hodnota hodnota, hodnota, hodnota, hodnota (za lomítkem je asi chybné číslo), hodnota, vše hodnota, dále pro parcelu č. hodnota: hodnota, hodnota, hodnota, vše hodnota.

9. Z předloženého stavebního povolení vydaného Stavebním úřadem adresa dne 6. 10. 1992 pod č. j. hodnota. soud zjistil, že právnická osoba požádal dne 7. 9. 1992 o vydání stavebního povolení na stavbu „úprava Anonymizováno TKO a její rozšíření“. Stavba je umístěna jižně od státní silnice hodnota v prostoru stávající Anonymizováno v katastrálním území adresa. Územní rozhodnutí bylo vydáno stavebním úřadem adresa dne 29. 5. 1992 pod č. j. hodnota. Stavební úřad adresa podle § 62 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), projednal žádost ve stavebním řízení a zjistil, že žadatel hodlá provést stavbu „Úprava Anonymizováno TKO a její rozšíření“ dle atypového projektu na vlastních pozemcích katastrální území adresa. Výstavba skládky je rozdělena na stavbu vlastní Anonymizováno, odvodňovacích kanálů, provozní budovy a příjezdové komunikace. Dále je popsáno, co je třeba provést pro výstavbu vlastní Anonymizováno. Je rozepsáno, že vlastní prostor Anonymizováno je rozdělen do 7 samostatných sekcí. Je popsáno, jak je navržena provozní budova i příjezdová komunikace. Objem Anonymizováno TKO činí 150 000 m3, plocha Anonymizováno je 4,586 ha. Stavební náklady se odhadují na částka. Souhlas k trvalému odnětí zemědělské půdy zemědělskému půdnímu fondu vydal Městský úřad adresa dne 4. 9. 1992 pod č. j. hodnota. Investor prokázal, že je vlastníkem stavebního pozemku kupními smlouvami, které byly registrovány Státním notářstvím v adresa, další podrobnosti jsou zřejmé z přiložené dokumentace. Stavební úřad v provedeném stavebním řízení přezkoumal předloženou žádost o stavební povolení s dotčenými orgány státní správy a zjistil, že uskutečněním (ani užíváním) stavby nejsou ohroženy zájmy společnosti ani nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků řízení, dokumentace stavby splňuje požadavky stanovené vyhl. č. 83/1976 Sb. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby, a stavbu povolil. Dále soud zjistil, 23. 4. 1993 pod č. j. hodnota bylo vydáno dílčí kolaudační rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání sektorů č. 1, 2, 3, provozní budovy a garáže stavby „Anonymizováno TDK adresa“, na které se tato dílčí kolaudace vztahuje. Z předloženého kolaudačního rozhodnutí ze dne 5. 10. 1993 soud zjistil, že toto rozhodnutí vydal stavební úřad adresa pod č. j. hodnota a povolil užívání skládky – sektorů 4, 5, 6 a 7, jak je dále rozepsáno v kolaudačním rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí je zároveň ve smyslu § 82 odst. 3 stavebního zákona osvědčením, že stavba je způsobilá k provozu.

10. Z kupní smlouvy a smlouvy o převodu užívacího práva ke skládce odpadů, která byla uzavřena mezi právnická osoba., IČO IČO, zastoupenou tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, předsedou představenstva, a tituly před jménem jméno FO, členem představenstva, jako prodávající a právnická osoba, IČO IČO žalované (žalovaná), zastoupenou jednatelem tituly před jménem jméno FO, jako kupující dne 2. 9. 2002 soud zjistil, že dle čl. I. této smlouvy prodávající je mimo jiné vlastníkem nemovitostí – pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, Anonymizováno, budovy občanské vybavenosti na parc. č. hodnota – zastavená plocha a nádvoří, pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, skládka, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, dále pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, jiná plocha, a pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, jiná plocha, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa. Dle čl. II. této smlouvy je prodávající dále dle kolaudačních rozhodnutí ze dne 23. 4. 1993 a 5. 10. 1993 vlastníkem stavby Anonymizováno, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, vybudované na parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, katastrální území adresa, a parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, katastrální území adresa. Nemovitosti včetně stavby skládky jsou popsány ve znaleckém posudku č. hodnota ze dne 2. 5. 2002 znalce tituly před jménem jméno FO. Dle smlouvy je dále prodávající vlastníkem věcí, jejichž soupis včetně specifikace a cen je uveden v příloze č. 1 této smlouvy, která je její nedílnou součástí. Dle čl. III. smlouvy prodávající touto kupní smlouvou prodává a kupující do svého vlastnictví kupuje nemovitosti a stavbu Anonymizováno specifikované v odst. I. a II. smlouvy se všemi součástmi, skutečným a právním příslušenstvím, zejména venkovními úpravami a trvalými porosty za dohodnutou kupní cenu částka. Věci movité specifikované v příloze č. 1 prodávající prodává a kupující touto smlouvou kupuje za dohodnutou cenu částka + 22 % DPH. V čl. IV. je rozepsáno, jakým způsobem bude uhrazena kupní cena s tím, že v den podpisu smlouvy kupující zaplatí částka a zbývající částku částka uhradí do 15. 12. 2002 na účet prodávajícího ve smlouvě uvedený. V čl. V. prodávající prohlásil, že na převáděných nemovitostech neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiná omezení vlastníka. Dále prodávající prohlásil, že má odvedeny všechny poplatky za Anonymizováno oprávněným příjemcům poplatků a že nemá povinnost úhrady penále za pozdní úhradu poplatků nebo sankce plynoucí ze správního řízení ke Anonymizováno se vztahující. Kupující prohlásil, že je mu znám technický i právní stav nemovitostí převáděných touto smlouvou a takto je do svého vlastnictví kupuje, zároveň kupující prohlásil, že je mu znám stav Anonymizováno a všech movitých věcí specifikovaných v příloze č. 1 a rovněž je v dnešním stavu a kvalitě do svého vlastnictví kupuje. Dle čl. VI. smlouvy kupující nabude vlastnictví k převáděných nemovitostech vkladem smlouvy do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v adresa, vlastnictví ke stavbě, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, dnem podpisu této smlouvy, vlastnictví k věcem movitým dnem úplného zaplacení jejich kupní ceny. Bylo dohodnuto, že návrh na vklad do katastru nemovitostí včetně poplatků provede prodávající. Daň z převodu nemovitostí zaplatí kupující. Dle čl. VII. prodávající touto smlouvou předává a kupující přejímá jako nový provozovatel všechna užívací práva ke Anonymizováno dle příslušných právních předpisů. Kupující se zavazuje převzít veškerá dosavadní práva a povinnosti prodávajícího jako provozovatele Anonymizováno z dosud uzavřených smluv, zejména ze smlouvy s městem adresa a ostatními dodavateli Anonymizováno. Ke splnění tohoto závazku poskytne prodávající kupujícímu kopie všech dosud platných smluv a jejich dodatků s dodavateli Anonymizováno. Kupující se zároveň zavázal uzavřít smlouvu o ukládaní Anonymizováno s prodávajícím za obvyklých podmínek. Dle čl. VIII. smlouvy se prodávající zavázal předat kupujícímu při podpisu smlouvy v jednom vyhotovení kopie všech dokladů osvědčujících množství a druh dosud na Anonymizováno, evidenci Anonymizováno a roční hlášení, doklady o monitorování průsakových a podzemních vod, to vše za celé období dosavadního provozu Anonymizováno. Rovněž se zavázal předat rozhodnutí správních orgánů vztahující se k provozu Anonymizováno. Dále se zavázal předat originály nebo ověřené kopie listu vlastnictví, všech kolaudačních rozhodnutí Anonymizováno a staveb na ní stojících, vodoprávních rozhodnutí a kompletní stavební dokumentaci Anonymizováno včetně Anonymizováno ověřenou ve stavebním řízení. V čl. IX. smlouvy je pak sjednán převod rezervy na rekultivaci a zajištění péče o Anonymizováno a asanaci po ukončení jejího provozu ve výši částka. Účastníci prohlásili, že obsah smlouvy odpovídá jejich svobodné a pravé vůli, že nebyla uzavřena v tísni ani za nevýhodných podmínek. Smlouva byla sepsána v 6 vyhotoveních, z nichž 4 byly pro katastrální úřad, 1 pro prodávajícího a 1 pro kupujícího. Smlouva byla podepsána za prodávajícího předsedou představenstva tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a tituly před jménem jméno FO, členem představenstva, a za kupujícího (žalovanou) tituly před jménem jméno FO jednatelem. Smlouvu sepsala advokátka tituly před jménem jméno FO, před kterou zástupci prodávající i kupující strany (statutární zástupci) smlouvu podepsali.

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v adresa, oddíl C, vložka 14263, týkajícího se žalované, soud zjistil, že v době uzavření kupní smlouvy a smlouvy o převodu užívacího práva ke skládce odpadu, která byla uzavřena dne datum (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozsudku) byli jednateli žalované tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, způsob jednání za společnost: Jednatelé jednají jménem společnosti navenek každý samostatně. V současné době jsou jednateli žalované tituly před jménem jméno FO a jméno FO, způsob jednání: Za společnost jedná jednatel samostatně.

12. Z výpovědi jednatele žalované tituly před jménem jméno FO, který byl jejím jednatelem i v době, kdy byla uzavřena kupní smlouva mezi právnická osoba., a žalovanou, to je datum, soud zjistil, že smlouvu podepisoval jeden z tehdejších jednatelů žalované tituly před jménem jméno FO, který však již nežije. tituly před jménem jméno FO samozřejmě o nákupu „Anonymizováno“ byl podrobně informován, vše řešili na poradách v rámci jejich business plánu, vše posuzovali, řešili, jak budou Anonymizováno provozovat. Osobně tehdy viděl výpisy z katastru nemovitostí, protože prověřovali všechny parcely, které by měly být předmětem kupní smlouvy. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl být nějaký problém s pozemky, případně s nějakými jejich částmi. Co se týká předmětného pozemku, tak v době uzavírání smlouvy byl zapsán jako jeden velký pozemek, z katastru nemovitostí nevyplývalo, že by tam byla nějaká část pozemku, se kterou by byl nějaký problém. Pamatuje si, že statutární zástupci právnická osoba., je v době, kdy byla uzavírána kupní smlouva, informovali, že všechny pozemky kupovali v roce 1995 od obce adresa, která byla předchozím vlastníkem. Když nemovitosti kupovala žalovaná, byla jako vlastnice všech nemovitostí v katastru nemovitostí vedena právnická osoba. Všechny nemovitosti, které jsou v kupní smlouvě z 2. 9. 2002 vyjmenovány jako předmět převodu, slouží k provozování Anonymizováno, tak tomu bylo už v době, kdy vlastníkem byla právnická osoba., žalovaná to jen převzala a od té doby, co se stala vlastníkem, tak ve stejném rozsahu Anonymizováno stále provozuje. Celý areál Anonymizováno byl v době, kdy uzavírali kupní smlouvu z 2. 9. 2002, oplocen, od té doby se nic, co se týká rozsahu oplocení, neměnilo, pouze se prováděla údržba oplocení. Celý oplocený areál se v době, kdy nemovitosti od právnická osoba., žalovaná kupovala, využíval, nebyla tam žádná izolovaná část, která by se nevyužívala. Něco takové by reálně ani nešlo, protože provoz Anonymizováno, to je celý systém objektů nad povrchem i pod povrchem, se musí hlídat, například se musí hlídat kvalita podzemích vod v celém objektu, musí se hlídat, aby něco nezasahovalo do životního prostředí a tak podobně. Právě proto, že se jedná o na sebe navazující systém, byl a je celý areál oplocen. Pamatuje si, že žalobci se na žalovanou poprvé obrátili v roce 2018, kdy přišli s tím, že prodej Anonymizováno neprobíhal tak, jak by měl, a dělali si nárok na část jednoho z pozemků. Ví o tom, že proběhla nějaká jednání, kterých se účastnil za žalovanou tituly před jménem jméno FO, který je jejich zaměstnanec a syn již zemřelého tituly před jménem jméno FO, má na starosti správu areálu a údržbu nemovitostí. Dále se jednání s žalobci účastnil tehdejší jednatel tituly před jménem jméno FO, byl jedním z jednatelů, zemřel v roce 2022. Ví o tom, že žalobci požadovali za svůj tvrzený pozemek peněžité vyrovnání, že měli nějaké nereálné požadavky a žalovaná s tím nesouhlasila. Stanovisko žalované je takové, že za nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy z 2. 9. 2002, již jednou zaplatili, navíc, než nemovitosti koupili, tak už vše „2x prošlo přes katastr nemovitostí“ a nikdo nezpochybňoval vlastnictví. V době uzavření kupní smlouvy s právnická osoba., se jednalo o objekt aktivně provozované Anonymizováno, v pořádku byla všechna povolení, Anonymizováno byla funkční, přebírali veškerou dokumentaci, bez toho by to nešlo. Každoročně k nim chodily a chodí různé kontroly.

13. Z žalovanou předloženého výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k 1. 2. 2002 soud zjistil, že jako vlastník pozemku parc. č. hodnota o výměře 29 049 m2, ostatní plocha, Anonymizováno, v katastrálním území adresa (LV č. hodnota) byla k tomuto datu vedena právnická osoba., IČO IČO, nabývací titul smlouva kupní hodnota, vklad ze dne 12. 10. 1995, hodnota 14. Z žalovanou předloženého výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k 15. 10. 2018 soud zjistil, že jako vlastník pozemku parc. č. hodnota o výměře 29 033 m2 ostatní plocha, skládka, v katastrálním území adresa (LV č. hodnota) byla k tomuto datu vedena Jméno žalované., IČO IČO žalované, (žalovaná), nabývací titul smlouva kupní ze dne 2. 9. 2002, právní účinky vkladu práva ke dni 13. 9. 2002, hodnota.

15. Z žalovanou předložené průvodní zprávy rekultivace z roku 1993 (Akce: Úprava Anonymizováno – adresa, Investor: právnická osoba., jméno FO, vypracováno hodnota) soud zjistil, že v této zprávě je konstatována existence předmětné Anonymizováno již od roku 1975. Strana 4, bod 6 Věcné a časové vazby na okolí: „Navrhovaná Anonymizováno je navržena v místě původní divoké Anonymizováno provozované od cca 1975. Nová Anonymizováno je řešena jako zabezpečená řízená Anonymizováno s přemístěním původního Anonymizováno materiálu do rozšířeného prostoru nové Anonymizováno jižním směrem od původní Anonymizováno.“ Z žalovanou dále předložené technické zprávy skládky z roku 1993 (hodnota) soud zjistil, že na straně 10, bod 6. je řešeno oplocení skládky a je navrhováno oplocení podél celého obvodu skládky, jak je v bodu 6. podrobně rozepsáno. Žalovaná dále předložila k důkazu výkres Anonymizováno s doplněním BDG plochy po nákupu – v tomto výkresu jsou zakresleny podklady při výstavbě biodegradační plochy a vyplývá z něj, že již v roce 1993 byl předmětný pozemek zahrnut pod tělesem Anonymizováno. Ze základních údajů o žalované z webových stránek žalované, které žalovaná rovněž předložila k důkazu, soud dále zjistil, že žalovaná v roce 2002 zahájila Anonymizováno v adresa a využívá vlastní biodegradační technologie.

16. Žalobci dále předložili k důkazu výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 17. 8. 2023, katastrální území adresa, list vlastnictví č. hodnota, z toho soud zjistil, že nemovitosti, které měli žalobci ve společném jmění manželů, převedli darovací smlouvou ze dne 23. 1. 2019 na dceru jméno FO, právní účinky zápisu k 29. 1. 2019, V-hodnota. Dále žalobci k důkazu předložili potvrzení Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 23. 7. 2025 o neexistenci daňových nedoplatků k tomuto dni a rozhodnutí Státního notářství v adresa č. j. hodnota v dědické věci po otci žalobce a) – potvrzení o nově najevo vyšlém majetku zůstavitele, což je ideální 1/2 pozemku parc. č. hodnota, role, zapsaná na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, z těchto listin však soud žádná zjištění nečinil (pro rozhodnutí ve věci jsou bez významu).

17. Z dalších účastníky předložených listin soud zjistil, že v roce 2021 vedli mezi sebou písemnou korespondenci týkající se předmětné záležitosti. V podání ze dne 27. 4. 2021 právní zástupce žalované žalobcům sděloval, že žalovaná jejich advokátní kanceláři předložila veškerou dokumentaci týkající se duplicitního zápisu vlastnictví. Uvádí, že po prostudování veškerých podkladů zjišťuje, že první upozornění na nesoulad s faktickým stavem v katastru nemovitostí učinili žalobci podáním adresovaným Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v adresa, dne 1. 10. 2018. Sděluje žalobcům, že kupní smlouva mezí obcí adresa a právnická osoba., byla uzavřena v roce 1995, držba tak nastala v roce 1995 a vydržecí doba skončila v roce 2005, takže žalovaná se stala vlastníkem v roce 2005 na základě vydržení. I v případě, že by se neprokázaly originární důvody nabytí vlastnického práva žalovanou, tedy nabytí na základě smluvních kompetencí, tak by v rámci dobré víry došlo k nabytí vlastnického práva žalovanou z důvodu vydržení. Dále zástupce žalované žalobcům sděloval, že nicméně je zmocněn konstatovat, že celou situaci je možno vyřešit podepsáním souhlasného prohlášení, ze kterého vyplyne, že žalovaná je vlastníkem sporné části pozemku. Žalovaná nabídla kompenzaci a uzavření dohody o narovnání, aby byla vyřešena situace s duplicitním vlastnictvím, a v dohodě o narovnání by bylo stanoveno, že pokud žalobci uznají vlastnické právo žalované, ta jim zaplatí finanční kompenzaci za spornou část nemovité věci. Pokud by žalobci s takovým řešením souhlasili, musely by se strany dohodnout na obvyklé ceně části pozemku. Pokud by k dohodě nedošlo, musely by strany řešit situaci soudní cestou, což je podle sdělení zástupce žalované v podání ze dne 27. 4. 2021 pro obě strany zbytečné. Na toto podání odpovídali žalobci písemným podáním ze dne 13. 5. 2021 a po žalované požadovali cenu za mimosoudní vyrovnání částka celkem. Uváděli, že požadují cenu částka/m2 (týká se pozemku parc. č. hodnota o výměře dle údajů v katastru nemovitostí 658 m2), a to po konzultaci se znalcem z oboru nemovitosti. Tutéž částku žalobci po žalované požadovali v podání ze dne 12. 8. 2021 a znovu v podání ze dne 9. 11. 2021, kdy případně požadovali „nájemné od roku 2002 do současnosti“, a to roční nájemné kolem částka. Jak vyplývá z dalších žalobci předložených listin, žalobci se s předmětnou záležitostí obraceli také na Okresní zastupitelství v adresa (odpověď ze dne 19. 2. 2024), z této listiny však soud žádná zjištění nečinil (pro rozhodnutí ve věci je bez významu). Taktéž v průběhu řízení se strany zpočátku snažily dohodnout na mimosoudním vyřešení věci. Před zahájením jednání ve věci se strany dohodly, že žalobci osloví znalce a na základě jeho závěru sdělí, za jakou cenu by byli ochotni předmětný pozemek bez dalšího přenechat žalované a uzavřít dohodu o narovnání nebo sepsat souhlasné prohlášení (protokol ze dne 26. 6. 2025). Žalobce a) předložil před jednáním soudu dne 22. 9. 2025 znalecký posudek č. hodnota ze dne 26. 7. 2025, o obvyklé ceně pozemku parc. č. hodnota ostatní plocha, skládka, katastrální území adresa, který pro žalobce a) jako objednatele vypracovala znalkyně tituly před jménem jméno FO, znalkyně v oboru ekonomika a stavebnictví, ceny a odhady nemovitostí, stavby obytné, stavby průmyslové. Znalkyně stanovila obvyklou cenu pozemku k datu ocenění, to je k 24. 7. 2025, částkou částka. S takovou cenou zástupce žalované nesouhlasil, neboť taková cena nemovitosti určitě nebyla v roce 2002, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy mezi právní předchůdkyní žalované a žalovanou. Poukazoval na to, že původně žalobci požadovali částka, nebyli však schopni vysvětlit, jak k této částce došli. Přestože soud poskytl účastníkům k jejich žádostem prostor pro mimosoudní vyřešení věci, k tomuto nakonec nedošlo. Do protokolu dne 24. 11. 2025 žalobce a) upřesnil podání žalobců ze dne 29. 10. 2025 a sdělil, že pokud jim žalovaná nezaplatí částka, na žalobě trvají v celém rozsahu. Zástupce žalované do protokolu dne 24. 11. 2025 sdělil, že žalovaná již nemá zájem na mimosoudním vyřešení sporu, není ochotna zaplatit požadovanou finanční kompenzaci a uzavřít dohodu o narovnání.

18. V daném případě se jedná o určovací žalobu podle § 80 o. s. ř., kdy žalobci se domáhají určení, že jsou vlastníky (SJM) pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, a určení, že oprávněným uživatelem tohoto pozemku a provozovatelem Anonymizováno situované na tomto pozemku je žalovaná, a žalovaná navíc podala ve věci vzájemný návrh (§ 97 o. s. ř.), kterým se domáhá, aby soud určil, že ona je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa. Soud obě věci projednal a rozhodl v jednom řízení, a to v souladu s ustanovením § 97 o. s. ř. Oběma stranám se jedná o to, aby byl odstraněn duplicitní zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí k parc. č. hodnota v katastrálním území adresa. Účastníci jsou ve věci věcně legitimováni. Duplicitní zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí k předmětnému pozemku osvědčuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení (např. III. ÚS 3207/10). Naopak, pokud se žalobci domáhali určení, že uživatelem předmětného pozemku a provozovatelem Anonymizováno situované na tomto pozemku je žalovaná, přes opakované poučení ze strany soudu naléhavý právní zájem na tomto určení dostatečně netvrdili a neprokázali. Jestliže není naléhavý právní zájem prokázán, je to důvodem pro zamítnutí žaloby. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní aspekty žaloby. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobci domáhali určení, že žalovaná je oprávněným uživatelem předmětného pozemku a provozovatelem Anonymizováno situované na tomto pozemku, z důvodu nedostatku naléhavého zájmu na tomto určení zamítl.

19. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalobci se na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 1979 stali vlastníky (SJM) mimo jiné pozemku v D-LV parc. č. hodnota v katastrálním území adresa. Jednalo se o pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem – původ pozemku pozemkový katastr – parc. č. hodnota, jehož hranice nebyly v mapě evidence nemovitostí zobrazeny, který byl sloučen do Anonymizováno označeného jako parc. č. hodnota v užívání Jednotného zemědělského družstva adresa. Ve sbírce listin katastrálního úřadu je uložena listina záznam podrobného měření změn č. hodnota z roku 1992 pro zaměření trvalého záboru Anonymizováno adresa. Zápis geometrického plánu zak. č. hodnota pro zaměření trvalého záboru Anonymizováno adresa byl proveden pod pvz č. hodnota, následně byl v pvz č. hodnota do evidence nemovitostí proveden zápis kupních smluv dokládajících majetkoprávní vypořádání pozemků tvořících těleso Anonymizováno označené jako parc. č. hodnota, jehož vlastníkem se stala obec adresa. Podle výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dne 9. 10. 1995 byla jako vlastník pozemku parc. č. hodnota vedena obec adresa. Následně, a to na základě kupní smlouvy ze dne 10. 10. 1995, byl pozemek parc. č. hodnota převeden na právnická osoba. Dle výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k 1. 2. 2002 byla jako vlastník pozemku parc. č. hodnota vedena právnická osoba. Na základě kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 byl pozemek parc. č. hodnota převeden na žalovanou. Žalovaná byla jako výlučný vlastník pozemku parc. č. hodnota vedena ještě k datu 15. 10. 2018. Předmětný pozemek byl součástí Anonymizováno, která byla povolena v roce 1992, kolaudována v roce 1993. V roce 1993 již byl původní pozemek žalobců pod tělesem Anonymizováno, areál Anonymizováno byl oplocen, na pozemek nebyl přístup. Jak společnost právnická osoba., tak žalovaná nabyly pozemky tvořící areál Anonymizováno (tedy i parc. č. hodnota) s úmyslem mít je pro sebe a provozovat je jako areál Anonymizováno. Anonymizováno se na pozemcích dosud nachází a je provozována. Teprve v roce 2019 provedl katastrální úřad na základě žádosti žalobce a) šetření v katastrálním operátu katastrálního území adresa a zjistil, že ve sbírce listin jsou založeny listiny o vlastnickém právu více osob k téže části zemského povrchu (jak je podrobně rozepsáno v bodě 5. odůvodnění tohoto rozsudku). Jednalo se o část pozemku ZE – původ PK – parcela č. hodnota o výměře 658 m2. Pro grafické vyjádření duplicitního vlastnictví vyhotovil katastrální úřad technický podklad – neměřický záznam č. hodnota, ve kterém oddělil předmětnou část parcely č. hodnota o výměře 658 m2 v souladu s podklady uloženými v měřické dokumentaci a sbírce listin a nově vzniklou parcelu označil parcelním číslem hodnota a založil list vlastnictví č. hodnota, katastrální území adresa, kde byl proveden zápis vlastnického práva duplicitně ve prospěch žalobců i žalované. Zbylá část parcely č. hodnota je nadále evidována na listu vlastnictví č. hodnota (vlastník žalovaná) jako parc. č. hodnota o výměře 28 375 m2.

20. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

22. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

23. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, jde-li o věc movitou, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 31 Cdo 353/2016 (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky) přijal a odůvodnil závěr, že „podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, respektive do 31. 12. 2014 (k tomu srov. § 3064 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí“. Ústavní soud v této souvislosti v nálezu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 2219/12, vyložil, že „dobrověrné nabytí vlastnického práva a vydržení představují 2 různé způsoby originárního nabytí vlastnického práva založené celkově na odlišných podmínkách, mezi nimiž se ale v obou případech nachází oprávněná držba“. Pro vznik držby je nezbytné ve smyslu § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, naplnění 2 předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (prvek subjektivní) a faktické ovládání věcí – panství nad věcí (prvek objektivní). K posuzování právní otázky, zda je držitel v dobré víře či nikoli (tedy zda měl držitel držbu oprávněnou), Nejvyšší soud zaujal právní názor (např. rozsudek ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000, rozsudek ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3962/2019), podle něhož „při hodnocení dobré víry je třeba brát vždy v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří“. Dobrá víra je psychický stav držitele – takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska samotného účastníka. K dobré víře právnické osoby je možné uvést, že se zásadně odvíjí od vědomosti statutárních orgánů společnosti (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 427/2013, rozsudek ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2426/2015). Ústavní soud v usnesení ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. IV. ÚS 775/16, vyložil, že k nabytí vlastnického práva od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí může dojít skutečně jen v mimořádných situacích, v nichž dobrověrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Jak bylo v řízení prokázáno, žalovaná již při uzavírání smlouvy postupovala tak, že neměla žádné pochybnosti o tom, že kupuje pozemek od vlastníka. Jak potvrdil ve své výpovědi jednatel žalované tituly před jménem jméno FO, který byl jedním z jednatelů i době uzavíraní předmětné kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002, smlouvu podepisoval jeden z tehdejších jednatelů tituly před jménem jméno FO, o nákupu „Anonymizováno“ však byli podrobně informováni všichni jednatelé, řešili to na poradách v rámci jejich business plánu, vše posuzovali, řešili, jak budou skládku provozovat, viděl výpisy z katastru nemovitostí, protože prověřovali všechny parcely, které měly být předmětem převodu. Nic nenasvědčovalo tomu, že by s pozemky či jejich částmi mohl být nějaký problém. Co se týká pozemku parc. č. hodnota, ten byl v době uzavírání smlouvy zapsán jako jeden velký pozemek, statutární zástupci právnická osoba., žalovanou (její statutární orgán) informovali, že všechny pozemky kupovali od obce adresa, která byla jejich předchozím vlastníkem. Všechny nemovitosti, které byly předmětem převodu dle kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002, sloužily k provozování Anonymizováno, žalovaná to převzala a od té doby, co se stala vlastníkem, ve stejném rozsahu skládku stále provozuje. V době uzavření kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 byl celý areál Anonymizováno oplocen, tak je tomu dosud. Žalovaná kupovala pozemek parc. č. hodnota v dobré víře ve správnost zápisu do katastru nemovitostí, stejně tak její právní předchůdkyně právnická osoba., neměla důvod pochybovat o tom, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota je obec adresa, která byla v roce 1995, před uzavřením smlouvy s právnická osoba., vedena v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník tohoto pozemku (výpis z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 9. 10. 1995, který byl přiložen ke kupní smlouvě ze dne 10. 10. 1995). Před uzavřením kupní smlouvy mezi žalovanou a právnická osoba., byla právnická osoba., vedena v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku parc. č. hodnota (výpis z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 1. 2. 2002). Žalovaná byla ještě k 15. 10. 2018 vedena jako výlučný vlastník pozemku parc. č. hodnota zapsaného na LV č. hodnota pro katastrální území adresa. Jak společnost právnická osoba., tak žalovaná nabyly parc. č. hodnota (stejně jako další nemovitosti převáděné výše uvedenými kupními smlouvami) s úmyslem mít je pro sebe. Na převáděných nemovitostech byla společnost právnická osoba., investorem úpravy Anonymizováno a na těchto nemovitostech se nacházela a dosud nachází Anonymizováno, která je provozována. Již v době nabytí vlastnického práva je naplněn úmysl mít nemovitost (pozemek parc. č. hodnota) pro sebe a mít nad ní panství. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že Anonymizováno byla povolena v roce 1992, kolaudována byla v roce 1993, přičemž v průvodní zprávě rekultivace z roku 1993 je konstatována existence předmětné Anonymizováno již v roce 1975. Bylo prokázáno, že v roce 1993 byl již pozemek oplocen a žalobci od roku 1993 na něj neměli přístup. Žalobce a) přitom v průběhu řízení, a to při jednání dne 24. 11. 2025, výslovně uvedl, že věděl o tom, že „má ten pozemek“ v katastrálním území adresa (původně parc. hodnota), věděl, že se tam vykupují pozemky kvůli Anonymizováno, že se výkup pozemků týká více osob. Někdy v roce 1990 jednal se starostou obce o uzavření smlouvy ohledně toho pozemku. Věděl, že ostatní uzavírali smlouvy a dostali vyplacené peníze, týkalo se to 16 nebo 17 vlastníků, s ním uzavřena smlouva nebyla, on se o to nezajímal, což odůvodňoval tím, že byl od roku 2000 do roku 2010 v zahraničí. Teprve v roce 2018 podal žádost o prošetření vlastnictví na katastrální úřad. A teprve na základě této jeho žádosti došlo k oddělení části parcely č. hodnota o výměře 658 m2 v souladu s podklady uloženými v měřické dokumentaci a sbírce listin a nově vzniklá parcela byla označena jako parc. č. hodnota a došlo k zápisu duplicitního vlastnictví k této parcele. V daném případě jde o tzv. dobrověrné nabytí vlastnického práva na straně žalované, která se stala vlastnicí předmětného pozemku na základě kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002. Žalovaná (její statutární orgán) nemohla ani při vynaložení veškerého úsilí, které po ní lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. I kdyby nedošlo k nabytí vlastnického práva na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí, došlo by k nabytí vlastnického práva na základě vydržení (uplynutím vydržecí doby), když žalovaná pozemek užívá v dobré víře, a poctivě jej nabyla, po celou dobu od uzavření kupní smlouvy z datum a stejně tak pozemek v dobré víře užívala její právní předchůdkyně právnická osoba., od uzavření kupní smlouvy z datum. Držba předmětného pozemku žalovanou je poctivá, pravá a nepřetržitá a s ohledem na její délku by tak došlo k vydržení vlastnického práva. Žalovaná až do doby, kdy byla vyrozuměna katastrálním úřadem o zjištěné duplicitě vlastnického práva (přípis katastrálního úřadu ze dne 14. 1. 2019 – podrobně viz bod 5. odůvodnění tohoto rozsudku), nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že je vlastníkem dané části zemského povrchu (parc. č. hodnota vznikla pro účely grafického vyjádření duplicitního vlastnictví žalobců a žalované k části původního pozemku parc. č. hodnota, jak je podrobně rozepsáno v přípisech katastrálního úřadu ze dne 14. 1. 2019 a 30. 11. 2022). Vzhledem k výše uvedenému soud zamítl žalobu o určení, že vlastníky (SJM) pozemku parc. č. hodnota, katastrální území adresa, jsou žalobci a vyhověl vzájemnému návrhu žalované a určil, že vlastníkem tohoto pozemku je žalovaná.

25. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a částečně (co do 25 %) dle § 150 o. s. ř. Soud rozhodl o nákladech řízení, a to jak o nákladech řízení ve věci uplatněné žalobou, tak o nákladech řízení ve věci uplatněné vzájemným návrhem. Soud projednal nároky uplatněné žalobou i vzájemnou žalobou ve stejném (společném řízení), při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá věc, to je věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou, považuje za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníka a ve vztahu ke každé věci stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2, 3 o. s. ř. a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení, případně zda je zde na místě aplikace § 150 o. s. ř. zcela či zčásti. Náklady, které účastník samostatně vynaložil na více společně projednávaných věcí, je třeba rozdělit podle poměru výše jednotlivých nároků (a to podle toho, jak se ta která ze společně projednávaných věcí podílela na vzniku těchto nákladů /srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017/). Žalovanou v řízení zastupovala advokátka na základě plné moci ze dne 1. 10. 2024 založené ve spise na č. l.

29. Jak řízení o žalobě, tak řízení o vzájemné žalobě, jsou řízení o určení práva (žaloba o určení vlastnického práva k pozemku a o určení oprávněného uživatele tohoto pozemku a provozovatele Anonymizováno na tomto pozemku, vzájemný návrh o určení vlastnického práva k pozemku), v souladu s předloženým vyúčtováním zástupkyně žalované soud při stanovení výše odměny vycházel z ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif (s přihlédnutím k čl. II. Přechodná ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb., když právní služby byly částečně poskytnuty přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby tak činí 2 500 Kč, resp. 3 500 Kč (od 1. 1. 2025), a to v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 advokátního tarifu. K nákladům řízení dále patří náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, resp. 450 Kč (od 1. 1. 2025) za 1 úkon právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokátka učinila (a vyúčtovala) v řízení za žalovanou 2 úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 18. 10. 2024), dále 3 úkony právní služby po 3 700 Kč (podání ve věci samé ze dne 16. 9. 2025, účast u jednání soudu dne 24. 11. 2025 v době od 9:40 hodin do 11:25 hodin, účast u jednání soudu dne 22. 1. 2026 v době od 9:30 hodin do 10:45 hodin). Takže dále náklady řízení představují 2 x 300 Kč a 3 x 450 Kč paušální náhrada hotových výdajů, což je v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále náklady řízení představují náhradu 2 x 1 850 Kč dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za účast u jednání, které bylo odročeno bez projednání věci (26. 6. 2025 strany požádaly soud, aby jednání nezahajoval a poskytl jim lhůtu 2 měsíců k mimosoudnímu jednání, 22. 9. 2025 strany požádaly soud, aby jednání nezahajoval, žalovaná totiž podala další vyjádření a žalobce a) se s tímto chtěl seznámit a konzultovat další postup s advokátem). Dále náklady řízení představují náhradu za ztrátu času za celkem 16 půlhodin po 150 Kč, to je celkem 2 400 Kč (náhrada za ztrátu času 4x k jednání soudu ze sídla advokáta a zpět) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3, advokátního tarifu. Dále náklady na cestovném osobním automobilem tovární značka, RZ SPZ, k Okresnímu soudu v adresa (4x k jednání soudu) na trase adresa a zpět, počet ujetých kilometrů vždy 80,8 km x 4 = 323,2 km. Průměrná spotřeba nafty 5,5 l/100 km, vyhlášková cena motorové nafty 34,70 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., 34,10 Kč dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., 5,90 Kč dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla tak činí 623 Kč + 623 Kč + 623 Kč + 628,26 Kč = 2 497,26 Kč. Všechny vyjmenované úkony se týkaly stejnou měrou jak žaloby, tak i vzájemné žaloby, zástupkyně žalované další náklady řízení nepožadovala. Náklady právního zastoupení celkem 24 150 Kč + 2 497,26 Kč = 26 647,26 Kč. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o částku 5 595 Kč, to je 21% DPH, jejímž je zástupkyně žalované plátkyní, což soudu doložila (č. l. 76). Žalovaná dále uhradila soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 5 000 Kč. Náklady řízení celkem 37 242,26 Kč. Žalovaná byla úspěšná v obou řízeních (řízení o žalobě i řízení o vzájemné žalobě), má proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů v řízení v plné výši, jak je vyúčtovala (výrok III. tohoto rozsudku). Jak již uvedeno výše, soud částečně aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. a co do 25 % žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal. V závěrečném návrhu se zástupce žalované k případné aplikaci § 150 o. s. ř. vyjádřil tak, že je věcí soudu, zda bude aplikovat § 150 o. s. ř. či nikoliv. Soud částečně aplikoval § 150 o. s. ř. a z části (co do 25 % z požadovaných nákladů řízení) žalované náklady řízení nepřiznal, když přihlédl k průběhu sporu – k tomu, že 2x bylo nařízené jednání odročeno bez projednání věci, kdy poprvé požádali účastníci o poskytnutí lhůty pro mimosoudní řešení sporu, podruhé 6 dnů před jednáním soudu, z tohoto 2 dny byly víkend, předložila žalovaná soudu vyjádření ve věci, které bylo žalobci a) doručeno před jednáním 22. 9. 2025 a žalované b), která se k jednání nedostavila, následně zasláno poštou, žalobce a) požádal o lhůtu k vyjádření a obě strany požádaly, aby soud jednání nezahajoval. Dále soud přihlédl k poměrům všech účastníků řízení, kdy žalobci jsou starobními důchodci, žalovaná je prosperující právnickou osobou (obchodní rejstřík, sbírka listin, aktuální účetní závěrka), bral přitom na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl zcela hradit náklady řízení (žalobci), ale také zvažoval, jak se částečná aplikace § 150 o. s. ř. dotkne majetkových poměrů oprávněného účastníka (žalované). Žalované tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 27 932 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalobce společně a nerozdílně zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení zástupkyni žalované. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).