137 C 14/2019

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 47 901,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 901,85 Kč s 9% ročním úrokem z prodlení z této částky za dobu od 14. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemná žaloba žalovaného, kterou se domáhá po žalobci zaplacení částky 150 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 51 501,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 47 901,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky ode dne 14. 12. 2018 včetně náhrady nákladů řízení. Žalobce nárok zakládal na tom, že jako zhotovitel uzavřel dne [datum] se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava podlah – anhydritové nivelační stěrky. Žalobce předmětné dílo provedl v částečném rozsahu dle jednotlivých položek rozpočtu ve formě cenové nabídky, která je přílohou smlouvy. Rozsah díla skutečně provedeného žalobcem je specifikován v listině„ [název] [obec] [obec] [anonymizováno 7 slov] [datum]“. Dle listiny provedl žalobce dílo v rozsahu 197 901, 85 Kč, žalovaný plnil žalobci částečně v rozsahu 150 000 Kč. Žalobci bylo dne [datum] doručeno odstoupení od předmětné smlouvy o dílo s odkazem na ustanovení § 2622 odst. 3 občanského zákoníku, a to z důvodu požadavku žalobce o navýšení ceny díla o více než 10%. Toto odstoupení žalobce akceptoval. S odkazem na ustanovení § 2622 odst. 3 občanského zákoníku tak zbývá k úhradě částka 47 901,85 Kč. Žalovaný byl vyzván přípisem ze dne [datum] došlým dne [datum] k úhradě této částky a byla mu k tomu stanovena lhůta 7 dnů. Splatný závazek žalovaný nesplnil. Žalobce odkázal na ustanovení § 369 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dle kterého mu náleží úroky z prodlení nejméně od data [datum] do zaplacení.

2. V replice ze dne [datum] žalobce dále uvedl k otázce rozpočtu, potažmo ceně díla, že tato byla ujednána na základě požadavku vytvoření vhodného povrchu pro finální bezbarvý epoxidový povrch s ohledem na jeho pevnost a jednotvárný vzhled. K rozšíření požadavků o vyrovnání podlah došlo při prvním pokusu o převzetí staveniště. O nacenění a provedení víceprací byl žalobce požádán žalovaným. Bylo proto nutné provést téměř celoplošné broušení, při kterém byly shledány vady v okrajích podlahy, jež bylo nutné opravit. Při opakovaných cestách k převzetí staveniště žalobce zjistil, že ze strany třetího subjektu dochází k nekvalitnímu broušení a zhoršení rovnosti podlahy, a to v mezidobí od uzavření smlouvy do převzetí staveniště. Právě z toho důvodu žalobce odmítal staveniště převzít a špatný stav namítal opakovaně. K žalovaným namítanému provedení prací nad rámec ujednaného rozpočtu žalobce uvedl, že požadavek na zaplacení za nadspotřebu anhydritové stěrky, proříznutí trhlin a sešití trhlin součástí rozpočtu byl.

3. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že z hlediska plnění není protokolární předání staveniště podstatné, žalobce řádně plnil dle smlouvy, žalovaný výkonu prací nebránil a dílo dosud provedené po odstoupení převzal. Žalobce má také právo na zaplacení materiálu dodaného na stavbu, když dodání materiálu ujednáno bylo a žalobce jej skutečně dodal. Do okamžiku odstoupení od smlouvy žalovaným žalobce provedl dílo v rozsahu uvedeném v soupisu provedených prací. Podle žalobce se tak nejedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, ale o nárok plynoucí ze smlouvy.

4. Žalovaný ve vyjádření došlém dne [datum] uvedl, že se žalovaným uzavřeli [datum] předmětnou smlouvu o dílo, za které byla sjednána cena 302 093 Kč. Ta se sestávala z materiálu a práce dle cenové nabídky – rozpočtu, která byla přiložena ke smlouvě o dílo. Cena za provedení díla byla sjednána s výhradou úplnosti rozpočtu ve smyslu ustanovení § 2622 odst. 3 občanského zákoníku. Rozpočet byl sestaven samotným žalobcem poté, co si tento prohlédl staveniště a provedl měření podlah. Na základě měření žalobce určil potřebu nanesení vrstvy 5 mm nivelační stěrky na podlahu o ploše 700m2. Po uzavření smlouvy žalobce určil, že je potřeba zbrousit podlahu o 2 – 3 mm, což měla provést [právnická osoba] [anonymizováno], která podlahy původně realizovala. Dne [datum] mělo dojít k předání staveniště za účasti pana [příjmení] [příjmení] za žalovaného a pana [příjmení] a pana [příjmení] za žalobce. Z důvodu špatné nivelety a okrajů podlahy však zástupci žalobce odmítli převzít staveniště, přestože před uzavřením smlouvy nic nenamítali. Od té doby docházelo k průtahům s převzetím staveniště, ke kterému konečně ani nedošlo. Dne [datum] byl žalovanému doručen návrh dohody o změně předmětné smlouvy o dílo, kterým žalobce požadoval navýšení ceny na částku 580 775 Kč. Důvodem byla dle žalovaného potřeba zvýšení vrstvy stěrky na 10 - 12 mm pro údajnou špatnou niveletu podlah. Navýšení ceny bylo pro žalovaného nepřijatelné, proto přípisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupil.

5. Žalovaný vyloučil, že by byl zavázán z titulu bezdůvodného obohacení. Vyloučil, že žalobce provedl na díle bez vědomí žalovaného práce v ceně, která by odpovídala zhruba 65 % celkové ujednané ceny za dílo, připustil však, že žalobce na staveništi prováděl některé přípravné úkony, k zahájení prací mu však nebyl udělen pokyn. Podle čl. III odst. 3 smlouvy o dílo má přitom žalobce provádět dílo dle dohody se žalovaným a žalovaný určí, která část díla bude provedena jako první. Když žalobce žalovaného informoval o potřebě nanést silnější vrstvu stěrky, byl tento stále v přípravné fázi provádění díla, provedené práce by tak nebyly žalovaným schváleny. Jedná se o náklady neprokázané a náklady vynaložené před převzetím staveniště bez souhlasu žalovaného. Soupis provedených prací podle žalovaného není objektivním důkazem. Žalovaný uvedl, že neuznává nárok žalobce na zaplacení částky 45 915 Kč, která se sestává z dílčích částek ve výši 8 528 Kč za„ příplatek za nadspotřebu anhydritové stěrky“, 8 379 Kč za realizaci položky„ proříznutí trhlin“, 29 008 Kč za realizaci položky„ sešití trhlin“. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého podle žalovaného nelze náhradu za tyto položky požadovat ani z titulu bezdůvodného obohacení a to pro neodsouhlasení navýšení ceny za provedení díla.

6. Pokud podle žalovaného byly některé práce žalobcem provedeny, tyto neuznává, neboť realizace proběhla bez jeho vědomí a před předáním staveniště. Žalovaný je pak dále přesvědčen, že nebylo prokázáno jakékoliv provedení prací, a proto po žalobci požaduje částku ve výši 150 000 Kč představující uhrazenou zálohu z titulu bezdůvodného obohacení, k jejíž úhradě žalobce již několikrát vyzýval, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, a dále náhradu nákladů řízení.

7. V závěrečném návrhu žalovaný odmítl provedení jakýchkoliv prací do skončení smlouvy. K tomu, že žalobce na staveniště navezl materiál, žalovaný uvedl, že o tom nebyl nikdy informován a nepřevzal jej. Žalobce věděl, že jím případně prováděné práce jsou mimo rozsah díla a tedy by plnil nikoliv na základě právního důvodu, který odpadl, ale bez právního důvodu. Žalovaný také namítl, že svědek [příjmení] je subdodavatelem žalobce, který měl sám provádět práce na díle, dle jeho výpovědi nedostal za provedené práce od žalobce dosud zaplaceno a není proto zcela objektivní.

8. Soud provedl důkaz smlouvou o dílo ze dne [datum], aktualizovanou cenovou nabídkou ze dne [datum], odstoupením od ceny o dílo ze dne [datum], potvrzením o provedení platby ze dne [datum], rozpisem nákladů při odstoupení od smlouvy ke dni [datum], ze který zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce jako zhotovitele provést pro žalovaného jako objednatele dílo -„ [název] [anonymizováno 5 slov]“ v [obec] [obec], stavba„ [název] [anonymizováno]“. Cena díla byla sjednána v částce 302 093 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal uhradit a uhradil zálohu ve výši 150 000 Kč dne [datum]. Dne [datum] žalobce cenu díla vyčíslil navýšenou na částku 580 755 Kč, v důsledku čehož žalovaný od smlouvy o dílo dle ust. § 2622 odst. 3 odstoupil, což žalobce akceptoval. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum], ze kterého zjistil, že svědek je otcem jednatelky žalovaného, u žalované pracoval jako revizor zakázek a na stavbě, na které mělo být prováděno předmětné dílo, měl žalovaný být pouze dodavatelem materiálu. K žádosti hlavního investora žalovaný zajistil právě žalobce k provedení předmětného díla. Po uzavření smlouvy o dílo dne [datum] se svědek sešel na staveništi s panem [příjmení] a panem [příjmení]. Nedošlo k převzetí staveniště. Svědek nebyl schopen sdělit, zda pan [příjmení] prováděl na staveništi nějaké práce nebo něco dodal. K dotazu uvedl, že při první schůzce pan [příjmení] podlahy měřil laserovým přístrojem. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum], který vypověděl, že pro žalobce pracuje jako subdodavatel. Pro žalovaného tak svědek realizoval zakázku v rámci stavby [název] [anonymizována čtyři slova], která se však nedokončila. V době, kdy mělo dojít k předání staveniště, svědek prováděl zaměření podlah, ty nebyly rovné a tedy způsobilé k provedení díla, a proto staveniště nepřevzali. Ke schůzce, kde byly zjištěny tyto skutečnosti, došlo za účasti pana [příjmení]. Podle svědka se žalovaný snažil nerovnosti podlahy odstraňovat, výsledky této činnosti svědek jezdil opakovaně (uvedl 14x) kontrolovat, vždy však bylo něco špatně. O těchto věcech jednal telefonicky s panem [příjmení], vyjma prvního setkání se osobně již neviděli. V potěru podlahy se objevily trhliny a praskliny, tyto svědek opravil, kdo jej k těmto pracím vyzval, svědek nevěděl. Také navezl materiál na provedení podlahové stěrky. Dále prováděl čistící práce. Podlaha však byla pořád špatně přebroušená. Svědek dále uvedl, že provedl sešití trhlin ocelovými sponami a výplně okrajů. Veškeré provedené práce svědek provedl proto, aby mohlo být započato s realizací samotné zakázky. Svědek docenil provedení anhydritové stěrky neboť broušením vznikla potřeba vyšší vrstvy stěrky, materiál na tuto práci byl na staveniště navezen. Poté bylo svědkovi panem [příjmení] oznámeno, že smlouva byla vypovězena. K dotazu soudu svědek popsal materiál, který na stavbu kupoval a který použil, tento je uveden v dodacím listu ze dne [datum]. Jedná se o materiál, který podléhá znehodnocení, nevyužitý materiál, který na staveništi zůstal, tak byl po zimě nepoužitelný. Tento si svědek neměl kam odvézt, kupoval jej cíleně na předmětnou zakázku a neměl pro něj jiné využití. Při posledním odjezdu ze staveniště svědek přitom stále předpokládal, že dojde k dokončení ujednaných prací. Svědek dále uvedl, že listina„ náklady při odstoupení od smlouvy ke dni [datum]“ je rozpočet, který zpracovával, k tomu předložil svůj mobilní telefon s elektronickým dokumentem k nahlédnutí, čímž bylo zjištěno, že se jedná o listinu totožnou s důkazem„ [název] [obec] [obec] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [datum]“ 9. Mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo Opravy podlah – anhydritové nivelační stěrky. Cena díla byla mezi stranami ujednána na částku 302 093 Kč. V rámci smlouvy byla žalovaným zaplacena žalobci záloha ve výši 150 000 Kč. Mezi stranami je taktéž nesporné, že žalovaný na základě návrhu na změnu smlouvy o dílo od původní smlouvy odstoupil a žalobce toto odstoupení akceptoval.

10. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že žalobce vyčíslil po odstoupení od smlouvy náklady provedených prací na částku 97 203,85 Kč, přičemž v tom je již záloha 150 000 Kč započtena. Dále soud zjistil, že k formálnímu převzetí staveniště nedošlo, avšak žalobce prostřednictvím subdodavatele - svědka [jméno] [příjmení], započal s prováděním prací na staveništi a dodáváním materiálu, tyto práce měly podlahy připravit na provedení samotné zakázky. Příprava však nebyla dokončena a k realizaci zakázky dle smlouvy nedošlo.

11. Soud nepřipustil důkaz fakturami předloženými žalobcem, k jejich předložení byl žalobce vyzván soudem při jednání dne [datum] [číslo], avšak v soudem stanovené lhůtě dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. je nedoložil. Soud také nepřipustil jako důkaz fotografie staveniště předložené svědkem, neboť tyto jako důkaz žádná ze stran sporu nenavrhla a nadto byly předloženy svědkem po koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř..

12. Podle ustanovení § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle ustanovení § 2004 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

14. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

16. Na úvod soud konstatuje, že se nelze ztotožnit s názorem žalobce, že jím požadovaná částka mu náleží z titulu smlouvy o dílo. Od předmětné smlouvy žalovaný listinou ze dne [datum] odstoupil a odstoupení od smlouvy žalobce akceptoval. Tuto skutečnost žalobce nijak nerozporoval, naopak se s ní dle obsahu svých podání ztotožňuje. Na základě závazku, který dle citovaného ustanovení § 2004 občanského zákoníku zanikl, tak nemohou být nadále majetkoprávní vztahy mezi stranami vypořádány. Soudu proto nezbylo, než posoudit věc jako bezdůvodné obohacení. Z ničeho se taktéž nepodává, že by žalovaný odstoupil od smlouvy jen z části např. v rozsahu prací dosud neuskutečněných. Za těchto okolností soud hodnotí nastalou situaci mezi účastníky tak, že došlo k plnění žalobcem z právního důvodu, který odpadl.

17. Podstatou žalobcova nároku je tak rozsah uskutečněných prací (vč. ceny dodaného materiálu). Pokud se rozsahu provedených prací týče, vycházel soud z listiny označené jako„ [název] [obec] [obec] [anonymizováno 7 slov] [datum]“ kterou svědek [příjmení] ztotožnil s jím provedeným neceněním a jím provedenými pracemi. Jejich uskutečnění má tak soud za prokázané. Svědek popsal prováděné práce včetně důvodů potřebnosti jejich provedení dostatečně určitě. Podlahy nebyly v takovém stavu, aby mohlo dojít k provedení díla dle smlouvy, ze strany žalobce proto byly provedeny práce, které měly provedení díla umožnit. Podstatná je také skutečnost, že žalovaný defacto (ač svou obranu poněkud formálně staví na otázce převzetí staveniště) žádným způsobem průběh provádění prací prováděných žalobcem nebo jeho subdodavatelem na staveništi nekomentoval, nebránil mu, nevyzýval žalobce k zastavení pracovních činností a taktéž provedené práce nereklamoval nebo se nedomáhal odstranění provedených prací. Učinil tak až v rámci své procesní obrany před soudem po podání žaloby. Závěr o provedení prací nevyvrací výpověď svědka [příjmení] [příjmení], který stavu prací na staveništi neměl povědomí, staveniště nenavštěvoval, se žalobcem, potažmo subdodavatelem, komunikoval jen telefonicky. Pokud by výsledky jakékoliv činnosti ze strany žalobce nebo jeho subdodavatele nebyly v souladu se zájmy žalovaného, tento by je jistě považoval za nežádoucí a domáhal by se odstranění provedených prací, případně náhrady škody. Při posouzení poměrů mezi stranami nelze odhlédnout od toho, že v tomto směru žalovaný žádnou aktivitu nevyvinul až do okamžiku zahájení soudního řízení. Podle soudu tak byly práce provedeny ve prospěch žalovaného a tento je nijak nerozporoval do chvíle, než byl vyzván k uhrazení nákladů za takto provedené práce. Za těchto okolností soudu nezbylo než zcela vyhovět nároku žalobce v uplatněném rozsahu a to také s přihlédnutím ke skutečnosti, že vzhledem k povaze provedených činností nelze zvolit jiný způsob vypořádání poměrů mezi stranami, než monetární. Logickým vyústěním takového závěru je pak zamítnutí návrhu žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150 000 Kč, neboť tento je ve zjevném logickém rozporu se závěrem ve výroku I. rozsudku. Protinávrh žalovaného tak byl ve výroku II. zamítnut.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a přiznal ji žalobci, neboť tento měl ve věci plný úspěch. Žalobci tak soud přiznal náhradu nákladů řízení představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci 3 020 Kč, a tato náleží za úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu), -) sepisu předžalobní výzvy (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) sepisu žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), tedy 3 úkony právní služby, a dále po uplatnění vzájemného návrhu žalovaného za jeden úkon právní služby v této věci 7 020 Kč (když soud je takto vázán na omezenou výši odměny uplatněnou zástupcem žalobce), a tato náleží za úkony právní služby spočívající v : -) sepisu repliky ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) účasti při mediaci dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), -) účasti u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), -) účasti u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), tedy 4 úkony právní služby, celkem tedy 37 140 Kč, dále pak paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 100 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za 7 úkonů právní služby výše uvedených, nárok na náhradu za ztrátu času za celkem 22 započatých 1/2hodin po 100 Kč za 3 cesty k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět a jednu cestu k jednání s mediátorem z [obec] do [obec] a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, (celkem na náhradě za ztrátu času 2 200 Kč) a dále náhrada jízdních výdajů advokáta za 3 cesty na trase [obec] - [obec] a zpět dne [datum], [datum] a [datum] (516 km) osobním automobilem Volkswagen při průměrné spotřebě nafty 7,5 l [číslo] km (viz. § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce - spotřeba pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství), ceně nafty dle vyhlášky 333/2018 Sb. ve výši 33,60 Kč, dle vyhlášky 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč, a dle vyhlášky 511/2021 Sb., ve výši 36,10 Kč náhrady za použití vozidla ve výši 4,10 Kč, 4,40 Kč/km resp. 4,70 Kč/km, celkem jízdné 4 151,45 Kč bez DPH, a náhrada za dostavení se k jednání, které se nekonalo dne [datum] ve výši 3 510 Kč, celkem tedy ve výši 51 501,45 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce.