17 C 203/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky . sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 13 191 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 191 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 435,95 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 92,34 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 13 191 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 962 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 191 Kč. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě mu jakožto podnikateli poskytla téhož dne částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit ji žalobkyni do 27. 3. 2024 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru a úrokem. Žalovaný částky v den splatnosti nezaplatil a dostal se do prodlení. Poté uhradil 6 500 Kč, konkrétně 17. 4. 2024 částku 500 Kč, 23. 4. 2024 částku 500 Kč, 29. 4. 2024 částku 1 000 Kč, 21. 5. 2024 částku 1 200 Kč, 4. 6. 2024 částku 1 500 Kč, 25. 6. 2024 částku 1 300 Kč a 2. 7. 2024 částku 500 Kč. Z uvedených úhrad žalobkyně započítala 2 000 Kč (první tři platby) na úhradu paušálních poplatků za čtyři písemné upomínky a dalších 4 500 Kč na úhradu části dohodnutého úroku z prodlení za období od 28. 3. 2024 do 25. 6. 2024. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru a poplatku za jeho sjednání a čerpání 5 191 Kč. Kromě toho žalobkyně uplatnila požadavek na zbývající část dohodnutého úroku z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatku ve výši 0,5 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení (za dobu od 28. 3. 2024 do 25. 6. 2024), tedy 1 435,95 Kč, a na dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení do zaplacení (92,34 Kč za dobu od 26. 6. 2024 do 2. 7. 2024 a dále vyjádřený procentem).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. K částečnému zamítnutí žaloby došlo na základě právního posouzení věci, přičemž nebylo nutné vyzývat k doplnění žalobních tvrzení či důkazních návrhů.

4. Soud provedl dokazování listinami, z nichž zjistil následující: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci jeho podnikatelské činnosti úvěr 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 27. 3. 2024 společně s úrokem 50 % ročně – 329 Kč a poplatkem za sjednání a čerpání 2 071 Kč v případě, že bude uhrazen řádně a včas, jinak 5 191 Kč – čl. 1., čl. 4 body 1. a 2. Pro případ prodlení byla dohodnuta povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni dále úrok z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to ve výši 0,5 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení a ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení do zaplacení. Dále bylo ujednáno oprávnění žalobkyně požadovat paušální poplatky 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dni prodlení – čl. 5 body 3. a 4. (fotografie občanského průkazu žalovaného, listina označená jako smlouva o podnikatelském úvěru číslo , Anonymizováno, ). Žalobkyně odeslala 26. 2. 2024 na účet žalovaného 8 000 Kč (výpisy z účtu).

5. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru se jeho odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. To mimo jiné znamená, že pro takový případ lze sjednat úrok z prodlení pouze ve výši nepřesahující výši stanovenou právním předpisem (§ 122 odst. 1 písm. b)). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Žaloba je důvodná, avšak co do požadavku na úrok z prodlení pouze částečně.

7. Převzetím závazku žalobkyní poskytnout žalovanému peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaným vrátit tyto peníze navýšené o úrok účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně svůj závazek poskytnout žalovanému úvěr splnila. Naopak žalovaný netvrdil a neprokázal, že by úvěr společně s poplatkem a úrokem vrátil v dohodnutém termínu. Proto soud žalobě vyhověl co do jistiny úvěru 8 000 Kč a poplatku za jeho sjednání a čerpání (bez slevy) 5 191 Kč. Protože žalovaný nesplnil svůj primární závazek včas, dostal se dnem následujícím po splatnosti úvěru do prodlení a vznikla mu druhotná povinnost k úhradě úroku z prodlení. Občanský zákoník umožňuje smluvním stranám sjednat jeho výši, avšak tato smluvní volnost se u smlouvy o úvěru vztahuje pouze k prvním 90 dnům prodlení, jak vyplývá z § 122 odst. 5 ve spojení s § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru. Ujednání o výši úroku z prodlení 0,1 % denně od 91. dne prodlení je tedy v rozporu s těmito ustanoveními a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, protože rovněž tato ustanovení byla začleněna do právní úpravy za účelem minimalizace nadměrného zadlužování jednotlivců a s tím spojených negativních dopadů na celou společnost. Proto soud hodnotí v této části ujednání o výši úroku z prodlení jako absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku a v tomto rozsahu žalobnímu požadavku nevyhověl. Vzhledem k odlišné formulaci § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, týkajícího se mimo jiné úroku z prodlení („může sjednat“), oproti formulaci § 122 odst. 4 zákona, vztahujícího se k úroku („věřiteli vzniká právo“), soud nepřiznal žalobkyni za dobu od 91. dne prodlení úrok z prodlení ani ve výši stanovené právním předpisem, neboť tím, že jeho výši sjednala neplatně (ač si toho jako odborník ve svém oboru musela být vědoma), nevzniklo jí právo na žádný úrok z prodlení. Konkrétně v této věci tedy žalobkyni náleží úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 13 191 Kč za dobu od 28. 3. 2024 do 25. 6. 2024, tj. 5 935,95 Kč. Z uvedené částky již bylo podle tvrzení žalobkyně uhrazeno 4 500 Kč, a proto jí byl přiznán rozdíl 1 435,95 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení částka 16 302 Kč (jistina 13 191 Kč, žalobkyní kapitalizovaný úrok z prodlení 1 528 Kč a soudem kapitalizovaný úrok z prodlení 1 583 Kč – 0,1 % denně z částky 13 191 Kč od 26. 6. 2024 do 23. 10. 2024). Žalobkyně byla úspěšná ohledně celé jistiny 13 191 Kč a části úroku z prodlení 1 435,95 Kč, celkem tedy 14 627 Kč, a neúspěšná ohledně části úroku z prodlení 1 675 Kč. Žalobkyně tedy měla úspěch co do 90 % uplatněného nároku a neúspěch co do 10 % uplatněného nároku; její úspěch ve věci tak představuje 80 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 2 452 Kč a skládá se ze soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. 80 % z 2 452 Kč je 1 962 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu (např. věci zdejšího soudu sp. zn. 9 C 137/2024, 17 C 164/2024) a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši úvěru a poplatku, čísle účtu a výši žalované částky.

9. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.