17 C 261/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částky 65 480,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 080,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 8,25 % ročně z částky 13 753,47 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení, -) 10 % ročně z částky 20 234,11 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 13 892,88 Kč od 11. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 17 400 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 510 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 655 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 65 480,46 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovanou byl na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne [datum] odebrán zemní plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec]. Odebraný zemní plyn za období od [datum] do [datum] byl žalované vyúčtován fakturou [variabilní symbol] na částku 13 953,47 Kč, jejíž součástí byla i smluvní pokuta 500 Kč, z níž žalobkyně požaduje pouze 300 Kč za nezaplacení záloh za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a k jejíž úhradě žalovanou vyzvala dopisy z [datum], [datum] a [datum]. Další smluvní pokutu 100 Kč uplatnila žalobkyně za nezaplacení uvedené faktury s tím, že ji žalované vyúčtovala dopisem ze [datum]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 10 800 Kč; tu se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni po 400 Kč za každý kalendářní měsíc, i jeho část, následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky plynu ze strany žalobkyně v důsledku opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaná totiž nezaplatila zálohy za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od 1. 10. 2019, v důsledku popsaného porušení platebních povinností žalovanou žalobkyně [datum] ukončila dodávku plynu do odběrného místa žalované a následně [datum] odstoupila od smlouvy. Za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] tak žalobkyně požaduje sjednanou smluvní pokutu (27 x 400 Kč).

2. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovanou byla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené [datum] odebrána elektřina pro potřeby domácnosti do téhož odběrného místa. Elektřina odebraná v období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována fakturou [variabilní symbol] splatnou 1. 6. 2020 na částku 20 234,11 Kč, z toho 200 Kč představovalo smluvní pokutu za nezaplacení záloh za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a k jejíž úhradě žalovanou vyzvala dopisy z [datum] a [datum]. Elektřina odebraná v období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována fakturou [variabilní symbol] splatnou 12. 10. 2020 ve spojení s opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] splatným 10. 11. 2020 na částku 13 992,88 Kč, z toho 200 Kč představovalo smluvní pokutu, ze které žalobkyně uplatňuje jen 100 Kč za nezaplacení zálohy za [anonymizováno] [rok] a k jejíž úhradě žalovanou vyzvala dopisem z [datum]. Kromě toho žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za prodlení s úhradou této faktury, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Žalobkyně vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení dopisem z [datum] Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 6 600 Kč; tu se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni po 400 Kč za každý kalendářní měsíc, i jeho část, následující po dni ukončení dodávky ze strany žalobkyně do konce doby trvání smlouvy, a to pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoliv platební povinnosti vyplývající ze smlouvy. Žalovaná totiž nezaplatila zálohu za měsíce [anonymizováno] [rok] a vyúčtování splatné 1. 6. 2020 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od 8. 10. 2019, v důsledku popsaného porušení platebních povinností žalovanou žalobkyně [datum] ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalované a následně [datum] odstoupila od smlouvy. Za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] tak žalobkyně požaduje sjednanou smluvní pokutu (19 x 400 Kč). Kromě dlužné ceny za odebraný plyn, elektřinu a smluvních pokut se žalobkyně domáhá rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z [datum] včetně informace pro zákazníka téhož data a plánu záloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované s účinností od [datum] do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], zemní plyn, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet jeho dopravu, distribuci a uskladnění, oproti tomu žalovaná se zavázala zemní plyn odebrat a zaplatit za něj sjednanou cenu, a to primárně formou záloh v počáteční výši 1 200 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje 15. 10. 2019. Účastníci si sjednali kategorii [anonymizováno], produktovou řadu plyn [anonymizováno], trvání smlouvy po dobu určitou 36 měsíců od data její účinnosti. Na první straně smlouvy v „ ostatních ujednáních“ převzala žalovaná závazek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. V těchto„ ostatních ujednáních“ je obsaženo také ustanovení, že pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy zákazníkem (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy) je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu) ve výši 400 Kč pro kategorii [anonymizováno], a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy.

5. Z oznámení o přerušení dodávky z [datum], [datum] a [datum] včetně poštovního podacího archu je zřejmé, že žalobkyně opakovaně upozornila žalovanou na pohledávky po splatnosti, naposledy konkrétně zálohy na měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] po 1 200 Kč splatné 15. 4. 2020 a 15. 5. 2020, s tím, že jí poskytuje dodatečnou lhůtu k zaplacení do [datum]. Současně ji upozornila, že se úhradou vyhne přerušení dodávky zemního plynu a ukončení smlouvy.

6. Z faktury [variabilní symbol] včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl žalované dodán do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], zemní plyn v celkovém množství 13 451,93 kWh v celkové ceně včetně DPH 20 653,47 Kč, žalovaná zaplatila na zálohách 7 200 Kč a žalobkyně jí fakturovala k úhradě rozdíl 13 953,47 Kč se splatností 4. 8. 2020, a to včetně smluvní pokuty 500 Kč (z níž žalobkyně v tomto řízení požaduje pouze 300 Kč). Součástí této faktury vystavené [datum] bylo na její poslední straně odstoupení od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy.

7. Z vyúčtování smluvní pokuty z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 100 Kč za prodlení s úhradou záloh na [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [rok], dále za prodlení s úhradou žalované faktury a smluvní pokuty 10 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy.

8. Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Žaloba je důvodná ohledně nedoplatku za odebraný plyn a smluvní pokuty za nezaplacení záloh a žalované faktury. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované zemní plyn, byla žalovaná povinna zaplatit za něj a související služby kupní cenu. Protože žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že cenu komodity 13 453,47 Kč zaplatila, soud žalobě v této části vyhověl. Nezaplacením kupní ceny vznikly žalované další dvě druhotné platební povinnosti, jednak zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu 400 Kč za prodlení s úhradou záloh a za prodlení s úhradou žalované faktury, jednak zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Ohledně požadavku na zaplacení smluvní pokuty 10 800 Kč není žaloba opodstatněná. Smlouva na dodávku plynu je typicky spotřebitelskou smlouvou a současně smlouvou adhézní ve smyslu § 1798 občanského zákoníku, k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje dodavatel plynu z pozice podnikatele, na straně druhé zákazník jakožto spotřebitel. Charakteristické pro uvedenou smlouvu je, že má formulářový charakter, její text je s výjimkou identifikace zákazníka, odběrného místa a specifikace záloh předem připraven žalobkyní a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předloženo, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, které musí, respektive nesmí, spotřebitelské smlouvy obsahovat, s následkem, že k ujednáním, která jsou s tímto v rozporu, se nepřihlíží. Smyslem je zajistit, aby postavení smluvních stran nebylo v rozporu s požadavkem přiměřenosti ve významné nerovnováze v neprospěch spotřebitele. Výčet některých takových ujednání je uveden v § 1814 občanského zákoníku, avšak je pouze demonstrativní, a soud je tak povinen při hodnocení každé spotřebitelské smlouvy pečlivě zvažovat, zda její součástí nejsou i jiná (než v zákoně výslovně zmíněná) ujednání, která by principu ochrany spotřebitele odporovala. Za takové soud považuje právě ujednání o smluvní pokutě zatěžující výlučně spotřebitele vázané na opakované porušení platebních povinností a s tím spojené ukončení či přerušení dodávky ze strany žalobkyně. Proto k uvedenému ujednání soud nepřihlíží, a to z následujících důvodů.

12. Povinnost k úhradě smluvní pokuty 400 Kč za měsíc utvrzuje podle žalobkyně splnění základní povinnosti spotřebitele ze smlouvy, a sice jeho povinnost platit za sdružené služby dodávky jejich sjednanou cenu. Samotné opakované porušení platebních povinností však podle kompletního znění ujednání ke vzniku nároku na tuto smluvní pokutu nepostačuje; z případů neplacení se totiž evidentně vztahuje pouze na ty, kdy z tohoto důvodu dojde k předčasnému ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně. To vyplývá ze způsobu, jakým je formulován výpočet smluvní pokuty, a sice„ 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy“. Pokud by tedy dodávka ukončena či přerušena nebyla, nebylo by možné výši smluvní pokuty v konkrétním případě stanovit, protože má být vyčíslena právě až počínaje ukončením či přerušením dodávky od žalobkyně. Nepřímo to pak lze dovodit i z toho, že podle následující věty má„ každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní sankcionovat smluvní pokuta 100 Kč“, která se tedy skutečně váže k jakémukoliv porušení platebních povinností spotřebitelem. Pokud by tak spotřebitel sice opakovaně porušil platební povinnosti, avšak žalobkyně by dodávku neukončila či nepřerušila, povinnost k zaplacení smluvní pokuty by spotřebiteli nevznikla. Ujednání vztahující vznik nároku na smluvní pokutu na splnění dvou předpokladů, a to porušení určité povinnosti jednou smluvní stranou a současně z toho plynoucí aktivní jednání druhé smluvní strany, sice je možné (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, které se však nezabývalo spotřebitelskou smlouvou), v tomto případě však lze ze způsobu výpočtu smluvní pokuty dovodit, že jejím skutečným smyslem je zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy neplní, protože dodávku ukončila či přerušila, a rozhodla se smlouvu sama ukončit.

13. Kromě uvedeného je zásadní i ta skutečnost, že plnění základní smluvní povinnosti spotřebitele, potažmo trvání smluvního vztahu po sjednanou dobu, je utvrzeno smluvní pokutou, avšak tímto způsobem není utvrzeno plnění základních povinností žalobkyně, především povinnosti řádně dodávat plyn. Smlouva na své první straně obsahuje výčet několika porušení smluvních povinností, na něž je vázána povinnost zaplatit smluvní pokutu (v různých částkách), vždy se však jedná o porušení smluvních povinností ze strany spotřebitele a jemu vzniklou povinnost k úhradě smluvní pokuty; ani v jednom případě formulář smlouvy připravený samotnou žalobkyní neuvažuje o možném porušení smluvní povinnosti z její strany, natož o tom, že by takové porušení dalo vzniknout nároku spotřebitele na smluvní pokutu. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty je navíc ve všech případech obsažena v odstavci smlouvy označeném jako„ Ostatní ujednání“, což – oproti ostatním odstavcům označeným jako„ Předmět smlouvy, [příjmení] plynu, Uzavření a trvání smlouvy, [příjmení] podmínky“, které jasně vypovídají o tom, co je jejich obsahem, - vzbuzuje dojem, že se jedná o ustanovení nepodstatného, vedlejšího a pouze doplňujícího charakteru, kterému není potřeba věnovat pozornost. Přitom obsahem tohoto odstavce jsou výlučně ustanovení týkající se povinností spotřebitele platit smluvní pokutu, které by tam tedy člověk neočekával. Nadto formulace odstavce je pro běžného člověka obtížně srozumitelná, neboť obsahuje nepřehledné dlouhé souvětí, jehož jednotlivé věty jsou odděleny ne zcela jasným současným použitím spojek a/nebo; navíc často jsou doprostřed vět vklíněna jiná slovní spojení, či dokonce další samostatné věty v závorkách.

14. Vzhledem k souhrnu výše uvedeného soud považuje ujednání o této smluvní pokutě za zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Soudu je známo, že rozhodovací praxe v této otázce je napříč celou republikou různá a není dosud sjednocena vyššími instancemi. Je tedy na žalobkyni, aby za účelem sjednocení praxe využila veškerých práv, která jí poskytuje občanský soudní řád.

15. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z [datum] včetně informace pro zákazníka z téhož dne a plánu záloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované s účinností od 8. 10. 2019 do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], elektřinu, zajistit její dopravu a související služby, oproti tomu žalovaná se zavázala elektřinu odebrat a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnuté platby za dodávku elektřiny, její dopravu a související služby, a to primárně formou měsíčních záloh po 800 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje 15. 11. 2019. Účastníci si sjednali kategorii [anonymizováno], produktovou řadu elektřina [anonymizováno], trvání smlouvy po dobu určitou 30 měsíců od data její účinnosti. Na první straně smlouvy v „ ostatních ujednáních“ převzala žalovaná závazek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. V těchto„ ostatních ujednáních“ je obsaženo také ustanovení, že pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy zákazníkem (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany [anonymizováno]) je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny) ve výši 400 Kč pro kategorii [anonymizováno], a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy.

16. Z oznámení o přerušení dodávky z [datum], [datum] a [datum] včetně poštovního podacího archu je zřejmé, že žalobkyně opakovaně upozornila žalovanou na pohledávky po splatnosti, naposledy konkrétně zálohy na měsíce [anonymizováno] [rok] ve výši 3 340 Kč splatné 15. 6. 2020 a vyúčtování splatného 1. 6. 2020 s tím, že jí poskytuje dodatečnou lhůtu k zaplacení do [datum]. Současně ji upozornila, že se úhradou vyhne přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy.

17. Z vyúčtování [variabilní symbol] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalované dodána do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], elektřina v celkovém množství 4,965 MWh v celkové ceně 23 234,11 Kč včetně DPH, žalovaná zaplatila na zálohách 3 200 Kč a žalobkyně jí fakturovala rozdíl 20 034,11 Kč a dále smluvní pokutu 200 Kč za prodlení s placením záloh, vše se splatností 1. 6. 2020.

18. Z oznámení o přerušení dodávky z [datum] a z [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 100 Kč za prodlení s úhradou záloh na [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok].

19. Z vyúčtování [variabilní symbol] ve spojení s opravným vyúčtováním [variabilní symbol] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalované dodána do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], elektřina v celkovém množství 3,13 MWh v celkové ceně 14 492,88 Kč včetně DPH, žalovaná zaplatila na zálohách 800 Kč a žalobkyně jí fakturovala rozdíl 13 692,88 Kč a dále smluvní pokutu 300 Kč za prodlení s placením záloh, ze které žalobkyně v tomto řízení požaduje pouze 200 Kč, vše se splatností 10. 11. 2020. Součástí faktury vystavené [datum] bylo na její poslední straně odstoupení od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy.

20. Z vyúčtování smluvní pokuty z [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty 7 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy a částky 100 Kč za prodlení s úhradou žalované faktury.

21. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Žaloba je důvodná ohledně nedoplatku za odebranou elektřinu a smluvní pokuty za nezaplacení záloh a vyúčtování. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované elektřinu, byla žalovaná povinna zaplatit za ni a související služby kupní cenu. Protože žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že cenu komodity 33 726,98 Kč zaplatila, soud žalobě v této části vyhověl. Nezaplacením kupní ceny vznikly žalované další dvě druhotné platební povinnosti, jednak zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu 500 Kč za prodlení s úhradou záloh a vyúčtování, jednak zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktur úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Pokud jde o zamítnutí požadavku na zaplacení smluvní pokuty 6 600 Kč, platí zde totéž, co bylo uvedeno výše u zamítnutí požadavku na zaplacení smluvní pokuty 10 800 Kč.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně měla úspěch co do 73 % uplatněného nároku (48 080,46 Kč) a neúspěch co do 27 % uplatněného nároku (17 400 Kč); její celkový úspěch ve věci tak představuje 46 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 18 501 Kč a sestává ze soudního poplatku 3 275 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, účast u jednání) po 3 740 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky, náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, jedné poloviny náhrady cestovních výdajů (advokát žalobkyně se stejného dne zúčastnil dvou jednání u zdejšího soudu) ve výši 263,74 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět (80 km) při ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 36,10 Kč a kombinované spotřebě 4,8 l [číslo] km, jedné poloviny náhrady za ztrátu času za tuto cestu ve výši 200 Kč – ze základu 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky - a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 2 642 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu 46 % z částky 18 501 Kč činí 8 510 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

25. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 3 275 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 2 620 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 655 Kč.