37 C 114/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa stanovení povinnosti zdržet se opadu listí na sousední pozemek

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají po žalovaných uložení povinnosti zabránit opadu listí a dalších nečistot ze svého stromu na zahradu žalobců p. [číslo] patřící k domu [adresa] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Opava pro k.ú. a obec Budišovice, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 23 998,97 Kč k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 11. 5. 2021 se žalobci domáhali, aby soud uložil žalovaným povinnost zabránit opadu listí a dalších nečistot ze svého stromu na zahradu žalobců parc. [číslo] patřící k domu [adresa] v obci a k. ú. [obec]. Tento svůj nárok žalobci odůvodnili tím, že žalovaní jsou vlastníky přilehlé parcely parc. [číslo] ve stejném k. ú., kdy tyto pozemky sousedí a jsou rozděleny plotem. Z habru obecného a javoru mleče rostoucích na pozemku žalovaných ve vzdálenosti přibližně jednoho metru od plotu již několik let opadá zejména listí, a pak také další nečistoty na pozemek žalobců, a to po celou vegetační dobu. Spad znečišťuje pozemek a bazén žalobců, tito jsou nuceni spad vyhrabávat, což je zatěžující, nepříjemné, časově náročné, zbytečné, a nebylo by toho třeba, kdyby se žalovaní chovali rozumně a ohleduplně. Žalobci žalované na tento stav opakovaně písemně upozornili a žádali sjednání nápravy, avšak bez odezvy či nápravy. Žalobci uvedli, že předmětné stromy se nacházejí v kratší než povolené vzdálenosti dle starší i účinné právní úpravy. Situace se s růstem stromů postupem času zhoršuje.

2. Žalovaní ve vyjádření ze dne [datum], nejprve popsali nabytí vlastnictví jejich pozemku a výsadbu předmětných stromů v roce [rok] a dále okolnosti sousedského soužití se žalobci. Žalovaní uvedli, že po negativních zkušenostech se žalobci se rozhodli zdržet reakcí na výše popsané výzvy žalobců a doplnili, že v minulosti rovněž uklízeli nános z rákosů a jehličí z borovic, které nyní přesahují na pozemek žalovaných a poukázali na živý plot z tújí na pozemku žalobců. V závěru žalovaní uvedli, že si žalobci místo svého bydliště zvolili vědomě, a to v sousedství pole a ve větrné lokalitě, spadu nečistot ze stromů na pozemek žalobců tak není možné zabránit a to i v případě, že by stromy byly ve vzdálenosti větší než tři metry od plotu. V dalším vyjádření došlém téhož dne prostřednictvím právního zástupce žalovaní dále doplnili, že nárok žalobců neuznávají, namítli, že předmětem sporu jsou stromy na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a nikoliv pozemku parc. [číslo] jak nesprávně uvedli žalobci. Předmětné stromy jsou vysázeny ve vzdálenosti 1,22 m resp. 1,63 m od hranice pozemku. Žalobci nejsou dle žalovaných předmětnými stromy obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaní se o stromy a odpad z nich starají, stromy byly vysazeny před účinností zákona č. 89/2012 Sb., a také předtím, než žalobci zakoupili svůj pozemek a začali budovat dům, zahradu a bazén. Přes túje žalobců v těsné blízkosti hranice pozemků nemůže listí ze stromu žalovaných pronikat a předmětné túje zastiňují pozemek žalovaných a zanášejí jej nečistotami, proto by neměla být právní ochrana žalobcům přiznána. Padání listů je přirozeným fyziologickým projevem dřevin a samo o sobě tedy nelze považovat za obtěžování nad míru přiměřenou poměrům a to s odkazem na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaní také nemají, jak objektivně opadávání listů zabránit, aniž by porušili předpisy o ochraně přírody a krajiny.

3. V replice ze dne [datum] žalobci uvedli, že předmětné stromy se nacházejí na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaní nemají k řešení věci vstřícný přístup, túje žalobců pozemek žalovaných prakticky neznečišťují, stromy žalovaných pak žalobci působí obtíže na jaře a na podzim s ohledem na osázení pozemku žalobců, ze kterého je spad obtížné sbírat. Žalovanými odkazovaná judikatura není sjednocující povahy a předchází občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., za relevantní žalobci nepovažují ani tvrzení, že prořezu stromů brání nespecifikované právní předpisy. Dále podáním ze dne [datum] zástupce žalovaných navrhl soudu další důkazy a dne [datum] doručili žalobci další krátké vyjádření. Tato dvě podání neobsahovala novou argumentaci.

4. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí ([číslo listu], [anonymizováno]), náhledem na katastrální mapu v dálkovém přístupu katastru nemovitostí, fotodokumentací předloženou žalovanými dne [datum], fotografiemi předloženými žalobci při jednání dne [datum], místním šetřením dne [datum] a fotodokumentací z tohoto místního šetření.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že předmětem sporu jsou dva listnaté stromy nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který je ve vlastnictví žalovaných. Předmětné stromy byly vysázeny před tím, než žalobci zakoupili svůj pozemek parc. [číslo] sousedící s pozemkem žalovaných, a nastěhovali se do svého domu (žalobci dům dle svého tvrzení při jednání dne [datum] dům stavěli někdy v letech [rok] nebo [rok]). Předmětné stromy se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 1,5 m od plotu, který je na hranici jmenovaných pozemků, a tento podstatným způsobem nepřesahují. Z předmětných stromů padá na podzim listí a toto listí je zanášeno na pozemek žalobců i žalovaných.

6. Podle ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí že, vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

7. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně je nutné k argumentaci obou stran sporu týkající se vzdálenosti stromů od plotu konstatovat, že vzdálenost stromu není z pohledu citovaného ustanovení § 1013 občanského zákoníku relevantní, neboť se předně žalobci nedomáhají odstranění stromů a dále byly tyto stromy vysázeny přede dnem 1. 1. 2014, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2 téhož předpisu se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé od dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Předchozí občanský zákoník č. 40/1964 Sb., takový regulativ vzdálenosti neobsahoval. Pro srovnání odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Relevantní též není jakákoliv argumentace týkající se tújí na pozemku žalobců, neboť tyto žalovaný neučinil předmětem vlastního žalobního návrhu.

8. Soud dále konstatuje, že předmětné stromy nezasahují na pozemek žalobců větvemi, nebylo zjištěno, že by stromy pozemek žalobců nadměrně zatěžovaly, co se týče čerpání vláhy a možného ohrožení vegetace ve vlastnictví žalobců a taktéž nebylo zjištěno, že by kořeny stromů mohly jakkoliv narušovat statiku domu žalobců nebo přispívat k erozi jeho pozemku. Jediné potenciální obtíže, které předmětné stromy mohou žalobcům působit, a kterými také žalobci argumentují, je tak spad listí v podzimním vegetačním období, popřípadě v menší míře spad květů a plodů v jarním vegetačním období. Soud dále neshledal, že by se předmětné stromy jakkoliv vymykaly jiným stromům téhož druhu co do velikosti, tvaru koruny či olistění.

9. Ačkoliv vlastnictví pozemku parc. [číslo] žalobců bez pochyby požívá právní ochrany, není možné (stejně jako ve všech dalších rovinách mezilidských vztahů) vnímat toto vlastnictví odděleně od dalších vlastnických vztahů. Zahrada žalobců, jakkoliv objektivně či subjektivně estetická, není sterilní a hermeticky oddělenou výsečí planety zcela oddělenou od ostatního světa a tak i všech podnebných, povětrnostních a přírodních pochodů. Je nemyslitelné, aby se žalobci např. domáhali toho, aby na jeho pozemek nedopadal sníh, déšť, sluneční svit, nebo aby nad povrchem pozemku foukal vítr. Jedná-li se o spad listí, situace se liší toliko s ohledem na skutečnost, že umístění a regulace růstu stromu je v dispozici člověka. Pro tento účel vetkl zákonodárce do občanského zákoníku výše citované ustanovení § [číslo], dle kterého je rozhodujícím kritériem„ míra nepřiměřená místním poměrům“ a„ podstatné omezení obvyklého užívání pozemku“. V dané situaci žalobci žádným způsobem neprokázali, že předmětné stromy právě míru nepřiměřenou místním poměrům překračují a ani na podkladě místního šetření nemohl soud dospět k závěru, že by stromy, které se ničím dalším zástupcům svého druhu nevymykají, mohly vymykat případnou intenzitou obtěžování žalobců. Stran podstatného omezení užívání pozemku žalobci sami v replice za primární problém označili skutečnost, že listí ze stromů žalovaných znečišťuje jejich přilehlý pozemek osázený vegetací, z něhož je velice obtížné a úmorné spad sbírat, odstraňovat a likvidovat. Z místního šetření a důkazních fotografií také plyne, že za problematickou žalobci považují především část zahrady, na kterou si umístili skalku s okrasnými keři. K tomuto soud připomíná, že předmětné stromy se na svém místě nacházely dříve než upravená část zahrady. Nelze nesouhlasit, že vyhrabávání listí ze skalky je činností relativně náročnější než z rovného upraveného trávníku, náročnost této činnosti však není podle zdejšího soudu způsobena spadem listí, ale právě terénními a estetickými úpravami, které byly a jsou zcela v dispozici žalobců. Opad listí (popřípadě květů) je přirozenou a nedílnou součástí biologického cyklu stromu, a ani předmětná lokalita není tohoto cyklu ušetřena. Listí dopadá vlivem povětrnostních podmínek (a to s ohledem na přilehlé pole) jak na pozemek žalobců, na pozemek žalovaných, tak bezpochyby i na okolní parcely. Soud tedy neshledal, že by stromy žalovaných podstatně omezovaly žalobce v užívání jejich pozemku, není tedy naplněno ani druhé možné kritérium výše citovaného ustanovení občanského zákoníku. Zcela nad rámec soud konstatuje, že tento závěr je dle soudu udržitelný i s ohledem na skutečnost, že údržba okrasné části zahrady jako takové je bezpochyby poměrně náročnější než údržba prosté travnaté plochy.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a přiznal ji žalovaným, neboť tito měli ve věci plný úspěch, a proto přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 odst. 4 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci 1 500 Kč. S ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalovaných zastupoval 2 osoby, náleží žalovaným dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu za každý úkon právní služby odměna snížená o 20% za každého ze žalovaných, a to za úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu), -) vyjádření k žalobě ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) vyjádření ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) -) účasti u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), -) účasti u místního šetření (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), -) účasti u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), celkem 12 úkonů právní služby, tedy 14 400 Kč, dále pak paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 600 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za 12 úkonů právní služby výše uvedených, nárok na náhradu za ztrátu času za celkem 8 započatých 1/2hodin po 100 Kč za 2 cesty k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, (celkem na náhradě za ztrátu času 800 Kč), a dále náhrada jízdních výdajů advokáta za 2 cesty [obec] - [obec] a zpět (82 km) osobním automobilem Subaru při průměrné spotřebě nafty 7,0 l /100 km (viz. § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce - spotřeba pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství), ceně nafty dle vyhlášky 589/2020 Sb., ve výši 27,20 Kč, náhrady za použití vozidla ve výši 4,40 Kč/km, celkem jízdné 1 833,86 Kč bez DPH, celkem tedy ve výši 19 833,86 Kč. Protože zástupce žalovaných je plátcem DPH, připočetl tak soud DPH ve výši 4 165,11 Kč, celková náhrada nákladů řízení činí částku 23 998,97 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalobců zaplatit přiznané náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaných.