37 C 298/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému:Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaný byl jako držitel honitby označení uznané rozhodnutím právnická osoba adresa, odbor životního prostředí, č.j. Anonymizováno ze dne datum, povinen zaplatit žalobci jako vlastníku přičleněných honebních pozemků náhradu za přičlenění ve výši částka za hektar honebních pozemků žalobce přičleněných do honitby označení za rok 2019, splatnou k 31.3.2020, a ve výši částka za hektar honebních pozemků žalobce přičleněných do honitby označení za rok 2020, splatnou k 31. 3. 2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce Jméno žalobce., je povinen zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu v Opavě náhradu nákladů řízení za zpracovaný znalecký posudek a jeho doplnění v částce 23 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 6. 11. 2020 domáhá se žalobce přezkoumání rozhodnutí právnická osoba ve Anonymizováno ze dne datum č.j. spisová značka (dále jen „rozhodnutí MěÚ adresa“) a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne datum, č.j. spisová značka (dále je „rozhodnutí MSK“), kterými byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci jako vlastníku přičleněných honebních pozemků do honitby označení náhradu ve výši částka ha/rok za roky 2019 a 2020. Žalobu odůvodnil zejména tím vykonává odpovídající práva jako vlastník honebních pozemků, které byly v rozsahu hodnota přičleněny do honitby označení postupem dle ust. § 30 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění. Držitelem honitby označení je žalovaný, žalobce od roku Anonymizováno nebyl a není jeho členem. V letech 2003 až 2012 byla žalobce se schopen s žalovaným dohodnout dle ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, v roce 2013 pak v rámci řízení před státní orgánem myslivosti uzavřel s žalovaným smír, ve kterém souhlasil s výší náhrady v částce částka/ha přičleněných pozemků. Stejná situace nastala v roce 2019, kdy se žalobce nedohodl s žalovaným jako držitelem honitby na výši náhrady, žalobce proto požádal označení úřadu jako příslušný orgán státní správy myslivosti o stanovení výše náhrady podle ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, přičemž prvotně požadoval náhradu ve výši částka/ha přičleněných pozemků, následně pak s přihlédnutím k rozhodnutím jiných orgánů státní správy myslivosti v oblasti náhrad navrhl, aby výše náhrady činila částka/ha. Žalovaný byl nicméně ochoten vyplatit náhradu jen ve výši částka/ha. Následně rozhodnutím MěÚ adresa byla náhrada stanovena na částku částka/ha, neboť správní orgán při svém rozhodování přihlédl k nájemní smlouvě o nájmu honitby označení uzavřené mezi žalovaným a uživatelem honitby, označení spolku s dohodnutým nájemným ve výši částka za 1 ha honební plochy. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, rozhodnutím MSK pak bylo rozhodnutí MěÚ adresa změněno jenom tak, že bylo rozhodnuto rovněž o výši náhrady za rok 2020, ve zbytku pak bylo rozhodnutí potvrzeno; rozhodnutí MSK bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2020. Dle žalobce jsou uvedená správní rozhodnutí nesprávná, neboť nebylo přihlédnuto k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na pozemcích žalobce a velikosti přičleněných pozemků. Odvození výše náhrady pouze od nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a uživatelem honitby je v rozporu s ust. § 30 odst, 2 zákona o myslivosti, navíc žalovaný měl ve vztahu k nájmu honitby dosáhnout výše nájmu alespoň odpovídající částce částka/ha, honebních ploch, jak odpovídá náhradě v daném místě a čas obdobných jiných případech na území ČR, což bylo při výnosu uživatele honitby označení spolku objektivně možné. Rovněž správní orgán nepřihlédl k výnosů dosahovaných v honitbách adresa sousedících s honitbou označení, kdy u honitby adresa činí nájemné částka/ha rok a u honitby označení Kč ha/rok, přičemž dle žalobce se jedná o velmi podobné honitby i co do možného dosažení výnosu za myslivost. Žalobcem požadovaná částka tak odráží možný dosažitelný výnos na pozemcích, které jsou součástí honiteb bezprostředně navazujících na honitbu označení.

2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Potvrdil, že pro roky 2013, 2014 se žalovaným dohodl na výši náhrady ve výši částka/ha přičleněných pozemků, v letech 2014 až 20199 pak žalovaný vyplácel bez dohody náhradu v částce částka/ha. Dle žalovaného pak není možné odvíjet výši náhrady za přičleněné pozemky od výše nájmu honitby, kdy sám žalobce vyplácí náhrady jen asi ve výši 2-3% toho, co obdrží z nájmu honiteb v jeho držení.

3. K věci se dle ust. § 250c odst. 2 o.s.ř. dále vyjádřil označení úřadu, který uvedl, že při stanovení výnosnosti honitby při svém rozhodování dospěl k záporné částce, přičemž výnosnost honitby se vypočítává dle příjmů a výdajů při mysliveckém hospodaření v honitbě uživatele honitby. Nelze pak přihlížet k tomu, že za rok 2014 se účastníci dohodli na náhradě ve výši částka/ha, neboť tato byla stanovena na základě příjmů a výdajů z mysliveckého hospodaření za rok 2013. Výnosnost honitby je pak za každý rok jiná. Pokud se týká honiteb označení, jedná se o lesní honitby žalobce, které byly pronajaty ve výběrovém řízení za účelem generování co nejvyššího zisku, nikoliv podpory myslivecké činnosti a spolkové činnosti, v okolí honitby označení se nacházejí další společenstevní honitby, kde je výše nájmu obdobná jako v honitbě označení.

4. Soud provedl důkaz obsahem spisu označení úřadu, zn. spisová značka (žádostí žalobce ze dne datum, protokolem z ústního jednání ze dne datum, nájemní smlouvou ze dne datum mezi žalovaným a označení spolku, dodatkem k této smlouvě ze dne datum, rozhodnutím ze dne datum, odvoláním žalobce, rozhodnutím Krajského úřadu pro MS kraj, odbor ŽP a zemědělství ze dne datum), výpisem z RES ohledně žalovaného, rozhodnutím označení úřadu ze dne datum, smlouvou o nájmu označení spolku ze dne Anonymizováno, smlouvou o nájmu označení ze dne datum, rozhodnutím označení úřadu ze dne datum, protokolem z ústního jednání ze dne datum, výpisem z rejstříku honebních společenstev ze dne datum, výzvou právnická osoba ze dne datum, návrhem dohody o přičlenění honebních pozemků ze dne datum, ze kterých zjistil, že žalovaný je honebním společenstvem zajišťujícím výkon práva myslivosti na honitbě označení o výměře celkem hodnota ha, na základě rozhodnutí označení úřadu ze dne datum, do které byly rozhodnutím označení úřadu přičleněny pozemky, ke kterým vykonává vlastnické právo žalobce, o celkové výměře hodnota ha. Část těchto pozemků žalobce o výměře hodnota ha byla do honitby označení přičleněna na základě rozhodnutí označení úřadu ze dne datum o změně honiteb z původní honitby označení spolku. Návrhem podaným označení úřadu dne datum žalobce požadoval dle ust. § 30 zákona o myslivosti stanovení výše „nájmu“ za přičleněné pozemky v honitbě označení, neboť s žalovaným nedošlo k dohodě; podle návrhu dohody o přičleněných pozemků žalobce požadoval náhradu ve výši částka/ha. V průběhu řízení žalobce požadoval stanovení výše náhrady v částce částka/ha přičleněných pozemků, žalovaný byl ochoten vyplácet náhradu ve výši částka/ha. Žalovaný jako honební společenstvo nájemní smlouvou ze dne datum pronajal honitbu označení označení spolku (nyní označení spolku, IČO: IČO) za roční nájemné ve výši částka odpovídající částce částka/ha tehdejší rozlohy honitby, a to na dobu určitou od datum do datum, když rozhodnutím označení úřadu ze dne datum byly do honitby označení přičleněny další pozemky výměře hodnota ha včetně pozemků žalobce; v současné době tak nájemné odpovídá částce částka/ha. Rozhodnutím označení úřadu ze dne datum byla určena výše náhrad za pozemky žalobce přičleněné do honitby označení částkou částka, tedy částka/ha, když měl dospět k závěru, že náklady na výkon práva myslivecké činnosti v honitbě označení překročily výnosy z této činnosti, a proto výši náhrady za přičleněné pozemky žalobce stanovil částkou částka/ha a rok 2019 odpovídající nájemnému, které uživatel honitby označení spolku hradí držiteli honitby, žalovanému. Z podnětu odvolání žalovaného pak bylo rozhodnutí MěÚ adresa potvrzeno rozhodnutím MSK ze dne datum v podstatné části s tím, že tato částky náhrady byla stanovena i za rok 2020. Krajský úřad potvrdil jako správný názor MěÚ adresa v tom, že za situace, kdy dle jeho zjištění, že skutečný výnos z práva myslivosti v honitbě označení je záporný, je nutno vyjít z nájemní smlouvy mezi žalovaným a označení spolku. Rozhodnutí MSK nabylo právní moci dne 8. 9. 2020. Náhrada ve výši částka/ha přičleněných pozemků je pak vyplácena i vlastníkům (držitelům vlastnických práv) dalších pozemků přičleněných do honitby označení, jak plyne ze sdělení označení úřadu ve věch majetkových ze dne datum. Smlouvou o nájmu honitby ze dne datum pak žalobce jako držitel honitby adresa pronajal tuto honitbu k výkonu práva myslivosti označení spolku za roční nájemné v částce částka/ha při současném sjednání inflační doložky na dobu určitou Anonymizováno let, smlouvou o nájmu honitby ze dne datum pak žalobce jako držitel honitby adresa pronajal tuto honitbu k výkonu práva myslivosti společnosti právnická osoba za roční nájemné v částce částka/ha při současném sjednání inflační doložky na dobu určitou Anonymizováno let. Dohodou o užívání honebních pozemků č. číslo ze dne datum žalobce přenechal pozemky o výměře celkem hodnota ha v honitbě adresa do užívání označení spolku jako držitele honitby za částku ve výši částka/ha se sjednanou inflační doložkou, dle Čl. VII této dohody tato dohoda o užívání honebních pozemků zaniká dnem změny držitele honitby, výše citovaným rozhodnutím MěÚ adresa ze dne datum byla část pozemků honitby adresa přičleněna do honitby označení, jejímž držitelem je žalovaný, včetně pozemků žalobce o výměře cca hodnota ha.

5. Ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, jeho doplnění a výslechu znalce soud zjistil, že za situace, kdy nájemce jako uživatel honitby je personálně propojen s držitelem honitby jako v této věci, kdy pan jméno FO je současně označení funkce žalovaného jako honebního společenstva a současně předsedou označení spolku, přičemž nájemce nevzešel z otevřeného výběrového řízení, je na místě stanovit výši náhrady způsobem, jako by žalovaný jako držitel honitby vykonával mysliveckou činnost sám. Při tomto postupu by výsledek hospodaření, tedy výnos z honitby zjištěný z účetnictví označení spolku činil v roce 2019 částku částka (částka/ha honitby), v roce 2020 pak -částka (- částka/ha honitby), v případě dodržování normovaných stavů zvěře by pak výsledek byl výsledek hluboce záporný (přes -částka ha). Pokud by se výše náhrady měla odvíjet pouze od výnosu držitele honitby, které je tvořeno jen nájemným za honitbu, pak by po odečtená nákladů výnos dosáhl částky částka/ha v roce 2019 a částka/ha v roce 2020. Přiměřená výše náhrady pak byla znaleckým posudkem stanovena na částku 7 Kč/ha a rok. Co se týče případného srovnání s ostatním sousedními honitbami v držení žalobce a jím pronajímaných, a to s ohledem na výši sjednaného nájmu těchto honiteb, pak takové srovnání není možné s ohledem na jiné přírodní podmínky těchto honiteb. Honitba označení je honitbou polní, kde lesní půda tvoří jen hodnota% honitby, zbylo část výměry tvoří zemědělské pozemky, jedná se tedy o honitbu s minimem krytových podmínek v převážné části roku a zvěř se tak zdržuje v přilehlých lesních honitbách (např. označení spolku v držení žalobce), kde jsou tak větší lovecké příležitosti, honitby jsou atraktivnější s větším možným výnosem a tím i vyšším nájmem za honitbu. Umístění honitby označení jako honitby s minimálním pokrytí lesním porostem plyne i z jejího grafického znázornění na straně 2 znaleckého posudku. Výnos z honitby pak může ovlivnit a řada dalších skutečností jako zastoupení dřevin v lese, volba zemědělských plodin na plochách, nadmořská výška apod.

6. Soud v prvé řadě konstatuje, že žaloba byla dle závěru soudu podána žalobcem dle ust. § 247 odst. 1 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění) včas, a to s ohledem na nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu – Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj dnem 8. 9. 2020, lze tak předpokládat, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2020, jak je tvrzeno v žalobě; dne 6. 11. 2020 tedy byla žaloba podána včas.

7. Podle ust. § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 449/2011 Sb., v platném znění, honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil podle citovaných ustanovení zákona o myslivosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Je nesporné, že pozemky, k nímž vlastnická práva vykonává žalobce, byly přičleněny do honitby [označení spolku] a od žalovaného jako držitele honitby, jejímž není žalobce členem, tak žalobci přísluší náhrada dle ust. § 30 odst. zákona, za situace, že se obě strany o výši náhrady nedohodly, a tak o její výši rozhoduje orgán státní správy myslivosti, v této věci [označení úřadu] s přihlédnutím k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Kritérium velikosti přičleněných pozemků dle názoru soudu stanovuje podmínku, že předpokládaný výnos z výkonu práva myslivosti odvozený na 1 ha honitby má být vynásoben hektarovou rozlohou pozemků, které byly do honitby přičleněny, nikoliv že by vlastník větší rozlohy pozemků či pozemků jiného druhu v dané honitbě měl být při stanovení výše náhrady nějakým způsobem zvýhodněn či znevýhodněn, tzn. že by dostal náhradu v jiné výši na 1 ha, než vlastníci jiných přičleněných pozemků. Dle názoru soudu předpokládaný výnos z dané honitby lze stanovit za honitbu jako celek, nikoliv jen za dané konkrétní pozemky, což není objektivně zjevně možné. V této věci, s přihlédnutím k charakteru honitby označení jako honitby polní, by výnos z myslivecké činnosti, pokud by jej honební společenstvo vykonávalo samo, činil v roce 2019 částku částka/ha, v roce 2020 -částka/ha dle závěrů znaleckého posudku daných výnosy hospodaření faktického uživatele honitby, označení spolku, pokud by se mělo vycházet jen z hospodaření žalovaného jako honebního společenstva, jeho výnos by činil částka, respektive částka/ha rok po zohlednění příjmu z pronájmu honitby a nutných nákladů. Jestliže tedy byla výše náhrady za roky 2019 a 2020 orgány státní správy myslivosti stanovena částkou částka/ha přičleněných pozemků, nevybočuje takto stanovená náhrada z kritérií daných ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti s přihlédnutím k tomu, že poskytnutá náhrada nemůže být záporná a hospodaření v honitbě při výkonu práva myslivost je každý rok odlišné s ohledem na přírodní podmínky v daném roce. Argumentace žalobce ust. § 33 odst. 9 zákona o myslivosti ve vztahu k pozemkům žalobce, které byly do honitby označení přičleněny z původní honitby adresa je neadekvátní vzhledem k tomu, že toto ustanovení zákona se vztahuje na vztahy dané nájmem honitby, tedy např. na situaci, kterou má žalobce jako držitel honitby ve svých honitbách adresa, nikoliv na stav, kdy jsou pozemky do honitby přičleněny a vlastník není členem honebního společenstva. Ze smlouvy uzavřené v minulosti mezi žalobcem a označení spolku tedy nelze vcházet v tom směru, že by žalovaný vstoupil do postavení tohoto společenstva ohledně pozemků žalobce, navíc samotná smlouva předpokládá v Čl. VII její zánik v případě změny držitele honitby, k čemuž právě v této věci došlo, kdy novým držitelem pozemků honitby se stal žalovaný a do původních vztahů mezi žalobcem a označení spolku tak nevstoupil. Při respektování ust. § 250f o.s.ř. pak tedy soud shledal, že není na místě stanovit žalovanému jako držiteli honitby označení náhradu za přičleněné pozemky žalobce do této honitby částkou částka/ha za roky 2019 a 2020, jak požadoval žalobce, ani jinou částkou převyšující částku částka, jak byla stanovena rozhodnutími označení úřadu a Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, a žalobu v celém rozsahu zamítnul.

9. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný, která měla ve věci úspěch v celé části řízení a měa právo na náhradu nákladů řízení, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

10. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle citovaného ustanovení soud rozhodl tak, že uložil žalobci uhradit státu náhradu nákladů řízení, které nesl, za znalecký posudek a odměnu znalce tituly před jménem jméno FO a které byly znalci vyplaceny na základě usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, ze dne datum, č.j. spisová značka (označení soudu) a ze dne datum, č.j. spisová značka, celkem v částce 23 642 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.