37 C 298/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaný byl jako držitel honitby , označení, uznané rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , povinen zaplatit žalobci jako vlastníku přičleněných honebních pozemků náhradu za přičlenění ve výši , částka, za hektar honebních pozemků žalobce přičleněných do honitby , označení, za rok 2019, splatnou k 31.3.2020, a ve výši , částka, za hektar honebních pozemků žalobce přičleněných do honitby , označení, za rok 2020, splatnou k 31. 3. 2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce , Jméno žalobce, ., je povinen zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu v Opavě náhradu nákladů řízení za zpracovaný znalecký posudek a jeho doplnění v částce 23 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 6. 11. 2020 domáhá se žalobce přezkoumání rozhodnutí , právnická osoba, ve , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, (dále jen „rozhodnutí MěÚ , adresa, “) a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (dále je „rozhodnutí MSK“), kterými byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci jako vlastníku přičleněných honebních pozemků do honitby , označení, náhradu ve výši , částka, ha/rok za roky 2019 a 2020. Žalobu odůvodnil zejména tím vykonává odpovídající práva jako vlastník honebních pozemků, které byly v rozsahu , hodnota, přičleněny do honitby , označení, postupem dle ust. § 30 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění. Držitelem honitby , označení, je žalovaný, žalobce od roku , Anonymizováno, nebyl a není jeho členem. V letech 2003 až 2012 byla žalobce se schopen s žalovaným dohodnout dle ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, v roce 2013 pak v rámci řízení před státní orgánem myslivosti uzavřel s žalovaným smír, ve kterém souhlasil s výší náhrady v částce , částka, /ha přičleněných pozemků. Stejná situace nastala v roce 2019, kdy se žalobce nedohodl s žalovaným jako držitelem honitby na výši náhrady, žalobce proto požádal , označení úřadu, jako příslušný orgán státní správy myslivosti o stanovení výše náhrady podle ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, přičemž prvotně požadoval náhradu ve výši , částka, /ha přičleněných pozemků, následně pak s přihlédnutím k rozhodnutím jiných orgánů státní správy myslivosti v oblasti náhrad navrhl, aby výše náhrady činila , částka, /ha. Žalovaný byl nicméně ochoten vyplatit náhradu jen ve výši , částka, /ha. Následně rozhodnutím MěÚ , adresa, byla náhrada stanovena na částku , částka, /ha, neboť správní orgán při svém rozhodování přihlédl k nájemní smlouvě o nájmu honitby , označení, uzavřené mezi žalovaným a uživatelem honitby, , označení spolku, s dohodnutým nájemným ve výši , částka, za 1 ha honební plochy. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, rozhodnutím MSK pak bylo rozhodnutí MěÚ , adresa, změněno jenom tak, že bylo rozhodnuto rovněž o výši náhrady za rok 2020, ve zbytku pak bylo rozhodnutí potvrzeno; rozhodnutí MSK bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2020. Dle žalobce jsou uvedená správní rozhodnutí nesprávná, neboť nebylo přihlédnuto k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na pozemcích žalobce a velikosti přičleněných pozemků. Odvození výše náhrady pouze od nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a uživatelem honitby je v rozporu s ust. § 30 odst, 2 zákona o myslivosti, navíc žalovaný měl ve vztahu k nájmu honitby dosáhnout výše nájmu alespoň odpovídající částce , částka, /ha, honebních ploch, jak odpovídá náhradě v daném místě a čas obdobných jiných případech na území ČR, což bylo při výnosu uživatele honitby , označení spolku, objektivně možné. Rovněž správní orgán nepřihlédl k výnosů dosahovaných v honitbách , adresa, sousedících s honitbou , označení, , kdy u honitby , adresa, činí nájemné , částka, /ha rok a u honitby , označení, Kč ha/rok, přičemž dle žalobce se jedná o velmi podobné honitby i co do možného dosažení výnosu za myslivost. Žalobcem požadovaná částka tak odráží možný dosažitelný výnos na pozemcích, které jsou součástí honiteb bezprostředně navazujících na honitbu , označení, .

2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Potvrdil, že pro roky 2013, 2014 se žalovaným dohodl na výši náhrady ve výši , částka, /ha přičleněných pozemků, v letech 2014 až 20199 pak žalovaný vyplácel bez dohody náhradu v částce , částka, /ha. Dle žalovaného pak není možné odvíjet výši náhrady za přičleněné pozemky od výše nájmu honitby, kdy sám žalobce vyplácí náhrady jen asi ve výši 2-3% toho, co obdrží z nájmu honiteb v jeho držení.

3. K věci se dle ust. § 250c odst. 2 o.s.ř. dále vyjádřil , označení úřadu, , který uvedl, že při stanovení výnosnosti honitby při svém rozhodování dospěl k záporné částce, přičemž výnosnost honitby se vypočítává dle příjmů a výdajů při mysliveckém hospodaření v honitbě uživatele honitby. Nelze pak přihlížet k tomu, že za rok 2014 se účastníci dohodli na náhradě ve výši , částka, /ha, neboť tato byla stanovena na základě příjmů a výdajů z mysliveckého hospodaření za rok 2013. Výnosnost honitby je pak za každý rok jiná. Pokud se týká honiteb , označení, , jedná se o lesní honitby žalobce, které byly pronajaty ve výběrovém řízení za účelem generování co nejvyššího zisku, nikoliv podpory myslivecké činnosti a spolkové činnosti, v okolí honitby , označení, se nacházejí další společenstevní honitby, kde je výše nájmu obdobná jako v honitbě , označení, .

4. Soud provedl důkaz obsahem spisu , označení úřadu, , zn. , spisová značka, (žádostí žalobce ze dne , datum, , protokolem z ústního jednání ze dne , datum, , nájemní smlouvou ze dne , datum, mezi žalovaným a , označení spolku, , dodatkem k této smlouvě ze dne , datum, , rozhodnutím ze dne , datum, , odvoláním žalobce, rozhodnutím Krajského úřadu pro MS kraj, odbor ŽP a zemědělství ze dne , datum, ), výpisem z RES ohledně žalovaného, rozhodnutím , označení úřadu, ze dne , datum, , smlouvou o nájmu , označení spolku, ze dne , Anonymizováno, , smlouvou o nájmu , označení, ze dne , datum, , rozhodnutím , označení úřadu, ze dne , datum, , protokolem z ústního jednání ze dne , datum, , výpisem z rejstříku honebních společenstev ze dne , datum, , výzvou , právnická osoba, ze dne , datum, , návrhem dohody o přičlenění honebních pozemků ze dne , datum, , ze kterých zjistil, že žalovaný je honebním společenstvem zajišťujícím výkon práva myslivosti na honitbě , označení, o výměře celkem , hodnota, ha, na základě rozhodnutí , označení úřadu, ze dne , datum, , do které byly rozhodnutím , označení úřadu, přičleněny pozemky, ke kterým vykonává vlastnické právo žalobce, o celkové výměře , hodnota, ha. Část těchto pozemků žalobce o výměře , hodnota, ha byla do honitby , označení, přičleněna na základě rozhodnutí , označení úřadu, ze dne , datum, o změně honiteb z původní honitby , označení spolku, . Návrhem podaným , označení úřadu, dne , datum, žalobce požadoval dle ust. § 30 zákona o myslivosti stanovení výše „nájmu“ za přičleněné pozemky v honitbě , označení, , neboť s žalovaným nedošlo k dohodě; podle návrhu dohody o přičleněných pozemků žalobce požadoval náhradu ve výši , částka, /ha. V průběhu řízení žalobce požadoval stanovení výše náhrady v částce , částka, /ha přičleněných pozemků, žalovaný byl ochoten vyplácet náhradu ve výši , částka, /ha. Žalovaný jako honební společenstvo nájemní smlouvou ze dne , datum, pronajal honitbu , označení, , označení spolku, (nyní , označení spolku, , IČO: , IČO, ) za roční nájemné ve výši , částka, odpovídající částce , částka, /ha tehdejší rozlohy honitby, a to na dobu určitou od , datum, do , datum, , když rozhodnutím , označení úřadu, ze dne , datum, byly do honitby , označení, přičleněny další pozemky výměře , hodnota, ha včetně pozemků žalobce; v současné době tak nájemné odpovídá částce , částka, /ha. Rozhodnutím , označení úřadu, ze dne , datum, byla určena výše náhrad za pozemky žalobce přičleněné do honitby , označení, částkou , částka, , tedy , částka, /ha, když měl dospět k závěru, že náklady na výkon práva myslivecké činnosti v honitbě , označení, překročily výnosy z této činnosti, a proto výši náhrady za přičleněné pozemky žalobce stanovil částkou , částka, /ha a rok 2019 odpovídající nájemnému, které uživatel honitby , označení spolku, hradí držiteli honitby, žalovanému. Z podnětu odvolání žalovaného pak bylo rozhodnutí MěÚ , adresa, potvrzeno rozhodnutím MSK ze dne , datum, v podstatné části s tím, že tato částky náhrady byla stanovena i za rok 2020. Krajský úřad potvrdil jako správný názor MěÚ , adresa, v tom, že za situace, kdy dle jeho zjištění, že skutečný výnos z práva myslivosti v honitbě , označení, je záporný, je nutno vyjít z nájemní smlouvy mezi žalovaným a , označení spolku, . Rozhodnutí MSK nabylo právní moci dne 8. 9. 2020. Náhrada ve výši , částka, /ha přičleněných pozemků je pak vyplácena i vlastníkům (držitelům vlastnických práv) dalších pozemků přičleněných do honitby , označení, , jak plyne ze sdělení , označení úřadu, ve věch majetkových ze dne , datum, . Smlouvou o nájmu honitby ze dne , datum, pak žalobce jako držitel honitby , adresa, pronajal tuto honitbu k výkonu práva myslivosti , označení spolku, za roční nájemné v částce , částka, /ha při současném sjednání inflační doložky na dobu určitou , Anonymizováno, let, smlouvou o nájmu honitby ze dne , datum, pak žalobce jako držitel honitby , adresa, pronajal tuto honitbu k výkonu práva myslivosti společnosti , právnická osoba, za roční nájemné v částce , částka, /ha při současném sjednání inflační doložky na dobu určitou , Anonymizováno, let. Dohodou o užívání honebních pozemků č. , číslo, ze dne , datum, žalobce přenechal pozemky o výměře celkem , hodnota, ha v honitbě , adresa, do užívání , označení spolku, jako držitele honitby za částku ve výši , částka, /ha se sjednanou inflační doložkou, dle Čl. VII této dohody tato dohoda o užívání honebních pozemků zaniká dnem změny držitele honitby, výše citovaným rozhodnutím MěÚ , adresa, ze dne , datum, byla část pozemků honitby , adresa, přičleněna do honitby , označení, , jejímž držitelem je žalovaný, včetně pozemků žalobce o výměře cca , hodnota, ha.

5. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jeho doplnění a výslechu znalce soud zjistil, že za situace, kdy nájemce jako uživatel honitby je personálně propojen s držitelem honitby jako v této věci, kdy pan , jméno FO, je současně , označení funkce, žalovaného jako honebního společenstva a současně předsedou , označení spolku, , přičemž nájemce nevzešel z otevřeného výběrového řízení, je na místě stanovit výši náhrady způsobem, jako by žalovaný jako držitel honitby vykonával mysliveckou činnost sám. Při tomto postupu by výsledek hospodaření, tedy výnos z honitby zjištěný z účetnictví , označení spolku, činil v roce 2019 částku , částka, (, částka, /ha honitby), v roce 2020 pak -, částka, (- , částka, /ha honitby), v případě dodržování normovaných stavů zvěře by pak výsledek byl výsledek hluboce záporný (přes -, částka, ha). Pokud by se výše náhrady měla odvíjet pouze od výnosu držitele honitby, které je tvořeno jen nájemným za honitbu, pak by po odečtená nákladů výnos dosáhl částky , částka, /ha v roce 2019 a , částka, /ha v roce 2020. Přiměřená výše náhrady pak byla znaleckým posudkem stanovena na částku 7 Kč/ha a rok. Co se týče případného srovnání s ostatním sousedními honitbami v držení žalobce a jím pronajímaných, a to s ohledem na výši sjednaného nájmu těchto honiteb, pak takové srovnání není možné s ohledem na jiné přírodní podmínky těchto honiteb. Honitba , označení, je honitbou polní, kde lesní půda tvoří jen , hodnota, % honitby, zbylo část výměry tvoří zemědělské pozemky, jedná se tedy o honitbu s minimem krytových podmínek v převážné části roku a zvěř se tak zdržuje v přilehlých lesních honitbách (např. , označení spolku, v držení žalobce), kde jsou tak větší lovecké příležitosti, honitby jsou atraktivnější s větším možným výnosem a tím i vyšším nájmem za honitbu. Umístění honitby , označení, jako honitby s minimálním pokrytí lesním porostem plyne i z jejího grafického znázornění na straně 2 znaleckého posudku. Výnos z honitby pak může ovlivnit a řada dalších skutečností jako zastoupení dřevin v lese, volba zemědělských plodin na plochách, nadmořská výška apod.

6. Soud v prvé řadě konstatuje, že žaloba byla dle závěru soudu podána žalobcem dle ust. § 247 odst. 1 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění) včas, a to s ohledem na nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu – Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj dnem 8. 9. 2020, lze tak předpokládat, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2020, jak je tvrzeno v žalobě; dne 6. 11. 2020 tedy byla žaloba podána včas.

7. Podle ust. § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 449/2011 Sb., v platném znění, honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil podle citovaných ustanovení zákona o myslivosti a dospěl k závěru, , že žaloba není důvodná. Je nesporné, že pozemky, k nímž vlastnická práva vykonává žalobce, byly přičleněny do honitby [označení spolku] a od žalovaného jako držitele honitby, jejímž není žalobce, , členem, tak žalobci přísluší náhrada dle ust. § 30 odst. zákona, za situace, že se obě strany o výši náhrady nedohodly, a tak o její výši rozhoduje orgán státní správy myslivosti,, , v této věci [označení úřadu] s přihlédnutím, k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Kritérium velikosti přičleněných pozemků dle názoru soudu stanovuje podmínku, že předpokládaný výnos z výkonu práva myslivosti odvozený na 1 ha honitby má být vynásoben hektarovou rozlohou pozemků, které byly do honitby přičleněny, nikoliv že by vlastník větší rozlohy pozemků či pozemků jiného druhu v dané honitbě měl být při stanovení výše náhrady nějakým způsobem zvýhodněn či znevýhodněn, tzn. že by dostal náhradu v jiné výši na 1 ha, než vlastníci jiných přičleněných pozemků. Dle názoru soudu předpokládaný výnos z dané honitby lze stanovit za honitbu jako celek, nikoliv jen za dané konkrétní pozemky, což není objektivně zjevně možné. V této věci, s přihlédnutím k charakteru honitby , označení, jako honitby polní, by výnos z myslivecké činnosti, pokud by jej honební společenstvo vykonávalo samo, činil v roce 2019 částku , částka, /ha, v roce 2020 -, částka, /ha dle závěrů znaleckého posudku daných výnosy hospodaření faktického uživatele honitby, , označení spolku, , pokud by se mělo vycházet jen z hospodaření žalovaného jako honebního společenstva, jeho výnos by činil , částka, , respektive , částka, /ha rok po zohlednění příjmu z pronájmu honitby a nutných nákladů. Jestliže tedy byla výše náhrady za roky 2019 a 2020 orgány státní správy myslivosti stanovena částkou , částka, /ha přičleněných pozemků, nevybočuje takto stanovená náhrada z kritérií daných ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti s přihlédnutím k tomu, že poskytnutá náhrada nemůže být záporná a hospodaření v honitbě při výkonu práva myslivost je každý rok odlišné s ohledem na přírodní podmínky v daném roce. Argumentace žalobce ust. § 33 odst. 9 zákona o myslivosti ve vztahu k pozemkům žalobce, které byly do honitby , označení, přičleněny z původní honitby , adresa, je neadekvátní vzhledem k tomu, že toto ustanovení zákona se vztahuje na vztahy dané nájmem honitby, tedy např. na situaci, kterou má žalobce jako držitel honitby ve svých honitbách , adresa, , nikoliv na stav, kdy jsou pozemky do honitby přičleněny a vlastník není členem honebního společenstva. Ze smlouvy uzavřené v minulosti mezi žalobcem a , označení spolku, tedy nelze vcházet v tom směru, že by žalovaný vstoupil do postavení tohoto společenstva ohledně pozemků žalobce, navíc samotná smlouva předpokládá v Čl. VII její zánik v případě změny držitele honitby, k čemuž právě v této věci došlo, kdy novým držitelem pozemků honitby se stal žalovaný a do původních vztahů mezi žalobcem a , označení spolku, tak nevstoupil. Při respektování ust. § 250f o.s.ř. pak tedy soud shledal, že není na místě stanovit žalovanému jako držiteli honitby , označení, náhradu za přičleněné pozemky žalobce do této honitby částkou , částka, /ha za roky 2019 a 2020, jak požadoval žalobce, ani jinou částkou převyšující částku , částka, , jak byla stanovena rozhodnutími , označení úřadu, a Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, a žalobu v celém rozsahu zamítnul.

9. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný, která měla ve věci úspěch v celé části řízení a měa právo na náhradu nákladů řízení, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

10. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle citovaného ustanovení soud rozhodl tak, že uložil žalobci uhradit státu náhradu nákladů řízení, které nesl, za znalecký posudek a odměnu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a které byly znalci vyplaceny na základě usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (, označení soudu, ) a ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , celkem v částce 23 642 Kč.