37 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného toho času Věznice Mírov, obec a číslo, PSČ obec zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 481 677,75 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 481 677,75 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 18 147,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 341,12 Kč, s 9,90% ročním úrokem z částky 481 677,75 Kč za dobu od 20. 3. 2019 do zaplacení, s 9,75% ročním úrokem z prodlení z částky 481 677,75 Kč za dobu od 20. 3. 2019 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení v celém rozsahu ve výši 153 693,82 Kč k rukám právního zástupce žalobce advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 1. 12. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 481 677,75 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 500 000 Kč, a to z úvěrového účtu č. bankovní účet, přičemž část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbylá část byla žalovanému poskytnuta neúčelově na jeho běžný účet. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto využil své právo a ke dni datum úvěr zesplatnil. Dlužná částka včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty činila částku ve výši 502 810,07 Kč. Žalobce požadoval úhradu úroku z prodlení v zákonné výši od datum. Dne datum s účinností od datum byla pohledávka smlouvou postoupena na žalobce. Celkem tedy žalobce požadoval, aby soud zavázal žalovaného zaplatit částku ve výši 481 677,75 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 341,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 18 147,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 481 677,75 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 9,9% ročně z částky 481 677,75 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se nejprve ve věci vyjádřil tak, že nepopírá přijetí úvěru ve výši 500 000 Kč, nikdy však nedošlo k zesplatnění úvěru, neboť nedošlo k doručení sdělení o zesplatnění úvěru do dispoziční sféry žalovaného, když byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný neobdržel rovněž ani předžalobní výzvu.

3. Žalobce ve věci následně uvedl, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému dopis – oznámení o prohlášení úvěru za splatný na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, přičemž součástí smlouvy bylo rovněž ujednání, že změna komunikačních údajů je vůči právnímu předchůdci žalobce účinná až od obdržení této informace. Skutečnost, že žalovaný o změně svých údajů právního předchůdce žalobce neinformoval, nemůže jít k tíži žalobce. Dále žalobce uvedl, že úvěryschopnost žalovaného zkoumal z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr - konsolidace půjček ze dne datum, a to v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Právní předchůdce žalobce zjistil veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní i nebankovní registr klientských informací, v insolvenčních rejstříku a databázi název a další. Právní předchůdce žalobce přitom vycházel z informací poskytnutých žalovaným, že jeho čistý měsíční příjem činí 15 500 Kč, že je od datum zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník a že bydlí v družstevním bytě, přičemž jeho měsíční příjem domácnosti činí 23 600 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost. Právní předchůdce v rámci posuzování úvěryschopnosti žalovaného porovnal příjem žalovaného a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Dále žalobce sdělil, že předmětná smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána elektronicky pomocí technologie Sing Pad, která zaznamenává tlak, rychlost a sklon tužky při podpisu. Takto podepsané smlouvy jsou opatřeny bezpečnostním certifikátem s časovým razítkem zajišťujícím nezměnitelnost digitálních údajů ve smlouvě. Dále žalobce doplnil, že se jednalo o druh podpisu dynamický s verifikací. U tohoto druhu je podpis ověřován automatizovaným způsobem proti biometrickému podpisovému vzoru klienta, který je uložen u banky. Smlouvu za právního předchůdce žalobce uzavírala zaměstnankyně banky paní jméno příjmení.

4. Žalovaný následně prostřednictvím svého právního zástupce (čl. 84 a 93) zpochybnil uzavření samotné smlouvy o úvěru, kdy vznesl námitku pravosti listiny, na základě které žalobce uplatňuje svůj nárok. Dále uvedl, že nebyl seznámen s obsahem úvěrové smlouvy, na kterou se žalobce odvolává, a rovněž nebyl seznámen ani se všeobecnými obchodními podmínkami úvěrové smlouvy, včetně sazebníku. Žalovaný dále rozporoval nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty, přičemž v případě unesení důkazního břemene žalobcem je nutné nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu soudem moderovat. Žalovaný rovněž považoval za neoprávněné hrazení úroků ve výši 9,90 % ze smluvní pokuty. Později žalovaný uvedl, že s právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o úvěru a rovněž čerpal úvěr, ale jednalo se o období let rok až rok, smlouvu o úvěru ze dne datum na základě, které měl rovněž čerpat úvěr, neuzavřel ani úvěr nečerpal. Na žádný svůj účet neobdržel finanční prostředky z předmětného úvěru.

5. Ve věci proběhlo dne datum, datum a dne datum ve věci jednání.

6. Soud provedl důkaz žádostí o úvěr ze dne datum, smlouvou o úvěru ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy ze dne datum, výpisy z úvěrového účtu žalovaného, matriční list ze dne datum, kopie občanského průkazu žalovaného, oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, sdělením právnická osoba anonymizována dvě slova (č.l. 58), výpisem z účtu žalovaného (č.l. 59-75), přičemž z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne datum smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuty finanční prostředky ve výši 500 000 Kč, kdy banka dle čl. III. této smlouvy měla bez žádosti žalovaného vyplatit prostředky ve výši 137 645,57 Kč na úvěrový účet č. bankovní účet a zbývající část jistiny úvěru neúčelově ve prospěch běžného účtu č. bankovní účet. V listině označené jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet konsolidace půjček je uvedeno, že je podepsaná žalovaným a za společnost právnická osoba osobní bankéřkou jméno příjmení elektronicky pomocí SignPad. Žalovaný čerpal úvěr dne datum, kdy obdržel na účet č. bankovní účet částku 362 354,43 Kč. příjmení předmětného účtu je dle sdělení právnická osoba anonymizována dvě slova (č.l. 58) žalovaný. Z výpisů z úvěrového účtu poskytnutého bankou pak soud zjistil, že žalovaný řádně nehradil sjednané splátky úvěru řádně a včas. Dne datum došlo na základě listiny označené jako Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni datum k zesplatnění úvěru. Celková dlužná částka činila 481 677,75 Kč (přiznání smluvní pokuty žalobce nepožadoval). Podle čl. II odst. 3 písm. c) smlouvy o úvěru činila měsíční anuitní splátka částku 6 579,88 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 9,90% p.a. Smlouvou o postoupení pohledávek pak byla pohledávka postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobce. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru, obdržel peněžní prostředky, které se zavázal vrátit včetně úroku. Celkem tak žalovaný dluží žalobci částku 481 677,75 Kč včetně úroků a úroků z prodlení. Nárok žalobce na požadované příslušenství, tedy úrok odpovídá úroku sjednanému v úvěrové smlouvě ze dne datum a zákonný úrok z prodlení pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného (od zesplatnění úvěru).

9. Námitky žalovaného ohledně té skutečnosti, že neuzavřel smlouvu o úvěru (námitka pravosti této listiny), popř. že úvěr nečerpal, byly dle názoru soudu v tomto řízení jednoznačně vyvráceny. Jedním z technickým prostředků, který se v současné době při uzavírání smluv na finančním trhu používá pro podpis dokumentů, je tzv. biometrický podpis. Namísto používání tužky a papíru se spotřebitel vlastnoručně podepíše na elektronickou podložku (tzv. signpad), která je připojena k počítači a která umožňuje zachycení nejen tzv. statické části (tedy obrázku podpisu jednající osoby), ale i tzv. dynamických charakteristik (tlak, rychlost, zrychlení během podpisu). Tento podpis je následně vložen do elektronické verze dokumentu, s níž je neoddělitelně spojen. Uvedené biometrické charakteristiky umožňují jednoznačné určení jednající osoby, takže je-li současně zachycen i obsah právního jednání a nejsou pochybnosti o existenci vůle jednající osoby, podepsání dokumentů tímto způsobem lze považovat za řádné podepsání v souladu s ust. § 561 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Námitka žalovaného stran toho, že nedošlo k čerpání úvěru, resp. že od právního předchůdce žalobce společnosti právnická osoba čerpal úvěr, ale jednalo se o úvěr z období let rok až rok, byla rovněž vyvrácena. Z výpisů z běžného účtu (č.l. 59-75) bylo jednoznačně prokázáno, že na účet č. bankovní účet byla dne datum přijata 362 354,43 Kč, kdy vlastníkem předmětného účtu je žalovaný, což vyplynulo ze sdělení společnosti právnická osoba (č.l. 58). Soud tak nemá pochybnosti ani o čerpání zbývající částky dle úvěrové smlouvy, která podle sdělení žalobce a ujednání v úvěrové smlouvě měla být využita na úhradu dřívějších dluhů žalovaného. K zesplatnění úvěru došlo v souladu s úvěrovou smlouvou jednostranným právním jednáním právního předchůdce žalobce, případné nedoručení oznámení o prohlášení úvěru za splatný žalovanému by tudíž nemělo žádnou právní relevanci. Z předložených důkazů je rovněž zřejmé, že úvěryschopnost žalovaného byla žalobcem (jeho právním předchůdcem) před uzavřením úvěrové smlouvy řádně přezkoumána. Vzhledem k uvedenému tak soud neměl důvod žalobě v celém jejím rozsahu nevyhovět.

11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, představující odměnu advokáta stanovenou po dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 10 260 Kč (§ 6, § 7 bod 6 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu) za 10 úkonů právní služby: 1. příprava a převzetí věci (§11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), 2. výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci ze dne datum, 3. sepis žaloby, 4. písemné podání ze dne datum, 5. písemné podání ze dne datum, 6. písemné podání ze dne datum (vše podle §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), 7. účast u jednání dne datum 8. účast u jednání dne datum, 9. účast u jednání před dožádaným soudem dne datum, 10. a účast u jednání dne datum (vše podle §11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu). Dále pak 1 úkon právní služby ve výši ½, tj. 5 130 Kč, za vyjádření ze dne datum (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu), dohromady 107 730 Kč. Dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu soud přiznal žalobci rovněž paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 3 300 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za celkem 11 úkonů právní služby. Soud dále připočetl k přiznaným nákladům řízení číslo cestovních výdajů právního zástupce v celkové výši 323 Kč (29,36 Kč) vynaložených dne datum k účasti na jednání, když toho dne se právní zástupce účastnil dalších 10 jednání nařízených soudem na tentýž den. Cestovní výdaje právního zástupce byly vynaloženy na cestu osobním automobilem z obec do obec a zpět, tj. celkem 48 km s průměrnou spotřebou automobilu registrační značka, značka automobilu, s průměrnou spotřebou 4,3 l /100 km nafty v ceně 47,10 Kč/litr, a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb. Dále pak připočetl náhradu za pomeškaný čas strávený cestou k tomuto jednání, tj. 1/11 z 400 Kč (4 půlhodiny á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), tj. 36,36 Kč a náhradu DPH ve výši 21% z uvedených částek dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 23 330,10 Kč a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 19 268 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení v celkové výši 153 693,82 Kč právnímu zástupci žalobce. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.