40 C 273/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 101 841,83 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 303,53 Kč za dobu od 5. 1. 2024 do 29. 7. 2024 a úroků ve výši 15,25 % ročně z částky 87 578,95 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 79 595 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 1. 9. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 22 246,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 803,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 504,12 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 87 578,95 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 88 478,95 Kč od 30. 7. 2024 do 31. 8. 2024, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 883,95 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 1 553 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, jméno advokáta 1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 101 841,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, s žalovanou dne 8. 7. 2023 uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše 90 000 Kč, a to bezhotovostně na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna hradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy o úvěru. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě o úvěru a dále také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila podmínky dle smlouvy řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku toho celý úvěr k 4. 1. 2024 zesplatnila. Žalobkyně je nadále oprávněna požadovat po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny a poplatků až do zaplacení. Pohledávka právnická osoba ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství vůči žalované byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 s účinky k témuž dni postoupena na žalobkyni, což postupitelka písemně oznámila žalované. Do doby postoupení žalovaná uhradila celkem částku 10 405 Kč, poté již neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 87 578,95 Kč, dlužný poplatek 900 Kč, dlužný úrok z jistiny do zeplatnění 4. 1. 2024 ve výši 13 362,88 Kč, kapitalizované úroky od 5. 1. 2024 do 29.7. 2024 ve výši 15 107,37 Kč (30 % ročně z aktuální dlužné jistiny), kapitalizované zákonné úroky z prodlení od 5. 1. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 7 504,12 Kč (tj. 14,75 % ročně z aktuální dlužné částky), úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 87 578,95 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a roční úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 88 478,95 Kč (jistina a dlužný poplatek) od 30. 7. 2024 do zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradila.

2. Dle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaná poskytla ve výpisech z účtu, přičemž vzala do úvahy sociální a demografická data, informace z interních a externích registrů. Žalovaná současně ve smlouvě o úvěru prohlásila, že poskytla úplné, přesné a pravdivé informace a je schopna dlužnou částku splatit. Následně poskytovatel úvěru s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru.

3. Podáním ze dne 17. 1. 2025 vzala žalobkyně žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 303,53 Kč za dobu od 5. 1. 2024 do 29. 7. 2024 a úroků ve výši 15,25 % ročně z částky 87 578,95 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Vzhledem k uvedenému soud ve výroku I. řízení částečně zastavil. Žalobkyně nadále požadovala zaplacení částky 101 841,83 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 803,84 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 504,12 Kč, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 87 578,95 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % z částky 88 478,95 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 29. 1. 2025. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalované.

6. Z listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota z 8. 7. 2023, přehledu plateb, výpisů z účtu za období od 21. 3. 2023 do 20. 6. 2023, výzvy k úhradě z 20. 12. 2023, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 7. 2024 a předžalobní výzvy z 31. 10. 2024 vč. podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl celkem 90 000 Kč. Před uzavřením smlouvy si poskytovatel úvěru od žalované vyžádal výpisy z účtu za předchozí tři měsíce, kdy z těchto vyplývá, že žalovaná v daném období čerpala nebo splácela další půjčky či úvěry, pobírá vdovský a sirotčí důchod ve výši 28 971 Kč, zřejmě má pravidelný měsíční příjem 16 638 Kč (právnická osoba) a měla ve dvou ze tří měsíců vyšší výdaje než příjmy. Přesto jí právní předchůdkyně žalobkyně úvěr poskytla. Žalovaná na úvěr uhradila 10 405 Kč, zbývající část úvěru neuhradila, proto byl úvěr žalobkyní zesplatněn, na což byla žalovaná předem upozorněna. Pohledávka poskytovatele úvěru za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná rovněž vyrozuměna.

7. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86). Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Z provedeného dokazování vyplývá, že před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru řádně a s odbornou péčí nezkoumal majetkové poměry žalované, když se spokojil toliko s výpisem z účtu žalované za předchozí tři měsíce. Nebylo doloženo, že by žalovaná vůbec cokoli ke svým poměrům uvedla. Za takové situace jsou údaje zjištěné z výpisů toliko dohady. Nicméně, i z výpisů je zřejmé, že žalovaná je samoživitelka, když pobírá sirotčí a vdovský důchod, a má sjednáno vícero závazků. Žalobkyně nedoložila ke svému tvrzení o ověřování závazků žalované z bankovního i nebankovního registru ničeho. Nadto žalobkyně nepředložila žádnou listinu, z níž by bylo zřejmé, že poskytovatel úvěru porovnával příjmy a výdaje žalované a z tohoto srovnání učinil závěr o úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou. Žalovaná získala na úkor žalobkyně, která předmětnou pohledávku postoupením nabyla, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Dle žalobních tvrzení žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o úvěru uhradila 10 405 Kč. Částka ve výši 79 595 Kč tak představuje majetkový prospěch, který žalovaná nabyla bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně již v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 žalovanou vyzvala k úhradě zesplatněného úvěru do deseti dnů od doručení výzvy. Žalobkyně odeslala výzvu žalované dne 16. 8. 2024. Podle domněnky dojití (§ 573 o. z.) výzva žalované došla 21. 8. 2024. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 1. 9. 2024. Nereagovala-li žalovaná nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstala zcela nečinná, neuplatnila ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobkyní navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Soud proto žalobkyni přiznal částku 79 595 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 1. 9. 2024 do zaplacení.

9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu (dle pol. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „sazebník“)). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena b) sazebníku 5 093 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 3 540 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 1 553 Kč.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně byla úspěšná v 63 %, soud jí proto přiznal soud náhradu nákladů ve výši 26 % z celkové částky 33 405 Kč, tj. 8 685 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 093 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna za 4 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba a účast na jednání) po 5 180 Kč dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), tj. 20 720 Kč, - náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění platném do 31. 12. 2024 a za 1 úkon právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, - náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 3 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, v počtu 4 půlhodiny po 150 Kč, tj. ve výši 600 Kč (doba cesty na jednání dne 29. 1. 2025 adresa a zpět), - náhrada cestovních výdajů na jednání dne 29. 1. 2025 adresa a zpět (84 km) osobním automobilem tovární značka s kombinovanou spotřebou benzínu 8 l /100 km, ceně benzínu dle vyhlášky 475/2024 Sb. ve výši 35,80 Kč/l, náhrady za použití vozidla ve výši 5,8 Kč/km; tj. ve výši 727,80 Kč, to vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 4 914 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.