Okresní soud v Opavě · Rozsudek

6 C 179/2023

č. j. 6 C 179/2023-50

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 57 Co 259/2024-81

Rozhodnuto 2024-07-24 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOP:2024:6.C.179.2023.1

  1. OS Opava 6 C 179/2023-50
  2. KS Ostrava 57 Co 259/2024-81

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 55 850 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 55 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 850 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 830,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal, aby soud zavázal žalovanou zaplatit ji částku 55 850 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě nájemní smlouvy z 4. 12. 1995 užíval byt č. , hodnota, nacházející se v domě č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , kdy nájemní smlouva byla uzavřena se , právnická osoba, , adresa, s tím, že následně došlo k převedení vlastnictví bytového domu žalované. V dubnu , Anonymizováno, žalobce s písemným souhlasem žalované vyměnil okna v bytě, na což vynaložil finanční prostředky ve výši 129 173,87 Kč. Nájem bytu skončil dohodou k datu , datum, . Výměnou oken byl zhodnocen předmět nájmu o 50 850 Kč, což dokládá vypracovaný znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí s tím, že žalobce za vypracování znaleckého posudku vynaložil částku 5 000 Kč. Okamžik vzniku práva na vyrovnání se přitom váže k okamžiku ukončení nájmu a v daném případě se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „n.o.z“), přičemž podstatné pro vznik práva bylo pouze to, zda byly opravy činěny se souhlasem či bez souhlasu pronajímatele. To, že pronajímatel sdělil nájemci, že ponese náklady na úpravu, se kterou souhlasí, nevedlo k vyloučení práva nájemce na vyrovnání, neboť se jednalo o jednostranný úkon pronajímatele, nikoliv o změnu nájemní smlouvy, se kterou souhlasil rovněž nájemce. Případná změna nájemní smlouvy by musela být učiněna písemným dodatkem a musela by být podepsána nájemcem. V dané věci není podstatné rovněž ani to, že bytový dům nebyl rozdělen na jednotky, nýbrž zda byl pronajatý prostor určen k bydlení. Přes výzvu žalobce k zaplacení žalovaná neuhradila dlužnou částku v celkové výši 50 850 Kč. Žalobce se v tomto řízení proto domáhal úhrady zhodnocení předmětu nájmu včetně vynaložených nákladů na vypracovaný znalecký posudek.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že žalobce na základě nájemní smlouvy sjednané s předchůdcem žalované, která vstoupila do práv a povinností původní vlastnice bytového domu, užíval označený byt, přičemž nájem skončil ke dni 31 1. 2022, tak jak uvedl žalobce. Žalovaná dne 15. 1. 2008 udělila žalobci souhlas s výměnou oken v bytě s tím, že bude provedena na náklady nájemce, k výměně oken došlo v dubnu 2008. Tímto žalovaná vyloučila zákonnou úpravu práva nájemce na zhodnocení věci po skončení nájmu. To, že žalovaná hodlala tímto úkonem vyloučit možnost jakýchkoliv náhrad za zhodnocení bytu i do budoucna, muselo být žalobci zřejmé z běžné praxe žalované, kdy takto činila při veškerých úpravách bytů i u jiných nájemců. Praxe odpovídala i výši nájemného, které nedosahovalo výše tržního nájemného. Pokud by žalovaná hodlala hradit v budoucnosti zhodnocení bytu, mohly by tyto náklady snadno přesáhnout výši běžného nájemného. Žalobce navíc sám koncipoval žádost tak, že úpravy budou provedeny na jeho náklady. Žalobce na výměně oken trval, a to i přes upozornění, že žalovaná hodlá v budoucnu měnit okna v celém domě za použití dotačních prostředků, k čemuž skutečně došlo. Žalobce v bytě provedl výměnu kuchyňské linky, nicméně náhradu za zhodnocení v tomto případě nepožadoval. I kdyby žalobci tato pohledávka vznikla, měl právo jen na protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota celého domu č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , když bytový dům není rozdělen na jednotky. V daném případě výměnou oken v jednom z bytů provedená před 15 lety nemohlo dojít ke zvýšení hodnoty celého domu. Vzhledem ke skutečnosti, že předložený znalecký posudek oceňuje pouze byt, není možné z něj vycházet.

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že:- Žalobce jako nájemce užíval byt č. , hodnota, nacházející se v domě č.p. , Anonymizováno, (dále jen „byt“) v obci , adresa, na základě nájemní smlouvy z , datum, .- Nájemní smlouva byla sjednána se , právnická osoba, , adresa, na dobu neurčitou.- Usnesením vlády ČR č. , hodnota, ze dne 30. 3. 2005 a na základě darovací smlouvy ze dne , datum, převedla , právnická osoba, , adresa, dne 7. 3. 2007 bytový dům, ve kterém se nachází byt, do vlastnictví žalované.- Nájem bytu skončil dohodou ke dni 31. 1. 2022.- Žalovaná dne 15. 1. 2008 udělila na žádost žalobce souhlas s výměnou oken v bytě s tím, že bude provedena na náklady nájemce.- K výměně oken došlo v dubnu 2008 a žalobce v této souvislosti vynaložil částku 129 173,87 Kč.

4. S ohledem na nesporná tvrzení účastníků soud nečinil z těchto provedených listinných důkazů žádná skutková zjištění:- převod bytového domu , adresa, ,- informace nájemníkům bytovým domů č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, ,- dohoda o ukončení nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2022.- faktura-daňový doklad, VS , var. symbol, .

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:Z nájemní smlouvy ze dne , datum, , že v čl. IV. bodu 7 je uvedeno, že nájemci nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez výslovného písemného souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.Ze souhlasu s výměnou oken ze dne 15. 1. 2008 bylo zjištěno jeho znění: Na základě Vaší žádosti ze dne 17. 12. 2007 Obec , adresa, souhlasí s výměnou oken ve Vašem nájemním bytu s domě č.p. , Anonymizováno, za těchto podmínek: výměna oken bude provedena na vlastní náklady nájemníka, budou dodrženy stávající okenní rozměry, barva okenních rámů-bílá. Souhlas je adresován žalobci, za žalovanou je podepsán starosta , jméno FO, .Z daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byla v roce 2012 fakturována dodávka výměny oken v obecních bytových domech ve , obec, .Z evidenčního listu pro výpočet nájemného ze dne 14. 5. 2007 včetně rozpisu místností bylo zjištěno, že v květnu 2007 činilo nájemné včetně služeb u bytu s celkovou plochou 141,32 m2 celkovou částku 2 894 Kč. Ze zkráceného výpisu evidenčního listu bytu ze dne 1. 12. 2008 pak bylo zjištěno, že celkové měsíční poplatky včetně služeb spojených s bydlením v bytě od 1. 1. 2009 nově činily 3 415 Kč.Ze znaleckého posudku č. položky , Anonymizováno, vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , právnická osoba, s datem vyhotovení 28. 6. 2022, podle stavu k datu 31. 1. 2022 včetně doplnění z 1. 7. 2024, č. položky , Anonymizováno, bylo zjištěno, že výměnou oken v předmětném bytě byla jeho hodnota zvýšena ke dni 31. 1. 2022 o 50 850 Kč. Znalecký posudek po doplnění obsahoval doložku znalce § 127a o.s.ř.Z faktury - daňového doklad , Anonymizováno, ze dne 28. 6. 2022 bylo zjištěno, že znalkyně , tituly před jménem, , právnická osoba, vyfakturovala žalovanému za znalecký posudek – zhodnocení bytu ve , adresa, částku 5 000 Kč. Částka měla být uhrazena na účet č. , č. účtu, .Z výpisu z účtu ze dne 3. 8. 2022 bylo zjištěno, že dne 30. 6. 2022 žalobce uhradil na účet příjemce č. , č. účtu, částku 5 000 Kč.Z výzvy k zaplacení částky ve výši 60 000 Kč ze dne 8. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě zhodnocení předmětu nájmu ve výši 60 000 Kč do 15. 3. 2022. Žalovaná v listině označené: výzva k zaplacení částky ve výši 60 000 Kč – odpověď ze dne 9. 3. 2022 sdělila, že ke zhodnocení věci – celého domu, (nikoliv jen bytu) výměnou oken v jednom z bytů před 14 lety podle jejího názoru nedošlo. Z předžalobní výzvy k zaplacení částky ve výši 55 850 Kč ze dne 5. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky – zhodnocení bytu 50 850 Kč a účelně vynaložených nákladů na vypracování znaleckého posudku 5 000 Kč. Výzva byla doručena žalované dne 5. 9. 2022 (doručenka datové zprávy).Z faktury daňového dokladu dle obj. č. , hodnota, soud zjistil, že dne 27. 5. 2009 byla žalobci fakturována výroba a montáž vestavné atypické kuchyňské linky včetně spotřebičů.K tomuto důkazu žalovaná sdělila, že souhlas obce s výměnou kuchyňské linky se nepodařilo dohledat, a proto je k důkazům předložená pouze tato faktura.Žalobce sdělil k namítané změně v podobě kuchyňské linky, že je na žalobci, co se bude žalobou domáhat. V daném případě neměl k dispozici starou kuchyňskou linku, a proto nemohlo dojít k výměně při ukončení nájmu. Vzhledem k povaze kuchyňské linky, kdy není zřejmé, že se stane součástí věci a vzhledem k zavedené praxi, že si nájemci mohli nové kuchyňské linky při skončení nájmu demontovat, by byl tento požadavek nejspíš zamítnut.Z žádosti o povolení úprav ze dne 18. 4. 2015 s datem doručení žalované 18. 4. 2016 soud zjistil, že žalobce žádal žalovanou rovněž o vybourání příčky mezi jídelnou a obývacím pokojem v bytě s tím, že koncipoval žádost tak, že úpravy budou provedeny na náklady nájemce.Z vyjádření k žádosti o povolení úprav ze dne 20. 4. 2016 bylo zjištěno, že žádosti žalobce o povolení vybourání příčky bylo vyhověno s tím, že úpravy budou provedeny na náklady žadatele.Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je členem zastupitelstva žalované od roku 1990. V roce 2002 až 2010 vykonával funkci starosty a následně byl členem zastupitelstva. V roce 2007 obec získala 4 bytové domy od bývalého , Anonymizováno, , celkem , hodnota, bytů. Všichni nájemci byli občany , obec, . Obec chtěla bytové domy rekonstruovat za pomoci dotačních programů, což postupně činila. K výměně oken ve všech bytových domech na náklady obce došlo až později, neboť nové vedení obce se rozhodlo investovat do jiných věcí. Žalobce zná, má s ním dobrý vztah. V průběhu roku 2008 žalobce přišel s tím, že mu do oken zatéká, fouká a je mu zima a že by je chtěl vyměnit. Výměnu oken chtěl realizovat na vlastní náklady. Bylo i několik jiných nájemců, kteří to požadovali a obec jim vyhověla. S žalobcem se nebavili o tom, že by chtěl někdy nějakou náhradu za výměnu oken. Souhlas s výměnou oken vyhotovila administrativní pracovnice úřadu s tím, že jeho znění obec nekonzultovala s žádným právním zástupcem. Souhlas s výměnou oken obec chápala tak, že žalobce nebude moci ani v budoucnu nic požadovat, což je podle něj zřejmé ze samotného znění - na vlastní náklady nájemníka. Muselo to být zřejmé i žalobci. V té době nevěděli, že nájemce může podle zákona požadovat nějakou náhradu při skončení nájmu. Žalobci to taky bylo zřejmé, neboť sám přišel s tím, že výměnu oken chce mít provedenou co nejdříve, že to udělá na své náklady a že za to nic nechce. Žalobce po celou dobu užívání bytu nepožadoval ničeho. Výměnu zařízení bytu realizovali asi další 3 nebo 4 nájemci. Vesměs se jednalo o menší investice, zejména se měnily dveře, které si nájemci při skončení nájmu zase odnesli. Stejné to bylo u kuchyňských linek. Nepamatoval si na žádný případ, kdy se někdo odstěhoval, zařízení bytu, které zakoupil, tam nechal a požadoval náhradu. Všichni nájemci chápali, že zařízení bytu pořizují na své náklady a že po obci ani v budoucnu nebudou moci nic požadovat. Při skončení nájmu však nájemci mohli vyměnit nové zařízení, které pořídili na své náklady, za to původní staré. Byty byly již v době, kdy připadly obci v poměrně solidním stavu, byla tam nová bytová jádra a byly průběžně částečně rekonstruovány (nové střechy, komíny).

6. Svědeckou výpovědí žalovaná hodlala prokazovat skutečný obsah vůle právního jednání – uděleného souhlasu s výměnou oken. Soud svědeckou výpověď hodnotí jako věrohodnou, když její obsah koresponduje s provedenými listinnými důkazy a rovněž také s přirozeným během či stavem věcí. Svědek vypověděl, že záměrem žalované bylo vyloučit u žalobce možnost požadovat i v budoucnosti jakoukoliv náhradu spojenou s výměnou oken v bytě. Dále uvedl, že znění souhlasu nekonzultovali s žádným právním zástupcem, že o možnosti nájemce požadovat po skončení nájmu nějaké náhrady za zvýšení hodnoty věci nevěděli s tím, že žalobce chtěl výměnu oken z důvodu jejich špatného stavu provést co nejdříve, a proto se vyjadřoval tak, že „to udělá na své náklady a že za to nic nechce“. Rovněž sdělil, že i jiní nájemci prováděli investice do bytů žalované s jejím souhlasem a věděli, že jim obec nic nenahradí, že však mohou nově pořízené vybavení vyměnit za to původní, pokud jej mají k dispozici. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce ani žalovaná před udělením souhlasu nepočítali s možností vzniku nějakého nároku žalobce při skončení nájmu, že nad formulací žádosti a souhlasu více neuvažovali (že k tomu přistoupili jednoduše - když se řekne na vlastní náklady, tak to znamená prostě bez dalšího na vlastní náklady) a jediným záměrem použité formulce bylo vyloučit možnost požadovat jakékoliv vyrovnání, a to i v budoucnu. Závěr soudu tedy je, že skutečnou vůlí žalované u udělení souhlasu s výměnou oken bylo, s přihlédnutím k tomu, co předcházelo samotnému právnímu jednání, vyloučit u nájemce možnost požadovat jakékoli eventuální náhrady za provedenou výměnu oken i v budoucnu, tj. včetně možnosti nájemce požadovat protihodnotu toho o co se zvýšila hodnota věci při skončení nájmu, a žalobce byl s touto skutečnou vůlí žalované srozuměn. Vědomost o praxi žalované navíc žalobce potvrdil v průběhu řízení, kdy se vyjádřil tak, že z důvodu zavedené praxe žalované, kdy bylo možné demontovat nové zařízení bytu a vyměnit je při skončení nájmu za staré, nepožadoval žalobou náhradu zhodnocení v důsledku výměny kuchyňské linky. V roce 2012 došlo k výměně oken v bytových domech ve vlastnictví žalované (jak vyplynulo z daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 7. 11. 2012), které chtěla žalovaná hradit z dotačních programů (jak bylo prokázáno ze svědecké výpovědi). Nedává proto ani smysl, aby skutečnou vůlí žalované nebylo vyloučit u žalobce možnost požadovat jakoukoliv náhradu i do budoucna, když by tak později musela učinit nejspíš z vlastních prostředků, nikoliv z dotačního programu.

7. Soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl dokazování novým znaleckým posudkem k ocenění míry zhodnocení bytu nájemcem, neboť přistoupil z důvodu hospodárnosti řízení k odstranění vad znaleckého posudku již dříve předloženého žalobcem, který rovněž oceňoval zhodnocení bytu a vyjma chybějící doložky znalce podle § 127a o.s.ř. splňoval veškeré náležitosti znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouvou byl žalobci přenechán k užívání pouze byt, tj. omezená část bytového domu č. , hodnota, , nepovažoval soud za správný názor žalované, že je nutné dovodit náhradu za zhodnocení předmětu nájmu z výše zhodnocení celého domu. Soud navíc věc uzavřel tak, že nárok žalobci nevznikl, důkaz novým znaleckým posudkem byl proto nadbytečný i z tohoto důvodu.

8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a předchůdkyní žalované byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl výše označený byt. , adresa, se žalovaná stala vlastnicí bytového domu, ve kterém se byt nachází. Žalobce koncem roku 2007 požádal písemně žalovanou o souhlas s výměnou oken v bytě. Žalovaná s výměnou vyslovila písemný souhlas dne 15. 1. 2008 za podmínek, že výměna oken bude provedena na vlastní náklady nájemníka. Tímto jednáním hodlala žalovaná vyloučit u žalobce možnost požadovat jakékoliv náhrady i do budoucna, o čemž žalobce věděl. Žalobce okna v bytě v dubnu 2008 vyměnil, vynaložil za to částku bezmála 130 tis. Kč. Nájem bytu skončil ke dni 31. 1. 2022.

9. Podle § 667 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Podle § 3074 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „n. o. z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 2220 n. o. z. má nájemce právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Podle § 2294 n. o. z. zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu bytu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození bytu nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictví vlastníka nemovité věci. Nájemce má právo žádat, aby se s ním pronajímatel bez zbytečného odkladu vyrovnal; to neplatí o tom, co nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele. Vyrovnání je splatné nejpozději ke dni skončení nájmu. Podle § 506 n. o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

10. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V daném případě byla za účinnosti předcházející právní úpravy uzavřena mezi žalobcem a předchůdkyní žalované platná nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt. Změnou vlastnictví k pronajaté věci počátkem roku 2007 vstoupila žalovaná jako nabyvatelka do právního postavení pronajímatele. Ke vzniku nájmu a k vynaložení investice žalobcem došlo za účinnosti předcházející právní úpravy. Případný nárok na náhradu za zhodnocení vznikl ale po skončení nájmu, tedy až za účinnosti nové právní úpravy. Podle citovaného § 3074 n.o.z. soud proto aplikoval na daný případ ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

11. Přestože nová právní úprava se dotkla také úpravy vypořádání účastníků nájemních vztahů při skončení nájmu, nejedná se o změny zcela zásadního charakteru. Právo na vyrovnání při skončení nájmu za zhodnocení věci (při souhlasu pronajímatele se změnou) upravené v § 2220 odst. 1 n.o.z. blíže konkretizované v § 2294 n.o.z. bylo zakotvené rovněž v předcházející právní úpravě, tj. § 667 věta čtvrtá obč. zák. v podobě práva nájemce při skončení nájmu na protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Judikatura vztahující se k dřívější právní úpravě přitom dovozovala dispozitivnost § 667 obč. zák., tedy možnost odlišného ujednání stran s tím, že tento závěr se dle novější judikatury vztahuje rovněž i na předmětný § 2220 n.o.z. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1477/2019). Soudní praxe byla zajedno v tom, že dal-li pronajímatel souhlas se stavebními úpravami či jinými podstatnými změnami v bytě, posuzovali se vzájemné nároky pronajímatele a nájemce bytu podle ustanovení § 667 odst. 1 věty druhé až čtvrté obč. zák. Obecná úprava změn na pronajaté věci se tedy uplatnila u nájmu nebytových prostor a i u nájmu bytů (Nejvyšší soud, 26 Cdo 449/2003).

12. V posuzovaném případě bylo v nájemní smlouvě ohledně stavebních úprav a jiných podstatných změn upraveno pouze to, že je nájemce nesmí v bytě provádět bez výslovného písemného souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad. Způsob vyrovnání nákladů, či vynaložených investic do předmětu nájmu po skončení nájmu, smlouva výslovně neobsahovala. Žalovaná již jako pronajímatelka nicméně na písemnou žádost žalobce ze dne 17. 12. 2007 o souhlas se stavebními úpravami v bytě – výměnu oken v písemné formě sdělila, že s výměnou oken souhlasí za podmínek, že „výměna oken bude provedena na vlastní náklady nájemníka“. Žalobce reagoval tak, že okna v bytě vyměnil a vynaložil na to částku okolo 130 tis. Kč.

13. Judikatura se již vícekrát zabývala rovněž podobnými formulacemi v nájemních smlouvách, kde nebyla výslovně upravena otázka práva nájemce na protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci, nýbrž výslovně byla upravena (v nějaké podobě) pouze otázka úhrady nákladů, tak jako tomu bylo v tomto případě (formulace typu: nájemce se zavazuje provést rekonstrukci na svůj náklad) např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1477/2019, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1536/2017, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 681/2015. Dovodila přitom závěr, že je v takových případech bezpochyby vyloučena i možnost nájemce domáhat se po skončení nájmu protihodnoty toho, o co se zvýšila hodnota věci (podle §667 odst. 1 obč. zák. či obdobného nároku dle § 2220 n.o.z.) v důsledku jím provedených změn, neboť nemohl rozumně předpokládat, že by mu požadovaná částka mohla být někdy v budoucnu pronajímatelem uhrazena. Uvedený závěr přitom koresponduje s tím, co bylo zjištěno ohledně skutečné vůle stran právního jednání – souhlasu s výměnou oken ze den 15. 1. 2008 uvedeného výše. Žalobce neměl žádný rozumný důvod se domnívat, že po skočení nájmu mu bude náležet nárok na vyrovnání podle míry zhodnocení předmětu nájmu, neboť musel vědět, že za takových podmínek by žalovaná s výměnou oken nesouhlasila. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani to, že žalovaná ve světle tehdy účinné i současné právní úpravy formulovala v písemné formě souhlas s výměnou oken nešťastně, neboť použila výrazy evokující, že je řešena pouze otázka aktuálně vynakládaných výdajů, nikoliv rovněž otázka v budoucnu vzniklých nároků.

14. Skutečnost, že uvedená formulace ohledně způsobu úhrady nákladů za výměnu oken není upravena v samotné nájemní smlouvě, či v dodatku, obsahující podpis nájemce, je podle názoru soudu bez významu. Žalobce výměnu oken provedl až v dubnu 2008, a to se znalostí obsahu souhlasu žalované s výměnou oken, který byl udělen dne 15. 1. 2008. Mlčky tedy s takovou úpravou vyrovnání mezi účastníky nájemního vztahu souhlasil, neboť pokud by s tímto nesouhlasil k výměně oken by za těchto podmínek nepřistoupil.

15. Vzhledem k uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když ujednáním stran bylo vyloučena možnost žalobce domáhat se práva na vyrovnání podle míry zhodnocení předmětu nájmu podle § 2220 odst. 1 a § 2294 n.o.z. Nárok na vyrovnání nevznikl, proto byla rovněž zamítnuta i ta část žaloby, kterou se žalobce domáhal úhrady nákladů nutných k uplatnění pohledávky za vynaložený znalecký posudek.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva sestávající z odměny právního zástupce za tyto úkony právní služby:- příprava a převzetí věci (§11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen „vyhláška“)- podání odporu (§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky),- vyjádření k odporu ze dne 12. 9. 2023 (§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky),- účast na jednání 15. 4. 2024 (§11 odst. 1 písm. e) vyhlášky),- účast na jednání 3. 5. 2024 (§11 odst. 1 písm. e) vyhlášky),- vyjádření z 21. 5. 2024 (§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky),- účast na jednání 17. 7. 2024 (§11 odst. 1 písm. e) vyhlášky).Výše odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena podle § 7 odst. 5 vyhlášky na částku 3 340 Kč, dohromady 23 380 Kč. Náklady řízení dále sestávaly z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, tj. 7 x 300 Kč, dohromady 2 100 Kč. K nákladům řízení byla dále připočtena náhrada DPH (21 %) ve výši 5 350,80 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení v celkové výši 30 830,80 Kč k rukám zástupce žalované.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.