7 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa ; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 172 910,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 172 910,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 239,1 Kč od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019, s kapitalizovaný zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 596,29 Kč od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019, úrok 20 % ročně z částky 172 340,96 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení, dále s ročním úrokem z prodlení 10 % z částky 172 340,96 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 82 624,52 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u místně nepříslušného [název soudu] dne [datum] a postoupenou podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 172 910,96 Kč s úrokem z prodlení, se smluveným úrokem v rozsahu shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že žalobkyně se [právnická osoba], a.s. uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky dne [datum] za žalovaným, která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba], když [právnická osoba] s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizováno] splátka [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut tento úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného ve výši 200 808 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 20 % ročně v 72 měsíčních splátkách, žalovaný ale porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením úvěru, proto banka úvěr zesplatnila k datu 23. 7. 2019. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 172 340,96 Kč, dlužného smluvního úroku 18 239,10 Kč za období od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019, dlužného zákonného z prodlení 3 596,29 Kč za období od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019 a dlužných poplatků 570 Kč. [příjmení] zohlednila platby žalovaného před podáním žaloby ze dne [datum] a [datum] pokaždé v částce 500 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že smlouvu o úvěru sice s bankou uzavřel, ale dluží mnohem méně, když banka mu půjčila částku 200 808 Kč a on jí vrátil více než 27 897,04 Kč, pokud po něm požaduje zaplatit částku 172 910,96 Kč. Navíc má za to, že spotřebitelský úvěr s ním byl sjednán v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, když banka neprověřila dostatečně jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr. danou věc by soud měl posoudit jako bezdůvodné obohacení, pokud by žalobu neměl rovnou zamítnout.

3. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti shora uvedené v odstavci 1, a to že žalobkyně se [právnická osoba], a.s. uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky dne [datum] za žalovaným, která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba], když [právnická osoba] s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizováno] splátka [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut tento úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného ve výši 200 808 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 20 % ročně v 72 měsíčních splátkách, žalovaný ale porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením úvěru, proto banka úvěr zesplatnila k datu 23. 7. 2019. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 172 340,96 Kč, dlužného smluvního úroku 18 239,10 Kč za období od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019, dlužného zákonného z prodlení 3 596,29 Kč za období od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019 a dlužných poplatků 570 Kč. [příjmení] zohlednila platby žalovaného před podáním žaloby ze dne [datum] a [datum] pokaždé v částce 500 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Z příloh žalovaného, a to pokladních dokladů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], soudem provedených k důkazu vyplývá, že uhradil na jistinu spotřebitelského úvěru, na smluvený úrok a poplatky celkem 35 018 Kč, a to do zesplatnění úvěru k datu 23 7. 2019. Žalovaný setrval na svojí obraně, že zaplatil žalobkyni více, než uvedla v žalobě nějakých 27 897,04 Kč, ale zaplatil jí mnohem víc, jak dovodil z pokladních dokladů ze dne [datum] na částku 14 297 Kč, ze dne [datum] na částku 5 600 Kč, ze dne [datum] na částku 5 100 Kč, ze dne [datum] na částku 5 021 Kč, ze dne [datum] na částku 5 000 Kč, zaplatil jí ještě další částky v celkové výši 82 219 Kč, a proto požádal jsem banku o vystavení dokladu, že zaplatil další částky.

4. Shora uvedené skutečnosti soud dovodil z provedeného dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní z návrhu na uzavření smlouvy o optimální splátce [číslo] ze dne [datum], akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum], ceníku produktů a služeb, produktových podmínek, kopie OP, oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne [datum], rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. [rok], smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo], smlouvy o postoupení pohledávek [anonymizováno] [rok], potvrzení úplaty ze dne [datum], podacího archu - zesplatnění, podacího archu - vyrozumění od [anonymizováno], podacího archu - oznámení o postoupení, podacího archu - předžalobní výzvy, jakož i z konečného výpočtu dluhu žalovaného k předmětné smlouvě, a listinných důkazů předložených žalovaným z pokladních dokladů ze dne [datum] na částku 14 297 Kč, ze dne [datum] na částku 5 600 Kč, ze dne [datum] na částku 5 100 Kč, ze dne [datum] na částku 5 021 Kč, ze dne [datum] na částku 5 000 Kč.

5. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že byla mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena úvěrová smlouva ke konsolidaci jeho závazků se smluveným úrokem z prodlení 20 % ročně. Neobstojí obrana žalovaného, že banka mu poskytla spotřebitelský úvěr, aniž zjistila dostatečně údaje o jeho osobě, že je schopen úvěr splácet a že z těchto důvodů je smlouva o úvěru neplatná. Již z názvu produktu bankovního domu se podává, že se poskytuje žadateli úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného, z čehož vyplývá, že banka pracovala s informacemi, resp. dluhy žalovaného, s údaji o příjmech žalovaného, jinak by s ním neuzavřela předmětnou smlouvu, navíc úročenou smluvním úrokem 20% ročně, když je soudu známo z úřední činnosti, že banka v místě bydliště žalovaného spotřebitelské úvěry úročí jinak daleko nižším úrokem. V případě, že žalovaný bance nesdělil všechny potřebné údaje ke své osobě, mohl se dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že zejména nebankovní subjekty poskytující spotřebitelské úvěry mají za povinnost zkoumat bonitu klienta podle zákona o spotřebitelském úvěru. Z dokladů o platbách a k platební historii splácení úvěru žalovaným na tento spotřebitelský úvěr vzal soud v úvahu, že dosud bylo na jistinu úvěru, smluvní úrok, poplatky a zákonný úrok z prodlení žalovaným zaplaceno toliko jím prokázaných 35 018 Kč. Je zřejmé, že žalovaný se dopočítal k jiné částce, pokud uvádí, že zaplatil žalobkyni již 82 219 Kč, ale nedoložil, že zaplatil více, aniž vzal v úvahu, že veškeré jeho platby banka zaúčtovala ještě před zesplatněním úvěru, naopak ještě před podáním žaloby vzala v úvahu jeho platby ze dne ze dne [datum] a [datum] pokaždé v částce 500 Kč. Zesplatňujícím dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu. Žalovaná částka se tak sestává z nesplacené jistiny úvěru 172 340,96 Kč, dlužného smluvního úroku 18 239,10 Kč za období od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019, dlužného zákonného z prodlení 3 596,29 Kč za období od 24. 7. 2019 do 16. 8. 2019 a dlužných poplatků 570 Kč.

6. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 82 624,52 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [anonymizována dvě slova] a [datum]) po 8 020 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a 4 vyhl. č. 177/96 Sb., ztráta času [anonymizováno] půlhodin po 100 Kč k jednáním soudu dne [anonymizována dvě slova] a 1 800 Kč k jednání soudu dne [datum], cestovné v relaci [obec] – [obec] a zpět pokaždé [anonymizováno] Km k uvedeným soudním jednáním za použití [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo] při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a vyhláškové ceně MN 27,20 Kč za 1 litr činí položka na PHM 1 268,10 Kč a paušál za ujeté km (1 km za 4,40 Kč) 3 256 Kč za každou z cest k procesnímu soudu, celkem 62 568,20 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 13 139,32 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s.ř., takže náklady včetně soudního poplatku 6 917 Kč a DPH činí celkem 82 624,53 Kč.