9 C 109/2019

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k části pozemku

I. Určuje se, že část zemského povrchu tvořícího plochu ohraničenou body 3 se souřadnicemi Y - , Anonymizováno, , X - , Anonymizováno, , 4 se souřadnicemi Y -, Anonymizováno, , X - , Anonymizováno, a 18 se souřadnicemi X -, Anonymizováno, , Y - , Anonymizováno, dle geometrického plánu Ing. , jméno FO, ověřený Ing. , jméno FO, dne 23. 5. 2023, se souhlasem Katastrálního úřadu s očíslováním parcel dne 25. 5. 2023, označená v tomto geometrickém plánu jako parcela č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , je ve vlastnictví žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 47 531,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Opavě náklady státu - znalečné ve výši 49 537 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, , následně doplňovanou a upřesňovanou v části petitu po vypracování znaleckého posudku a vyhotovení geometrického plánu znalcem Ing. , jméno FO, , se žalobce domáhal vůči žalovanému určení, že je vlastníkem části zemského povrchu tvořícího plochu ohraničenou body 3 se souřadnicemi Y - , Anonymizováno, X -, Anonymizováno, , 4 se souřadnicemi Y -, Anonymizováno, , X - , Anonymizováno, a 18 se souřadnicemi X -, Anonymizováno, , Y - , Anonymizováno, dle geometrického plánu Ing. , jméno FO, ověřený Ing. , jméno FO, dne 23. 5. 2023, se souhlasem Katastrálního úřadu s očíslováním parcel dne , datum, , označená v tomto geometrickém plánu jako parcela č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, . Tuto odůvodnil zjm. tím, že spolu s právními předchůdci jsou přesvědčeni, že jim náleží vlastnické právo, jež vykonávají k části pozemku , Anonymizováno, (dle geometrického plánu označena jako parc. č. , Anonymizováno, a že hranici tvoří laťkový plot s betonovými sloupky. Tento byl odstraněn až v souvislosti se stavbou garáže, resp. zprvu zamýšlenou stavbou garážového stání v roce 2017. Byli v dobré víře, že jim vlastnické právo náleží, a to od , datum, a žalovaný či jeho právní předchůdci toto užívání resp. držbu respektovali a nijak toto nezpochybňovali. Skutečnost, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl ohraničen laťkovým plotem s betonovými sloupky potvrzuje i společný souhlas stavebního úřadu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, o povolení garážového stání, které mělo být přesně v tomtéž místě, na kterém žalobce poté vybudoval garáž. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný musel být po celou dobu, kdy byl pozemek žalobce ohraničen laťkovým plotem s betonovými sloupky, srozuměn, když nic nerozporoval, že část pozemku vymezená body , Anonymizováno, a 2 dle protokolu o zaměření je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, je ve vlastnictví žalobce a že hranici pozemku p. č. , Anonymizováno, tvoří částečně nově vystavěná garáž a území předzahrádky domu, kde se v minulosti nacházel laťkový plot s betonovými sloupky. Z důvodu reálné hrozby nutnosti odstranit stavbu garáže z pozemku, čehož se žalovaný domáhá, podal určovací žalobu k soudu, když na tomto určení má naléhavý právní zájem. I kdyby sporná část pozemku nebyla převedena kupní smlouvou z roku 1975, tak tuto žalobce nabyl vydržením, když předmětnou část užívali jako předzahrádku svého domu zřetelně ohraničenou plotem. K této části se chovali jako vlastníci v dobré víře, že pečují o svůj vlastní pozemek.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že žalobce ani jeho právní předchůdci nemohli být v dobré víře, že jsou vlastníky jimi vymezeného zemského povrchu (nyní p. č. , Anonymizováno, . Žalovaný je veřejnoprávní korporací a na části předmětného pozemku se nachází silniční pozemek vymezený ve smyslu § 11 z. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, na němž se nachází silnice III/, Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, který výkonem svých vlastnických práv k silnicím a silničním pozemkům pověřil jím zřízenou příspěvkovou organizaci , právnická osoba, . Dne , datum, obdržela , Anonymizováno, žádost žalobce k zastřešení parkovacího stání na pozemku p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , jejíž součástí byla zjednodušená projektová dokumentace, ve které byl zakreslen přístřešek ke stání a gabionový plot do výše 1,8 m. Jelikož stavba byla zakreslena pouze na p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce a jelikož nezasahovala do pozemku p. č. , Anonymizováno, , který je silničním pozemkem a na němž se nachází silnice III/, Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, zaslal žalovaný žalobci své stanovisko ze dne , datum, . V tomto upozornil žalobce, že v nepřehledné zatáčce u silnice není neprůhledný plot do výše 1,8 m z hlediska bezpečnosti silničního provozu, v pořádku. Následně se žalovaný dozvěděl, že bez jeho souhlasu a stanoviska vlastníka silnice vydal stavební úřad souhlas pro stavbu žalobce „stavební úpravy RD, oplocení, parkovací stání a zastřešená terasa , adresa, “. Všechny stavby měly být umístěny na pozemcích ve vlastnictví žalobce, a to p. č. , Anonymizováno, a žádná by neměl zasahovat na parcelu č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného. Dne , datum, podal žalobce žádost na , Anonymizováno, o vyjádření k umístění parkovacího stání a oplocení RD na parc. č. , Anonymizováno, , kdy v žádosti již bylo uváděno, že stavebník míní zrealizovat nikoliv parkovací stání nýbrž garáž, kdy současně žádal o osazení zrcadla pro výjezd z této garáže. V odpovědi , Anonymizováno, z , datum, vznesla požadavek na zaměření garáže, aby bylo postaveno najisto, že žádná část garáže nezasahuje do pozemku ve vlastnictví žalovaného. Současně je zde obsažen nesouhlas s případným umístěním jakékoliv stavby na pozemku p.č. , Anonymizováno, . Ohledně umístění zrcadla zasláno stanovisko k vyžádání jeho umístění u příslušného silničního správního úřadu. Dne , datum, sdělil žalobce , Anonymizováno, , že nechal vypracovat geodetické zaměření jím vybudované garáže, kterou zrealizoval v místě povoleného garážového stání, přičemž zjistil, že část garáže leží na pozemku p. č. , Anonymizováno, a uvedl dále, že tuto část pozemku vydržel. Zároveň požádal o odkoupení této části pozemku z důvodu dodatečného povolení stavby garáže. Stavební úřad v , adresa, oznámil dne , datum, zahájení řízení o odstranění stavby garáže umístěné na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jejichž vlastníkem je žalobce a dne , datum, obdržela , Anonymizováno, žádost žalobce o vydání souhlasného stanoviska se stavbou garáže v jeho vlastnictví. Následně stavební úřad rozhodl o přerušení řízení o odstranění stavby. Žalovaný doložil fotografie rodinného domu žalobce z března 2012 a , datum, .

3. V návaznosti na vyjádření žalovaného žalobce na podané žalobě setrval. Zdůraznil, že o skutečnosti, že sporná část pozemku, na níž postavil garáž, nemá být podle katastrální mapy v jeho vlastnictví, ale žalovaného, se dozvěděl až poté, co proběhlo na jeho žádost geodetické zaměření v roce 2018, které potřeboval pro stavební úřad, neboť stavba garáže již podléhala jeho souhlasu. Tehdy poprvé vyšlo najevo, že sporná část pozemku je v katastru nemovitostí zapsána jako součást vlastnictví žalovaného. Přes své přesvědčení, že je vlastníkem sporné části pozemku, když v roce 2018 muselo již dojít k vydržení v důsledku jejího užívání žalobcem a jeho právními předchůdci nejméně od r. 1975, oslovil žalovaného s nabídkou odkoupení předmětné části pozemku, neboť věřil, že se dohodnou a vyhne se tak vleklému soudnímu sporu. Jednalo se o vstřícné gesto a rychlé vyřízení celé záležitosti. Popřel narušení své dobré víry dopisem z , datum, zaslaným žalovanému , datum, , když v té době ještě prokazatelně nevěděl o spornosti vlastnického práva k sporné části pozemku a žádná otázka vlastnictví v dopise není zmíněna. Za odesláním dopisu byla jen snaha žalobce informovat správce pozemní komunikace o svém záměru o úpravě tehdejšího laťkového plotu, odstranění vzrostlé túje a nové výstavby plotu a garáže a žádost o zajištění bezpečnosti při průjezdu kolem garáže. Tento dopis je pro zpochybnění řádné, poctivé a pravé držby zcela irelevantní stejně jako komunikace s žalovaným před r.2018, kdy ještě žalobce prokazatelně nevěděl, že sporná část pozemku je v katastrální mapě vedena jako vlastnictví žalovaného. Pokud žalovaný dopisem z , datum, , který nebyl žalobci doručen, vyslovil nesouhlas s umístěním stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , z tohoto dopisu nevyplývá žádné upozornění žalobce, že jeho stavební záměr nebo již v minulosti laťkový plot zasahoval do části pozemku ve vlastnictví žalovaného. Byl to žalobce, kdo zjistil „spornost“ vlastnického práva ke sporné části pozemku, na toto žalovaného upozornil a pokusil se záležitost vyřešit smírnou cestou. Dále žalobce ještě uvedl, že pokud on a všichni předchozí vlastníci dotčeného pozemku užívali i spornou část pozemku nejméně od , datum, , pak došlo k vydržení sporné části pozemku dle § 1091 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již uplynutím 10 let trvající nepřerušené držby. Tedy , datum, byla sporná část pozemku již ve vlastnictví tehdejšího vlastníka dotčeného pozemku dle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění novely č. 131/1982 Sb. účinné od 1. 4. 1983, kdy byl institut vydržení znovu zaveden v § 135a). V souladu s přechodným ustanovením § 507a odst. 3 k této novele doba nepřetržité držby potřebné k vydržení sporné části pozemku uplynula právě , datum, . K tvrzené ochraně pozemku dle zák. č. 13/1997 Sb. žalovaným žalobce namítl, že žalovaný neuvedl, o jakou ochranu by se mělo jednat a navíc uvedený zákon nabyl účinnost , datum, a v žádném případě není způsobilý zpochybnit dobrou víru žalobce o řádné, pravé a poctivé držbě, ani jeho vlastnické právo. V rámci přípravy jednání žalobce setrval na žalobě a mimo již řečené zdůraznil, že hranice mezi pozemky v katastrální mapě není zpřesněná a je tedy rozhodné, jakým způsobem účastníci řízení jednotlivé pozemky fakticky užívali. Žalobce pochopitelně užíval pozemek za svým oplocením, o tento pozemek se staral, prováděl jeho údržbu, sekal trávu apod. V roce 2015 byla povolena rekonstrukce domku s přilehlými stavebními úpravami na pozemku, tato rekonstrukce byla odsouhlasena stavebním úřadem a ani žalovaný proti ní nic nenamítal. Problém nastal až na počátku r. 2019. A pokud Správa silnic namítala nevhodnost neprůhledného oplocení, jednala z pozice správce pozemní komunikace, nikoliv z pozice vlastníka pozemku.

4. Žalovaný tvrzení žalobce o tom, že stavbu garáže umístil do stejného prostoru za svým původním plotem, rozporoval. Při přestavbě původního plotu za nový a výstavbě garáže došlo k zabrání části pozemku, který žalobce do té doby neužíval, ale byla vždy zastavěna silničním pozemkem a silnicí. Dále uvedl, že pokud stavební úřad povolil stavbu garáže bez toho, aby zajistil stanovisko silničního správního úřadu a vlastníka silnice, pak pochybil a jeho rozhodnutí je nezákonné. Navrhl vypracovat znalecký posudek k zaměření původního plotu ve vztahu k vlastnické hranici mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a žalovaného a rovněž provést zaměření současného plotu a stavby garáže ve vztahu k původnímu plotu a vymezené vlastnické hranice mezi pozemky.

5. Žalobce zdůraznil, že v současné době již žádné oplocení na místě není, tudíž znalec stávající oplocení nemůže zaměřit. Také poukázal na skutečnost, že o souhlasu stavebního úřadu se žalovaný dozvěděl nejpozději při doručení žaloby a přesto proti němu žádným způsobem nebrojil, i když jeho krajský úřad je nadřízeným orgánem stavebního úřadu, který ten souhlas vydal. , jméno FO, výzvu soudu ke smírnému řešení žalobce o toto projevil zájem a žalovaný požádal o lhůtu k projednání s klientem s tím, že v případě prodeje by byl nezbytný geometrický plán k vyměření sporné části. V rámci poskytnuté lhůty žalovaný sdělil, že není možné, aby stavba garáže byla legalizována, a to i přes případné rozhodnutí soudu o vydržení vlastnického práva žalobcem. V rámci pokračování přípravy jednání obě strany navrhly výslechy svědků k prokázání svých tvrzení k průběhu původního plotu a stavby garáže. Žalobce předložil geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, pro zaměření skutečného stavu oplocení. Soud ukončil přípravu a zkoncentroval řízení, ustanovil znalce z oboru geodezie a kartografie , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , RČ, , z jehož závěru zjistil, že podle dochované zděné skříňky kabelové televize (vyzděné rovněž z bílé cihly) je zřejmé, že se zdivo předmětné garáže (vrata) nacházejí přibližně v úrovni bývalého plotu s betonovými sloupky postaveného po roce 1992, který však nebyl vystavěn v místě původního plotu (před rokem 1992 včetně), jehož tehdejší poloha odpovídala současné hranici pozemku podle katastru nemovitostí. Byl vypracován „Měřičský náčrt na mapě KN“ (viz příloha č. , hodnota, ) ze kterého je zřejmé, v jakém rozsahu zasahuje stavba garáže do pozemku p. č. , Anonymizováno, Jedná se o trojúhelník o ploše 4,55 m2. Žalobce ve svém vyjádření ke znaleckému posudku z , datum, nesouhlasil se závěry znalce a zdůvodnil proč. Setrval na tom, že plot s betonovými sloupky byl postaven na místě tehdejšího laťkového plotu a navrhl výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Pro případ, že by se soud přiklonil k názoru, že stavba garáže skutečně zasahuje na pozemek č. , Anonymizováno, , je přesvědčen, že již došlo k vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku. Přes skutečnosti a důkazní prostředky obsažené v žalobě, pro určení časové linie tyto skutečnosti zkráceně uvedl v tomto podání znovu (od svého nabytí předmětných nemovitostí darovací smlouvou v r. 1992 až po výstavbu garáže). Zdůraznil mj., že spornou část zemského povrchu držel a nakládal s ní jako s vlastní nejpozději od vzniku stavby oplocení s betonovými sloupky, tedy od r. 1993, nicméně je přesvědčen, že tuto spornou část užívá, resp. drží ve stejném rozsahu, v jakém bylo převedeno na základě Darovací smlouvy. Svou dobrou víru odvozuje z přesvědčení, že oplocení s betonovými sloupky bylo postaveno na místě tehdejšího laťkového plotu, přičemž právě za účelem oplocení s betonovými sloupky nechal žalobce zpracovat geometrický plán. Nelze také pominout, že zaměření vlastnické hranice mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce a p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, byla evidována s kódem kvality 8, tzn. s možnou nepřesností cca 2,8 m, přičemž tato hranice nebyla zpřesněna ani souhlasným prohlášením vlastníků uvedených pozemků. Po celou dobu nic nenasvědčovalo tomu, že sporná část zemského povrchu není ve vlastnictví žalobce, žalovaný nenamítal neoprávněné užívání sporné části, žalobce získal společný souhlas na zamýšlené úpravy rodinného domu č.p.

19. Podle žalobce tzv. putativní titul neznamená pouze právní titul, který z nějakého důvodu nemá předvídané právní účinky (např. z důvodu neplatnosti, nýbrž o titul, který odůvodňuje objektivní dobrou víru osoby domáhající se vydržení, tj. zde žalobce. Žalobce je toho názoru, že byl dle všech okolností v dobré víře ohledně držby sporné části zemského povrchu a jednalo se o oprávněnou držbu, v důsledku čehož došlo k vydržení sporné části zemského povrchu dle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. (OZ) nejpozději do konce r. 2003 s ohledem na desetiletou vydržecí dobu. , jméno FO, r. 2003 ani žalovaný žádným způsobem nenamítal, že by měl žalobce užívat pozemek č. , Anonymizováno, , resp. jeho část. V návaznosti na vypracovaný znalecký posudek a vyhotovený geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce upřesnil znění žalobního petitu.

7. Při jednání dne , datum, žalobce setrval na žalobě a rovněž žalovaný, který bude nadále usilovat o odstranění stavby. Soud vyslechl znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy z jeho výpovědi zjistil, že u celého posudku je problém v tom stanovit zodpovědně z podkladů, které jsou na katastru, tu hranici mezi pozemky č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Je tam jednak mapa pozemku katastru a na ni nějakým způsobem napasovaná mapa katastrální digitalizovaná. Tam je vidět markantní rozdíl mezi hranicí cesty, jak bývala úplně na začátku, tzn. kdy ta parcela stávajícího domu byla oddělena a tehdy parcela č. , Anonymizováno, vznikla. To je hluboká historie. Tady je ale mezera, co se týče dokumentů, nebyly dohledány dokumenty které by ten přechod z 1 m od té budovy zdokumentovaly, jakým způsobem se to změnilo na ten plot a zídku, kterou tam zaměřila fa Geopa v r. 1992. To je ten klíčový geometrický plán, na který všichni geodeti, včetně katastrálního úřadu, co tam něco s tou hranicí dělali, na ten geometrický plán fy , právnická osoba, z r. 1992 navázali. Zaměřili to v místním souřadnicovém systému, který nemá povinnost měřit v jednotné geometrické katastrální síti. Vlastně řekli, že nikdo nic nerozporuje a je nedohledatelná dokumentace, která by přesně stanovila průběh vlastnické hranice, tak vzali to zaměření , právnická osoba, z r. 1992 za bernou minci. Museli to ale přepočítat z místního systému do systému , Anonymizováno, , o tom je příloha 12.3 a 12.

4. Znalec to celé prověřil, to je příloha 13.1 a málo se lišil od souřadnic, které získal katastr při tvorbě digitalizované katastrální mapy, příloha 13.2, to se jedná o plot, který je na fotce zřejmě z r. 1992 (příloha 16.5), tj. plot, který tam byl před tím plotem z bílých cihel. Cihlový plot nebyl nikdy zaměřen, znalec k tomu nenalezl žádnou dokumentaci. Ze starých fotek a fotek toho plotu je vidět ta skříň rozvodu kabelové televize, to je zbytek té zdi, v tom směru zhruba šla ta zeď. Když si spojí tu rozvodnou skříň s rohem hospodářské budovy a nějakým způsobem to protáhne dál s mírným zatočením, tak se dostane do polohy, v jaké ta zeď podle fotek asi byla. K tvrzení žalobce, že firma připojující kabelovou TV od něj vyžadovala souhlas s umístěním jako vlastníka pozemku a dotazu, zda firma přitom vycházela z nějakého geometrického plánu či katastrální mapy, znalec uvedl, že to neví, zřejmě to odhadovali. Dále uvedl, že plastový kolík na příl. č. , hodnota, a 16.2 tam dal , právnická osoba, v r. 2011 v jeho geometrickém plánu (příloha 14). Dělal dva geometrické plány na objednávku žalobce, u č. , hodnota, šlo o oddělení zahrady vzadu, ve druhém došlo k propojení pozemku až k silnici (vytvořen bod 38). K dotazu soudu, jak to vypadalo fakticky (fyzicky) v terénu a jak byly pozemky užívány bez ohledu na to, kudy vede vlastnická hranice, se znalec vyjádřil tak, že tam stál laťkový plot, pak se v r. 1992 postavil z těch bílých cihel a tak se to užívalo, než se začala stavět garáž. Pokud žalovaný ukazoval znalci fotografii z r. 1992, kde ještě není cihlový plot, tento má zato, že fotografie mohla být pořízena na začátku a následně v průběhu roku mohl být postaven plot. O výstavbě plotu má informace od žalobce. S určitostí však může říci, podle fotografií, že to bylo před r. 2012. Potvrdil přesah garáže do pozemku p.č. , Anonymizováno, názorně vyznačený v geometrickém plánu č. , hodnota, a v případě zápisu do katastru by tento přesah měl parcelní číslo , Anonymizováno, .

8. V návaznosti na výslech znalce žalobce doložil smlouvu o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, , jejímž předmětem byla montáž bílých plastových oken a dveří pro stavbu rod. domu č. p. , Anonymizováno, cca v září 2001. Z předložených fotografií je zřejmé, že původní dřevěná okna byla vyměněna za nová bílá , právnická osoba, a na fotografiích je již plot s betonovými sloupky. Je tak prokázána existence plotu nejpozději k polovině září 2001.

9. Ze sdělení starosty obce , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se podařilo z archivu zjistit, že stavba kabelové televize byla prováděna v březnu 1995 a podobně pravděpodobně i výstavba vodovodu.

10. Soud dále doplnil dokazování výslechem svědků, kdy z výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že u Správy silnic (, Anonymizováno, ) vykonává funkci cestmistryně od r. 2004 a předmětná kauza začala v r. 2015, kdy žalobce požádal o stanovisko ke garážovému stání nikoli ke garáži a oplocení. Jelikož v té době nemají přesně určeny hranice v terénu u silnice a situace neobsahovala žádné kvóty, požádala žalobce o doplnění pro ozřejmění, kde stavba bude stát, situace byla zakreslena pouze na pozemku žalobce. K doplnění nedošlo. Následně v r. 2017 při prohlídce silnice ze zákona zjistila, že probíhá zděná stavba bez jejich povolení. Stalo se, že Stavební úřad v , Anonymizováno, vydal žalobci souhlas bez vědomí , Anonymizováno, a nedal to ani na vědomí. K následné žádosti o podklady k vydanému rozhodnutí bylo svědkyni sděleno panem , Anonymizováno, , který rozhodnutí vydal, že žalobce neobdržel nesouhlasné stanovisko, resp. šlo o žádost o doplnění. Následně vyzvala žalobce cca v dubnu, květnu 20147 ať nestaví, že jde o černou stavbu. Upozornila ho, že nemohou dát souhlas se stavbou, protože je to v nebezpečném místě, v zatáčce a vyjíždí se přímo do zatáčky v nepřehledném místě. Dále uvedla, že není pravdou, že jejich je pouze vozovka v asfaltu, jejich je i ten zelený pás, který slouží k umisťování značek, je to bezpečnostní prostor pro přesah vozidel apod. K tomu, jak se pozná, kolik toho zeleného pásu patří ještě k silnici a jak se to v terénu pozná, uvedla, že je to individuálně v místě, nikde není stanoveno, že by měli mít nějakou pevnou danou míru. V terénu se to pozná tak, že je to většinou oplocení v obci, pokud to není zřejmé, požadují vytyčení hranic, čehož jsou účastníky. V daném případě šla část po linii oplocení, ale žalobce vědomě prodloužil garáž. Svědkyně dále potvrdila, že nemá vědomost, kudy vedl původní laťkový plot. Ten druhý, tj. laťkový se sloupky z bílých cihel od r. 1992 stál tak, že část stavby garáže, ten konec, ten roh, přesahuje tu původní linii plotu. Podle geometrického plánu a znaleckého posudku plot z r. 1992 zřejmě stál už na jejich pozemku. To dříve nevěděli, až ze znaleckého posudku vyplynulo, že část, ten roh garáže už stojí na jejich pozemku. Proto vyžadovala zaměření nové stavby garáže, než by vydala souhlasné stanovisko ke stavbě. Zaměření nechal provést žalobce v r. 2018. K tomu, proč u plotu z r. 1992 - 1993, který již tehdy měl stát na pozemku žalovaného, nebylo požadováno jeho odstranění, posunutí apod., se neuměla vyjádřit, neboť v té době u Správy silnic ještě nepracovala. Vzhledem k tomu že mají cca 700 km silnic, není pravděpodobné, že u každého oplocení budou zjišťovat přesnou hranici. Nevzpomíná si, zda po nástupu ke Správě silnic v roce 2004 registrovala v daném místě ten laťkový plot s bílými sloupky. V původním požadavku žalobce z r. 2015 chtěl žalobce stanovisko k umístění parkovacího stání a oplocení rodinného domu čp. 19 na pozemku p. č. , Anonymizováno, Mělo jít o plot do výšky 1,8 m z gabionové podezdívky se sloupky. Byl vyzván k doplnění i zakreslení oplocení, včetně pohledu a byl upozorněn na nevhodnost neprůhledného plotu o výšce 1,8 m, když pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, se nachází v zatáčce. Poté tam plot již vybudován nebyl, ale přímo garáž. Správa silnic nebo Moravskoslezský kraj obecně nemá v terénu vyznačeny hranice pozemkových parcel, aby byly seznatelné ostatním vlastníkům sousedních pozemků. Někde probíhalo zaměřování v terénu, ale nejsou to , adresa, . Svědkyně k věci ještě uvedla, že je škoda, že pan , jméno FO, vydal bez jejich vědomí žalobci to rozhodnutí a ani jim ho neposlal, mohli by reagovat včas. Následně zaslali na , právnická osoba, , adresa, , tj. na silniční správní úřad, oznámení o realizaci stavby garáže na silničním pomocném pozemku, protože si žalobce bez povolení silničního správního úřadu osadil na sloup i dopravní zrcadlo. Rozhodnutí stavebního úřadu nenapadli, zjistili to až následně v r. 2018.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, , který v obci , adresa, po dobu 24 let zastával funkci starosty, a nyní je zastupitel, bylo zjištěno, že si pamatuje, jak ve věku 7 - 8 let chodili s děckama k matce žalobce a že tam byl takový starý laťkový plot. Následně se začal více zajímat o dění v obci po návratu z vojny a byl navržen do zastupitelstva. Když se stavěla kabelová televize, do hranice plotu stavěli různé vysílače, dělala se také voda, což řešila ještě bývalá starostka. Kabelová televize se dělala souběžně s vodou a následně nastal problém, že se to geodeticky nezaměřilo obcí ani vodárnami. Jako obec se s tímto problémem potýkali při opravách nebo když se něco kopalo, byl problém určit, kde to je. Ví o tom, že žalobce si stavěl ten laťkový plot s bílými cihlami a navazovalo to na tu skříňku, která byla v hranici toho plotu. , jméno FO, to tahal tam, kde byl ten starý původní plot, nic neměnil. Nemůže posoudit, jestli to bylo správné nebo nebylo. Zda se dalo poznat, kde vede hranice mezi silnicí a pozemkem žalobce uvedl, že tam byl původně starý dřevěný plot, pak začal žalobce s rekonstrukcí, což je už dávno. Nedovedl se vyjádřit a posoudit to, zda žalobce při výstavbě garáže mohl vědět, že staví částečně na cizím pozemku. Myslí si, že plot s betonovými sloupky stál tak, jak to bylo původně. Viděl i staré dochované fotky a pamatuje si, že ten roh tam byl, i ta zahrádka byla vždy až k cestě. Roh toho starého plotu tam byl. Nedovede přesně datovat existenci toho plotu. Ví, že to žalobce dělal při rekonstrukci domu, hlína z toho se zavážela na obecní pozemek.

12. Skutečnost, že matka žalobce koupila v minulosti malinkou chalupu, u které byla předzahrádka a byl tam starší laťkový plot, jehož existence je potvrzena na fotografii z , datum, , soud zjistil z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , sestry žalobce. Uvedla, že se jednalo o bídácký, velmi starý plot. Bratr chtěl plot spravit a dát již plastové tyčky. Potvrdila, že ten nový plot byl určitě ve stejném místě jako ten starý. Vzpomíná si, že tam přistavěli nízkou budku ke kabelové televizi. To bylo impulsem, že se se sloupky plotu začaly stavět z bílých cihel, ale pořád stejně, ve stejné lajně. Neví, kdy přesně se plot stavěl, Do , adresa, jezdili spíše v nějakých významných dnech. Ve , adresa, navštěvovala maminku, nebylo to přesně 1 x za měsíc. Maminka zemřela v r. , Anonymizováno, . K té výstavbě plotu, jednou přijeli a byl tam nový hezký plot.

13. Dále vzal soud za prokázáno z výpisů z katastru nemovitostí, že na , jméno FO, č. , hodnota, , k. ú. , adresa, je , jméno FO, (žalobce) zapsán jako vlastník parc. St. , Anonymizováno, - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rod. domu č.p. , Anonymizováno, , dále parc. č. , Anonymizováno, - zahrada, parc. č. , Anonymizováno, - zahrada a parc. č. , Anonymizováno, - lesní pozemek. , jméno FO, č. , hodnota, pro totéž katastrální území je ke dni , datum, žalovaný zapsán jako vlastník parc. č. , Anonymizováno, - ostatní plocha, výměra 11 534 m2, způsob využití silnice, kdy právo hospodaření se svěřeným majetkem kraje přísluší , právnická osoba, ., , adresa, . Ke změně výměry došlo obnovou operátu. Dle notářského zápisu NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, ze dne , datum, byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávající , jméno FO, a kupující , jméno FO, a předmětem kupní smlouvy byl rodinný domek ve , adresa, č. , hodnota, , kdy současně s domem bylo na kupující převedeno právo osobního užívání obou pozemků (parc. č. , Anonymizováno, stav. plocha a č. , Anonymizováno, zahrada). Podle kupní smlouvy z , datum, a dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne , datum, byla prodávající , jméno FO, sama vlastnicí na , jméno FO, č. , hodnota, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, zapsaného rodinného domku čp. , Anonymizováno, a měla právo osobního užívání stavební plochy č. , Anonymizováno, a zahrady č. , Anonymizováno, . Podle III. kupní smlouvy rodinný domek včetně drobných staveb a s oplocením a také právo osobního užívání pozemku byl převeden bez břemen, bez dluhů, s tím, že za jakost staveb a za výměru pozemků však , jméno FO, neručí. Kupní smlouva byla registrována Státním notářstvím v , adresa, dne , datum, pod č. reg. , Anonymizováno, . Dále soud zjistil, že dne , datum, došlo k uzavření Darovací smlouvy mezi , jméno FO, jako dárcem a jejím synem , Jméno žalobce, jako obdarovaným. Předmětem darování byly nemovitosti, jejichž výlučnou vlastnicí byla , jméno FO, na základě kupní smlouvy sepsané Státním notářstvím v , Anonymizováno, , datum, pod č. reg. RI , Anonymizováno, , zapsané na , jméno FO, č. , hodnota, pro obec , adresa, , jako rodinného domu čp. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, st. pl. a parc. č. , Anonymizováno, zahrada, u Střediska geodézie , adresa, . , jméno FO, darovala synovi (žalobci) veškeré tyto své nemovitosti se vším právním a faktickým příslušenstvím a součástmi, tedy včetně vedlejších staveb, venkovních úprav tak, jak je dosud sama držela a užívala, či k tomu byla oprávněna. Obdarovaný tento dar do svého vlastnictví přijal. Darovací smlouva byla registrována Státním notářstvím v , Anonymizováno, dne , datum, pod č. reg. RI , Anonymizováno, Podle části páté darovací smlouvy dnem registrace státním notářstvím přešlo na obdarovaného vlastnictví k darovaným nemovitostem.

14. Ze Společného souhlasu vydaného dne , datum, Městským úřadem , adresa, , odborem výstavby a územního plánování, bylo zjištěno, že , Jméno žalobce, byl vydán společný souhlas s umístěním a stavbou - stavební úpravy rodinného domu, oplocení, parkovací stání a zastřešená terasa , adresa, na pozemku st. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Záměr obsahoval stavební úpravy rodinného domu, oplocení, parkovací stání a zastřešená terasa s tím, že stavby budou umístěny na pozemcích dle , jméno FO, č. , hodnota, ve vlastnictví , Jméno žalobce, a mj. na jižní straně pozemku bude realizováno nové oplocení (v místě stávajícího), na gabionové podezdívce výšky 0,5 m bude mezi sloupky do výšky 1,8 m provedena dřevěná výplň z prken. Záměr stavební úřad posoudil z hledisek v § 90 st. zák. a rozepsal, s čím je umisťovaná stavba v souladu s konstatováním, že k umístění staveb byla povolena výjimka rozhodnutím ze dne , datum, . Stavba měla být provedena podle projektové dokumentace ověřené st. úřadem za odborného vedení Ing. , Anonymizováno, . Žádostí ze dne , datum, , doručené Městskému úřadu , Anonymizováno, , datum, požádal žalobce o dodatečné povolení dokončené stavby na pozemcích ve vlastnictví stavebníka - parc. č. , Anonymizováno, - zahrada, č. , Anonymizováno, - zahrada, č. , Anonymizováno, zast. plocha a nádvoří. , právnická osoba, , adresa, vydal dne , datum, oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání na den , datum, ohledně odstranění stavby garáže na pozemku č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , s popisem, že je provedena stavba garáže místo parkovacího stání před domem č.p. , Anonymizováno, a stavba garáže je zčásti provedena na silničním pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Vlastník byl poučen, že může žádat o dodatečné povolení stavby, což tento dne , datum, učinil. Usnesením z , datum, rozhodl , právnická osoba, , adresa, o přerušení řízení o odstranění stavby garáže do právní moci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo zamítnutí stavby, současně zrušil ústní jednání , datum, . Téhož dne městský úřad vyzval žalobce o zaměření skutečného stavu objektu po jeho dokončení a doložení mj. souhlasu vlastníka ke stavbě na pozemku , Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Dne , datum, požádal žalobce o souhlasné stanovisko se stavebním záměrem na adrese , adresa, , právnická osoba, v souvislosti s žádostí o dodatečné povolení stavby garáže s tím, že se jedná o stavbu na pozemku p. č. , Anonymizováno, , který sousedí s pozemkem č. , Anonymizováno, v jejich správě. Dopisem z , datum, oznámila Správa silnic , právnická osoba, , adresa, , Silničnímu správnímu úřadu, že žalobce požádal o dodatečné povolení stavby garáže na pozemku p. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , kdy z přiložené situace je zřejmé, že stavba garáže zasahuje i do silničního pozemku , Anonymizováno, v tomtéž k. ú., na kterém je umístěna silnice III/, Anonymizováno, . , Anonymizováno, postoupila celou záležitost k dalšímu řízení, když část nepovolené stavby je umístěna na silničním pomocném pozemku. Ze Smlouvy o dílo č. , hodnota, včetně Nabídky 2001/55, uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a zhotovitelem, jejímž předmětem byla dodávka a montáž plastových oken a dveří pro stavbu rodinného domu, soud zjistil, že termín pro dodávku a montáž byl celkem , hodnota, - 7 týdnů od zaplacení zálohy. Tato byla uhrazena při uzavření smlouvy , datum, . Předložené kopie fotografií dokládají stav oken před výměnou a po ní, jakož i skutečnost, že v té době, tj. v r. 2001 již stál před domem č. , hodnota, laťkový plot se sloupky z bílých cihel, zahrnující i zabudovanou rozvodnou skříň kabelové televize. , jméno FO, spise je dále založeno množství fotokopií snímků předmětných nemovitostí zachycujících stav v průběhu let od zakoupení rodinného domu č. , hodnota, matkou žalobce až do doby dokončení stavby garáže. Další návrhy žalované strany na doplnění dokazování vyžádáním leteckých snímků soud v tuto chvíli zamítl.

15. V závěrečných návrzích žalobce setrval na svém stanovisku a navrhl, aby soud určil, že je vlastníkem části zemského povrchu v rozsahu pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle zaměření v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , kdy sporná část tvoří plochu méně než 4,6 m2. Přes snahu žalobce o smírné vyřešení věci se toto pro postoj žalovaného nepodařilo. Z důvodu zahájení řízení o odstranění stavby garáže a odmítavý postoj žalovaného podal předmětnou žalobu. Žalobce je přesvědčen, že sporná část zemského povrchu se nachází v jeho vlastnictví. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, mj. vyplývá, že část garáže nacházející se na zemském povrchu, který je předmětem tohoto sporu, se nachází v místě, kde byl postaven plot s betonovými sloupky, resp. že současná stavba garáže hranici dřívějšího plotu s betonovými sloupky nepřesahuje. Nacházela-li se předmětná část zemského povrchu skutečně mimo pozemek žalobce, došlo již k jeho vydržení. Rovněž evidovaná vlastnická hranice v katastru nemovitostí vykazovala nepřesnost 2,8 m, přičemž nedošlo k jejímu zpřesnění. Dále se podrobně vyjádřil k období výstavby plotu s betonovými sloupky s poukazem na jednotlivé důkazy, včetně sdělení obce , adresa, , prokazující existenci předmětného plotu v roce 1995. Nezpochybnitelná existence plotu s betonovými sloupky v roce 2001 byla prokázána i v souvislosti s výměnou oken na nemovitosti žalobce. Žalobce předmětnou část zemského povrchu pokojně držel a nakládal s ní jako s vlastní více než 10 let vyžadovaných právní úpravou a vydržel ji dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Žalobce byl v dobré víře, že sporná část zemského povrchu je v jeho vlastnictví, v důsledku čehož by v případě, že by žalobce nebyl po celou dobu vlastníkem sporné části, došlo už k jeho vydržení. Jeho dobrou víru se žalovanému nepodařilo zpochybnit.

16. Žalovaný na závěr setrval na zamítnutí žaloby, když má za to, že žalobce neprokázal dobrou víru, která je potřebná, a to po dobu minimálně 10 let na to, aby bylo prokázáno, že tedy část pozemku ve vlastnictví žalovaného užíval v dobré víře jako svůj vlastní. Tvrzení, že cihlový plot je postaven přesně v místě toho dřevěného plotu byl vyvrácen znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud jde o výstavbu cihlového plotu, je zde několik možností. Podle znalce to muselo být v období mezi r. 1992 až 2012, žalobce prokazuje jeho existenci v r. 2001. Z leteckých snímků žalovaný dovozuje výstavbu plotu někdy v r. 2006. Nebylo prokázáno, ve kterém roce byl tento plot vybudován a není tak možné říci, od kterého okamžiku by snad mohl být žalobce v dobré víře, pokud tvrdí, že postavil ten cihlový plot ve stejném místě, jak byl ten dřevěný, což je vyvráceno znaleckým posudkem. I když geometrické plány z r. 2010 a 2011 se týkaly zaměření něčeho jiného, dochází přitom k zaměřování i hranice mezi spornými pozemky a vyznačování kolíky.

17. K otázce dobré víry držitele, že mu věc se zřetelem ke všem okolnostem patří, se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku z 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2190/2000, kdy uvedl, že oprávněným držitelem je držitel, který věc drží v omluvitelném omylu, že mu věc patří. Omluvitelný omyl je omyl, ke kterému došlo přesto, že držitel postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze ke všem okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Dle Nejvyššího soudu posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba hodnotit objektivně a nikoli ze subjektivního hlediska (osobní přesvědčení) samotného účastníka. V řízení o oprávněnosti držby jsou často dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit jak dobrou víru, tak její nedostatek. Rozhodnutí je tak v zásadě na úvaze soudu, která nesmí být zjevně nepřiměřená. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří, anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává. Objektivně dobrá víra se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. Oprávněná držba se ale nemusí nutně opírat o existující právní důvody, postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titul putativní). Jde o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový titul svědčí. V daném případě je takovým titulem nejméně darovací smlouva z r. 1992, na základě které se žalobce stal vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a z dobových fotografií je zřejmé, že předzahrádka před domem č. , hodnota, vede až k cestě a takto je i užívána. Žádným způsobem není v terénu znatelná hranice mezi spornými pozemky, ani jiná skutečnost způsobilá narušit dobrou víru žalobce, že mu pozemek patří až k silnici a že při následné výstavbě garáže v místě povoleného parkovacího stání nestaví na svém pozemku, ale částečně na pomocném silničním pozemku žalovaného. Tato skutečnost byla prokázána zaměřením hotové stavby v r. 2018 a k tomu vyhotoven geometrický plán znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v květnu 2023.

18. Jelikož k nabytí vlastnického práva žalobce vydržením ke sporné části pozemku, znalcem již vyměřeným geometrickým plánem jako parc. č. , Anonymizováno, v případě zápisu do katastru nemovitostí, došlo před , datum, , postupoval soud dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku.

19. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Podle § 129 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, účinného do , datum, , držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

21. Podle § 130 odst. 1) cit. zákona je.li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dob ré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným.

22. Podle § 134 odst. 1) cit. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou , a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

23. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalovaný předmětné části zemského povrchu vydržel a stal se tak jeho vlastníkem, proto žalobě vyhověl. Je nepochybné, že darovací smlouvou z , datum, , registrovanou Státním notářstvím , datum, se žalobce stal vlastníkem nemovitostí zapsaných na , jméno FO, č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , a to včetně dřevěného oplocení, které nahradil laťkovým plotem se sloupky z bílých cihel. Stěžejní otázkou se stalo zjištění, kdy byl tento cihlový plot žalobcem vybudován a zda byl postaven v místě, kde se nacházel původní laťkový dřevěný plot, který existoval v r. 1992 a dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, hranice mezi pozemky sledovala průběh linie bývalého laťkového plotu a předcházel plotu se zděnými sloupky. Podle znalce tento plot nebyl zaměřen a dochovala se pouze zděná skříňka kabelové televize, která se nachází v úrovni čelní zdi budovy garáže. Žalovaný tvrdí, že geometrické plány vyhotovené na žádost žalobce v r. 2010 a 2011 zpochybňují dobrou víru žalobce, že mu sporná část zemského povrchu patří. S tímto soud nesouhlasí. Geometrický plán z r. 2010 se netýkal předmětné části a geometrický plán z r. 2011 rovněž zaměřoval něco jiného, i když při zaměřování hranice kolmo navazující na pozemek silnice došlo k osazení kolíku (bod 38), ke kterému se znalec vyjadřoval. Poprvé bylo zaměřením na žádost žalobce až v r. 2018 zjištěno, že část garáže, kterou žalobce stavěl na svém pozemku p. č. , Anonymizováno, , stojí částečně na pozemku č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného a jednoznačně toto vyplývá z geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, z května 2023, který tuto část zaměřil a v případě zápisu do katastru nemovitostí půjde o parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Při zjišťování, kdy tedy mohl být laťkový plot se sloupky z bílých cihel postaven, soud vyšel z provedeného dokazování, kdy svědek , jméno FO, uvedl jako bývalý starosta, že žalobce stavěl plot, když se v obci dělala kabelová televize a voda, u žalobce postavili rozvodnou skříň z bílých cihel, která se stala součástí toho plotu a že žalobce plot stavěl spolu s rekonstrukcí svého domu. Stávající starosta obce dohledal v archivu, že kabelová televize se dělal v obci v r. 1995 a podobně i voda. Svědkyně , tituly za jménem, , jméno FO, uvedla, že žalobce na nový plot použil plastové latě, které mu dali ke , Anonymizováno, . narozeninám (to bylo v r. 1995) a plot stál, když jezdila za maminkou, která zemřela v r. 1997. Pamatuje si, že u domu č. , hodnota, , který žalobce získal darem od matky, byla předzahrádka až k cestě a tak se užívala. Soud vyšel i z fotografií pořízených po výměně dřevěných oken za plastová na nemovitosti žalobce a smlouvy o dílo, na základě které k výměně došlo v r. 2001 a plot z bílých cihel již stál. Také znalec uvedl, že předmětný plot musel být postaven mezi lety 1992 a nejpozději 2012. Nelze také přehlédnout, že žalovaný po celou dobu, resp. do ledna 2019 nežádal žalobce, aby plot odstranil s tím, že tento se nachází na jeho pomocném silničním pozemku. Pokud svědkyně , jméno FO, vyzývala žalobce v r. 2017, aby nestavěl, nebylo to z důvodu zpochybňování jeho vlastnického práva, ale proto, že Správa silnic nedala ke stavbě své souhlasné stanovisko a stavbu garáže označila za černou stavbu. Ani komunikace mezi účastníky v r. 2015 se netýkala zpochybnění vlastnického práva žalobce ke sporné části zemského povrchu, ale týkala se typu zamýšleného plotu, jeho výšky a neprůhlednosti v zatáčce. Ani , právnická osoba, v , adresa, zřejmě neměl pochyby, že žalobce staví na svém pozemku a vydal společný souhlas s umístěním a stavbou v listopadu 2015. Žalobce sice místo parkovacího stání vybudoval zděnou garáž, ale v místě povoleného stání. Skutečnost, že stavba garáže zasahuje částečně do pozemku žalovaného (pomocného silničního pozemku), byla zjištěna až po zaměření v r. 2018. Přestože rozhodnutí Stavebního úřadu žalovaný považuje pro absenci svého souhlasu za nezákonné, nijak ho nerozporoval. Až v únoru 2019 oznámila , Anonymizováno, Silničnímu správnímu úřadu ve , Anonymizováno, realizaci a části stavby garáže na silničním pomocném pozemku k dalšímu opatření. V katastru nemovitostí je hranice mezi spornými pozemky evidována s kódem kvality 8, což znamená možnou nepřesnost cca 2,8 m. Soud vzal na základě provedeného dokazování za prokázáno, že laťkový plot se sloupky z bílých cihel byl žalovaným postaven v období od r. 1993 a nejpozději do r. 1997 a dále, že se žalovanému nepodařilo prokázat narušení dobré víry žalobce, že tento plot a následně i garáž, když rozvodná skříňka kabelové televize, jako součást uvedeného plotu, se dle znalce nachází v úrovni čelní zdi budovy garáže, staví na svém pozemku. Pokud se v průběhu řízení znaleckým posudkem a geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, prokázalo, že část garáže žalobce se nachází na pozemku žalovaného, který nadále usiluje o její odstranění, soud dospěl k závěru, že tuto spornou část pozemku žalobce již před r. 2000 vydržel, proto soud žalobě vyhověl, jak ve výroku uvedeno.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1) o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které odůvodněně vynaložil a uložil žalovanému povinnosti zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce částku 47 531,50 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů za právní zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. (advokátní tarif AT). Soud přiznal žalobci odměnu dle § 9 odst. 3 a § 7 bod 5 za 12 úkonů právní služby dle specifikace právního zástupce žalobce na č.l. 203-204 spisu po 2 500 Kč, 1 úkon za účast při vyhlášení rozhodnutí ve výši jedné poloviny (§ 11/2 AT), tj. 1 250 Kč, 13 paušálních odměn dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč a 21 % DPH z částky 35 150 Kč, tj. 7 381,50 Kč, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem je tak žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce včetně soudního poplatku částku 47 531,50 Kč.

25. Podle § 148 odst. 1) o.s.ř. soud rovněž uložil žalovanému uhradit náklady státu představující proplacení znalečného znalci , tituly před jménem, , jméno FO, v celkové výši , částka, .

26. O lhůtách k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.