16 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 7 996 016 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 996 016 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 344 426,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou ve znění změny připuštěné usnesením č.j. spisová značka domáhala zaplacení částky 7 996 016 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že jejím předmětem podnikání je mj. provozování cestovní kanceláře a že dne 14. září 2017 uzavřela s žalovanou smlouvu o zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018 - 2021 („smlouva“), na jejímž základě se s žalovanou dohodla na spolupráci při organizování 14denních ozdravných pobytů právnická osoba s určitým onemocněním (dále jen „pobyty“). Pobyty se měly konat v průběhu let 2018 až 2021 a jejich celkový počet byl předem pevně stanoven. Dle článků IV. odst. 3, IV. odst. 7 a IV. odst. 8 smlouvy se každý rok měly konat 4 pobyty a každého z nich se mělo účastnit 100 dětí. Skutečnost, že se každý rok měly bezpodmínečně konat 4 pobyty, vyplývá i z článků 3 a 4 zadávací dokumentace pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby „Ozdravně léčebné přímořské pobyty 2018 - 2021“, která je v souladu s článkem IV. odst. 2 smlouvy součástí smlouvy. V článku VI. odst. 2 smlouvy se žalovaná zavázala zajistit pro každý jednotlivý pobyt výběr dětí, které se ho měly účastnit, a vypracovat jejich jmenné seznamy. Podle téhož článku měla mít žalobkyně právo na náhradu režijních nákladů „dle čl. II., bod 9 těchto obchodních podmínek“ v případě, že pobyt nebude obsazen sjednaným počtem dětí. Při návrhu smlouvy připraveném žalovanou došlo v textaci článku VI. odst. 2 smlouvy ke zřejmé chybě v psaní. Tento článek neměl znít „dle čl. II., bod 9 těchto obchodních podmínek“, nýbrž měl odkazovat na článek V. odst. 9 smlouvy, neboť jde o jediný článek ve smlouvě, který výši režijních nákladů upravuje. Ve prospěch tohoto závěru svědčí i to, že dotčená část článku VI. odst. 2 smlouvy správně obsahuje číslovku 9 a ukazovací zájmeno „těchto (obchodních podmínek)“, které značí, že odkaz odkazuje na totožný dokument, tedy na smlouvu, a nikoli na obchodní podmínky, které v tomto obchodním případě vůbec neexistují, a tak na ně ani nemůže být odkazováno. Bez jakékoli opory ve smlouvě žalovaná dne 24. září 2020 dopisem žalobkyni oznámila, že v roce 2021 nehodlá žádné pobyty realizovat. V roce 2021 pak žalovaná porušila článek VI. odst. 2 smlouvy tím, že zde předvídaný výběr dětí nezajistila, a pobyty se tak z její viny nemohly konat. Vzhledem k výše uvedenému tak žalobkyni vzniklo v souladu s článkem VI. odst. 2 smlouvy právo na náhradu režijních nákladů ve výši stanovené podle článku V. odst. 9 smlouvy. Žalobkyně v souladu s článkem V. odst. 9 smlouvy určila režijní náklady za rok 2021 ve výši 7 996 016 Kč, kterou vypočítala násobením částky 1 519 (denní sazba režijních nákladů za neobsazené místo v Kč), částky 376 (počet neobsazených míst za rok 2021 se zohledněním neobsazených míst, za které právo na úhradu režijních nákladů podle článku VI. odst. 2 smlouvy in fine nevzniklo) a částky 14 (počet dní, po které nebylo dané místo obsazeno). Zástupce žalobkyně odeslal do datové schránky právního zástupce žalované dne 16. února 2023 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, ve které žalovanou vyzval k úhradě částky 7 996 016 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Téhož dne byla výzva i doručena. Žalovaná na tuto částku neuhradila ničeho, a ode dne 24. února 2023 je tak v prodlení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že smlouva na několika místech odkazuje na použití "obchodních podmínek", které však nejsou součástí ujednání této smlouvy. Odkaz v článku VI. odst. 2, podle kterého je dodavatel oprávněn nárokovat si režijní náklady "podle článku II. odst. 9 obchodních podmínek" v případě neobsazení turnusů ze strany žalované, je proto neúčinným ustanovením, tzn., že případné porušení této povinnosti je bez sankce vůči žalované. Navíc článek II. smlouvy o žádných sankcích nehovoří a nemá ani odstavec 9. Tvrzení žalobkyně, že se jednalo o zřejmou chybu v psaní, naprosto neobstojí, a je pouze umělou konstrukcí žalobkyně. Zmiňovaný článek V. odst. 9 vůbec nehovoří o režijních nákladech pro případ neobsazení pobytů. Z dikce článku V. odst. 9 je naprosto zřejmé, že toto ustanovení má na mysli situaci, kdy dojde k předčasnému ukončení již započatého pobytu dítěte, a nikoli neobsazení pobytu stanoveným počtem dětí. Za předpokladu, že by žalovaná odstupovala od smlouvy podle článku IX. odst. 3, v případě, kdy realizaci pobytu brání rozhodnutí státních orgánů země pobytu, tak podle znění tohoto odstavce měly strany provést vzájemné vypořádání vzájemných pohledávek podle odstavce 4 článku IX. Odstavec 4 však způsob vypořádání vůbec neobsahuje. Podle článku IX. odst. 4 byla možnost odstoupení od smlouvy ve prospěch žalované dána i v případě, kdy by dodavatel porušil smlouvu a nesjednal by nápravu do 48 hodin. Žalovaná nepostupovala cestou odstoupení od smlouvy dle článku IX. odst. 5 z důvodů, že chtěla od počátku využít možnost sistace smlouvy po dobu vyhlášení mimořádného stavu v souvislosti s Covid-19, a nestanovila tak termíny jednotlivých pobytů, jak jí vyplývá toto právo ze smlouvy. Žalovaná tak v souladu s článkem IV. odstavec 8 smlouvy využila svého práva sjednávat v každém roce turnusy pobytů dodatkem ke smlouvě, a to na základě návrhu objednatele, kdy pouze žalovaná měla právo navrhnout tento dodatek. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná dopisem ze dne 24. 9. 2020 odmítla realizovat ozdravně léčebné pobyty na rok 2021, je naprosto nepravdivé. Dopis žalované ze dne 24. 9. 2020 je výsledkem aplikace příslušného ustanovení článku IV. odst. 8 smlouvy, dle kterého je právo stanovení termínu jednotlivých turnusů sjednáno ve prospěch žalované. Obsah právního jednání musí být jednoznačný, přesný a určitý. Žalovaná v textu tohoto dopisu nikdy nevyjádřila svůj záměr ukončit realizaci ozdravných pobytů nebo od smlouvy odstoupit. V době rozhodování o neuskutečnění ozdravně léčebných pobytů trvalo zasažení České republiky koronavirem Covid-19. Dne 12. 3. 2020 byl vyhlášen nouzový stav, který znamenal mj. omezení volného pohybu, znemožnění cestování do zahraničí a vstupu do ČR, omezení v oblasti maloobchodu a služeb a školství. Situace vygradovala dne 24. 3. 2020, kdy bylo toto opatření prodlouženo a rovněž byl rozšířen zákaz volného pohybu osob na území ČR, taktéž bylo nařízeno používání ochranných pomůcek – roušek. Počet nakažených v ČR neustále rostl a situace se přibližovala stavu v Itálii, Německu a Španělsku, kde se situace v nákaze naprosto vymkla kontrole. V dané situaci nejen že nebyl v určitých obdobích možný příjem přihlášek na ozdravně léčebné pobyty, jelikož praktičtí lékaři pro děti a dorost de facto zavřeli své ordinace, jelikož by při kontaktu v ordinacích docházelo k rozšiřování nákazy, ale nebylo možné ani kvalifikovaně předpokládat budoucí vývoj, a tedy zlepšení této situace v roce 2021. Pro dětské pacienty by tedy ani nebylo možné zajistit vydání stanoviska ošetřujících lékařů, které by jim umožnilo účastnit se ozdravně léčebného pobytu. Dalším z důvodů, pro který nebylo možné uskutečnit ozdravně léčebné pobyty, byla skutečnost, že tyto pobyty absolvují děti, které trpí chronickým onemocněním odpovídajícím stanoveným zdravotním indikacím, jako je například alergická rýma, recidivující katary horních cest dýchacích, atopický ekzém, chronická bronchitida, astma atd., tzn. děti se sníženou imunitou, a nebylo možné předpokládat, že žalovaná bude schopna zajistit jejich bezpečný pobyt mimo území ČR. Černá Hora se od 13. 7. 2020 dostala na seznam zemí, po návratu ze kterých bylo nutné absolvovat PCR test, anebo bylo povinností zůstat ve 14denní karanténě, a nešlo předjímat, zdali tento stav bude trvat i v roce 2021. Ze všech shora uvedených objektivních důvodů, které nespočívaly v jednání žalované, a zejména s ohledem na zdraví a bezpečnost naší populace, informovala žalovaná v souladu s předchozí praxí dopisem ze dne 24. 9. 2020 žalobkyni o tom, že tyto ozdravně léčebné pobyty v předmětném období nebude realizovat.

3. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 16. 10. 2024, č.j. spisová značka, byla žaloba zamítnuta. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 6. 3. 2025, č.j. spisová značka, byl rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne 16. 10. 2024, č.j. spisová značka, zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že považuje za správný závěr okresního soudu, že v článku VI. bod 2. je dán odkaz na článek V. bod 9. smlouvy, nikoli na článek II. bod 9., který ve smlouvě vůbec není obsažen, a jde tedy o písařskou chybu. Současně okresnímu soudu uložil, aby v dalším řízení zjišťoval, jaký byl úmysl jednajících stran při uzavírání čl. VI. bod 2. smlouvy a zda tento úmysl byl protistraně znám. Odvolací soud odkázal konkrétně na ujednání, že v případě neobsazení ozdravných pobytů sjednaným počtem dětí se smluvní strany dohodly, že si dodavatel bude nárokovat režijní náklady dle (správně) článku V. bod 9. smlouvy. Dále odvolací soud uvedl, že „bude nutno zjistit, na jaké případy neobsazení ozdravných pobytů se dané ujednání mělo vztahovat. Zda (a to je nejpodstatnější) se mělo vztahovat také na případy, kdy vypukne celosvětová pandemie nakažlivé choroby. Tak se totiž stalo v případě Covidu-19, což je onemocnění vyvolané virem koronavirus-2 způsobující těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2), který před prosincem 2019 nebyl u lidí identifikován, a jehož rozšíření označila Světová zdravotnická organizace za pandemii dne 11. 3. 2020. Teprve odpověď na tuto otázku při provedení důsledného výkladu u dvoustranného právního jednání mezi účastníky ve smyslu § 556 o. z. dá také odpověď na to, zda se za daných okolností žalobkyně může domáhat zaplacení režijních nákladů dle smlouvy“.

4. Žalobkyně v návaznosti na rozhodnutí krajského soudu doplnila, že ujednání stran mělo zahrnovat i takovéto výjimečné okolnosti, kdy vypukne celosvětová pandemie nakažlivé choroby, neboť pandemie Covid-19 sice představovala globální událost, která zásadně ovlivnila možnosti realizace pobytů, ale při uzavírání smlouvy si obě strany měly být vědomy, že takové situace mohou nastat, a tudíž je přirozené, že smlouva by měla zohledňovat i možnost nároku na režijní náklady za těchto podmínek. Pokud samotná smlouva neobsahovala samostatně uvedenou výluku - doložku vyšší moci, je zřejmé, že smluvní strany s tímto úmyslem smlouvu uzavíraly, protože s pojmem vyšší moci v jednotlivých ustanoveních Smlouvy se uvádí a odkazuje se na ni, kdy žalovaná ji běžně užila ve smluvním textu Smlouvy, např. v části Dopravy (viz článek IV., odst. 22., písm. f)), v části Ceny a platebních podmínek (článek V., odst. 2, písm. x)) či v části Doba platnosti a účinnosti smlouvy (článek IX. odst. 1 Smlouvy). V daném případě se jednalo o podnikatelské riziko žalované, která nevztáhnula vyšší moc na možnost neobsazení zájezdu. Byla to žalovaná, která koncipovala text Smlouvy, a tento se stal součástí výběrového řízení. Bylo i podnikatelským rizikem žalobkyně, když by z důvodů stojících na její straně musela takovéto riziko snést. Tedy absence doložky o vyšší moci ve smlouvě ze dne 14. 9. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou nese podnikatelské riziko a nelze se jej dovolávat jako důvodu zproštění odpovědnosti nebo pro zánik závazku. Úmysl jednajících stran při uzavírání této smlouvy byl a musel být protistraně znám. Navíc epidemiologická situace v Černé Hoře byla nepoměrně příznivější než situace v České republice, ze které měly děti vycestovat na ozdravné pobyty a kde byla tato situace nepoměrně horší. Argumentace žalované, že chránila své pojištěnce před vycestováním do zahraničí, je nepravdivá, neboť nezl. děti by byly více chráněny v přímořském prostředí než v České republice, kde jim hrozilo vyšší riziko nákazy. S ohledem na realizaci pobytů s OZP (viz Smlouva o kompletním zajištění přímořských ozdravných pobytů pro klienty OZP 2021-2023) je žalobkyně názoru, že ozdravné pobyty pro děti s žalovanou realizovat zcela určitě bylo možné, a to i bez vyššího rizika. Zatímco žalovaná zrušila zahraniční ozdravné pobyty, jiná zdravotní pojišťovna – Oborová zdravotní pojišťovna – v témže období tyto pobyty bez potíží realizovala, např. do Chorvatska, a to dokonce na základě smlouvy, jejíž obsah byl obdobný. Konkrétně se jedná o Smlouvu o kompletním zajištění přímořských ozdravných pobytů pro klienty OZP na roky 2021–2023, jejíž článek smlouvy výslovně obsahoval doložku vyšší moci (vis maior), která umožňovala řešit dopady mimořádných událostí na smluvní závazky včetně náhrad a úhrady režijních nákladů. Zde je zjevné, že OZP – jakožto srovnatelná instituce – počítala s výskytem nepředvídatelných událostí a zajišťovala právní ochranu jak pro sebe, tak pro svého smluvního partnera. Realizace pobytů byla tedy objektivně možná.

5. Žalovaná v návaznosti na rozhodnutí krajského soudu doplnila, že úmyslem smluvních stran při uzavírání čl. VI. bod 2. smlouvy, dle něhož se pro případ neobsazení ozdravných pobytů sjednaným počtem dětí smluvní strany dohodly, že si dodavatel bude nárokovat režijní náklady dle (správně) čl. V. bod 9. smlouvy, bylo ošetřit situaci, kdy pro konkrétní turnus nedojde k plnému (100 %) obsazení sjednaného a realizovaného ozdravného pobytu dohodnutým počtem dětí. Tento úmysl byl protistraně znám, neboť plyne z dosavadní praxe stran smlouvy za předchozí období. Dané ujednání se mělo vztahovat na ty případy neobsazení ozdravných pobytů, které měly být realizovány na základě smlouvy a k ní uzavřeného dodatku, ale nedošlo k jejich plné obsazenosti. Toto ujednání se vztahuje na případy, kdy z jakéhokoli důvodu nebude o ozdravné pobyty ze strany pojištěnců zájem. V době uzavírání rámcové smlouvy nebylo možno předvídat celosvětovou pandemii nakažlivé choroby, avšak toto ustanovení bylo do smlouvy vloženo právě s ohledem na podobné nepředvídatelné situace. Žalovaná dále uvedla, že smlouva sama o sobě představuje smlouvu rámcovou, tj. stanoví pouze rámcová pravidla pro realizaci pobytů na každý rok, v němž se mají tyto konat, včetně pravidel uvedených výše. V souladu s článkem IV. odstavec 8 smlouvy jsou v každém roce turnusy pobytů sjednávány dodatkem ke smlouvě, a to na základě návrhu objednatele, tj. žalované. Smluvní strany takto postupovaly od uzavření smlouvy každý rok při sjednávání ozdravně léčebných pobytů, a proto se žalovaná nemínila od této praxe odchýlit ani v tomto případě ve vztahu k žalovanému období. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 tak žalovaná v souladu s tímto ustanovením vyjádřila svou vůli neobjednávat ozdravně léčebné pobyty na rok 2021. Žalovaná tak v souladu s článkem IV. odst. 8 smlouvy využila svého práva sjednávat v každém roce turnusy pobytů dodatkem ke smlouvě, a to na základě návrhu objednatele, tj. pouze žalovaná měla právo navrhnout tento dodatek. Pokud k uzavření dodatku k žalovanému období nedošlo, nebyly stanoveny a sjednány termíny pobytů na dané období, a nebylo proto ani možné uplatňovat pravidla vztahující se k takovým pobytům. Uzavření tohoto dodatku je tedy primární podmínkou pro to, aby mohla kterákoli smluvní strana vymáhat plnění z dílčí smlouvy. Neexistuje-li dílčí smlouva pro konkrétní rok, tak stěží lze přijmout argumentaci, že žalovaná nenaplnila turnus stanoveným počtem dětí, a porušila tak dílčí smlouvu. Žalovaná totiž neměla důvod obsazovat jakýkoli turnus ozdravného pobytu, jelikož dílčí smlouva na základě dodatku, která by mu takovou povinnost stanovovala, nevznikla. Žalovaná přitom nemohla postupovat jinak, neboť jednáním spočívajícím v neuzavření dodatku ke smlouvě a neuskutečněním zájezdů v žalovaném období naplnila svou obecnou prevenční povinnost zakotvenou v § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná tímto svým postupem zabránila vzniku škody v tom smyslu, aby děti s respiračními problémy nebyly vystaveny zdravotním rizikům spojeným s cestováním v době celosvětové pandemie. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 současně žalovaná splnila svou oznamovací povinnost, a proto jí nelze výše uvedený postup klást k tíži, když pouze plnila svou zákonnou povinnost. Porušením právní povinnosti ve smyslu tohoto ustanovení je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak osoba skutečně jednala, případně opomenula jednat, a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností, např. smlouvou. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno stejně jako vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin. Zákon ukládá poskytovateli zájezdu rozsáhlou informační povinnost, a to jak vůči zájemcům o uzavření cestovní smlouvy, tak i po jejím uzavření vůči svým zákazníkům. Nejde ovšem o rozsah uzavřený a definitivní, není proto vyloučeno, aby se povinné informace týkaly i dalších okruhů. Z časového hlediska na prvotní předsmluvní informační povinnost, která je významná pro samotné rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu, navazuje v pořadí druhá povinnost informovat zákazníka před odjezdem podrobněji o všech skutečnostech, které jsou důležité vzhledem k vlastnímu průběhu a organizaci již sjednaného zájezdu. Není pochyb o tom, že porušení předsmluvní informační povinnosti ze strany žalobkyně, ať k ní došlo neposkytnutím žádných informací nebo poskytnutím informací obsahově nesprávných či mylných, představuje porušení právní povinnosti na její straně a nikoli na straně žalované. Žalobkyně před pořádáním turnusů nesdělila žalované žádné relevantní informace, na základě kterých se mohla rozhodnout, zda vyslat děti na ozdravný pobyt či nikoli. Tvrzení žalobkyně, že Černá Hora byla z hlediska rizika nákazy na nízkém stupni nebezpečí, jistě není takovou informací, na základě které by žalovaná vyslala děti s respiračními onemocněními na zájezd do Černé Hory. Tím, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou v ustanovení § 2529, které stanoví, že „Pořadatel doručí zákazníkovi vhodným způsobem nejpozději sedm dnů před zahájením zájezdu další podrobné a pro zákazníka důležité údaje o všech skutečnostech, které zná, nejsou-li již obsaženy ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu, anebo v katalogu, který zákazníkovi předal.“, nemohla si žalovaná počínat jinak, než na základě dostupných informací předejít škodám na zdraví pacientů, kteří byli ohroženi nákazou virem Covid-19 tím, že na daný rok neuzavře nové turnusy pobytů na základě dodatku k rámcové smlouvě.

6. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno: - zadávací dokumentací žalované ze dne 28. 6. 2017 pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby nazvanou „ozdravně léčebné přímořské pobyty 2018-2021“, že žalovaná, coby zadavatel zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vypsala dne 28. 6. 2017 veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo zajištění 14denních přímořských ozdravně léčebných pobytů dětí realizovaných v letech 2018–2021, a to vždy ve 4 turnusech pro každý rok. V čl. 7.1 je uvedeno, že zadavatel jako součást zadávací dokumentace předkládá obchodní podmínky ve formě a struktuře návrhu smlouvy (příloha č. hodnota zadávací dokumentace). Dodavatel do obchodních podmínek doplní údaje nezbytné pro vznik návrhu smlouvy (zejména vlastní identifikaci, nabídkovou cenu, informace o místu plnění) a takto doplněné obchodní podmínky předloží jako svůj návrh smlouvy. Všechny ostatní změny mimo výše uvedené jsou nepřípustné a budou mít za následek vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, - smlouvou na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021, že tuto smlouvu dne 14. 9. 2017 uzavřela žalobkyně, coby dodavatel, s žalovanou, coby objednatelem. V čl. II. smlouvy se strany dohodly, že se jejich závazkový vztah řídí zákonem č. 89/2012 Sb., především pak § 2326 a násl. a § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. Žádné další ujednání čl. II. smlouvy neobsahuje. Dle čl. IV. bylo předmětem smlouvy zajištění 14denních ozdravných pobytů v přímořské lokalitě v letech 2018 až 2021 v období červen až září, a to ročně pro 400 vybraných dětí – pojištěnců žalované ve věku od 8 do 15 let se zdravotními potížemi (recidivující katary horních cest dýchacích, alergické rýmy, bronchitis, dermorespirační syndromy, ekzémy), pro něž je doporučeno lékařem působení u moře. Bylo dohodnuto, že konkrétní termíny turnusů budou stanoveny dodatkem k této smlouvě vždy na konkrétní rok, na základě návrhu žalované s tím, že nejpozději do března daného roku žalobkyně předloží žalované smlouvu o zajištění ubytování v daném roce. Místem ozdravně léčebného pobytu byla dohodnuta Černá Hora, Čanj, hotel Zlatibor (čl. IV. odst. 1, 7, 8 smlouvy). V čl. IV. odst. 8 bylo stanoveno, že v každém roce proběhnou čtyři 14denní po sobě navazující turnusy. Konkrétní termíny turnusů budou stanoveny dodatkem k této smlouvě vždy na konkrétní rok, na základě návrhu objednatele. Vždy nejpozději do března daného roku dodavatel předloží objednateli smlouvu o zajištění ubytování v daném roce. V čl. V. odst. 9 bylo stanoveno, že pro případ, kdy dítě bude muset ukončit ozdravný pobyt předčasně a nebude se ozdravného pobytu dále účastnit, bude za zbývající dny účtována režijní cena ve výši 1 519 Kč za dítě a den. V čl. VI. odst. 1 byla stanovena povinnost žalované organizovat, zajišťovat a zodpovídat za propagaci a výběr dětí, které se budou účastnit ozdravně léčebných pobytů. V čl. VI. odst. 2 bylo stanoveno, že žalovaná je povinna zajistit výběr dětí ozdravně léčebných pobytů s tím, že v případě neobsazení ozdravných pobytů sjednaným počtem dětí podle ujednání této smlouvy se smluvní strany dohodly, že si žalobkyně bude nárokovat režijní náklady dle „čl. II. bod 9 těchto obchodních podmínek“ a že žalobkyně bude akceptovat neobsazená místa bez nároku na uplatnění režijní ceny do počtu 6 dětí v turnusu s počtem 100 dětí. V čl. VIII. odst. 2 se strany zavázaly, že v případě prodlení s peněžitým plněním podle této smlouvy zaplatí druhé smluvní straně za každý den prodlení úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně. V čl. VIII. odst. 3 se strany dohodly, že v případě nenaplnění jednotlivých turnusů plným počtem účastníků, a to do výše 6 účastníků na jeden turnus (100 dětí), nebudou uplatňovány žádné sankce ani režijní ceny. V čl. IX. odst. 1 se strany dohodly, že se smlouva uzavírá na dobu určitou s platností do 31. 12. 2021 s možností jednostranného odstoupení ze strany žalované, a to v případě zásahu vyšší moci. V čl. IX. odst. 3 bylo stanoveno, že v případě nové legislativní změny právního řádu České republiky nebo země konání ozdravného pobytu, rozhodnutí nebo závazné pokyny státních orgánů České republiky nebo země konání ozdravných pobytů znemožní pořádání těchto pobytů, má žalovaná právo od smlouvy okamžitě odstoupit. Pokud dojde k odstoupení od smlouvy z výše uvedených důvodů, mají smluvní strany nárok na vypořádání vzájemných pohledávek vzniklých do dne takového odstoupení způsobem uvedeným v odst. 4 tohoto článku. V čl. IX. odst. 4 není jakýkoli způsob vypořádání vzájemných pohledávek upraven. V čl. IX. odst. 5 je stanoveno, že smluvní strana, která od smlouvy odstupuje na základě odst. 3 nebo odst. 4 tohoto článku, je povinna zaplatit druhé smluvní straně částku, která zahrnuje i paušální náhradu škody ve výši 50 % z celkové ceny plnění, v případě odstoupení do 15. 5. příslušného kalendářního roku, a ve výši 80 % z celkové ceny plnění, v případě odstoupení do 15. 5. příslušného kalendářního roku. V čl. X. odst. 5 strany výslovně vyloučily použití obchodních zvyklostí v jejich právním styku a použití výkladového pravidla dle § 557 o. z. V čl. X. odst. 7 si smluvní strany dohodly, že žádný projev smluvních stran učiněný při jednání o této smlouvě ani po jejím uzavření nesmí být vykládán v rozporu s výslovným ustanovením této smlouvy a nezakládá žádný závazek žádné ze smluvních stran, - dodatkem č. 1 ke Smlouvě na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021 ze dne 14. 9. 2017, že strany uzavřely dne 25. 2. 2018 tento dodatek, jehož obsahem bylo sjednání 4 turnusů přímořských pobytů v době od 2. 7. 2018 do 27. 8. 2018, - dodatkem č. 2 ke Smlouvě na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021 ze dne 14. 9. 2017, že strany uzavřely dne 18. 12. 2018 tento dodatek, jehož obsahem bylo sjednání 4 turnusů přímořských pobytů v době od 1. 7. 2019 do 26. 8. 2019, - dopisem žalované ze dne 24. 9. 2020, že žalovaná napsala žalobkyni: „vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci a nemožnosti předvídat jakýkoliv její budoucí vývoj Vám oznamujeme, že v rámci Smlouvy na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018-2021, ze dne 14. 9. 2017, ozdravně léčebné pobyty v Černé Hoře nebudeme v roce 2021 realizovat“, - předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2023, že zástupce žalobkyně sepsal předžalobní výzvu k zaplacení uplatněné částky, - usneseními vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020, 13. 3. 2020, 14. 3. 2020, 15. 3. 2020, 9. 4. 2020 a ze dne 25. 11. 2021, že vláda z důvodu pandemie Covid-19 rozhodla dne 12. 3. 2020 o vyhlášení nouzového stavu, o zákazu pořádání kulturních, sportovních a dalších akcí s účastí nad 30 osob, o zákazu školní docházky na základních, středních i vysokých školách, o zákazu vstupu cizinců a výjezdu občanů České republiky do zahraničí, dne 14. 3. 2020 o zákazu maloobchodního prodeje a služeb, dne 15. 3. 2020 o zákazu volného pohybu osob, dne 16. 3. 2020 o doporučení nevycházet osobám starším 70 let a nařízení starostům zajistit pomoc, dne 9. 4. 2020 o prodloužení nouzového stavu a dne 25. 11. 2021 opět o vyhlášení nouzového stavu, - rozhodnutími a opatřeními Ministerstva zdravotnictví ke Covid-19 z r. 2020-2021, že v r. 2020-2021 právnická osoba z důvodu pandemie Covid-19 vydalo mj. tato mimořádná opatření: o prodloužení zákazu maloobchodního prodeje ze dne 30. 3. 2020, o prodloužení omezení pohybu osob ze dne 30. 3. 2020, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest ze dne 9. 4. 2020, o zákazu volného pohybu osob ze dne 10. 4. 2020, o uzavření škol a školských zařízení s účinností od 20. 4. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR od 18. 5. 2020, o omezení provozu škol a školských zařízení od 18. 5. do 25. 5. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí nad 100 osob od 18. 5. do 25. 5. 2020, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 1. 6. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR od 26. 5. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 5. 6. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí nad 500 osob od 15. 6. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR od 15. 6. 2020, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 27. 6. do 30. 6. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 1. 7. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí nad 1000 osob s účinností od 4. 7. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 24. 8. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání, o izolaci a karanténě s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání, o omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 19. 9. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 21. 9. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 9. 11. 2020 do odvolání, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností od 18. do 20. 11. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 18. 12. 2020 do odvolání, o zákazu letů ze Spojeného království Velké Británie a adresa Irska s účinností od 21. 12. 2020, o omezení letů ze Spojeného království Velké Británie a adresa Irska s účinností od 1. 1. 2021 do odvolání, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 5. 2. 2021 do odvolání, o nařízení o zákazu vstupu do zemí s extrémním rizikem nákazy onemocnění Covid-19 s účinností od 26. 2. 2021 do 11. 4. 2021, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností od 1. 3. 2021 do odvolání, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 19. 3. 2021 do odvolání, o ochraně dýchacích cest s účinností od 3. 5. 2021 do odvolání, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 3. 5. 2021 do odvolání, o omezení obchodu a služeb s účinností od 3. 5. 2021 do odvolání, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 10. 5. 2021 do odvolání, o omezení obchodu a služeb s účinností od 10. 5. 2021, o nařízení izolace a karantény v souvislosti s mutacemi viru SARS-CoV-2 s účinností od 7. 5. 2021, o omezení obchodu a služeb s účinností od 17. 5. 2021, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 17. 5. 2021, o omezení obchodu a služeb s účinností od 24. 5. 2021, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 24. 5. 2021 do odvolání, o pravidlech pro konání škol v přírodě s účinností od 31. 5. do 30. 6. 2021, o omezení provozu škol, školských zařízení a vysokých škol s účinností od 31. 5. 2021 do odvolání, o omezení maloobchodního prodeje a služeb s účinností od 31. 5. 2021, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 1. 6. 2021 do odvolání, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 8. 6. 2021 do odvolání, o omezení maloobchodního prodeje a služeb s účinností od 8. 6. 2021, o nařízení o zákazu vstupu do zemí s extrémním rizikem nákazy onemocnění Covid-19 s účinností do 31. 7. 2021, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 9. 7. 2021 do odvolání, o omezení maloobchodního prodeje a služeb s účinností od 1. 8. 2021 do odvolání, o nařízení všem provozovatelům veřejných mezinárodních letišť v ČR s účinností od 1. 9. 2021 prověřovat, zda fyzická osoba disponuje doklady pro vstup do ČR (národní certifikát o očkování či o prodělaném onemocnění Covid-19), o stanovení podmínek pro vstup na území ČR s účinností od 11. 9. 2021. Průběžně bylo rovněž vydáváno Sdělení Ministerstva zdravotnictví, kterým se vydává seznam zemí nebo jejich částí s nízkým rizikem nákazy onemocnění Covid-19.

7. Pokud soud v řízení provedl nějaké další důkazy, pak z těchto nezjistil nic právně významného.

8. Soud po provedeném dokazování činí skutkový závěr, že dne 28. 6. 2017 vypsala žalovaná, coby zadavatel, veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo zajištění 14denních přímořských ozdravně léčebných pobytů dětí realizovaných každoročně ve 4 turnusech v letech 2018–2021. Bylo stanoveno, že součástí zadávací dokumentace jsou obchodní podmínky ve formě a struktuře návrhu smlouvy s tím, že do těchto obchodních podmínek doplní dodavatel zakázky údaje nezbytné pro vznik návrhu smlouvy (zejména vlastní identifikaci, nabídkovou cenu, informace o místu plnění) a takto doplněné obchodní podmínky předloží jako svůj návrh smlouvy. Všechny ostatní změny mimo výše uvedené byly nepřípustné a měly mít za následek vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Dne 14. 9. 2017 uzavřela žalobkyně, coby dodavatel, s žalovanou, coby objednatelem, na základě veřejné zakázky smlouvu na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021. V čl. II. smlouvy se strany dohodly, že se jejich závazkový vztah řídí zákonem č. 89/2012 Sb., především pak § 2326 a násl. a § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. Žádné další ujednání čl. II. smlouvy neobsahoval. Dle čl. IV. bylo předmětem smlouvy zajištění 14denních ozdravných pobytů v přímořské lokalitě v letech 2018 až 2021 v období červen až září, a to ročně pro 400 vybraných dětí – pojištěnců žalované ve věku od 8 do 15 let se zdravotními potížemi (recidivující katary horních cest dýchacích, alergické rýmy, bronchitis, dermorespirační syndromy, ekzémy), pro něž je doporučeno lékařem působení u moře. V čl. IV. odst. 8 bylo dohodnuto, že konkrétní termíny turnusů budou stanoveny dodatkem k této smlouvě vždy na konkrétní rok, a to na základě návrhu žalované s tím, že nejpozději do března daného roku žalobkyně předloží žalované smlouvu o zajištění ubytování v daném roce. adresa ozdravně léčebného pobytu byla dohodnuta právnická osoba (čl. IV. odst. 1, 7, 8 smlouvy). V čl. V. odst. 9 bylo stanoveno, že pro případ, kdy dítě bude muset ukončit ozdravný pobyt předčasně a nebude se ozdravného pobytu dále účastnit, bude za zbývající dny účtována režijní cena ve výši 1 519 Kč za dítě a den. V čl. VI. odst. 1 byla stanovena povinnost žalované organizovat, zajišťovat a zodpovídat za propagaci a výběr dětí, které se budou účastnit ozdravně léčebných pobytů. V čl. VI. odst. 2 bylo stanoveno, že žalovaná je povinna zajistit výběr dětí ozdravně léčebných pobytů s tím, že v případě neobsazení ozdravných pobytů sjednaným počtem dětí podle ujednání této smlouvy se smluvní strany dohodly, že si žalobkyně bude nárokovat režijní náklady dle čl. II. (pozn. soudu: správně „dle čl. V“.) odst. 9 těchto obchodních podmínek a že žalobkyně bude akceptovat neobsazená místa bez nároku na uplatnění režijní ceny do počtu 6 dětí v turnusu s počtem 100 dětí. V čl. VIII. odst. 2 se strany zavázaly, že v případě prodlení s peněžitým plněním podle této smlouvy zaplatí druhé smluvní straně za každý den prodlení úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně. V čl. VIII. odst. 3 se strany dohodly, že v případě nenaplnění jednotlivých turnusů plným počtem účastníků, a to do výše 6 účastníků na jeden turnus (100 dětí), nebudou uplatňovány žádné sankce ani režijní ceny. V čl. IX. odst. 1 se strany dohodly, že se smlouva uzavírá na dobu určitou s platností do 31. 12. 2021 s možností jednostranného odstoupení ze strany žalované, a to v případě zásahu vyšší moci. V čl. IX. odst. 3 bylo stanoveno, že v případě nové legislativní změny právního řádu České republiky nebo země konání ozdravného pobytu, rozhodnutí nebo závazné pokyny státních orgánů České republiky nebo země konání ozdravných pobytů znemožní pořádání těchto pobytů, má žalovaná právo od smlouvy okamžitě odstoupit. Pokud dojde k odstoupení od smlouvy z výše uvedených důvodů, mají smluvní strany nárok na vypořádání vzájemných pohledávek vzniklých do dne takového odstoupení způsobem uvedeným v odst. 4 tohoto článku. V čl. IX. odst. 4 nebyl jakýkoli způsob vypořádání vzájemných pohledávek upraven. V čl. IX. odst. 5 bylo stanoveno, že smluvní strana, která od smlouvy odstupuje na základě odst. 3 nebo 4 tohoto článku, je povinna zaplatit druhé smluvní straně částku, která zahrnuje i paušální náhradu škody ve výši 50 % z celkové ceny plnění v případě odstoupení do 15. 5. příslušného kalendářního roku, a ve výši 80 % z celkové ceny plnění v případě odstoupení do 15. 5. příslušného kalendářního roku. V čl. X. odst. 5 strany výslovně vyloučily použití obchodních zvyklostí v jejich právním styku a použití výkladového pravidla dle § 557 o. z. V čl. X. odst. 7 si smluvní strany dohodly, že žádný projev smluvních stran učiněný při jednání o této smlouvě ani po jejím uzavření nesmí být vykládán v rozporu s výslovným ustanovením této smlouvy a nezakládá žádný závazek žádné ze smluvních stran. Dne 25. 2. 2018 uzavřely strany Dodatek č. hodnota ke Smlouvě na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021 ze dne 14. 9. 2017, jehož obsahem bylo sjednání 4 turnusů přímořských pobytů v době od 2. 7. 2018 do 27. 8. 2018. Dne 18. 12. 2018 uzavřely strany Dodatek č. hodnota ke Smlouvě na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021 ze dne 14. 9. 2017, jehož obsahem bylo sjednání 4 turnusů přímořských pobytů v době od 1. 7. 2019 do 26. 8. 2019. Dne 24. 9. 2020 napsala žalovaná žalobkyni, že vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci a nemožnosti předvídat jakýkoliv její budoucí vývoj nebude v roce 2021 ozdravně léčebné pobyty v Černé Hoře realizovat. Předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2023 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Usneseními vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020, 13. 3. 2020, 14. 3. 2020, 15. 3. 2020, 9. 4. 2020 a ze dne 25. 11. 2021 vláda České republiky z důvodu pandemie Covid-19 rozhodla dne 12. 3. 2020 o vyhlášení nouzového stavu, o zákazu pořádání kulturních, sportovních a dalších akcí s účastí nad 30 osob, o zákazu školní docházky na základních, středních i vysokých školách, o zákazu vstupu cizinců a výjezdu občanů České republiky do zahraničí, dne 14. 3. 2020 o zákazu maloobchodního prodeje a služeb, dne 15. 3. 2020 o zákazu volného pohybu osob, dne 16. 3. 2020 o doporučení nevycházet osobám starším 70 let, dne 9. 4. 2020 o prodloužení nouzového stavu a dne 25. 11. 2021 opět o vyhlášení nouzového stavu. V r. 2020-2021 vydalo právnická osoba mj. tato mimořádná opatření: o prodloužení zákazu maloobchodního prodeje ze dne 30. 3. 2020, o prodloužení omezení pohybu osob ze dne 30. 3. 2020, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest ze dne 9. 4. 2020, o zákazu volného pohybu osob ze dne 10. 4. 2020, o uzavření škol a školských zařízení s účinností od 20. 4. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR od 18. 5. 2020, o omezení provozu škol a školských zařízení od 18. 5. 2020 do 25. 5. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí nad 100 osob od 18. 5. 2020 do 25. 5. 2020, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 1. 6. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR od 26. 5. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 5. 6. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí nad 500 osob od 15. 6. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR od 15. 6. 2020, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 27. 6. do 30. 6. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 1. 7. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí nad 1000 osob s účinností od 4. 7. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 24. 8. 2020, o zákazu a omezení hromadných akcí s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání, o izolaci a karanténě s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání, o omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 19. 9. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 21. 9. 2020 do odvolání, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 9. 11. 2020 do odvolání, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností do 20. 11. 2020, o omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 18. 12. 2020 do odvolání, o zákazu letů ze Spojeného království Velké Británie a adresa Irska s účinností od 21. 12. 2020, o omezení letů ze Spojeného království Velké Británie a adresa Irska s účinností od 1. 1. 2021 do odvolání, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 5. 2. 2021 do odvolání, o nařízení o zákazu vstupu do zemí s extrémním rizikem nákazy onemocnění Covid-19 s účinností od 26. 2. 2021 do 11. 4. 2021, o nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností od 1. 3. 2021 do odvolání, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 19. 3. 2021 do odvolání, o ochraně dýchacích cest s účinností od 3. 5. 2021 do odvolání, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 3. 5. 2021 do odvolání, o omezení obchodu a služeb s účinností od 3. 5. 2021 do odvolání, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 10. 5. 2021 do odvolání, o omezení obchodu a služeb s účinností od 10. 5. 2021, o nařízení izolace a karantény v souvislosti s mutacemi viru SARS-CoV-2 s účinností od 7. 5. 2021, o omezení obchodu a služeb s účinností od 17. 5. 2021, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 17. 5. 2021, o omezení obchodu a služeb s účinností od 24. 5. 2021, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 24. 5. 2021 do odvolání, o pravidlech pro konání škol v přírodě s účinností od 31. 5. do 30. 6. 2021, o omezení provozu škol, školských zařízení a vysokých škol s účinností od 31. 5. 2021 do odvolání, o omezení maloobchodního prodeje a služeb s účinností od 31. 5. 2021, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 1. 6. 2021 do odvolání, o omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 8. 6. 2021 do odvolání, o omezení maloobchodního prodeje a služeb s účinností od 8. 6. 2021, o nařízení o zákazu vstupu do zemí s extrémním rizikem nákazy onemocnění Covid-19 s účinností do 31. 7. 2021, o omezení překročení státní hranice České republiky s účinností od 9. 7. 2021 do odvolání, o omezení maloobchodního prodeje a služeb s účinností od 1. 8. 2021 do odvolání, o nařízení všem provozovatelům veřejných mezinárodních letišť v ČR s účinností od 1. 9. 2021 prověřovat, zda fyzická osoba disponuje doklady pro vstup do ČR (národní certifikát o očkování či o prodělaném onemocnění Covid-19), o stanovení podmínek pro vstup na území ČR s účinností od 11. 9. 2021. Průběžně bylo rovněž vydáváno Sdělení Ministerstva zdravotnictví, kterým se vydává seznam zemí nebo jejich částí s nízkým rizikem nákazy onemocnění Covid-19.

9. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) – vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen si počínat při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví druhého.

10. Po doplnění skutkových tvrzení a dokazování ve smyslu rozhodnutí odvolacího soudu přehodnotil okresní soud své dřívější závěry o nemožnosti plnění presentované ve zrušeném rozhodnutí, nicméně dospěl k opětovnému závěru, že žaloba není důvodná. Smlouvu na zajištění ozdravně léčebných přímořských pobytů v letech 2018–2021 ze dne 14. 9. 2017 (dále jen „Smlouva“) posoudil soud totiž jako smlouvu rámcovou, která stanovila obecná pravidla a podmínky pro budoucí dílčí smlouvy, jejichž uzavření se na podkladě této Smlouvy v letech 2018–2021 předpokládalo. Svědčí o tom jednak čl. IV. odst. 8 smlouvy, který stanovil, že „konkrétní termíny turnusů budou stanoveny dodatkem k této smlouvě vždy na konkrétní rok, a to na základě návrhu žalované“, jednak dříve uzavřené Dodatky č. hodnota a 2, které konkretizovaly jednotlivé turnusy v měsíci červenci a srpnu v r. 2018 a 2019. Zatímco pro ozdravné pobyty v r. 2018 a 2019 byly předpokládané dodatky uzavřeny, pro ozdravný pobyt v r. 2021 žádný takový dodatek uzavřen nebyl (r. 2020 je předmětem žaloby sp.zn. spisová značka). Svůj úmysl neuzavřít dodatek pro ozdravný pobyt v r. 2021 z důvodu „nepříznivé epidemiologické situace a nemožnosti předvídat jakýkoliv její budoucí vývoj“ sdělila žalovaná žalobkyni již dne 24. 9. 2020, tedy s ¾ ročním předstihem před obvyklým červencovým a srpnovým turnusem ozdravného pobytu. Zatímco v „necovidových“ letech byly turnusy ozdravných pobytů sjednávány jednotlivými dodatky i pouhý ¼ rok před konáním pobytu (např. Dodatek č. hodnota pro turnusy v měsíci 7, 8/2018 sjednán až dne 28. 2. 2018), v době, kdy svět zachvátila pandemie, která si vyžádala řadu lidských obětí, se žalovaná již v září 2020 zcela legitimně v rámci své prevenční povinnosti dle § 2900 o. z. rozhodla ozdravné pobyty v r. 2021 nepořádat. O svém záměru nepořádat ozdravné pobyty, a neuzavřít tedy ani dodatek Smlouvy, informovala žalovaná žalobkyni v rámci předcházení vzniku škod s dostatečným ¾ ročním předstihem. K uzavření dodatku smlouvy z uvedeného důvodu nedošlo. A nedošlo-li k uzavření dodatku stanovícího jednotlivé turnusy zájezdu, nemůže si žalobkyně režijní paušál za nezajištěného účastníka daného turnusu nárokovat. Takový požadavek je i s ohledem na tehdy aktuální pandemii Covid-19 v příkrém rozporu s dobrými mravy. Soud proto žalobu zamítl. Na věci nemění nic fakt, že žalobkyně v r. 2021 pro jiné pojišťovny jiné ozdravné pobyty zajistila.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, a byly jí proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 344 426,50 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif), ve výši po 40 300 Kč za 7 úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava, vyjádření ze dne 4. 6. 2024, ze dne 3. 7. 2024, 29. 4. 2025, účast u jednání dne 16. 10. 2024, 6. 3. 2025, 20. 8. 2025) a ze 4 režijních paušálů po 300 Kč a 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni provedeného úkonu. Vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala, že její zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a režijních paušálů. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyně zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalované. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.