18 C 450/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o určení relativní neúčinnosti zkracujícího právního jednání

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že vůči žalobkyni je právně neúčinná dohoda dědiců, tj. , jméno FO, Papeže, RČ , RČ, , bytem , adresa, a žalované, o rozdělení pozůstalosti, kterou usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, schválil soud , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářem v , adresa, , se sídlem , adresa, , , adresa, , jako soudním komisařem pověřeným k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po Evě , jméno FO, , RČ , RČ, , zemřelé dne , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , na základě které bylo zřízeno svěřenské nástupnictví k celé nemovité věci, tj. jednotce č. 1092/33 způsob využití byt, vymezenou v budově č. p. 1092 v obci , adresa, , část obce , adresa, , způsob využití dům, která je postavena na pozemku parc. č. st. 1285 – zastavěná plocha a nádvoří, jak je tato nemovitá věc zapsána u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , spoluvlastnický podíl o velikosti 4911/211887 pozemku parc. č. st. 1285 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba: budova č. p. 1092 v obci , adresa, , část obce , adresa, , způsob využití byt. dům, a spoluvlastnický podíl o velikosti 4911/211887 stavby: budovy č. p. 1092 v obci , adresa, , část obce , adresa, , způsob využití byt. dům, která je postavena na pozemku parc. č. st. 1285 – zastavěná plocha a nádvoří, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , ve prospěch žalované; neúčinnost se prohlašuje za účelem uspokojení pohledávky žalobkyně na zaplacení částky ve výši 18 039 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů správního řízení ve výši 3 868 Kč přiznané žalobkyni příkazem Českého telekomunikačního úřadu – odboru pro severomoravskou oblast č. j. ČTÚ-146 722/2011-638/II. vyř. – ZaJ ze dne , datum, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala určení, že vůči žalobkyni je právně neúčinná dohoda dědiců, tj. , jméno FO, Papeže, RČ , RČ, , bytem , adresa, (dále také dlužník) a žalované, o rozdělení pozůstalosti, která byla schválena usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, v řízení o pozůstalosti po Evě , jméno FO, , RČ , RČ, , zemřelé dne , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , na základě které bylo zřízeno svěřenské nástupnictví k celé nemovité věci podrobně specifikované ve výroku I. rozhodnutí ve prospěch žalované, když neúčinnost se prohlašuje za účelem uspokojení pohledávky žalobkyně na zaplacení částky ve výši 18 039 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů správního řízení ve výši 3 868 Kč přiznané žalobkyni příkazem Českého telekomunikačního úřadu – odboru pro severomoravskou oblast č. j. ČTÚ-146 722/2011-638/II. vyř. – ZaJ ze dne , datum, . Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že je věřitelkou dlužníka s pohledávkou přiznanou původnímu věřiteli – společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., IČO , IČO, ve výši 18 039 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů správního řízení. K vymožení této pohledávky byla nařízena exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, , jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Usnesením pověřeného soudního exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , došlo ke vstupu žalobkyně jako nové oprávněné do exekučního řízení, neboť pohledávka za dlužníkem byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Dlužník žalobkyně se stal dědicem pozůstalosti po zůstavitelce Evě Papežové. Zůstavitelka dne , datum, sepsala vlastní rukou dodatek k závěti, ve kterém přikázala, aby podíl dědictví určený žalované jí byl vyplacen, s výjimkou nákladů na vzdělání a na úhradu , podezřelý výraz, výloh, až po dosažení 21. roku jejího života. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, když předmětnou nemovitou věc nabyl dlužník a zároveň bylo zřízeno svěřenské nástupnictví ve prospěch žalované, která nabude předmět svěřenského nástupnictví za podmínky, že dosáhne věku 21 let, tj. dožije-li se dne , datum, , přičemž dlužník není oprávněn s předmětem svěřenského nástupnictví volně nakládat. Žalobkyně je přesvědčena, že dlužník s vědomím toho, že je vůči němu vedeno exekuční řízení, zkrátil svůj majetek tím, že uzavřením dohody s žalovanou zatížil celou předmětnou nemovitou věc, nikoliv jen tu část, která by žalované připadla, pokud by k uzavření dohody nedošlo, tedy dopustil se zkracujícího právního jednání vůči vykonatelné pohledávce žalobkyně. Žalobkyně byla tímto právním jednáním dlužníka zkrácena, přičemž k tomuto jednání došlo v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobou dlužníkovi blízkou.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Z Vyrozumění o zahájení exekuce soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, zahájil exekuci proti dlužníkovi (povinnému), a to , jméno FO, , bytem , adresa, , RČ , RČ, k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněné společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. částku ve výši 18 039 Kč s příslušenstvím. Povinný byl poučen o zákazu nakládání s majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým by povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

5. Z , adresa, telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast ze dne , datum, , č. j. ČTÚ-146 722/2011-638/II. vyř. – Zaj soud zjistil, že odpůrce , jméno FO, byl zavázán zaplatit navrhovatelce společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. dlužnou cenu za poskytnutou službu elektronických komunikací v celkové výši 18 039 Kč a příslušenství včetně nákladů správního řízení. Tento příkaz nabyl právní moci dne , datum, a je vykonatelný dne , datum, .

6. Z Usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , č. j. 230 (dř. 069) EX 1633/13-56, soud zjistil, že dne , datum, jako nově oprávněná do tohoto exekučního řízení na základě návrhu na vstup do řízení ze dne , datum, , smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy vstoupila společnost , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, .

7. Z Usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že soud schválil dohodu dědiců, tj. dlužníka , jméno FO, Papeže, nar. , datum, , a žalované , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , podle níž jednotku č. 1092/33, způsob využití byt, vymezenou v budově č. p. 1092 v obci , adresa, , část obce , adresa, , způsob využití dům, která je postavena na pozemku parc. č. st. 1285 – zastavěná plocha a nádvoří, katastrální území , adresa, , s níž se pojí spoluvlastnický podíl o velikosti 4911/211887 na společných částech domu a pozemku, v ceně 1 450 000 Kč, nabývá dlužník , jméno FO, . K této jednotce se současně zřizuje dle nařízení zůstavitelky svěřenské nástupnictví ve prospěch svěřenského nástupce , Jméno žalované, , jako následné dědičky, která nabyde předmět svěřenského nástupnictví za podmínky, že dosáhne věku 21 let, tj. dožije-li se dne , datum, , přičemž , jméno FO, jako přední dědic není oprávněn s předmětem svěřenského nástupnictví volně nakládat. Usnesení bylo odůvodněno tím, že zůstavitelka sepsala dne , datum, vlastní rukou dodatek k závěti, ve kterém přikázala, aby podíl dědictví určený , Jméno žalované, jí byl vyplacen, s výjimkou nákladů na vzdělání a na úhradu , podezřelý výraz, výloh, až po dosažení 21. roku jejího života. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

8. Z Výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že u jednotky číslo 1092/33, byt, vymezené v budově č. p. 1092, bytový dům, v obci , adresa, , část obce , adresa, , která je postavena na pozemku parc. č. st. 1285 – zastavěná plocha a nádvoří, s níž se pojí spoluvlastnický podíl o velikosti 4911/211887 na společných částech domu a pozemku, je jako vlastník zapsán dlužník , jméno FO, Papeže. K jednotce je v katastru nemovitostí dále zapsáno svěřenské nástupnictví ve prospěch žalované.

9. Ze Sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, soud zjistil, že vůči povinnému , jméno FO, je vymáhána částka 60 150,80 Kč s tím, že povinný svůj dluh nesplácí. Doposud bylo vymoženo 0 Kč a žádný majetek povinného nebyl doposud dohledán.

10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně má vůči dlužníkovi , jméno FO, vykonatelnou pohledávku, pro jejíž vymožení byla nařízena exekuce. Okresní soud v , adresa, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , schválil dohodu dědiců, a to žalované a dlužníka , jméno FO, Papeže. Na základě této dohody dědiců předmětnou nemovitost nabyl dlužník , jméno FO, s tím, že k jednotce se zřizuje dle nařízení zůstavitelky svěřenské nástupnictví ve prospěch svěřenského nástupce , Jméno žalované, , jako následné dědičky, která nabyde předmět svěřenského nástupnictví za podmínky, že dosáhne věku 21 let, tj. dožije-li se dne , datum, , přičemž , jméno FO, , jako přední dědic, není oprávněn s předmětem svěřenského nástupnictví volně nakládat.

11. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

12. Podle § 589 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

13. Podle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

14. Podle § 594 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

15. Podle § 1512 odst. 1 o. z. zůstavitel může nařídit, že dědictví má přejít po smrti dědice nebo v určitých jiných případech na svěřenského nástupce jako následného dědice. Povolání za svěřenského nástupce se považuje i za povolání za náhradníka.

16. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 589 a násl. o. z. Pro naplnění odpůrčího práva věřitele musí být splněny současně tři podmínky: a) existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi; b) právní jednání dlužníka, které; c) zkracuje uspokojení věřitele. V daném případě byla splněna první podmínka pro naplnění odpůrčího práva, a to existence vykonatelné pohledávky žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku vymáhanou v exekuci. Soud se proto dále zabýval splněním dalších podmínek, tj. zda právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení této vykonatelné pohledávky žalobkyně. Současná judikatura vykládá pojem zkrácení poměrně úzce, a to tak, že ke zkrácení uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele nemůže dojít, zmenší-li se sice majetek dlužníka, avšak vlastní-li dlužník navzdory odporovanému právnímu úkonu a dalším svým dluhům takový majetek, který sám o osobě postačuje k tomu, aby se z něho věřitel uspokojil. V případě, že dlužníkův právní úkon neměl za následek zmenšení jeho majetku, neboť za převedené věci nebo jiné majetkové hodnoty obdržel jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, rovněž nemůže dojít ke zkrácení uspokojení věřitelovy pohledávky; i když má dluhy, nenastalo v důsledku tzv. ekvivalentního právního úkonu zmenšení dlužníkova majetku a k uspokojení věřitelovy pohledávky může sloužit dlužníkův majetek – i když změnil podobu svých aktiv – ve stejné hodnotě (ceně), jako kdyby k tomuto právnímu úkonu nedošlo (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ke zkrácení rovněž nemůže dojít, zmenší-li se sice majetek dlužníka, avšak dlužník vlastní takový majetek, který sám o sobě postačuje k tomu, aby se z něho věřitel uspokojil. Zkrácení tedy lze chápat jako zmenšení dlužníkova majetku, v jehož důsledku věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Žalobkyní označeným zkracujícím jednáním mělo být uzavření dohody dědiců, na základě níž měl dlužník zatížit svůj majetek, tj. předmětnou nemovitou věc, tak, že došlo ke zřízení svěřenského nástupnictví ve prospěch žalované. Svěřenské nástupnictví umožňuje zavázat tzv. předního dědice, který dědictví přijal (tj. dlužníka), přenechat pozůstalost jiné osobě jako následnému dědici (tj. žalované), nastane-li událost určená v pořízení pro případ smrti. Bylo prokázáno, že dlužník se stal předním dědicem po zůstavitelce Evě , jméno FO, . Dlužník a žalovaná totiž uzavřeli dohodu, na základě které se žalovaná stala následným dědicem k předmětné nemovitosti. Dosažení 21. roku života představuje pro žalovanou jako svěřenského nástupce podmínku, po jejímž splnění se stane dědičkou po zůstavitelce Evě , jméno FO, . Do doby dosažení 21. roku žalované nelze mít za to, že by došlo ke zmenšení majetku dlužníka žalobkyně.

18. Obdobně Nejvyšší soud dospěl v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , k závěru, že institut odporovatelnosti (uplatňující se odpůrčí žalobou) slouží a je určen pro potřeby exekučního řízení. Z uvedeného vyplývá, že vyslovení právní neúčinnosti zástavní smlouvy mezi dlužníkem žalobkyně a žalovanými, kterou dlužník žalobkyně (zástavce) zatížil nemovitosti ve svém vlastnictví zástavním právem ve prospěch žalovaných (zástavních věřitelů), nemůže představovat podklad pro výkon rozhodnutí (exekuci), který by umožnil věřiteli (žalobkyni), jež má vůči dlužníkovi vymahatelnou pohledávku, domoci se v exekuci proti žalovaným uspokojení své pohledávky z majetku, který by ušel dlužníkovi v důsledku jeho odporovaného úkonu (zástavní smlouvy). Je tomu tak proto, že na základě uvedené zástavní smlouvy žalovaní nezískali od dlužníka žádný majetek, který by mohl být postižen výkonem rozhodnutí (exekucí). V uvedeném smyslu nemohlo ani dojít k zákonnému předpokladu objektivního zkrácení uspokojení věřitelovy pohledávky, jestliže dlužníkův právní úkon v daném případě nevedl ke zmenšení jeho majetku a jestliže v důsledku toho nelze dovodit, že nebýt tohoto úkonu, by se věřitel z majetku dlužníka uspokojil. Odpůrčí žaloba tudíž nemohla být v posuzované věci úspěšná. V rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vznik zástavního práva na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a zástavním věřitelem nemá sám o sobě za následek zmenšení majetku dlužníka, neboť dlužník zůstává i po vzniku zástavního práva nositelem vlastnického nebo jiného práva k zástavě, která proto z jeho majetku neuchází. Až uplatnění práva zástavního věřitele na uspokojení jeho pohledávky ze zástavy na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, uzavřené mezi ním a dlužníkem, zkracuje možnost věřitele uspokojit svou vymahatelnou pohledávku ze zastaveného majetku dlužníka.

19. Odpůrčí žaloba je právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v exekučním řízení postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu. Tato odpůrčí žaloba uplatněná žalobkyní vůči žalované jakožto svěřenskému nástupci, která uzavřela s dlužníkem dohodu dědiců v řízení o pozůstalosti, avšak v době rozhodování soudu dosud nenabyla vlastnické právo k předmětné nemovité věci, neboť nebyla splněna podmínka dosažení 21. roku života žalované, nemůže být úspěšná. Ke zmenšení dlužníkova majetku dochází až v souvislosti s realizací svěřenského nástupnictví, tj. v tomto případě okamžikem dosažení 21. roku života u žalované. Uzavření dohody dědiců o svěřenském nástupnictví nemá samo o sobě za následek zmenšení majetku dlužníka, neboť dlužník zůstává i po vzniku svěřenského nástupnictví nositelem vlastnického práva k předmětné nemovité věci, která z majetku dlužníka dosud neuchází. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že není splněna jedna z podmínek pro uplatnění odpůrčího práva věřitele, tj. zmenšení majetku dlužníka žalobkyně, a proto je na místě tuto odpůrčí žalobu zamítnout.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.