26 C 210/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím I. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 18. 6. 2020, na základě kterého se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 22 506 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných. 1 Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 18. 6. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím za porušení smluvní povinnosti poskytnout součinnost ke sjednání a uzavření kupní smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanými uzavřela dne 8. 1. 2020 výhradní dohodu o zprostředkování prodeje bytu ve vlastnictví žalovaných. Na základě této smlouvy žalobkyně zahájila investice do propagace, vynaložil nemalé náklady na činnost realitních makléřů a jiných pracovníků, náklady na inzerci nemovitosti na placených a jiných webových serverech, náklady za tisk reklamních letáků a nabídkových katalogů apod. Žalobkyně dále tvrdí, že na tuto činnost se následně začali ozývat zájemci o převod vlastnického práva, kteří měli zájem o prohlídku předmětné nemovitosti. Žalovaní se naproti tomu ve smlouvě v bodu 10 zavázali poskytnout potřebnou součinnost ke sjednání a uzavření kupní smlouvy, zejména byli povinni umožnit žalobkyni provádět prohlídky se zájemci, účastnit se jednání se zájemcem a žalobkyní a svým jednáním nemařit zprostředkovatelskou činnost žalobkyně. Plnění těchto povinností bylo utvrzeno smluvní pokutou ve výši provize, tj. 60 000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že smluvní povinnosti byly ze strany žalovaných porušeny, když tito neumožnili přes písemné výzvy žalobkyně provádět prohlídky předmětu převodu, čímž došlo k narušení zprostředkovatelské činnosti žalobkyně. Podle názoru žalobkyně je „do očí bijící” skutečnost, že hned druhý den po skončení účinnosti smlouvy, tj. dne 9. 4. 2020, žalovaní uzavřeli kupní smlouvu s kupujícím tituly před jménem jméno FO, z čehož dovozuje, že žalovaní žalobkyni součinnost neposkytovali záměrně a vyčkávali toliko na uplynutí zprostředkovatelské smlouvy. 2 Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Žalovaní v rámci své obrany poukazují na nedostatečný postup žalobkyně, která nabídku bytu zveřejnila až dne 20. 1. 2020. Dále dne 4. 2. 2020 a v období od 17. 2. 2020 až 27. 2. 2020, tj. 11 dní, nebyla nabídka vůbec na stránkách žalobkyně inzerována, kdy ta byla zveřejněna až po několika telefonátech se zástupcem žalobkyně jméno FO Anonymizováno. Nabízenou nemovitost nebyli žalovaní schopni nalézt ani dne 4. 3. 2020, kdy o tomto neprodleně informovali zástupce žalobkyně, který žalované ujistil, že nabídka je na stránkách opět aktivní. Žalovaní dále poukazují na neakceptování jejich požadavků týkajících se změn v inzerci, kdy požadovali například zveřejnění informací o reálném půdorysu, doplnění informace týkající se skutečnosti, že PVC podlaha se nachází taktéž v kuchyni, konkretizaci služeb poskytovaných v okolí nemovitosti, možnosti využití volného času a další. Tyto požadavky zaslali v e-mailové komunikaci dne 21. 1. 2020, kdy 2. 3. 2020 nebyl stále požadovaný půdorys v inzerátu uveden. Žalovaní dále tvrdí, že žalobkyně nebyla schopna zajistit uveřejnění kvalitních fotografií celého objektu, kdy v nabídce byla od počátku pouze zašedlá fotografie (panorama), která dle žalovaných snižovala atraktivitu nemovitosti. Vzhledem k tomu, že fotografie celého objektu byly nekvalitní, údaje o nemovitosti uvedené v inzerci a půdorys bytu neodpovídal skutečnosti, případně tyto údaje byly neúplné, žádali žalovaní opakovaně telefonicky, i prostřednictvím e-mailové komunikace, zástupce žalobkyně jméno FO Anonymizováno o nápravu, nicméně do dne 9. 3. 2020 nebylo ze strany žalobkyně na některé z připomínek žalovaných reagováno. Z uvedených důvodů proto žalovaní zastávají názor, že již v průběhu trvání dohody docházelo k porušování povinností ze strany žalobkyně. 3 Co se týče argumentace žalobkyně, že žalovaní porušili svou povinnost uvedenou v bodě 10 smlouvy o zprostředkování poskytovat potřebnou součinnost ke sjednání a uzavření kupní smlouvy, k tomu žalovaní na svou obranu uvádí, že až do vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky žalovaní prohlídku bytu bez problému umožňovali, a to kdykoliv k tomu byli ze strany žalobkyně vyzváni. Do vyhlášení nouzového stavu umožnili 6 prohlídek, kdy ani jeden ze zájemců o danou nemovitost následně nejevil zájem. Žalovaní dále poukazují na to, že poslední prohlídka nemovitosti měla být uskutečněna v pátek dne 13. 3. 2020, která však byla zájemcem z jeho osobních důvodů zrušena a byl dohodnut náhradní termín prohlídky dne 17. 3. 2020. Nicméně dne 12. 3. 2020 vydala vláda usnesení č. 194 ze dne 12. 3. 2020, kterým v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky nouzový stav na dobu 30 dnů a rozhodla o přijetí krizových opatření ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda pak rozhodla usnesením č. 215 ze dne 15. 3. 2020 s účinností od 16. března 2020 o zákazu volného pohybu osob na území České republiky s výjimkou cest do zaměstnání, do zdravotnických zařízení, za rodinou a dalších nezbytných cest, kdy tato opatření byla následně prodloužena. Žalovaní se tak pouze řídili závazným usnesením vlády a respektovali nařízené restrikce, kdy o tomto neprodleně informovali žalobkyni e-mailovou komunikací ze dne 16. 3. 2020, a zrušili tak z důvodu obavy o své zdraví, zejména vzhledem ke svému vysokému věku, a také z důvodu obav z možných sankcí za porušení usnesení vlády, veškeré osobní styky s pracovníky žalobkyně a třetími osobami, a to až do odvolání. Žalovaní dále uvádí, že žalobkyně sice ve své emailové komunikaci poukazovala na skutečnost, že zákaz vlády týkající se maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách, stanovený v bodě I/1 usnesení vlády ze dne 14. března 2020 č. 211, vyhlášeném pod č. 82/2020 Sb., se dále nevztahuje na realitní zprostředkování, nicméně to je dle žalovaných zcela irelevantní, neboť takováto výjimka se vztahuje pouze na činnost realitních kanceláří, nikoliv na fyzické osoby. Dále žalovaní poukazují na to, že smluvní pokuta v občanském zákoníku vychází z objektivního principu bez možnosti liberace žalovaných, a proto se v tomto případě jedná o zcela nepřiměřené ujednání vůči spotřebiteli, neboť k porušení povinnosti došlo v důsledku dodržení závazných restrikcí stanovených usneseními vlády. Dle žalovaných je taková smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy, neboť by se jednalo de facto o pokutu za to, že žalovaní respektovali a dodržovali veřejnoprávní příkazy vydané vládou. Taková smluvní pokuta je tedy nepřiměřeným smluvním ujednáním, které činí ujednání o smluvní pokutě neplatným. Co se týče tvrzení žalobkyně, že ihned druhý den po skončení smlouvy, tj. dne 9. 4. 2020 došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovanými a kupujícím právnická osoba, pak žalovaní poukazují na to, že již nebyli danou zprostředkovatelskou smlouvou nijak vázáni, a vzhledem k tomu, že jsou výlučnými vlastníky předmětného bytu, mohou s ní nakládat dle svého uvážení. Podotýkají však, že ani v tomto případě nedošlo k žádné prohlídce bytu. Kupující nemovitost koupil bez prohlídky, neboť znal místní poměry. jméno FO žalované sám kontaktoval, ptal se jich, kdy jim skončí smluvní vztah k žalobkyni, a jakmile skončil, tak žalovaní v dobré víře s panem jméno FO uzavřeli smlouvu o převodu nemovitosti, přičemž pan jméno FO sám zajistil sepsání smlouvy, tuto smlouvu zaslal žalovaným elektronicky a žalovaní ji akceptovali. K uzavření této smlouvy došlo za plného respektování hygienických podmínek stanovených vládním nařízením. Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování 4 Z výhradní dohody o zprostředkování ze dne 8. 1. 2020 soud zjistil, že mezi stranami sporu došlo dne 8. 1. 2020 k uzavření dohody o zprostředkování příležitosti uzavřít s žalovanými kupní smlouvu ohledně bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno, v budově č. hodnota, část obce adresa, v katastrálním území adresa, zapsanou na LV č. hodnota, s podílem na společných částech Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen ,,předmětný byt“), za kupní cenu včetně provize ve výši 1 690 000 Kč. Smlouva byla uzavřena do 8. 4. 2020. Žalovaní se dále ve smlouvě v bodu 10 zavázali poskytnout potřebnou součinnost ke sjednání a uzavření kupní smlouvy, zejména byli povinni umožnit žalobkyni provádět prohlídky se zájemci, účastnit se jednání se zájemcem a žalobkyní a svým jednáním nemařit zprostředkovatelskou činnost žalobkyně. Plnění těchto povinností bylo v bodě 11 smlouvy utvrzeno smluvní pokutou ve výši provize, tj. 60 000 Kč. 5 Z e-mailové komunikace, kterou vedli žalovaní se zástupcem žalobkyně jméno FO Anonymizováno v období od 16. 3. 2020 do 1.4.2020 soud zjistil, že žalovaní dne 16. 3. 2020 oznámili žalobkyni, že dočasně přerušují styk kvůli omezení týkající se pohybu osob, a mají za to, že za dané situace nemohou být prohlídky bytu za účasti třetích osob uskutečněny. S odvoláním na rozhodnutí vlády ze dne 15. 3. 2020 o preventivních krocích proti řízení koronaviru SARS CoV-2 žalovaní zrušili s okamžitou platností jakýkoliv osobní styk s pracovníky žalující společnosti. Dále žalovaní uvedli, že nepřipouští cizím osobám návštěvy v předmětném bytě. Zástupce žalobkyně jméno FO na tento e-mail tentýž den odpovídá tak, že akceptuje rozhodnutí žalovaných a ozve se jim 24. 3. 2020 s termínem náhradních prohlídek. Dne 30. 3. 2020 píše jméno FO žalovaným, že se chce domluvit na prohlídkách bytu a poukazuje na to, že vláda rozhodla o výjimkách pro realitní trh s tím, že realitní kanceláře mohou být otevřené a klienti mohou chodit na prohlídky. Na tento e-mail odpovídá žalovaný a odvolává se na vyhlášení nouzového stavu; dále sděluje, že z obecných důvodů a z důvodu věku žalovaných není možné povolit návštěvy cizích osob v předmětném bytě. Současně v tomto e-mailu žalovaní prosí jméno FO Anonymizováno, aby respektoval jejich rozhodnutí. 6 Z kupní smlouvy ze dne 9. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaní předmětný byt prodali jméno FO za kupní cenu 1 500 000 Kč. 7 Z výzvy ze dne 18. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení smluvní pokuty ve výši 60 000 Kč za porušení povinnosti poskytnout potřebnou součinnost ke sjednání a uzavření kupní smlouvy, k čemuž se zavázali v bodu 10 zprostředkovatelské smlouvy. Závěr o skutkovém stavu 8 Žalobkyně s žalovanými uzavřela dne 8. 1. 2020 výhradní dohodu o zprostředkování prodeje bytu ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní se v této smlouvě zavázali poskytnout potřebnou součinnost ke sjednání a uzavření kupní smlouvy, zejména byli povinni umožnit žalobkyni provádět prohlídky se zájemci, účastnit se jednání se zájemcem a žalobkyní a svým jednáním nemařit zprostředkovatelskou činnost žalobkyně, přičemž porušení této povinnosti bylo sankcionováno částkou 60 000 Kč. Smlouva byla uzavřena do 8. 4. 2020. Žalovaní žalobkyni potřebnou součinnost poskytovali až do 16. 3. 2020, kdy z důvodu omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií koronaviru oznámili žalobkyni, že dočasně přerušují styk, a poprosili žalobkyni, aby respektovala jejich rozhodnutí s ohledem na jejich vysoký věk. Dne 9. 4. 2020 žalovaní předmětný byt prodali jméno FO. Právní hodnocení skutkového stavu 9 Soud má za to, že je v daném případě nutné vzít v úvahu především skutečnost, že k tvrzenému porušení smluvní povinnosti žalovanými došlo v polovině března 2020, kdy se naplno v celosvětovém měřítku rozhořela pandemie nového typu koronaviru. Ačkoliv se pandemie nacházela teprve v samotném počátku a řada aspektů s ní spojených nebyla ještě lidstvu v celém jejím rozsahu známa, přesto už tehdy bylo naprosto zřejmé, že onemocnění Covid 19, které koronavirus způsobuje, nejcitlivěji zasahuje především osoby vyššího věku, mezi které žalovaní nepochybně patří. V té době ještě neexistovala žádná vakcína a nebyly známy ani žádné spolehlivé a ověřené léčebné postupy; bylo však všeobecně doporučováno chránit se minimalizací sociálních kontaktů. Proto také téměř všechny země světa přistupovaly k nejrůznějším typům lockdownů, jejichž hlavním účelem bylo omezit mezilidské setkávání a zabránit tak nekontrolovanému šíření viru. 10 Pokud tedy žalovaní v této dosud bezprecedentní a život ohrožující situaci odmítli prohlídky předmětného bytu, tak nejenže jednali oprávněně v zájmu svého zdraví a života, nýbrž jejich jednání bylo i solidární ve vztahu k celé společnosti. Neposkytnutí součinnosti žalovanými soud proto v tomto mimořádném kontextu nehodnotí jako porušení právní povinnosti, neboť hodnota lidského života a zdraví stojí výše než zájem na striktním dodržování smluvního ujednání ve zprostředkovatelské smlouvě. Ostatně právo na život je jedním ze základních lidských práv, jež je zakotveno v Listině základních práv a svobod (srov. čl. 6 odst. 1 Listiny). A nejednalo se ze strany žalovaných o žádné plané a zbytečně zveličené obavy, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že s odstupem jednoho kalendářního roku si pandemie koronaviru jen v České republice vyžádala více než dvě desítky tisíc lidských životů (a to především z řad seniorů) a v celosvětovém měřítku se již mrtví počítají na miliony. 11 Soud musí v takovéto bezprecedentní pandemické situaci poskytnout ochranu odpovědnému jednání žalovaných, když navíc v době uzavírání zprostředkovatelské smlouvy nemohli tušit, jak dramaticky se v následujících dnech situace vyvine. Naopak pokud by žalovaní dodrželi smluvně sjednanou povinnost součinnosti, pak by podle názoru soudu jednali nejen v rozporu se svými oprávněnými zájmy na ochranu života a zdraví, nýbrž by takovéto jednání bylo v příkrém rozporu s celospolečenským zájmem na minimalizaci sociálních kontaktů, jenž bylo v té době jediným člověku známým prostředkem k zabránění exponencionálnímu šíření viru. Žalovaní odmítnutím poskytnout žalobkyni součinnost realizovali své základní lidské právo na ochranu života, a proto za své legitimní jednání nemohou být sankcionováni smluvní pokutou. Z tohoto důvodu soud proto žalobu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl. 12 Skutečnost, že žalovaní ihned po ukončení smluvního vztahu k žalobkyni prodali předmětný byt jméno FO, soud nehodnotí jako nepoctivé a nemravné jednání, neboť v té době již nebyli vázáni smluvním vztahem k žalobkyni, a proto se svou nemovitostí mohli volně nakládat, když navíc poukázali na skutečnost, že k tomuto prodeji došlo bez osobního kontaktu s kupujícím, který sám tuto smlouvu zajistil a v elektronické podobě žalovaným zaslal. A tak zatímco při prohlídkách předmětného bytu mohlo dojít k přenosu nákazy, při elektronickém kontaktu s kupujícím se žalovaní nakazit nemohli. 13 Procesně úspěšní žalovaní mají proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif). Zástupce žalovaných učinil v této věci 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu a účast u soudního jednání). Sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 60 000 Kč za 1 úkon právní služby podle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu a ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí 2 800 Kč (hodnota úkonu za jednu osobu) a vzhledem k tomu, že zástupce žalovaných zastupoval oba žalované, pak hodnota úkonu činí 5 600 Kč. Při třech úkonech právní služby je odměna 16 800 Kč (3 × 5 600). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána náhrada hotových výdajů, a to 6 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč (3 × 600). Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21% DPH (z částky 18 600 Kč) ve výši 3 906 Kč činí 22 506 Kč. Žalobkyně byla zavázána zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalovaným ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalovaných v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.