28 C 521/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zvýšení výživného

I. Výživné naposledy stanovené žalované rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2017, sp. zn. spisová značka ve výši 100 Kč se s účinností od 26. 8. 2024 zvyšuje na částku 3 200 Kč, kterou je žalovaná povinna platit k rukám žalobkyně vždy 1. dne následujícího měsíce.

II. Dlužné výživné za období od 26. 8. 2024 do 31. 1. 2025 ve výši 16 620 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, když 1. splátku je povinna zaplatit spolu s výživným za měsíc únor 2025 až do úplného zaplacení, k rukám žalobkyně, pod ztrátou výhody splátek.

III. Návrh, aby žalovaná byla povinna platit výživné nad rámec stanovený ve výroku I. se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem došlým soudu dne 26. 8. 2024 domáhala po žalované zvýšení výživného na částku 4 500 Kč počínaje dnem podání žalobního návrhu. Žalobkyně požadovala výživné s odůvodněním, že naposledy bylo žalované výživné stanoveno rozhodnutím zdejšího soudu v roce 2017, kdy žalovaná byla zavázána platit na její výživu částku 100 Kč měsíčně počínaje dne 15. 11. 2017. Tuto částku neplatí a ani se nějak nepodílela na zajištění jejích potřeb, a proto v červnu 2024 podala i trestní oznámení. Od doby posledního rozhodnutí došlo k podstatným změnám v jejím životě a potřebách, kdy nyní studuje na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Agel v adresa, obor laboratorní asistent, což přináší zvýšené náklady spojené se studiem a životními potřebami, jako jsou studijní materiály, jízdné, strava, oblečení a s ohledem na své zdravotní omezení také výdaje za léky, tudíž částka 100 Kč zcela neodpovídá jejím potřebám a výdajům.

2. Žalovaná navrhovala zvýšení výživného na částku 1 000 Kč, s tím však žalobkyně nesouhlasila. U ústního jednání žalobkyně doplnila, že studuje ve čtvrtém ročníku střední školy a připravuje se na maturitu a přijímací zkoušky na vysokou školu, když se hlásila na Univerzitu adresa na obor laborant ve zdravotnictví, kde musela zaplatit 600 Kč za přihlášku a 250 Kč za lékařské potvrzení a dále se hlásí na Ostravskou univerzitu, jednak na obor laborant ve zdravotnictví a jednak na obor pediatrické ošetřovatelství, s čímž byly spojeny výdaje za přihlášku 2x 800 Kč a 2x 250 Kč za lékařské potvrzení. Na počátku čtvrtého ročníku střední školy vynaložila asi 3 500 Kč na potřeby do školy a nyní doplácí zhruba 250 Kč měsíčně. Protože se obědy do školy dováží, nechce jíst ohřívané jídlo z restaurace, tudíž si do školy dělá pouze svačinu a oběd nemá. Bydlí někdy u své babičky, někdy u své sestřenice, které po ní žádnou částku jako příspěvek na nájem nepožadují. Má alergii, astma, jícnový reflux, dochází na ortopedii a na léky tak vydá asi 430 Kč měsíčně. Ze svých příjmů si hradí věci do školy, svačiny, hygienu a jízdné, kdy má kartu ODIS na jeden rok za částku 1 900 Kč. Pobírá přídavky na děti ve výši 1 080 Kč a otec jí dává peníze podle toho, jak potřebuje, 3 – 5 tis. Kč měsíčně a hradí jí mobil ve výši 819 Kč měsíčně. Dříve více chodila na brigádu, v současné době je to omezené, protože se připravuje na maturitu a přijímací zkoušky a také záleží, jak ji vyzvou podle provozu, kdy uklízí na magistrátu a v měsíci prosinci si vydělala pouze 500 Kč.

3. Žalovaná u ústního jednání uvedla, že má vyživovací povinnost pouze k žalobkyni a dále potom k nezl. adresa, nar. 29. 3. 2014 a nezl. jméno FO, nar. 20. 7. 2018. K dalším dětem – jméno FO, Dominikovi, Kláře a Danielovi vyživovací povinnost nemá, když tyto děti jsou buď zletilé nebo adoptované. Nezl. Mirek chodí do 4. třídy, nosí brýle, které mu kupuje jednou ročně za 4 – 5 tis. Kč, nezl. jméno FO navštěvuje mateřskou školu, kde se hradí 1 000 Kč školné, které hradí babička, ale ona to pak babičce předává. Dcera má potřeby běžné, chodí na atletiku, kde se platí 4 000 Kč za rok. jméno FO bývá často nemocná. Z tohoto důvodu pracuje pouze o víkendech jako servírka na dohodu o pracovní činnosti, kdy si vydělá cca 20 000 Kč a na tringeltech asi 6 000 Kč. S otcem dětí, které má ve své péči, má uzavřenou dohodu o výživném a otec těchto dětí hradí na každé z dětí 1 250 Kč, pokud však potřebuje a požádá, tak jí otec dětí i na další jejich potřeby přispěje. Z tohoto důvodu po něm nežádala ani zvýšení výživného. Nežádala ani o přídavky na děti, není vedena ani na Úřadu práce, sociální pojištění si neplatí, na zdravotním pojištění má dluh. Bydlí v nájemním bytě, kde za nájem a inkaso platí 18 000 Kč. O příspěvek na bydlení si nežádala, protože majitel bytu nechce, aby mu tam bydlel někdo s příspěvkem. Žalovaná se svým zdravotním stavem žádné výdaje nemá. Nemůže pracovat na plný úvazek, protože servírka většinou mívá 12hodinové směny, což si s ohledem na děti nemůže dovolit a pracuje proto hlavně o víkendu, kdy si zajistí hlídání.

4. Při svých skutkových zjištěních vzal soud za prokázáno z potvrzení o studiu, že žalobkyně v roce 2023/2024 studovala 3. ročník Střední zdravotnické školy Agel a ve školním roce 2024/2025 navštěvuje 4. ročník školy. Potvrzení o úhradách, že žalobkyně za období 7/2015 až 3/2024 uhradila za zubní ošetření celkem částku 22 210 Kč. Úřadem práce bylo prokázáno, že žalovaná pobírá přídavek na dítě ve výši 1 080 Kč. Potvrzením školy bylo prokázáno, že žalobkyně od počátku roku na výdaje spojené se studiem zaplatila částku 2 850 Kč. Dohodou o výživném na nezl. děti ze dne 1. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že otec nezletilých dětí jméno FO platí na každé z dětí částku 1 250 Kč měsíčně. Z nabídky volných míst Úřadu práce adresa soud zjistil nabídky volných míst v oboru číšník servírka, kdy požadované profese nabízí průměrný výdělek 25 204 Kč. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka z rozsudku, který nabyl právní moci 16. 11. 2011 vzal soud za prokázáno, že tímto rozhodnutím byla matka zbavena rodičovské zodpovědnosti k nez. Tereze a jméno FO, nar. Datum narození žalobkyně a rozsudkem, který nabyl právní moci 15. 11. 2017 bylo zrušeno předchozí rozhodnutí, kdy na základě kterého byli Tereza a jméno FO svěřeni do péče babičky a citovaným rozsudkem byli předáni do péče otce a matka byla zavázána na každé z dětí platit částku 100 Kč za situace, že nebylo prokázáno, že matka tehdy pracovala a byla by schopna i z dávek hmotné nouze platit toto symbolické výživné.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla z převážné části podána důvodně. Bylo prokázáno, že naposledy bylo o výživném pro dříve nezl. Terezu rozhodováno rozsudkem sp. zn. spisová značka, kdy bylo výživné stanoveno v částce 100 Kč a žalobkyně měla tehdy 11 let a chodila tedy na základní školu. Žalovaná byla již od roku 2011 k ní zbavena rodičovské zodpovědnosti. Přestože výživné bylo stanoveno pouze v částce 100 Kč, žalovaná výživné neplatila ani v této minimální výši a při podání návrhu žalonkyní dlužila na výživném částku 8 000 Kč, kterou v listopadu 2024 částečně uhradila ve výši 3 000 Kč a trestní stíhání zahájené na základě podnětu žalobkyně tak bylo pozastaveno, když žalovaná přislíbila zbývající výživné doplatit do konce února 2025. Žalovaná se dlouhodobě o žalobkyni nezajímá, ničím jí nepřispívá na její výživu a na její potřeby a nepochybně během času se potřeby žalobkyně mnohonásobně zvýšily, když nyní je studentkou čtvrtého, maturitního ročníku, na střední škole a rovněž se připravuje na pokračování ve studiu na škole vysoké. Žalobkyně má běžné výdaje spojené se studiem, kdy na počátku roku uhradila částku 2 850 Kč, měsíčně hradí na školní výdaje asi 250 Kč, bydlí u babičky nebo sestřenice, čímž s bydlením spojené výdaje nemá. Musí si však zajišťovat stravu, hygienu a také léky, za které uhradí asi 430 Kč měsíčně. Za průkazku ODIS uhradila 1 900 Kč na jeden rok. Její příjem tvoří pouze přídavek na dítě ve výši 1 080 Kč a podle potřeby jí přispívá otec částkou 3 – 5 tis. Kč měsíčně. Pokud je to možné, tak si žalobkyně přivydělává brigádně, když příjmy z této brigádní činnosti jsou pouze minimální a v žádném případě nemohou pokrýt potřeby žalobkyně, která se řádně připravuje na budoucí povolání, tudíž by se v prvé řadě měla věnovat studiu. Žalovaná ke svým poměrům uvedla, že má vyživovací povinnost ke dvěma nezl. dětem, na které jejich otec přispívá částkou 1 250 Kč na každé z dětí na základě dohody z roku 2021, o zvýšení výživného nežádala, když se s otcem dětí vždy dohodne na příspěvku podle aktuálních potřeb dětí s ohledem na věk dětí. Pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti, kdy nemá hlídání právnická osoba, vyjma víkendu, proto pracuje jako servírka na dohodu o pracovní činnosti pouze o víkendech, kdy si vydělá asi 20 000 Kč a na tringeltech 6 000 Kč. Na Úřadu práce hlášena není, tudíž nepobírá žádné příspěvky státu, a to ani příspěvek na bydlení ani přídavky na děti. Za nájem a inkaso uhradí 18 000 Kč měsíčně. Protože žalovaná své příjmy nijak nedoložila, soud zjišťoval možnost zaměstnání z nabídky Úřadu práce v oboru žalované, tedy oboru servírka a zprávou Úřadu práce byla zjištěna nabídka pracovních míst v tomto oboru, kdy příjem by v průměru ze všech uváděných zaměstnání činil 25 500 Kč, tedy částka, kterou žalovaná přiznává, že si vydělá, pokud pracuje pouze brigádně, je zhruba stejná, jakou by si vydělala v hlavním pracovním poměru. Soud má za to, že žalobkyně se dobrovolně vzala možného zvýšení svých příjmů prostřednictvím příspěvků státu, ať už příspěvku na bydlení a také přídavku na její děti, příp. zvýšení výživného na děti, což by nepochybně přispělo ke zvýšení jejích příjmů. V souladu s ust. § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit a vzhledem k tomu, že žalobkyně se připravuje na budoucí povolání, trvá vyživovací povinnost žalované jako její matky. Jediným příjem žalobkyně je přídavek na dítě ve výši 1 080 Kč a výživné od otce v rozsahu 3 – 5 tis. Kč měsíčně plus placení mobilu ve výši 819 Kč měsíčně. Nárok na výživné vůči žalované je tak zcela důvodným s ohledem na nezbytné základní životní potřeby žalobkyně. Vyživovací povinnost žalované trvá i za situace, kdy ona má vyživovací povinnost k dalším dětem a je nutno vycházet z jejích příjmů a v souladu s ust. § 913 odst. 1 o. z. určit rozsah výživného dle odůvodněných potřeb oprávněného a jeho majetkových poměrů, jakož i dle schopností, možností a majetkových poměrů povinného, kdy životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 o. z.). Ohledně příjmu žalované tak soud vycházel z částky 25 500 Kč a z této částky stanovil žalované s přihlédnutím k jejím vyživovacím povinnostem a osobním a majetkovým poměrům výživné ve výši 3 200 Kč, odpovídající 12,5 % příjmu, kterého by mohla dosahovat. Stanovením výživného za dobu od 26. 8. 2024 do 31. 1. 2025 vznikl žalované dluh ve výši 16 620 Kč (5 x 3 200 Kč za období 9/2024 až 1/2025 + 620 Kč za 6 dnů měsíce srpna 2024). Soud je vázán návrhem žalobkyně, proto bylo výživné přiznáno od požadovaného data 26. 8. 2024, když žalobkyně nežádala výživné tři roky zpětně od podání návrhu (§ 922 odst. 1 o. z.). S ohledem na příjmy žalované a její majetkové poměry bylo žalované umožněno dlužnou částku splácet ve splátkách po 2 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. Vzhledem k výše uvedenému byl v rozsahu nad rámec výše přiznaného výživného návrh žalobkyně zamítnut, když ve zbývající části byl shledán nedůvodným (výrok III.).

6. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně i žalovaná se nákladů řízení výslovně vzdaly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.