29 C 105/2018

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Langovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064 sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o náhradu újmy způsobené nezákonným zásahem orgánu státu

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 300 074 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do částky 499 926 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, částku 130 250 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou z 4. 4. 2018 směřovanou proti žalované 1. Česká republika – Ministerstvo vnitra a žalované 2. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti domáhal úhrady částky 890 833 Kč a náhrady nákladů řízení. Nárok uplatnil z titulu náhrady újmy způsobené nezákonným zásahem orgánu státu, která se sestává z nároku na náhradu nemajetkové újmy za narušení jeho osobní svobody, tělesné integrity a újmy na cti a důstojnosti, nároku za náhradu za způsobené újmy na zdraví a bolestné a nároku na náhradu ušlé mzdy. Žalobu odůvodnil tím, že dne 7. 4. 2017 došlo na 2. podlaží bytového domu na , adresa, k nezákonnému policejnímu zásahu Útvaru rychlého nasazení, jehož obětí se stal žalobce, když kolem 6. hodiny ranní vnikla zásahová jednotka bez předchozího varování násilným způsobem do bytu žalobce v počtu asi 8 zamaskovaných osob, ozbrojených rychlopalnými zbraněmi. Žalobce spícího v posteli tito útočníci napadli, spoutali, navlékli mu na hlavu pytel a opakovaně proti němu použili paralyzér. Žalobce byl nahý, spoutaný, ležící na posteli, kde ho tvrdě zaklekli a vynucovali na něm tímto drastickým způsobem opakovaně, aby uvedl své jméno, když s jeho jménem, které uváděl, nebyli spokojeni. Později vyšlo najevo, že tato zásahová jednotka měla za úkol zatknout jistého , jméno FO, přebývajícího ve stejném domě, ale v jiném bytě, když si vniknutí oknem spletli byty (respektive okna). Tuto jinou osobu jen o něco později zadrželi bez jakýchkoliv problémů a bez použití násilí na chodbě domu. Žalobce tímto nezákonným zásahem policie utrpěl těžký psychický otřes a jednak tělesné trauma. Byl brutálním způsobem zbaven svobody a důstojnosti a metodu proti němu použitou, je možno označit za mučení ve smyslu lidskoprávních dokumentů. Násilí použité proti žalobci mělo za následek vznik neurologických potíží v oblasti hlavy, krční páteře a ramenou a horních končetin, což si vyžádalo léčbu, přičemž částečné omezení hybnosti přetrvává u žalobce dosud. Přetrvávají rovněž potíže psychického charakteru spočívajících v poruchách spánku a úzkostných stavech. V důsledku dlouhodobé pracovní neschopnosti došlo u žalobce i k poklesu příjmů, které vyčíslil částkou 90 833 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok vůči 1. žalovanému přípisem ze dne 27. 4. 2017, tento odpověděl písemným sdělením dne 31. 7. 2017, že předmětný zákrok byl proveden v rámci vykonávajícího řízení podle trestního řádu, což má být součást soudního řízení, a tedy odpovědným za způsobenou újmu má být ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti – zde 2. žalovaný ve věci neučinilo žádné kroky. Žalobce tak požaduje na náhradě nemajetkové újmy za omezení osobní svobody, narušení domovní svobody, narušení tělesné integrity, újmu na cti a důstojnosti částku ve výši 500 000 Kč, za způsobenou újmu na zdraví, délku léčení ve vztahu ke snížení kvality života a bolestného požaduje náhradu ve výši 300 000 Kč a dále požaduje za ztrátu na výdělku částku 90 833 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 10. 5. 2018, č. j. , spisová značka, bylo řízení ohledně částky 500 000 Kč za náhradu nemajetkové újmy, za omezení osobní svobody, narušení domovní svobody, narušení tělesné integrity, újmy na cti a důstojnosti vyloučeno k samostatnému řízení a následným usnesením z 2. 10. 2018, č. j. , spisová značka, bylo vyloučené řízení spojeno zpět.

3. Na výzvu soudu se , právnická osoba, vyjádřilo 29. 11. 2018 k žalobě tak, že nárok uplatňovaný žalobou neuznává, dále učinilo nesporným skutečnost, že 4. 8. 2017 jí bylo , právnická osoba, postoupeno podání žalobce ze dne 31. 7. 2017, kterým žalobce uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody. Žalovaná ho přípisem z 23. 5. 2018 vyzvala k doplnění žádosti, na což reagoval podáním z 12. 6. 2018. K samotnému policejnímu zákroku se v tomto přípise žalovaná vyjádřila tak, že k tomuto bylo přistoupeno 7. 4. 2017 v ranních hodinách. Vzhledem k dispozici zájmových bytů a nebezpečí hledané osoby a jejímu možnému ozbrojení, bylo rozhodnuto o vstupu do bytu hlavním vstupem i oknem. Za použití útočné plošiny po rozbití skleněné výplně došlo ke vstupu do místnosti, ve které se nacházel právě žalobce, který odpovídal popisu hledaného odsouzeného , jméno FO, . Žalobce nereagoval na výzvy zasahujících policistů, z postele, na které ležel, začal vstávat. Zasahující policista použil slova „jménem zákona“ a následně byly stejné výzvy policistou zopakovány i s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. I přes veškerá tato upozornění žalobce vstal z postele, a proto byli policisté přinuceni užít donucovacích prostředků, to znamená hmaty a chvaty, aby žalobce položili zpět na postel. Tomuto položení se však žalobce opět aktivně bránil, na opakované výzvy „nehýbejte se“ žalobce vůbec nereagoval a stále kladl aktivní odpor. Z tohoto důvodu se zasahující policisté rozhodli použít dočasně zneschopňující elektrický donucovací prostředek, tzv. taser. , jméno FO, (obývající byt č. , hodnota, ) a žalobce (obývající byt č. , hodnota, na základě nájemní smlouvy), jsou stejného vzhledu, atletických postav, krátce střižených vlasů, když na jejich postavách je zřejmé, že se věnují posilování. Po ověření totožnosti na místě, kdy bylo zjištěno, že žalobce byl zadržen omylem, došlo k jeho okamžitému propuštění. Žalobce uvedl, že mu nebyla způsobena žádná materiální škoda na jeho osobních věcech, dále uvedl, že se po zákroku zasahujících policistů cítí otřesen, není však nikterak zraněn. Opakovaně odmítl lékařské vyšetření či ošetření s tím, že jak uvedl, neutrpěl žádné zranění. S ohledem na výše uvedené , právnická osoba, uzavřelo, že ve věci byl shledán nesprávný úřední postup policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Ministerstvo spravedlnosti v rámci mimosoudního projednávaní nároku vyslovilo žalobci omluvu. Žalovaná se domnívá, že žalobce neprokázal, že intenzita újmy, kterou zásahem policejního orgánu utrpěl, odůvodňovala přiznání satisfakce v penězích. Žalovaná tak pokládá omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva, neboť je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že policejní orgán postupoval ve veřejném zájmu. Dále je žalovaná v tomto přípise přesvědčená, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu dle § 82/1998 Sb. Žalobce neprokázal, že by mu vznikla žádaná škoda v nárokové výši, která by zároveň byla v příčinné souvislosti s výše popsaným nesprávným úředním postupem. Nad to je třeba vzít do úvahy, že v případě, že by žalobce uposlechl výzev policejního orgánu Policie ČR, nemusely by proti němu být použity donucovací prostředky, čímž by žalobci ani žádná újma nemohla vzniknout. Pokud by mu vznikla, žalovaná je přesvědčena, že si za ni odpovědnost nese žalobce sám.

4. Podáním z 6. 12. 2018 Česká republika – Ministerstvo vnitra (původně žalovaná 1) se k věci vyjádřila tak, že vzhledem ke skutečnosti, že újma byla způsobena nesprávným úředním postupem policistů v rámci vedeného trestního řízení ve fázi tzv. vykonávacího řízení proti panu , jméno FO, , tedy újma vznikla z činnosti orgánů činných v trestním řízení, jedná jménem státu v případech jeho odpovědnosti Ministerstvo spravedlnosti.

5. U jednání dne 18. 4. 2019 žalobce na žalobě setrval, přičemž byl vyzván k doplnění žaloby v souladu s ustanovením § 118a o. s. ř., když co se týče náhrady nemajetkové újmy za omezení osobní svobody, narušení domovní svobody, narušení tělesné integrity a újmy na cti a důstojnosti, měl odkázat na obdobné případy projednávané českou justicí. Co se týče újmy na zdraví, náhrady za délku léčení ve vztahu ke snížení kvality života a bolestného měl specifikovat, jakou újmu utrpěl, jaká byla délka léčení a eventuelně vyčíslil bolestné a jaké snížení kvality života utrpěl. Co se týče ztráty na výdělku, měl specifikovat, za jaké období je toto požadováno a s jakým předpokládaným výdělkem.

6. Žalovanými byly původně Česká republika – Ministerstvo vnitra a Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti. Soud nejprve jednal s oběma žalovanými, následně jednal s Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem spravedlnosti. Poté, co dne 13. 8. 2019 byla uzavřena Dohoda mezi tímto ministerstvem a , právnická osoba, , jednal soud s tímto Úřadem. Následně na základě skutkových zjištění a v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. , spisová značka, dovodil, že stát v této věci má být zastoupen Ministerstvem vnitra.

7. Na výzvu reagoval žalobce podáním z 23. 5. 2019 tak, že odmítl požadavek soudu předložit srovnávací rozhodnutí s tím, že u něj nejde o trestní stíhání, které by skončilo zproštěním obžaloby, ani zastavením. Co se týče zadostiučinění v penězích, není opodstatněné porovnávat výši relutární satisfakce přisuzované soudy v jiných sporech. Dále uvedl, že skutečnost, že si policie potřebnost tvrdého zásahu vyhodnotila nesprávně, nemůže nahradit nedostatek podmínky legality zásahu a nesprávný způsob zásahu musí být přičítán v celém rozsahu k tíži státu. Jakýkoliv omyl policie v tomto směru nemůže zbavit policii odpovědnosti za nezákonný postup a policejní zásah v jiném prostoru. Co se týče tvrzení žalované, že si žalobce brutální zásah zavinil sám, když neuposlechl výzvy k lehnutí si na postel, prý s výstrahou, že jinak budou použity donucovací prostředky, jednak žalobce si žádné takové výzvy není vědom, nicméně ani žádná taková výzva, pokud by zazněla, by neospravedlňovala užití násilí v rozsahu, v jakém bylo uplatněno – za situace, kdy proti samotnému nahému rozespalému a neozbrojenému člověku stojí 6 až 8 ozbrojených mužů se samopaly. Dále namítal, že verze o užití paralyzéru uváděná žalovanou prý k pacifikaci potenciálního útočníka je nepravdivá a v rozporu se zjištěním lékaře. V lékařské zprávě ze dne 7. 4. 2017 je uvedeno, že stopy po paralyzéru se nacházejí všechny na stejném místě, na levém stehně. Umístění stop po použití paralyzéru na těle žalobce přímo vyvrací odůvodnění jeho užití uváděné žalovanou a za situace, kdy žalobce byl tomuto násilnému útoku omezení osobní svobody a snížení lidské důstojnosti vystaven po dobu více, než 10 minut, je možno toto klasifikovat jako mučení. Nepravdivé je rovně tvrzení žalované, že po zjištění omylu se prý policisté žalobci na místě omluvili.

8. Podáním z 5. 6. 2019 vzal žalobce částečně žalobu zpět, a to v části týkající se náhrady škody za ztrátu na výdělku ve výši 90 833 Kč.

9. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 25. 9. 2019, č. j. , spisová značka, byl žalobce opětně vyzván k doplnění žaloby, a to v části týkající se bolestného a ztížení společenského uplatnění.

10. Na tuto výzvu reagoval žalobce podáním z 16. 10. 2019, když uvedl, že nepožaduje náhradu za ztížení společenského uplatnění. Co se týče snížení kvality života, tím míní snížení kvality života zejména po dobu léčby, což vnímal jako nutnost omezení běžných aktivit, zejména sportovních, řízení vozidla, výkonu pracovní činnosti a dále nepohodlí spojené s nošením Schanzova límce. Toto vše žalobce nárokuje v rámci bolestného. Dále požaduje odškodnění za utrpěnou bolest v širším smyslu, a to v celkové výši 300 000 Kč.

11. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 10. 1. 2020, č. j. , spisová značka, bylo řízení co do částky 90 833 Kč zastaveno.

12. Podáním z 16. 11. 2020 se Česká republika – Ministerstvo vnitra, jako žalovaná, vyjádřila tak, že přiznala své pochybení ve vztahu ke skutečnosti, že si příslušníci zásahové jednotky během zákroku spletli žalobce s hledaným panem , jméno FO, a za toto byla žalobci několikrát vyslovena jménem Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje omluva. Omluva byla též vyslovena Ministerstvem spravedlnosti. Nárok na náhradu za způsobenou újmu na zdraví žalovaná odmítá s poukazem, že si žalobce tuto újmu na zdraví zavinil neuposlechnutím zákonných výzev příslušníků policie a dále tím, že se aktivně bránil donucovacím prostředkům. Žalovaná má za to, že policejní zásah byl uskutečněn v mezích zákona, avšak na nesprávné (nevinné) osobě žalobce, který však zásadním způsobem újmu mu vzniklou zavinil. Žalovaná odmítá tvrzení žalobce o jeho mučení během zásahu. Rovněž odmítá tvrzení žalobce, že by si příslušníci zásahové jednotky měli vynucovat prohlášení, že se jmenuje , jméno FO, . Odmítá dále jakékoliv náznaky žalobce, že by toto mělo být vynucováno opakovaným používáním donucovacího prostředku – taseru. Žalovaná dále negovala zranění žalobce s tím, že toto žalobce sám opakovaně negoval a odmítal lékařské ošetření. Dále uváděla, že existovalo-li důvodné podezření, že žalobce může být hledaným, nebezpečným pachatelem, byl policejní orgán povinen žalobce zadržet (a to takovým způsobem, který by eliminoval možné nebezpečí použití zbraně, které v dané věci panovalo) a následně osobu identifikovat. V případě, že by tak neučinil, jednalo by se o porušení zásady iniciativy. Žalovaná tedy považuje omluvu za dostatečnou formu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla žalobci způsobena jeho zadržením. Dále konstatovala, že není jisté, že zdravotní komplikace byly žalobci skutečně způsobeny policejním zákrokem, kdy žalobce jakákoliv zranění ještě několik hodin po zákroku negoval a též odmítal nabízené lékařské ošetření.

13. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:- z výpisu ze zdravotnické dokumentace žalobce u Fakultní nemocnice , adresa, , traumatologické centrum bylo zjištěno, že se jedná o vyšetření ze 7. 4. 2017 v 16:27 hodin kdy nad ránem byl v bytě žalobce překvapen vpádem URNY Policie ČR, ve zprávě je dále uvedeno, že LDK na prox. stehně dorsálně cca 8x drobné zarudnutí velikost 2-3 milimetry v průměru, odpovídá drobné popálenině, RTG bez traumatických změn, z traumatologického hlediska je bez opatření, měkký krční límec;- z výpisu ze zdravotní dokumentace žalobce u Fakultní nemocnice , adresa, ze dne 7. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalobce byl odeslán z traumatologie s tím, že v tento den nad ránem byl přepaden vpádem URNY Policie ČR a jako DG sorn je uveden stav po kontuzi hlavy a krční páteře po zásahu PČR se závěrem, že neurologicky bez specifických opatření, nadále Schanzův límec, dále dle doporučení traumatologa;- z výpisu ze zdravotní dokumentace žalobce ze dne 1. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalobce se podrobil komplexnímu neurologickému vyšetření s tím, že dne 7. 4. 2017 byl ošetřen ve Fakultní nemocnici na traumatologii a ke dni vyšetření práceneschopnost trvá a v den ošetření dokončil rehabilitace. Dále je v dokumentaci uvedeno, že jeho obtíže se spíše zhoršují. V současné době udává krční blokádu, bolest hlavy, poruchu spánku. Omezen v pohybu. Má léky od PL na spaní a od bolesti. Dále je zde uvedeno: RES: chronická poúrazová bolest hlavy a krční páteře, jako stav po kontuzi hlavy a krční páteře s vazivovým poraněním – natažením C páteře – stav po napadení dne 7. 4. 2017;- ze zdravotnické dokumentace žalobce neurologie , adresa, -centrum ze dne 19. 12. 2017 bylo zjištěno, že se jedná o kontrolní neurologické vyšetření, proběhlo druhé kolo rehabilitací. Ošetřovaný efekt pozoroval, pozoroval po absolvování zlepšení, ale obtíže se vracejí, bolestivé rameno vpravo, nyní udává krční blokádu, nevyspí se, bolest hlavy, poruchu spánku, jako RES uvedena chronická poúrazová bolest hlavy a krční páteře jako stav po kontuzi hlavy a krční páteře s vazivově-svalovým poraněním - natažením C páteře, posttraumatická bolest ramene vpravo;- z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta adresovaného Ministerstvu vnitra ze dne 27. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého advokáta se domáhal odškodnění za nezákonný postup Policie ČR ze dne 7. 4. 2017 s tím, že před 6 hodinou ranní vnikla zásahová jednotka bez předchozího varování násilným způsobem (rozbitím okna) do bytu klienta v počtu asi 8 zamaskovaných osob, ozbrojených rychlopalnými zbraněmi. Klienta spícího v posteli útočníci napadli, spoutali, navlékli mu na hlavu pytel a opakovaně proti němu použili paralyzér. Klient tímto nezákonným zásahem policie utrpěl jednak těžký psychický otřes a jednak tělesné trauma. Mimo to se pochopitelně jedná rovněž o osobnostní újmu, kdy byl brutálním způsobem zbaven svobody a metodu proti němu použitou je možno označit za mučení ve smyslu lidskoprávních dokumentů. Kromě toho utrpěl také citelnou újmu na cti a pověsti, když takováto přepadová akce se spouštěním ozbrojených policejních zakuklenců ze střechy a jejich vnikání do bytu rozbitím okna nemohlo uniknout pozornosti okolí a veřejnost ji pochopitelně vnímá jako zásah proti nejtěžším zločincům, teroristům a podobně;- z přípisu advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, adresovaného , právnická osoba, bylo zjištěno, že byl uplatněn dne 27. 4. 2017 , Jméno žalobce, nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, k čemuž došlo dne 7. 4. 2017;- z přípisu , právnická osoba, ze dne 31. 7. 2017 adresovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátovi bylo zjištěno, že Ministerstvu vnitra byla prostřednictvím adresáta doručena žádost , Jméno žalobce, o náhradu nemajetkové – psychické újmy a tato žádost byla postoupena Ministerstvu spravedlnosti. Advokát se dotazoval, zda skutečně došlo k postoupení žádosti , jméno FO, Ministerstvu spravedlnosti a případně v jaké fázi se vyřízení nachází, Anonymizováno- z přípisu , právnická osoba, adresovaného Ministerstvu spravedlnosti č. j. MV-, Anonymizováno, -, právnická osoba, -2017 ze dne 31. 7. 2017 bylo zjištěno, že odboru právnímu Ministerstva vnitra byla doručena prostřednictvím advokátního zastoupení žádost pana , Jméno žalobce, o náhradu nemajetkové (psychické) újmy ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. Žádost byla postoupena Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu opatření, když přípisem ze stejného data byl Ministerstvu spravedlnosti zaslán relevantní spisový materiál;- z úředního záznamu Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor zásahová jednotka s datem 7. 4. 2017 bylo zjištěno, že na základě žádosti podané vedoucím 1. OOK SKPV KŘP , adresa, byly dne 7. 4. 2017 ve 4 hodiny vyslány zásahové skupiny ZJ k provedení služebního zákroku proti osobě, na kterou byl vydán příkaz k dodání do VTOS. Při příjezdu zásahových skupin byla provedena instruktáž k zájmové osobě, místě jeho pobytu a taktice provedení služebního zákroku. Jednalo se o , jméno FO, , kdy se jedná o osobu nebezpečného pachatele násilné trestné činnosti, který se v minulosti živil jako vymahač dluhů. Velitel rozhodl o vstupu do objektu jak hlavním vstupem do bytu č. , hodnota, , tak oknem v 1. patře do bytu č. , hodnota, . Po rozbití skleněné výplně a vstupu do místnosti byla v posteli přítomna osoba odpovídající popisu jmenovaného , jméno FO, , která nereagovala na výzvy zasahujících policistů a kladla aktivní odpor při zadržení. Z toho důvodu byly použity donucovací prostředky. Hmaty, chvaty, hrozba střelnou zbraní, elektrický, dočasně zneschopňující prostředek, pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace. V osobě, proti které zákrok směřoval, byl posléze zjištěn , Jméno žalobce, . Tento byl poté předán řídícímu akce k dalším úkonům. Listina obsahuje rovněž záznam, že použití donucovacích prostředků ze strany zasahujících policistů bylo vyhodnoceno jako oprávněné;- z listiny nazvané Použití donucovacích prostředků – vyhodnocení oprávněnosti vyhotovené Krajským ředitelstvím Policie Moravskoslezského kraje, odbor zásahová jednotka, č. j. KRPT-, Anonymizováno, , Anonymizováno, 4/ČJ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 7. 4. 2017 bylo zjištěno, že vedoucí odboru shledal přiměřený postup policistů u zásahu dne 7. 4. 2017 na osobě v bytě č. , hodnota, ve 2 NP obytného domu na , adresa, s tím, že osoba začala při zásahu vstávat, na výzvy policie nereagovala a policie použila donucovací prostředky hmaty a chvaty a tomuto položení se osoba aktivně bránila. Byl použit donucovací prostředek elektrický, dočasně zneschopňující prostředek taser a byla mu přiložena pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace;- z úředního záznamu Policie ČR, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -6, Anonymizováno, ČJ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -PR ze dne 7. 4. 2017 bylo zjištěno, že k zadržení osoby v pátrání – , jméno FO, došlo 7. 4. 2017 v 05:55 v domě č. , hodnota, na , adresa, , kdy samotné zadržení provedli policisté zásahové jednotky PČR , adresa, v součinnosti s SPJ, s kriminalisty 1. oddělení OOK a 9. oddělení OKSKPV MŘ , adresa, z úseku pátrání. Tato osoba je v systému pátrání označována jako nebezpečný pachatel s násilnou minulostí. Bylo rozhodnuto, že k zadržení , jméno FO, dojde v označených prostorách domu č. , hodnota, . Při zákroku došlo k zadržení 2 osob, a to , Jméno žalobce, a jmenovaného , jméno FO, . Po ověření totožnosti na místě byl zjištěn fakt, že , jméno FO, byl zadržen omylem a došlo k jeho okamžitému propuštění. Při zákroku vůči jeho osobě došlo k poškození okna v 1. patře domu a fasády pod tímto domem. Dále je zde uvedeno, že , jméno FO, uvedl, že mu nebyla způsobena žádná materiální škoda na jeho osobních věcech. Cítí se být jen otřesen po zákroku zasahujících policistů. Není nikterak zraněn. Opakovaně odmítá jakékoliv lékařské ošetření či vyšetření s tím, že neutrpěl žádné zranění. Ihned po zákroku mu byla ze strany zasahujících policistů vyslovena omluva. Po zklidnění situace na místě mu byla ještě opakovaně vyslovena omluva za Policii ČR od majora Lichého;- z úředního záznamu , právnická osoba, , č. j. KRPT-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /ČJ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -PR ze dne 10. 4. 2017 bylo zjištěno, že úřední záznam sepsal poručík , tituly před jménem, , adresa, , komisař s tím, že dne 7. 4. 2017 byl vyslán na , adresa, z důvodu zadokumentování způsobené škody, která vznikla při zadržení osoby v celostátním pátrání – , jméno FO, . Na místě způsobené škody se nacházel nájemník bytu č. , hodnota, pan , Jméno žalobce, , majitelka bytu , jméno FO, , pronajímatelka bytu poškozená paní , jméno FO, a další osoba. , jméno FO, , Jméno žalobce, uvedl, že mu nebyla způsobena žádná majetková škoda, že se po zákroku zásahové jednotky cítí jen otřesen;- ze sdělení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 12. 4. 2017, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -2017-, Anonymizováno, -K bylo zjištěno, že byla nařízena kontrola na pokyn ředitele KŘP-T a předmětem kontroly byl postup policistů 1. oddělení OOK, SPJa ZJ , Anonymizováno, -T a 9. oddělení , Anonymizováno, při realizaci zadržení osoby v pátrání , jméno FO, , alias , jméno FO, dne 7. 4. 2017 s tím, že termín zahájení a předpokládaný termín ukončení obecné kontroly je od 12. 4. 2017 do 15. 5. 2017;- z nákresu, který je součástí spisu č. j. KRPT-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že u žalobce došlo k použití taseru na zadních částech stehen;- z hlášení o použití donucovacího prostředku taser bylo zjištěno, že dne 7. 4. 2017 byl použit taser kontaktním způsobem o délce cyklu 2 sekundy na osobě, která byla nahá;- z přípisu , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 23. 5. 2017 adresovaného , právnická osoba, bylo zjištěno, že Ministerstvu vnitra byl zaslán požadovaný spisový materiál ve věci žádosti o odškodnění žadatele , Jméno žalobce, , včetně záznamu ze strany odboru vnitřní kontroly KŘP Msk , adresa, zaměřeného k prošetření postupu policistů při zadržení osoby v pátrání a poškození okna v bytě na , adresa, dne 7. 4. 2017;- z přípisu , právnická osoba, , odbor právní ze dne 3. 5. 2017 adresovaného advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že odboru právnímu Ministerstva vnitra byla doručena žádost , Jméno žalobce, o náhradu nemajetkové (psychické) újmy. Ministerstvo vnitra požádalo o zaslání bližších informací Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje;- z nahlížeče do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že stavba č. p. 1197 stojící na pozemku č. , hodnota, je stavbou občanského vybavení a vlastníky jednotek mimo jiné je i , jméno FO, a , jméno FO, ;- z přípisu , právnická osoba, , odbor právní ze dne 27. 4. 2017 bylo zjištěno, že Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje bylo požádáno o zaslání bližších informací k tvrzeným skutečnostem že 7. 4. 2017 byl podniknut policejní zásah do bytu, kde se nacházel , Jméno žalobce, ;- z e-mailové korespondence od , tituly před jménem, , jméno FO, adresované Ministerstvu vnitra bylo zjištěno, že 27. 4. 2017 právní zástupce žalobce žádal stanovisko Ministerstva vnitra k možnosti mimosoudního vyrovnání způsobené újmy , Jméno žalobce, v souvislosti se zákrokem policie dne 7. 4. 2017;- ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 15. 6. 2018 ve věci žadatele , Jméno žalobce, bylo zjištěno, že tomuto ministerstvu byla postoupena Ministerstvem vnitra dne 1. 8. 2017 žádost ve věci uplatnění nároku na náhradu škody , Jméno žalobce, , kdy tímto přípisem Ministerstvo spravedlnosti vyslovilo klientovi adresáta omluvu za nesprávný postup Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 7. 4. 2017 a vzhledem k okolnostem pokládá omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva, neboť je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že policejní orgán postupoval ve veřejném zájmu, kdy vzhledem k fyzické podobě klienta s hledaným V. L., který byl označen jako nebezpečný zločinec, bylo na místě použití donucovacích prostředků. V případě, že by klient uposlechl výzev policejního orgánu, mohl tak předejít použití donucovacích prostředků. Policejní orgán ihned po ověření totožnosti klienta propustil a vyslovil mu omluvu a nabídl lékařské ošetření, které klient odmítl s tím, že se necítí zraněn. Co se týče nároku na náhradu škody na zdraví a nároku na náhradu ušlého výdělku, bylo konstatováno, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/98 Sb., klient neprokázal, že by mu vznikla žádaná škoda v nárokované výši v příčinné souvislosti s popsaný nesprávným úředním postupem. Pokud by klient uposlechl výzev policejního orgánu Policie ČR, tento by nemusel použití donucovacích prostředků, čímž by klientovi žádná újma nemohla vzniknout. Za případnou újmu si tak nese odpovědnost klient sám;- z přípisu , právnická osoba, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 23. 5. 2018 bylo zjištěno, že Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu byla postoupena Ministerstvem vnitra žádost ve věci uplatnění nároku na náhradu škody klienta , Jméno žalobce, a Ministerstvo spravedlnosti žádá o doplnění žádosti o specifikaci nároků;- z e-mailové korespondence advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, adresované , právnická osoba, ze dne 27. 4. 2017 bylo zjištěno, že advokát v zastoupení klienta , tituly před jménem, , jméno FO, Hlatého žádá o sdělení stanoviska k možnosti mimosoudního vyrovnání újmy způsobené dne 7. 4. 2017 klientovi;- z usnesení , právnická osoba, oddělení prověřování a dokumentace, pracoviště , adresa, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 27. 9. 2018 bylo zjištěno, že tímto orgánem byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu mučení a jiné nelidské a kruté zacházení podle § 149 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit příslušníci Zásahové jednotky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, osobní evidenční číslo:, hodnota, a osobní evidenční číslo: , hodnota, tím, že při služebním zákroku dne 7. 4. 2017 v době kolem 5:50 hodin v rámci služebního zákroku násilně vnikli oknem do bytu č. , hodnota, v 1. patře domu č. p. , adresa, za účelem zadržení osoby , jméno FO, , na kterého byl vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. V bytě se nacházející osobu zadrželi za použití donucovacích prostředků, hmaty, chvaty, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek (paralyzér, taser), hrozba namířenou střelnou zbraní, pouta a prostředek zamezení prostorové orientace (kukla, pytel), přičemž paralyzér použili opakovaně v době, kdy zadržený ležel na posteli a přes hlavu měl kuklu, kdy při opakovaném použití paralyzéru policisté požadovali, aby sdělil své jméno, přičemž volbou donucovacích prostředků způsobem a intenzitou jejich použití měli poškozenému , Jméno žalobce, způsobit neurologické potíže a bolesti v oblasti hlavy, krční páteře a ramenou s omezením hybnosti, které si vyžádaly dlouhodobou léčbu a déle pak psychické potíže spočívající v poruchách spánku a úzkostných stavech, přičemž později se ukázalo, že zadržený poškozený , Jméno žalobce, není osobou, proti níž měl zákrok směřovat a byl tedy zadržen omylem, neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není namístě věc vyřídit jinak.

14. Ke zjištění skutkového stavu soud přibral do řízení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Tento znalec vyhotovil znalecký posudek, ke kterému však soud nepřihlédl s ohledem na skutečnost, že znalec byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 10. 2022, č. j. , spisová značka, shledán vinným, že v době od konce roku 2015 do 3. 5. 2016 jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, ze dne 23. 3. 1993 pod č. j. SPR 1631/93 pro základní obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie s rozšířením znaleckého oprávnění o odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví v oboru zdravotnictví, se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jako znalec podal hrubě zkreslený znalecký posudek a způsobil takovým činem značnou škodu, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo, čímž měl spáchat zločin křivé výpovědi a nepravdivý znalecký posudek a byl odsouzen k peněžitému trestu. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti znalce v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie na dobu 3 let. S ohledem na tuto skutečnost a s ohledem na závěry následně přibraného znalce soud ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nepřihlédl, a to jednak z důvodu nedůvěryhodnosti znaleckého posudku, který vypracoval znalec odsouzený za nepravdivý znalecký posudek a jeho závěry rovněž vyvrací i následně vypracovaný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, .

15. Soud tedy přibral do řízení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a z jeho znaleckého posudku zjistil, že znalec zpracoval znalecký posudek na základě spisové dokumentace, dále na základě zdravotnické dokumentace, a to od praktického lékaře , právnická osoba, , jméno FO, a dalších specialistů a dále z vlastního psychiatrického vyšetření posuzované osoby – žalobce. Dále měl k dispozici znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie , právnická osoba, , jméno FO, , , tituly za jménem, Ocenil bolestné představující strádání v souvislosti se zásahem na zdraví spojeném s událostí dne 7. 4. 2017 částkou po zaokrouhlení 50 074 Kč s tím, že ohodnotil otřes mozku lehký (náhradní položka za dg. akutní reakce na stres) 20 body, náhrada bolesti tak činí 5 517,80 Kč, dále bodové ohodnocení za podvrtnutí a natažení krční páteře stanovil 30 body, celkem 8 276,70 Kč, dále poranění svalu a šlachy zadní svalové skupiny v úrovni stehna – natažení ocenil 10 body, tj. 2 758,90 Kč, dále ocenil poranění sedacího nervu v oblasti kyčle a stehna 120 body, celkem 33 106,80 Kč. Celkové bodové ohodnocení bylo tedy stanoveno 180 body za 49 660,20 Kč. Znalec dále vysvětlil, že přítomnost smíšené úzkostně-depresivní poruchy, pro kterou byl posuzovaný léčen v ambulanci praktického lékaře, představovala komplikaci, která prodloužila léčbu onemocnění a znalec u položky S134 (podvrtnutí a natažení krční páteře) navýšil hodnocení o 5 %, tedy o 413,80 Kč. Celková částka hodnocení bolesti po navýšení byla stanovena částkou 50 074 Kč. Co se týče položky za lehký otřes mozku, znalec vysvětlil, že byla zvolena jako zástupná položka za akutní reakci na stres s tím, že projevy lehkého otřesu mozku nejlépe odpovídají hodnocení akutní reakce na stres vzhledem k projevům zúženého vědomí a schopnosti pochopit situaci s následným iracionálním jednáním. Co se týče položky S134 – podvrtnutí a natažení krční páteře, toto bylo diagnostikováno při vyšetření traumatologem 7. 4. 2017 a následným vyšetřením v neurologických ambulancích s tím, že tato diagnóza byla potvrzena i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie. Co se týče položky S7630 (natažení dvouhlavého stehenního svalu LDK) toto bylo diagnostikováno při vyšetření traumatologem dne 7. 4. 2017 a poranění sedacího nervu (položka S740) toto bylo způsobeno zásahem taseru během předmětné události a je zdokumentováno ve spise. Dále znalec ve znaleckém posudku konstatoval, že nebyly identifikovány žádné jiné příčiny, které by vedly ke stanovení uvedených diagnóz souvisejících s hodnocením náhrady za bolest. Co se týče objektivizace potíží žalobce znalec uvedl, že vnímání nepohody a tím i bolesti je subjektivního charakteru a nelze je žádnými medicínskými metodami objektivizovat. Subjektivní vnímání nepohody spojené s poraněním krční páteře bylo velmi pravděpodobně potencováno smíšenou úzkostně-depresivní poruchou, pro kterou byl žalobce léčen. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, se znalec vyjádřil tak, že některé položky bolestného hodnocené ve znaleckém posudku nebyly řádně zdůvodněny nebo pro ně nebyl podklad ve zdravotnické dokumentaci. Hodnocení ztížení společenského uplatnění, jako trvalých následků zhodnotil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, jako předčasné vzhledem k nedostačující zdravotnické dokumentaci a léčbě posuzovaného. S ohledem na námitky žalované byl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vyzván k vypracování dodatku znaleckého posudku, ze kterého bylo zjištěno, že ze zdravotnické dokumentace kromě zápisu praktického lékaře z 11. 4. 2017 nevyplývá, že by žalobce před událostmi dne 7. 4. 2017 trpěl duševní poruchou. Stresující prožitek dne 7. 4. 2017 a léčená úzkostně-depresivní porucha měli vliv na další prožívání tělesných i psychických potíží. Znalec dále uvedl, že z dostupných materiálů se nelze jednoznačně vyjádřit o přítomnosti dlouhodobého psychického onemocnění žalobce před předmětnými událostmi. Nelze tedy učinit závěr o jeho vlivu na trvání dočasné pracovní neschopnosti žalobce. Znaleckým zkoumáním nebyly zjištěny ani žádné skutečnosti, které by svědčily pro poruchu osobnosti. Osobnostní struktura posuzovaného na základě znaleckého vyšetření nevybočovala z širší normy běžné populace. Stresující událost 7. 4. 2017 a následně rozvinutá úzkostně-depresivní porucha měla z psychiatrického hlediska vliv na trvání dočasné pracovní neschopnosti. Dále znalec uvedl, že bolest je subjektivně vnímaný faktor, přičemž psychický stav je jedním z nich. Tedy poranění páteře a subjektivní vnímání bolesti ze strany posuzovaného bylo potencováno smíšeně úzkostnou poruchou. Znalec neshledal v rámci znaleckého vyšetření důvody pro účelové jednání žalobce ve smyslu agravace či simulace potíží ze strany posuzovaného, který v době znaleckého vyšetření neuváděl žádné somatické potíže, neměl ani zájem o hodnocení trvalých následků. V rámci znaleckého zkoumání lze jednoznačně definovat spouštěcí faktor, od kterého se následně vyvíjí i potíže posuzovaného. Z dostupných podkladů lze uvést, že účelovost jednání posuzovaného se jeví jako nepravděpodobná. Co se týče doby trvání pracovní neschopnosti, to je na rozhodnutí praktického lékaře či lékaře, který dočasnou pracovní neschopnost vystavil a dále vede. Z dostupné zdravotnické dokumentace nevyplývají žádné skutečnosti, které by trvání dočasné pracovní neschopnosti vylučovaly. Znalec se nevyjádřil ke stabilizaci zdravotního stavu žalobce, neboť toto nebylo předmětem znaleckého zkoumání. V rámci znaleckého zkoumání byla z psychických následků zjištěna akutní reakce na stres a následná úzkostně-depresivní porucha. Znalec nehodnotil trvalé následky ve smyslu ztížení společenského uplatnění, neboť toto žalobcem nebylo ani nárokováno. Znalec se rovněž nevyjádřil k odchylkám fyziologického stavu spočívajících v odeznění brnění žalobce po požití taseru, neboť toto nebylo předmětem znaleckého zkoumání a nespadalo do jeho znalecké odbornosti. Znalec se rovněž vyjádřil ke skutečnosti eventuálního odmítnutí péče a podepsání negativního reverzu ze strany žalobce s tím, že toto je problémem ošetřujícího lékaře, nikoliv posuzované osoby. Je obvyklé, že léčba může mít několik variant. Výběr jedné z nich a odmítnutí dalších možností nevyžaduje sepsání negativního reverzu. Znaleckým zkoumáním nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly mezi hodnocením stavu ze strany praktického lékaře a vyšetření znalce, které by měly vliv na závěry znaleckého zkoumání.

16. Ke zjištění skutkového stavu soud dále provedl výslech svědka , právnická osoba, , jméno FO, , ošetřujícího lékaře žalobce, ze kterého bylo zjištěno, že je ošetřujícím – praktickým lékařem žalobce od roku 2017, když přebral praxi po , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla jeho předcházející praktickou lékařkou, přičemž ve zdravotnické dokumentaci žalobce mnoho nebylo. On proto udělal rovnou preventivní prohlídku, když k němu žalobce přišel. Bylo to po policejním zásahu. Žalobce tehdy byl vyšetřen cestou úrazové ambulance. Záznamy z odborných pracovišť v předcházejícím období ve zdravotní dokumentaci nebyly, záznam o úrazu provedl podle sdělení žalobce. Žalobce udával problémy s krční páteří plus svalové poranění ramene, paže. On mu doporučil rehabilitační léčbu a klidový režim, přičemž rehabilitace nepomáhala, tak byl odeslán do neurologické ambulance. Byla mu vystavena pracovní neschopnost s diagnózou S13.4 k datu 10. 4. 2017, tedy zpětně, což je možné. Po nějaké době s žalobcem řešili psychické problémy, když žalobce udával při vyšetření 11. dubna potíže s depresemi, potíže se spánkem, které dával do souvislosti s depresí a tehdy se domluvili, že s ohledem na dlouhodobost potíží, které byly trvalého rázu, že nasadí antidepresiva. Žalobce nenavštěvoval v souvislosti se svými dlouhodobými problémy odbornou ordinaci, neboť nasazená medikace mu vyhovovala, potíže vymizely a žalobce možnost odborné péče nevyužil. Žalobce k němu chodil na kontroly do vyčerpání podpůrčí doby, která trvá cca 360 dní. Důvodem ukončení pracovní neschopnosti bylo vyčerpání podpůrčí doby, když jedinou možností je zažádat si o prodloužení podpůrčí doby na delší dobu u okresní správy, což žalobce nevyužil. Potíže žalobce v nějaké podobě přetrvávaly, přičemž ohledně psychických, tyto byly již v pořádku, medikace byla rychle úspěšná. Žalobce dlouhodobě řešil potíže s krční páteří, když mechanismus poranění u žalobce je možno srovnat s mechanismem u autonehod, kdy lidé udávají potíže dlouhodobě. U žalobce následovala po potížích rehabilitační léčba a po jejím ukončení nebyl efekt takový, že by potíže ve smyslu bolestí žalobce vymizely. Tyto přetrvávaly, stejně jako omezení pohybu. Na základě této skutečnosti byl žalobce odeslán do neurologické ambulance. Žalobci byly předepisovány léky rovněž na základě jeho telefonického požadavku, což je běžné u léků, které lidé užívají dlouhodobě. Práceneschopnost byla u žalobce ukončena v dubnu 2018 a následně nebyl důvod k dalším kontrolám, ke kterým chodil v době trvání pracovní neschopnosti.

17. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: U žalobce v bytě, který měl pronajat, došlo dne 7. 4. 2017 v ranních hodinách k zásahu Útvaru rychlého nasazení, když do bytu oknem vniklo několik zamaskovaných osob. Žalobce ležel v posteli, přičemž policisté jej vyzvali ke sdělení jeho jména a dále nechť ukáže ruce. To vše při opakovaném sdělení, že se jedná o policii. Žalobce těchto výzev neuposlechl, začal vstávat a následně bylo policisty použito donucovacích prostředků, hmatů a chvatů, pytle na hlavu a dále byl použit dočasně zneschopňující prostředek – taser, a to opakovaně. Následně bylo zjištěno, že zásah byl veden proti jiné osobě (žalobce), než proti kterému měl zásah směřovat a tato jiná osoba (, jméno FO, ) byl v jiném bytě a k jeho zadržení došlo bez komplikací. Žalobce bezprostředně po zákroku policie si nevyžádal lékařské ošetření s tím, že žádné fyzické zranění neutrpěl. Teprve následně se u něj projevily zdravotní obtíže, pro které byl nejprve vyšetřen v traumatologické ordinaci a následně léčen u neurologa a praktického lékaře. Žalobce byl uznán práceneschopným zpětně po své návštěvě u praktického lékaře od 10. 4. 2017 do 23. 4. 2018, kdy mu skončila tzv. podpůrčí doba. Žalobce po dobu práceneschopnosti z důvodu přetrvávajících potíží neurologického charakteru byl rovněž v péči rehabilitačního lékaře, ovšem bez většího efektu. V době před předmětnou událostí zdravotní dokumentace žalobce neobsahovala žádný závažný nález, u svého současného praktického lékaře žalobce po předmětné události byl podroben vstupní prohlídce a byla mu předepsána medikace v souvislosti s udávanými depresivními stavy, když na léčbu žalobce reagoval pozitivně a jeho stav se ustálil. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce svým přípisem z 27. 4. 2017 uplatnil u České republiky – Ministerstvo vnitra nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. Ministerstvo spravedlnosti v rámci mimosoudního projednání nároku vyslovilo žalobci omluvu za nesprávný postup Policie ČR s tím, že toto je dostačující. Omluva byla žalobci vyslovena rovněž bezprostředně po zásahu zasahujícími policisty. V rámci znaleckého zkoumání znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, ohodnotil bolest žalobce v souvislosti s událostí 7. 4. 2017 180 body, přičemž u položky S134 (podvrtnutí a natažení krční páteře) o 5% navýšení. Dále uzavřel, že přítomnost smíšené úzkostně-depresivní poruchy, pro kterou byl žalobce léčen v ambulanci praktického lékaře, představovala komplikaci, která prodloužila léčbu onemocnění. Žalobce v předchozím období (tedy před událostí 7. 4. 2017) netrpěl duševní poruchou, projevil se u něj úzkostně-depresivní stav. Účelovost jednání žalobce byla shledána ve znaleckém posudku jako nepravděpodobná. Z výslechu ošetřujícího lékaře žalobce , právnická osoba, , jméno FO, pak bylo zjištěno, že délka léčení žalobce v souvislosti se škodnou událostí byla odpovídající nebyla nereálná a odpovídala jeho zdravotnímu stavu. Žalobce zásah policie ze 7. 4. 2017 vnímal a stále vnímá úkorně, když se ničeho protizákonného nedopustil a pokud neuposlechl výzev policie, lze toto pochopit s ohledem na skutečnost, že zásah proběhl v době, kdy spal, byl násilně probuzen, přičemž si byl vědom skutečnosti, že se ničeho nedopustil. Jeho jednání lze tedy označit za zkratkovité, ovšem zcela pochopitelné a omluvitelné.

18. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.

19. Dle ustanovení § 1 odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Dle ustanovení § 3 odst. 1, písm. a) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

21. Dle ustanovení § 5, písm. b) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

22. Dle ustanovení § 6 odst. 1 ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“).

23. Dle § 13 odst. 1 věta prvá stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Dle odst. druhého právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Dle § 14 odst. 1 nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 2 byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Dle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

25. Dle § 15 odst. 1 přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Dle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Dle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

27. Pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/98 Sb. je nutné současné splnění následujících podmínek: Musí být v řízení dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody, která musí být přímým důsledkem nesprávného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, to vše kumulativně.

28. Co se týče nesprávného úředního postupu, tento v daném případě je shledán v zásahu Útvaru rychlého nasazení proti žalovanému dne 7. 4. 2017 v místě jeho obydlí. Tento zásah lze hodnotit dle zákona o , právnická osoba, č. 273/2008. Podle § 11 totiž je třeba dbát, aby při postupu policie žádné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem. , adresa, přiměřenosti znamená, že zásah může újmu způsobit. Tato újma však nesmí být bezdůvodná a musí toto vyžadovat konkrétní okolnosti. V daném případě měla policie zasahovat na základě důvodného podezření proti nebezpečné osobě. Došlo však k omylu a zasahovala u žalobce, přičemž použila donucovací prostředky, které dle § 53 citovaného zákona je policista oprávněn použít pouze tehdy, pokud použití jiného donucovacího prostředku není dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem. V projednávaném případě byl žalobce ve svém bytě, ve své posteli nahý, ničeho se nedopustil a je tak pochopitelné, že okamžitě neuposlechl výzev policie. Použití policií zvolených donucovacích prostředků soud v tomto případě hodnotí jako nepřiměřené. Žalobci tedy vznikla škoda, a to v přímé souvislosti s tímto zásahem.

29. Soud se dále zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace účastníků, což bylo posouzeno dle § 13 citovaného zákona. Aktivní legitimace žalobce je dána, neboť to byl žalobce, kterému byla nesprávným úředním postupem škoda způsobena. Jelikož stát odpovídá za takovouto škodu, je Česká republika ve věci legitimována pasivně, přičemž v průběhu řízení se vyvíjela otázka, kdo za stát má ve věci jednat. Následně s ohledem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. , spisová značka, dospěl soud k závěru, že odpovídající osobou jednající za stát je Ministerstvo vnitra. Dále byla posuzována včasnost žaloby ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona, přičemž žalobce svůj nárok uplatnil u České republiky – Ministerstvo vnitra přípisem z 27. 4. 2017, u Ministerstva spravedlnosti pak přípisem z 12. 12. 2017. Jelikož žalobci plnění poskytnuto nebylo s tím, že je dostatečná omluva a žaloba byla u soudu podána 4. 4. 2018, tedy ve lhůtě dané § 15 odst. 2 citovaného zákona a žalobu lze považovat za podanou včasně.

30. Poté, co žalobce žalobu částečně omezil, zůstala předmětem řízení částka 800 000 Kč, a to v rozsahu 300 000 Kč za odškodnění utrpěné bolesti a 500 000 Kč za náhradu nemajetkové újmy za omezení osobní svobody, narušení domovní svobody, narušení tělesné integrity, újmy na cti a důstojnosti. Ve vztahu k žalobcovu požadavku na odškodnění utrpěné bolesti soud nechal vypracovat znalecký posudek, a to nejprve znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž k tomuto znaleckému posudku nebylo přihlíženo z výše již uvedených důvodů. Následně byl zadán znalecký posudek znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, hodnocení míry bolesti a funkčních bolestí při újmách na zdraví – , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který vyčerpávajícím a odpovídajícím způsobem zodpověděl znalecké otázky a rovněž se dostačujícím způsobem vypořádal i s námitkami žalované. Znalec náhradu za bolestivý stav žalobce ohodnotil 180 body, přičemž znalec dostatečným způsobem vysvětlil, z jakého důvodu jednotlivé bolesti zařadil k jednotlivým položkám. Rovněž dostatečným způsobem vysvětlil, z jakého důvodu u položky S134 došlo k navýšení o 5 %. Pokud hrubá měsíční nominální mzda za předcházející rok, tedy rok 2016, činila 27 589 Kč, činí hodnota , hodnota, bodu náhrady za bolest pro rok 2017 275,89 Kč. Toto násobeno 180 body představuje náhradu bolesti ve výši 49 660,20 Kč a při navýšení o 5 % položky podvrtnutí a natažení krční páteře při 30 bodech činí 8 276,70 Kč + 413,80 Kč. Celkem tedy 50 074 Kč. Tato částka pak byla z titulu bolestného žalobci přiznána.

31. Jelikož žalobce požadoval na bolestném 300 000 Kč, přičemž bylo přiznáno pouze 50 074 Kč, bylo nutno žalobu v rozsahu rozdílu požadované a přiznané částky zamítnout, tedy v tomto případě co do částky 249 926 Kč.

32. Dále žalobce požadoval 500 000 Kč za náhradu nemajetkové újmy za omezení osobní svobody, narušení domovní svobody, narušení tělesné integrity, újmy na cti a důstojnosti. Povinností soudu je při stanovení výše zadostiučinění provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. např. , spisová značka, ). Přes výzvu soudu žalobce zastával stanovisko, že určení výše zadostiučinění v penězích se musí opírat o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska posuzovaného případu. Pro určení výše požadované relutární náhrady jsou rozhodná výlučně hlediska vyplývající z ustanovení § 13 občanského zákoníku, která se upínají ke konkrétním jedinečným okolnostem posuzovaného případu a není opodstatněné porovnávat výši relutární satisfakce přisuzované soudy v jiných sporech. Žalobci je třeba přisvědčit, že při určení výše se soud musí opírat o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska. Žalobcovo stanovisko, že není opodstatněné srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy, však přiléhavé není. Žalobce v tomto směru odkázal pouze na 1 rozhodnutí, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Soud provedl srovnání s tímto rozhodnutím, když jak již bylo výše uvedeno, jiné srovnání nabídnuto nebylo a není povinností soudu tato rozhodnutí v zájmu žalobce aktivně vyhledávat. Soud tedy provedl srovnání s rozsudkem sp. zn. , spisová značka, . Zde byl posuzován nárok na zadostiučinění, kdy žadatelka (poškozená) požadovala po škůdcích, kteří byli uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem znásilnění, jehož se dopustili na žadatelce, které byla způsobena újma na zdraví, kdy došlo k poškození důležitého orgánu, a to obličejového skeletu, dále jí byla způsobena posttraumatická stresová porucha s flashbacky napadení, opakování situací ve snech, úzkostí a hypsomnyjí, izolovanými fóbiemi s anticipační úzkostí bránicí poškozené žít obvyklým způsobem života a představující delší dobu trvající vážnou poruchu zdraví. Pokud této poškozené byla přiznána částka 500 000 Kč, tak s ohledem na princip proporcionality se jeví odpovídající částka přiznaná žalobci v rozsahu poloviny z částky 500 000 Kč, tedy 250 000 Kč. Soud totiž hodnotil skutečnost, že u žalobce nedošlo k následnému dlouhotrvajícímu zdravotnímu omezení, když v léčení byl „pouze“ 1 rok, ovšem s ohledem na srovnávací případ, kdy poškozená je zdravotně i psychicky poškozena v podstatě celoživotně a u této poškozené došlo k zásahu v jedné z nejcitlivějších sfér ženského života, není tak možné žalobce odškodnit ve stejné míře, jako ve srovnávaném případě. Navíc trauma žalobce trvalo pouze pár minut a v srovnávaném případě se jednalo o podstatně delší časový úsek. Pokud žalobce tvrdil, že počínání policistů lze kvalifikovat jako mučení, toto prokázáno nebylo. Ze všech výše uvedených důvodů má soud za odpovídající odškodnění žalobce v rozsahu 250 000 Kč.

33. Pokud se žalobce domáhal zadostiučinění v částce 500 000 Kč a bylo přiznáno 250 000 Kč, ve zbytku bylo třeba nárok žalobce zamítnout.

34. Soud tedy v odst. I. zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 300 074 Kč (50 074 Kč + 250 000 Kč).

35. Ve zbytku, tedy co do částky 499 926 Kč (249 926 Kč + 250 000 Kč) byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozhodnutí.

36. S ohledem na vše výše uvedené, je třeba jednoznačně uvést, že vyslovená omluva žalobci se jeví nedostatečnou a soud přistoupil k odškodnění finanční formou.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě soud akceptoval skutečnost, že žalobce se domáhá zadostiučinění za existující nemajetkovou újmu. V tomto případě, v souladu s již ustálenou judikaturou Ústavního soudu (např. rozhodnutí I. ÚS 42/16), není možno poměřovat úspěch a neúspěch ve věci jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech. Je třeba totiž rozlišovat mezi posuzováním samotné existence nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci, tedy základu nároku a rozhodováním o konkrétní výši přiměřeného zadostiučinění za existující nemajetkovou újmu. Rozhodování o výši přiměřeného zadostiučinění splňuje podmínky aplikace ustanovení § 136 občanského soudního řádu, a tedy představuje úvahu soudu ve smyslu tohoto ustanovení. Neexistuje totiž žádná exaktní metoda, jak přiměřenost zadostiučinění stanovit, respektive jeho výši. Proto soud i za situace, že přiznal žalobci nižší přiměřené zadostiučinění, než jakého se domáhal, uplatnil při rozhodování o náhradě nákladů řízení právě ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., jenž v takovém případě, kdy závisí rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu, umožňuje i částečně úspěšnému žalobci přiznat náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, a to navíc i za situace, kdy výše plnění závisela i na otázce znaleckého zkoumání. Žalobce totiž nelze sankcionovat za to, že ne zcela přiléhavě odhadl výši budoucího přiznaného nároku. Soud z těchto důvodů žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech za právní zastoupení, přičemž se musí jednat o účelně vynaložené náklady. Jelikož byl žalobce zastoupen, náleží k nákladům řízení tedy odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/96 Sb. Za účelně vynaložené náklady soud považuje úkony za přípravu a převzetí zastoupení ze dne 27. 4. 2017 a sepis výzvy k plnění s rozborem věci ze stejného dne, dále sepis žaloby, účast právního zástupce u jednání ve dnech 18. 4. 2019, 6. 6. 2019, 6. 8. 2020, 17. 6. 2021, 21. 1. 2025 a 18. 3. 2025. K dalším účelně vynaloženým nákladům náleží odměna za sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 5. 6. 2019 a sepis repliky k vyjádření žalované ze dne 18. 3. 2025. Sazba odměny pak byla stanovena dle § 7 citované vyhlášky bod 6 z punkta 800 000 Kč, když původně bylo žalováno 890 833 Kč, přičemž co do částky 90 833 Kč bylo řízení pro zpětvzetí žalobcem zastaveno a toto je považováno za procesní neúspěch, neboť se jednalo o nárok věcný, kdy rozhodnutí soudu nezáviselo na volném hodnocení soudu ani na znaleckém posudku. Žalobce však sám požadoval odměnu z částky 800 000 Kč, tedy z částky po zpětvzetí žaloby a z této částky tedy hodnota úkonu byla vyčíslena, a to částkou 11 500 Kč. Pokud bylo učiněno 11 úkonů, činí částka jako odměna 126 500 Kč, k tomu náleží ještě 8 režijních paušálů po 300 Kč a 3 režijní paušály po 450 Kč, když režijní paušály byly přiznány v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 citované vyhlášky a poslední 3 režijní paušály po 450 Kč byly stanoveny s ohledem na změnu hodnoty učiněné novelou vyhlášky č. 177/96 Sb. k 1. 1. 2025. 126 500 Kč + 2 400 Kč + 1 350 Kč je v součtu 130 250 Kč a tato částka byla žalobci jako náhrada nákladů řízení přiznána a tuto je žalovaná povinna zaplatit.

38. Pro úplnost se dodává, že pokud žalobce požadoval náhradu za právní zastoupení, a to za úkon sepis doplnění žaloby z 23. 5. 2019 a z 16. 10. 2019, toto soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady, neboť žaloba měla být sepsána tak, aby nemusela být na základě výzev soudu doplňována.

39. Ze stejných důvodů, pro které byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, nebylo České republice toto právo přiznáno, neboť jak je již výše uvedeno, žalobce nemůže být sankcionován za skutečnost, že neadekvátně odhadl výši plnění, jež závisela na úvaze soudu a znaleckém dokazování. Nutno podotknout, že České republice vznikla povinnost vyplatit znalečné znalcům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem40. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že k plnění byla zavázána Česká republika, která je vázána určitými finančními mechanismy při vyplácení finančních prostředků, tak lhůta k plnění byla stanovena 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že se jeví, že tato lhůta nebude žalobci na újmu.