32 C 391/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 7. 1999 sp. zn. 41 Nc 361/99, 78 SSv 36/99 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2022 č. j. 11 Co 290/2021-86 se s účinností od 21. 11. 2022 do budoucna zrušuje.

II. Řízení, aby žalovaná byla povinna vrátit žalobci přeplacené výživné ve výši 30 000 Kč, se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce není povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku v rozsahu 50 %.

V. Žalovaná není povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku v rozsahu 50 %.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 26. 7. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla zrušena jeho vyživovací povinnost vůči žalované jako dceři žalobce, tato byla naposledy stanovena rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 11 Co 290/2021-86, kdy výživné stanovené rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 7. 1999, sp. zn. 41 Nc 361/99, 78 SSv 36/99 ve výši 1 000 Kč měsíčně bylo zvýšeno na 3 000 Kč měsíčně, a to od 1. 4. 2022. Žalobce uvedl, že poté došlo k podstatným životním změnám na straně žalované, kdy v době vydání posledního rozhodnutí studovala Střední zahradnickou školu v , adresa, , tuto však řádně nedokončila a od září roku 2022 nebyla v evidenci školy jako studentka. Žalobce má za to, že pokud došlo k ukončení studia, netrvá jeho vyživovací povinnost a žalovaná je schopna se živit samostatně. Zároveň požadoval vrácení již vyplaceného výživného ve výši 30 000 Kč. V rámci reakce na tvrzené zdravotní obtíže žalované žalobce nesouhlasí, dle něj nejsou takového charakteru, který by jí bránil jakkoliv si zajišťovat finanční prostředky pro svou obživu sama. V průběhu řízení žalobce sám dal k úvaze soudu ukončení vyživovací povinnosti, ať už ke skončení studia první střední školy, případně druhé s tím, že co do vypořádání vyplaceného výživného, na tomto již netrvá.

2. Žalovaná s žalobou primárně nesouhlasila, uvedla, že dále po ukončení studia Střední zahradnické školy započala od 1. 9. 2022 studovat Střední školu služeb a podnikání, , adresa, a studentkou byla do 21. 11. 2022, kdy ze zdravotních důvodů studium ukončila. Žalobkyně trpí psychiatrickým onemocněním, a to anxiózní depresivní poruchou, pro kterou nebyla schopna ve studiu pokračovat, od 23. 11. 2022 byla evidována u Úřadu práce v , adresa, jako uchazeč o zaměstnání a od 5. 12. 2022 byla v pracovní neschopnosti. V důsledku své nemoci žalovaná nebyla a není schopna se soustavně připravovat na budoucí povolání a následně vykonávat výdělečnou činnost. V průběhu řízení však žalovaná uvedla, že její studium trvalo do 21. 11. 2022 a co se týče dalšího trvání vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované po tomto datu, žalovaná od otce nepožaduje.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěno tento skutkový stav:

4. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 11 Co 290/2021-86, bylo soudem zjištěno, že výživné stanovené rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 7. 1999, sp. zn. 41 Nc 361/99, 78 SSv 36/99 ve výši 1 000 Kč měsíčně bylo zvýšeno na 3 000 Kč měsíčně, a to od 1. 4. 2022.

5. Ze sdělení Střední zahradnické školy v , adresa, bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla studentkou této po dobu od 1. 9. 2015 do 17. 6. 2019 a dále pak od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2022 byla studentkou Přírodovědného lycea denní formy vzdělávání s tím, že důvodem ukončení bylo nepostoupení do vyššího ročníku.

6. Ze sdělení Střední školy služeb a podnikání v , adresa, bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla žákyní této školy od 1. 9. 2022 do 21. 11. 2022, kdy studium ukončila na vlastní žádost.

7. Ze sdělení Úřadu práce v , adresa, bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla v době od 22. 11. 2022 do 30. 11. 2023 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž evidence byla ukončena z důvodu k nástupu k zaměstnavateli, kterého si žalovaná zajistila sama.

8. Z potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnost uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu bylo soudem zjištěno, že žalované započala dočasná neschopnost dne 5. 12. 2022.

9. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou dne 25. 11. 2023 bylo soudem zjištěno, že tato byla uzavřena na dobu neurčitou se zkušební lhůtou v délce tří měsíců, nástup do práce byl sjednán na 1. 12. 2023 ve funkci recepční.

10. Z lékařské zprávy ve vztahu k žalované od , tituly před jménem, ze dne 6. 6. 2023 a 28. 4. 2023 bylo soudem zjištěno, že diagnózy žalované jsou anxiózní depresivní porucha, obezitas magna, BOPD, ADHD již od dětství.

11. Ze sdělení , adresa, ze dne 20. 5. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná nebyla v , právnická osoba, . nikdy vyšetřena, docházela k odbornému lékaři, kdy ze zprávy ze dne 6. 6. 2023 bylo doporučeno ukončení pracovní neschopnosti vedené pro úřad práce, následně z důvodu dekompenzace stavu - řešeno lékařem , jméno FO, , pracovní neschopnost ukončena 30. 11. 2023.

12. Ze zprávy , jméno FO, ze dne 18. 5. 2024 bylo soudem zjištěno, že u žalované je konstatována emočně nestabilní porucha osobnosti, přičemž došlo k výraznému zlepšení od 31. 10. 2023, kdy došlo k vyšetření žalované, zároveň byla žalované doporučena psychoterapie.

13. Ze sdělení Úřadu práce v , adresa, ve vztahu k žalobci soudem zjištěno, že tento byl opakovaně v minulosti veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, naposledy pak od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023.

14. Ze znaleckého posudku ze dne 27. 12. 2025 vypracovaného , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že u žalované byla dne 21. 4. 2022 konstatována anxiózní depresivní porucha, jejíž okamžik vzniku nelze specifikovat, u žalované došlo k postupnému procesu vzniku. V době vyšetření příznaky zjištěny nebyly. Při adekvátní léčbě, režimových opatřeních a přiměřených úlevách lze očekávat zlepšení funkční kapacity a lepší využití studijního potenciálu. Případné agorafobické projevy tvrzené žalovanou jsou terapeuticky ovlivnitelné nejen psychofarmaky, ale především psychoterapií, na kterou žalovaná nedocházela. Projevy udržovala vyhýbavou strategií, kdy vyhýbání se situacím s vysokou úzkostí krátkodobě snižuje nepříjemné pocity, ale dlouhodobě udržuje a posiluje symptomatologii. Zdravotní stav v době vyšetření neovlivňuje schopnost žalované vykonávat samostatnou pracovní činnost za účelem výdělku.

15. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:

16. Žalovaná je dcerou žalobce. Vyživovací povinnost žalobci byla naposledy stanovena rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 11 Co 290/2021-86 ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2022. Žalovaná studovala do 21. 11. 2022, od 23. 11. 2022 byla vedena u Úřadu práce v , adresa, a od 1. 12. 2023 byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, Zdravotní stav žalované k prosinci 2025 zcela umožňuje vykonávat soustavou pracovní činnost za účelem výdělku.

17. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že pokud žalobce požadoval zrušení vyživovací povinnosti stanovené naposledy rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 11 Co 290/2021-86 ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2022 primárně od 1. 9. 2022, a následně uvedl, že její trvání k pozdějšímu datu ponechává k úvaze soudu, a to s ohledem na reálné ukončení studia žalované, soud v řízení provedl dokazování, ze kterého vyplynulo, že žalovaná studovala do 21. 11. 2022 Střední školu služeb a podnikání v , adresa, , lze tedy vyhodnotit, že se pokusila ve studiu pokračovat i po nedokončení Střední zahradnické školy v , adresa, , avšak neúspěšně. Ze znaleckého posudku, jež byl ve věci vypracován, bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla a je schopna při přijetí jistých režimových opatřeních a aktivním přístupu ke svému zdraví a životu, si zajišťovat finanční prostředky pro svou obživu sama. Pokud došlo v průběhu řízení k jisté shodě účastníků co do doby ukončení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované, plně korelující se závěry znalkyně, soud výrokem I. rozhodl o tom, že vyživovací povinnosti žalobce, jak byla dosud určena, se s účinností od 21. 11. 2022 do budoucna zrušuje.

18. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 96 odst. 2, odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby co do částky 30 000 Kč, kterou žalobce primárně požadoval vrátit, označil ji jako přeplacené výživné, na tomto však dále netrval a žalovaná s uvedeným procesním úkonem, jež soud dle obsahu vnímal jako zpětvzetí žaloby, souhlasila.

19. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť je nepožadoval, nad to lze vnímat, že každý z účastníků byl ve věci úspěšný z 50 %, když u žalobce šlo o zrušení vyživovací povinnosti, byť datum bylo následně modifikováno, a co do požadovaného vrácení vyplaceného výživného byla procesně úspěšná žalovaná, když žalobce vzal v rámci svého dispozičního práva s návrhem žalobu v tomto rozsahu zpět.

20. Procesní neúspěch obou účastníků se pak projevil také ve výrocích IV. a V., když soudem bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení státu dle ust. § 148 o. s. ř., jednalo se o znalečné, které bylo vyplaceno znalkyni ve výši 24 900 Kč, tzn. 12 450 Kč na vrub každého účastníka. Co se týče žalobce dle ust. § 150 o. s. ř., má soud za to, že žalobce neměl jinou možnost jak uplatnit svůj nárok, když došlo k dohodě mezi účastníky až v průběhu řízení, po vypracování znaleckého posudku, a to primárně jeho přístupem, když nepožadoval vrácení vyplaceného výživného a ponechal okamžik ukončení vyživovací povinnosti na úvaze soudu. Stejně pak bylo postupováno vůči žalované výrokem V., zde soud primárně vycházel z ust. § 138 o. s. ř., kdy ze samotného řízení a znaleckého dokazování je patrno, že žalovaná byla dlouhodobě v pracovní neschopnosti v roce 2023, v průběhu řízení se také nacházela v pracovní neschopnosti, s ohledem na psychickou nestabilitu je hůře zaměstnatelná, což uvedla také znalkyně. Dále pak v kontextu typu řízení, kdy se jedná o vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, má soud za to, že i zde bylo možno dle ust. § 150 o. s. ř. žalované neuložit povinnost zaplatit náklady řízení státu v rozsahu 50 %, tj. 12 450 Kč.