37 C 280/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Leonou Cibulkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 1 603 423,80 Kč s příslušenstvím

I. Soud schvaluje smír účastníků tohoto znění: Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci, pokud jde o nároky, které se nevztahují k bolestnému a ztížení společenského uplatnění a jsou to nároky tvořeny náhradou za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti a náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tj. tzv. „mzdové nároky“ včetně požadovaných úroků z prodlení, paušální částkou 1 000 000 Kč, přičemž částku 100 000 Kč se žalovaný zavazuje zaplatit do 15. 12. 2023, částku 250 000 Kč do 31. 12. 2023, částku 350 000 Kč do 31. 1. 2024 a částku 300 000 Kč do 28. 2. 2024, to vše k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 069 130 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 69 600 Kč od 22. 11. 2015 do zaplacení, - z částky 433 200 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení, - z částky 31 270 Kč od 8. 8. 2015 do 26. 11. 2023, - z částky 148 730 Kč od 8. 8. 2015 do zaplacení, - z částky 19 200 Kč od 22. 11. 2015 do zaplacení, - z částky 398 400 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 730 Kč od 10. 5. 2021 do 26. 11. 2023, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Řízení se co do částky 50 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 400 Kč za dobu od 22. 11. 2015 do zaplacení zastavuje.

IV. Žaloba se co do úroku z prodlení z částky 31 270 Kč od 27. 11. 2023 do budoucna ve výši 8,05 % ročně a z částky 18 730 Kč od 27. 11. 2023 do budoucna ve výši 8,25 % ročně zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení k rukám Okresního soudu v Ostravě částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 65 921 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 017 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 9. 2019, ve znění pozdějších upřesnění a rozšíření, která soud připustil, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 528 857,80 Kč s příslušenstvím, tedy náhrady škody, kterou měl žalovaný žalobci způsobit jako advokát při výkonu advokacie tím, že ač žalobce žalovaného včas zmocnil udělením plné moci dne 8. 11. 2010 s pokynem zažalovat 1. právnická osoba. se sídlem adresa a uplatnit veškeré nároky, které žalobci vznikly v důsledku chybného postupu tohoto zdravotnického zařízení při operaci očí žalobce, resp. dalších reoperací levého oka, na které žalobce v důsledku vadného postupu zdravotnického zařízení oslepl, trpěl strašnými bolestmi a poté se podrobil vynětí slepé oční bulvy. Žalobce byl v době udělení plné moci žalovanému ve velmi špatném fyzickém i psychickém stavu, nicméně žalovanému předal veškeré lékařské zprávy, které sám obdržel, důvěřoval mu jako advokátovi a chtěl po něm, aby vymohl všechny nároky, které vymoci lze. Žalovaný měl tedy za žalobce proti zdravotnickému zařízení uplatnit vícero nároků, žalovaný zcela nepochopitelně uplatnil jen některé nároky a částečně, další uplatňoval postupně, v důsledku čehož došlo k promlčení naprosté většiny nároků a žalované zdravotnické zařízení se promlčení úspěšně dovolalo.

2. O základu nároku bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2022, č. j. 37 C 280/2019-202, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2023, č. j. 71 Co 113/2023-241, které nabyly právní moci dne 31. 7. 2023. Z těchto rozsudků vyplývá, že nárok žalobce je co do základu důvodný. Žalovaný se žalobou uplatněnému nároku neubránil vznesením námitky promlčení, neboť tato byla žalovaným vznesena v rozporu s dobrými mravy dle § 3 občanského zák., z něhož vyplývá, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zde zákon přenechává soudu, aby sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhů okolností. Soudní praxe v tomto směru vychází z názoru, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež jsou stabilní a jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. O jednání vykazujícím znaky úmyslu poškodit žalobce by nebylo možno uvažovat z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován a z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení uplatněna. Tyto okolnosti musí být naplněny natolik výjimečně intenzivně, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva účinně uplatnit námitku promlčení. Pro závěr o jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy je podstatné chování žalovaného, jež lze kvalifikovat jako odporující morálním zásadám společnosti (srovnej rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 129/2010, rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 4223/2016). V dané věci je podstatné, že žalovaný v postavení advokáta, tedy právního zástupce žalobce, na základě včas udělené plné moci se dopustil celé řady fatálních pochybení při vymáhání nároků žalobce z titulu poškozeného na zdraví, jak je popsáno v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2023, č. j. 71 Co 113/2023-241 v odstavcích 22 – 24, z nichž plyne závěr, že žalovaný opakovaně a dlouhodobě porušoval své povinnosti advokáta vyplývající z ust. § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii a tím v přímém následku způsobil žalobci újmu, za kterou nese dle ust. § 24 odst. 1 citovaného zákona objektivní odpovědnost. Pokud žalovaný s ohledem na předchozí okolnosti výkonu funkce advokáta v nynějším řízení vznesl námitku promlčení a tvrdil, že jednal v zájmu žalobce a žádné povinnosti neporušil, je závěr o důvodnosti jím vznesené námitky promlčení vyvrácen pro rozpor s dobrými mravy. Lze tedy uzavřít, že základ nároku je dán a žalovaný žalobci za škodu způsobenou při výkonu advokacie odpovídá.

3. Vzniklou výši škody 1 528 757,80 Kč s příslušenstvím žalobce specifikoval jako nároky, které pro něj žalovaný, jako jeho zástupce z řad advokátů, mohl vymoci z titulu náhrady právnická osoba vedené u zdejšího soudu, kdy jej žalovaný k podání dovolání přemluvil.

4. Na náhradě škody za bolestné žalobce požadoval částku 502 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 69 600 Kč od 22. 11. 2015 do zaplacení a z částky 433 200 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení. Výše bolestného 502 800 Kč je dána původním nárokem žalobce na bolestné ve výši 571 200 Kč, když částka 30 000 Kč byla žalobci přiznána rozsudkem pro uznání vydaným zdejším soudem dne 5. 8. 2011 v řízení vedeném pod sp. zn. 17 C 256/2010, který nabyl právní moci dne 5. 8. 2011 (spis zdejšího soudu sp. zn. 17 C 256/2010). Dále byl původní nárok žalobce ponížen o částku 38 400 Kč, která byla žalobci na bolestném přiznána rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2018, č. j. 16 C 325/2013-332 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2019, č. j. 57 Co 244/2018-369.

5. Jako náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobce po žalovaném požadoval částku 597 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 180 000 Kč od 8. 8. 2015 do zaplacení, z částky 19 200 Kč od 22. 11. 2015 do zaplacení, z částky 398 400 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení. Částku ve výši 31 270 Kč žalovaný žalobci zaplatil dne 26. 11. 2023 a žalobce vzal co do této částky žalobu zpět a soud řízení zastavil v souladu s ust. § 96 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Předmětem náhrady škody zůstala částka 566 300 Kč s příslušenstvím.

6. Žalovaný žalobci zaplatil dne 26. 11. 2023 dále částku ve výši 18 730 Kč a žalobce vzal co do této částky žalobu zpět a soud řízení také co do této částky v souladu s ust. § 96 o. s. ř. zastavil.

7. Dále žalobce požadoval náhradu škody za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od 9. 5. 2008 do 7. 11. 2009 částku ve výši 129 756,80 Kč, náhradu škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 1. 10. 2011 do 31. 3. 2018 ve výši 140 357 Kč a za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 9. 2011 ve výši 125 114 Kč, přičemž požadoval úrok z prodlení v zákonné výši z každé jednotlivé měsíční splátky vždy od počátku prodlení do zaplacení. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu škody, která mu vznikla opožděným zažalováním, případně nezažalováním náhrad za ztrátu na výdělku s příslušenstvím, uzavřeli účastníci o této části nároku žalobce smír tak, jak je zachycen ve výroku I. tohoto rozsudku a navrhli, aby jej soud schválil. Smír uzavřený účastníky je v souladu s ust. § 99 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a není v rozporu s hmotným právem, neboť je dán ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, proto soud uzavřený smír schválil, neboť předmětné nároky žalobce na náhradu ušlého výdělku za dobu trvání pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti byly v řízení prokázány co do existence a výše, jak vyplývá z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 16 C 325/2013, zejména rozsudkem ze dne 9. 5. 2018, č. j. 16 C 325/2013-332, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2019, č. j. 57 Co 244/2018-369, dle kterých byly tyto nároky zamítnuty vůči žalovanému poskytovateli zdravotních služeb pouze proto, že byly žalovaným (advokátem) uplatněny opožděně, ač byl k jejich uplatnění žalobcem zmocněn včas, jak bylo prokázáno v tomto řízení před vydáním mezitímního rozsudku. Soud proto smír uzavřený účastníky schválil. Pokud jde o zbývající část žalobou uplatněného nároku žalobce, odpovídající zažalování bolestného a ve výši 502 800 Kč s příslušenstvím a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 566 330 Kč, vycházel soud, pokud jde o výši škody z výše citovaných rozsudků, kdy v řízení v prvním stupni byly provedeným dokazováním tyto nároky žalobce prokázány, odvolací soud hodnotí skutková zjištění prvostupňového soudu jako věcně správná a správně posouzena po právní stránce dle ust. § 420, § 444 - 446 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zák., ale k jejich zamítnutí došlo právě pouze pro jejich uplatnění po marném uplynutí promlčecí lhůty, přičemž námitka promlčení vznesená žalovaným zdravotnickým zařízením nebyla shledána v rozporu s dobrými mravy. Soud vzal v řízení provedenými důkazy lékařskými zprávami žalobce a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví a jeho doplňků za prokázáno, že se žalobce podrobil dne 30. 4. 2008 operace levého oka, kdy byla žalobci implantována umělá monofokální nitrooční čočka, o týden později následovala další operaci pro ztrátu sklivce, o týden později byla žalobci vyměněna implantovaná monofokální nitrooční čočka za multifokální. Tato operace již byla špatně indikovaná a vyvolala řadu dalších operačních zákroků na levém oku žalobce, což u něj vedlo ke ztrátě zraku levého oka. Pro silnou mučivou bolestivost musela být žalobci již slepá bulva levého oka vyňata, stalo se tak při 20. operaci dne 20. 11. 2012. Ztrátou levého oka došlo u žalobce k těžké újmě na zdraví, tento stav je trvalý, neodstranitelný a neměnný. Žalobce používá oční protézu, kterou musí měnit a s jejím užíváním jsou spojeny obtíže. Odpovědnost žalovaného zdravotnického zařízení za újmu na zdraví žalobce byla v řízení prokázána. Bolestné bylo žalobci přiznáno ve výši 541 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky -12 000 Kč za dobu od 1. 12. 2013 do zaplacení, -12 000 Kč za dobu od 7. 6. 2014 do zaplacení, -84 000 Kč za dobu od 22. 11. 2015 do zaplacení, -433 200 Kč za dobu od 6. 6. 2016 do zaplacení. Celkově soud dle znaleckého posudku vyšel z ohodnocení bolestného 1190 body (důvodně požadovaného bolestného), skutečnosti, že hodnota 1 bodu činí dle § 7 vyhlášky 440/2001 Sb. 120 bodů a z ustanovení odstavce 2) podle něhož lze ve zvlášť výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může soud výši odškodnění přiměřeně zvýšit, a bolestné zvýšil na čtyřnásobek. Důvodnost zvýšení bolestného je dána dlouhodobou značnou bolestivostí, kterou žalobce trpěl několik let, bolest byla neztišitelná a nesnesitelná. Žalobce se podrobil více jak 15 operacím, po dobu čtyř let se podroboval soustavně vyšetřením, ošetřením a operacím, na infuze proti bolesti docházel i o víkendech. Tyto nároky byly rozsudkem ze dne 9. 5. 2018, č. j. 16 C 325/2013-332 zamítnuty jako opožděné, protože se žalovaná ubránila důvodně vznesenou námitkou promlčení, až na částku 38 400 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 1. 12. 2013 do zaplacení, z částky 12 000 Kč za dobu od 7. 6. 2014 do zaplacení, která již v tomto řízení žalobci přiznána nebyla.

8. Na ztížení společenského uplatnění bylo žalobci přiznáno rozsudkem ze dne 9. 5. 2018, č. j. 16 C 325/2013-332 částka 597 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky -180 000 Kč za dobu od 8. 8. 2015 do zaplacení, -19 200 Kč za dobu od 22. 11. 2015 do zaplacení, 398 400 Kč za dobu od 6. 6. 2016 do zaplacení. Soud vyšel ze skutečnosti, že znalec ztížení společenského uplatnění v souvislosti s vyjmutím levého oka žalobce a jeho nahrazením protézou ohodnotil 1660 body, čemuž při hodnotě bodu 120 Kč dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 440/2001 Sb. odpovídá částka ve výši 199 200 Kč s tím že předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., jsou výjimečné skutečnosti, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. Soud vycházel soud z porovnání způsobu života a uplatnění žalobce v době před vznikem škody s jeho možnostmi v době poté, kdy zjistil, že se škoda výrazně promítla jak do pracovních, tak do mimopracovních aktivit žalobce. Žalobce v době před vznikem škody zastával pozici montéra. Vykonával tedy kvalifikovanou práci, kterou byl nucen z důvodu slepoty levého oka ukončit. Pro ztrátu oka mu byl přiznán plný invalidní důchod, který byl následně změněn na invalidní důchod II. stupně (částečný). Namísto původně kvalifikované práce, vyžadující odborné znalosti, vykonává žalobce nyní práci nekvalifikovanou, nevyžadující žádné speciální vzdělání. I při výkonu této práce je však žalobce v důsledku ztráty levého oka limitován, když se mu v oční dutině stále tvoří hleny, několikrát denně musí oční protézu vyndávat, čistit, zahleněnou oční dutinu proplachovat, oko prokapávat. Žalobce po vyjmutí oka není a do budoucna nikdy nebude schopen řídit vozidlo. Omezení žalobce je dáno i nutností být zvýšeně opatrný, aby oční protéza při rychlejším pohybu z oka nevypadla. Nemůže běhat, hrát míčové hry, jak byl zvyklý. V zimě nemůže být dlouho venku, protéza studí a musí se často vyndávat a prohřívat. Rovněž žalobce nemůže déle číst či se dívat na televizi. Každý rok je nucen vybírat a pořizovat si novou protézu. Účast na veškerých společenských akcích, kterých se dříve účastnil, musí nyní podřizovat stavu oka – po pracovní směně již do společnosti nemůže, protéza tlačí, musí si ji vytáhnout a zůstat doma. S ohledem na všechny shora uvedené výrazné změny v životě žalobce, jakož i s přihlédnutím k jeho věku, dospěl soud k závěru, že jedinou a možnou kompenzací takového stavu může být zvýšení ztížení společenského uplatnění na trojnásobek, tedy na částku 597 600 Kč. Žaloba byla v této části následně zamítnuta po odvolání žalované rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2019, č. j. 57 Co 244/2018-369, opět pouze pro důvodně vznesenou námitku promlčení žalované. Co do částky 31 270 Kč byla žaloba vzata zpět, protože ji žalovaný v průběhu řízení zaplatil. Předmětem náhrady škody zůstala částka 566 300 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 270 Kč od 8. 8. 2015 do 26. 11. 2023, z částky 148 730 Kč od 8. 8. 2015 do zaplacení, z částky 19 200 Kč od 22. 11. 2015 do zaplacení, z částky 398 400 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení. Kromě již uvedeného soud přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 730 Kč od 10. 5. 2021 do 26. 11. 2023.

9. Nárok tak, jak byl touto žalobou proti žalovanému i nad rámec uzavřeného smíru uplatňován je tedy důvodný, neboť je dán ustanovením § 24 zákon č. 85/1996 Sb. o advokacii, dle kterého advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie, protože žalovaný porušil povinnosti advokáta, kladené na něj ustanovením § 16 téhož zákona, když řádně nechránil a neprosazoval oprávněné zájmy klienta a neřídil se jeho pokyny. Žalovaným vznesená námitka promlčení není důvodná pro rozpor s dobrými mravy, jak již bylo vyřešeno mezitímním rozhodnutím.

10. Žalobce byl v řízení zastoupen soudem ustanovenou zástupkyní z řad advokátů a jelikož byl v řízení úspěšný, byl žalovaný zavázán zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku, která bude určena samostatným usnesením.

11. Žalobce byl rozhodnutím soudu osvobozen od placení soudních poplatků z 90 %, a protože byl v řízení úspěšný, zavázal soud procesně neúspěšného žalovaného v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k zaplacení soudního poplatku, neboť došlo k přenosu poplatkové povinnosti. Výše soudního poplatku činí 65 921 Kč. Soudní poplatek za celý předmět řízení činí dle položky 1 Sazebníku 73 938 Kč, což po odečtení částky, zaplacené žalobcem, tj. 8 017 Kč, činí 65 921 Kč.

12. Dále byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. částku 8 017 Kč, kterou žalobce zaplatil na soudním poplatku.

13. Dlužnou částku (mimo tu, ohledně které byl uzavřen smír) soud zavázal zaplatit žalovaného do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti výroku I. není odvolání přípustné. Proti výroků I. až VII. je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.