58 C 78/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 214 299,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 159 Kč s 15% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 214 140,40 Kč s 15% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 103 237,20 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalobce je povinen zaplatit 100 % náhrady nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v , adresa, , a to v částce, jejíž výše bude specifikována v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci takového usnesení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení 214 299,40 Kč s 15% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, (v textu rozsudku dále jen jako „Usnesení“), jako dědic zůstavitelky , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , vstoupil do práv a povinností vyplývajících z běžného účtu č. , č. účtu, a běžného účtu č. , č. účtu, vedených u společnosti , právnická osoba, . Zůstatek na prvním jmenovaném účtu činil ke dni smrti zůstavitelky 202 839,13 Kč a zůstatek na druhém jmenovanému účtu 287 118,05 Kč. Žalovaná k oběma uvedeným účtům měla dispoziční oprávnění, k účtu druhému pak také vlastní platební kartu. Na základě svých dispozičních oprávnění žalovaná učinila dne , datum, úhradu částky 202 839,13 Kč z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, , dne , datum, bezhotovostní převod na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 100 000 Kč, dále dne , datum, učinila výběr hotovosti z účtu , č. účtu, v částce 80 000 Kč, dne , datum, výběr hotovosti z účtu , č. účtu, v částce 60 000 Kč a konečně dne , datum, provedla úhradu za nákup v lékárně ve výši 159 Kč, a to rovněž v rámci účtu , č. účtu, . Celkem tak žalovaná do své dispozice odčerpala z účtu č. , č. účtu, částku 240 159 Kč, čímž se bezdůvodně obohatila na úkor žalobce. Žalobce po žalované požaduje celkem 214 299,40 Kč, kdy provedl zápočet vůči pohledávce žalované ve výši 25 859,60 Kč představující nárok plynoucí z Usnesení; žalovaná ani přes výzvu dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť s přihlédnutím ke skutečnostem, že dědicové nabývají majetek po zůstaviteli zpětně ke dni úmrtí zůstavitele, že zůstavitelka zemřela dne , datum, a že žaloba byla podána až , datum, , je nárok žalobce promlčen. Dále je skutečností, že žalovaná peněžní prostředky se souhlasem rodiny vybrala a uložila na speciálním účtu a posléze je vložila do pozůstalostního řízení, a to v celkové částce 1 800 000 Kč, ve kterém byly tyto finanční prostředky vypořádány tak, jak vyplývá z Usnesení. Pokud by bylo žalobě vyhověno, žalobce by de facto dědil dvakrát, což je v rozporu s dobrými mravy. Navrhováno bylo zamítnutí žaloby.

3. Soud po provedeném dokazování vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

4. Z výpisu ze spořícího účtu č. , č. účtu, za období , datum, - , datum, , že , datum, byla provedena odchozí úhrada na účet č. , č. účtu, s názvem , jméno FO, , a to v částce 202 839,13 Kč.

5. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období , datum, - , datum, , že , datum, byla provedena odchozí úhrada na účet č. , č. účtu, s názvem , Jméno žalované, , a to v částce 100 000 Kč, dne , datum, došlo k výběru hotovosti ve výši 80 000 Kč v bankomatu , právnická osoba, , dne , datum, k výběru hotovosti ve výši 60 000 Kč v bankomatu , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dne , datum, k platbě ve výši 159 Kč v lékárně , Anonymizováno, .

6. Z Emailu ze dne , datum, , že , jméno FO, žalované a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, sdělil mj., že ví, že se účastníci řízení s , jméno FO, sešli v neděli, neboť jej o tom žalovaná informovala, a dále mj. také to, že matka dala žalované dispozici k účtům, aby po její smrti peníze vybrala a rozdělila mezi sourozence.

7. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci stejného dne (tj. z Usnesení – srov. odstavec 1. tohoto rozsudku), že Okresní soud v , adresa, v rámci pozůstalostního řízení po zemřelé , jméno FO, výrokem I. určil obvyklou cenu majetku ve společném jmění manželů částkou 7 455 940,32 Kč a výši dluhů ve společném jmění částkou 374 Kč, a dále výrokem II. schválil dohodu dědiců o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, přičemž žalobci patří ze společného jmění manželů mj. práva a povinnosti vyplývající z účtu č. , č. účtu, vč. zůstatků a úroků ke dni úmrtí zůstavitelky ve výši 287 118,05 Kč a práva a povinnosti vyplývající ze spořícího účtu č. , č. účtu, vč. zůstatků a úroků ke dni úmrtí zůstavitelky ve výši 202 839,13 Kč. V Usnesení se dále konstatuje, že do aktiv pozůstalosti připadne hotovost v bankovní úschově ve výši 1 800 000 Kč a pohledávka zůstavitelky vůči pozůstalému manželovi z vypořádání společného jmění manželů ve výši 1 909 583 Kč. Dále bylo ve výroku IV. Usnesení uvedeno, že byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, podle níž hotovost ve výši 1 800 000 Kč nabyli rovným dílem žalovaná a pozůstalý syn , jméno FO, a žalobce nabyl pohledávku zůstavitelky vůči své osobě z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 1 909 583 Kč, přičemž žalované doplatí na její zákonný dědický podíl 23 596 Kč.

8. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , že na žalovanou byla podána obžaloba za to, že v konkrétních dnech v době od , datum, do , datum, učinila jednotlivé úhrady za nákupy zboží, převody finančních prostředků na bankovní účet a výběry finanční hotovosti z bankomatů, mezi nimiž nejsou zahrnuty ty, které obsahuje žaloba v projednávané věci, přičemž měla neoprávněně odčerpat finanční prostředky celkem ve výši 1 617 982 Kč, které měly být součástí vypořádání u dědického řízení vedeného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , čímž měla žalobci způsobit škodu uvedené výše.

9. Z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , že v rámci tohoto hlavního líčení byla vyslechnuta žalovaná v pozici obžalované, přičemž tato mj. uvedla, že některé platby, konkrétně platby ve výši 200 Kč a 700 Kč, byly provedeny omylem, neboť měla s matkou vzhledově úplně stejnou kartu a stejný PIN, tudíž mohlo dojít k takovým výběrům. Dále žalovaná uvedla, že se dohodla se sestrou a žalobcem, stejně jako s bratrem, že dojde k výběru finančních prostředků, a to po částech, kdy budou uloženy do trezoru. Všichni s tímto souhlasili, a to v ústní podobě. Podle žalované dále notářka špatně uvedla, že v době úmrtí na účtech bylo 200 a 250 tisíc Kč, ale to bylo v době úmrtí, po úmrtí žalovaná peníze vybrala a dala do trezoru a dále do pozůstalostního řízení. Žalovaná dále uvedla, že mezi dědici bylo dohodnuto to, že pokud se něco stane a matka žalované zemře, budou po ní peníze uloženy bokem i s ohledem na možné delší trvající pozůstalostní řízení, přičemž na tomto se žalovaná dohodla se svou sestrou a bratrem , jméno FO, v restauraci. O uvedeném spolu s žalobcem mluvila žalovaná i doma, žalobce proti tomu nic nenamítal.

10. Z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , že v rámci tohoto hlavního líčení byl v postavení svědka vyslechnut žalobce, který mj. uvedl, že žádná dohoda mezi účastníky řízení a sourozenci žalované týkající se výběru peněžních prostředků nebyla. S výběrem peněz žalobce nesouhlasil, přesto tak žalovaná učinila a vybrala 2,6 milionu Kč, kdy takové peníze dala do bankovní úschovy. O výběru peněžních prostředků žalovaná žalobce informovala v bytě asi měsíc po úmrtí manželky žalobce. U stejného hlavního líčení byla dále v pozici svědkyně vyslechnuta , jméno FO, , která uvedla, že žalovaná, která je její sestrou, měla dispoziční oprávnění k účtům matky. Svědkyně, žalovaná a , jméno FO, se sešli v kavárně, ale nedošlo k žádné shodě ohledně financí. Následně došlo ke schůzce v bytě, ke které se však , jméno FO, nedostavil a svědkyně měla dojem, že sestra chce vše dělit rovným dílem bez ohledu na společné jmění manželů. Jeden až tři dny po schůzce v bytě poslal bratr svědkyně email.

11. Z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , že v rámci tohoto hlavního líčení byl v postavení svědka vyslechnut , jméno FO, , který mj. uvedl, že na přelomu září a října se všichni tři sourozenci v jedné kavárně v centru , adresa, a dohodli se zcela jasně, že se všechny peníze vyberou a dají do úschovy, aby byly pod kontrolou, když navíc pozůstalostní řízení může trvat delší dobu, telefonicky se to projednávalo i s žalobcem, který s tím souhlasil – o souhlasu žalobce svědka informovaly obě sestry přímo na schůzce. Dohodnuto bylo, že všechno vybere žalovaná, která měla dispoziční oprávnění, celkem se jednalo o částku asi 1 800 000 Kč. Jestli proběhla ještě nějaká další schůzka mezi účastníky řízení, svědek nevěděl.

12. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který doposud nenabyl právní moci, že žalovaná v postavení obžalované byla v , podezřelý výraz, řízení zproštěna obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, sp. zn , spisová značka, , neboť v žalobním návrhu označený skutek není , podezřelý výraz, činem. Okresní soud dospěl mj. k závěru, že výběry z bankomatů po smrti matky, tedy po , datum, , žalovaná uskutečnila se souhlasem ostatních spoludědiců, přičemž soud vzal za prokázáno, že taková dohoda skutečně proběhla. Uvedený postup ohledně výběru peněžních prostředků a vložení do úschovy obžalovaná deklarovala notářce a na její pokyn finance vložila do bankovní úschovy. Finanční prostředky pak byly vypořádány v rámci pozůstalostního řízení, kdy s tímto všichni dědicové souhlasili. Existenci dohody pak potvrdila sama žalovaná, a dále i svědek , jméno FO, , kdy popsali dohodu mezi sourozenci v kavárně v centru , adresa, a následně telefonickou konzultaci s žalobcem, přičemž pokud na počátku výslechu žalobce tvrdil, že o žádné dohodě nevěděl, během výslechu nejprve připustil, že mu o výběru peněz obžalovaná řekla a následně dokonce připustil, že to mělo logiku. Okresní soud vzal rovněž za prokázané, že žalobce byl obeznámen s tím, že peníze byly následně vloženy do úschovy, přičemž žalobce soudu vypověděl, že u schůzky byl pouze on a žalovaná, což je však v přímém rozporu výpovědí svědkyně , jméno FO, , která naopak popsala dvě schůzky shodně jako žalovaná, a kdy v případě schůzky v bytě svědkyně , jméno FO, nevěděla, co se tam projednávalo, neboť v té době již špatně slyšela. Okresní soud v , adresa, hodnotil svědky , jméno FO, a , jméno FO, jako nevěrohodné a existenci dohody vzal za prokázanou také z emailové komunikace ze dne , datum, , když je zde jednoznačně zmiňována svědkem , jméno FO, a z textu je evidentní, že o této ostatní věděli, avšak spory a změna postoje nastala po neshodách ohledně konkrétního dělení majetku. Senát Okresního soudu v , adresa, v této věci dále dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že jednotlivými výběry obžalovaná realizovala jednak vůli matky, aby peníze vybrala, a jednak dohodu všech dědiců a platební karty zesnulé byly pouze prostředkem k realizaci řečeného.

13. Z listiny označené jako Předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. včetně dodejky, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k zaplacení mj. žalobou požadované částky do 1 týdne od doručení dopisu. Listina je označena datem , datum, a žalované byla osobně doručena , datum, .

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, vzal soud dále za prokázáno, že žalobce byl manželem zesnulé matky svědka a žalovaná je vlastní sestrou svědka. Dva až tři dny před odletem svědka do , Anonymizováno, , k němuž došlo , datum, , se svědek a jeho sestry, tedy žalovaná a , jméno FO, společně sešli před 11. hodinou dopolední v , adresa, na náměstí v kavárně pro , Anonymizováno, a řešili to, že všechny peníze, ke kterým měla dispoziční oprávnění žalovaná, se vyberou a dají se do notářské úschovy, aby o nich byl přehled, kdy pozůstalostní řízení by mohlo trvat delší dobu. Takovou variantu řešení chtěly 100 % obě sestry a byl o tom informován i žalobce, který souhlasil, informován byl telefonicky zřejmě ještě z kavárny, svědek sám s ním však nemluvil. Po vložení peněz do úschovy mělo dojít k jejich vypořádání v rámci pozůstalostního řízení. Peníze, se kterými bylo takto disponováno, dosáhly výše asi 1,8 milionu Kč a tato částka se dostala do pozůstalostního řízení, každý dědic z ní pak dostal poměrnou část. V rámci pozůstalostního řízení se neřešily žádné spory. Mimo schůzku v kavárně proběhla ještě jedna schůzka, které se neúčastnil svědek, účastnili se jí, podle toho, co svědkovi říkala žalovaná, žalobce, sestra , jméno FO, a žalovaná a výsledek schůzky inicioval svědka k tomu, aby odeslal mail ze dne , datum, . Svědek má za to, že takový email byl posléze žalobci předložen, a to nejspíš jeho dcerou.

15. Z výpovědi žalované, jež byla vyslechnuta jako účastník řízení, bylo soudem dále zjištěno, že schůzka mezi žalovanou a jejími sourozenci proběhla v kavárně s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, začátkem října, přičemž na schůzce bylo dohodnuto, že se vyberou peníze, a přímo z baru žalobci volala jeho dcera, tedy sestra žalované, tedy , jméno FO, , žalovaná přitom neví, co přesně žalobci sestra říkala. Následně došlo v půlce listopadu ke schůzce v bytě mezi sestrami a žalobcem, kde se řešilo, jakým způsobem dojde k rozdělení peněz, řešilo se i to, že peníze se budou dávat do úschovy. Žalovaná předpokládala, že žalobce je informován o vybrání peněz od její sestry, neboť pokud by s tímto žalobce nesouhlasil, jistě by se ozval a byl by proti výběru peněžních prostředků. O tom, že došlo ke konkrétním výběrům peněžních prostředků, žalovaná žalobci říkala, a to ještě před emailem ze dne , datum, . Všichni zúčastnění věděli o tom, že byly vybírány peněžní prostředky a že bylo celkem vybráno 1 800 000 Kč a tato částka vložena do pozůstalostního řízení. V rámci schůzky v bytě byl žalobce informován o všech výběrech, resp. nebyl informován o každém výběru zvlášť, ale věděl, že žalovaná vybírá jednotlivé částky a tyto bude vkládat do pozůstalostního řízení. Veškeré a poslední výběry žalovaná uskutečnila na konci listopadu , Anonymizováno, .

16. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud dále za prokázáno, že žalobce zaslal a žalovaná dne , datum, obdržela listinu nadepsanou jako Předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř.

17. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro závěr o skutkovém stavu a jeho právní hodnocení.

18. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

19. Žalobce, žalovaná, , jméno FO, a , jméno FO, se domluvili tak, že žalovaná, která disponovala platební kartou a přístupovými údaji, uskuteční peněžní transakce stran účtů , jméno FO, , jež byla manželkou žalobce a matkou zbývajících tří jmenovaných. Žalovaná v duchu takové vzájemné dohody učinila dne , datum, úhradu částky 202 839,13 Kč z běžného účtu č. , č. účtu, na běžný účet č. , č. účtu, , dne , datum, bezhotovostní převod na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 100 000 Kč, dále dne , datum, učinila výběr hotovosti z účtu , č. účtu, v částce 80 000 Kč a dne , datum, výběr hotovosti z účtu , č. účtu, v částce 60 000 Kč (všechny jmenované účty byly vedeny u společnosti , právnická osoba, . a jejich majitelem byla , jméno FO, ). Bez dohody s výše jmenovanými dne , datum, provedla žalovaná úhradu za nákup v lékárně , Anonymizováno, ve výši 159 Kč v rámci účtu č. , č. účtu, . Dne , datum, , jméno FO, zemřela a na základě Usnesení žalobce vstoupil do práv a povinností vyplývajících z běžného účtu č. , č. účtu, a běžného účtu č. , č. účtu, . Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky do 1 týdne od doručení dopisu, který si žalovaná převzala dne , datum, , avšak žalobci ničeho nezaplatila. Žalobou doručenou soudu dne , datum, žalobce požaduje po žalované za takové dispozice s peněžními prostředky 214 299,40 Kč, vůči čemuž se žalovaná vymezila mimo jiné tak, že namítla promlčení všech nároků žalobce.

20. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

21. Podle ust. § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni jednotlivých platebních transakcí učiněných žalovanou – nutno přitom zdůraznit, že všechna citovaná ustanovení zůstala během všech platebních transakcí žalované beze změny – (v textu rozsudku dále jen jako „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

22. Podle ust. § 621, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

23. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Podle ust. § 2291 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

26. V řízení bylo zcela zásadním posouzení toho, zda mezi účastníky řízení a sourozenci žalované došlo k dohodě ohledně toho, že žalovaná učiní jednotlivé platební , podezřelý výraz, , které byly vymezeny v žalobě, či zda k tomu žalovaná přistoupila bez takové dohody a obohatila se tak na úkor žalobce, jemuž dle Usnesení připadly peníze na účtech č. , č. účtu, a č. , č. účtu, . Soud přitom dospěl k závěru, že v případě převodu částky 100 000 Kč a výběrů hotovosti dohromady v částce 140 000 Kč byla v řízení prokázána existence dohody mezi účastníky řízení, , jméno FO, a , jméno FO, spočívající v tom, že žalovaná uskuteční výběry peněžních prostředků z účtů, ke kterým měla dispoziční oprávnění a takové prostředky následně vloží do bankovní úschovy. Toto se podává z výslechu svědka , jméno FO, , emailu ze dne , datum, , a také z výslechu žalované.

27. Pokud jde nejprve o výpověď , jméno FO, , soud sice nemůže přehlédnout, že tento je vlastním bratrem žalované, kdy jejich vzájemné vztahy jsou na velmi dobré úrovni, jak potvrdil sám svědek, nicméně pouze z tohoto důvodu jej nelze považovat za nevěrohodného, neboť aby soud mohl uzavřít, že vyslechnutý svědek je nevěrohodný, musí existovat konkrétní a relevantní skutkové okolnosti zjištěné v konkrétní projednávané věci, jako kupř. rozpory ve výpovědi svědka, jakož i rozpory mezi výpovědí svědka (jejím obsahem) a jinými provedenými důkazy, rozumová a , podezřelý výraz, úroveň svědka, jeho chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky), jeho osobní (nikoli však obecně postulovaný) vztah k věci nebo k osobám zúčastněným na řízení apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, v časopise Soudní judikatura, roč. 1999 nebo např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Například pouze to, že svědek je příbuzný účastníka řízení, samo o sobě nemůže bez dalšího vést k závěru o nevěrohodnosti takového svědka. V daném případě přitom soud žádnou konkrétní okolnost nasvědčující nevěrohodnosti , jméno FO, neshledal, svědek naopak vypovídal plynule bez známek fabulace či zatajování podstatných skutečností, a především pak i v souladu s tím, co vypověděl v rámci , podezřelý výraz, řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , stejně jako v souladu s výpovědí žalované. Navíc za situace, kdy další důkazní návrhy v podobě svědeckých výpovědí, které by případně mohly vyvrátit či alespoň zpochybnit výpověď svědka , jméno FO, , nebyly uskutečněny, mohl soud vyjít ze skutkového stavu zjištěného mimo jiné na základě výslechu jmenovaného svědka; ačkoliv přitom žalobce v závěru řízení navrhoval svůj vlastní výslech, toto bylo učiněno po zákonné koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“) a soud takový důkaz již nemohl připustit, i kdyby byly splněny podmínky ust. § 131 odst. 1 o. s. ř.

28. Výslech svědka , jméno FO, však nestojí osamoceně, nýbrž je v souladu i s listinnými důkazy, kdy s přihlédnutím k dataci a obsahu emailu ze dne , datum, je zjevné, že časové zařazení událostí odpovídá tomu, co vypověděl svědek a co před , podezřelý výraz, soudem ve věci , spisová značka, uvedla i svědkyně , jméno FO, , a konečně i tomu, co v řízení uváděla žalovaná, a to i v rámci jejího výslechu. Žalovaná a její sourozenci se nejprve sešli v kavárně v centru , adresa, , kde bylo ujednáno vybrání peněžních prostředků žalovanou a vložení do bankovní úschovy, o čemž byl s největší pravděpodobností, a to telefonicky, informován žalobce – žalovaná sice neslyšela konkrétní obsah hovoru své sestry s žalobcem, nicméně z okolností, kterak tyto popsala žalovaná i svědek , jméno FO, , je nanejvýš pravděpodobné, že , jméno FO, informovala svého otce právě o zamýšleném vybrání peněžních prostředků žalovanou. Následně pak proběhla schůzka v bytě, a to , datum, , na které byl žalobce informován o tom, že žalovaná uskutečnila jednotlivé výběry. Datum schůzky je dovoditelné z emailu svědka , jméno FO, zaslaného žalované a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, dne , datum, , kdy se v něm hovoří o tom, že se účastníci řízení a , jméno FO, sešli v neděli (právě , datum, bylo v neděli, jak soud zjistil nahlédnutím do kalendáře – tuto skutečnost tak lze považovat za notorientu ve smyslu ust. § 121 o. s. ř., kterou není třeba dokazovat). To ostatně odpovídá i časovým souvislostem uváděným , jméno FO, , jež byla vyslechnuta v , podezřelý výraz, řízení u zdejšího soudu jako svědek, a koneckonců i výpovědi žalobce v , podezřelý výraz, řízení, jenž nakonec připustil, že došlo ke schůzce v bytě s žalovanou, a to asi měsíc po smrti manželky žalobce, ke které došlo , datum, .

29. Pokud jde dále o důkaz v podobě výslechu žalované jako účastníka řízení, k tomu bylo přistoupeno za splnění podmínek ust. § 131 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovanou tvrzená skutečnost v podobě informování žalobce o jednotlivých výběrech a převodech peněžních prostředků, a to v bytě, nebyla do té doby zcela prokázána. Soud přitom ani při výslechu žalované nezaznamenal nic, co by nasvědčovalo nevěrohodnosti samotné žalované, přičemž obsah její výpovědi se v podstatných bodech shodoval i s velmi podrobnou výpovědí učiněnou v , podezřelý výraz, řízení, v rámci něhož byla žalovaná vyslechnuta v postavení obžalované. Lze přitom zároveň zkonstatovat, že verze podaná žalovanou spočívající v tom, že žalobce předem souhlasil a zároveň byl na schůzce v bytě dne , datum, informován o finančních transakcích prováděných žalovanou, je zcela uvěřitelná a odpovídá logickému dění. Jen stěží si lze představit, že by žalobce přinejmenším alespoň nevěděl o jednotlivých platebních , podezřelý výraz, žalované, když toto bylo mezi sourozenci žalované a samotnou žalovanou známo, a to za situace, kdy žalobce byl v pravidelném kontaktu se svou dcerou , jméno FO, ; především však je ale třeba vzít v potaz výpověď žalobce jakožto svědka v , podezřelý výraz, řízení, který výslovně uvedl, že jej žalovaná informovala v bytě o tom, že vybírá finanční prostředky.

30. Konečně soud v rámci právního hodnocení věci odkazuje i na závěry vyjádřené především v odst. 28. rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kdy v , podezřelý výraz, věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení a sourozenci žalované došlo k uzavření výše vymezené dohody ohledně naložení žalované s financemi. Podepsaný soud si je vědom toho, že uvedený rozsudek doposud není v právní moci (státní zastupitelství podalo odvolání, o kterém bude rozhodovat Krajský soud v , adresa, ), nicméně podepsaný soud má za to, že senát v uvedené , podezřelý výraz, věci dostatečně zohlednil všechny rozhodné skutečnosti a podrobně odůvodnil, proč dospěl k mj. výše uvedenému závěru, tudíž podepsaný soud ani neshledává důvod se od takových závěrů, jež jsou podstatné i pro toto civilní řízení, odchýlit (srov. i ust. § 135 odst. 2 o. s. ř.).

31. Pokud jde o obsah Usnesení v části stran obou výše zmiňovaných účtů, k nimž práva a povinnosti nabyl žalobce, nelze přehlédnout, že takový obsah doslova neodpovídal realitě, neboť peněžní prostředky byly žalovanou vybrány, a to na základě dohody mezi účastníky řízení a sourozenci žalované, nicméně dohodu dědiců o vypořádání pozůstalosti, která se promítla do obsahu Usnesení (výrok II.), je třeba posuzovat odděleně od dohody týkající se vybírání peněžních prostředků, a pakliže žalobce s takovou dohodou dědiců v pozůstalostním řízení nesouhlasil, bylo na něm, aby svůj nesouhlas projevil, případně aby se vymezil opravným prostředkem vůči samotnému Usnesení. Žalobce se však, stejně jako ostatní účastníci pozůstalostního řízení, dokonce vzdal práva podat odvolání proti Usnesení, které tak nabylo právní moci.

32. Vzhledem k výše uvedenému lze v prvé řadě uzavřít, že pakliže žalovaná uskutečnila bezhotovostní převod ve výši 100 000 Kč a ve dnech , datum, , resp. , datum, učinila výběr hotovosti v částce 80 000 Kč, resp. 60 000 Kč, nešlo v daných případech o bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, neboť zde existovala dohoda mezi ním, sourozenci žalované a samotnou žalovanou, že k takovým transakcím žalovaná přistoupí, a nelze tak hovořit o tom, že by se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila. Proto byla žaloba částečně co do uvedených částek (po zohlednění částky, již žalobce jednostranně započetl a žalobou tak požadována nebyla) zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

33. Soud by k výše uvedenému závěru, tedy že je namístě zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném ve výroku II., dospěl i v případě, že by nevzal za prokázanou dohodu účastníků řízení a sourozenců žalované ohledně dispozice s peněžními prostředky, neboť v případě absence takové dohody by nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení (k tomu, že by v uvedeném v případě přicházelo v úvahu posouzení nároku právě jakožto bezdůvodného obohacení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) byl promlčen a s ohledem na námitku žalované v tomto směru by soud k takovému promlčení musel přihlédnout. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce se nejpozději na výše zmiňované schůzce v bytě dozvěděl o jednotlivých peněžních transakcích, které prováděla žalovaná, kdy poslední z nich uskutečnila , datum, . Ona schůzka přitom proběhla dne , datum, (srov. výše uvedené závěry soudu v tomto směru), tudíž nejpozději tohoto dne se žalobce ve smyslu ust. § 621 o. z. dozvěděl, že k bezdůvodnému obohacení došlo, stejně jako o osobě povinné k jeho vydání. Dnem následujícím proto počala běžet tříletá promlčecí lhůta podle ust. § 629 odst. 1 o. z., která uplynula skončením dne , datum, , a pakliže žaloba byla podána až , datum, , stalo se tak po uplynutí této lhůty.

34. Konečně, pokud jde o žalobou požadovanou částku 159 Kč, na tuto žalobci nárok naopak vznikl, neboť žalovaná uskutečnila platbu v lékárně s použitím peněžních prostředků, které následně v pozůstalostním řízení připadly žalobci, a taková platba jednoznačně nemohla spadat pod dohodu účastníků řízení a sourozenců žalované jakožto dědiců zůstavitelky, kdy předmětem dohody bylo něco zcela jiného (srov. výše). Vysvětlení žalované, které podala i v rámci , podezřelý výraz, řízení, tedy že disponovala stejnou platební kartou jako její matka a mohla se tak splést, považuje soud za zcela racionální a pravděpodobné, nicméně odpovědnost za bezdůvodné obohacení je objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K zmiňované platbě došlo dne , datum, , tudíž ani nemohlo dojít k promlčení takového nároku (stalo by se tak až uplynutím , datum, ), pročež soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na úroky z prodlení z dlužné částky má žalobce nárok dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu od , datum, , což odpovídá uplynutí jednoho týdne od doručení předžalobní upomínky žalované, kdy taková lhůta byla určena žalobcem v samotné výzvě. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

35. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud výrokem III. podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná měla neúspěch v poměrně nepatrné části (žaloba byla ve zcela převažujícím rozsahu zamítnuta) a přiznal jí tak náhradu nákladů ve výši 103 237,20 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů:- Mimosmluvní odměna za 9 úkonů právní služby po 9 180 Kč dle ust. 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), vždy ve znění ke dni uskutečnění jednotlivých úkonů (v rozsudku dále jen jako „AT“), ve spojení s ust. § 7 bod 6. AT a ust. § 8 odst. 1 AT, při tarifní hodnotě 214 299,40 Kč, které uskutečnil zástupce žalované, přičemž jsou jimi tyto úkony:o převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT,o písemné podání ve věci samé – odpor ze dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,o další porada s klientem přesahující jednu hodinu dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) AT dne , datum, (doloženo záznamem potvrzeným žalovanou),o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,o písemné podání ve věci samé ze dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,o další porada s klientem přesahující jednu hodinu dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) AT dne , datum, (doloženo záznamem potvrzeným žalovanou),o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne , datum, přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 12:30 do 15:48 hod),- 9 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, odst. 4 AT za 9 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 2 700 Kč a- náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 85 320 Kč, a to ve výši 17 917,20 Kč, neboť zástupce žalované prokázal, že je jejím plátcem.

36. Soud k náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky dodává, že žalované nepřiznal odměnu za vyjádření k žalobě ze dne , datum, , neboť žalované ničeho nebránilo, aby takové vyjádření bylo již součástí odporu ve věci dříve podaného. Žalované nebyla přiznána ani náhrada za úkon v podobě „účasti u mediace“, neboť mediační řízení slouží výlučně pro samotné účastníky řízení a role advokáta je zde minimální (resp. žádná), rozhodně však takovou případnou účast nelze honorovat odměnou jakožto úkon právní služby. Naproti tomu v případě jednotlivých porad mezi žalovanou a zástupcem žalované lze dospět k závěru, že tyto úkony jsou především s ohledem na složitost řešené věci zcela účelné a soud tak neměl důvod náhradu za odměnu takových právních služeb žalované nepřiznat; nelze rovněž přehlédnout, že obě porady se uskutečnily v delších časových prodlevách, tudíž je třeba považovat takové úkony za účelně vynaložené.

37. Náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalované byl žalobce zavázán zaplatit ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalované dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Konečně výrokem IV. bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci uplatnil svědek , jméno FO, cestovné a ušlý výdělek, což bude svědek teprve dokládat, tudíž o takovém nároku svědka bude rozhodováno posléze, a ještě není zřejmá výše nákladů, která státu vznikne – proto byla konečná částka ponechána k vyčíslení samostatnému usnesení, které bude vydáno poté, co bude zřejmá výše veškerých nákladů státu. Právo státu na náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalobci pak odpovídá plnému rozsahu (100 %), neboť žalobce byl v řízení (téměř) zcela procesně neúspěšný a zároveň doposud nevyšlo najevo, že by u žalobce byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Lhůta k plnění odpovídá ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.