62 C 356/2024
č. j. 62 C 356/2024-112
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 6 § 21 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 6 § 13
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 13
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 13
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 49 816 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 583 Kč a na nákladech řízení částku 2 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 14 233 Kč, se zamítá.
1. Žalobkyně si dne 8. 7. 2024 podala proti žalované , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 49 816 Kč. Své podání odůvodnila tím, že žádá o přezkum zákonnosti stanoviska žalované, a to odmítnutí žádosti o vyplacení přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu, která vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1, věta prvá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“). Tato žaloba navazuje na rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně si dne 22. 1. 2024 podala žádost o přiměřené zadostiučinění, která byla přijata , Anonymizováno, , Anonymizováno, 23. 1. 2024. Dne 15. 2. 2024, které jí bylo doručeno 20. 2. 2024, byl její návrh odmítnut a z tohoto vyplývá, že šestiměsíční lhůta pro podání žaloby podle § 15 odst. 2 výše uvedeného zákona byla zachována. Žalobkyně požaduje náhradu za nemajetkovou újmu za průtahové řízení zahájené 23. 10. 2006 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , značky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . – řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů oplocení sousedního pozemku , jméno FO, , bytem , adresa, , sousedícího s pozemkem žalobkyně. První část nemajetkové újmy jí byla poskytnuta dne 30. 11. 2022, a to za období od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021, tj. za 14 let, 10 měsíců a 15 dní , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V žádosti ze dne 22. 1. 2024 žalobkyně žádala o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu za další část období, ze které řízení probíhá, a to za období od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024, tj. za další 2 roky, 4 měsíce a 14 dnů, což je částka 49 816 Kč. Žalobkyně na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na její organizační složku – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se svou žádostí obrátila, neboť řízení ve věci odstranění stavby se táhne neskutečně dlouhou dobu bez vidiny jeho ukončení. Proto si podala již v průběhu toho řízení první žádost o přiměřené zadostiučinění dne 10. 3. 2013. V té době probíhalo řízení ve dvou stupních, a to u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , resp. při změně příslušnosti u městského úřadu , adresa, a ve druhém stupni u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Žádost byla podána na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žádala o přiměřené zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu za dobu od 23. 10. 2006 do 10. 3. 2013 ve výši 87 500 Kč. Dopisem jí pak bylo ze dne 28. 8. 2013 sděleno, že jí žádné zadostiučinění poskytnuto nebude. Jednání soudu se konalo až 24. 9. 2014, přičemž řízení ve věci odstranění stavby nebylo do té doby ukončeno, požádala o zvýšení částky nepeněžní újmy do 31. 1. 2014 na částku 150 000 Kč. Rozsudkem ze dne 28. 11. 2014 jí byla přiznána částka nepeněžní újmy ve výši 94 112,90 Kč. Krajský soud svým rozsudkem ze dne 7. 9. 2015 rozsudek okresního soudu potvrdil. Nejvyšší soud pak 21. 3. 2018 oba rozsudky zrušil a vrátil věc Okresnímu soudu v , adresa, k dalšímu řízení. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 28. 11. 2018 jí byla přiznána částka nepeněžní újmy ve výši 94 112,90 Kč. Krajský soud v , adresa, svým rozsudkem z 12. 6. 2019 rozsudek okresního soudu potvrdil. Nejvyšší soud však rozsudkem z 19. 1. 2021 oba rozsudky zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud proto v , adresa, usnesením z 8. 4. 2021 stanovil, že v řízení bude pokračovat jako s účastníkem řízení na straně žalované s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že řízení ve věci odstranění stavby nebylo pravomocně ukončeno a průtahy správních úřadů nadále pokračovaly, předložila žalobkyně návrh na změnu žaloby, kterou se domáhala zaplacení částky 208 125 Kč za období od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021. Na , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se nyní v žádosti ze dne 22. 1. 2024 obracela z důvodu logického pokračování, kdy žádá o náhradu za nemajetkovou újmu v intencích závěru Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne 19. 1. 2021 a závěrů Okresního soudu v , adresa, , z rozsudku ze dne 5. 10. 2022. Celý popis řízení ve věci odstranění oplocení je popsán v žalobě ze dne 8. 9. 2013 a v jejich následných aktualizacích, jak toto řízení probíhalo, a to do doby vynesení rozsudku. Do té doby bylo vydáno 7 rozhodnutí prvoinstančního úřadu, z toho v 5 případech byla stavba dodatečně povolena a ve 2 případech bylo nařízeno odstranění stavby. Odvolací orgán rozhodoval o odvolání ve věci 8x, z toho bylo v 6 případech rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání. V jednom případě bylo rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno. Po rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 2. 2017, jehož žalobu iniciovala, bylo dále, a to v 7. případě, rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno a vráceno k novému projednání. Dále bylo stavebním úřadem v 1 případě usnesením zastaveno řízení a toto bylo následně rozhodnutím o odvolání zrušeno. Řízení ve věci nařízení odstranění stavby není dosud, ani po 17 letech a 3 měsících od jeho zahájení pravomocně ukončeno. V časovém období od 5. 10. 2022, od vydání citovaného pravomocného rozsudku do 22. 1. 2024 bylo vydáno pouze jedno rozhodnutí, a to rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 23. 9. 2023. Následovalo odvolání stavebníka, o němž bylo rozhodnuto , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , odborem územního plánování a stavebního řádu dne 26. 2. 2024. Pro urychlení řízení podnikla žalobkyně kroky, kdy za období od zahájení řízení o odstranění stavby do vydání pravomocného rozsudku ze dne 5. 10. 2022, byly podány 4 žádosti o učinění opatření k odstranění nečinnosti, kterým bylo vyhověno, 2 žádosti o změnu místní příslušnosti, kterým nebylo vyhověno, 2 stížnosti podle stavebního řádu, které byly odmítnuty a 1 žaloba ke krajskému soudu na nečinnost. V období po výše citovaném rozsudku podala žalobkyně žádost dne 25. 1. 2023 o uplatnění opatření proti nečinnosti. Opatřením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne 12. 4. 2023 žádosti o atrakci nebylo vyhověno a přikázáno opatřením proti nečinnosti prvoinstančnímu úřadu vydat rozhodnutí do 60 dnů ode dne doručení opatření. Tato lhůta nebyla opět dodržena a rozhodnutí bylo vydáno až 23. 9. 2023. Veškeré důkazy, které se týkaly řízení k žalobě ze dne 8. 9. 2013, byly k ní doloženy a dále doplněny podáními, včetně příloh ze dne 6. 10. 2014, 29. 5. 2018, 2. 10. 2018 a 8. 9. 2021, byly soudem akceptovány a zahrnuty do rozsudku. Plně na tyto důkazy, podání a přílohy, včetně citovaného rozsudku, odkazuje, neboť jsou bezezbytku použitelné i v této žalobě, zejména se jedná o závěry, že je účastníkem řízení odstranění stavby oplocení, které vybudoval soused v hranici pozemku. V průběhu trvání řízení se bránila žalobou u krajského soudu a byla úspěšná, opakovaně žádala o odstranění nečinnosti správních orgánů a žádosti o převzetí věci nadřízeným orgánem. Jsou zde naplněna veškerá kritéria, kdy u celkové délky řízení trvá řízení neúměrně dlouho, a to více než 17 let a není dosud pravomocně skončeno. Pokud se týká složitosti řízení, řízení není složité, probíhá na dvou správních stupních. Jednání poškozeného, který přispěl k průtahům řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit tyto průtahy, tak skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv, jako jsou podání opravných prostředků, nemůže jít v jeho tíži z hlediska prodloužení délky řízení. Naopak důvodnost takto podaných opravných prostředků, může naznačovat nesprávný úřední postup na straně orgánů veřejné moci. V této věci veškerá rozhodnutí stavebního úřadu ve věci byla zrušena, kromě jednoho pravomocného, které bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , což ukazuje na nesprávný úřední postup prvoinstančního úřadu. Současně na nesprávný úřední postup úřadu v druhé instanci ukazuje i to, že jeho právní názor není řádně vysloven tak, aby byl stavební úřad schopen vydat pravomocné rozhodnutí. Řízení stále probíhá pouze na úrovni dvou stupňů správních úřadů, a to nepřiměřeně dlouhou dobu, více než 17 let. A pokud se týká významu předmětu řízení pro poškozeného, pak doba řízení mnohonásobně překračuje délku řízení o odstranění stavby a její výsledek je pro žalobkyni zvlášť důležitý. Nezákonná stavba jí více než 17 let výrazně omezuje právo na řádné využívání jejího rodinného domu, jenž je vlivem stavby negativně ovlivněn a na využívání pozemku mezi jejím rodinným domem a stavbou oplocení. , právnická osoba, se výrazně snížila, což potvrdily oba znalecké posudky znaleckého ústavu FAST, včetně doplnění posudků. Pokud se týká výpočtu nemajetkové újmy, pak žádala o přiměřené zadostiučinění, tento nárok škody uplatňuje podle § 14 odst. 3 citovaného zákona za období od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024 ve výši 49 816 Kč. Celkově se jedná o propočet z dolní hranice obvyklé částky odškodnění nemajetkové újmy za délku řízení, to je za 2 roky 4 měsíce a 14 dní, celkem ve výši 15 000 Kč za každý rok řízení. Výpočet za předmětné období činí 35 583 Kč. Vzhledem k tomu, že je uvažováno při propočtu s úhradou pouze z dolní hranice rozpětí, současně žádá o zvýšení o 40 %, tj. o 14 232 Kč. A to z těchto důvodů, že věc byla jednoduchá, přesto trvá neúměrně dlouho – zvýšení o 10 %, více než 17 let trvající řízení ve věci o odstranění oplocení, jistě není doba přiměřená, adekvátní ani obvyklá. , adresa, těmto kritériím se vysoce vymyká, což bylo konstatováno i ve výše uvedeném rozsudku ze dne 5. 10. 2022, stěžovateli nelze nic vytknout, právě naopak, jeho aktivní vstupování do řízení mělo kladný vliv na řízení, což je ohodnoceno zvýšením o 10 %. Z důvodu jejího věku, kdy od zahájení řízení, kdy byla ve věku 53 let, v současné době má více než 70 let, zvýšení o 20 %. Jedná se o dlouhodobé značné zatížení psychické, časové i finanční, a to i v produktivním a postproduktivním věku. Ze všech těchto důvodů žádá, aby soud přiznal žalobkyni částku 49 816 Kč s příslušenstvím, které tvoří náhradu nákladů řízení za příslušný soudní poplatek. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala.
2. Žalovaná k podané žalobě v písemném vyjádření ze dne 5. 12. 2024 uvedla, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 5. 10. 2022 bylo , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, uloženo zaplatit žalobkyni částku 208 125 Kč za období nepřiměřené dlouhého řízení od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021. Za období od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024 požaduje žalobkyně další náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 49 816 Kč. Žalovaná předně uvádí, že velikost pozemku stavebníka oplocení p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je , Anonymizováno, m2, z čehož je v rozsahu , Anonymizováno, m2 zastavěn stavbou rodinného domu a doplňkovými stavbami. Na jedinou plochu, v rozsahu cca , Anonymizováno, m2, kterou může stavebník využít pro rekreaci, je přímý výhled z okna stavby ve vlastnictví žalobkyně. Plocha sousedních pozemků ve vlastnictví žalobkyně p. č. , hodnota, a č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, m2. Stavba v jejím vlastnictví je ve vzdálenosti cca 1 - 1,4 m od hranice pozemku a ve stěně u hranice mezi pozemky jsou 3 stavební otvory (okno z kuchyně, okno z komory a zřejmě chléva). Umístění stavby žalobkyně by tak bylo v rozporu se stávajícími technickými předpisy pro umístění staveb na pozemku z hlediska vzdálenosti od hranice pozemku a sousední stavby. Bez provedeného oplocení je z okna kuchyně žalobkyně přímý výhled na dvorek sousedního pozemku. Umístění staveb tak, jak je dnes, bylo zjištěno i ze snímku z archivu z roku 1946. Žalovaná pokládá za podstatné, že předmětem řízení o odstranění stavby bylo neprůhledné oplocení na hranici pozemku p. č. , hodnota, a č. , hodnota, v délce cca 20 m a výšce do 2 m. Řízení o odstranění stavby bylo zahájeno v roce 2006, neboť ohlášení stavby oplocení stavebníkem bylo k podnětu žalobkyně zrušeno. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby, které bylo opakovaně zastaveno, což žalobkyně napadala odvoláními. Následně stavební úřad nařídil odstranění stavby, proti kterému se odvolal stavebník. Na základě zákona č. 225/2017 Sb., kterým se měnil zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2018, došlo ke změně § 79 odst. 2 písm. f) tak, že po jeho úpravě bylo uvedené ustanovení ve znění „Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše“. Novelou stavebního zákona č. 350/2012 Sb., byl upraven § 103 odst. 1 písm. f) bod 13 tak, že „Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje oplocení.“ Oplocení do výšky 2 m na hranici pozemku v zastavěném území nevyžadovalo žádné povolení umístění ani provedení. Oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, bylo provedeno do výšky 2 m, nehraničilo s veřejným prostranstvím bylo v zastavěné ploše nevyžadovalo podle stavebního zákona žádné povolení stavebního úřadu. Smysl řízení o odstranění stavby po 1. 1. 2018 pozbyl významu, neboť i kdyby bylo nařízeno, oplocení mezi pozemky mohlo být provedeno ve stejném rozsahu, aniž by vyžadovalo jakékoliv povolení stavebního úřadu. Přechodné ustanovení i po novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb. řešilo v § 190 pouze stavby, které podle nového stavebního zákona již nevyžadovaly stavební povolení, ale postačilo pouze ohlášení: „Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona“. Zákon neřešil stavby a řízení, ve kterých podle nové právní úpravy stavby již nic nevyžadovaly a mohly byly předmětem jiného řízení, např. řízení o odstranění stavby. Zákon č. 283/2021 Sb. v § 330 odst. 2, které nabylo účinnosti dne 1. 1. 2024 stanovuje, že „řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají záměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměru, jiné rozhodnutí nebo úkon podle tohoto zákona, stavební úřad usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.“ Žalovaná uvedla, že kritérium významu předmětu řízení pro účastníka řízení dle § 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/1998 Sb., tedy to, co je pro účastníka řízení v sázce, je zásadně nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného. V daném případě je však význam předmětu správního řízení pro žalobkyni bez významu, neboť umístění oplocení v současné době, respektive od 1. 1. 2018, nevyžaduje rozhodnutí ani jiné opatření podle stavebního zákona. Z hlediska námitek žalobkyně žalovaná uvádí, že pro oplocení se nestanovují odstupy od hranice pozemku. Oplocení se umisťuje na hranici pozemku, a to zejména za účelem ochrany vlastního pozemku. V daném případě i z důvodu zamezení vnikání psa stavebníka na sousední pozemek. Požadavek na odstup oplocení od hranice pozemku, respektive stavby žalobkyně by byl zásahem do vlastnických práv stavebníka a vzhledem ke velikosti pozemku žalobkyně a stavebníka by byl neadekvátní. Oplocení neprodukuje žádné emise hluku, prachu, pachu, vibrací. Z hlediska zastínění je v návaznosti na umístění stavby vůči světovým stranám možné konstatovat, že k zastínění stavby oplocením nedochází, spíše naopak stavba žalobkyně zastiňuje oplocení. Vzdálenost oplocení od stavby žalobkyně, v návaznosti na její orientaci neznemožňuje proudění vzduchu okolo stavby žalobkyně. Vzdálenost oplocení neznemožňuje ani opravu stavby žalobkyně z vlastního pozemku. Žalovaná zdůrazňuje, že požadavky na pohodu bydlení nelze absolutizovat a že určité zatížení okolí způsobuje každá stavba, přičemž po vlastnících okolních staveb je spravedlivé požadovat, aby takovéto zatížení snášeli, je-li přiměřené poměrům. Umístění oplocení na hranici pozemku v rozsahu, který podle stavebního zákona nevyžaduje žádné povolení nebo opatření, nelze považovat za nepřiměřené místním poměrům. Na základě výše uvedeného žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu a u jednání na tomto svém stanovisku setrvala.
3. Usnesením ze dne 22. 11. 2024 bylo rozhodnuto, že v řízení bude soud pokračovat na straně žalované s , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dle § 6 odst. 1 a 3 OdpŠk.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , že žalobkyně si dne 11. 9. 2013 podala žalobu, kterou se domáhala přezkoumání zákonnosti stanoviska žalované, tj. odmítnutí žádosti o vyplacení přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu za průtah správního úřadu, přičemž se domáhala přiměřeného zadostiučinění v penězích ve výši 87 500 Kč. V době uplatnění žádosti, tj. ke dni 10. 3. 2013, trvalo správní řízení šest let a čtyři měsíce a nebylo ukončeno. Jednalo se o řízení o odstranění stavby, oplocení souseda ze dne 23. 10. 2006, které bylo zahájeno z moci úřední a jehož legitimním účastníkem byla žalobkyně. za utrpěnou nemajetkovou újmu žádala do data podání žádosti o přiměřeném zadostiučinění. Za průtah správního úřadu žádala přiznání zadostiučinění v penězích, když samotné konstatování porušení práva není dostačující. Za první rok žádala zadostiučinění ve výši jedné poloviny obecné částky, což je 15 000 Kč, tj. 7 500 Kč, za další dobu 15 000 Kč ročně, tj. 80 000 Kč, do data podání žádosti, tj. do 10. 3. 2013. Řízení trvá více než šest let, věc není složitá ani po právní, ani po skutkové stránce a žalobkyně k průtahům řízení žádným způsobem nepřispěla. Naopak využila dostupné zákonné prostředky způsobilé průtahy v řízení odstranit, když podávala žádosti o změnu příslušnosti, o určení opatření proti nečinnosti, stížnosti, přičemž orgány veřejné moci postupovaly v řízení mimořádně neefektivně, v rozporu s právními předpisy. Z podání ze dne 7. 10. 2014, že žalobkyně doplnila skutková tvrzení a důkazy, když s ohledem na to, že ve správním řízení doposud nebylo rozhodnuto, žádala o zvýšení částky o 10 měsíců o částku 12 500 Kč, tj. 100 000 Kč za dobu trvání 7 let a žádala o zvýšení částky až o 20 %, když se jednalo o věc jednoduchou, dále o zvýšení ve výši 10 %, když byla projednávána tato věc pouze ve dvou stupních, dále zvýšení o 20 %, když stěžovateli nešlo nic vytknout a navýšení o 50 %, když věc měla pro stěžovatele velký význam. Z celkového zvýšení o 100 % žádala o zvýšení o 50 %, o 50 000 Kč. Soud usnesením ze dne 9. 10. 2014 rozšíření žaloby připustil. Z rozsudku ze dne 28. 11. 2014, že žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyní částku 94 112,90 Kč a ve zbývající částce 55 887,10 Kč byla žaloba zamítnuta. Soud učinil závěr, že žalobkyně jako účastník řízení o odstranění stavby vedeného nejprve před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, a poté , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, bylo zahájeno 23. 10. 2006 a bylo ukončeno rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, “), odboru stavebně správního ze dne 29. 1. 2014. Ke dni 31. 1. 2014 řízení trvalo 7 let, 3 měsíce a 9 dnů a v průběhu tohoto řízení bylo postupně vydáno 6 rozhodnutí prvostupňových orgánů, když v prvních pět bylo druhostupňovým orgánem , Anonymizováno, zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. V průběhu řízení se žalobkyně domáhala přijetí opatření proti nečinnosti, kterému bylo vyhověno a dále převzetí věci nadřízeným správním orgánem, čemuž vyhověno nebylo. Od roku 2006 do roku 2009, bylo u každého z prvostupňových orgánů, které věci rozhodovaly, zahájeno přes 10 řízení o odstranění stavby. V průběhu správního řízení bylo mimo místních šetření vyžádáno pouze posouzení denního osvětlení, jehož vyhotovení trvalo asi 2 týdny, a dále ustanoveným znaleckým ústavem byl vypracován znalecký posudek a jeho doplnění, což trvalo celkem , hodnota, měsíce. Žalobkyně vyzvala žalovanou žádostí ze dne 10. 3. 2013 k zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 87 500 Kč za průtah správního orgánu, přičemž této žádosti vyhověno nebylo. Proti tomuto rozhodnutí si obě strany podaly odvolání. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 7. 9. 2015, č. j. , spisová značka, , že byl rozsudek soudu prvého stupně v celém rozsahu potvrzen. Proti rozhodnutí, kterým byla žalovaná zavázána k plnění žalobkyni, podala dovolání. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 3. 2018, č.j. , spisová značka, , že soud v rozsahu, v jakém bylo rozhodnuto povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 94 112,90 Kč a v navazujících nákladových výrocích rozhodnutí zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v , adresa, k dalšímu řízení. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 15. 5. 2018, že žalobkyně byla vyzvána, aby vymezila jednotlivé průtahy ve správním řízení a jejich délku a přesně specifikovala jakou výši zadostiučinění žalobkyně požaduje ke každému žalobou uplatněnému nároku ve vztahu k průtahům ve správním řízení, aby navrhla důkazy k prokázání těchto skutečností, což žalobkyně podáním ze dne 31. 5. 2018 učinila. Uvedla, že věc spadá do působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť byly splněny obě podmínky pro projednání žalob ve věci náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou správního řízení, když o správní žalobě bylo rozhodnuto Krajským soudem v , adresa, dne 16. 2. 2017, jímž bylo zrušeno rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 29. 1. 2014 a věc vrácena k dalšímu řízení. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 28. 11. 2018, že žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 94 112,90 Kč. Soud vycházel z rozhodnutí a závazného názoru vysloveného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, když se zabýval otázkou aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na projednávanou věc, přičemž z rozsudku , spisová značka, vyplývá, a i s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, že v případě vlastníka sousední nemovité věci na stavební řízení dopadá tento článek Úmluvy, a tudíž jeho délku je nezbytné posuzovat jako celek ve smyslu § 13 odst. 1, věty třetí OdpŠk dle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 tohoto zákona a vyložených ve Stanovisku, přičemž žalobkyně se v řízení před správním orgánem domáhala poskytnutí ochrany před neoprávněným zásahem do svého vlastnického práva, neboť žádala o odstranění stavby plotu mezi jejím a sousedním pozemkem, zřízené vlastníkem sousedního pozemku bez odpovídajícího povolení, když plot byl zhotoven z nevhodného materiálu a způsoboval proto zastínění oken domu žalobkyně a vlhnutí stěn. Žalobkyně rozhodnutí vydané druhostupňovým orgánem ve správním řízení úspěšně napadla žalobou, a proto měl soud za splněné veškeré předpoklady a podmínky, kterými se měl zabývat dle závazného právního názoru uvedeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno žalovanou odvolání. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 12. 6. 2019 č.j. , spisová značka, , že rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Odvolací soud souhlasil se závěry okresního soudu, pokud se týkalo uplatnění a aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na projednanou věc, a to i ohledně výše odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Proti tomuto rozsudku si žalovaná podala dovolání. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 1. 2021, č.j. , spisová značka, , že rozsudky krajského i okresního soudu byly zrušeny a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že se v dané věci jedná o jeden nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením, když postupně rozhodoval , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , úřadu městského obvodu , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, a Krajský soud v , adresa, . Vzhledem ke skutkovým zjištěním bylo ve fázi řízení vedeno před správními orgány příslušné jednat za stát , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pro fázi řízení vedenou před správním orgánem, před správním soudem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . S ohledem na znění § 6 odst. 3 OdpŠk § 21 odst. 5 věty druhé o.s.ř. a s ohledem na judikaturní závěry bylo proto v posuzované věci příslušným úřadem jednajícím jménem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z podání žalobkyně ze dne 8. 9. 2021, že žalobkyně se za utrpěnou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřeně dlouhém správním řízení o odstranění stavby vlastníka sousedního pozemku, požadovala po , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, přiměřeného zadostiučiní ve výši 208 125 Kč představující vyčíslení nemajetkové újmy za dobu 14 let, 10 měsíců a 15 dní, tj. za dobu od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 23. 2. 2022, že byla připuštěna změna žaloby, a to její rozšíření na zaplacení částky 208 125 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 5. 10. 2022, že žalovaná, tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 208 125 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Rozhodnutí nabylo právní moci 24. 11. 2022. Ze žádosti o přiměřené zadostiučiní ze dne 22. 1. 2024, že žalobkyně se obrátila na , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dožadovala se přiznání nemajetkové újmy, která jí vznikla nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1, věta prvá a třetí OdpŠk, za řízení o odstranění stavby oplocení sousedního pozemku , jméno FO, ze dne 23. 10. 2006, zahájené , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Toto řízení nebylo dosud ukončeno, tj. do 22. 1. 2024, přičemž část nemajetkové újmy jí byla dne 30. 11. 2022 poskytnuta za období od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021, tj. za 14 let 10 měsíců a 15 dní , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 5. 10. 2022, č. j. , spisová značka, . Dále se domáhala poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu za období od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024, tj. za 2 roky 4 měsíce a 14 dní ve výši 49 816 Kč. Z oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 23. 10. 2006, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , odbor výstavby, dopravy, investic a životního prostředí, zahájil řízení o odstranění stavby, a to oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, a , adresa, , Polanecká a pozemku p. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , jejíž uživatelem je , jméno FO, , když bylo nařízeno ústní jednání spojené s místním šetřením na místě stavby. Z podání žalobkyně učiněném vůči , Anonymizováno, ze dne 25. 1. 2023, že se domáhala ochrany před nečinností a žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, když rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 8. 10. 2021 bylo zrušeno rozhodnutí Statutárního města , adresa, , úřadu městského obvodu , adresa, ze dne 20. 1. 2021 o nařízení odstranění stavby oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , pozemky p. č. , hodnota, a 1383/1 na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , stavebníku , jméno FO, a věc byla vrácena úřadu městského obvodu , adresa, jako prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání. Poté následovalo oznámení úřadu městského obvodu , adresa, ze dne 31. 1. 2022 o pokračování řízení ve věci o odstranění stavby a pozvání k ústnímu jednání, dne 22. 2. 2022 proběhlo místní šetření a byl sepsán protokol a dne 11. 4. 2022 bylo sděleno úřadem, že je možnost seznámit se s podklady. Po tomto sdělení zůstal již zůstal příslušný úřad v této věci nečinný, přičemž uplynuly lhůty pro vydání rozhodnutí. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2023, že bylo přijato opatření proti nečinnosti, a to přikázání úřadu městského obvodu , adresa, , aby nejpozději do 60 dnů od opatření vydal rozhodnutí ve věci o odstranění stavby. Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, /výst. ze dne 23. 9. 2023, že bylo nařízeno vlastníku stavby , jméno FO, odstranění stavby „Oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a pozemky p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , když tato stavba byla provedena bez rozhodnutí vyžádaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 26. 2. 2024, že k odvolání stavebníka bylo rozhodnutí úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí ze dne 23. 9. 2023, jejímž výrokem bylo nařízeno v , jméno FO, odstranění stavby oplocení zrušeno a vráceno úřadu městského bodu , adresa, k novému projednání. Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, k žádosti o náhradu škody ze dne 15. 2. 2024, že toto , Anonymizováno, není příslušným úřadem podle § 6 odst. 4 ani podle § 6 odst. 2 písm. b) OdpŠk, které by v předmětné věci mělo za stát jednat v části nároku vzneseného ve výši popsaném správním řízení. K posouzení a určení odpovědnosti, včetně posouzení uplatněného nároku podle § 14 OdpŠk náleží , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Její žádost byla postoupena tomuto ústřednímu orgánu k projednání. Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 18. 4. 2024, že daný úřad sdělil žalobkyni, že jí byla doručena , Anonymizováno, , Anonymizováno, Žádost o odškodnění nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla nesprávným úředním postupem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí a , Anonymizováno, v řízení o odstranění nepovolené stavby, oplocení mezi pozemky s tím, že daná věc bude vyřízená ve lhůtě 6 měsíců. Z žádosti o náhradu škody – odmítnutí nároku ze dne 22. 10. 2024 vydaného žalovanou, že žalovaná nárok žalobkyně na přiměřené zadostiučinění odmítla, a to v té části, kterou se žalobkyně domáhala přiznání zadostiučiní ve formě peněžitého plnění a pouze zčásti uspokojila tento nárok na nemajetkovou újmu konstatováním porušení práva na vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě, přičemž se omluvila za průtahy ve správním řízení o odstranění stavby způsobené úřadem městského obvodu , adresa, , odborem výstavby životního prostředí a , Anonymizováno, , odborem územního plánování a stavebního řádu, které spadají do odvětví státní správy, již náleží do její působnosti. Z protokolu z ústního jednání spojeného s místním šetřením ve věci pokračování řízení po odvolání ze dne 18. 6. 2024, že dne 18. 6. 2024 za účasti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , odboru výstavby životního prostředí a stavebního úřadu, , jméno FO, zastoupené , jméno FO, a žalobkyně proběhlo místní šetření a sepsán protokol ve věci, když byla provedena kontrolní prohlídka stavby oplocení mezi pozemky v k.ú. , adresa, a pořízena fotodokumentace, která je součástí protokolu. Na místě bylo konstatováno, že plot i po 18 letech od samotné realizace je pevný, zachovalý ze strany rodinného domu žalobkyně, je světlé barvy. Kontrola proběhla uvnitř domu, místnosti kuchyně, kde byl výhled z okna na zelený břečťan, pocitově místnost ponurá, chladná, ale jedná se o místnost ze severní strany. , adresa, od chléva byla za zavřená, podle žalobkyně jsou z 90 % zavřená. Na dotaz správního orgánu, zda tady bydlí paní , jméno FO, trvale, bylo uvedeno, že z větší části týdne, jinak trvale rodinný dům obývá dcera spolu s rodinou. Z usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , oddělení stavebního úřadu ze dne 4. 12. 2024, č. 591/2024, že řízení ve věci odstranění stavby oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , a pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vlastníka stavby , jméno FO, bylo zastaveno, když v řízení se jedná oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území a tento záměr se řadí mezi drobné stavby podle Přílohy č. , hodnota, , odst. 1, písm. a), bod 5 stavebního zákona, které nevyžadují povolení záměru. Stavební úřad s odkazem na § 330 odst. 2 stavebního zákona řízení zastavil, přičemž se toto ustanovení vztahuje na všechna řízení zahájena před nabytím účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, tedy i na řízení zahájena ještě podle zákona č. 50/1976 Sb., když proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání.
5. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, z nichž v rozhodnutí nevycházel, bylo to z důvodu, že z těchto důkazů nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže uvedený právní závěr.
6. Na základě podobného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. U zdejšího soudu bylo pod sp. zn. , spisová značka, vedeno řízení, které bylo zahájeno podáním žalobkyně ze dne 11. 9. 2013, domáhající se náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku správního řízení. Správní řízení bylo zahájeno dne 23. 10. 2006 a týkalo se odstranění stavby oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, , vše k.ú. , adresa, , obec , adresa, . V tomto řízení bylo opakovaně rozhodováno prvostupňovým orgánem, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , následně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , když prvních 5 bylo druhostupňovým orgánem, a to , Anonymizováno, zrušeno, šesté rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo zrušeno druhostupňovým orgánem v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 2. 2017 ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, a věc vrácena prvostupňovému orgánu k dalšímu řízení. Naposledy bylo rozhodnuto správním orgánem dne 20. 1. 2021, jímž bylo nařízeno odstranění stavby oplocení mezi výše uvedenými pozemky. Toto rozhodnutí však MMO svým rozhodnutím ze dne 8. 10. 2021 k odvolání stavebníka zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvého stupně k novému projednání. V rámci probíhajícího správního řízení se žalobkyně domáhala u , Anonymizováno, přijetí opatření proti nečinnosti, kterým bylo vyhověno, dále se opakovaně domáhala převzetí věci nadřízeným správním m orgánem, čemuž však vyhověno nebylo. Od roku 2006 do roku 2009 byla u obou prvostupňových úřadů zahájeno přes 10 řízení o odstranění stavby. V probíhajícím správním řízení byla v rámci posouzení věci nařízena místní šetření, vyžádáno posouzení denního osvětlení, což trvalo cca 2 týdny a ve věci byl ustanoven znalecký ústav k vypracování znaleckého posudku, který byl vyhotoven 28. 2. 2011 a jeho doplnění v listopadu 2011. Žalobkyně se v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, domáhala zadostiučinění ve výši 87 500 Kč za průtahy správního orgánu, které v té době, tj. od 23. 10. 2006 do 10. 3. 2013 trvalo 6 let a 4 měsíce a ke dni podání žádosti o odškodnění u České republiky, zastoupené , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Podáním ze dne 7. 10. 2014 žalobkyně rozšířila svou žalobu, tak, že se domáhala přiznání další částky 12 500 Kč za dobu do 31. 1. 2014, tj. za dobu více než 7 let. Ve svém podání se domáhala navýšení částky 100 000 Kč o 50 %, tj. o 50 000 Kč. Rozsudkem ze dne 28. 11. 2014 soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 94 112,90 Kč a částku 55 887,10 Kč zamítl. Žalobkyni přiznal úhradu nemajetkové újmy v částce 15 000 Kč za rok, přičemž za první dva roky byla přiznána žalobkyni částka 7 500 Kč. Ve zbývající části, tj. co do požadovaného navýšení, byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí si obě strany podaly odvolání a krajský soud rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil. Žalovaná si v zákonné lhůtě podala ve věci dovolání, tzn., co do přiznané částky 94 112,90 Kč a Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 21. 3. 2018 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v , adresa, k dalšímu řízení. Okresní soud v , adresa, v dalším řízení rozsudkem z 28. 11. 2018 opět zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 94 112,90 Kč a krajský soud podanému odvolání žalované nevyhověl a rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí si žalovaná podala dovolání a Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 19. 1. 2021 rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu k dalšímu řízení. Na základě odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu, bylo rozhodnuto o změně organizační složky žalované, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně reagovala tím, že svou žalobu rozšířila, a to podáním ze dne 8. 9. 2021, když řízení před správními orgány ani k tomuto datu nebylo skončeno a požadovala na náhradě za nemajetkovou újmu za období od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021, za dobu 14 let, 10 měsíců a 15 dnů, částku 208 125 Kč. Tato byla žalobkyni přiznána rozsudkem ze dne 5. 10. 2022, který nabyl právní moci 24. 11. 2022. Žalovaná si uloženou povinnost splnila, když částku žalobkyni dne 30. 11. 2022 vyplatila. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 7. 2024 domáhala přiznání další náhrady za nepřiměřenou délku správního řízení, a to za pokračující období od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024 ve výši 49 816 Kč, tj. za 2 roky, 4 měsíce a 14 dnů, kdy nadále správní řízení nebylo pravomocně ukončeno, tj. za více než 17 let od jeho zahájení. Po pravomocném skončení řízení ve věci , spisová značka, bylo v naříkaném správním řízení vydáno pouze 1 rozhodnutí, a to rozhodnutí o odstranění stavby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne 23. 9. 2023, proti kterému následovalo odvolání stavebníka ze dne 20. 10. 2023. V průběhu správního řízení si žalobkyně v rámci učinění opatření proti nečinnosti podala 25. 1. 2023 u , Anonymizováno, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. O její žádosti bylo dne 11. 4. 2023 rozhodnuto tak, že příslušnému správnímu úřadu bylo přikázáno, aby nejpozději do 60 dnů ode dne doručení opatření vydal rozhodnutí v řízení o odstranění stavby. Ani tato lhůta nebyla dodržena, když příslušný úřad vydal své rozhodnutí, kterými nařídil stavebníku odstranění stavby oplocení mezi danými pozemky, a to dne 23. 9. 2023. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno stavebníkem odvolání, o kterém bylo rozhodnuto (až po podání žádosti žalobkyně o odškodnění) dne 26. 2. 2024 tak, že rozhodnutí úřadu městského obvodu , adresa, o odstranění stavby bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání. V mezidobí si žalobkyně u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (vycházela z předchozího řízení) podala dne 22. 1. 2024 žádost o odškodnění a dané , Anonymizováno, s jejím určením nesouhlasilo a věc s ohledem na § 6 OdpŠk postoupil příslušnému orgánu, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Uvedené , Anonymizováno, ve vyjádření ze dne 22. 10. 2024 žádost o náhradu škody odmítlo. V naříkaném správní řízení bylo na den 18. 6. 2024 nařízeno místní šetření ve věci pokračování řízení po odvolání a správní řízení bylo ukončeno vydáním rozhodnutí ze dne 4. 12. 2024, kterým bylo řízení o odstranění stavby oplocení zastaveno, a to s ohledem na změnu právních předpisů. Ve správním řízení se jednalo o oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházelo v zastavěném území. Jednalo se o drobnou stavbu, která povolení záměru nevyžadovala s tím, že nová právní úprava se vztahovala i na řízení zahájená před nabytím účinnosti zákona č. 283/2021, tzn., pro řízení zahájena podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Naříkané řízení trvalo více než 18 let. Žalobkyně se domáhala odškodnění nemajetkové újmy za délku řízení od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024, tj. za 2 roky 4 měsíce a 14 dnů po 15 000 Kč za každý rok řízení, tj. 35 583 Kč. , adresa, 233 Kč představovala 40 % navýšení základní částky, a to 10 % za to, že věc byla jednoduchá, a přesto trvala neúměrně dlouho, 10 % zvýšení za to, že žalobkyně aktivně vystupovala proto, aby řízení dále pokračovalo a snažila se svými podáními odstranit nečinnost správních orgánů a s ohledem na význam věci pro žalobkyni a její věk se domáhala zvýšení o dalších 20 %. Žalovaná odmítla nárok na přiznání zadostiučinění ve formě peněžního plnění, když tento nárok uspokojila jen částečně, a to tím, že konstatovala porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a za průtahy ve správním řízení o odstranění stavby způsobené příslušnými úřady, se žalobkyni omluvila.
7. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) – Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.
8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk – Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk – Bez ohledu na to m, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
10. Podle odst. 2 téhož ustanovení – Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
11. Podle odst. 3 téhož ustanovení – V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.
12. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba byla zčásti podaná důvodně. V projednávané věci se žalobkyně domáhala přiznání dalšího zadostiučinění v penězích za nepřiměřenou délku řízení vedeného před správními orgány a soudem, které bylo zahájeno u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , následně vedeného před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , dále před , Anonymizováno, a ve věci podané žaloby žalobkyně i u Krajského soudu v , adresa, , kterým bylo pravomocné rozhodnutí správního orgánu druhého stupně zrušeno a věc vrácena orgánu prvého stupně k dalšímu řízení. Naříkané správní řízení nebylo ukončeno ani k 22. 1. 2024, kdy si žalobkyně podala u příslušného orgánu státu žádost o odškodnění nemajetkové újmy způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Žalobkyně nárok na přiznání zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedla u zdejšího soudu, a to žalobou podanou dne 11. 9. 2013, kdy se již v průběhu správního řízení domáhala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, a to za dobu od 23. 10. 2006 do 10. 3. 2013. Nejprve se domáhala úhrady částky 87 500 Kč a tuto částku postupně navyšovala s ohledem na stále neskončené správní řízení, přičemž naposledy rozšířila svou žalobu za období od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021, tj. za dobu 14 let 10 měsíců a 15 dnů na částku 208 125 Kč. Při stanovení výše odškodnění bylo počítáno s částkou při její spodní hranici, tzn. za první dva roky 7 500 Kč a za další roky trvání správního řízení s částkou 15 000 Kč. Žalobkyně dovozovala, že řízení nebylo složité a probíhalo toliko ve dvou stupních. V řízení bylo opakovaně rozhodováno prvostupňovým orgánem, jeho rozhodnutí k podaným opravným prostředkům rušena, když řízení o odstranění stavby, tvoří běžnou agendu stavebních úřadů (v letech 2006 až 2009 jich bylo zahájeno přes 10), věc nebyla složitá, přičemž žalobkyně jako jeho účastnice se snažila brojit proti nečinnosti úřadů, když si opakovaně podávala opatření proti nečinnosti k , Anonymizováno, , kterým bylo opakovaně vyhověno. Rovněž se dožadovala, aby věc převzal a rozhodl nadřízený orgán, čemuž však vyhověno nebylo. Tím, že stranami naříkaného řízení byly podávány opravné prostředky, kterým bylo vyhověno a rozhodnutí prvostupňových úřadů rušena, svědčí jen o tom, že ze strany správních úřadů nebylo postupováno řádně, tato rozhodnutí nebyla řádně odůvodněna a byla nadřízeným orgánem zrušena, tak stejně jako pravomocné rozhodnutí nadřízeného orgánu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, k žalobě žalobkyně. Věc pro žalobkyni měla mimořádný význam, když se jednalo o pohodu jejího bydlení, o čemž svědčily i závěry znaleckého posudku, včetně jeho doplnění, které vyzněly v jejich prospěch v tom směru, že skutečně pohoda bydlení s výstavbou oplocení nebyla zachována a žalobkyně tímto zásahem byla poškozena. Nároku žalobkyně bylo vyhověno rozsudkem ze dne 5. 10. 2022 a žalovaná zavázána zaplatit částku 208 125 Kč, včetně nákladů řízení. Po právní moci rozhodnutí si žalovaná uloženou povinnost splnila, když 30. 11. 2022 částku uhradila. Nyní projednávanou žalobou se žalobkyně domáhala přiznání další náhrady za nepřiměřenou délku správního řízení, když ani po rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, z října 2022 nebylo naříkané řízení skončeno, a proto požadovala za dobu od 9. 9. 2021 do doby podání žádosti na , Anonymizováno, , Anonymizováno, do 22. 1. 2024, tj. za dobu 2 let, 4 měsíců a 14 dní. V té době naříkané řízení trvalo více než 17 let a nebylo skončeno. Soud vyhodnotil příslušný orgán jednající za stát v případě nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť se jedná o náhradu škody navazujícího správního a soudního řízení, když se pro účely náhrady škody navazující správní a soudní řízení posuzuje jako jeden celek a za stát jedná příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. S ohledem na výše citované ustanovení, soud vyhodnotil jako odpovědný orgán , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Litera § 13 odst. 1 OdpŠk, byla v daném případě zcela nezpochybnitelně naplněna, když se ze strany rozhodujících správních orgánů jednalo o nesprávný úřední postup, neboť byla porušena povinnost vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Doba více než 18 let (řízení ukončeno usnesením o zastavení, které bylo vydáno 4. 12. 2024) je délkou naprosto extrémní a ničím neodůvodnitelnou. V případě posuzování délky řízení a vnímání poškozených soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to na rozsudek ze dne 27. 9. 2023, ve věci sp. zn. , spisová značka, , podle kterého: „Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl žalovaný v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována, je tedy újma způsobena nejistotu ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného.“ Nejednalo se ani o žádné netypické okolnosti, které by danou věci doprovázely, a skutečnost, že ve věci bylo opakovaně rozhodováno prvostupňovým, druhostupňovým správním orgánem i soudem, k žalobě žalobkyně, která uplatňovala svá zákonná práva tím, že si podávala opravné prostředky, když s rozhodnutími tak, jak byly příslušnými orgány vydány, nesouhlasila, nemůže odůvodnit doslova extrémní délku řízení. Mezi stranami bylo nesporné, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, avšak žalovaná ve svém vyjádření k žádosti o odškodnění pouze konstatovala porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces tím, že rozhodnutí správních orgánů nebyla vydávána v přiměřených lhůtách a žalobkyní se tímto omluvila. Soud však považuje konstatování porušení práva žalobkyně a omluvu za nedostatečné. V intencích dříve vydaného rozhodnutí ve věci o zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích, i v době pokračujícího správního řízení přistoupil k odškodnění této nemajetkové újmy v penězích. S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané věci, konstatuje soud, že celková délka správního řízení více než 18 let, byla extrémní a ničím neodůvodnitelnou. Pokud se týká složitosti řízení tak, jak bylo konstatováno i v předchozím řízení, nejednalo se o řízení složité, protože probíhalo pouze před dvěma stupni správních orgánů a krajským soudem v jednom případě. Od doby, kdy bylo žalobkyni v prvé věci vyhověno, tj. od října 2022, pak v naříkaném řízení bylo vydáno jen jedno rozhodnutí, které bylo k odvolání stavebníka zrušeno. Probíhalo pouze jedno šetření na místě samém, nebyly prováděny žádné další časově náročné důkazy jako jsou např. znalecké posudky, překlady listin do cizího jazyka, předvolávání více svědků, případně užití práva cizího státu. Nic takového se nedělo a řízení přesto, že trvalo 18 let, nebylo řízením složitým. V jeho průběhu byl pouze vyhotoven znalecký posudek a jeho doplnění, ale to již bylo v roce 2011. Žalobkyně svým přístupem se snažila průtahy v řízení odstranit tím, že si podávala návrhy na učinění opatření proti nečinnosti u , Anonymizováno, , o kterým bylo vyhověno. Bylo tomu tak i v případě žádosti z ledna 2023, kdy opět se domáhala opatření proti nečinnosti, kterému bylo dne 11. 4. 2023 vyhověno a příslušnému orgánu nařízeno, aby do 60 dnů ode dne doručení usnesení vydal rozhodnutí ve věci, což bylo opět porušeno, když rozhodnutí bylo vydáno až 23. 9. 2023. I v tomto případě správní orgány nekonaly tak, jak konat měly, byť žádné další časově náročné dokazování se ve správním řízení nevedlo. Pokud se týká významu řízení pro žalobkyni, pak se jedná o subjektivní kategorii vnímání předmětu řízení pro poškozenou, a ta po celou dobu tvrdí, že vnímá předmětnou stavbu oplocení velmi negativně a odráží se to na pohodě bydlení a užívání její nemovitosti. Z tohoto pohledu má žalobkyně nárok na přiměřené zadostiučinění v penězích, když jiná forma odškodnění je nedostatečná.
13. Pokud žalovaná v řízení namítala, že již v průběhu správního řízení došlo ke změně právní úpravy a řízení mělo být zastaveno (podle novely stavebního zákona účinné od 1. 1. 2018), neboť oplocení, které nedosahovalo výšky 2 m, jednalo se o zastavěné území, přičemž oplocení nehraničilo s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, nebylo potřeba žádného rozhodnutí či souhlas správního orgánu. O zastavení správního řízení podle výše zmíněné právní úpravy již bylo rozhodnuto usnesením ze dne 16. 8. 2018, avšak toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobkyně zrušeno, neboť daná právní úprava nedopadala na řízení zahájena podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Tvrzení žalované, že stavebník, i kdyby mu pravomocně bylo nařízeno, aby stavbu oplocení odstranil a on by tak učinil, pak by mu nic nebránilo následně ze stejného materiálu, ve stejné výšce postavit nové oplocení, které bude také zastiňovat pozemek žalobkyně, soud považuje za pouhou spekulaci, neboť správnímu orgánu, nic nebránilo, aby řádně rozhodl v přiměřené lhůtě a právní úprava účinná od 1. 1. 2018 či později vydaná, vůbec nemusela být v tomto případě řešena, tedy kdyby správní orgány postupovaly řádně tak, jak by postupovat měly a rozhodovaly by v přiměřených lhůtách, nikoliv v desítkách let. Pokud bylo následně usnesením ze dne 4. 12. 2024 rozhodnuto o zastavení správního řízení podle současné právní úpravy, která se nově vztahuje i na řízení zahájena podle předchozích předpisů, tj. i dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., pak na to nelze než konstatovat, že na významu ve vztahu k žalobkyni se ničeho nemění. Žalobkyně se domáhala náhrady škody do 22. 1. 2024 a do té doby, tj. víc než 17 let nebylo ve správním řízení pravomocně rozhodnuto. Pokud žalobkyně se stavbou oplocení sousedního pozemku nesouhlasí, má k němu výhrady a má za to, že ji tato stavba poškozuje, nezbývá než využít jiných prostředků, kterým by se mohla domáhat svého práva. Soud námitky strany žalované shledal právně nedůvodnými a nemajícími vliv na dané řízení, a proto jim nebylo v tomto duchu vyhověno a žalovaná zavázána k úhradě nemajetkové újmy tak, jak bylo rozhodnuto a ve lhůtách, jak jí bylo rozhodnuto. Soud s ohledem na výše uvedené vycházel při výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění z dolní hranice obvyklé částky odškodnění nemajetkové újmy za délku řízení v částce 15 000 Kč za každý rok trvajícího řízení. Za dobu od 23. 10. 2006 do 8. 9. 2021, tj. za 14 let 10 měsíců a 15 dnů byla žalobkyni v předchozím řízení vedeném u zdejšího rozsudkem ze dne 5. 10. 2022 přiznána částka 208 125 Kč. Za následné období trvání správního řízení za dobu od 9. 9. 2021 do 22. 1. 2024, tj. za 2 roky 4 měsíce a 14 dnů soud přiznal částku 35 583 Kč. Tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
14. Pokud žalobkyně požadovala navýšení koeficientů o celkem 40 %, tj. o částku 14 233 Kč, a to 10 % z důvodu, že se jednalo o jednoduchou věc, která přesto trvala neúměrně dlouho, pak řízení nebylo zcela snadné, věc byla sice projednávaná jen ve dvou stupních, avšak opakovaně. K tíži žalobkyně bezpochyby nelze přičítat uplatnění jejích práv, ale na druhou stranu, je nutno zohlednit, že námitky žalobkyně, jejich četnost a rozsah jistě musely mít vliv na celkovou délku řízení. Za tento aktivní přístup mající kladný vliv na řízení požadovala navýšení o 10 %. A navýšení v rozsahu 20 % za velký význam, který toto řízení pro žalobkyni má a také s ohledem na věk žalobkyně, když v době zahájení řízení byla ve věku , Anonymizováno, let a nyní má více než , Anonymizováno, let způsobující dlouhodobé značné zatížení psychické, časové i finanční, a to v produktivním i postproduktivním věku. Soud při hodnocení významu řízení pro žalobkyně zohlednil i skutečnost, že dům žalobkyně byl postaven v blízkosti hranice pozemku a umístění místnosti v jejím domě – kuchyně na severní straně domu (jak vyplývá z protokolu o místním šetření) má vliv na světelné poměry v této místnosti. Oplocení, které vlastník sousedního pozemku vystavěl v malé vzdálenosti od okna kuchyně, a které bylo předmětem správního řízení, musí žalobkyně vnímat negativně oproti stavu, kdy by oplocení bylo postaveno ve větší vzdálenosti a nestínilo by ve výhledu z okna, ovšem tuto skutečnost není možno přičítat vlastníku sousedního pozemku, který toto oplocení v hranici pozemku vystavěl. Pokud žalobkyně poukazovala na svůj věk a domáhala se z důvodu pokročilejšího věku navýšení zadostiučinění, pak soud poukazuje na ustálenou judikaturu vyšších soudů (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. , spisová značka, ), že osobami v pokročilejším věku jsou myšleny osoby starší minimálně 75 let, vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména na zdravotní stav konkrétního člověka. Dané správní řízení nelze typově považovat za řízení se značným významem pro poškozeného, tj. pro žalobkyni (tím jsou myšlena řízení, která povahou svého předmětu mají pro účastníka zvýšený význam, např. trestní věci, opatrovnické, pracovněprávní, věci osobního stavu, věci, které se týká zdraví nebo života). Soud s ohledem na výše uvedené navýšení požadované žalobkyní jako nedůvodné zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť výsledek tohoto řízení projevující se tím, že poškozená – žalobkyně dosáhla satisfakce uložením povinnosti škůdce – žalované nahradit jí nemateriální újmu, je možné hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť žalobkyni nebylo přiznáno jí požadované plnění v celé výši. Soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení a žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, když tato lhůta je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.