63 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kučerou ve věci žalobce: Anonymizováno město Anonymizováno-Anonymizováno obvod Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno o ochranu vlastnického práva

I. Žaloba, že žalovaný je povinen vyklidit část pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa o výměře Anonymizováno m2, kterou užíval na základě Smlouvy o nájmu části pozemku č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 4. 11. 2014, a odstranit z ní stavbu základnové stanice GSM adresa zahrnující 2 technologické kontejnery, ocelový stožár o výšce cca 30 m vč. upevněného anténního systému, další konstrukce a zařízení, kabelové a optické propojení, podzemní přípojku el. energie kabelem ze sítě NN, jakož i oplocení základnové stanice GSM adresa a doplnit prohlubně vzniklé po odstranění stavby základnové stanice GSM adresa a jejich oplocení zeminou do úrovně okolního terénu a to vše nejpozději do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 10 074 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 14. 3. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit část pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa o výměře Anonymizováno m2, kterou užíval na základě smlouvy o nájmu části pozemku č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 4. 11. 2014, a odstranit z ní stavbu základnové stanice GSM adresa zahrnující 2 technologické kontejnery, ocelový stožár o výšce cca Anonymizováno m vč. upevněného anténního systému, další konstrukce a zařízení, kabelové a optické propojení, podzemní přípojku el. energie kabelem ze sítě NN, jakož i oplocení základnové stanice GSM adresa a doplnit prohlubně vzniklé po odstranění stavby základnové stanice GSM adresa a jejich oplocení zeminou do úrovně okolního terénu a to vše nejpozději do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že Anonymizováno město adresa je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, přičemž správa byla svěřena Anonymizováno obvodu adresa. Dne 29. 7. 1997 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nájemní smlouva k části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa za účelem instalace, provozování, udržování, upravování nebo výměny telekomunikačních zařízení zahrnujících zejména instalaci zařízení na přenos radiokomunikačních signálů k provozu telekomunikačních zařízení veřejné mobilní telekomunikační sítě GSM a skládajícího se z technických zařízení, přístrojů, spojů, kabelů a jiných součástí. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 7 let – tj. do 1. 8. 2004. Dne 17. 12. 2003 byl mezi žalobcem a žalovaným uzavřen dodatek č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne 29. 7. 1997, předmětem dodatku bylo mimo jiné prodloužení doby nájmu o deset let od účinnosti tohoto dodatku č. hodnota. Účinnost dodatku č. hodnota měla nastat okamžikem vstupu nájemce na pozemek za účelem instalace zařízení společnosti právnická osoba Dne 4. 11. 2014 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu části nemovitosti, která nahradila původní nájemní smlouvu ze dne 29. 7. 1997 ve znění jejich dodatků (viz čl. 2 odst. 3 smlouvy), tato nová nájemní smlouva byla uzavřena na pět let, tedy na dobu určitou do 8. 11. 2019. Dne 30. 1. 2019 je datováno oznámení o ukončení smlouvy o nájmu části nemovitosti, ve kterém žalobce oznamuje žalovanému nezájem o prodloužení doby nájmu. V rámci čl. 8 odst. 3 předmětné nájemní smlouvy je ujednáno, že po ukončení platnosti a účinnosti této smlouvy je nájemce povinen odstranit zařízení a odevzdat předmět nájmu v původním stavu odpovídajícím běžnému opotřebení, nedohodnou-li se smluvní strany při ukončení smlouvy jinak, a to do 30 dnů od ukončení platnosti a účinnosti této smlouvy. Žalobce v rámci dopisu ze dne 27. 4. 2021, který byl adresovaný žalovanému, odmítl závěry žalovaného prezentované v e-mailu ze dne 6. 10. 2020. Žalobce trvá na tom, že nebyly splněny podmínky pro vznik zákonného věcného břemene. Žalovaný byl současně opětovně vyzván k vyklizení pozemku a k uzavření nájemní smlouvy pro období do faktického vyklizení pozemku. Navíc žalobce trvá na právním názoru vyjádřeném již v komunikaci s žalovaným, a to že podle zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, vznikala zákonná břemena pouze ke zřízení a provozování telekomunikačních vedení, nikoli ke zřízení a provozování anténních stožárů. Pro úplnost žalobce uvádí, že i v případě, kdy by zákonné věcné břemeno v roce 1997 vzniklo (což žalobce odmítá), došlo by k jeho zániku promlčením. Podle ust. § 109 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. Jelikož byla mezi stranami uzavřena nájemní smlouva, která byla opakovaně prodlužována, žalovaný vždy pozemek užíval z titulu nájemce, a tedy nevykonával žádné právo odpovídající věcnému břemeni.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že požadoval její zamítnutí. Žalovaný dále uvedl, že žalovanému k užívání předmětného pozemku svědčí zákonné věcné břemeno, když žalovaný dne 22. 9. 1997 získal povolení pro umístění stavby základnové stanice GSM na předmětném pozemku a následně také komunikační vedení na pozemku vybudoval, přičemž mu vzniklo oprávnění ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb. Žalovaný dále uvedl, že zřízené věcné břemeno nemůže být zrušeno dohodou stran, a tedy ani nájemní smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobcem dne 4. 11. 2014. Svědčí-li někomu věcné břemeno zatěžující věc, pak tu není důvod pro to, aby tuto věc užíval ještě na základě nájemní smlouvy s prakticky stejným obsahem. Žalovaný dále namítl, že nemohlo dojít k promlčení zákonného věcného břemene, protože pozemek je až do dnešních dnů užíván pro umístění telekomunikačního vedení a prodlužování nájemního vztahu nemůže mít za následek zánik zákonného věcného břemene. Legální definice pojmu nadzemního vedení dle § 104 odst. 9 zákona č. hodnota Sb. podporuje dlouhodobou praxi v oblasti telekomunikací, kdy za součást nadzemního vedení jako opěrného bodu byly považovány i anténní stožáry, nosiče, sloupy a jiné podpůrné konstrukce.

3. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 25. 2. 2022, LV č. hodnota, k. ú. adresa, vzal soud za prokázané, že Anonymizováno město adresa je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, přičemž správa byla svěřena Anonymizováno obvodu adresa. Nájemní smlouvou č. hodnota uzavřenou mezi adresa a Anonymizováno a.s. ze dne 14. 7. 1997, dodatkem č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne 29. 7. 1997 a dodatkem č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne 29. 7. 1997, ze dne 16. 4. 2008, vzal soud za prokázané, že dne 29. 7. 1997 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nájemní smlouva k části pozemku parc. č. 98/25 v k. ú. adresa za účelem instalace, provozování, udržování, upravování nebo výměny telekomunikačních zařízení zahrnujících zejména instalaci zařízení na přenos radiokomunikačních signálů k provozu telekomunikačních zařízení veřejné mobilní telekomunikační sítě GSM a skládajícího se z technických zařízení, přístrojů, spojů, kabelů a jiných součástí, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 1. 8. 2004, dne 17. 12. 2003 byl mezi žalobcem a žalovaným uzavřen dodatek č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne 29. 7. 1997, předmětem dodatku bylo mimo jiné prodloužení doby nájmu o deset let od účinnosti tohoto dodatku č. hodnota. Rozhodnutím č. 188/97 ze dne 18. 9. 1997 Magistrátu města adresa vzal soud za prokázané, že odbor stavebně správní Anonymizováno města adresa rozhodl o umístění stavby základnové stanice GSM adresa. Smlouvou o nájmu části nemovitosti uzavřenou mezi Statutární město adresa a Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. ze dne 4. 11. 2014 vzal soud za prokázané, že dne 4. 11. 2014 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu části nemovitosti, která nahradila původní nájemní smlouvu ze dne 29. 7. 1997 ve znění jejich dodatků (viz čl. 2 odst. 3 smlouvy), tato nová nájemní smlouva byla uzavřena na pět let, tj. na dobu určitou do 8. 11. 2019. Oznámením o ukončení smlouvy o nájmu části nemovitosti ze dne 30. 1. 2019 a oznámením o ukončení smlouvy o nájmu části nemovitosti ze dne 16. 10. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobce sdělil žalovanému, že nemá zájem o prodloužení doby nájmu. Sdělením o porušení nájemní smlouvy ze dne 15. 1. 2020 od Anonymizováno město adresa, městský obvod adresa vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k odstranění zařízení z pozemku parc. č. 98/25 v k. ú. adresa. Odpovědí na sdělení ze dne 27. 4. 2021 ze dne 5. 5. 2021 a odpovědí na předžalobní výzvu ze dne 8. 9. 2021 vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobci sdělil, že žalovanému vzniklo v daném případě zákonné věcné břemeno užívání předmětného pozemku.

4. Pověřením Ministerstva hospodářství České republiky ze dne 25. 3. 1996 pro společnost Anonymizováno a.s. vzal soud za prokázané, že Ministerstvo hospodářství České republiky pověřilo žalovaného podle § 21 odst. 3 a § 22a zák. č. 110/1964 Sb. ke zřizování a provozování veřejné mobilní telekomunikační sítě podle normy GSM a k poskytování telekomunikačních služeb.

5. Listinou označenou jako mapa ztrát úrovně signálu vzal soud za prokázané, že předmětný vysílač pokrývá klíčovou oblast s omezenou viditelností a hraniční vzdáleností k okolním vysílačům, v případě jeho deaktivace vznikne zóna s nízkou až velmi nízkou dostupností LTE, což by mělo za následek degradaci dostupnosti služeb a poklesu pokrytí pod minimální akceptovatelnou úroveň.

6. Předžalobní výzvou ze dne 27. 8. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa.

7. Peticí ze dne 30. 8. 2018, černobílou fotografií předmětného území, e-mailovou korespondencí ze dne 13. 11. 2023, vyjádřením k žádosti o informace ze dne 16. 5. 2023, listinou označenou jako porušení nájemní smlouvy ze dne 23. 1. 2020, e-mailovou korespondencí ze dne 2. 10. 2020, ze dne 12. 8. 2020 a 11. 8. 2020, sdělením Statutárního města adresa, Anonymizováno obvod adresa ze dne 27. 4. 2021, e-mailovou korespondencí ze dne 7. 4. 2025 a katastrálním situačním výkresem z dubna 2022 nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.

8. Návrh na doplnění dokazování stanoviskem Anonymizováno a případně znaleckým posudkem vypracovaným Anonymizováno soud pro nadbytečnost zamítl.

9. Ostatními v řízení provedenými důkazy nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.

10. Dle ust. § 12 odst. 1 zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2000, organizacím spojů přísluší ve veřejném zájmu oprávnění: a) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů, b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti, c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející telekomunikačnímu vedení.

11. Dle ust. § 12 odst. 3 zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2000, oprávnění podle odstavce 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisují se do evidence nemovitostí.

12. Dle ust. § 104 odst. 9 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

13. V řízení bylo předně prokázáno, že Anonymizováno město adresa je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, přičemž správa byla svěřena Anonymizováno obvodu adresa, na základě rozhodnutí č. 188/97 ze dne 18. 9. 1997 Anonymizováno města adresa odbor stavebně správní, který rozhodl o umístění stavby základnové stanice GSM adresa, došlo k umístění předmětné stanice žalovaným na části výše uvedeného pozemku, tj. za účinnosti zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastníky došlo v letech 1997 a 2014 k uzavření nájemních smluv k předmětnému pozemku, přičemž nájem měl skončit uplynutím doby určité dne 9. 11. 2019 a žalobce následně vyzval žalovaného k vyklizení předmětného pozemku.

14. V rámci ust. § 12 zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2000, platilo, že organizacím spojů (dle dnešní dikce podnikatelům zajišťujícím veřejnou komunikační síť) příslušelo ve veřejném zájmu oprávnění zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní, vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti a provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu. Ke vzniku zákonného věcného břemene přitom nebylo zapotřebí splnění jakýchkoliv dalších povinností, tj. že zákonné věcné břemeno vznikalo přímo ze zákona, a to umístěním vedení do pozemku (budovy). Tento názor postupně potvrdily Ústavní i Nejvyšší soud České republiky. Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 16. března 2021, sp. zn. III. ÚS 2498/19, uvedl, že: „[…] notifikační povinnost podle § 12 odst. 2 zákona o telekomunikacích nebyla podmínkou vzniku oprávnění organizace spojů zřizovat a provozovat telekomunikační vedení, byla samostatnou povinností této organizace patřící do obsahu právního vztahu mezi ní a vlastníkem dotčené nemovitosti […].“ Nejvyšší soud pak na nález Ústavního soudu navázal ve svém usnesení ze dne 30. května 2023, č. j. spisová značka, ve kterém Nejvyšší soud výslovně uvedl: „Z uvedeného je zřejmé, že „organizace spojů“ byly oprávněny podle § 12 zákona 110/1964 Sb., o telekomunikacích (dále jen „zákon o telekomunikacích“), zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech nadzemní i podzemní telekomunikační vedení přímo ex lege, tedy z hlediska zákona o telekomunikacích nepodmíněně. Zejména to znamená, že vznik práva nebyl vázán na splnění podmínky v podobě uvědomění vlastníka či uživatele dotčené nemovitosti oprávněnou osobou o zahájení výkonu takového oprávnění postupem dle § 12 odst. 2 zákona o telekomunikacích, ale ani na splnění jiných podmínek, např. na konkrétním vedení telekomunikačního kabelu přes dotčený pozemek.“ 15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovanému, jenž byl pověřen dle § 21 odst. 3 a § 22a zák. č. 110/1964 Sb. ke zřizování a provozování veřejné mobilní telekomunikační sítě podle normy GSM a k poskytování telekomunikačních služeb, vzniklo bez dalšího věcné břemeno ve smyslu ust. § 12 zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2000, váznoucí na předmětném pozemku parc. č. 98/25 v k. ú. adresa. Pokud účastníci uzavřeli k pozemku výše uvedené nájemní smlouvy, tyto nemohly způsobit zánik ani případnou modifikaci tohoto zákonného věcného břemene.

16. Žalobce dále namítal, že i v případě, kdy by zákonné věcné břemeno v roce 1997 vzniklo, došlo by k jeho zániku promlčením, jelikož byla mezi stranami uzavřena nájemní smlouva, která byla opakovaně prodlužována, žalovaný vždy pozemek užíval z titulu nájemce, a tedy nevykonával žádné právo odpovídající věcnému břemeni. Soud je v daném případě toho názoru, že podstatné je faktické užívání předmětného pozemku pro zákonem předvídaný účel, k čemuž v daném případě bezesporu docházelo a nadále dochází. Není tedy rozhodující, jaká smlouva byla případně mezi účastníky uzavřena, ale zda žalovaný skutečně předmětný pozemek pro zákonem stanovené důvody využívá. V daném případě tak k promlčení práva odpovídajícího věcnému břemenu dle ust. § 109 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemohlo dojít.

17. Žalobce taktéž namítal, že podle zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, vznikala zákonná břemena pouze ke zřízení a provozování telekomunikačních vedení, nikoli ke zřízení a provozování anténních stožárů. Pokud se jedná o zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, tento sice žádnou legální definici telekomunikačního vedení neobsahoval, nicméně anténní stožáry byly již za účinnosti tohoto zákona za součást telekomunikačního vedení považovány, což se následně projevilo v definici uvedené v ust. § 104 odst. 9 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, dle kterého anténní stožáry jsou jako opěrné body součástí nadzemního komunikačního vedení.

18. Vzhledem ke shora uvedenému soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl v řízení plně úspěšný žalovaný, z tohoto důvodu soud přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, které sestávají z 11 paušálních náhrad po 300 Kč (replika k žalobě ze dne 4. 4. 2022, příprava na jednání dne 27. 7. 2022, účast u jednání dne 27. 7. 2022, vyjádření ze dne 9. 11. 2022, vyjádření ze dne 15. 3. 2023, jednání s protistranou dne 12. 4. 2023, vyjádření ze dne 7. 4. 2025, příprava na jednání dne 11. 6. 2025, účast u jednání dne 11. 6. 2025, příprava na jednání dne 24. 9. 2025, účast u jednání dne 24. 9. 2025) dle ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., cestovného na jednání dne 27. 7. 2022 ve výši 1 676 Kč, cestovného na jednání dne 12. 4. 2023 ve výši 1 746 Kč, cestovného na jednání dne 11. 6. 2025 ve výši 1 676 Kč a cestovného na jednání dne 24. 9. 2025 ve výši 1 676 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku 10 074 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.