64 C 161/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 61 950 Kč

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 61 950 Kč, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 918 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 40 807 Kč k rukám zástupce , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náhradu nákladů státu v částce 19 010 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku v částce 668 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 61 950 Kč jako pokuty za pozdní dodání vyúčtování služeb za rok 2019 pro byt č. , hodnota, na adrese , adresa, (dále též jen „byt“), po omezení žaloby co do uložení povinnosti žalovanému dodat řádné vyúčtování. K věci uvedl, že žalovaný porušil svou povinnost dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. (dále též jen „zákon“), neboť mu ke dni podání žaloby nedoručil řádné vyúčtování služeb za období , datum, -, datum, s tím, že doručený dokument označený „vyúčtování služeb“ neobsahuje minimálně koeficienty pro přepočet podlahové plochy podle § 6 písm. f) vyhlášky č. 269/2015 Sb. (dále též jen „vyhláška“), není v něm uvedena hodnota celkových nákladů na teplo pro ohřev teplé vody konečného spotřebitele, špatně jsou spočítány náklady na základní složku pro ohřev teplé vody a základní složku pro teplo, nesouhlasí hodnoty spotřeby tepla (GJ), ceny za jednotku a nákladů na ohřev teplé vody v různých částech vyúčtování, nesouhlasí hodnoty studené vody na vytápění (m3), ceny za jednotku a nákladů na studenou vodu na vytápění uvedené v různých částech vyúčtování, nesouhlasí hodnoty studené vody (m3), ceny za jednotku a nákladů na studenou vodu uvedené v různých částech vyúčtování, konečně je špatně rozdělení nákladů na ohřev teplé vody. Žalovaný tak byl nadále povinen doručit nejen vyúčtování, ale i uhradit pokutu dle § 13 zákona v částce 50 Kč za každý den prodlení, přičemž žalobce požadoval v návaznosti na změnu žaloby pokutu za období od , datum, do , datum, (tj. celkem , hodnota, dnů). V průběhu řízení pak bylo žalovanému doručeno rozšířené a následně doplněné vyúčtování. K právní argumentaci žalovaného se vyjádřil tak, že povinnost podat námitky pro možnost domáhat se řádného vyúčtování byla vložena do zákona až s účinností od , datum, , na sporný případ tak nedopadá. Současně odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek ve věci sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ) s tím, že podání námitek nemá vliv na možnost posouzení řádnosti vyúčtování. Jeho nároky jsou tak legitimní, výše pokuty je dána zákonem, proto požadavek na její zaplacení nemůže být nemravný ani nejde o zneužití práva. K otázce moderace pokuty poté uvedl, že měl zájem řešit spornou záležitost s žalovaným smírně, avšak na jeho návrhy nebylo reagováno. Nárokovaná zákonná pokuta má především preventivní funkci a rovněž funkci sankční, nejedná se tedy o paušalizovanou náhradu škody, proto je výše škody pro posouzení přiměřenosti pokuty irelevantní.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že povinnosti stanovené zákonem, jakož i na něj navazující vyhlášky, splnil, neboť žalobci doručil řádné vyúčtování. Absence koeficientů pro výpočet započitatelné podlahové plochy nemá vliv na správnost vyúčtování, hodnota celkových nákladů na teplo pro ohřev teplé vody se zúčtovává oproti zálohám, co se pak týče námitky ohledně nesprávné výše nákladů základní složky pro ohřev teplé vody, jakož i základní složky pro teplo, pak se žalobce ve svém výpočtu mýlí, v daném případě se jedná o bytový dům se třemi vchody, přičemž každý ze vchodů má samostatné měření spotřeby tepla. Namítaný nesoulad hodnot ve vyúčtování a jeho příloze je mylný, příloha společnosti , Anonymizováno, ., Anonymizováno, se vztahuje pouze k vyúčtování vytápění, reálné hodnoty dalších údajů jsou proto obsaženy ve vyúčtování. Dále doplnil, že ač žalobce obdržel vyúčtování, námitky vůči němu nepodal, neměl proto povědomí o tvrzené vadnosti vyúčtování. Na základě předžalobní výzvy však mezi sebou vedli jednání, kdy se nepodařilo dosáhnout dohody, proto žalovaný zaslal dne , datum, žalobci rozšířené vyúčtování. Odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, zejména ve věci sp. zn. , spisová značka, k možnosti moderace smluvní pokuty, když žalobce promeškal lhůtu k podání námitek, proto je sankce za období do uplatnění námitek nemravná a nepřiměřená s ohledem na zajišťovanou povinnost. Požadovaná pokuta převyšuje vlastní spotřebu služeb, jejichž vyúčtování se žalobce domáhá. Žalobce tak zjevně zneužívá své právo, pročež jeho počínání nemůže požívat právní ochrany. K otázce přiměřenosti pokuty pak uvedl závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, s tím, že z jednání žalobce, především v rámci pokusu o smírné řešení sporu, je zřejmá účelovost o maximalizaci finančního plnění. Funkcí pokuty dle § 13 zákona, resp. její moderací se pak zabýval Nejvyšší soud v rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, s tím, že soud je limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí o porušení povinnosti, na níž se vztahuje, v posuzovaném případě však škoda žalobci nevznikla. Dále odkázal na aktuální rozhodnutí Krajskou soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jímž byla řešena obdobná otázka jako v nyní projednávané věci s tím, že odvolací soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení pokuty není dán za situace, kdy nebyly proti doručenému vyúčtování podány v zákonné (třicetidenní) lhůtě námitky, současně se ze strany žalobců jednalo o zneužití práva.

3. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce byl v roce 2019 vlastníkem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , tedy příjemcem služeb vyúčtovaných žalovaným.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z vyúčtování služeb za období , datum, -, datum, ze dne , datum, , variabilní symbol , var. symbol, , včetně přílohy rozúčtování tepla společnosti , právnická osoba, za totéž období, že celkové náklady na označenou jednotku žalobce v daném období činily 31 974,55 Kč, přičemž zálohy byly zaplaceny v celkové částce 34 074 Kč, vyúčtování skončilo s přeplatkem (po zaokrouhlení) 2 099 Kč; součástí vyúčtování je vysvětlení některých pojmů vztahujících se k údajům pro výpočet, přičemž ve vyúčtování jsou obsaženy mimo jiné následující údaje pro výpočet:o teplo pro vytápění v celkových nákladech 248 619 Kč,o náklady tepla na ohřev TUV na zúčtovací jednotku v základní složce 57 898,20 Kč, ve spotřební složce 135 095,80 Kč, pro konečného spotřebitele v základní složce 2 711,46 Kč, ve spotřební složce 6 529,87 Kč,o náklady studené vody na poskytování TUV 74 062 Kč, pro konečného spotřebitele 3 579,80 Kč,o náklady TUV na zúčtovací jednotku celkem 267 056 Kč, pro končeného spotřebitele celkem 12 821,13 Kč,o spotřeba tepla na ohřev vody cena za jednotku 626,40 Kč, množství za zúčtovací jednotku 396,900 GJ, náklady na zúčtovací jednotku 248 619 Kč,o voda spotřebovaná na poskytování TUV cena za jednotku 80,71 Kč, množství na zúčtovací jednotku 917,63 m3, náklady na zúčtovací jednotku 74 062 Kč,o podlahová plocha zúčtovací jednotky 4 890,690 m2, konečný spotřebitel 70,70 m2,o započitatelná podlahová plocha 56,150 m2,o koeficient pro přepočet podlahové plochy – souhrnný 0,794,o teplo pro vytápění (viz příloha rozúčtování společnosti , právnická osoba, ) náklady celkem 248 619 Kč, náklad na jednotku 626,40 Kč/GJ, náklady uživatele bytu 10 304,22 Kč (základní složka 5 892,85 Kč + spotřební složka 4 411,37 Kč), měrná spotřeba tepla 0,3295 GJ/m2, započitatelná podlahová plocha bytu 56,15 m2, započitatelná podlahová plocha domu 1204,36 m2, započitatelná podlahová plocha pro byty v limitech 800,31 m2.- z vyúčtování služeb za období , datum, -, datum, - rozšířené ze dne , datum, včetně přílohy rozúčtování tepla společnosti , právnická osoba, za totéž období, že v tomto je oproti vyúčtování ze dne , datum, obsažen rozpis místností včetně jejich ploch a přepočtových koeficientů pro stanovení započitatelné podlahové plochy s tím, že vyjma lodžie, sklepu a koupelny je u kuchyně, spíže a tří pokojů uveden koeficient v hodnotě , hodnota, , u předsíně koeficient v hodnotě , hodnota, , u WC a komory koeficient v hodnotě , hodnota, .- z vyúčtování služeb za období , datum, -, datum, - doplněné ze dne , datum, včetně přílohy rozúčtování tepla společnosti , právnická osoba, za totéž období - doplnění k datu 8/2024, že v tomto je oproti vyúčtování ze dne , datum, a dne , datum, obsažen údaj o nákladech na ohřev TUV v celkové částce 192 994 Kč, pro konečného spotřebitele v částce 9 241,33 Kč; podlahová plocha zúčtovací jednotky je uvedena v hodnotě , hodnota, m2 namísto 4 890,690 m2.- z listiny označené Pravidla pro stanovení zálohových plateb a vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytů , Jméno žalovaného, , že v této jsou vysvětleny základní pojmy a pravidla pro zálohové platby a úhrady nákladů s tím, že v části , Anonymizováno, je popsán způsob rozúčtování záloh za služby mimo jiné na poskytování teplé užitkové vody (TUV) tak, že základní složka nákladů na přípravu teplé užitkové vody za příslušnou zúčtovací jednotku bude vydělena součtem podlahových ploch příslušného domu.- z návrhu na změnu Pravidel pro stanovení zálohových plateb a vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostorů ve spojení s oznámením žalovaného o přijatém rozhodnutí mimo zasedání ze dne , datum, , že ke dni , datum, byla shromážděním vlastníků žalovaného schválena mj. změna označených pravidel v oddíl D o bod 6.4 sankce při porušení povinností souvisejících s rozúčtováním ve znění, že jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce nesplní svoji povinnost stanovenou zákonem č. 67/2013 Sb., mj. nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany, ujednaná výše pokuty činí 5 Kč za každý započatý den prodlení; popsaná změna pravidel byla přijata většinou 75,68 % hlasů, což bylo vlastníkům jednotek oznámeno.- z rozpisu výše příspěvků vlastníka jednotky na správu domu a pozemku a rozpis výše záloh na plnění spojená s užíváním bytu (služby) s účinností od , datum, , že žalobci jako vlastníkovi bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl předepsán příspěvek v celkové výši 4 807 Kč měsíčně.- z rozpisu výše příspěvků vlastníka jednotky na správu domu a pozemku a rozpis výše záloh na plnění spojená s užíváním bytu (služby) s účinností od , datum, , že žalobci jako vlastníkovi bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl předepsán příspěvek v celkové výši 4 833 Kč měsíčně.- z předžalobní výzvy ze dne , datum, adresované žalovanému, že žalobce vyzval žalovaného k dodání řádného vyúčtování služeb za rok 2019 k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, s tím, že jelikož žalovaný dosud nedodal řádné vyúčtování služeb za rok 2019 a je v prodlení s jeho poskytnutím, je rovněž povinen uhradit pokutu dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 48 200 Kč, jíž žalobce požadoval zaplatit na označený bankovní účet do 7 dnů.- z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , z oboru ekonomika, ceny a odhady (měření spotřeby tepelné energie, vyúčtování nákladů na vytápění, dodávku a ohřev TUV), ve spojení s jím vypracovaným znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , že vyúčtování služeb za období , datum, -, datum, ze dne , datum, a vyúčtování - rozšířené ze dne , datum, jsou z hlediska výpočtů nákladů shodná, avšak absentuje v nich minimálně údaj o celkových nákladech na teplo pro ohřev vody pro příjemce služeb v částce 9 241,33 Kč. Znalec dále uvedl, že v „rozšířeném“ vyúčtování ze dne , datum, byly doplněny koeficienty pro výpočet započitatelné podlahové plochy, které se obecně liší podle počtu stěn a umístění otopného tělesa. K celkovým nákladům na ohřev teplé vody v (absentující) částce 9 241,33 Kč doplnil, že ve vyúčtování je obsažen údaj o celkových nákladech jak na ohřev teplé, tak studené vody (v částce 12 821,13 Kč), z něhož bylo možné dovodit součtem hodnoty nákladů pro ohřev teplé vody v základní složce a spotřební složce (tj. 2 711,46 Kč + 6 529,87 Kč) absentující údaj o celkových nákladech (9 241,33 Kč). U podlahové plochy za zúčtovací jednotku pak bylo vycházeno z 1 509,67 m2, namísto nesprávně uvedených 4 890,69 m2, což je kompatibilní s uvedenou hodnotou podlahové plochy bytu u konečného spotřebitele 70,70 m2. Obě posuzovaná vyúčtování hodnotil pro laika jako značně nesrozumitelná a nepřehledná, zejména pro užití rozlišení tzv. limitních a nelimitních bytů, jednotlivé položky musel ve vyúčtování dohledávat a porovnávat, neboť byly umístěny v různých částech, přičemž s těmito bylo potřeba pracovat současně.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - vyúčtování služeb za rok 2019 s vyznačenými vadami, dopis žalovaného ze dne , datum, včetně příloh, pozvánka ze dne , datum, včetně příloh, zápis ze shromáždění žalovaného ze dne , datum, , screenshot z interního systému žalovaného, e-mailová komunikace účastníků, návrh smíru ze dne , datum, včetně doručenky, výzva ze dne , datum, včetně doručenky), z nichž nevycházel, bylo to z důvodu, že z nich nezjistil skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud nepřistoupil k výslechům navržených svědků žalovaným, , tituly před jménem, , jméno FO, ani , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť s ohledem na zjištění z výslechu jmenovaného znalce by byly již nadbytečnými, tedy pro posuzovanou věc nebyly ani hospodárnými.

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobce byl v období roku 2019 vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, , a současně příjemcem služeb žalovaného. Žalovaným byla přijata pravidla pro stanovení zálohových plateb a úhrad nákladů služeb, přičemž od , datum, byly do těchto zavedeny sankce mimo jiné pro případ (včasného) nedoručení vyúčtování ve výši pokuty 5 Kč za každý započatý den prodlení. Žalovaný ke dni , datum, provedl vyúčtování jím předepsaných zálohových plateb přijatých od žalobce za služby spojené s užíváním bytu v období roku 2019 s tím, že celková výše nákladů činila 31 974,55 Kč, přičemž byly přijaty zálohy v částce 34 074 Kč, žalobci tak byl vyúčtován přeplatek v částce 2 099 Kč. Přílohou vyúčtování bylo rozúčtování tepla společnosti , právnická osoba, Ve vyúčtování ze dne , datum, nejsou uvedeny údaje o plochách místností ani přepočtové koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy, dále v něm chybí údaj o celkových nákladech na teplo pro ohřev vody pro příjemce služeb v částce 9 241,33 Kč, zároveň v tomto byla uvedena nesprávná hodnota podlahové plochy zúčtovací jednotky 4 890,69 m2 namísto správné 1 509,67 m2. Původní vyúčtování za rok 2019 proto bylo žalovaným ke dni , datum, doplněno o plochy místností a koeficienty pro výpočet započitatelné podlahové plochy, následně dne , datum, doplněno o celkové náklady na ohřev teplé vody a opraveno v rozměrech podlahové plochy zúčtovací jednotky. Žalobce až před podáním žaloby vyzval žalovaného k dodání řádného vyúčtování za rok 2019 a zaplacení zákonné pokuty, námitky v zákonné lhůtě proti vyúčtování ze dne , datum, nepodal.

8. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon“), ve znění účinném do , datum, , není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

9. Podle § 8 odst. 2 zákona případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

10. Podle § 13 odst. 1, 2 zákona jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

11. Podle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Primárně se žalobce domáhal doručení řádného vyúčtování služeb za rok 2019, od čehož se odvíjel jeho další nárok na zaplacení pokuty za pozdní dodání vyúčtování. Co do uložení povinnosti doručit (řádné) vyúčtování však bylo řízení zastaveno (viz usnesení č. l. 157). Vzhledem k tomu, že předmětem řízení zůstala pokuta jako nárok akcesorický na tuto primární povinnosti, soud se musel zabývat tím, zda vyúčtování služeb za rok 2019 bylo řádným, tedy zda obsahuje veškeré zákonné náležitosti podle zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky č. 269/2015 Sb. Bylo prokázáno, že původní vyúčtování služeb ze dne , datum, neobsahovalo veškeré nezbytné údaje, jak jsou vymezeny zejména v § 6 vyhlášky, a sice chyběly koeficienty započitatelné podlahové plochy (§ 6 písm. g) vyhlášky), dále absentoval údaj o celkových nákladech v Kč na ohřev vody (§ 6 písm. c) vyhlášky), rovněž byl nesprávně uveden údaj o velikosti podlahové plochy zúčtovací jednotky, což je údaj nezbytný pro kontrolu (správné) hodnoty podlahové plochy předmětného bytu. Znalec , tituly před jménem, , adresa, v rámci svého výslechu poté doplnil, že původní vyúčtování bylo po formální stránce dost nesrozumitelné, nepřehledné a příjemci (laikovi) neumožňovalo kontrolu jeho správnosti bez zvýšeného úsilí (dovozováním uvedených hodnot). Popsané nedostatky byly doplněny (opraveny) až v dalších vyúčtováních doručených žalobci po zahájení řízení (viz rozšířené a doplněné vyúčtování). Nelze proto souhlasit s argumentem žalovaného, že vyúčtování služeb ze dne , datum, (doručené žalobci před podáním žaloby) bylo řádné. Co se týče namítaného nesouladu hodnot ve vyúčtování a jeho příloze ohledně celkových nákladů na ohřev teplé vody, nákladů na studenou a teplovou vodu, příloha obsahuje toliko rozúčtování tepla pro vytápění, proto jsou v ní zbývající údaje uvedeny v nulových hodnotách. Rozúčtování tepla tak v tomto směru doplňuje vyúčtování služeb.

13. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti a nadále trvá povinnost poskytovatele služeb jej provést (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Vzhledem k uvedenému tak došlo za strany žalovaného k porušení jeho povinnosti podle § 7 zákona, a sice doručit žalobci včas řádné vyúčtování. V souladu s § 13 zákona pak vzniká příjemci vyúčtování nárok na pokutu za prodlení s dodáním řádného vyúčtování.

14. V kontextu zjištění popsaných shora však soud sdílí právní názor vyjádřený v rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, týkající se sporné problematiky, a sice že žalobce požaduje po žalovaném pokutu za nedodání vyúčtování, přičemž nemíří na utvrzení aktivity samotné (dodání řádného vyúčtování), když mu ani nevznikla žádná škoda, nýbrž se mu jedná toliko o vyplacení peněžitého plnění.

15. Ač původní vyúčtování služeb neobsahovalo veškeré zákonné náležitosti, žalobce námitky dle citovaného § 8 zákona ve stanovené lhůtě (30 dnů) nepodal, ani se jinak aktivně nezajímal o možnost překontrolování vyúčtování (kupř. požadavkem nahlédnutí do podkladů pro vyúčtování apod.). Naopak bez dalšího převzal na jeho základě vyúčtovaný přeplatek. Nesprávnost vyúčtování pak začal namítat až krátce před uplynutím promlčecí lhůty. Jak uvedl odvolací soud ve shora označeném rozhodnutí, skutečnost, že se žalobce rozhodl vyčkat s podáním žaloby, není protiprávní. Zároveň však nelze souhlasit s argumentem žalobce, že je běžným příjemcem služeb. Jako osoba vysokoškolsky vzdělaná v oblasti práva je se zákonnou úpravou v otázce vyúčtování služeb, potažmo uplatňováním námitek vůči jeho nesprávnosti, velmi dobře seznámen. Minimálně po formální stránce (ohledně absence jeho nezbytných náležitostí stanovených vyhláškou) je žalobce schopen toto posoudit, a zkontrolovat tak jeho správnost. Soudu je pak z úřední činnosti známo, ostatně to vyplývá i z tvrzení samotného žalobce, že (opakovaně) vystupuje jako zástupce účastníků ve sporech týkajících se této problematiky.

16. Soud si je vědom, že až s účinností od , datum, došlo ke změně znění ustanovení § 8 odst. 2 zákona, do nějž byla vložena věta: „Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.“ (k otázce aplikovatelnosti domněnky správnosti srov. závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Avšak nenamítal-li žalobce nesprávnost jím přijatého vyúčtování, naopak na jeho základě přijal plnění (vyúčtovaný přeplatek), žalovaný zcela logicky nemohl dříve aktivně přistoupit ke zjednání nápravy, tedy opravě vyúčtování. V průběhu řízení pak žalovaným byly doplněny a opraveny zjištěné formální nedostatky vyúčtování (viz vyúčtování ze dne , datum, a dne , datum, ). Přičemž vyúčtovaný přeplatek se ani v návaznosti na pozdější (formální) opravy vyúčtování nikterak nezměnil.

17. V návaznosti na popsané skutečnosti má soud za to, že i v této projednávané věci se ze strany žalobce jednalo o výkon práva zneužívajícím způsobem, tedy o situaci, kdy žalobce jako jednající osoba vědomě vytvořil zdánlivý skutkový stav, na který se žalovaný mohl spolehnout, přičemž později se svým chováním dostává s tímto do zřejmého rozporu (srov. závěry obsažené v bodě 29 rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).

18. Soud má za to, že výkon práva žalobce v projednávané věci proto nemůže podle § 8 o. z. požívat právní ochrany, žalobu o zaplacení pokuty shledal nedůvodnou a zamítl ji.

19. Co se nákladů řízení týče, žalobce se původně domáhal dvou nároků, a sice uložení povinnosti doručení vyúčtování (nepeněžité plnění) a zaplacení pokuty (peněžité plnění). S ohledem na rozdílnou výši tarifních hodnot jednotlivých nároků, kdy tarifní hodnota sporu ohledně doručení vyúčtování je nižší než hodnota sporu o zaplacení pokuty, byl (ne)úspěch účastníků v každé věci posuzován samostatně (obdobně viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).

20. Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif), při spojení dvou a více nároků, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. V projednávaném případě činí součet tarifních hodnot 71 950 Kč, z čehož 10 000 Kč představuje tarifní hodnotu sporu o nepeněžité plnění podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (s ohledem na zahájení řízení ke dni , datum, ), částka 61 950 Kč je pak tarifní hodnotou sporu podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, v návaznosti na rozhodnutí o připuštění změny žaloby o peněžitém nároku (č. l. 157). Na celkové částce se tak nárok na nepeněžité plnění podílel 14 %, nárok na peněžité plnění 86 %. V tomto poměru bylo poté nutno rozdělit náhradu nákladů řízení vzniklých účastníkům v jednotlivých sporech.

21. Žalobce byl v případě nepeněžitého nároku (o doručení vyúčtování) zcela procesně úspěšný podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. s tím, že soud hodnotil zastavení řízení jako procesní neúspěch žalovaného, neboť řádné vyúčtování doručil žalobci až po zahájení řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem (po jeho doplacení) v částce 5 098 Kč, zálohou na znalecký posudek v částce 5 000 Kč a 12 paušálními náhradami po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, písemné podání ve věci ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , účast na jednání soudu ve dnech dne , datum, , , datum, přesahující dvě hodiny, , datum, , , datum, ) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. celkem 13 698 Kč. Z této částky pak žalovaný zaplatí žalobci 14 %, což představuje (po zaokrouhlení) 1 918 Kč. Pokud žalobce požadoval náhradu i za podání ze dne , datum, , obsahující konkretizaci vad vyúčtování, soud tuto nepřiznal, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v rámci podané žaloby (srov. § 79 odst. 1 o. s. ř.).

22. V případě peněžitého nároku je výrok o náhradě nákladů řízení odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že s ohledem na zamítnutí žaloby byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Náklady řízení jsou v této části tvořeny jednak odměnou zástupce za 7 úkonů právní služby po 3 460 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , porada s klientem dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, , tedy z tarifní hodnoty 58 500 Kč (tj. 10 000 Kč + 48 500 Kč), odměnou za 5 úkonů právní služby po 3 060 Kč (za účast na jednání soudu ve dnech , datum, přesahující 2 hodiny a , datum, , sepis podání ze dne , datum, , , datum, ), když byly učiněny po částečném zpětvzetí žaloby o nepeněžitém nároku, tedy z tarifní hodnoty 48 500 Kč, odměnou za účast na jednání soudu dne , datum, ve výši 3 580 Kč, když s ohledem na rozhodnutí soudu o připuštění změny žaloby (č. l. 157) činí tarifní hodnota 61 950 Kč, tj. celkem 43 100 Kč, dále náhradou hotových výdajů ke každému z úkonů, a to za 7 úkonů po 300 Kč podle 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, , za dalších 5 úkonů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v aktuálním znění, tj. celkem 4 350 Kč. Náklady řízení tedy činí 47 450 Kč, přičemž soud z této částky žalovanému přiznal 86 %, což představuje 40 807 Kč, které je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud pak žalobce požadoval odměnu advokáta za vyjádření ze dne , datum, , soud tuto nepřiznal, neboť se nejednalo o podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nýbrž o prostý přípis ohledně stavu mimosoudního jednání mezi stranami.

23. Pro separaci nákladů vynaložených žalovaným za účast na jednání soudu dne , datum, podle § 147 odst. 1 o. s. ř. soud neshledal důvod, neboť jednání se konalo a bylo pokračováno v dokazování, nadto za daný úkon byla žalovanému přiznána odměna.

24. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů státu vzniklých v souvislosti s přiznaným znalečným v celkové částce 19 010 Kč podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že znalečné bylo vynaloženo v souvislosti s (primárním) nárokem na doručení vyúčtování, ohledně něhož byl zcela procesně úspěšný žalobce. Soud tak nákladovou povinnost vůči státu uložil žalovanému, jak je stanoveno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

25. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

26. Žalobce v důsledku změny žaloby rozšířil předmět sporu o peněžité plnění o částku 13 450 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobce doplatit státu v souladu § 6a odst. 3 ve spojení s § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na soudním poplatku částku 668 Kč (dle položky 1 bodu 1 Sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích) na účet Okresního soudu v , adresa, (výrok V.). Lhůta splatnosti byla určena podle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.