80 C 308/2018

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 32 723,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 612,06 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 17. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 28 111,81 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 17. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 296 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na znalečném částku 7 552,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na znalečném částku 2 857,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2018 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 32 723,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 17. 1. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně je od 18. 11. 2016 vlastníkem pozemků parc. číslo o výměře 556 m2 a parc. číslo o výměře 775 m2, obojí v obci obec, katastrální uzemí, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro územní celek, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo Tyto pozemky se nacházejí v místě křižovatky ulic ulice a obec. Na části pozemku parc. číslo o výměře 332,7 m2 a na části pozemku parc. číslo o výměře 169,1 m2, tj. celkem na pozemcích o rozloze 501,8 m2, se nachází pozemní komunikace a chodník podél této komunikace, označený jako chodník anonymizováno a chodník anonymizována čtyři slova, ve vlastnictví žalovaného. Mezi účastníky není uzavřena žádná dohoda o užívání uvedených dvou pozemků a žalovaný užívá pozemky bez právního důvodu, jedná se o bezdůvodné obohacení. Tyto skutečnosti nejsou mezi účastníky sporné, sporná je pouze výše bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení spočívá v obvyklé výši nájemného v daném místě a čase, které by žalobkyně mohla obdržet. Žalobkyně učinila kvalifikovaný odhad výše tohoto bezdůvodného obohacení (a to na základě vlastních znalostí realitního trhu) a určila výši bezdůvodného obohacení na částku 75 Kč/m2/rok, což je v souladu s cenovými věstníky Ministerstva financí vydávanými pro jednotlivá období. Žalovaný má za to, že výše bezdůvodného obohacení činí 17,70 Kč/m2 za rok 2016 a 16,70 Kč m2 za rok 2017. Žalovaný přitom vychází ze znaleckého posudku číslo rok, zpracovaného znalcem příjmení jméno příjmení. Žalobkyni je znám obsah revizního znaleckého posudku číslo zpracovaného pro účely soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka právnická osoba, jehož předmětem je stanovení obvyklého nájemného z pozemku v katastrální uzemí pro soudní řízení o vydání bezdůvodného obohacení. Účastníky tohoto řízení byli žalobce stát. instituce - anonymizována dvě slova část obce a část obce a žalovaná právnická osoba, v níž je jednatelem pan příjmení jméno, který je rovněž jednatelem žalující společnosti. Revizní znalecký posudek obsahuje na straně 24 větu:“ ... za pozemky veřejné infrastruktury... pro územní celek a obec bylo uplatňováno nájemné ve výši 75 Kč/m2/rok, což považujeme za jakousi minimální hodnotu při zvažování akceptovatelného rozmezí obvyklé výše nájmu...”. V jiném soudním sporu stát. instituce – anonymizována dvě slova část obce a část obce předložilo znalecký posudek číslo zpracovaný anonymizováno jméno příjmení, v němž se uvádí, že obvyklé nájemné např. u parkovišť a podobně (srovnatelné s veřejnou komunikací) činí až 20 % ceny pozemků ročně. Žalobkyně tedy nesouhlasí se závěry znalce příjmení jméno příjmení, považuje posudek za vadný. Žalobkyně má za to, že obvyklá výše nájemného činí 75 Kč za m2 a rok. Žalovaný užívá bez právního důvodu pozemky o celkové výměře 501,8 m2, žalobkyně je vlastníkem pozemků od 18. 11. 2016, předmětem žaloby je tedy bezdůvodné obohacení za období od 18. 11. 2016 do 31. 12. 2017. Žalobkyně vypočetla bezdůvodné obohacení na částku 42 171,81 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 8. 1. 2018 a stanovila splatnost ke dni 16. 1. 2018. Výzva byla žalovanému doručena dne 9. 1. 2018. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 16. 1. 2018, v němž uvedl, že zaplatí pouze 9 447,94 Kč. Tato částka byla na účet žalobkyně připsána dne 17. 1. 2018. Žalobkyně se tedy domáhá zbylé a dosud neuhrazené části bezdůvodného obohacení ve výši 32 723,87 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 17. 1. 2018.

2. U jednání žalobkyně na žalobě setrvala, uvedla, že předmětné části pozemků žalovaným jsou užívány tak, že jsou zastavěny komunikací a chodníkem, jedná se o silnici, kde je křižovatka ulice obec a ulice, kdy minimálně ulice obec je komunikací 1. třídy. Žalobkyně doplnila, že pokud odkazovala na posudek znalce příjmení, pak má za to, že se jedná o závazný způsob stanovení nájemného a obvyklá výše nájemného u parkoviště činí 12 až 20 % ceny pozemku, kdy má žalobkyně za to, že parkoviště je nejbližší charakteru pozemku, který v daném případě je silnice a chodník. Pokud uváděla cenu 75 Kč za m2, pak poukazovala na posudek ve věci spisová značka, který zpracoval znalecký ústav právnická osoba v roce 2017, kdy cena 75 Kč za m2 a rok odpovídá cenovému výměru Ministerstva financí, který pro každý rok stanovuje strop pro nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, které v roce 2017 činilo pro anonymizováno 75 Kč za m2 a rok, stejně jako pro rok 2016.

3. Žalovaný nesouhlasil s tím, jak si stanovila nájemné žalobkyně, nechal si proto vypracovat svůj znalecký posudek před zahájením jednání. Učinil nesporným, že jsou užívány předmětné části pozemků v rozsahu tak, jak jsou označeny v žalobě, tj . 501,8 m2 a jsou užívány tím způsobem, že je zde silnice a chodník, tyto skutečnosti učinil nespornými. Rovněž to, že jsou tyto části nemovitostí takto užívány po celé žalované období. Žalovaný již uhradil žalobkyni částku 9 447,94 Kč, která odpovídá ročnímu obvyklému nájemnému ve výši 17,70 Kč za m2 za rok 2016 a ve výši 16,70 Kč za m2 za rok 2017. Žalovaný vycházel ze znaleckého posudku ze 14. 10. 2017 zpracovaného znalcem jméno příjmení, v němž bylo stanoveno obvyklé roční nájemné pro částí pozemků parc. číslo užívané jako komunikace ve výši 17,70 Kč za m2 v roce 2014 – 2016 a 16,70 Kč za m2 v roce 2017. Obvyklé nájemné bylo stanoveno jako tzv. simulované, tedy stanovené jako procentní podíl z ceny nemovitých věcí. K ocenění tvrzenému žalobkyní uvedl, že částka 75 Kč za m2 a rok představuje strop nájemného, nelze tento posudek použít ve vztahu k předmětným pozemkům v daném řízení.

4. Kupní smlouvou ze dne 16. 11. 2016 má soud za prokázáno, že tuto uzavřel právnická osoba jako prodávající, anonymizováno právnická osoba jako kupující, kdy předmětem kupní smlouvy byl pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek, okres okres, vše zapsáno na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce. Kupní cena byla sjednána ve výši 1 640 400 Kč. Seznamem nemovitostí k list vlastnictví pro katastrální uzemí má soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo.

5. Na základě takto provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaný užívá části předmětné nemovitosti v rozsahu uvedeném v žalobě po celou dobu, která je předmětem žaloby a nebyla dosud sjednána žádná úhrada za užívání těchto pozemků, tyto skutečnosti byly mezi stranami nesporné. Rovněž bylo nesporné, že vzniká tak žalované bezdůvodné obohacení užíváním těchto částí předmětných pozemků žalobkyně, kdy výše tohoto bezdůvodného obohacení byla mezi stranami sporná. Nesporným bylo, že žalovaný uhradil po výzvě žalobkyně částku 9 447,94 Kč, která nebyla předmětem žalobního návrhu.

6. Právně posoudil soud nárok žalobkyně v souladu s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním části předmětných pozemků ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu. Žalovaný je tak povinen za toto bezdůvodné obohacení zaplatit finanční náhradu žalobkyni, kdy výše této náhrady byla mezi stranami sporná. Bezdůvodné obohacení pak představuje hodnotu obvyklého nájemného v daném místě a čase.

7. Z ocenění tohoto obvyklého nájemného v daném místě a čase u předmětných pozemků znaleckým posudkem číslo 2017 ze dne 14. 10. 2017, který zpracoval dle požadavku žalovaného před zahájením tohoto řízení jméno příjmení, znalec, má soud za prokázáno, že tento znalec stanovil obvyklé nájemné pro pozemky parc. číslo východní část pozemku parc. číslo užívané jako komunikace částkou 17,70 Kč za m2 a rok pro roky 2014 – 2016) a 16,70 Kč za m2 pro rok 2017. Znalec takto určil nájemné metodou odhadu obvyklé ceny dle oceňovací vyhlášky a výši nájemného jako procentní podíl z ceny nemovité věci, tzv. simulované nájemné a to procentního podílu ceny nemovitých věcí. Znalec uvedl, že roční podíl z ceny pozemků se u obvyklého nájemného v závislosti na možném způsobu využití daného pozemku pohybuje v následujících relacích: 12 % – 20 % pro parkoviště, supermarkety, čerpací stanice a autobazary, 10 % - 15 % administrativní budovy, obchodní domy, 5 % - 10 % drobné podnikání, 3 % - 6 % nemovitosti pro bydlení a rekreaci, 3 % - 5 % nemocnice, školství, nevýdělečná činnost, méně než 3 % pak zemědělství (pole, louky, lesy). Tedy uváděných 12 % - 20 %, jak uvedla žalobkyně pro parkoviště, supermarkety, čerpací stanice, autobazary, je procentním podílem nejvyšším.

8. Se závěry tohoto posudku žalobkyně nesouhlasila, soud proto na návrh žalobkyně zadal znalecký posudek v tomto řízení, v němž ustanovil znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, anonymizováno celé jméno znalce. Znalci bylo uloženo stanovit obvyklou výši nájemného a porovnat své závěry se závěry posudku anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, na který odkazovala ve svých tvrzeních žalobkyně.

9. Z vypracovaného znaleckého posudku číslo anonymizováno celé jméno znalce ze dne 20. 9. 2019 má soud za prokázáno, že znalec použil srovnávací metodu analýzou pronájmu srovnatelných nemovitostí v nedávaném období. Na základě uvedeného srovnání odhadl obvyklou cenu (oceňovaných částí pozemků zastavěných chodníkem a komunikací) zjištěnou srovnávací metodou ve výši 500 Kč za m2. Obvyklé nájemné pak určil znalec vzhledem k využití pozemků jako pozemky veřejné komunikace ve výši 5 % z jejich obvyklé ceny, takto vypočetl nájemné za uvedené období za m2 na 28,02 Kč a stanovil celkové nájemné za žalované období od 18. 11. 2016 do 31. 12. 2017 za 501,80 m2 pozemku ve výši 14 060,44 Kč, zaokrouhleno na 14 060 Kč. K hodnotě obvyklého nájemného zjištěného znalcem příjmení příjmení uvedl, že byl rozdíl způsoben tím, že při oceňování vycházel z ceny obvyklé pozemků zjištěné srovnáním, kdežto znalec příjmení příjmení vycházel z ceny pozemků zjištěné dle cenových předpisů. K porovnání závěrů s revizním znaleckým posudkem číslo zpracovaný pro účely řízení u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka právnická osoba (kde bylo uvedeno, že„ za pozemky veřejné infrastruktury … pro územní celek bylo uplatňováno nájemné ve výši 75 Kč za m2 a rok, což je považováno za jakousi minimální hodnotu při zvažování akceptovatelného rozmezí obvyklé výše nájmu …“), pak znalec uvedl, že předložený posudek se týkal jiného druhu pozemku situovaného v jiné (atraktivnější) lokalitě, kdy se nejedná o srovnatelné pozemky co do druhu, umístění, způsobu využití apod., kdy právnická osoba uvedla, že se jedná o pozemky umístěné„ …..v jedné z nejatraktivnějších lokalit ve městě“. V posudku je pak uvedeno„ … pro územní celek a obec bylo uplatňováno nájemné ve výši 75 Kč za m2, což je považováno za jakousi minimální hodnotu při zvažování akceptovatelného rozmezí obvyklé výše nájmu za hodnocené pozemky …“, nikoliv za pozemky obecně u všech pozemků v rámci územní celek.

10. Pro porovnání se zpracovaným znaleckým posudkem anonymizováno příjmení uvedl, že jeho posudek se týkal komerčně využívaného parkoviště sloužícího k podnikání, oproti tomu jsou dané pozemky bez výdělečné činnosti.

11. Z výpovědi znalce příjmení celé jméno znalce u jednání, má soud za prokázáno, že tento měl k dispozici sedm smluv, smlouvy s převodem komunikace, kdy tyto smlouvy nejsou časté. Má za to, že byla cena dostatečně prokázána těmito smlouvami v porovnání s cenovými mapami a cenovými předpisy, kdy tyto ceny oscilovaly kolem cen zjištěných dle cenových map a cenových předpisů. Znalec uvedl, že cena obvyklá vzniká na trhu, tedy vzniká v důsledku svobodného uvážení subjektů smlouvy a to co je ve smlouvě, je tržní cenou. Není tedy dána tak, že by byla stanovena státní institucí na 500 Kč nebo 1 000 Kč, cena se liší dle konkrétních podmínek. Není rozhodné, zda stranou smlouvy je státní instituce, toto nemá vliv na tvorbu ceny. Při stanovení ceny obvyklého nájemného za m2 nemohl přihlížet, za jakou cenu koupila předmětné pozemky žalobkyně, kdy pokud provádí srovnání pro určení výše obvyklé ceny, nemůže vycházet z prostého aritmetického průměru, není možné ji provádět v jakémkoliv porovnání, kde má být stanovena cena za předmětný pozemek, ale musí srovnávat cenu jiných pozemků. Kupní cenu nelze použít ke srovnání ceny, neboť převážná část smlouvy zahrnuje stavební pozemky a pouze část této smlouvy představuje pozemky, které jsou pod komunikací, přičemž v kupní smlouvě není toto žádným způsobem odlišeno, jaká cena by byla sjednána za pozemky pod komunikací a jaká cena za pozemky stavební, kdy se jedná o zcela rozdílné ceny. Ceny stavebních pozemků v dané lokalitě odhadoval na 1 800 Kč až 2 000 Kč za m2, pokud by hodnotil stavební pozemky cenou 2 000 Kč za m2, pak při jejich rozloze by cena pozemku pod komunikací představovala položku 0 Kč.

12. Dodatkem ke znaleckému posudku ze dne 28. 5. 2020 anonymizováno celé jméno znalce má soud za prokázáno, že posudek anonymizováno obec, na který odkazovala žalobkyně, oceňoval předmětný pozemek cenou zjištěnou dle cenových předpisů, takto byl i realizován převod tohoto pozemku. Přepočítal pak cenu předmětného pozemku v katastrální uzemí v jednotlivých letech v m2 a uvedl, že tato smlouva i znalecký posudek potvrzují jeho závěry uvedené v posudku číslo a v zaslaném vyjádření ze dne 12. 1. 2020 tak, že převody pozemků pod komunikacemi se realizují na trhu omezeně a pokud ano, pak převážně mezi institucemi státu a samosprávy, případně jejich organizacemi; ceny pozemků odpovídají cenám zjištěným dle cenových předpisů případně cenám v cenové mapě stavebních pozemků; cena zjištěná dotčených pozemků parc. číslo v roce 2017 činí 238,95 Kč za m2; ceny pozemků pod komunikacemi v rámci obec v čase klesají.

13. Soud vzal za prokázánu obvyklou cenu nájemného předmětných částí pozemků dle znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce a jeho závěrů, kdy rozhodl, že nebude provádět další, revizní znalecký posudek, jak navrhovala žalobkyně z důvodu, že tento považoval za nadbytečný a zbytečně by docházelo k navyšování nákladů řízení. Soud nemá důvod pochybovat o odbornosti a správnosti závěrů znaleckého posudku znalce příjmení celé jméno znalce po jeho doplnění a výslechu znalce u jednání. Námitky žalobkyně ke znaleckému posudku považuje soud za nedůvodné.

14. Soud považuje za odůvodněné závěry znalce, že cena pozemků stavebních v dané lokalitě je řadově mnohem vyšší než cena pozemků pod pozemní komunikací, které nemají žádnou ziskovost, nelze tyto nijak komerčně využít. Soud považuje za správné vyjádření znalce s ohledem na atraktivnost lokality, kdy je zřejmé, že znalecký posudek ve věci spisová značka se týkal nemovitosti v centru obec, naopak předmětné nemovitosti jsou mimo centrum, v obec část obce, nejedná se o atraktivní lokalitu, a pokud bylo poukazováno na závěry posudku zpracovaného anonymizováno příjmení o tom, že v případě např. u parkoviště obvyklá výše nájemného tvoří 20 % z ceny pozemku ročně, pak soud z tohoto posudku konstatoval, že se jednalo o nejvyšší uvedený roční podíl z ceny pozemků, tj. 12 % - 20 % pro parkoviště, supermarkety, čerpací stanice, a až zatím byly s cenou 10 % - 15 % administrativní budovy, obchodní domy, 5 % - 10 % drobné podnikání, 3 % - 6 % nemovitosti pro bydlení a rekreaci, 3 % - 5 % nemocnice, školství, nevýdělečná činnost, méně než 3 % zemědělství (pole, louky, lesy). Ve všech těchto případech jedná o možné ekonomické využití těchto pozemků pro podnikání, pro obchodní činnost, pro správní činnost, zemědělství, z toho parkoviště, supermarkety, čerpací stanice byly hodnoceny v ročním podílu nejvýše, naopak pozemky, které jsou zastavěny silnicí, komunikací, chodníkem, nemohou nést žádný ekonomický prospěch (naopak je třeba do těchto investovat, tj. do oprav povrchu komunikace a chodníků), žádný ekonomický prospěch toto nepřináší a nemůže tedy toto nájemné být ve vyšším %podílu než ostatní shora uvedené pozemky, ale naopak. Námitky žalobkyně ke znaleckému posudku tedy hodnotil soud jako nedůvodné a další dokazování revizním znaleckým posudkem již nepřipustil. Soud vycházel ze závěrů znalce a hodnoty zde stanoveného obvyklého nájemného za zastavěné části předmětných pozemků, která byla za dané období stanovena ve výši celkem 14 060 Kč, odečetl již uhrazenou částku žalovaným, tj. 9 447,94 Kč a zavázal zaplatit žalovaného rozdíl, tj. 4 612,06 Kč, kdy tato výše bezdůvodného obohacení za užívané části předmětných pozemků bez právního důvodu dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dosud uhrazena nebyla. Současně k této dlužné částce v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. přiznal žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy v této době, tj. od data 17. 1. 2018 byl již žalovaný v prodlení se splněním peněžitého dluhu, kdy k tomuto datu plnil částečně, poté, kdy byl žalobkyní vyzván k zaplacení bezdůvodného obohacení, tyto skutečnosti byly mezi stranami nesporné. Ve zbytku, co do částky 28 111,81 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z této částky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, kdy v tomto rozsahu výše bezdůvodného obohacení na straně žalované prokázána nebyla.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl žalobce s žalobou úspěšný co do částky 4 612,06 Kč, neúspěšný co do částky 28 111,81 Kč, žalobkyně byla tedy úspěšná co do 14 % ve vztahu k původně žalované částce 32 723,87 Kč, neúspěšná co do 86 %. Po odečtení úspěchu a neúspěchu, tj. 86 % - 14 % = tj. 72 %, bylo žalovanému, který byl ve sporu procesně úspěšnější, přiznáno 72 % náhrady nákladů řízení. Tyto představují 6x paušální náhradu po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za tři podání (sepsání odporu, dvakrát písemné vyjádření) a třikrát účast u jednání, tj. 6 x 300 Kč = 1 800 Kč. Z toho pak 72 % činí 1 296 Kč. Tuto částku byla žalobkyně zavázána zaplatit žalovanému.

16. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě soud platil na nákladech řízení, na znalečném, částku za vyhotovení znaleckého posudku, účast znalce u jednání a doplněk znaleckého posudku, které byly pravomocně přiznány a znalci vyplaceny, a to 12 782 Kč, 3 816 Kč a 3 812 Kč, celkem 20 410 Kč. Podle úspěchu ve věci byl tedy žalovaný, který byl ve sporu převážně procesně úspěšný, zavázán zaplatit 14 % těchto nákladů, tj. 2 857,40 Kč; žalobkyně, která byla ve sporu procesně neúspěšná, pak má platit 86 % těchto nákladů, tj. částku 17 552,60 Kč, od této byla odečtena již uhrazená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč a zbývá tak zaplatit 7 552,60 Kč Tyto náklady řízení státu byli žalobkyně i žalovaný zavázáni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě.

17. Lhůta k plnění byla ve všech nárocích stanovena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.