81 C 65/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 500 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 10 500 Kč se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 12. 2022 a vedenou u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované s účinností od 1. 4. 2022 a současně se domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost vrátit mu výživné ve výši 10 500 Kč za období říjen 2021 až duben 2022 z titulu neoprávněného obohacování. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 21. 12. 2022 bylo řízení o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 10 500 Kč, představující výživné za období říjen 2021 až duben 2022, v souladu s ust. § 112 odst. 2 občanského soudního řádu vyloučeno k samostatnému řízení.

2. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě vedené pod sp. zn. , spisová značka, uznala, že nárok od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 jí nenáleží, vzhledem k tomu, že v té době byla evidována jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. V části, ve které žalobce po ní požaduje vrátit vyplacené výživné za říjen 2021 až duben 2022 tento nárok neuznává, když od 1. 9. 2021 do 30. 3. 2022 byla studentem střední školy, plnila si studijní povinnosti a výživné jí za toto období plně náleží a není povinna jej vracet.

3. Žalobce v podáních z 26. 5. 2024 a 23. 6. 2024 doplnil, že zákon stanoví povinnost poskytování výživy nezletilým ale i zletilým osobám, které se připravují na své budoucí povolání pravidelným studiem, což v případě zletilé žalované v dané době nelze aplikovat. Žalovaná záměrně a z vlastní vůle do školy nechodila a tím pádem pozbyla práva na poskytování výživného. Žalovaná se v době, kdy by jí bylo poskytováno výživné od září 2021 do 4/2022 na své povolání zcela záměrně nepřipravovala. Bez důvodu neplnila své povinnosti vůči škole a do školy de facto ani nedocházela. Požívala jen statutu studenta ve vztahu k platbám sociálního a zdravotního pojištění. Je přesvědčen, že jen pasivní přihláška ke studiu a registrace u školy k oprávnění pobírání výživného nestačí. Žalované tak byly neoprávněně vyplaceny částky ve výši 15 000 Kč., právnická osoba, souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobce neúčast u jednání dne 25. 6. 2024 omluvil s tím, že souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti a žalovaná se k jednání, ke kterému byla řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, P , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že o úpravě poměrů rodičů k tehdy nezletilé žalované bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, ze dne 30. 8. 2018, který nabyl právní moci dne 17. 9. 2018. Tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů k tehdy nezletilé , jméno FO, pro dobu po rozvodu manželství a to tak, že nezletilá byla svěřena do péče matky a otec se zavázal platit na výživu nezletilé částku 1 500 Kč měsíčně s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, ze dne 6. 11. 2018 bylo rozvedeno manželství rodičů tehdy nezletilé žalované , Jméno žalobce, a , jméno FO, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 11. 2018.

6. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, C 490/2022 bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 9. 3. 2023, který nabyl právní moci dne 27. 4. 2023, byla zrušena vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, ze dne 30. 8. 2018, č. j. , spisová značka, částkou 1 500 Kč měsíčně za období od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 a dále byla žaloba žalobce na zrušení vyživovací povinnosti žalované zamítnuta za období od 1. 9. 2022. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že k datu 31. 3. 2022 bylo ukončeno studium žalované na , právnická osoba, a podnikání, , adresa, , příspěvková organizace. Soud dále odůvodnil, že je vázán žalobním návrhem a vzhledem k tomu, že žalobce navrhoval vyživovací povinnost zrušit od 1. 4. 2022, nemohl se zabývat tím, zda vyživovací povinnost žalobce k žalované případně neskončila k dřívějšímu datu.

7. Z listiny vybrané pohyby na účtu, číslo účtu , č. účtu, ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, s názvem , Jméno žalované, byla odeslána 26. 7. 2021 částka 1 500 Kč s poznámku výživné 08/2021, dne 7. 7. 2021 částka 2 000 Kč s poznámkou výživné 07/2021 a dne 7. 6. 2021 částka 1 500 Kč s poznámkou výživné 06/2021.

8. Z listiny historie platby, individuální profil - , Jméno žalobce, bylo zjištěno 5 operací s popisem , Anonymizováno, , vs: , var. symbol, , když dne 6. 3. 2022 byla odeslána částka 1 500 Kč s popisem 3/2022, dne 31. 1. 2022 částka 1 500 Kč s popisem 2/2022, dne 2. 1. 2022 částka 1 500 Kč s popisem , Anonymizováno, leden 2021, dne 7. 12. 2021 částka 2 000 Kč s popisem výž. 12/2021 a dne 7. 11. 2021 částka 500 Kč s popisem jízdné.

9. Z potvrzení o provedení transakce mBank s.a. s datem vystavení potvrzení 23. 12. 2022 bylo zjištěno, že z účtu číslo , č. účtu, , odesílatel , Jméno žalobce, byly na účet , č. účtu, , příjemce , Anonymizováno, , odeslány částky 2 000 Kč dne 7. 12. 2021 se zprávou pro příjemce výž. 12/2021, 1 500 Kč dne 2. 1. 2022 se zprávou pro příjemce , Anonymizováno, leden 2021, 1 500 Kč dne 31. 1. 2022 se zprávou pro příjemce 2/2022, 1 500 Kč dne 6. 3. 2022 se zprávou pro příjemce 3/2022, 2 000 Kč dne 5. 9. 2021 se zprávou pro příjemce převod září, 1 500 Kč dne 2. 10. 2021 se zprávou pro příjemce výživné 10/2021, 5 000 Kč dne 31. 10. 2021 se zprávou pro příjemce výživné 11/2021.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce se domáhal po žalovaná zaplacení částky 10 500 Kč představující výživné za období říjen 2021 až duben 2022, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení je v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. upraveno v § 2991 a následující a to tak, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě bylo prokázáno, že o vyživovací povinnosti žalobce k žalované bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, , který nabyl právní moci dne 17. 9. 2018, kdy byla vyživovací povinnost na základě dohody rodičů na dobu po rozvodu manželství stanovena částkou 1 500 Kč. S ohledem na řízení o rozvod manželství rodičů tehdy nezletilé žalované , Jméno žalobce, a , jméno FO, toto rozhodnutí nabylo účinnosti dne 6. 11. 2018. O vyživovací povinnosti žalobce žalované bylo následně rozhodováno až v souvislosti s návrhem žalobce na zrušení vyživovací povinnosti, a to rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , který nabyl právní moci dne 27. 4. 2023. Tímto rozhodnutím byla vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušena za období od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022. Z titulu vydání bezdůvodného obohacení tak soud mohl nárok žalobce posuzovat pouze za měsíc duben 2022, když v předchozím období nadále trvala vyživovací povinnost žalobce k žalované a pokud žalobce výživné platil, nejednalo se o plnění bez právního důvodu případně plnění z právního důvodu, který odpadl, neboť za období říjen 2021 až březen 2022 soudem stanovená vyživovací povinnost žalobce k žalované nebyla zrušena. Důvodná tak mohla být žaloba pouze v části, kterou se žalobce domáhal vrácení výživného za duben 2022, když tak jak bylo již konstatováno shora, od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 byla pravomocně vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušena. Žalobce však v řízení neprokázal, že by výživné za duben 2022 žalované zaplatil a že ohledně částky výživného zaplaceného za duben 2022 se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalobce do spisu založil doklady ohledně plateb výživného, když poslední doklad prokazující platbu z účtu žalobce na účet žalované je doklad o transakci z 6. 3. 2022. U této transakce je uvedená zpráva pro příjemce 3/2022. Porovnáním ostatních dokladů o provedené transakci z účtu žalobce na účet žalované vyplývá, že ve zprávě pro příjemce je zpravidla uvedeno výž. případně výživné s označením měsíce a roku. Pokud tedy na transakci z 6. 3. 2022 ve zprávě pro příjemce je uvedeno 3/2022, pak nutno učinit závěr o tom, že tato platba představuje placení výživného částkou 1 500 Kč na březen 2022. Žalobce tak v řízení neprokázal, že výživné za duben 2022 žalované skutečně zaplatil. Žalobce byl k jednáním ve dnech 4. 4. 2024 a 25. 6. 2024 předvolán s dokladem o zaplacení výživného za duben 2022, tento doklad nedoložil. Žalobce se jednání 25. 6. 2024 neúčastnil, nemohl tak být ze strany soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 občanského soudního řádu a vyzván k navržení důkazu k prokázání tvrzení, že výživné za duben 2022 žalované zaplatil. Soud podotýká, že byl připraven žalobci toto poučení poskytnout. Soud tedy uzavírá, že za období od října 2021 do března 2022 žalobce v řízení neprokázal, že odpadl důvod k placení výživného, když za toto období jeho vyživovací povinnost nebyla zrušena a za duben 2022 žalobce v řízení neprokázal, že výživné částkou 1 500 Kč žalované zaplatil, byť za tento měsíc byla jeho vyživovací povinnost zrušená a neprokázal tedy, že v rozsahu částky 1 500 Kč se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Ze všech těchto důvodů byla tedy žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že žalované, která byla v řízení zcela procesně úspěšná a měla by dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení, s řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

12. Soud nerozhodoval o přenosu poplatkové povinnosti na žalovanou, neboť žalobce byl od placení soudních poplatků osvobozen, když žalovaná byla v řízení zcela procesně úspěšná a nejsou tak splněny podmínky § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.