10 C 296/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1/ celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2/ celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 3/ celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1., 2., 3. jsou povinni zaplatit žalobkyni každý z nich částku ve výši 13 125 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části, tj. co do částky 410 625 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným 1., 2., 3. náklady řízení ve výši 173 276 Kč k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [jméno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobou doručenou soudu dne 18. 12. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaných 1., 2., 3. (dále jen„ žalovaní“) zaplacení částky 450 000 Kč. Tvrdila, že je pozůstalou manželkou po panu [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“), který byl před svou smrtí výhradním vlastníkem nemovitosti, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, v části [územní celek], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] zapsaných pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“). V rámci pozůstalostního řízení po zůstaviteli se stali podílovými spoluvlastníky nemovitostí žalobkyně a žalovaní, přičemž každý z nich v podílu id. ¼. Za trvání manželství žalobkyně a zůstavitele došlo ke značnému zhodnocení nemovitostí, a to jak ze společných prostředků manželů, tak z výhradních prostředků žalobkyně, které obdržela z prodeje své nemovitosti ve výši 450 000 Kč. Z těchto prostředků následně vložila do nemovitosti zůstavitele minimálně částku ve výši 300 000 Kč, a to na výstavbu chovatelského zařízení, které se nachází na předmětných pozemcích. Vzhledem ke skutečnosti, že ze ¾ šlo o zhodnocení cizí věci, jedná se v částce 225 000 Kč o bezdůvodné obohacení, k jehož vydání jsou povinni žalovaní. V průběhu trvání manželství současně došlo k několika rekonstrukcím, na které si žalobkyně vzala úvěry, a které následně splatila, přičemž tyto úvěry i prostředky ze kterých byly splaceny, náležely do SJM zůstavitele a žalobkyně. Konkrétně se jednalo o úvěr ve výši 130 000 [právnická osoba], [číslo] k jehož splacení došlo v roce 2013 Tyto prostředky byly použity na rekonstrukci obývacího pokoje a výstavbu krbu v nemovitosti. Další úvěr ve výši 105 000 Kč u [právnická osoba], č. [bankovní účet], byl použit na nová okna a parapety v nemovitosti a byl doplacen v roce 2014. Další půjčka byla splacena panu [jméno] [celé jméno žalovaného], bratrovi zůstavitele, který poskytl zůstaviteli a žalobkyni částku ve výši 140 000 Kč, která byla také použita na rekonstrukci nemovitostí. Žalobkyně současně za zůstavitele uhradila splátky úvěru výši 86 000 Kč, tento úvěr si vzal zůstavitel ještě před uzavřením manželství na výstavbu domu. Vzhledem k tomu, že výše uvedené prostředky náležející do SJM zůstavitele a žalobkyně byly použity na výhradní majetek zůstavitele, jde opět o bezdůvodné obohacení žalovaných, a to ve výši ¾ z ½ výše uvedených prostředků, tedy v částce 172 875 Kč. Žalobkyně argumentovala tím, že je nezbytné nechat vypracovat znalecký posudek, kterým bude určena hodnota nemovitosti před provedenými rekonstrukcemi, které byly hrazeny ze společných prostředků manželů a výhradních prostředků žalobkyně a hodnota nemovitostí po provedených rekonstrukcích ke dni zániku společného jmění manželů, tedy ke dni smrti zůstavitele dne [datum]. V důsledku provedených investic byla nemovitost výrazným způsobem do dne zániku společného jmění zhodnocena, a z toho důvodu žalobkyně požaduje po žalovaných částku ve výši 450 000 Kč. Ze strany zůstavitele došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, přičemž na žalované jako na dědice zůstavitele přešla povinnost vypořádat pasiva pozůstalosti, mezi které právě pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení patří. 2 V průběhu řízení k výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že své výlučné prostředky ve výši 300 000 Kč vynaložila v období od jara 2003 do konce roku 2003 na investice do předmětných nemovitostí, a to na zhotovení půdní vestavby, v rámci které byly vytvořeny 3 nové zateplené místnosti, včetně zateplení celé půdy, dostavbu chovatelských zařízení včetně napojení topení do chovatelských zařízení, kompletní rekonstrukci terasy v budově, kde byla položena nová dlažba a nové zábradlí, výstavbu nového schodiště v budově, rekonstrukci topení, pořízení nového kotle, napojení vody ze studny do budovy a zhotovení nové kuchyně. Z úvěru poskytnutého [právnická osoba] ve výši 130 000 Kč byla v roce 2008 hrazena rekonstrukce obývacího pokoje spočívající ve výstavbě krbu, včetně krbové vložky a obložení obývacího pokoje dřevem. Úvěr ve výši 105 000 Kč byl poskytnut na základě Smlouvy o úvěru ze stavebního spoření s účtem č. [bankovní účet] ze dne 21. 8. 2013, přičemž prostředky z úvěru byly použity na výměnu oken v nemovitosti, včetně nových parapetů, a to v říjnu 2013. Půjčka ve výši 140 000 Kč byla poskytnuta bratrem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] na základě ústní smlouvy o zápůjčce, přičemž zápůjčka byla splácena žalobkyní z jejího účtu č. [bankovní účet] nejprve postupně v devíti splátkách v celkové výši 40 000 Kč v období od dubna 2014 do konce roku 2014, a následně v dvaceti pravidelných splátkách v celkové výši 100 000 Kč, a to v období od prosince 2015 do podzimu 2017 Tyto finanční prostředky byly použity na novou fasádu budovy zhotovovanou v roce 2014. Ohledně úvěru zůstavitele [celé jméno žalovaného] ve výši 86 000 Kč žalobkyně upřesnila, že jde o úvěr, který si zůstavitel vzal na výstavbu budovy již v 80. letech, přičemž následně se úvěr splácel po malých splátkách ve výši 400 Kč, úvěr byl splácen minimálně od roku 1998, kdy spolu žalobkyně a zůstavitel začali žít ve společné domácnosti a úvěr byl doplacen až po uzavření manželství. 3 Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Argumentovali tím, že skutková tvrzení žalobkyně jsou nesprávná, neúplná, neurčitá a nejsou podložená důkazy či důkazními návrhy. Předmětem posouzení investic do nemovitosti mohou být pouze prostředky vynaložené za trvání manželství, nikoli prostředky vynaložené před uzavřením manželství, jejichž zaplacení se také žalobkyně domáhá. Podle žalovaných nedošlo k vynaložení částky 300 000 Kč žalobkyní do nemovitosti zůstavitele (do chovatelského zařízení), neboť se tak mělo stát ještě před uzavřením manželství (uzavřeno dne 14. 3. 2003), zatímco k výstavbě chovatelského zařízení, a tedy i k případnému vložení prostředků žalobkyně, došlo podle žalobkyně v roce 2002. K tvrzeným úvěrům ve výši 130 000 [právnická osoba] a ve výši 105 000 Kč u [právnická osoba] žalobkyně předložila pouze výpisy z účtů, kterými dokladuje splácení úvěrů, tyto listiny však neprokazují, na jaký konkrétní účel a v jakém rozsahu byly příslušné prostředky vynaloženy na údajnou rekonstrukci obývacího pokoje a krbu a na nová okna a parapety. K tvrzené půjčce od bratra zůstavitele, [jméno] [celé jméno žalovaného], ve výši 140 000 Kč žalovaní namítali, že žalobkyně neprokázala vlastní obsah smlouvy o půjčce a ani na jaký konkrétní účel měly být poskytnuté prostředky použity, žalobkyně pouze tvrdí, že půjčka měla být použita na fasádu a stavební práce. K částce 86 000 Kč žalovaní namítali, že z tvrzení žalobkyně není zřejmé, kdy byl úvěr doplacen a z jakých prostředků, na jaké konkrétní práce byla částka vynaložena. Žalovaní zdůraznili zjevný rozpor mezi částkou 450 000 Kč, kterou žalobkyně po žalovaných požadovala zaplatit a celkovým součtem jednotlivých dílčích nároků, které žalobkyně uplatnila, a který činí 397 875 Kč. Žalobkyně nebrala v potaz ani skutečnost, že žalovaní jsou spoluvlastníky předmětné nemovité věci a případná uložená povinnost k plnění a její výše by tak musela respektovat velikost podílu každého ze žalovaných. 4 Mezi účastníky bylo nesporné, že v rámci pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení], každý z účastníků nabyl do svého vlastnictví mj. ideální ¼ nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a k.ú. [obec]. <i>5 Podle ust. § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.</i> <i>6 Podle ust. § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.</i> <i>7 Podle ust. § 162 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem. Podle odst. 2 nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou- li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.</i> <i>8 Podle ust. § 173 z. ř. s. pasiva pozůstalosti soud objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu pasiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.</i> <i>9 Podle ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle odst. 2 citovaného ust. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Podle odst. 3 může soud též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.</i> 10 Po provedeném řízení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 11 Oddacím listem bylo zjištěno, že žalobkyně a zůstavitel ([celé jméno žalovaného]) uzavřeli manželství dne 14. 3. 2003. 12 Usnesením Okresního soudu v Kolíne č.j. [číslo jednací] ze dne 18. 6. 2019, právní moc dne 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že v rámci řízení o pozůstalosti [celé jméno žalovaného], zemřelého dne [datum], byla schválena dohoda, v rámci které žalobkyně a žalovaní nabyli v pozůstalosti mimo jiné každý id ¼ předmětných nemovitostí. 13 Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že vlastnické právo k nemovitým věcem, a to st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] svědčí žalobkyni a žalovaným, každému v podílu id ¼. 14 Smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] jako bankou a žalobkyní jako klientem dne 23. 7. 2008, bylo zjištěno, že žalobkyni byl bankou poskytnut hotovostní úvěr ve výši 130 000 Kč. 15 Potvrzením o doplacení úvěru [číslo] ze dne 27. 11. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] sdělila žalobkyni, že shora uvedený úvěr ve výši 130 000 Kč byl doplacen dne 16. 7. 2013, na listině je rukou napsáno„ ČS – úvěr rekonstrukce obýváku (krb) – 130 000 Kč“. 16 Smlouvou o úvěru od [anonymizováno] uzavřenou mezi žalobkyní, jako dlužníkem, [celé jméno žalovaného] jako spoludlužníkem a věřitelem [právnická osoba] dne 21. 8. 2013 bylo zjištěno, že věřitel poskytl žalobkyni a zůstaviteli úvěr ze stavebního spoření ve výši 105 000 Kč, a to za účelem: změna, údržba domu, bytu. Z dokladů, které byly předloženy Stavební spořitelně k čerpání úvěru, bylo zjištěno, že doklady zahrnovaly platby za nákup tmelu, oken, dodání a montáž plastových výrobků, vnitřních parapetů, apod. Z žádosti o úvěr od [anonymizováno] bylo zjištěno, že úvěr byl žádán na rekonstrukci rodinného domu na adrese [obec a číslo], zejména rekonstrukce oken a stavební práce. 17 Dopisem ze dne 20. 8. 2014 oznámila Stavební spořitelna [právnická osoba] žalobkyni, že dne 19. 8. 2014 po řádném placení zrušili úvěr č. [bankovní účet]. Na listině je dále rukou napsáno„ [anonymizováno] úvěr – okna + parapety – 105 000 Kč“. 18 Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra zůstavitele, bylo zjištěno, že bratrovi (zůstaviteli) půjčoval peníze několikrát, nejvíce půjčil bratrovi a jeho manželce (žalobkyni) 140 000 Kč v hotovosti na„ barák“, kdy to bylo, nevěděl, tuto půjčku mu v roce 2017 doplatili. S bratrem a jeho manželkou (žalobkyní) se ústně domluvili na tom, že jim peníze, nevybavil si však již, zda se domlouvali na výši splátek, nebo zda způsob splácení nechal na nich. Splátky na půjčku posílala žalobkyně ze svého účtu pravidelně měsíčně. Svědek se domníval, že zapůjčené peníze byly použity na fasádu, že žalobkyně s bratrem dělali novou fasádu, věděl, protože každý týden jezdil kolem jejich domu. Svědek věděl o tom, že v období kdy byl bratr s žalobkyní, tak prováděli zateplení domu, rekonstrukci oken, studny, podkroví a také věděl o tom, že žalobkyně měla peníze z prodeje svého domu. 19 Výpisem z účtu žalobkyně za období od prosince 2015 do října 2017 bylo zjištěno, že z tohoto účtu každý měsíc byla pravidelně odepisována platba 5 000 Kč, na listině rukou napsáno„ Splátky dluhu na fasádu a stavební práce bratru zesnulého [jméno] [celé jméno žalovaného] – 140 000 Kč“. Výpisem z účtu žalobkyně za období od dubna 2014 do prosince 2014 bylo zjištěno, že z tohoto účtu odešla celkem částka 40 000 Kč, a to ve splátkách; u některých plateb byl označen účet„ [příjmení] [jméno]“. 20 Listinou označenou jako„ Prohlášení“ ze dne 28. 12. 2020 bylo zjištěno, že podepsaná osoba [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], prohlásil, že pomáhal s realizací stavebních úprav rodinného domu pana [celé jméno žalovaného] na adrese [adresa žalobkyně], v létě 2003 byla rekonstruována terasa včetně nové podlahy a zábradlí a schodiště v ceně materiálu 85 000 Kč, v létě 2002 bylo vybudováno zázemí pro zvířata v ceně materiálu 75 000 Kč, v průběhu roku 2008 byly prováděny vnitřní úpravy domu, výstavba krbu, opravy v obytných místnostech v ceně materiálu 130 000 Kč, v roce 2011 bylo budováno další chovatelské zařízení v ceně materiálu 50 000 Kč a v létě 2014 bylo realizováno zateplení domu a opravován plot v ceně materiálu 140 000 Kč. Veškerý stavební materiál hradila žalobkyně. 21 Listinou označenou jako„ Čestné prohlášení“ ze dne 5. 10. 2020 bylo zjištěno, že podepsaná osoba [jméno] [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], prohlásil, že je mu známo, že na nemovitosti na adrese [obec a číslo] byly provedeny mimo jiné rekonstrukce, a to v roce 2003 (např. půdní vestavba, topení dostavba chovatelského zařízení), v roce 2008 (rekonstrukce obývacího pokoje a výstavba krb) a v říjnu 2013 (kompletní výměna oken včetně parapetů) s tím, že mu je známo, že uvedené rekonstrukce byly financovány částečně z peněz žalobkyně, které obdržela z prodeje svého domu a částečně z úvěrů, které splácela. Dále bylo uvedeno, že zůstavitel měl úvěr u [obec] spořitelny ve výši 90 000 Kč, který byl splácen až do roku 2008 žalobkyní. 22 Z příjmových pokladních dokladů za období od ledna 1999 do prosince 2001 bylo zjištěno, že žalobkyně, jako družka zůstavitele [celé jméno žalovaného], hradila pravidelně měsíčně splátku 400 Kč na účet [celé jméno žalovaného], a to na úvěr [číslo] u [právnická osoba] 23 Kupní smlouvou ze dne 26. 8. 2002 bylo zjištěno, že žalobkyně a její tehdejší manžel [jméno] [příjmení], prodali nemovitosti za dohodnutou kupní cenu 900 000 Kč s tím, že část kupní ceny 250 000 Kč bude uhrazena na účet žalobkyně. <i>24 Účelem civilního řízení soudního je poskytování spravedlivé ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům, nezbytným předpokladem dosažení tohoto cíle je vždy pravdivé a úplné objasnění skutkového stavu. Civilní sporný proces je založen na systému dvou stran v kontradiktorním postavení. Proti sobě stojí dvě procesní strany, které jsou vzájemnými odpůrci a jež v řízení uplatňují protichůdné zájmy. Strany jsou v prvé řadě povinny rozhodné skutečnosti tvrdit; na skutečnostech, které žádná ze stran nepřednesla a které ani jinak nevyšly v řízení najevo, nesmí soud své rozhodnutí založit. Ohledně právně významných skutečností, které byly protistranou popřeny, proto musí strana zatížená důkazním břemenem učinit důkazní návrhy. Z projednací zásady tedy plyne, že rozhodnutí soudu může spočívat jenom na takových skutečnostech, které strany tvrdily (nebo vyšly v řízení najevo jinak) a které byly popř. prokázány, pokud toho bylo zapotřebí.</i> <i>25 Účastník, který, ač poučen soudem, neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nese – za předpokladu, že jím tvrzená skutečnost nebyla jinak prokázána – nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Stejné následky stíhají toho účastníka, který sice navrhl důkazy o pravdivosti svých tvrzení, avšak hodnocení provedených důkazů soudem vyznělo v závěr, že výsledek dokazování nepotvrdil pravdivost skutkových tvrzení účastníka. Zákon tím vymezuje důkazní břemeno (§ 120 odst. 3) jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, jenž je určován výsledkem provedeného dokazování. Důsledkem toho, že tvrzení účastníka není prokázáno (v tom smyslu, že je soud nemá za pravdivé) ani na základě navržených důkazů, ani na základě důkazů, které soud provedl bez návrhu, je pro účastníka nepříznivé rozhodnutí o věci samé.</i> <i>26 Důkazní břemeno je institutem procesního práva a má také jedině procesní účel. Je institutem, který soudu umožňuje rozhodnout o věci samé v tzv. důkazní nouzi. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé. O důkazní povinnosti a o důkazním břemenu je soud povinen účastníky poučit.</i> 27 V daném případě tíží břemeno důkazní a břemeno tvrzení žalobkyni, která aby byla ve věci úspěšná, musí prokázat, že tvrzené finanční prostředky byly skutečně vynaloženy na jí uváděný účel, který je nutno blíže specifikovat, a že se jedná o investice vynaložené v uváděném rozsahu ze společných prostředků na výlučný majetek zůstavitele, a to za trvání manželství. Žalobkyně se nemůže domáhat více, než by se mohla domáhat při vypořádání zaniklého jmění manželů vůči zůstaviteli, pokud by k vypořádání jinak došlo za jeho života. Důkazním břemenem je zatížen manžel (žalobkyně), který vypořádání těchto investic požaduje a bude nucen prokázat, že skutečně k tvrzeným investicím došlo. 28 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně jednak tvrdila, že v průběhu manželství se zůstavitelem uzavřeli u [právnická osoba] úvěrovou smlouvu, na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 105 000 Kč na rekonstrukci oken domu zůstavitele. Předmětný úvěr byl řádně uhrazen v roce 2014 Tyto skutečnosti žalobkyně v rámci řízení prokázala (jednak úvěrovou smlouvou, čerpáním úvěru a listinami, na základě kterých byl úvěr vázaný na rekonstrukci domu zůstavitele vyplacen). Za trvání manželství žalobkyně a zůstavitele tedy došlo k vložení společných finančních prostředků ze SJM na výlučný majetek zůstavitele (dům [adresa] v [obec]) a při zániku manželství (v daném případě SJM zaniklo smrtí zůstavitele dne 29. 9. 2018) má žalobkyně jako manželka nárok na vypořádání toho, co ze společného jmění bylo vynaloženo za trvání manželství na výlučný majetek druhého manžela. Úvěr ve výši 105 000 Kč byl uhrazen ze společných prostředků (SJM), žalobkyně má tedy po žalovaných, kteří v rámci pozůstalostního řízení nabyli každý v podílu ¼ předmětný dům [adresa] v [obec], právo po každém z nich požadovat ¼ z částky odpovídající jedné polovině úvěru, tj. 13 125 Kč. Soud tedy zavázal každého ze žalovaných povinností zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 125 Kč, neboť jako dědicové po zůstaviteli (zemřelém manželovi žalobkyně) jsou v rámci zaniklého SJM k tomuto vypořádání zavázáni (odpovídají za dluhy zůstavitele). Ve zbývající části, tj. co do částky 410 625 Kč, se žalobkyni nepodařilo prokázat její tvrzení, že jednak vložila do výlučného majetku zůstavitele své výlučné finanční prostředky, a to jak před manželstvím, tak i za jeho trvání a dále se jí nepodařilo prokázat své tvrzení, že za zůstavitele uhradila úvěr, který mu byl poskytnut ve výši 86 000 Kč ještě v době před uzavřením manželství. Ohledně společných finančních prostředků, které měly být použity na výhradní majetek zůstavitele, žalobkyně svoji důkazní povinnost nesplnila. U úvěru u [právnická osoba] ve výši 130 000 Kč žalobkyně sice tvrdila, že úvěr byl použit na rekonstrukci obývacího pokoje a krbu v nemovitosti zůstavitele, toto své tvrzení však nijak neprokázala, prokázáno bylo pouze to, že úvěr byl skutečně žalobkyni za trvání manželství poskytnut a byl také splacen, ale jakým způsobem byly předmětné finanční prostředky použity, prokázáno nebylo. To samé se týká i půjčky ve výši 140 000 Kč od bratra zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], existence půjčky prokázána byla, prokázáno bylo také to, že půjčka byla řádně splacena, avšak nebylo opět prokázáno, jakým způsobem bylo s půjčkou naloženo, a zda skutečně byly tyto finance vynaloženy pouze na výlučný majetek zůstavitele. 29 S ohledem na výše uvedené nezbylo soudu nic jiného, než žalobu co do částky 410 625 Kč jako nedůvodnou zamítnout, neboť žalobkyně, i přes opakované poučení soudem dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., svoji důkazní povinnosti nesplnila. 30 Pro úplnost soud dodává, že při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů je každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Ze žádného zákonného ustanovení však nevyplývá, že by při vypořádání mohlo být přihlíženo k tomu, co jeden z manželů vynaložil ze svého na oddělený majetek druhého z nich (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2027/2010). 31 S námitkou promlčení vznesenou žalovanými ve vztahu k dílčím nárokům žalobkyně týkajících se částek 300 000 Kč a 86 000 Kč (dle tvrzení žalobkyně se jednalo o její výlučné finanční prostředky, které vynaložila na výlučný majetek zůstavitele), resp. příslušných alikvotních podílů, se soud neztotožnil, neboť s odkazem na ustálenou judikaturu lze konstatovat, že počátek běhu subjektivní lhůty pro uplatnění nároku žalobkyně lze stanovit ke dni úmrtí zůstavitele, neboť do té doby byly finanční prostředky žalobkyní vynakládány na základě právního důvodu, kterým byla vzájemná dohoda účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti /což následně vedlo i k uzavření manželství/, na jejímž základě se žalobkyně jako investující osoba podílela na stavebních úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1374/2018). 32 Návrh žalobkyně na provedení důkazu svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], návrh žalobkyně na provedení důkazu výpisem z úvěrového účtu zůstavitele č. [bankovní účet] a návrh žalobkyně na provedení důkazu znaleckým posudkem na zhodnocení ceny nemovitosti před rekonstrukcí a po ní, soud jako nadbytečné zamítl. Shora označení svědci měli potvrdit, že rekonstrukce na nemovitosti zůstavitele za trvání manželství proběhla, ale jaké finanční prostředky na rekonstrukce byly vynaloženy, by z logiky věci v rámci své svědecké výpovědi jen těžko prokázali. Úvěrovým účtem uvedeným shora by byly zjištěny pouze platby na tento úvěr a s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala své tvrzení ohledně vynaložení tvrzených finančních prostředků, jeví se jako nadbytečný také důkaz na vypracování znaleckého posudku na ocenění investic do nemovitosti zůstavitele. 33 Jelikož žalovaní byli v řízení úspěšnější, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala po žalovaných zaplacení celkové částky 450 000 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 410 625 Kč, žalobkyně byla tedy neúspěšná do výše 91,95 % Náklady řízení zahrnují odměnu advokáta 7 x 8 080 Kč určenou dle § 7 bod 6 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 2 x písemné vyjádření, účast u 3 soudních jednání, kdy odměna za zastupování jednoho žalovaného představuje 56 560 Kč, odměna za zastupování všech žalovaných činí 3 x 56 560 Kč, dále pak paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony shora (tj. 7 x 300 Kč), ztrátu času za cestu k jednání soudu ve výši 18 půlhodin x 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta, paušálních náhrad a ztráty času. Cestovného zástupce žalovaných neúčtoval. Náklady řízení tak celkem představují částku 210 032 Kč a při poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, pak žalovaným soud přiznal náhradu nákladů řízení odpovídající 82,50 %, tj. 173 276 Kč (od úspěchu žalobkyně odečten úspěch žalovaných). Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta žalovaných (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 34 Lhůta k plnění byla ve výroku I. a III. stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.