11 C 223/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 538.581 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 5.830 Kč od 23.5.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 532.751 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 532.751 Kč od 23.5.2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 130.196 Kč k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 8.9.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 538.581 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] 2018 ze dne 16.5.2018, jejímž předmětem bylo dodání a montáž 67 ks garážových vrat a 1 ks ocelových dveří za celkovou cenu 1.233.203 Kč, včetně DPH. Záloha byla uhrazena ve výši 600.000 Kč. V průběhu montáže vrat byly další práce na základě pokynu žalovaného zastaveny, následně žalovaný projevil vůli další již vyrobená garážová vrata nemontovat a strany začaly jednat o vyrovnání, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne 22.5.2019 doplatek v žalované výši a dne 17.5.2020 jej vyzvala k úhradě. Žalovaný vyčíslenou fakturu odmítl. Žalobkyně namítala, že členové SVJ vznáší námitky proti vlastnostem garážových vrat, když požadují vlastnosti, které neodpovídají ani smlouvě o dílo, ani sjednané ceně. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na žalovanou částku ničeho neuhradil. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, nesporoval, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 16.5.2018 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla„ dodávka a montáž 67 ks dvoukřídlích garážových vrat a 1 ks ocelových dveří DST včetně příslušenství dle cenové nabídky [číslo] 2018 ze dne 3.5.2018“. Smluvní cena byla stanovena částkou 1.233.203 Kč, včetně DPH, když žalovaný se zavázal uhradit 50 % ceny díla při podpisu smlouvy. V cenové nabídce jsou uvedeny rozměry a příslušenství garážových vrat, resp. otvoru a cena demontáže stávajících a montáže dodaných vrat a také způsobu montáže„ do otvoru“. V září 2019 začala žalobkyně provádět montáž garážových vrat, ale z její strany došlo ke změně způsobu montáže, oproti dohodnutému postupu, kdy vrata byla na místo„ do otvoru“ montována„ na otvor“, s čím žalovaný nesouhlasil. Toto byl důvod pozastavení prací, když práce pozastavil sám zhotovitel a dopisem ze dne 20.10.2018 o tom žalovaného informoval s tím, že z jeho strany došlo k rozhodnutí o změně způsobu montáže, když při zaměřování stavebních otvorů dostali informaci od někoho z členů společenství vlastníků, že pokud odstraní stávající rám vrat, hrozí nebezpečí propadnutí nadpraží, neboť toto netvoří překlad, ale pouze zdivo. O pozastavení montáže vrat před otvor požádal rovněž žalovaný s tím, že tento způsob montáže nebyl sjednán ve smlouvě o dílo. Způsob montáže vrat před otvor je pro žalovaného nepřijatelný. Žalobkyní zvolený způsob montáže je i jinak vadný, neboť vrata jsou špatně usazená, dveřní křídla vůči sobě vyosená a kříží se, nejsou řádně zapěněná, opracování vrat není standardní, pro montáž nebyl použit výrobcem určený otvor k uchycení, nová futra nepřiléhají těsně k původním a místy jsou vidět průsvity. Vadná a technologicky nesprávná montáž vede ke zkřížení a následným problémům při zavírání vrat. Žalovaný má za to, že ze strany zhotovitele se jedná o podstatné porušení smlouvy o dílo, a proto dopisem ze dne 24.4.2019 od smlouvy odstoupil. Mezi účastníky řízení probíhala smírná jednání, ale k vyřešení věci smírnou cestou nedošlo. Žalovaný setrvává na svém stanovisku, že platně odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené dne 16.7.2018 v důsledku vadného plnění ze strany žalobkyně a podstatného porušení smlouvy o dílo. Současně žalovaný uvedl, že složená záloha ve výši 600.000 Kč kryje vynaložené náklady žalobkyně na poskytnuté plnění. Podáním ze dne 1.3.2021 žalobkyně uvedla k argumentaci žalovaného, která závisí na tvrzení, že byla sjednána montáž vrat do otvoru a následně byla provedena před otvor, když montáž do otvoru není možná z důvodu statiky objektu, na což měl zhotovitel objednatele upozornit, není důvodná. Uvedla, že je připravena provést montáž do otvoru i před otvor dle požadavků žalovaného. Má za to, že dle smlouvy o dílo není předmětem plnění provedení úprav otvoru a je tedy na žalovaném, aby místo pro dílo řádně zajistil a připravil. Žalobkyně namítala, že nedošlo k naplnění smlouvy o dílo z důvodů na straně objednatele a ačkoli žalobkyně vyzvala žalovaného k umožnění montáže vrat do otvoru, žalovaný toto neumožnil, a tedy žalovaný byl ten, kdo zmařil provedení díla, když znemožnil a zakázal montáž vrat do otvoru, nezajistil otvor v montáži a dodatečně prohlásil za nemožné z důvodu statiky a dále zastavil práce. Při jednání soudu dne 3.3.2021 žalovaný uvedl, že ke změně montáže na rám se se zhotovitelem nedohodli, technický postup montáže žalobkyní byl zvolen v rozporu se smlouvou o dílo, v nabídce je od počátku uvedeno, že cena zahrnuje demontáž i montáž vrat a bylo tak na zhotoviteli, aby způsob montáže zpracoval. Zhotovitel zvolil montáž vrat, aniž by se s žalovaným domluvil a zvolil způsob na rám, což není vyhovující a je i v rozporu s instrukcemi prvotního výrobce vrat. Podáním ze dne 9.8.2021 žalobkyně uvedla, že důvodem pro odstoupení od smlouvy žalovaným není způsob montáže, ale údajná absence poučení zhotovitele o nevhodnosti jeho pokynů. Předmětem sporu zjevně není ochota provést montáž vrat do otvoru, ale tvrzená nemožnost takového postupu. Montáž byla provedena podle ujednání písemného i ústního, k žádné změně smlouvy o dílo písemnou formou nedošlo. Samotná smlouva neobsahuje žádné ujednání o způsobu montáže, z cenové nabídky nelze dovozovat ničeho jiného než ceny vrat a souvisejících prací, neboť smlouva o dílo uvádí výslovně pouze montáž a že nedílnou přílohou jsou kalkulační rozpisy ze dne 3.5.2018. Žalobkyní již provedené montáže byly učiněny do otvoru. Podáním ze dne 14.9.2021 žalovaný uvedl, že pokud není ve smlouvě o dílo vymezen předmět díla dostatečně srozumitelně a určitě, pak se může jednat o zdánlivé právní jednání dle § 553 o.z., neboť pokud by nebyla cenová nabídka součástí smlouvy o dílo a nebylo by z ní možné vyvozovat nic jiného než ceny vrat a souvisejících prací, tak pokud jejím smyslem není upravovat způsob montáže vrat, pak smlouva o dílo neobsahuje nejen způsob montáže a technické řešení díla, ale ani místo montáže a technickou specifikaci vrat. Žalovaný namítal, že žalobkyně dopisem ze dne 20.10.2018 uvádí, že„ k rozhodnutí o způsobu změny montáže došlo na popud vašeho spolubydlícího, který při zaměřování stavebních otvorů prohlásil, že pokud se odstraní stávající rám vrat, hrozí nebezpečí propadnutí nadpraží“. Žalovaný dále uvedl, že k zaměřování vrat došlo až poté, co byla podána cenová nabídka a uzavřena smlouva o dílo. Žalovaný si však není vědom, že by jakoukoli změnu odsouhlasil, navíc by bylo třeba písemného dodatku. Podáním ze dne 5.10.2021 žalovaný uvedl, že znění smlouvy o dílo zpracovala a předložila žalovanému žalobkyně, přičemž v předmětu plnění není způsob montáže uveden, je zde pouze odkaz na cenovou nabídku ze dne 3.5.2018, kde je uvedena montáž v otvoru, smlouva neobsahuje žádné ujednání o stavební připravenosti ze strany žalovaného. Při jednání soudu dne 15.9.2021 žalobkyně uvedla, že montáž musela být provedena do otvoru, avšak úplnému zasunutí brání rám původních vrat, tedy část konstrukce je před otvorem, i přesto se jedná o montáž do otvorů. Podáním ze dne 5.10.2021 žalobkyně uvedla, že k použitému způsobu montáže došlo pouze a jedině z důvodu tvrzené nemožnosti odstranit rám původních vrat. Žalobkyně k nákladům dosud vynaloženým v souvislosti s provedením díla uplatnila náklady na dopravu vyrobených vrat vlastním dodávkovým vozidlem Mercedes Vito, [registrační značka] z [obec] do [obec] při ujetí 4 cest á 430 km, celkem 1 720 km při sazbě 7,10 Kč/km, tj. celkem 12.212 Kč, dále byly vynaloženy náklady dle cenové nabídky na montáž již zamontovaných vrat. Při jednání soudu dne 22.11.2021 žalobkyně uvedla, že jí vznikly náklady s montáží dle cenové nabídky a smlouvy o dílo a také s nákupem vrat ve výši 605.830 Kč. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouvu o dílo [číslo] 2018 dne 16.5.2018, jejímž předmětem byla dodávka a montáž 67 kusů dvoukřídlových garážových vrat a 1 kusu ocelových dveří DST včetně příslušenství dle cenové nabídky [číslo] 2018 ze dne 3.5.2018, přičemž cena díla byla stanovena ve výši 1.233.203 Kč, včetně 15 % DPH. Dle cenové nabídky ze dne 3.5.2018 [číslo] 2018 se jedná o výrobky: garážová dvoukřídlá vrata pro st. otvor 2330/2000 + dveře DST [číslo] montáž v otvoru. Dále bylo nesporným, že žalovaný zaplatil žalobkyni zálohu ve výši 600.000 Kč, žalobkyně obdržela od právní zástupkyně žalovaného listinu ze dne 24.4.2019, a že v průběhu montáže garážových vrat došlo k pozastavení montáže díla. Nadále zůstalo mezi účastníky sporné, zda odstoupení od smlouvy je důvodné, příp. jaké skutečné náklady vznikly žalobkyni na předmětném díle do jejího odstoupení a zda má žalobkyně nárok na žalovanou částku či nikoliv. Smlouvou o dílo [číslo] 2018 bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne 16.5.2018 uzavřena smlouva o dílo na dodávku a montáž 67 ks dvoukřídlových garážových vrat a 1ks ocelových dveří DST, včetně příslušenství dle cenové nabídky [číslo] 2018 z 3.5.2018. Termín plnění byl stanoven na září až říjen 2018, celková cena byla sjednána ve výši 1.233.203 Kč, včetně 15 % DPH. Současně bylo sjednáno, že objednavatel se zavazuje zaplatit při podpisu smlouvy 50 % ceny díla a doplatek po předání díla. V bodě 8 bylo ujednáno, že smlouva o dílo může být doplněna nebo změněna písemným dodatkem schváleným a podepsaným oběma smluvními stranami. Nedílnou přílohou této smlouvy jsou kalkulační rozpisy z 3.5.2018. Z cenové nabídky ze dne 3.5.2018 [číslo] 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně pro žalovanou připravila cenovou nabídku na garážová dvoukřídlá vrata pro st. otvor 2330/2000 + dveře DST [číslo] montáž v otvoru s tím, že provedení bude zinková konstrukce vrat, rámy z uzavřených Fe profilů, výplň křídel – trapéz. plech, T-10 v barvě – šedá nebo hnědá (RAL 7035 nebo 8014), vzor svislý pro lis, aktivní křídlo pravé, zateplená, ovládání ruční – zámek + 3 klíče. Jedná se o 67 kusů dvoukřídlích vrat při jednotkové ceně 14.100 Kč a celkové ceně 944.700 Kč, 1 ks vstupních dveří DST při jednotkové ceně 6.610 Kč, příslušenstvím jsou zámek + klíče v ceně vrat, současně byla sjednána demontáž stávajících vrat a montáž vrat v rozsahu 68 ks za jednotkovou cenu 1.780 Kč, celkem 121.040 Kč, dále 15 % DPH, tedy celkem 1.233.203 Kč. Dále bylo uvedeno, že před uzavřením OS je nutné zaměřit stavební otvor, záruka byla sjednána na 24 měsíců, současně byly uvedeny platební podmínky 50 % předem a doplatek fakturou při převzetí. Dopisem ze dne 22.9.2018 žalobkyně nabídla žalovanému možnost vyrovnání výškových rozdílů mezi jednotlivými rámy vrat a dorovnání výškového rozdílu od vrchního rámu vrat až po římsu nad garážemi s tím, že cenový odhad na jedny garážová vrata vychází na 1.800 Kč až 2.000 Kč. Dopisem ze dne 20.10.2018 žalobkyně informovala žalovaného o pozastavení výroby a montáže garážových vrat, když sdělila, že k rozhodnutí o způsobu změny montáže došlo na popud spolubydlícího žalovaného, který při zaměřování stavebních otvorů prohlásil, že pokud se odstraní stávající rám vrat, hrozí nebezpečí propadnutí nadpraží, neboť toto netvoří překlad, nýbrž zdivo. Současně informovala žalovaného, že za určitých opatření je možné vrata montovat do otvoru, když by bylo třeba vyztužení nadezdívky nosnou konstrukcí před vyřezáním zkorodovaných rámů. Dopisem ze dne 24.4.2019 právní zástupkyně žalovaného informovala žalobkyni, že smlouvou o dílo byl ujednán způsob montáže vrat do otvoru, ale v průběhu montáže bylo zjištěno, že zhotovené dílo není v souladu s ujednáním ve smlouvě, již zhotovená vrata do otvoru montovat nelze a byla zahájena jejich montáž před otvor, s čímž žalovaný nesouhlasí a má za to, že se jedná o podstatnou změnu smlouvy o dílo. Namítal, že bylo povinností žalobkyně na takovou skutečnost upozornit bez zbytečného odkladu, tedy již při uzavírání smlouvy, současně uvedl, že jiné řešení montáže žalovaným schváleno nebylo. Vzhledem k tomu, že ze strany žalobkyně nedošlo ke včasnému upozornění na nevhodnost pokynů a žalovaný nemá zájem na jiném řešení z důvodu narušení vzhledu domu i užitných vlastností vrat, kdy se jedná nepochybně o podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně, proto žalovaný od uzavřené předmětné smlouvy o dílo odstupuje. Z podacího archu potvrzeného poštou dne 26.4.2019 bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalovaného zasílala uvedeného dne zásilku adresovanou žalobkyni pod číslem RR940862723. Zprávou pošty ze dne 29.4.2019 bylo prokázáno, že doporučené psaní s podacím číslem RR940862723 CZ bylo doručeno příjemci zásilky dne 29.4.2019. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 538.581 Kč, včetně DPH, dle smlouvy o dílo [číslo] 2018 splatnou dne 3.2.2020. Z tří kusů fotografií (č.l. 72-74) spisu lze vidět prostor, kde se nacházejí jednotlivé garáže, jak jsou tyto osazeny původními garážovými vraty a taktéž jak jsou osazena nová garážová vrata, když původní vrata byla uchycena na pantech a otvírala se ven, nová vrata jsou uchycena rámy na původní rám a přesahují opláštění domu. Při místním šetření konaném dne 7.1.2022 bylo zjištěno, že předmětné garáže se nacházejí na zadní straně bytového domu, u některých je provedena výměna garážových vrat (vyměněno celkem 18 ks vrat), zbývající vrata jsou původní a označena čísly. Při zhlédnutí původních vrat označených číslem 43 bylo zjištěno, že tato jsou dvoukřídlá, usazená v kovovém rámu a připevněna panty z venkovní strany, rám vrat je zapuštěn v plášti domu. Takovýmto způsobem jsou provedena všechna původní garážová vrata. Vedlejší garáž (nyní bez čísla, původně č. 44), je již osazena novými dvoukřídlými vraty, otvírajícími se ven, tyto však přesahují plášť domu o 5 cm (jednatel žalobkyně sdělil, že celkový rám má 6 cm), šíře rámu ve vrchní části je 6 cm. Při pohledu z vnitřní části této garáže je vidět, že nový rám pro nová vrata je přichycen na původní kovový rám šrouby (tex), nový rám snižuje světlou výšku ve stropní části o 4 cm a po stranách o 2 cm z každé strany, přičemž uchycení rámu přesahuje o další 1,5 cm nad nový rám z každé strany. Práh nových garážových vrat je od silnice zvýšen na 3 cm. Naproti tomu práh původních vrat je 2 cm a světlá výška 193 cm, ale světlá výška nových garážových vrat je 189 cm. Při zavření vrat je z vnitřní strany vidět na boku průsvit, vrata jsou přisazena k původnímu rámu. Při pohledu zvenčí na zavřená vrata lze vidět, že nový rám garážových vrat lícuje s původním rámem. K tomuto byly pořízeny soudem fotografie, z nichž jsou patrné uváděné skutečnosti. Z 8 ks fotografií (č.l. 19-21), včetně způsobu uchycení vrat je zřejmé, že některá vrata jsou zkřížena, opracování v koncových částí vrat jsou nedokončena, vrata jsou uchycena k původním futrům, při zavírání některá vrata nedoléhají, při pohledu zboku jsou vrata předsazena před plášť domu. Z připojeného plánku o způsobu uchycení vrat lze zjistit, že tyto mají být umístěny do vnitřní části otvoru. Statickým posouzením možnosti osazení garážových vrat vyšších než je stávající světlá výška zpracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (statik) v březnu 2019 bylo prokázáno, že po prohlédnutí předmětného domu a poskytnutých informací panem [příjmení], který měl provádět stavební dozor předmětného domu, statik konstatoval, že osazení vyšších vrat je možné za předpokladů ověření, zda je použit skutečně nosný profil U240, odstranit vrata i s nadpražím a do takto vybouraného prostoru by se osadila vždy trojice garážových vrat, když ostění i nadpraží by se muselo doplnit např. z lehkých desek KINGSPAN či obdobných. Z pokynů od výrobce týkající se montáže vrat je zřejmý doporučený způsob, jak vrata montovat do otvoru nebo před otvor. Fakturou [číslo] vystavenou dodavatelem [jméno] [příjmení] žalobkyni jako odběrateli bylo prokázáno, že dodavatel vyúčtoval za dodání 57 ks dvoukřídlých vrat a jednoho kusu ocelových dveří DST částku 605.830 Kč s DPH, která byla splatná dne 26.9.2018. Na fotografii (č.l. 63 spisu) jsou vidět vyrobená dvoukřídlá vrata v rámech v počtu 10 ks opřených na nějakém dvoře o dům. Výpisy z účtu žalobkyně za období října až listopadu 2018 a října 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila částky 105.830 Kč dne 1.10.2018, 100.000 Kč dne 3.10.2018, 100.000 Kč dne 6.10.2018, 70.000 Kč dne 5.11.2018, 70.000 Kč dne 31.10.2019, 30.000 Kč dne 8.11.2018, 60.000 Kč dne 26.11.2018, 40.000 Kč dne 29.11.2018, 30.000 Kč dne 12.12.2019 s tím, že platby jsou označeny variabilním symbolem [číslo], vyjma platby z 12.12.2019, která je označena variabilním symbolem [číslo] (k tomu právní zástupce žalobkyně uvedl, že ve variabilním symbolu došlo k překlepu). Předžalobní upomínkou ze dne 17.5.2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě doplatku ve výši 538.581 Kč z titulu uzavřené smlouvy o dílo ve lhůtě do 28.7.2020. Současně upozornil žalovaného na možnost vymáhání částky soudní cestou. Zápisem z jednání ve věci smluvního vztahu„ Výměna garážových vrat“ na domě [adresa] [číslo], ul. [ulice], [obec] ze dne 25.6.2019 bylo prokázáno, že toto proběhlo v advokátní kanceláři právní zástupkyně žalovaného, přítomni byli zástupci žalovaného i jednatel žalobkyně a právní zástupce žalobkyně, kdy úvodem byla konstatovaná současná situace s tím, že byla uzavřena smlouva o dílo, následně došlo k montáži cca 18 ks vrat před otvor, přičemž dalším právním krokem žalovaného je odstoupení od smlouvy o dílo. Jednatel žalobkyně předložil žalovanému kalkulaci celkových nákladů, které byly vynaloženy v souvislosti s předmětnou smlouvou o dílo do 2.7.2019. Účastníci řešili možnost smírného vyřešení sporu s tím, že společenství upozorňuje na to, že lhůta pro rozhodnutí členů mimo konání shromáždění je minimálně 30 dnů. Korespondencí mezi účastníky řízení bylo prokázáno, že žalobkyně i žalovaný se snažili věc řešit smírnou cestou, přičemž žalovaný sdělil, že platně odstoupil od uzavřené smlouvy o dílo z důvodu vadného plnění, žalobkyně nabídla ke smírnému vyřešení, aby žalovaný doplatil částku 297.900 Kč, naproti tomu žalovaný uvedl, že uhradil zálohu 600.000 Kč a tuto považuje za dostačující. <i>Podle § 2586 odst. 1 o.z. se zhotovitel smlouvou o dílo zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstouit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 citovaného ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.</i> <i>Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.</i> <i>Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v převážné části nedůvodná, a proto jí v rozsahu částky 532.751 Kč zamítl a v rozsahu částky 5.830 Kč vyhověl. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že dne 16.5.2018 byla uzavřena smlouvu o dílo [číslo] 2018, jejímž předmětem byla dodávka a montáž 67 ks dvoukřídlových garážových vrat a 1 ks ocelových dveří DST včetně příslušenství dle cenové nabídky [číslo] 2018 ze dne 3.5.2018, přičemž cena díla byla stanovena ve výši 1.233.203 Kč, včetně 15 % DPH a žalovaný se zavázal uhradit 50 % ceny díla při podpisu smlouvy, když uhradil zálohu ve výši 600.000 Kč. V cenové nabídce ze dne 3.5.2018 [číslo] 2018 byla konkretizována garážová dvoukřídlá vrata pro st. otvor 2330/2000 + dveře DST [číslo] s montáží„ v otvoru“. Shora provedenými důkazy bylo pak prokázáno, že nedílnou součástí smlouvy o dílo jsou kalkulační rozpisy ze dne 3.5.2018, smlouva o dílo může být doplněna či měněna pouze písemným dodatkem schváleným a podepsaným oběma smluvními stranami, v rámci cenové nabídky pak byla sjednána i demontáž stávajících vrat a montáž vrat. V průběhu provádění díla žalobkyně pozastavila výrobu a montáž vrat s tím, že dle sdělení„ spolubydlícího“ nelze vybourat původní rám vrat, aby nedošlo ke zborcení. Následně účastníci jednali o možném vyřešení celé věci, byl navržen nový způsob montáže, který by však s sebou nesl vyšší náklady na straně žalovaného, což potvrzoval i statik, a proto ke shodě nedošlo. Žalovaný zjistil, že žalobkyně v rozporu se sjednaným způsobem montáže vrat„ do otvoru“ začala zhotovená vrata montovat„ před otvor“, s tímto způsobem montáže žalovaný nesouhlasil, a proto dopisem ze dne 24.4.2019 odstoupil od předmětné smlouvy o dílo. Žalobkyně nesporovala obdržení této listiny a dle zprávy pošty ji obdržela dne 29.4.2019. Žalobkyně pak vyúčtovala žalovanému doplatek smlouvy o dílo ve výši 538.581 Kč DPH, splatné dne 3.2.2020. Soud provedl dokazování ke způsobu provedení montáže vrat, když zejména z fotografií i místního šetření je zřejmé, že původní vrata jsou usazená v kovovém rámu a připevněna panty z venkovní strany, jejich rám je zapuštěn v plášti domu, naopak nově namontovaných 18 ks garážových vrat přesahují plášť domu o 5 cm, nový rám je přichycen na původní kovový rám šrouby, přičemž nový rám snižuje světlou výšku ve stropní části o 4 cm, z každé strany o 2 cm a dalších 1,5 cm přesahuje nový rám z každé strany z důvodu jeho uchycení. Světlá výška nových garážových vrat je 189 cm, ačkoli původních vrat činila 193 cm. Některá nová vrata jsou zkřížena, při zavírání nedoléhají, opracování koncových částí nejsou dokončena, jsou uchycena k původním futrům a při pohledu z boku je zřejmé, že jsou předsazena před plášť domu. Pokyny výrobce garážových vrat umožňují způsob montáže vrat do otvoru i před otvor a k tomu jsou připojeny plánky způsobu montáže. Žalobkyně v řízení prokázala, že za dodání 57 ks dvoukřídlých vrat a 1 ks ocelových dveří DST uhradila dodavateli částku 605.830 Kč s DPH a to v průběhu října až listopadu 2018 a v říjnu 2019, což vyplývá z výpisů z účtu žalobkyně. Soud se nejprve zabýval otázkou odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo, když dospěl k závěru, že žalovaný platně odstoupil od smlouvy o dílo dopisem ze dne 24.4.2019, který byl žalobkyni doručen dne 29.4.2019, a to z důvodu podstatné změny smlouvy o dílo spočívající ve způsobu montáže garážových vrat, když předmětnou smlouvou byla sjednána montáž vrat„ do otvoru“, ale žalobkyně v průběhu realizace montáže namontovala část vrat„ před otvor“, ačkoli takováto změna nebyla žalovaným odsouhlasena ani nedošlo k uzavření písemného dodatku ke smlouvě o dílo, jak bylo ujednáno ve smlouvě. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o dílo, jejíž nedílnou součástí byla i cenová nabídka, která konkretizovala nejen rozměry vrat, jejich cenu, ale i zvolený způsob montáže, tedy„ v otvoru“. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by došlo k písemné změně smlouvy o dílo ohledně způsobu montáže garážových vrat, naopak uvedla, že k žádnému písemnému ujednání nedošlo. Vzhledem k tomu, že z provedených důkazů má soud za to, že žalobkyně sama zvolila montáž vrat„ před otvor“, čímž porušila sjednanou smlouvu o dílo v podstatné náležitosti, nemá tak nárok na úhradu sjednané ceny díla, když od smlouvy o dílo bylo platně odstoupeno, a může po žalovaném požadovat toliko skutečné náklady, které jí vznikly v souvislosti s předmětnou zakázkou až do doby odstoupení od smlouvy. K tomuto žalobkyně prokázala, že za výrobu předmětných vrat uhradila dodavateli částku 605.830 Kč. Současně požadovala i úhradu dopravy ve výši 12.212 Kč za 4 cesty po 430 km z [obec] (sídla dodavatele) do [obec] (sídlo žalobkyně) vlastním dodávkovým vozidlem [jméno] [jméno] [anonymizováno] [číslo], při sazbě 7,10 Kč. Soud za dané situace dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do částky 5.830 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že na předmětnou smlouvu o dílo do jejího odstoupení vynaložila celkovou částku 605.830 Kč, přičemž žalovaný jí uhradil zálohu 600.000 Kč a k úhradě tak zbývá 5.830 Kč. Soud nepřisvědčil tvrzení žalobkyně o vzniklých nákladech za dopravu ve výši 12.212 Kč, když žalobkyně sice tvrdila, že jí tyto náklady vznikly, uvedla i její výpočet, ale soudu nijak nedoložila, že takové vozidlo je v jejím vlastnictví a uváděné 4 cesty s tímto vozidlem byly skutečně provedeny. Soud pak s ohledem na shora uvedené žalobní návrh ve zbývající části 532.751 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako nedůvodný zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Pro úplnost soud uvádí, že v daném případě nepřisvědčil žalovanému, že by se jednalo o zdánlivé právní jednání dne § 553 odst. 1 o.z., neboť uzavřená smlouva o dílo uvádí, co je předmětem řízení, když současně odkazuje na konkrétní cenovou nabídku, která obsahuje nejen stejný počet dodávky a montáže garážových vrat a dveří, jednotkovou cenu i celkovou cenu vč. DPH, jejich provedení, ale i ujednaný způsob montáže. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci jen nepatrný neúspěch. Náklady žalovaného jsou představovány odměnou advokáta za 10 úkonů právní služby po 10.460 Kč (§ 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 10 x paušální náhradou po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH. Celkem tedy náklady řízení činí 130.196 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.