15 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; anonymizováno celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem sídlem adresa o zaplacení 74 046,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 74 046,19 Kč, částku 1 200 Kč.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 38 202 Kč. 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 74 046,19 Kč (původně i s úrokem z prodlení, ohledně nějž však bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí), b) částky 1 200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2 Tvrdil, že žalovaný v prostorách, které užíval, spotřebovával elektrickou energii a zemní plyn. Náklady za tuto spotřebu byly žalovanému vždy účtovány společností právnická osoba, na kterou byla odběrná místa pro elektřinu a plyn evidována. Tato společnost vystavila žalovanému 10. 1. 2019 fakturu za elektrickou energii spotřebovanou za měsíc prosinec 2018 na částku 11 057,19 Kč se splatností dne 21. 1. 2019. Faktura za plyn spotřebovaný v období od 30. 11. 2018 až 10. 1. 2019 byla vystavena na částku 44 516 Kč se splatností 11. 2. 2019. Za elektrickou energii spotřebovanou za měsíc leden 2019 byla vystavena faktura na částku 18 473 Kč se splatností dne 21. 2. 2019. Ze strany původního věřitele se jednalo jen o přeúčtovávání žalovaným spotřebované elektřiny a plynu v objektu. Elektroměr a plynoměr byly totiž hlášeny na původního věřitele, a to na základě prosby žalovaného, aby se odběrná místa nerušila, ale na žalovaného převedla až po předání nemovitosti. Z předávacího protokolu z 28. 11. 2018 plyne, že od v něm uvedených stavů měřidel (a od uvedeného data) hradí veškerou spotřebu elektřiny a plynu žalovaný ze svého. Pokud byla ze strany dodavatele vystavena faktura v době po 28. 11. 2018 na žalobce, pak šlo o účtování spotřeby učiněné žalovaným a v účtované výši došlo k přeúčtování z žalobce na žalovaného bez jakéhokoli navýšení. Dne 29. 5. 2020 žalovaný písemně uznal výše uvedené dluhy (dále i jen„ předmětná pohledávka“), a to co do důvodu i výše, avšak dluh nezaplatil. právnická osoba byly pohledávky převedeny nejprve na anonymizováno jméno příjmení. Postoupení pohledávek bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 pak byly výše uvedené pohledávky postoupeny z anonymizováno jméno příjmení na žalobce. Postoupení pohledávek bylo žalovanému novým věřitelem (postupníkem) oznámeno datovou zprávou ze dne 25. 3. 2021 i e-mailem dne 25. 3. 2021 na adresu email a email. Oznámení o postoupení bylo dále přiložené i k předžalobní výzvě. 3 Žalovaný v průběhu řízení uváděl, že není žalobcem tvrzeno, z jakého titulu plnění požaduje. Dále tvrdil, že dne 7. 9. 2018 a 11. 3. 2020 uzavřel jako kupující se společností právnická osoba kupní smlouvy na předmětný areál. Převod vlastnického práva k areálu podmiňoval prodávající různými podmínkami, mimo jiné podepsáním uznání dluhu z 29. 5. 2020. To podepsal žalovaný pod velkým tlakem. Tři předmětná vyúčtování se týkají předfakturace energií, tato předfakturace neodpovídá skutečnému odběru. 4 Z uznání dluhu sepsaného 29. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uznal dluh ve výši 74 046,19 Kč vůči společnosti právnická osoba z titulu odebrané elektrické energie spotřebované za měsíc prosinec 2018 v částce 11 057,19 Kč, dále z titulu odebraného zemního plynu v období od 30. 11. 2018 až 10. 1. 2019 v částce 44 516 Kč a elektrické energie spotřebované za měsíc leden 2019 v částce 18 473 Kč. 5 Z oznámení o postoupení pohledávek z 16. 10. 2020 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba sepsala oznámení o postoupení předmětné pohledávky na anonymizováno jméno příjmení. Na listině je uvedeno rukou psané prohlášení, že listina byla převzata (žalobce tvrdil, že oznámení převzal jednatel žalovaného, žalovaný toto nijak v rámci svých tvrzení ani v rámci provádění důkazu touto listinou nesporoval). 6 Z oznámení o postoupení pohledávek z 18. 3. 2021 bylo zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení sepsal oznámení o postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Z e-mailu z 25. 3. 2021 odeslaného jméno příjmení na adresy email a email bylo soudem zjištěno, že jméno příjmení oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce, podání nese označení„ Oznámení o postoupení anonymizováno právnická osoba na anonymizováno celé jméno žalobce). Podání mělo obsahovat i přílohu – oznámení jako takové. 7 Z obálky podané k poštovní přepravě 25. 3. 2021 bylo zjištěno, že z advokátní kanceláře zástupce žalobce odešla žalovanému doporučená zásilka, již si nepřevzal. 8 S ohledem na skutečnosti uvedené ve vyjádření žalovaného soud žalovaného ve smyslu § 118a občanského soudního řádu poučil, že bude muset nabídnout a dostatečně označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 9 Žalovaný na poučení nereagoval. Pouze v závěrečném návrhu uvedl, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Nebylo totiž prokázáno, že by„ mezivěřitelem“ příjmení oznámil postoupení pohledávky na žalobce. Pokud žalobce tvrdí, že věřitel příjmení oznámil postoupení e-mailem, tak takový nebyl žalovanému doručen. Pokud by snad byla aktivní legitimace žalobce dána, tak žalobce netvrdil, z jakého právního titulu předmětnou pohledávku požaduje. 10 Pokud jde o aktivní legitimaci žalobce, tak dle soudu byly splněny podmínky pro to, aby se žalobce stal věřitelem žalovaného a tedy aby se mohl domáhat tvrzené pohledávky. Žalovanému totiž bylo původním věřitelem (právnická osoba) i věřitelem příjmení oznámeno postoupení pohledávky na nového věřitele. Oznámení o postoupení pohledávky z postupitele příjmení na žalobce oznámil žalovanému tento postupitel, a to e-mailem (na adresy, které žalovaný uvádí v rámci své webové prezentace). Už ze samotného označení e-mailových zpráv z 25. 3. 2021 je jasný obsah oznámení (notifikace postoupení pohledávky za žalovaným z věřitele příjmení na žalobce). Poštou zaslanou zásilku (předžalobní výzvu, která rovněž obsahuje notifikaci o tom, že novým věřitelem je žalobce) si žalovaný nevyzvedl. To je však bez významu, neboť mu zásilka byla doručována na adresu jeho sídla. Tedy se tyto úkony dostaly do dispozice žalovaného. 11 Dlužno dodat, že i kdyby snad bylo zpochybňováno oznámení formou e-mailu, tak ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 3. 2021 (ve spise na č.l. 55) vyplývá, že došlo k převodu předmětných pohledávek z anonymizováno příjmení na žalobce, přičemž tato smlouva je dle soudu platná. 12 Pokud žalovaný v závěrečném návrhu uváděl, že postoupená pohledávka nebyla žalobcem v žalobě specifikována, tedy jeho tvrzení nejsou úplná, tak v tomto ohledu nelze dát žalovanému za pravdu. Již tvrzení obsažená v žalobě jsou dle soudu dostatečná pro projednání věci a rozhodnutí (viz bod I. žaloby) a navíc byla doplněna replikou k vyjádření žalovaného z 27. 8. 2021, která byla žalovanému soudem zaslána ještě před konáním prvého jednání ve věci, přednesem žaloby a soudem realizovaným poučením. 13 Pokud jde o uplatněný nárok jako takový, tak třeba uvést, že uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka. Na něm je, aby prokázal, že závazek nevznikl či již zanikl. Dle § 133 občanského soudního řádu je situace taková, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. I závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem dokazování. 14 Třeba však uvést, že uznání dluhu z 29. 5. 2020 je z pohledu náležitostí na právní jednání kladených úkonem platným, vyvolávajícím příslušné (výše popsané) účinky. Jsou v něm totiž určitě a srozumitelně popsány všechny tři dílčí dluhy, které byly předmětem uznání. 15 S ohledem na procesní neaktivitu žalovaného přes poskytnuté poučení má soud skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou. Obsah domněnky nebyl vyvrácen důkazem opaku. 16 Závěr soudu je tedy takový, že nebylo žalovaným prokázáno, že uznaný dluh nikdy neexistoval či již zanikl (například splněním). 17 Proto soud v návaznosti na uznání dluhu popsané v bodě 4 uložil žalovanému v souladu s § 2053 občanského zákoníku povinnost uvedenou ve výroku I. rozsudku. Právní hodnocení je takové, že jde o uložení povinnosti žalovanému, kterou měl splnit on, avšak splnil ji za něj původní věřitel (tedy jde o bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. 18 Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se splněním povinností, o něž v řízení jde, a to v návaznosti na sjednanou splatnost. 19 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených. Neúspěch představovaný procesním zaviněním na zastavení řízení o úroku z prodlení je neúspěchem nepatrným. 20 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 2 962 Kč, b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 6x 4 100 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalovaného, účast na dvou soudních jednáních, c) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 6x po 300 Kč, d) náhradu cestovného k jednání celkem 1 524 Kč (2x trasa obec - obec a zpět, spotřeba vozidla doložena technickým průkazem, cena pohonných hmot dle vyhlášky č. 589/2020Sb.), e) náhradu za promeškaný čas při cestě k jednání (§ 14 vyhlášky) ve výši 1 200 Kč. 21 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 22 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 23 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 24 Soud neshledal, že by důvody tvrzené žalovaným v závěrečném návrhu byly důvodem pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení dle § 150 občanského soudního řádu. Je právem každého, aby se pro vedení soudního řízení nechal zastoupit. Takové právo by měl jak původní věřitel právnická osoba, tak anonymizováno jméno příjmení (ač jde o advokátního koncipienta zástupce žalobce), stejně jako ho má žalobce. 25 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (tj. u Okresního soudu v Pardubicích), a to písemně ve dvojím vyhotovení (pakliže není odvolání podáno prostřednictvím systému datových schránek či se zaručeným elektronickým podpisem). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.