17 C 328/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, IČ IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 73 823 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 286,59 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 286,59 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 24. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 65 536,41 Kč s úrokem z prodlení z částky 65 536,41 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 24. 11. 2021 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 38 507 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta Jméno advokáta B.

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 73 823 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi ní a žalovanou byla dne 4. 1. 2019 uzavřena smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě jí byla vyplacena částka 14 885 Kč. Žalobkyně v době uzavření smlouvy sice podnikala (nikoli v oboru půjček a úvěrů), avšak žalovanou o úvěr pro účely podnikání nežádala, pro účely jejího podnikání nebyl použit a s jejím podnikáním ani nesouvisel. Ve skutečnosti se tak jednalo o úvěr spotřebitelský. Před uzavřením smlouvy žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost, když s odbornou péčí neposoudila schopnost žalobkyně jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr, důsledkem čehož je neplatnost smlouvy a žalovaná tak mohla požadovat pouze vrácení částky poskytnuté. Žalobkyně však na dluh uhradila částku 96 009 Kč. Rozdíl daných částek ve výši 81 124 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Část tohoto bezdůvodného obohacení ve výši 7 301 Kč pak žalobkyně dne 17. 1 2022 započetla na pohledávku žalované z jiné smlouvy. K doplacení tak zůstala částka žalovaná. Ujednání o smluvních pokutách ve smlouvě obsažená a dále pak ujednání o inkasní službě a službě PODPORA považovala žalobkyně za nespravedlivá a neplatná pro rozpor s dobrými mravy a s ustanoveními týkajícími se ochrany spotřebitele (služby ve smlouvě označené jako nepovinné a volitelné byly bez souhlasu žalobkyně zakomponovány do smlouvy o úvěru včetně výše poplatků za dané služby). Žalobkyně dále poukázala na to, že ze stejných důvodů jako smlouva předmětná jsou neplatné i smlouvy předchozí (č. hodnota a č. hodnota), i u těchto smluv se povinnost žalobkyně měla omezit pouze na vrácení poskytnuté částky a pokud část sjednaných úvěrů ze smluv č. hodnota a č. hodnota byla použita na úhradu závazků ze smluv přechozích, bylo plněno na neexistující závazky žalobkyně. Všechny tři smlouvy označila jako lichevní ve smyslu § 1796 o.z., když žalovaná žalobkyni s vědomím její finanční tísně poskytla plnění s požadavkem na nepřiměřené protiplnění, přičemž zneužila její tísně či lehkomyslnosti či rozumové slabosti. Žalobkyně nesporovala, že na smlouvu č. hodnota uhradila 10 394 Kč + 18 000 Kč, na smlouvu č. hodnota uhradila 13 318 Kč + 50 115 Kč a na smlouvu č. hodnota uhradila 10 693 Kč + 85 326 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Poukázala na to, že žalobou označená smlouva byla mezi účastníky uzavřena v pořadí jako třetí, přičemž všechny tři smlouvy se týkaly poskytnutí podnikatelského úvěru a podnikání sama žalobkyně doložila (např. zasláním jí jako podnikatelem vystavených faktur). Pokud žalobkyně takto smlouvu uzavřít nechtěla, či jí nepřikládala význam, pak se jednalo o výhradu na straně žalobkyně, se kterou žalovaná nemohla nijak nakládat. První tři smlouvy tak žalovaná považovala za platně uzavřené. První smlouva č. hodnota byla uzavřena dne 9. 3. 2017 a na jejím základě byla žalobkyni vyplacena částka 15 000 Kč. Na tuto uhradila celkem 10 394 Kč, z následující smlouvy o úvěru č. hodnota bylo na úhradu závazku ze smlouvy č. hodnota vyplaceno 18 000 Kč. Celkem tak bylo žalobkyní na danou smlouvu uhrazeno 28 394 Kč. Druhá smlouva č. hodnota byla uzavřena dne 12. 6. 2018 a na jejím základě byla žalobkyni poskytnuta částka 50 000 Kč. Na tuto uhradila celkem 13 318 Kč, z následující smlouvy o úvěru č. hodnota bylo na úhradu závazku ze smlouvy č. hodnota vyplaceno 50 115 Kč. Celkem tak bylo žalobkyní na danou smlouvu uhrazeno 63 433 Kč (z toho na inkasní službu započteno 4 011,59 Kč). Třetí smlouva (smlouva předmětná) č. hodnota byla uzavřena dne 4. 1. 2019 a na jejím základě byla žalobkyni poskytnuta částka 80 000 Kč. Na tuto uhradila celkem 95 968,17 Kč (z původně uhrazených 96 019 Kč bylo žalobkyni dne 10. 7. 2019 jako přeplatek vráceno 560,83 Kč) a z toho na inkasní službu započteno 4 275 Kč.

3. E-mailovým podáním ze dne 9. 3. 2017 žalovaná žalobkyni sdělila, že na základě telefonické domluvy jí zasílá návrh smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota s tím, že žádá o jeho pečlivé prostudování; pro případ dotazů či připomínek označila telefonický i e-mailový kontakt. Žalobkyně e-mailem z téhož dne odpověděla, že se zaslaným návrhem smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota souhlasí bez výjimek. Smlouvou o poskytnutí podnikatelského úvěru č. hodnota ze dne 9. 3. 2017 vzal soud za prokázané, že touto se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni (označené identifikačním číslem) částku 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 31 718 Kč (tj. 49 % p.a.), celková dlužná částka činila 46 718 Kč a tato byla splatná do 15. 2. 2023. Žalobkyně se dále zavázala uhradit žalované účelně vynaložené náklady spojené s vyřizováním úvěru ve výši 3 000 Kč s tím že souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od čerpané výše úvěru. Účelem úvěru byl nákup vybavení pro podnikání – softwarová licence a aplikace. Čerpání úvěru bylo sjednáno tak, že částka 12 000 Kč bude žalobkyni vyplacena na účet č. č. účtu a částka 3 000 Kč započtena na náklady žalované sjednané ve smlouvě. Přílohou č. hodnota smlouvy byla tabulka umoření, podle které činily splátky (72 splátek) 649 Kč a tyto byly splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. Přílohou č. hodnota smlouvy byl dotazník k posouzení bonity klienta, v rámci kterého žalobkyně uvedla, že od 4. 2. 2016 podniká s ročním obratem 410 400 Kč a ročním ziskem 293 143 Kč. Dalším příjmem byl příjem ze závislé činnosti ve výši 34 200 Kč. Dopisem ze dne 13. 6. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že dosud neuhrazená částka úvěru byla splacena dne 12. 6. 2018. Detaily pohybu – Bezhotovostní příjem žalovaná doložila, že na danou smlouvu žalobkyně uhradila za období od 10. 3. 2017 do 12. 6. 2018 celkem částku 10 394 Kč.

4. E-mailovým podáním ze dne 12. 6. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že na základě telefonické domluvy jí zasílá návrh smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota s tím, že žádá o jeho pečlivé prostudování a s tím, že má právo navrhnout změny smlouvy. Součástí e-mailu byl stručný „přehled vybraného úvěru“, v rámci kterého bylo uvedeno, že výše úvěru činí 50 000 Kč a poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru 10 000 Kč, že 18 000 Kč bude použito na úhradu předchozího závazku a na účet vyplaceno 22 000 Kč. Celková dlužná částka v případě řádného splácení činila 103 054 Kč a tato byla splatná v 72 měsíčních splátkách po 2 168 Kč. Žalobkyně e-mailem z téhož dne odpověděla, že se zaslaným návrhem smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota souhlasí bez výjimek. Smlouvou o poskytnutí podnikatelského úvěru č. hodnota ze dne 12. 6. 2018 vzal soud za prokázané, že touto se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni (označené identifikačním číslem) částku 50 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 42 603 Kč (tj. 23 % p.a.), celková dlužná částka činila 92 603 Kč a tato byla splatná do 15. 6. 2024. Žalobkyně se dále zavázala uhradit žalované účelně vynaložené náklady spojené s vyřizováním úvěru ve výši 10 000 Kč s tím že souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od čerpané výše úvěru. Účelem úvěru byl nákup vybavení pro podnikání – softwarová licence a aplikace. Čerpání úvěru bylo sjednáno tak, že částka 22 000 Kč bude žalobkyni vyplacena na účet č. č. účtu, částka 10 000 Kč započtena na náklady žalované sjednané ve smlouvě a částka 18 000 Kč na žádost žalobkyně použita na úhradu předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. hodnota. Jako doplňkové služby byla sjednána inkasní služba a služba „PODPORA“. Přílohou č. hodnota smlouvy byla tabulka umoření, podle které činily splátky (72 splátek) 2 168 Kč a tyto byly splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. Z každé jednotlivé splátky pak byla částka 534 Kč použita na službu inkasní a částka 348 Kč na službu PODPORA. Přílohou č. hodnota smlouvy byl dotazník k posouzení bonity dlužníka, v rámci kterého žalobkyně uvedla, že od 4. 2. 2016 podniká s ročním obratem 0 Kč a ročním ziskem 0 Kč. Dalším příjmem byl příjem závislé činnosti ve výši 42 751 Kč a příjem ze zaměstnání ve výši 10 471 Kč. Celkový měsíční příjem tak činil 53 222 Kč a celkové měsíční závazky 17 157 Kč (v těchto byly zahrnuty náklady žalobkyně – 3 800 Kč, náklady na bydlení – 6 000 Kč, náklady na manžela – 1 200 Kč). Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o inkasní službě, podle které měly být sjednané splátky hrazené inkasem z účtu žalobkyně za celkovou sjednanou částku 38 448 Kč (tj. měsíční splátka 534 Kč). Cena měla sloužit na úhradu jednorázových nákladů žalované na zřízení inkasní služby, na zajištění inkasování plateb a na bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, za kterou se žalobkyně zavázala žalované zaplatit celkem 25 056 Kč v měsíčních splátkách po 348 Kč. Daná služba žalobkyni umožňovala odklad tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace. Součástí smlouvy byla žádost žalobkyně, aby část úvěru ve výši 18 000 Kč byla použita na úhradu jejího předchozího závazku ze smlouvy č. hodnota. Dopisem ze dne 7. 1. 2019 žalovaná žalobkyni sdělila, že dosud neuhrazená částka úvěru č. hodnota byla splacena dne 7. 1. 2019. Detaily pohybu – Bezhotovostní příjem žalovaná doložila, že na danou smlouvu žalobkyně uhradila za období od 13. 6. 2018 do 11. 12. 2018 celkem částku 13 318 Kč.

5. E-mailovým podáním ze dne 3. 1. 2019 žalobkyně žalovanou kontaktovala s dotazem na možnost navýšení jejího stávajícího úvěru. E-mailovým podáním ze dne 14. 8. 2019 žalobkyně žalované sdělila, že zasílá požadované doklady; přílohou podání byly faktury za květen a červen. E-mailovým podáním ze dne 9. 9. 2019 žalobkyně žalované sdělila, že zasílá své daňové přiznání za rok 2018. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku bylo doloženo, že žalobkyně podniká od 4. 2. 2016 v oboru zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. Dle faktur č. 18/18 a č. 19/18 žalobkyně jako podnikatelka fakturovala společnosti právnická osoba., za poskytnuté služby částku 33 973 Kč za říjen 2018 a částku 33 244 Kč za listopad 2018. Dle výpisů z běžného účtu žalobkyně č. č. účtu činil zůstatek na tomto účtu k datu 4. 12. 2018 částku 2 338,82 Kč a k datu 31. 12. 2018 mínus 5 589,96 Kč. E-mailovým podáním ze dne 4. 1. 2019 žalovaná žalobkyni sdělila, že na základě telefonické domluvy jí zasílá návrh smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota s tím, že žádá o jeho pečlivé prostudování a s tím, že má právo navrhnout změny smlouvy. Součástí e-mailu byl stručný „přehled vybraného úvěru“, v rámci kterého bylo uvedeno, že výše úvěru činí 80 000 Kč a poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru 15 000 Kč, že 50 115 Kč bude použito na úhradu předchozího závazku a na účet vyplaceno 14 885 Kč. Celková dlužná částka v případě řádného splácení činila 164 591 Kč a tato byla splatná v 72 měsíčních splátkách po 3 461 Kč. Žalobkyně e-mailem z téhož dne odpověděla, že se zaslaným návrhem smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota souhlasí bez výjimek. Smlouvou o poskytnutí podnikatelského úvěru č. hodnota ze dne 4. 1. 2019 vzal soud za prokázané, že touto se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni (označené identifikačním číslem) částku 80 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 68 165 Kč (tj. 23 % p.a.), celková dlužná částka činila 148 165 Kč a tato byla splatná do 15. 12. 2024. Žalobkyně se dále zavázala uhradit žalované účelně vynaložené náklady spojené s vyřizováním úvěru ve výši 15 000 Kč s tím, že souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od čerpané výše úvěru. Účelem úvěru byl nákup vybavení pro podnikání – softwarová licence a aplikace. Čerpání úvěru bylo sjednáno tak, že částka 14 885 Kč bude žalobkyni vyplacena na účet č. č. účtu, částka 15 000 Kč započtena na náklady žalované sjednané ve smlouvě a částka 50 115 Kč na žádost žalobkyně použita na úhradu předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. hodnota. Jako doplňkové služby byla sjednána inkasní služba a služba „PODPORA“. Přílohou č. hodnota smlouvy byla tabulka umoření, podle které činily splátky (72 splátek) 3 461 Kč a tyto byly splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. Z každé jednotlivé splátky pak byla částka 855 Kč použita na službu inkasní a částka 548 Kč na službu PODPORA. Přílohou č. hodnota smlouvy byl dotazník k posouzení bonity dlužníka, v rámci kterého žalobkyně uvedla, že od 4. 2. 2016 podniká s ročním obratem 0 Kč a ročním ziskem 0 Kč. Dalším příjmem byl příjem závislé činnosti ve výši 33 244 Kč a příjem ze zaměstnání ve výši 10 872 Kč. Celkový měsíční příjem tak činil 44 026 Kč a celkové měsíční závazky 12 331 Kč (v těchto byly zahrnuty náklady žalobkyně – 3 800 Kč, náklady na bydlení – 6 000 Kč, náklady na manžela – 1 200 Kč). Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o inkasní službě, podle které měly být sjednané splátky hrazené inkasem z účtu žalobkyně č. č. účtu za celkovou sjednanou částku 61 560 Kč (tj. měsíční splátka 855 Kč). Cena měla sloužit na úhradu jednorázových nákladů žalované na zřízení inkasní služby, na zajištění inkasování plateb a na bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, za kterou se žalobkyně zavázala žalované zaplatit celkem 39 456 Kč v měsíčních splátkách po 548 Kč. Daná služba žalobkyni umožňovala odklad tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace. Součástí smlouvy byla žádost žalobkyně, aby část úvěru ve výši 50 115 Kč byla použita na úhradu jejího předchozího závazku ze smlouvy č. hodnota. Detaily pohybu – Bezhotovostní příjem žalovaný doložil, že na danou smlouvu žalobkyně uhradila za období od 4. 1. 2019 do 21. 5. 2019 celkem částku 96 019 Kč.

6. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 7. 1. 2020 vzal soud za prokázané, že touto se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni (označené rodným číslem) částku 40 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 23 % p.a. Žalobkyně se zavázala splatit poskytnutý úvěr v 72 měsíčních splátkách s tím, že celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 12. 2025. Čerpání úvěru bylo sjednáno tak, že částka 32 000 Kč bude žalobkyni vyplacena na účet č. č. účtu a částka 8 000 Kč započtena na náklady žalované sjednané ve smlouvě. Přílohou č. hodnota smlouvy byla tabulka umoření, podle které činily splátky (72 splátek) 1 730 Kč a tyto byly splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. Z každé jednotlivé splátky pak byla částka 164 Kč použita na službu inkasní a částka 537 Kč na službu PODPORA. Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o inkasní službě, podle které měly být sjednané splátky hrazené inkasem z účtu žalobkyně č. č. účtu za celkovou sjednanou částku 11 808 Kč (tj. měsíční splátka 164 Kč). Cena měla sloužit na úhradu jednorázových nákladů žalované na zřízení inkasní služby, na zajištění inkasování plateb a na bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Přílohou č. hodnota smlouvy byl dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), v rámci kterého žalobkyně uvedla, že je zaměstnaná u společnosti právnická osoba., s průměrným měsíčním příjmem 38 146 Kč. Celkové měsíční závazky činily 21 662 Kč (v těchto byly zahrnuty náklady žalobkyně – 6 800 Kč, náklady na bydlení – 2 000 Kč, náklady na manžela – 1 200 Kč, splátky úvěrů). Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, za kterou se žalobkyně zavázala žalované zaplatit celkem 38 664 Kč v měsíčních splátkách po 537 Kč. Daná služba žalobkyni umožňovala odklad tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace.

7. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 15. 1. 2020 vzal soud za prokázané, že touto se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni (označené rodným číslem) částku 80 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 23 % p.a. Žalobkyně se zavázala splatit poskytnutý úvěr v 72 měsíčních splátkách s tím, že celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 1. 2026. Čerpání úvěru bylo sjednáno tak, že částka 25 762 Kč bude žalobkyni vyplacena na účet č. č. účtu, částka 14 500 Kč započtena na náklady žalované sjednané ve smlouvě a částka 39 738 Kč na základě žádosti žalobkyně vyplacena ve prospěch žalované za účelem úplné úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. hodnota ze dne 7. 1. 2020. Přílohou č. hodnota smlouvy byla tabulka umoření, podle které činily splátky (72 splátek) 3 461 Kč a tyto byly splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. Z každé jednotlivé splátky pak byla částka 331 Kč použita na službu inkasní a částka 1 072 Kč na službu PODPORA. Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o inkasní službě, podle které měly být sjednané splátky hrazené inkasem z účtu žalobkyně č. č. účtu za celkovou sjednanou částku 23 832 Kč (tj. měsíční splátka 331 Kč). Cena měla sloužit na úhradu jednorázových nákladů žalované na zřízení inkasní služby, na zajištění inkasování plateb a na bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Přílohou č. hodnota smlouvy byl dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), v rámci kterého žalobkyně uvedla, že je zaměstnaná u společnosti právnická osoba., s průměrným měsíčním příjmem 38 146 Kč. Celkové měsíční závazky činily 21 662 Kč (v těchto byly zahrnuty náklady žalobkyně – 6 800 Kč, náklady na bydlení – 2 000 Kč, náklady na manžela – 1 200 Kč, splátky úvěrů). Přílohou č. hodnota smlouvy byla Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, za kterou se žalobkyně zavázala žalované zaplatit celkem 77 184 Kč v měsíčních splátkách po 1 072 Kč. Daná služba žalobkyni umožňovala odklad tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, či nezaviněné ztráty zaměstání. Součástí smlouvy byla žádost žalobkyně, aby část úvěru ve výši 39 738 Kč byla použita na úhradu jejího předchozího závazku ze smlouvy č. hodnota.

8. Smlouvou o Úvěru od Buřinky uzavřenou dne 11. 5. 2019 mezi právnická osoba., jako věřitelem, a adresa, jako dlužníkem, e-mailem ze dne 13. 5. 2019 zaslaným žalovanou žalobkyni a výpisem z účtu vzal soud za prokázané, že z účtu adresa č. č. účtu byla dne 20. 5. 2019 na účet č. č. účtu převedena částka 85 326 Kč, a to pod VS var. symbol.

9. Dopisem ze dne 17. 1. 2022 zástupce žalobkyně žalované sdělil, že oproti její pohledávce z titulu smlouvy č. hodnota ze dne 15. 1. 2020 započítává svoji pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyplývajícího ze smlouvy č. hodnota, a to co do částky 7 301 Kč.

10. Rozsudkem Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne 24. 6. 2022 vzal soud za prokázané, že společnost Jméno žalované, IČ IČO žalované, se proti jméno FO domáhala zaplacení 274 530,46 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky dne 15. 1. 2020 uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Danou smlouvu, a stejně tak předchozí smlouvu č. hodnota ze dne 7. 1. 2020, posoudil okresní soud jako neplatnou, neboť žalobce řádně neprověřil úvěryschopnost žalované. Zároveň smlouvu posoudil jako rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z., když žalované se dostalo násobně nižšího plnění v porovnání s plněním, kterého se mělo dostat žalobci. Smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota ze dne 4. 1. 2019 považoval okresní soud za platně uzavřenou, neboť v době jejího uzavření žalovaná předkládala žalobci doklady související s jejím podnikáním, opakovaně byla informována o tom, že se se jedná o smlouvu mezi podnikateli a žalobce tak nemohl důvodně pochybovat o pravdivosti informací, které mu žalovaná v souvislosti s podnikáním poskytla. Na danou smlouvu tak neaplikoval ustanovení o ochraně spotřebitele. Rozsudkem Krajského soudu v adresa – pobočka adresa č.j. spisová značka ze dne 18. 1. 2023 byl rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích potvrzen. Krajský soud v tomto konstatoval, že již z e-mailové komunikace účastníků je zřejmé, že žalovaná činila dne 3. 1. 2019 dotaz ohledně možnosti navýšení úvěru č. hodnota (který byl rovněž podnikatelský, což muselo být žalované zřejmé), souhlasila s návrhem smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota bez výjimek, a to stejně jako u předchozích smluv č. hodnota a č. hodnota, a o podnikatelský úvěr výslovně požádala. Žalobce pak měl dostatek informací o tom, že žalovaná vystupuje ve smlouvě jako podnikatel, že poskytnutý úvěr slouží k výkonu její podnikatelské činnosti, a že je čerpán na nákup vybavení do podnikání (žalovaná deklarovala, že od 4. 2. 2016 je podnikatelkou v oboru propagace a marketing, žalobci předložila řadu listin stvrzujících její výkon podnikatelské činnosti – faktury). Otázku bonity žadatele o úvěr považoval krajský soud za irelevantní (viz obrana žalované o nulovém obratu či zisku v podnikání). Žalobce tak měl dostatečný podklad k učinění závěru, že v případě smlouvy č. hodnota jde o podnikatelský úvěr, stejně jako u smluv předchozích. Obranu žalované spočívající v tom, že při uzavírání smlouvy postupovala pouze podle instrukcí žalobce a že si jako laik nebyla vědoma rozdílu mezi podnikatelským a spotřebitelským, úvěrem shledal soud jako účelovou a nevěrohodnou; poukázal na to, že svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka i schopností užívat jej s běžnou péčí a opatrností si musí být vědoma toho, že pokud žádá o podnikatelský úvěr a k tomu uvádí a dokládá relevantní údaje, nemůže jít o spotřebitelskou smlouvu. Nelze ani dovodit, že by žalobce přiměl žalovanou prezentovat se jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností, a že by tak jednal nepoctivě. Konečně krajský soud poukázal na to, že i ve vztazích mezi podnikateli lze uplatnit korektiv dobrých mravů ve smyslu § 580 a 588 o.z. a není ani vyloučena zákonná ochrana slabší strany ve smyslu § 433 o.z. Takové okolnosti, které by měly mít za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy č. hodnota jako celku však odvolací soud neshledal Nevyloučil však částečnou neplatnost smlouvy, tj. neplatnost týkající se pouze některých smluvních ujednání (§ 574 a § 576 o.z.).

11. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v době uzavření všech pěti smluv se žalovanou pracovala na základě mandátní smlouvy pro svého nynějšího zaměstnavatele a zároveň měla jako OSVČ identifikační číslo, na základě kterého tomuto zaměstnavateli fakturovala cenu za odvedené obchodní služby (pro tohoto dojednávala práci a ze sjednaných zakázek dostávala odměnu, kterou zaměstnavateli následně fakturovala). Peníze jí byly poukazovány na účet u právnická osoba., za kterého si následně finanční prostředky přeposílala na účet u právnická osoba. Daňové přiznání pak žalobkyni zpracovává účetní. K předmětné smlouvě o podnikatelském úvěru žalobkyně uvedla, že tuto si přečetla pouze zběžně a následně elektronicky podepsala. Rozdílu mezi podnikatelským a spotřebitelským úvěrem si vědoma nebyla. K žádosti žalované této předložila faktury a výplatnice. Nevzpomíná si, že by jako účel úvěru uváděla nákup softwarové licence a aplikace pro podnikání. V dané době byla ve finanční tísni, neřešila, jakou částku bude nucena z titulu smlouvy o úvěru vrátit (počet splátek a jejich výši však znala) a peníze použila na nákupy a běžné potřeby. Ke smlouvě o inkasní službě a službě PODPORA žalobkyně uvedla, že jejich podpisu si vůbec není vědoma. Možnosti inkasa splátek si však vědoma byla a možnost odklad splátek považovala za bonus od žalované.

12. Dopisem ze dne 19. 11. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 81 124 Kč z titulu mezi účastníky dne 4. 1. 2019 uzavřené smlouvy č. hodnota, kterou označil za neplatnou.

13. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

14. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

15. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno co měl po právu plnit sám.

18. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze zčásti. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny tři smlouvy o podnikatelském úvěru. K datu uzavření první smlouvy (č. hodnota ze dne 9. 3. 2017) žalobkyně provozovala podnikatelskou činnost, žalované sdělila, že podniká s ročním obratem 410 400 Kč a ročním ziskem 293 143 Kč, uvedla své identifikační číslo. Mezi účastníky tak bylo dle názoru soudu najisto postaveno, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli (toto označení bylo zřetelně uvedeno v předsmluvní korespondenci a tomuto odpovídal i účel úvěru konkrétně uvedený ve smlouvě) a žalovaná neměla ani žádný důvod pochybovat o pravdivosti informací žalobkyní poskytnutých. Soud proto na tuto smlouvu neaplikoval ustanovení o ochraně spotřebitele a smlouvu považoval za platně uzavřenou v celém rozsahu, když neshledal důvod pro aplikaci § 580 či § 576 o.z. K datu uzavření druhé smlouvy (č. hodnota ze dne 12. 6. 2018) žalobkyně též provozovala podnikatelskou činnost. Žalované sice sdělila, že podniká s ročním ziskem i obratem nula, avšak zároveň uvedla nejen příjem ze zaměstnání, ale i příjem ze závislé činnosti. Smlouvu, která byla označena jako podnikatelská, měla před jejím podpisem k dispozici, avšak žalované nesdělila, že by u ní došlo ke změně poměrů, že úvěr využije jiným způsobem než úvěr předchozí či že má k dané smlouvě jako celku nebo k některým jejím ujednáním výhrady. Ani v tomto případě tak žalovaná neměla důvod pochybovat o pravdivosti informací žalobkyní uvedených. Soud tak neshledal důvod, pro který by měla být daná smlouva hodnocena jako neplatně uzavřená. Vzhledem k námitkám žalobkyně se tak dále zabýval platností dílčích smluv, tj. doplňkové služby PODPORA a Smlouvou o inkasní službě, když obě tyto smlouvy je možno od ostatního obsahu oddělit, přičemž je možné předpokládat, že by k uzavření smlouvy o úvěru došlo i bez těchto dílčích smluv. Pokud se týče služby PODPORA, má soud zato, že možnosti odkladu tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc či možnosti přerušení splácení po dobu až devíti měsíců za sjednaných podmínek je sjednaný poplatek 348 Kč měsíčně adekvátní, tento nezpůsobuje nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech stran a není ani v rozporu s dobrými mravy. Službu PODPORA tak soud posoudil jako platnou. K opačnému závěru došel ohledně sjednané inkasní služby (na tuto žalobkyně zaplatila 4 011,59 Kč), když platbu ve výši 534 Kč za pouhé jednorázové inkaso splátky ve zbývající výši 1 634 Kč (ze sjednané splátky 2 168 Kč) z účtu považoval za rozpornou s dobrými mravy, způsobující nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Konečně k datu uzavření třetí smlouvy (č. hodnota ze dne 4. 1. 2019) žalobkyně též provozovala podnikatelskou činnost. Žalované sice sdělila, že podniká s ročním ziskem i obratem nula, avšak zároveň uvedla nejen příjem ze zaměstnání, ale i příjem ze závislé činnosti. Smlouvu, která byla označena jako podnikatelská, měla před jejím podpisem k dispozici, před jejím podpisem žalované předložila listiny dokládající podnikání (faktury vystavené jí jako podnikatelkou, daňové přiznání), žalované nesdělila, že by u ní došlo ke změně poměrů, že úvěr využije jiným způsobem než úvěr předchozí či že má k dané smlouvě jako celku nebo k některým jejím ujednáním výhrady. Ani v tomto případě tak žalovaná neměla důvod pochybovat o pravdivosti informací žalobkyní uvedených. Soud tak neshledal důvod, pro který by měla být daná smlouva hodnocena jako neplatně uzavřená. Vzhledem k námitkám žalobkyně se tak dále zabýval platností dílčích smluv, tj. doplňkové služby PODPORA a Smlouvou o inkasní službě, když obě tyto smlouvy je možno od ostatního obsahu oddělit, přičemž je možné předpokládat, že by k uzavření smlouvy o úvěru došlo i bez těchto dílčích smluv. Pokud se týče služby PODPORA, má soud zato, že možnosti odkladu tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc či možnosti přerušení splácení po dobu až devíti měsíců za sjednaných podmínek je sjednaný poplatek 548 Kč měsíčně adekvátní, tento nezpůsobuje nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech stran a není ani v rozporu s dobrými mravy. Službu PODPORA tak soud posoudil jako platnou. K opačnému závěru došel ohledně sjednané inkasní služby (na tuto žalobkyně zaplatila 4 275 Kč), když platbu ve výši 855 Kč za pouhé jednorázové inkaso splátky ve zbývající výši 2 606 Kč (ze sjednané splátky 3 461 Kč) považoval za rozpornou s dobrými mravy, způsobující nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pro úplnost soud dodává, že tvrzení žalobkyně o tom, že si nebyla vědoma rozdílu mezi podnikatelským a spotřebitelským úvěrem, považuje soud za tvrzení účelové, když žalobkyně podnikala již od roku 2016, termín „podnikání“ pro ni rozhodně nebyl nový a neznámý a pokud se žalované pro účely poskytnutí úvěru prezentovala jako podnikatelka, ač takto úvěr využít nechtěla, byla to ona kdo jednal nepoctivě a takto mohla žalovanou uvést v omyl. Vzhledem ke shora uvedenému shledal soud žalobní návrh důvodný pouze co do částky 8 286,59 Kč (4 011,59 Kč + 4 275 Kč), která byla žalobkyní uhrazena na sjednanou inkasní službu, která byla soudem shledána jako ujednání neplatné a představuje tak bezdůvodné obohacení na straně žalované. Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z této částky, ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 513/1991 Sb. a to ode dne 24. 11. 2021 do zaplacení, tedy od data následujícího po žalobkyní zaslané předžalobní upomínce. Ve zbytku byl potom žalobní návrh zamítnut.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobkyně co do 11,23 % a žalovaná co do 88,77 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak byla žalovaná úspěšná co do 77 %. Náklady žalované byly představovány odměnou advokáta za 10 úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, písemná vyjádření ve věci ze dne 12. 9. 2022, 31. 1. 2023, 17. 3. 2023 a 29. 6. 2023, účast advokáta při jednání soudu ve dnech 4. 3. 2023, 20. 2. 2023 – delší než 2 hodiny, 29. 5. 2023 a 9. 10. 2023) po 4 060 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.); 10 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.); 21 % DPH ze 7 úkonů právní pomoci a 7 paušálních náhrad (při zastupování tituly před jménem jméno FO), tj. z částky 30 520 Kč, tj. DPH 6 409,20 Kč. Celkem tak byly náklady žalované představovány částkou 50 009,20 Kč, ze které 77 % představuje 38 507 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.