17 C 99/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČ IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno . se sídlem Adresa advokáta o zaplacení 700 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 700 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 700 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 27. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 110 352 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem 1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 700 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 24. 7. 2020 uzavřena Smlouvu o zprostředkování, kterou se žalovaná zavázala vykonávat činnosti, na jejichž základě vznikne žalobkyni příležitost uzavřít kupní smlouvu ohledně nemovitostí v k.ú. , adresa, . Pro případ opatření příležitosti se žalobkyně zavázala zaplatit žalované provizi ve výši 4 % z kupní ceny + DPH. Žalovaná zájemce o koupi opatřila s tím, že kupní cena bude činit 18 500 000 Kč a dne 21. 8. 2020 se účastníci a zájemce (, jméno FO, ) sešli k podpisu rezervační smlouvy. Žalobkyni bylo sděleno, že za sjednanou kupní cenu požaduje zájemce ještě další pozemek, který nebyl předmětem prodeje zprostředkovaným žalovanou. Tímto vyvolané rozrušení pana , jméno FO, (společníka a jednatele žalobkyně) bylo žalovanou zneužito tak, že žalobkyni byl předložen k podpisu nejen Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o zprostředkování (tímto byla změněna kupní cena), ale i Dodatek č. , hodnota, (žalobce se domníval, že podepisuje druhé vyhotovení Dodatku č. , hodnota, ), kterým byla stanovena fixní odměna zprostředkovatele ve výši 895 400 Kč; zároveň bylo žalobkyni předloženo k podpisu také Prohlášení o uznání dluhu. Žalobce tak byl lstivě uveden v omyl a Dodatek č. , hodnota, podepsal.Dne 24. 8. 2020, kdy mělo dojít k uzavření Rezervační smlouvy (tato nebyla dne 21. 8. 2020 podepsána) zájemce sdělil, že požaduje kupní cenu ve výši 17 500 000 Kč a rozšíření předmětu koupě. , jméno FO, , který byl v této době pod tlakem insolvenčního návrhu a zisk žalobce z této transakce nutně potřeboval k uhrazení svých dluhů, v tomto stavu tísně a rozrušení s návrhem změn souhlasil a rezervační smlouvu uzavřel. Zájemce však svým povinnostem nedostál, když nebyl schopen prokázat svoji solventnost k úhradě kupní ceny a k uzavření kupní smlouvy nedošlo.Žalovaná však následně proti žalobkyni podala žalobu na zaplacení částky 895 400 Kč s návrhem na vydání předběžného opatření (tomuto bylo vyhověno a žalobkyni tak znemožněno disponovat s jejími nemovitostmi). Tímto se , jméno FO, dostal do závažné tísně, neboť za situace, kdy na něho byl podán insolvenční návrh, chtěl prodejem nemovitostí žalobkyně své dluhy uhradit (žalobkyně mu totiž dlužila finanční prostředky, které mohla získat prodejem předmětných nemovitostí, finanční prostředky následně splatit , jméno FO, , čímž by došlo k odvrácení insolvence), což bylo žalované známo.S ohledem na uvedenou situaci a akutní tíseň vyvolanou žalovanou , jméno FO, , kterému hrozilo prohlášení úpadku, s ohledem na nemožnost získání finančních prostředků k úhradě svých dluhů a odvrácení prohlášení úpadku, souhlasil s uzavřením dohody o narovnání a sepsání notářského zápisu dne 18. 12. 2020. Ve skutečnosti však žalobkyně v tísni uznala neexistující pohledávku, neboť žalovaná řádného zájemce o koupi nemovitostí neopatřila (tohoto si byla vědoma, neboť k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodu nesolventnosti zájemce), nedošlo tedy k obstarání příležitosti uzavřít kupní smlouvu, žalovaná tak nebyla při sjednávání dohody o narovnání v dobré víře ohledně existence pohledávky, kterou dohoda upravovala a právo na úhradu provize jí tak nevzniklo.Uvedená právní jednání (Dodatek č. , hodnota, smlouvy o zprostředkování, Dohoda o narovnání ze dne 18. 12. 2020 a notářský zápis ze dne 18. 12. 2020 ) naplňují dle žalobkyně znaky lichvy ve smyslu ust. § 1796 občanského zákoníku, neboť ze strany žalované ve vztahu k žalobkyni došlo ke zneužití tísně (o tísni, resp. situaci , jméno FO, byla žalovaná informována, přičemž tíseň , jméno FO, , jako jednatele a majoritního společníka žalobkyně, lze považovat za tíseň osoby blízké, kterou žalobkyně pociťuje jako tíseň sobě vlastní) a uzavření smlouvy se vzájemným plněním, které je v hrubém nepoměru (jelikož žalobkyně měla plnit na neexistující pohledávku, což žalovaná věděla). Žalobkyně tak považovala Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o zprostředkování, Dohodu o narovnání a související notářský zápis ze dne 18. 12. 2023 za neplatné.Konečně žalobkyně namítla, že částka 700 000 Kč byla koncipována jako smluvní pokuta, která mezi stranami nebyla původně vůbec ujednána, a to zejména z toho důvodu, aby se žalovaná vyhnula placení DPH. Proto žalobkyně považovala dohodu o narovnání za rozpornou s dobrými mravy.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Odmítla tvrzení, že by jakýmkoli způsobem zneužila finanční tísně jednatele žalobkyně p. , jméno FO, , která jí v podrobnostech nebyla známa; stejně tak jí nebyla známa tíseň žalobkyně. Ohledně Dodatku č. , hodnota, ke Smlouvě o zprostředkování uvedla, že p. , jméno FO, se od počátku zabýval tím, jak „optimalizovat“ své daňové povinnosti a navrhoval, aby kupní cena uvedená ve smlouvě byla výrazně nižší, než cena faktická (v e-mailech zmiňoval cenu 13 000 000 Kč). Proto bylo mezi účastníky dohodnuto, že jednání se zájemcem povede ohledně kupní ceny sama žalobkyně s tím, že žalovaná příležitosti k uzavření kupní smlouvy opatřila a vznikl jí nárok na provizi ve sjednané částce.Dohodou o narovnání ze dne 18. 12. 2020, které předcházela poměrně dlouhá jednání, byl pak sporný nárok na provizi nahrazen závazkem novým. Dohoda byla připravována s pomocí právních zástupců a podepsána u notáře, tedy se nejednalo o překotný postup. K uzavření Dohody o narovnání přistupovala žalovaná vážně a v dobré víře, že narovnáním bude dosaženo smírného řešení sporu. Rozhodně pak nevyvolala tíseň u p. , jméno FO, , se kterým žádné spory neměla, a jak sám tvrdil, jeho hospodaření bylo na hospodaření žalobkyně, jako jiného subjektu, zcela nezávislé. Navíc žalobkyně měla možnost pokračovat v zahájeném soudním řízení a nyní tvrzený postoj ohledně provize obhájit. Z tohoto pohledu se nynější postup žalobkyně jeví nemravným, když Dohodu o narovnání zřejmě uzavírala ve zlé víře, pouze „na oko“, avšak i tak by se jednalo o vnitřní výhradu žalobkyně, která nemá na platnost Dohody o narovnání žádný vliv. Tvrzení žalobkyně o lichevnosti dohody o narovnání tak nemůže obstát.K § 1904 o.z., tj. k otázce dobré víry při uzavření Dohody o narovnání žalovaná uvedla, že mezi stranami byla sporná samotná existence pohledávky, a na platnost narovnání tak nemá vliv, pokud by event. některá ze stran byla v omylu ohledně existence pohledávky, natož pak, aby byl takový omyl vyvolán lstí žalované. Protože mezi stranami byla sporná právě existence pohledávky (nikoli pouze např. její výše), která se stala předmětem Dohody o narovnání, nelze postupovat ani dle věty druhé daného ustanovení.

3. Jednatel žalobkyně , jméno FO, uvedl, že podpisu Dodatku č. , hodnota, ke Smlouvě o zprostředkování si vůbec nebyl vědom, neboť měl za to, že podepisuje stejnopis Dodatku č. , hodnota, . V době podpisu Dohody o narovnání potřeboval získat finanční prostředky k odvrácení své osobní insolvence. Jediné nemovitosti, jež nebyly zatíženy zástavním právem a bylo je možno prodat, patřily žalobkyni a byly postiženy předběžným opatřením. , jméno FO, do společnosti žalobkyně investoval své finanční prostředky formou půjček, avšak tyto nechtěl nikdy vrátit. Dohodu o narovnání tak nemyslel vážně, potřeboval pouze zrušit předběžné opatření.

4. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , manžel zájemkyně o koupi nemovitostí uvedl, že o ujednání účastnic ohledně sjednané odměny ani ohledně podpisu Dodatků č. , hodnota, a č. , hodnota, ke Smlouvě o zprostředkování mu není nic známo.

5. Smlouvou o zprostředkování a poskytování služeb uzavřenou dne 24. 7. 2020 mezi společností , Jméno žalované, ., jako zprostředkovatelem, a společností , Jméno žalobkyně, ., jako klientem, vzal soud za prokázané, že touto se zprostředkovatel zavázal vykonávat činnosti, na jejichž základě vznikne klientovi příležitost uzavřít kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí se zájemcem o převod předmětu převodu (tj. pozemek st. 1193/1, včetně veškerých staveb na pozemku, na LV , adresa, , jméno FO, ). Pro případ opatření příležitosti se klient zavázal zaplatit zprostředkovateli provizi ve výši 4 % z kupní ceny + zákonem stanovená sazba DPH 21 % s tím, že kupní cena byla stanovena na 22 900 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu tří měsíců.Dodatkem č. , hodnota, ze dne 21. 8. 2020 byla kupní cena předmětu převodu ponížena na 18 500 000 Kč.Dodatkem č. , hodnota, ze dne 21. 8. 2020 bylo konstatováno, že po uzavření dodatku č. , hodnota, oznámil klient zprostředkovateli, že se se zájemcem opatřeným zprostředkovatelem domluvil na tom, že cena, která bude uvedena v rezervační smlouvě a následně ve smlouvě kupní či smlouvě o smlouvě budoucí kupní, bude výrazně nižší, než kupní cena původně sjednaná ve smlouvě o zprostředkování. Smluvní strany se proto dohodly na tom, že vyjednávání o výši kupní ceny a o způsobu jejího zaplacení převezme a povede klient a že výsledek těchto jednání bude zprostředkovateli toliko oznámen. Dále se smluvní strany dohodly na tom, že změny ohledně výše kupní ceny nemají vliv na nárok zprostředkovatele na provizi, která se tímto sjednává na částku 895 400 Kč včetně DPH. Klient zároveň potvrdil, že zprostředkovatel pro něho tímto zajistil příležitost k uzavření kupní smlouvy a uznává co do důvodu a výše svůj závazek zaplatit zprostředkovateli provizi v uvedené výši, která je splatná.

6. Rezervační smlouvou uzavřenou dne 24. 8. 2020 mezi žalobkyní jako vlastníkem a , jméno FO, (zastoupenou , jméno FO, ) jako zájemcem bylo prokázáno, že předmětem budoucího převodu byly bytové jednotky v čp. 1060 a část pozemku parc. č. , adresa, , jméno FO, za kupní cenu 17 500 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 dnů ode dne jejího uzavření.

7. Z Dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že v této účastnice konstatovaly, že z titulu Smlouvy o zprostředkování ze dne 24. 7. 2020 ve znění Dodatku č. , hodnota, a Dodatku č. , hodnota, má žalovaná za žalobkyní pohledávku z titulu nároku na provizi a na smluvní pokutu s tím, že žalobkyně uplatněný nárok neuznává. Nároků z dané smlouvy (pohledávka z titulu provize) se společnost , Jméno žalované, . domáhala proti společnosti , Jméno žalobkyně, . v rámci sporu vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , spisová značka, . Dohodou zároveň došlo k nahrazení veškerých sporných vztahů, práv, povinností a závazků plynoucích ze Smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi účastníky dne 24. 7. 2020 (ve znění Dodatku č. , hodnota, a Dodatku č. , hodnota, ), když společnost , Jméno žalobkyně, . se tak zavázala zaplatit společnosti , Jméno žalované, . částku 700 000 Kč, jako smluvní pokutu, ve lhůtě do 30. 1. 2021.Dle notářského zápisu sp. zn. NZ 576/2020 ze dne 18. 12. 2020 uznala společnost , Jméno žalobkyně, . co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 700 000 Kč z Dohody o narovnání ze dne 18. 12. 2020; součástí notářského zápisu byla dohoda o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu.

8. Insolvenčním návrhem ze dne 15. 4. 2020 podaným věřitelem , právnická osoba, ., vyhláškou vydanou Městským soudem v Praze dne 9. 6. 2020 pod č.j. MSPH , spisová značka, -A-27, přihláškou pohledávky věřitele , právnická osoba, ., usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, ze dne 9. 11. 2021 č.j. KSPA , spisová značka, -A-134 a detailem insolvenčního rejstříku vzal soud za prokázané, že dne 9. 6. 2020 bylo zahájeno insolvenční řízení ohledně , jméno FO, , které bylo zastaveno usnesením ze dne 16. 11. 2021.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 7. 3. 2022 č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, ze dne 3. 8. 2022 č j. , spisová značka, soud zjistil, že , jméno FO, se proti společnosti , Jméno žalobkyně, . domáhala zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tyto finanční prostředky představují rezervační poplatek zaplacený žalované dle rezervační smlouvy ze dne 24. 8. 2020. Tvrdila, že k uzavření smlouvy nedošlo z důvodů ležících na straně žalované, když tato nesplnila jednu z podmínek rezervační smlouvy, tj. rozdělení pozemku. Krajský soud shodně s okresním soudem však konstatoval, že ustanovení rezervační smlouvy porušila žalobkyně, která neprokázala, že disponuje částkou k úhradě kupní ceny, a žalované tak vznikl nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč, kterážto pohledávka byla žalovanou důvodně započtena oproti nároku žalobkyně na vrácení rezervačního poplatku. Žalobní návrh byl proto zamítnut.

10. Z připojeného spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v daném řízení se společnost , Jméno žalované, . jako žalobkyně, domáhala po společnosti , Jméno žalobkyně, . jako žalované, zaplacení částky 895 400 Kč s příslušenstvím z titulu provize podle smlouvy o zprostředkování ze dne 24. 7. 2020 ve znění jejích dodatků, když současně navrhovala nařízení předběžného opatření, jímž by bylo žalované uloženo zdržet se nakládání s nemovitostmi v jejím vlastnictví. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 16. 10. 2020 bylo předběžné opatření nařízeno. Proti tomuto podala společnost , Jméno žalobkyně, . odvolání, v rámci kterého mimo jiné tvrdila, že není pravdou, že výkon případného rozhodnutí ve věci samé by byl ohrožen, neboť pohledávky věřitelů zajištěných zástavním právem k předmětným jednotkám jsou vzhledem k žalované částce marginální, žalovaná se nikterak nezbavuje majetku a nijak nesnižuje dobytnost svých dluhů a i když její finanční situace není nejlepší, své dluhy splácí; dluhy jednatele žalované nepokládala žalovaná v tomto sporu za relevantní s tím, že tyto s dluhy žalované nesouvisí, neboť se jedná o dva rozdílné subjekty, jejichž hospodaření je na sobě nezávislé. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 21. 12. 2020 bylo řízení zastaveno s tím, že mezi účastníky byla dne 18. 12. 2020 uzavřena dohoda o narovnání.

11. Dle e-mailové korespondence- dne 29. 5. 2020 informovala žalobkyně žalovanou o možnosti insolvence , jméno FO, ,- dne 23. 6. 2020 informovala žalobkyně žalovanou o probíhající insolvenci , jméno FO, s tím, že tento potřebuje 12 000 000 Kč k likvidaci vykonatelných pohledávek,- dne 4. 8. 2020 informovala žalobkyně žalovanou, že jako minimum k přerušení insolvence potřebuje částku 4 000 000 Kč,- dne 22. 8. 2020 informovala žalobkyně zástupce žalované, že kupní smlouvu bude podepisovat na kupní cenu 13 000 000 Kč bez DPH,- probíhala jednání účastníků ohledně vypořádání provize již 23. 11. 2020.

12. Dle potvrzení daňového poradce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, evidovala žalobkyně ke společníkovi , jméno FO, k 31. 12. 2020 závazky z titulu půjčky ve výši 43 917 tis. Kč.

13. Podle § 1903 odst. 1 věta první o.z. lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Dle odst. 2 tohoto ustanovení narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.

14. Podle § 1904 o.z. platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla.

15. Podle § 1796 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

16. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobnímu návrhu nelze vyhovět. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že došlo k uzavření smlouvy o zprostředkování a jejího Dodatku č. , hodnota, . Dodatek č. , hodnota, jednatel žalobkyně sice podepsal, avšak zároveň tvrdil, že ze strany žalované byl lstivě uveden v omyl, neboť měl za to, že podepisuje další vyhotovení Dodatku č. , hodnota, a obsah Dodatku č. , hodnota, mu vůbec nebyl při jeho podpisu znám. V návaznosti na Dodatek č. , hodnota, , kterým se žalobkyně zavázala zaplatit žalované provizi ve výši 895 400 Kč a který nebyl žalobkyní splněn, přistoupila žalovaná k podání žaloby (řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , spisová značka, ), v rámci které došlo k vydání předběžného opatření, jímž byla žalobkyně omezena v dispozici s jejím nemovitým majetkem. Důsledkem nastalé situace bylo uzavření dohody o narovnání dne 18. 12. 2020, podle které žalobkyně žalované zaplatila částku 700 000 Kč a kterou žalobkyně považovala za neplatnou.

18. Dohodou o narovnání byl mezi účastníky sporný nárok na zaplacení provize žalobkyní žalované z titulu smlouvy o zprostředkování, resp. jejího Dodatku č. , hodnota, nahrazen závazkem novým ve smyslu § 1903 odst. 1 o.z. Účinky dohody o narovnání spočívají v tom, že původní závazky, které byly mezi stranami sporné, jsou nahrazeny závazky novými upravenými právě v dohodě o narovnání. V souvislosti s těmito novými závazky pak nelze s úspěchem namítat ty skutečnosti, které byly namítány ve vztahu k původním závazkům. V tomto případě se konkrétně jednalo o námitky žalobkyně ke způsobu uzavření a platnosti Dodatku č. , hodnota, smlouvy o zprostředkování, kterými se tak soud dále nezabýval.Žalobkyně však tvrdila i neplatnost dohody o narovnání. K namítanému nepoměru mezi vzájemným plněním stran soud uvádí, že z tohoto důvodu nelze dle § 1903 odst. 2 narovnání odporovat.Narovnáním se odstraňují pochybnosti a spornost práv a povinností, jež jsou nutnou podmínkou toho, aby mohla být dohoda o narovnání vůbec uzavřena (k tomu srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 288/2001 a ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 21/2011). Sporností je míněn rozdílný názor na otázku existence či platnosti závazku, jeho kauzu či obsah (např. co, v jakém rozsahu a kdy má být plněno). Přitom stačí, pokud se sporným jeví určité právo, plynoucí ze vzájemného právního vztahu, jen jedné ze stran bez ohledu na to, zda spor skutečně existuje. Může se tedy jednat o pochybnost subjektivní povahy, jejíž příčinou může být dokonce i omyl, jenž však nemá na platnost dohody o narovnání vliv, ledaže by byl tento omyl vyvolán lstí jedné ze stran. Omyl v tom, co bylo mezi stranami sporné, však žalobkyně netvrdila (z tvrzení obou stran jednoznačně vyplynulo, že sporný mezi nimi byl vznik nároku na zaplacení provize) a neprokazovala, ba ani netvrdila, že by event. takový omyl byl vyvolán lstí žalované.Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami byla sporná samotná existence pohledávky - nároku na provizi, nikoli pouze některý z aspektů pohledávky (např. její výše, splatnost apod.) nelze v daném případě aplikovat větu druhou § 1904 o.z. Tato dopadá pouze na situace, kdy mezi stranami není sporu o existenci pohledávky (samotná existence pohledávky tedy není předmětem narovnání), o níž následně vyjde najevo, že neexistovala a teprve až v takovém případě dojde ke zkoumání dobré víry smluvních stran. Použití daného ustanovení je tedy vyloučeno tím, že od počátku byl mezi stranami spor o samotnou existenci pohledávky.

19. Pokud má být konstatováno, že smlouva, resp. dohoda o narovnání je lichevní, musí dojít k naplnění všech lichevních znaků kumulativně, tedy tísně a hrubého nepoměru vzájemně poskytnutého plnění. Jednání v tísni žalobkyně spatřovala ve skutečnosti, že dohodu o narovnání uzavřela za situace, kdy bylo proti , jméno FO, , jednateli žalobkyně, zahájeno insolvenční řízení a zároveň žalovaná po žalobkyni soudně vymáhala uhrazení provize ze smlouvy o zprostředkování, kdy v rámci řízení bylo vydáno předběžné opatření, v němž bylo žalobkyni znemožněno nakládat s nemovitostmi. , jméno FO, potřeboval finanční prostředky z prodeje nemovitostí žalobkyně na uhrazení vlastních dluhů. Za této situace žalobkyně souhlasila s uzavřením dohody o narovnání. Hrubý nepoměr spatřovala žalobkyně v tom, že se žalované zavázala plnit na neexistující závazek. Soud se tak zabýval zkoumáním toho, jak žalobkyně v době uzavření dohody o narovnání mohla vnímat celou situaci a zda žalovaná nevyužila obtíží žalobkyně k prosazení pro ni výhodnějších podmínek dohody, které by byly nespravedlivé. Soud nepovažoval za prokázané, že by žalobkyně byla v tísni ve smyslu definice lichevní smlouvy, neboť si lze stěží představit, že finanční problémy jednatele žalobkyně, osoby odlišné od samotné žalobkyně, postačují k navození kvalifikované tísně žalobkyně, která by následně mohla být zneužita žalovanou, jež transparentně uplatnila svojí pohledávku za žalobkyní, a to ani když si její případný výkon (také zcela v souladu s právem) pojistila návrhem na vydání předběžného opatření omezujícího žalobkyni v nakládání s nemovitosti, jakožto s jediným majetkem, z něhož by se případně mohla žalovaná uspokojit, navíc za situace kdy tento majetek byl již předmětem zástavního práva ohledně jiných dluhů žalobkyně. Z řízení je soudu zřejmá provázanost mezi žalobkyní a jednatelem, avšak ani tato provázanost nemůže jít k tíži žalované, která měla pohledávku za žalobkyní a motivace k zajištění jediného majetku žalobkyně tak byla zcela pochopitelná, a to právě i s ohledem na její provázanost s dluhy zatíženým jednatelem žalobkyně. Námitku hrubého nepoměru nepovažuje soud v daném případě za relevantní, neboť dohodou o narovnání se strany nezavazovaly k vzájemnému plnění, když konstatovaly, že plnění ze strany žalované (obstarání zájemce dle smlouvy o zprostředkování) již bylo poskytnuto, žalovaná přistoupila na částku o cca 200 000 Kč nižší, než byla částka po žalobkyni původně požadovaná a to navíc za situace, kdy narovnání nelze odporovat jen proto, že jím případně vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (§ 1903 odst. 2 o.z.)Konečně soud neshledal ani rozpor dohody o narovnání s dobrými mravy. Tento žalobkyně spatřovala v tom, že finanční plnění bylo v dohodě o narovnání nově koncipováno jako smluvní pokuta, když tato forma plnění byla motivována snahou žalované vyhnout se placení DPH. V tomto směru soud konstatuje, že dohodu o narovnání je třeba posuzovat jako samostatný nově vzniklý závazkový vztah, přičemž sjednání plnění jako smluvní pokuty, jejíž existenci zákon připouští, nelze dle názoru soudu považovat za ujednání rozporné s dobrými mravy. Naopak o chování v rozporu s dobrými mravy lze uvažovat na straně žalobkyně, která v tomto řízení tvrdila, že uzavření dohody o narovnání nemyslela vážně, když pouze potřebovala zrušit předběžné opatření.Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobní návrh zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady žalované byly představovány odměnou advokáta za 8 úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci ze dne 13. 3. 2023, 25. 7. 2023 a 2. 1. 2024, účast advokáta při jednání soudu ve dnech 12. 7. 2023, 4. 10. 2023 – v délce trvání více než 2 hodiny, 6. 12. 2023) po 11 100 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.), 8 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 22 % DPH, tj. 19 152 Kč. Celkem tak byly náklady žalované představovány částkou 110 352 Kč. Soud nepřiznal náhradu odměny za úkon právní služby vyúčtovaný jako odpověď na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 21. 12. 2023, neboť nespadá a nelze jej podřadit pod žádný z úkonů uvedených v § 11 advokátního tarifu.