20 C 136/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 153 177,35 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na zaplacení částky 153 177,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 19. 1. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 54 885,60 Kč k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v , adresa, dne 26. 1. 2024 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je dlužníkem z titulu úvěrové smlouvy č. , tel. číslo, uzavřené s , právnická osoba, . (dále jen „banka“) dne 27. 6. 2011, ve které byl výlučným dlužníkem. S ohledem na zajištění úvěrového závazku byla sjednána i zástavní smlouva, kde zástavci a vlastníky nemovitostí ve společném jmění manželů byli jeho rodiče , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , právnická osoba, . Po úmrtí otce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, se jediným vlastníkem daných nemovitostí stala žalobkyně. Z důvodu nesplaceného závazku na straně obligačního dlužníka – žalovaného banka vyzvala žalobkyni k doplacení dlužné částky 153 177,35 Kč. Žalobkyně z obavy z realizace zástavy nemovité věci výzvě vyhověla a uvedenou částku dne 27. 1. 2021 ve prospěch banky uhradila. Tímto žalobkyně hradila závazek za 3. osobu, tedy za žalovaného, a ušla ji tak částka 153 177,35 Kč, kterou ji žalovaný ani po výzvě z 15. 1. 2024 neuhradil.

2. Žalovaný k návrhu žalobkyně uvedl, resp. nesporoval uzavření úvěrové smlouvy, kdy se stal dlužníkem z titulu hypoteční smlouvy č. , tel. číslo, uzavřené s bankou, k níž byla zřízena zástavní smlouva č. , hodnota, také dne 27. 6. 2011, kde zástavci byly jeho rodiče , tituly před jménem, , právnická osoba, a žalobkyně. Hypoteční úvěr byl uzavřen za účelem koupě nemovitosti a opravy domu, který žalobkyně s manželem vlastnili. Na tuto opravu mělo být čerpáno z úvěru 210 000 Kč. Žalobkyně se na splácení úvěru nijak nepodílela a získala tak bezdůvodné obohacení na úkor žalovaného. Žalovaný se následně dostal do úpadku.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Smlouvou o hypotečním úvěru č. , tel. číslo, bylo prokázáno, že tuto smlouvu dne 27. 6. 2011 uzavřel žalovaný s bankou, která se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 560 000 Kč, který byl žalovaný povinen použít na koupi nemovitosti – pozemek parc. č. 2189/2, parc č. 2189/44 a pozemek parc. č. 2189/73 vč. budovy bez čp./če. na tomto pozemku a na rekonstrukci rodinného domu čp. 144 na pozemku parc. č. 2189/26, vše v k.ú. a v obci , adresa, , přičemž částka 210 000 Kč měla být uhrazena převodem na účty uvedené v dodavatelských fakturách předkládaných bance.

5. Ze zástavní smlouvy k nemovitostem č. , hodnota, uzavřené dne 27. 6. 2011 soud zjistil, že žalobkyně a , tituly před jménem, , právnická osoba, , jakožto zástavci, uzavřeli tuto smlouvu s bankou, že předmětem zástavy se stal pozemek parc. č. st. 77, parc. č. 450/4 a budova č.p. 17 na pozemku st. p. č. , hodnota, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž tyto nemovitosti byly ve společném jmění zástavců. Smlouva byla uzavřena k zajištění peněžité pohledávky banky za žalovaným ze smlouvy výše.

6. Z detailu insolvenčního řízení soud zjistil, že dne 12. 11. 2014 bylo pravomocně rozhodnuto o úpadku žalovaného spojeného s povolením oddlužení.

7. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 24. 3. 2015 č.j. KSCB , spisová značka, -P7-5 soud zjistil, že tento insolvenční soud ve věci dlužníka (žalovaného) odmítl přihlášku č. P7 věřitelky (žalobkyně) ve výši 673 905 Kč, když tato byla popřena insolvenčním správcem a dlužníkem zcela do pravosti.

8. Z přihlášky pohledávky žalobkyně z 10. 12. 2014 soud zjistil, že tato přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka žalovaného přihlásila pohledávku 762 305 Kč z titulu půjček z období r. 2011 –2013, kterou se žalovaný zavázal uhradit do konce roku 2013, vrátil však pouze 88 400 Kč.

9. Z přihlášky pohledávky banky z 27. 11. 2014 soud zjistil, že banka přihlásila do insolvenčního řízení svou pohledávku ve výši 519 783,81 Kč, která je zajištěna majetkem, který nenáleží do majetkové podstaty dlužníka žalovaného, ale zástavní smlouvou k nemovitostem č. , hodnota, z 27. 6. 2011.

10. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 3. 2020 č.j. KSCB , spisová značka, -B-53 soud zjistil, že uvedený soud vzal mj. na vědomí splnění oddlužení žalovaného (výrok I.), osvobodil dlužníka (žalovaného) o placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny (výrok IV.), s tím, že toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli (výrok V.) a vztahuje se i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku právo postihu (výrok VI.). Z detailu insolvenčního řízení soud zjistil, že výrok o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek nabyl právní moci 7. 4. 2020.

11. Z výzvy banky z 21. 9. 2020 soud zjistil, že tato vyzvala žalobkyni prostřednictvím její zástupkyně ke složení ceny zastavené věci dle smlouvy o zástavním právu k nemovitostem shora.

12. Z emailu ze dne 25. 1. 2021 a 27. 1. 2021 adresovaného bankou zástupkyni žalobkyně soud zjistil, že banka sdělila této číslo účtu a variabilní symbol k úhradě částky 153 177,35 Kč s tím, že potvrzení o zániku zástavního práva bude vydáno obratem po včasném obdržení uvedené částky a podepsaného potvrzení o účelu platby.

13. Uvedená platba byla provedena, respektive zaúčtována 27. 1. 2021 z účtu , tituly před jménem, , jméno FO, s poznámkou: , Jméno žalobkyně, – platba z ručení, což vyplývá z potvrzení o provedení domácí platby.

14. Z dopisu, včetně podacího lístku, soud zjistil, že 28. 1. 2021 žalobkyně sdělila bance, že částku 153 177,35 Kč pod VS , var. symbol, požaduje uhradit na dlužnou částku z úvěru poskytnutého žalovanému na základě předmětné smlouvy a žádala o předání potvrzení o zániku zástavního práva.

15. Z výzvy zástupkyně žalobkyně z 15. 1. 2024 soud zjistil, že tato vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 7 dnů od doručení této výzvy, která dle podacích lístků byla žalovanému zaslána 17. 1. 2024 na adresu , adresa, a na adresu , právnická osoba, , adresa, .

16. Ze seznamu nemovitostí, výpisu z katastru nemovitostí a informací o pozemku, včetně katastrálních map soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV 5073 u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to pozemku p.č. 2189/2, 2189/18, 2189/44 a 2189/73, jehož součástí je stavba bez č.p./če., to vše v k.ú. , adresa, , dále, že spoluvlastníky pozemku parc. č. 2189/26 na kterém stojí stavba č.p. 144 je žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, , když všechny uvedené nemovitosti spolu sousedí, dále soud zjistil vlastnictví zastavených nemovitostí dle smlouvy shora z 27. 6. 2011, nyní , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž k 27. 6. 2011 byly vlastníkem pozemkové parcely č. 2189/26 a stavby na něm stojící č.p. 144 žalobkyně a , tituly před jménem, , právnická osoba, .

17. Z oznámení o platbě faktur rozpočtu zálohových faktur nabídek, krycího listu rozpočtu, pokladních dokladů a výpisů z účtů soud zjistil, jaké práce a zboží objednal žalovaný či že byl adresátem objednaných pracích a zboží uvedeného v těchto dokladech.

18. Z protokolu o hlavním líčení z 30. 6. 2018 v trestní věci vedené Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, jaké vztahy jsou/byly mezi účastníky, a i mezi žalovaným a jeho sestrou , tituly před jménem, , jméno FO, .

19. Z výzvy zástupkyně žalované zaslané žalovanému z 18. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, k vyklizení věcí, umístěných v nemovitosti v , adresa, .

20. Z oznámení o zahájení správního řízení, vedeného Městským úřadem , adresa, , odborem právní – evidence obyvatel, soud zjistil, že bylo vedeno řízení o zrušení místa trvalého pobytu žalovaného na adrese , adresa, , část , adresa, a dne 9. 1. 2024 rozhodnuto o zrušení uvedeného místa trvalého pobytu žalovanému, jak vyplývá z rozhodnutí uvedeného úřadu z 9. 1. 2024.

21. Další důkazy, a to zálohové faktury, fakturu předložené žalovaným 30. 10. 2024 (č.l. 187 – 189) a důkazy označené žalobkyní 31. 10. 2024 – výpis z , právnická osoba, a kupní smlouvy, zprávu od , právnická osoba, a listiny, týkající se výpovědi , jméno FO, v trestním řízení výše soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán na základě ostatních listinných důkazů výše uvedených a další listiny by pro rozhodnutí soudu již nebylo třeba.

22. Podle § 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon či INS.Z.) ve znění účinném do 31. 5. 2019, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.

23. Dle § 414 odst. 2 INS.Z. se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

24. Dle § 414 odst. 3 INS.Z. se osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

25. Dle § 152 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „OZ“) zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

26. Dle § 153 odst. 1 OZ zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.

27. Dle § 155 odst. 1 OZ zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky.

28. Dle § 2992 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Osvobozením od placení zbytku pohledávek, přiznaným insolvenčnímu dlužníku rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným podle § 414 INS.Z., se nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům jiná osoba než právě insolvenční dlužník. Osvobození se nevztahuje (v poměru k věřiteli neuspokojené části pohledávky) na ručitele, ani na jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (R 63/2011).

30. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Vycházel z tohoto zjištěného skutkového stavu: Na základě smlouvy o hypotečním úvěru z 27. 6. 2021 byl žalovanému poskytnut úvěr 560 000 Kč, z nichž 210 000 Kč mělo být použito na rekonstrukci domu původně ve společném jmění rodičů žalovaného později pouze ve vlastnictví jeho matky - žalobkyně. Ve stejný den pak rodiče žalovaného, nyní jen matka v pozici žalobkyně v této věci, uzavřely zástavní smlouvou k daným nemovitostem. V roce 2014 bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného a tomuto bylo povoleno oddlužení. K ukončení insolvenčního řízení došlo v první polovině roku 2020 a rozhodnutím insolvenčního soudu z 20. 3. 2020 uvedený soud vzal mimo jiné na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Tohoto osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny s tím, že toto osvobození se vztahuje také na věřitele, jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku právo postihu. Na základě výzvy banky z 21. 9. 2020, která byla následně ještě upřesněna o pokyny k úhradě, pak žalobkyně uhradila bance částku, která je předmětem této žaloby. Později pak žalobkyně požadovala danou částku po žalovaném k úhradě, k úhradě ze strany žalovaného však nedošlo. Soud dále zjistil, že vztahy mezi účastníky nejsou již delší dobu zcela ideální a že žalovaný objednával služby a materiál, který měl být použit na opravu nemovitosti.

31. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalovaný není povinen nahradit žalobkyni částku uhrazenou touto bance. K takovému postupu žalobkyni v podstatě zavazovala zástavní smlouva k nemovitostem, kterou uzavřela tehdy ještě s manželem z důvodů, aby žalovanému byl vůbec hypoteční úvěr poskytnut, pokud nechtěla, aby došlo ke zpeněžení předmětu zástavy za situace, kdy pohledávka banky za žalovaným nebyla v insolvenčním řízení uhrazena zcela. Smlouva pak opravňovala banku k tomu, aby v případě, že jí dlužná částka ze smlouvy o hypotečním úvěru nebude ze strany žalovaného uhrazena, se mohla tohoto domáhá po zástavcích. Ač v průběhu insolvenčního řízení, které se týkalo žalovaného žalobkyně uplatňovala přihlašovala své domnělé pohledávky do tohoto řízení, pak nebyla s tímto úspěšná, resp. předmětná pohledávka žalobkyně se žalovaným vznikla teprve v lednu 2021, tedy v době, kdy insolvenční řízení týkající se žalovaného bylo již pravomocně skončeno.

32. Zajišťovací prostředky jsou právními instrumenty, které posilují postavení věřitele vůči dlužníkovi. Často strany hlavního závazku uzavírají ještě závazek další, akcesorický, jímž zajišťují závazek hlavní a posilují tak jistotu věřitele, že bude plněno řádně a včas. Některé zajišťovací prostředky mohou plnit vedle funkce zajištění hlavního závazku ještě funkci další, uhrazovací. V případě, že nebude hlavní závazek splněn, bude věřitelova pohledávka uspokojena přímo ze zajišťovacího prostředku. K zajišťovacím prostředkům patří právě zástavní smlouva, dále např. ručení a smluvní pokuta.

33. Právě pro ten případ, že by dlužník snad neuhradil věřiteli to, k čemu se zavázal, se věřitel zástavní smlouvu jistí, že mu bude uhrazeno vše, jak bylo mezi ním a dlužníkem ujednáno. V tomto případě byla zástavcem žalobkyně (původně i s manželem), po které pak banka požadovala dané plnění, neboť po žalovaném toto již požadovat nemohla s ohledem na právní moc usnesení insolvenčního soudu uvedené v odstavci 10. rozsudku. Proto se o zástavní smlouvě hovoří jako o zajišťovacím institutu, proto byla taková smlouva uzavřena a oba původní zástavci byli o možnosti zpeněžení předmět zástavy informováni ve smlouvě. Před tím, než banka přistoupila ke zpeněžení zástavy, vyzvala žalobkyni k úhradě předmětné částky. Ta, jak i sama potvrdila, se zpeněžení zástavy chtěla vyhnout, proto danou částku uhradila. Dle soudu lze ustanovení § 414 INS.Z. vztáhnout nejen na ručitele, ale i na zástavce, ačkoli ten není z daném ustanovení přímo zmíněn. S ohledem na nastalou situaci ohledně insolvence však nyní nemůže žalobkyně požadovat po žalovaném uhrazení toho, co platila bance, neboť žalovaný byl insolvenčním soudem osvobozen od placení dosud zcela neuhrazených pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení .

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud tedy přiznal úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 1977/1996 Sb. 6 x 7 260 Kč za převzetí vč. přípravy zastoupení, vyjádření ve věci, doloženou poradu s klientem a za účast advokáta na třech soudních jednáních (26. 7. 2024, 1. 10. 2024 a 22. 11. 2024), tj. celkem 43 560 Kč, dále za uvedené úkony vždy 300 Kč dle § 13 odst. 4 též vyhlášky, a to vše zvýšené do 21 % DPH, jehož plátcem zástupce žalovaného je, tj. o 9 525,60 Kč. Celkem tak náklady řízení žalovaného činí 54 885,60 Kč, když jiné účtovány ani nebyly.

35. Lhůta k plnění byly stanoveny v souladu dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť neshledal důvody pro jiný postup.