23 C 321/2018

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudcem JUDr. Lukášem Kratochvílem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1/ celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce 2/ celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení částky 147 712 Kč s příslušenstvím <b>I. Soud přiznává znalci [celé jméno znalce], [IČO], sídlem [adresa znalce], za vypracovaný dodatek č. 1 ke znaleckému posudku č. 75 znalečné ve výši 2 115,50 Kč a za účast při jednání dne 6. 1. 2022 znalečné ve výši 400 Kč.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 108 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 108 000 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá co do částky 39 712 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 39 712 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení.</b> <b>IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 73 916,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>V. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované náklady řízení ve výši 2 745,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované náklady řízení ve výši 7 423,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou dne 21. 9. 2018 se žalobce domáhal proti žalovaným zaplacení celkové částky 147 712 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] (zahrada) v k.ú. [obec] nad [příjmení] ([list vlastnictví]). Tento pozemek je zahradou u rodinného domu na adrese [adresa žalované, žalovaného a žalobce], jehož je rovněž žalobce vlastníkem. V přímém sousedství předmětného pozemku se nachází pozemek p. [číslo] (zahrada – [list vlastnictví]), jehož vlastníkem je žalovaný 1/ [celé jméno žalovaného]. Tento pozemek je zahradou u rodinného domu na adrese [adresa žalované, žalovaného a žalobce], jehož vlastníkem je rovněž žalovaný 1/. Žalovaná 2/ [celé jméno žalované] je manželkou žalovaného 1/ a oba bydlí s rodinou na shora uvedené adrese. Dne 21. 4. 2018 žalovaní na svém pozemku p. [číslo] rozdělali oheň, na kterém pálili organický odpad (jak plyne i z fotodokumentace). Oheň pálili poblíž hranice s pozemkem žalobce a přitom způsobili silné imise popela a žhavých zbytků odpadu, které dopadaly na sousedící pozemek žalobce, a způsobili mu škodu na věcech. Hořícím spadem byl poškozen plastový kryt skleníku a plastové zastřešení bazénu, které jsou tvořeny polykarbonátovými deskami opatřenými folií s UV filtrem a dále došlo k poškození svrchní části solárního kolektoru, zejména krycí desky a solární hadice. Poškození spočívá v propálení menších povrchových otvorů, čehož byl kromě žalobce svědkem i [jméno] [příjmení]. Žalobce opakovaně žádal žalované, aby otevřený oheň uhasili, což neučinili, proto musel volat hasiče a hlídku Policie ČR, která věc zadokumentovala. Po analýze nabídek na trhu žalobce zjistil, že nejnižší dostupnou cenou za opravu poškozeného krytu bazénu je částka 79 810 Kč, za opravu skleníku částka 62 330 Kč, opravu solárního kolektoru částka 822 Kč, výměna solární hadice částka 4 750 Kč, tedy celkem se domáhal po žalovaných náhrady jimi způsobené škody ve výši 147 712 Kč. Žalobce se snažil neúspěšně o mimosoudní vyřešení věci.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Předně namítali, že žalobce neprokázal důvodnost nároku na náhradu škody, tedy zejména příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaných a vznikem škody a dále nedoložil ani požadovanou výši škody. Žalovaní oslovili pojišťovnu, avšak žalobce neposkytl v tomto směru nezbytnou součinnost. Žalovaní důrazně popřeli, že by pálili plastový odpad. Nesporovali pálení ohně dne 21. 4. 2018, avšak zpochybnili, že by popsanou škodu způsobili. Poukázali na závěry znalce [příjmení] [příjmení], který nevyloučil poškození bazénu a skleníku na pozemku žalobce jiným způsobem, např. zábavní pyrotechnikou. Žalovaní nesouhlasili ani s výší škody vyčíslené znalcem [příjmení] [celé jméno znalce].

3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z předžalobní korespondence účastníků mj. vyplynulo, že žalobce uplatnil vůči žalovaným nárok na náhradu škody, a to i v rámci předžalobní upomínky ze dne 21. 4. 2018, když žalovaní dobrovolně plnit odmítli.

5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl přítomen incidentu ze dne 20. 4. 2018 v [obec], kdy byl na návštěvě u žalobce. V odpoledních hodinách se nacházel pod pergolou na zahradě, cítil kouř a následně viděl létat žhavé popílky ze sousedního pozemku [anonymizováno], které dopadaly na zastřešení bazénu a skleník žalobce, přičemž propálily polykarbonátový kryt bazénu a skleníku na více místech, následně došlo k sousedské hádce mezi žalobcem a žalovanými, když asi do 20 minut přijela na místo Policie ČR, která pořídila zápis, a žalobce zajistil fotodokumentaci.

6. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a jeho výslechu vyplynulo, že jako znalec v oboru požární ochrany dovodil na základě obsahu spisu i po provedení místního šetření, že k poškození předmětných věcí žalobce došlo s velkou pravděpodobností působením projevů hoření při spalování okrasných dřevin a trávy na pozemku p. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Poškozené materiály jsou náchylné k tepelné degradaci, rozsah a způsob poškození odpovídá dějům popsaným v posudku. K námitce znalce [příjmení], znalec [celé jméno znalce] uvedl, že povaha a tvar zbytků pyrotechniky neodpovídá povaze poškození na věcech žalobce. Oba znalecké posudky nejsou ve vzájemném rozporu, pouze odpovídaly na jiné otázky.

7. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] a jeho výslechu vyplynulo, že vycházel pouze z fotodokumentace, nemohl posoudit stav krytů bazénu a skleníku na místě samém, nemůže odpovědně vyloučit ani jiný způsob poškození předmětných věcí, a to působením jiných zdrojů poškození, včetně zbytků zábavní pyrotechniky.

8. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] (včetně upřesňujícího doplňku) a jeho výslechu vyplynulo, že při stanovení škody vycházel z nákladů nutných k vynaložení na výměnu poškozených polykarbonátových desek a nákladů na výměnu desek na zakrytí skleníku a bazénu, která činila dle jím provedeného výpočtu celkem 108 000 Kč (včetně DPH). Do ceny nezapočetl dopravu s předpokladem dodávky materiálu z [obec] a okolí. Znalec absolvoval dne 20. 12. 2021 osobně prohlídku zastřešení skleníku a bazénu na adrese [adresa žalované, žalovaného a žalobce], při které zjistil, že desky na zakrytí skleníku jsou poškozeny na mnoha místech po celém povrchu horního krytí, u zakrytí bazénu jsou poškozené desky na straně k sousedovi a jedna deska na protilehlé stěně nejblíže skleníku. Jedná se o poškození polykarbonátových desek, konkrétně jedné vrchní vrstvy komůrkového polykarbonátu. Skleník i bazén jsou užívány, poškození desek se jeví jako vzhledová záležitost, plocha poškození je vůči ploše zakrytí zanedbatelná. Poškození nemá podstatný vliv na tepelné vlastnosti pokrytí, avšak z důvodu poškození propadá příslušná záruční doba na desky. Je poškozena vrchní strana desky, která je opatřena ochrannou vrstvou proti působení slunečného záření z výroby a tuto vrstvu nelze opravit, došlo tak k podstatnému snížení životnosti poškozených polykarbonátových desek. Znalec shledal určitý rozpor mezi nálezem technika pojišťovny, ze kterého dříve vycházek, a stavem, který na místě zjistil. V původním posouzení nebyl zahrnut ohřev vody, přičemž rozdíl činil cca 7 000 Kč, proto své původní závěry o výši škody modifikoval na aktuální částku 108 000 Kč (původně 102 000 Kč). Znalec nemohl s jistotou tvrdit, že způsobená poškození z roku 2018 odpovídají tomu, co ohledal v roce 2021, ale vzhledem ke všem zjištěním konstatoval s vysokou mírou pravděpodobnosti, že tvrzení o způsobu poškození, zjištění znalce pojišťovny a tvrzení žalobce, korespondují s tím, co na místě ohledal.

9. Z úředních záznamů Policie ČR, Pardubice, vedených pod č.j. KRPE-33554-1/ČJ-2018, bylo zjištěno následující: Ve věci oznámení o poškození skleníku podal vysvětlení [celé jméno žalobce], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], když oznamovatel [anonymizováno] [celé jméno žalobce] doplnil dne 30. 4. 2018 svoji výpověď tak, že sousedka [celé jméno žalované] pálila listí znovu i poté co od požáru policie odjela, když v souvislosti s tímto ohněm došlo ke zničení jeho skleníku. Manželé [příjmení] potvrdili, že dne 21. 4. 2018 pálili na zahradě listí a suchou trávu, nejednalo se o velký oheň, nikoho neohrožovali. Soused [celé jméno žalobce] tvrdil, že poletující popel poškozuje jeho skleník a žádal jeho uhašení. Kopečtí oheň nepálili z důvodu, aby poškodili majetek pana [celé jméno žalobce], který je písemně vyzval k úhradě škody 60 000 Kč Pan [celé jméno žalovaného] byl ochoten celou věc vyřešit přes pojišťovnu, když připustil, že poletující popel mohl skleník poničit.

10. Záznamem o usnesení Obce Moravany, komise k projednání přestupků, ze dne 24. 5. 2018 bylo zjištěno, že daná věc byla odložena, aniž bylo zahájeno řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měli dopustit podezřelí [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], oba bytem [adresa žalované, žalovaného a žalobce], tím, že měli dne 21. 4. 2018 v době 18 do 19 hodin v místě bydliště na svém pozemku spalovat v otevřeném ohništi odpad, který údajně na žádost souseda [celé jméno žalobce] odmítli uhasit. Odložení věci bylo zdůvodněno tím, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku, manželé [příjmení] na žádost [anonymizováno] [celé jméno žalobce] oheň uhasili.

11. Ze zprávy Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje ze dne 24. 7. 2019, bylo zjištěno, že k poškození zastřešení bazénu a skleníku mohlo dojít působením bodového zdroje tepla, tedy žhavých uhlíků z popela ohniště, z pyrotechniky, z komína a podobně. Místním šetřením bylo zjištěno lokální poškození polykarbonátových desek s dutinou (makrolon), které byly na zastřešení obou objektů použity. Toto poškození se jevilo jako nátavy, případně protavené díry skrz poškozený materiál. Polykarbonát makrolon má teplotu vzplanutí 450 °C a teplotu vznícení 570 °C. K poškození nemohlo dojít mechanicky. V tom případě by poškození mělo ostré hrany, avšak v místě protavení materiálu byly hrany oblé.

12. V předložené fotodokumentaci (včetně CD z místního šetření ze dne 16. 5. 2019 – č.l. 43-53, 105-113, 95) bylo podrobným a přehledným způsobem zachyceno poškození předmětných věcí ve vlastnictví žalobce nacházejících se na jeho pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] nad [příjmení].

13. Záznamem z prohlídky [právnická osoba] ([anonymizováno] [číslo] ze dne 21. 4. 2018) bylo zjištěno, že dle vyjádření klienta mělo při pálení listí dojít ke škodě na skleníku. Mobilní technik telefonicky kontaktoval poškozeného pana [celé jméno žalobce], který mu sdělil, že prohlídku neumožní a že by měly postačit e-maily, které zaslal. Dále sdělil, že věc je řešena občanskoprávní cestou.

14. Záznamem ze šetření [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 5. 2018 a z dalších souvisejících dokumentů pojišťovny (plánek, zápis, fotodokumentace), bylo zjištěno, že pojišťovna informovala [anonymizováno] [celé jméno žalobce], že přijala hlášení škodní události ze dne 21. 4. 2018 (z ohně na pozemcích sousedů došlo k odlétnutí žhavých kousků a propálení bazénového zastřešení), rozsah poškození odborně prohlédl a zdokumentoval technik. Pojišťovna poukázala na ujednání pojistné smlouvy týkající se vandalismu s tím, že pojištění se nevztahuje na škody, které vznikly úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného a dalších uvedených osob. Závěrem pojišťovna sdělila, že v daném případě nebyly splněny podmínky v souladu s výkladem pojistného nebezpečí požáru, proto spis ke škodní události odložila bez pojistného plnění.

15. Z nabídek dodavatelů bylo zjištěno, že dodavatel [anonymizována čtyři slova], [IČO], v rámci objednávky [anonymizováno] [celé jméno žalobce] č. 99 2018 dne 23. 4. 2018 specifikovala materiál (polykarbonát, desky) za cenu 59 634 Kč [právnická osoba], [IČO], v rámci nabídky č. [anonymizováno] [číslo] [rok] vystavil doklad dne 7. 6. 2021 s předmětem plnění Marlon TW (6 mm, 2,10x2 m, čirá) včetně slevy 25 % za celkovou částku 22 997 Kč.

16. Dle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – o.z.), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

17. Dle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Dle ust. § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

19. Dle ust. § 2915 odst. 1 o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

20. Dle ust. § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených důkazů, za použití shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu škody vůči žalovaným je důvodný.

25. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 21. 4. 2018 žalovaní na svém pozemku p. [číslo] rozdělali oheň, na kterém pálili odpad poblíž hranice s pozemkem žalobce, při pálení způsobili imise popela a žhavých zbytků odpadu, které byly větrem unášeny a některé z nich dopadly na sousedící pozemek žalobce. Spornou otázkou bylo, zda a v jakém rozsahu byly hořícím spadem poškozeny věci žalobce, konkrétně plastový kryt skleníku, zastřešení bazénu, svrchní součást solárního kolektoru a solární hadice. Poškození označené žalobcem spočívalo v propálení povrchových otvorů polykarbonátových desek. Nebylo sporu ani o tom, že k incidentu byla volána Policie ČR, která věc zadokumentovala. Rovněž je k dispozici stanovisko HZS Pardubického kraje. Zásadní spornou otázkou pak zůstala odpovědnost žalovaných za vzniklou škodu a konkrétní výše této škody.

26. Ze stanovisek účastníků, výslechem svědka [příjmení], stanoviskem HZS, zprávami pojišťoven, úředními záznamy Policie ČR, místním šetřením i fotodokumentací, měl soud za prokázané, že dne 21. 4. 2018 skutečně došlo k popsané události, tedy že žalovaní na svém pozemku pálili odpad a přitom hořící spad poškodil předmětné věci (zejména kryt skleníku, zastřešení bazénu) nacházející se na sousedním pozemku žalobce. Z dokazování tedy vyplynulo, že příčinou vzniku škody na věcech ve vlastnictví žalobce byly imise popela, které dopadaly na věci žalobce, přičemž oheň založili v rozhodné době žalovaní.

27. V otázce příčiny vzniku škody byly některé závěry znalců [celé jméno znalce] a [anonymizováno] odlišné. Znalec [příjmení] nevyloučil možnost vzniku škody např. zábavní pyrotechnikou. Znalec [celé jméno znalce], který ohledal i místo samé, však věrohodně zdůvodnil, že k poškození věcí došlo s velkou pravděpodobností působením projevů hoření při spalování okrasných dřevin a trávy, tedy že poškození odpovídá popisu skutku v žalobě. Nadto znalec [celé jméno znalce] náležitě vysvětlil, že povaze poškození předmětných věcí neodpovídá povaha a tvar zbytků pyrotechniky.

28. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že odpovědnost žalovaných za vzniklou škodu je s ohledem zjištěné skutečnosti a okolnosti případu dána, pak bylo namístě zabývat se výší škody, tzn. zkoumat náklady na opravu poškozených věcí žalobce.

29. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] v doplňujícím znaleckém posudku v návaznosti na místní šetření objektivizoval výši škody na částku 108 000 Kč. Znalec měl k dispozici dostatek relevantních podkladů. Své závěry srozumitelně obhájil i při výslechu před soudem. Zároveň přisvědčil s velkou mírou pravděpodobnosti nehodovému ději (popis vzniku škody) popsanému žalobcem i zástupcem pojišťovny.

30. Soud vycházeje z provedeného dokazování, zohlednil všechny specifické okolnosti případu a opřel své závěry z odborného hlediska zejména o znalecké posudky znalců [příjmení] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl co do částky 108 000 Kč s příslušenstvím – požadovaným zákonným úrokem z prodlení (výrok II). Ohledně zbývající žalované částky 39 712 Kč pak nezbylo soudu než žalobu zamítnout (výrok III.).

31. Soud ve výroku I. rozsudku rozhodl o znalečném [celé jméno znalce] za zpracování dodatku č. 1 ke znaleckému posudku č. 75 a za účast na soudním jednání dne 6. 1. 2022 v souladu s vyhláškou č. 504/2020 Sb., a to v celkové výši 2 515,50 Kč (včetně jízdného 315,50 Kč). Odměna za zpracování dodatku byla přiznána v plné výši, jak byla účtována, neboť počtem hodin odpovídá času strávenému vyhledáváním podkladů, výpočtům a tvorbě variant, sestavení a sepisu závěru (4,5 hodiny po 400 Kč). Odměna za účast na jednání byla přiznána v plné výši, jak byla účtována, tedy 1 hodina účasti na jednání po 400 Kč. Výše náhrady cestovních výdajů vychází z kombinované spotřeby použitého vozidla dle předloženého technického průkazu (5,3 litru na 100 km), ujeté vzdálenosti [obec] [obec] a zpět (54 km) a sazby základní náhrady (4,40 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (27,2 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 589/2020 Sb. Znalec nenárokoval náhradu daně z přidané hodnoty, neboť není plátcem této daně.

32. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšnému žalobci, který žalovaným zaslal předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Předmětem řízení byla částka 147 712 Kč s příslušenstvím. Žalobce měl tedy procesní úspěch v rozsahu 73 %, žalovaní v rozsahu 27 %. Po odečtení úspěchu žalobce od úspěchu žalovaných žalobci náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši 46 %. Podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta z tarifní hodnoty 147 712 Kč za jeden úkon právní služby 7 020 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobce jsou tvořeny odměnou advokáta za 17 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání elektronického platebního rozkazu, účast u jednání ve dnech 11. 4. 2019, 5. 11. 2019, 5. 12. 2019, 24. 11. 2020, 14. 10. 2021 a 6. 1. 2022, podání vyjádření ze dní 17. 1. 2019, 1. 4. 2019, 3. 9. 2020, 17. 6. 2021 a 16. 9. 2021, účast na místním šetření dne 16. 5. 2019 a ve výši ½ úkonu doplnění důkazních návrhů ze dní 26. 7. 2019, 30. 7. 2019, 13. 8. 2019 a 19. 12. 2019) po 7 020 Kč, celkem 119 340 Kč, 19x paušální náhradou podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 5 700 Kč, náhradou cestovních výdajů za rok 2019 ([obec] [obec] a zpět) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (6,2 litru motorové nafty na 100 km), ujeté vzdálenosti (32 km) a sazby základní náhrady (4,10 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (33,60 Kč za 1 litr motorové nafty) stanovených vyhláškou č. 333/2018 Sb., celkem 197,90 Kč, náhradou za promeškaný čas na cestě dle § 14 advokátního tarifu za 2 půlhodiny po 100 Kč, celkem 200 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradou DPH ve výši 21 %, celkem 26 342 Kč, když zástupce žalobce je plátcem této daně. Dále žalobce uhradil soudní poplatek ve výši 5 909 Kč a zálohu na náklady důkazu (znalecký posudek) ve výši 3 000 Kč Celkem náklady žalobce činí 160 688,90 Kč, přičemž s ohledem na jeho částečný úspěch mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu 46 %, tedy 73 916,90 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně náklady uhradit k rukám advokáta.

33. Státem zálohované náklady činily celkem 10 169,70 Kč (výslech svědka [příjmení], znalecký posudek a výslech [anonymizováno] [celé jméno znalce] nekrytý zálohou, výslech [anonymizována dvě slova], znalecký posudek a výslech [anonymizováno] [celé jméno znalce] nekrytý zálohou). Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil účastníkům, aby státu nahradili zálohované náklady podle úspěchu ve věci, tedy žalobce v rozsahu 27 % tj. 2 745,80 Kč a žalovaní společně a nerozdílně v rozsahu 73 % tj. 7 423,90 Kč.

34. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.