7 C 136/2017

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; územní celek , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalované 1/: ; země - anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalované žalované 2/: ; název žalované , IČO sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva <b>I. Návrh žalobkyně, aby soud určil, že vlastníkem dvou mostů situovaných nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, šesti mostů situovaných nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, jednoho mostu situovaného nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, je Česká republika se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 1/ náklady řízení ve vyši 4 671 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 2/ náklady řízení ve vyši 2 700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovaným 1/ a 2/ domáhala určení, že žalovaní jsou vlastníky dvou mostů situovaných nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, šesti mostů situovaných nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, jednoho mostu situovaného nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná je mimo jiné vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. Nad uvedenými pozemky se nacházejí stavby, a to nad parc. [číslo] dva mosty bez evidence, nad parc. [číslo] šest mostů bez evidence, nad parc. [číslo] jeden mostek bez evidence. Uvedené mosty se nachází na území obce a všechny potřebují rekonstrukci. Stát, rep. žalovaní 1/ a 2/, tvrdí, že není vlastníkem těchto staveb a proto nemá povinnost stavby ani udržovat. Stavby se však nenacházejí ani v evidenci majetku obce. Obec není oprávněna vynakládat své prostředky na rekonstrukci cizího majetku, neboť by to bylo v rozporu se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb., který jí ukládá pečovat o zachování a rozvoj výhradně svého majetku. Stavby mostů však přímo souvisí s existencí vodního zdroje, respektive nacházejí se nad pozemky tohoto vodního zdroje a proto má žalobkyně za to, že jsou tyto mosty ve vlastnictví státu. Žalobkyně připustila, že u parcely parc. [číslo] lze hovořit případně o komunikaci místní, avšak u parcel parc. [číslo] [číslo] se jedná pouze o komunikaci účelovou, nemůže tak být v majetku obce dle zák. č. 13/1997 Sb. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, protože jako jednotka územní samosprávy je povinna pečovat o zájmy svých občanů a v obecné rovině jako každý subjekt má povinnost předcházet možným škodám na životu a zdraví, proto musí mít vlastníka staveb na jisto, aby zajistila opravu tohoto majetku a možnost jeho obecného užívání. Současně tím chrání veřejný zájem. Žalobkyně dále uvedla, že nemá jiné další informace o tom, kdy a kým byly vyznačené mostky vybudovány, archiv stavebního úřadu, z něhož bylo možné informace čerpat byl na konci války v květnu 1945 společně s celou budovou radnice města Holice zničen, pozemky před a za předmětnými mostky jsou ve vlastnictví žalobkyně,„ stavby“ mostků přímo souvisí s existencí vodního zdroje a jejich existence je přímo spjatá s tímto vodním zdrojem, jsou tedy ve vlastnictví vlastníka pozemku, přes který vedou, tedy ve vlastnictví státu.

2. Žalovaná 1/ navrhla zamítnutí žaloby s tím, že původně příslušnost hospodařit se všemi dotčenými pozemky připadla Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Vzhledem k tomu, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] tvoří hlavní odvodňovací zařízení, byla příslušnost hospodařit s těmito pozemky v roce 2017 převedena na zemědělskou vodohospodářskou správu, jejímž právním nástupcem je právě žalovaný 1/. Ze zápisů o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu vyplývá, že předmětem předávaného majetku jsou vodní plochy, toky a koryta. Můstky nebyly součástí díla a nebyly ani součástí převodu. Žalovaná 1/ tyto stavby mostků nepřevzala, nemá je v evidenci a ani je nespravuje. Mostky vedou nad označenými pozemky a jsou součástí komunikací spojujících pozemky ve vlastnictví žalobce. Lze tedy předpokládat, že mostky - vzhledem k jejich umístění - spojují obecní pozemky a slouží jako cesty pro přístup a příjezd k rodinným domům obyvatelů obce. Předmětné mostky nejsou pro existenci a funkčnost vodohospodářského díla nezbytné a toto dílo může existovat i bez nich, nelze se tak ztotožnit s názorem žalobkyně, že mostek je automaticky ve vlastnictví majitele vodního toku, naopak je nutné poukázat na ust. § 1023 o.z. dle kterého je vlastník pozemku nucen snášet užívání prostoru nad pozemkem, je–li proto důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Mostky jsou součástí místních komunikací a jsou využívány obyvateli obce, slouží tak žalobkyni (obci a jejím obyvatelům). Co do další právní argumentace se žalovaný ztotožnil s názorem žalované 2/.

3. Žalovaná 2/navrhla taktéž zamítnutí žaloby s tím, že mostky nejsou v majetku státu, příslušnost hospodaření s nimi Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nenáleží. Pro uznání žalobkyní tvrzeného vlastnického práva státu k mostkům nemá žalovaná 2/ důvod. Žalobkyně podanou žalobu na určení vlastnictví mostků založila na zásadě zakotvené v § 506 o.z., tedy že„ součástí pozemku je i prostor nad povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení vč. toho, co je zapuštěno v pozemku“ a dovozuje z toho závěr, že stavby mostků jsou součástí vodních toků, nad kterými se nacházejí, tedy v daném případě pozemků – p.p. [číslo] v k.ú. [obec] a p.p. [číslo] v k.ú. [část obce], které jsou vlastnictvím státu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je příslušný hospodařit pouze s jedním z uvedených pozemků a to pouze s pozemkem - pozemkovou parcelou [číslo] druh pozemku vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku umělé v k.ú. [obec]. S dalšími dvěma pozemky – pozemkovými parcelami [číslo] [číslo] je příslušný hospodařit [anonymizována tři slova], neboť tyto pozemky tvoří hlavní odvodňovací zařízení k okolním zemědělským pozemkům a toto HOZ (hlavní odvodňovací zařízení) je ve správě [anonymizována tři slova]. Tyto pozemky potřebuje [anonymizována tři slova] pro výkon své působnosti a plnění svých funkcí. Druhý žalovaný proto namítl nedostatek pasívní legitimace ve vztahu k určení vlastnictví mostků, které se nacházejí nad p.p.č. [číslo] [číslo] tedy jinak řečeno, nelze určit že [název žalované] by měl být vlastníkem mostků, které překlenují vodní toky, které nejsou vůbec v jeho příslušnosti hospodařit, ale jsou v příslušnosti hospodařit [anonymizována tři slova]. Podle ust. § 21a odst. 1 písm. b) o.s.ř. za stát před soudem vystupuje organizační složka příslušná podle zvláštního právního předpisu. Tím je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 9 odst. 1 a § 14 odst. 4 tohoto zákona příslušná je ta organizační složka státu, která má k majetku, jehož se řízení týká, příslušnost hospodařit. Pokud by před soudem ve věcech týkajících se majetku, měla vystupovat jiná než příslušná organizační složka, muselo by to být upraveno zvláštním právním předpisem. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je příslušný hospodařit pouze s pozemkem – p.p. [číslo] tj. s korytem vodního toku umělého. Ze žádných dostupných dokumentů nelze dovodit, že by součástí tohoto koryta vodního toku byly i mostky, tyto vedou nad ním a komunikačně spojují pozemky, které jsou všechny ve vlastnictví žalobkyně. Lze předpokládat, že mostky vzhledem k jejich umístění a stavu takto odedávna spojovaly obecní pozemky, které slouží jako cesty pro přístup a příjezd k rodinným domům fyzických osob (obyvatel obce). Nelze souhlasit s teorií, že most je automaticky vlastnictvím toho, kdo vlastní vodní tok. Dle této teorie by např. Karlův most v Praze byl ve vlastnictví toho, kdo vlastní pozemek koryta řeky Vltavy. Dle veřejně dostupných údajů katastru nemovitostí lze ověřit, že tomu tak není, Karlův most (vč. pilířů stojících v korytě řeky) je v majetku Hl. města Prahy a pozemek, který tvoří koryto Vltavy vlastní stát, s právem hospodaření pro Povodí Vltavy, státní podnik. Druhý žalovaný poukazuje i na ustanovení § 1023 o.z. Žalovaná 2/ má za to, že mostky jsou součástí komunikací, které po nich vedou, jsou takto (k jízdě a chůzi) užívány už odedávna a proto nemohou být součástí pozemku – vodního toku. Žalovaná 2/ nikdy nebránila jejich užívání, nepovažuje se za jejich vlastníka. Žalovaná 2/ nabyla příslušnost hospodařit k pozemku – p.p. [číslo] v r. 2005. Tato parcela vznikla z původní parcely pozemkového katastru (PK) [číslo] místní prostor – později potok (struha) zapsané v Pozemkové knize v seznamu I. – Veřejný statek pro katastrální obec Dolní Roveň. Veřejným statkem (podle komentáře k čs. zákoníku občanskému Rouček-Sedláček z r. 1935) se rozumí nemovité věci, které správními předpisy byly určeny veřejnému (obecnému) užívání. Jsou to veřejné vody a veřejné cesty. Obec jako orgán veřejné správy v přenesené působnosti vykonávala správu veřejného statku. Veřejný statek se stal dnem účinnosti ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústava 9. května (§ 147) národním majetkem, a dle zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, s tímto národním majetkem hospodařily místní národní výbory. Po vzniku obcí se pozemky tvořící koryta vodních toků nestaly vlastnictvím obcí, neboť dle čl. 10 odst. 1 ústavního zákona č. 100/1990 Sb. jsou vodní toky ve státním vlastnictví. Již dle zákona č. 138/1973 Sb., vodního zákona - § 31 se pozemky tvořící koryta vodních toků staly jejich pojmovou součástí. Po vzniku obcí tedy pozemky tvořící podobné vodní toky zůstaly v katastru nemovitostí zapsány ve vlastnictví státu, v příslušnosti hospodařit neexistujících státních subjektů tj. místních národních výborů. Taktomu bylo i s p.p. [číslo]. Podle § 10 ve spojení s § 11 odst. 1. zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, s majetkem, o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nehospodaří, je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Proto se žalovaná 2/ ujala příslušnosti hospodařit s pozemkem – p.p. [číslo] na základě Ohlášení ze dne 28.2.2005 čj. HPU/157/05 Di/Rp. Získala tak příslušnost hospodařit pouze k pozemku tvořícímu koryto vodního toku, nikoli k mostkům přes tento vodní tok. Mostky existovaly nepochybně již mnohem dříve buď jako samostatné nemovité věci nebo jako součásti obecních komunikací (cest). Stejný původ měly i další 2 pozemky, které jsou předmětem žaloby, a to p.p. [číslo] v k.ú. [obec] a p.p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Příslušnosti hospodařit se ujal rovněž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v r. 2005. U pozemku – p.p. [číslo] v k.ú. [obec] to bylo na základě stejného Ohlášení čj. HPU/157/05 Di/Rp uvedeného shora, u pozemku – p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] to bylo na základě Ohlášení ze dne 28.2.2005 čj. HPU/156/05 Di/Rp. Vzhledem k tomu, že pozemky – p.p. [číslo] tvoří hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) byla příslušnost hospodařit s těmito pozemky převedena v r. 2007 z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na Zemědělskou vodohospodářskou správu, a to Zápisem o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu č.j. Rp 1626/05/HPU-02 ze dne 19.4.2007 a č.j. Rp 1627/05/HPU-01 ze dne 19.4.2007. Předmětem těchto majetkoprávních dispozic byly pouze pozemky vodních toků, nikoliv žádné stavby mostků. Státní pozemkový úřad se stal právním nástupcem Zemědělské vodohospodářské správy a proto na něj přešla příslušnost hospodařit s výše uvedenými dvěma pozemky a je příslušný s nimi hospodařit dodnes. Žalovaná 2/ poukázala i na ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého jsou součástmi dálnic, silnic a místních komunikací mostní objekty, po nichž je komunikace vedena, vč. chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty. Jak žalobkyně sama uvedla v podání ze dne 25.9.2017 (na č. l. 19 soudního spisu) jedná se o mosty místních komunikací, jejichž vlastníkem je dle zákona č. 13/1997 Sb. obec.

4. Výpisy z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice bylo prokázáno, že u pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [obec] je zapsán druh pozemku vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku umělé, vlastnické právo náleží České republice, příslušnost hospodařit s majetkem státu přísluší žalované 2/. U pozemkové parcely parcelní [číslo] v k.ú. [obec] je zapsán druh pozemku vodní plocha, způsob využití korytové vodního toku umělé, vlastnické právo náleží České republice, příslušnost hospodařit s majetkem státu přísluší žalované 1/. U pozemkové parcely parcelní [číslo] v k.ú. [část obce] je zapsán druh pozemku vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku umělé, vlastnické právo náleží České republice, příslušnost hospodařit s majetkem státu přísluší žalované 1/.

5. Z ohlášením ze dne 28.2.2005 č.j. HPU/156/05 je zřejmé, že mimo jiné i pozemek parc. [číslo] byl na základě naplnění podmínek vyplývajících z ust. § 10 zák. č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dle ust. § 11 a § 15 odst. 1 citovaného zákona přejat k hospodaření žalovanou 2/. Jako nabývací titul k předmětnému pozemku je uvedeno, že je zapsaný v pozemkové knize, číslo seznamu: I. veřejný statek pro [katastrální uzemí] [anonymizováno].

6. Z ohlášením ze dne 28.2.2005 č.j. HPU/157/05 je zřejmé, že mimo jiné i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] byly na základě naplnění podmínek vyplývajících z ust. § 10 zák. č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dle ust. § 11 a § 15 odst. 1 citovaného zákona přejat k hospodaření žalovanou 2/. Jako nabývací titul k předmětným pozemkům je uvedeno, že jsou zapsané v pozemkové knize, číslo seznamu: I. veřejný statek pro [katastrální uzemí] [anonymizováno].

7. Ze zápisu o změně příslušnosti hospodařit s majetkem ze dne 19.4.2007, č.j. Rp 1627/05/HPU-01, bylo zjištěno, že parcela [číslo] v k.ú. [část obce] byla dle ust. § 19 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb., a dle § 14 a násl. vyhl. č. 62/2001 Sb., jako majetek České republiky předána žalovanou 2/ jako předávajícím Zemědělské a vodohospodářské správě jako přejímající.

8. Ze zápisu o změně příslušnosti hospodařit s majetkem ze dne 19.4.2007, č.j. Rp 1627/06/HPU-02, bylo zjištěno, že parcela [číslo] v k.ú. [obec] byla dle ust. § 19 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb., a dle § 14 a násl. vyhl. č. 62/2001 Sb., jako majetek České republiky předána žalovanou 2/ jako předávajícím Zemědělské a vodohospodářské správě jako přejímající.

9. Účastnickým výslechem starostky žalobkyně bylo prokázáno, že ve funkci starostky působí od r. 1992. K předmětným mostkům starostka ze svého vlastního života neměla žádné poznatky, od obce se přivdala a od 4.8.1974 zde žije. Na problém mostků narazila až při úřední činnosti, kdy se před třemi lety na obec dostavil místní obyvatel a požadoval opravu mostku. Žalobkyně proto začala hledat informace k těmto mostkům a zjistila, že nejsou v seznamu majetku obce a nepodařilo se nic dohledat k tomu, kdy tam mostky byly postaveny ani kdy byly opravovány. Mostky se dají popsat tak, že se jedná o překlad vodního toku, který je drobným vodním tokem – potůčkem. Na překladech je uježděná vrstva materiálu. Žalobkyně všechny mostky shlédla a zjistila, že nejsou v dobrém technickém stavu. Je pravděpodobné, že všechny pozemky před a za mostky jsou ve vlastnictví obce. Žalobkyně vykonává i funkci silničního správního orgánu. Žalobkyně se ničeho k mostkům nedobrala ani v rámci komunikace s občany, protože pamětníci už tam nejsou. Z devíti mostků se v osmi případech jedná o účelovou komunikaci - jsou to jen uježděné cesty, nedá se hovořit o žádném budování, pouze v jednom případě v [část obce] se jedná o komunikaci místní, tato je v evidenci majetku obce. Obec Dolní Roveň se sestává ze čtyř místních částí: [obec], [část obce], [část obce] a [obec], tyto součásti byly sloučeny pod jednu obec v r. 1976, veškeré materiály z těchto původně samostatných obcí byly svezeny na jedno místo, byly tam podklady různé úrovně.

10. Snímkem mapy, snímky ortofotomap (z náhledu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního), výpisem z katastru nemovitostí o vlastnictví pozemků přiléhajících k mostkům z obou směrů, místním šetřením, při kterém byla pořízena fotodokumentace, spolu s fotodokumentací předloženou žalovanou 1/ a žalobkyní bylo prokázáno, že v k.ú. [obec]: u mostku pořadové č. 1 vedoucího jako přístup k domu [adresa] je povrch mostku tvořen uježděnou vrstvou hlíny a kamennou drtí, u mostku pořadové č. 2 vedoucího jako přístup domu [adresa] je povrch mostku tvořen starou dlažbou a pásy trávníku, u mostku pořadové číslo 3 je povrch mostku tvořen částečně betonovými dlaždicemi, uježděnou vrstvou hlíny s kamennou drtí, pásy trávníku, u mostku pořadové č. 4 vedoucího jako přístup domu [adresa] i novostavbě domu [adresa] je povrch mostku tvořen starou dlažbou a pásy trávníku, u mostku pořadové číslo 5 nacházejícího se u [adresa] a za [adresa] se nejedná o cestu zajišťující přístup k rodinným domům, cesta ústí do pole, povrch mostku je tvořen vyježděnou vrstvou hlíny s kamennou drtí, pásy trávy, u mostku pořadové č. 6 vedoucího jako přístup domu [adresa] je povrch mostku tvořen vrstvou hlíny s kamennou drtí, úzkými pásy trávníku, u mostku pořadové [číslo] vedoucího jako přístup domu [adresa] je povrch mostku zcela zarostlý trávou, u mostku pořadové č. 8 vedoucího jako přístup domu [adresa] je povrch mostku vydlážděn z cihel + pásy trávníku. U mostků nad parc. [číslo] se jedná vždy o jediné možné přístupy ke shora uvedeným nemovitostem, a to vedoucí z krajské silnice. U mostku pořadové č. 9 v k.ú. [část obce] nad pacelou [číslo] bylo zjištěno, že přes mostek vede asfaltový povrch silnice. Mostky spojují pozemky ve vlastnictví žalobkyně, popř. pozemky ve vlastnictví žalobkyně a pozemky ve vlastnictví fyzických osob, ani jeden z pozemků přiléhajících k vodnímu toku není ve vlastnictví státu.

11. Vyjádřením Městského úřadu Holice, odboru životního prostředí a stavebního úřadu ze dne 30.7.2020, č.j. MUHO/15235/2020 bylo prokázáno, že žalobkyně požádala o deklaratorní rozhodnutí ohledně zjištění povahy pozemních komunikací v k.ú. [obec]. Dle úřadu by stačilo zažádat o osvědčení existence pozemní komunikace, z důvodu, že se jedná o veřejně přístupné účelové komunikace dle § 7 zák. č. 13/1997 Sb. Deklaratorním rozhodnutím se deklaruje existence pozemní komunikace nebo veřejný přístup/omezení veřejného přístupu na danou komunikaci. Na existenci účelové komunikace se vydává osvědčení o existenci či zániku pozemní komunikace. Pozemek pod komunikací nemusí být vždy veden jako ostatní plocha, vlastník může zažádat katastrální úřad o změnu kultury pozemku na základě vydaného osvědčení příslušného silničního správního orgánu. U pozemních komunikací, které jsou součástí žádosti o deklaratorní rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o veřejně přístupné účelové komunikace, na kterých není žádné omezení - mostek č. 1 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] zahrada, mostek č. 2 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 3 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 4 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 5 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 6: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní ploch, mostek č. 7: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] zahrada, mostek č. 8: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p.č. st. 106 zastavěná plocha a nádvoří. Silniční správní úřad neshledal důvod k zahájení správního řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí.

12. Osvědčením Městského úřadu Holice, odboru životního prostředí a stavebního úřadu ze dne 30.10.2020, č.j. MUHO/23773/2020 vydaným na základě žádosti žalobkyně bylo prokázáno, že na: mostek č. 1 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] zahrada, mostek č. 2 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 3 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 4 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 5 u [adresa]: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní plocha, mostek č. 6: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] ostatní ploch, mostek č. 7: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p. [číslo] zahrada, mostek č. 8: před mostkem p. [číslo] ostatní plocha, za mostkem p.č. st. 106 zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [obec] se nachází komunikace, které splňují znaky pro pozemní komunikace, které jsou zapotřebí při jejím užívání. Jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která je ve vlastnictví žadatele a fyzických osob, pozemky jsou využívány ve smyslu komunikace. Silniční správní úřad neeviduje žádost o jakékoliv omezení provozu na těchto komunikacích.

13. Ze sdělení Městského úřadu Holice, Stavební úřad bylo zjištěno, že v archivu stavebního úřadu nebyly dohledány žádné informace k přístupu k nemovitostem [adresa] v k.ú. [obec].

14. Ze sdělení Státního okresního archivu [obec] k mostkům v k.ú. [obec] spolu s plánem měl soud zjištěno, že žádné doklady k vlastnictví mostků nad parcelami [číslo] nebyly nalezeny. Ve fondu Místní národní výbor [obec] se nachází pasport místních komunikací z roku 1965 s plánem, kde jsou příslušné místní komunikace, mosty a lávky vyznačeny. Na plánu jsou sice přechody komunikací přes vodoteče parc. [číslo] znázorněny, ale v soupisu komunikací vpravo dole chybějí, takže v této době s největší pravděpodobností za mosty ani lávky považovány nebyly. <i>15. Podle § 80 písm. c) o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 16. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým.

17. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonného ustanovení shora citovaného dospěl soud k závěru, že v souzené věci byla prokázána věcná legitimace účastníků – u žalované 1/ u mostků nalézajících se nad par. [číslo] parc. [číslo] u žalované 2/ u mostků nacházejících se na poz. parc. [číslo] i naléhavý právní zájem žalobkyně, neboť ohledně předmětných mostků jsou nevyjasněná vlastnická práva, mostky jsou ve špatném technickém stavu, vyžadují opravu a žalobkyně nemůže vynakládat finanční prostředky ze svého rozpočtu na jejich rekonstrukci, pokud by se nejednalo o majetek obce, v takovém případě by nejednala v souladu se zákonem o obcích, přičemž za stavební technický stav mostu odpovídá v zásadě jeho vlastník. <i>18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Podle odst. 2 se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace.</i> <i>19. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Podle odst. 2 místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.</i> <i>20. Podle § 3 odst. 4 vyhl.č. 104/1997 Sb., místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.</i> <i>21. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.</i> <i>22. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.</i> <i>23. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.</i> <i>24. Podle § 12 odst. 1 písm b) zákona č. 13/1997 Sb. (dále jen zákon o pozemních komunikacích) součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty.</i> 25. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Most je inženýrský stavební objekt určený především k přenesení zatížení převáděné konstrukce přes přírodní nebo umělé překážky. V řízení bylo prokázáno, že na mostku pod pořadovým číslem 9, tj. nad parcelou [číslo] v k.ú. [část obce], se nachází místní komunikace (tzn. je veřejně přístupná, slouží převážně k místní dopravě na území obce), jak vyplynulo z místního šetření a účastníky následně ani nebylo sporováno. Uvedený most je tak v souladu s ust. § 12 zákona o pozemních komunikacích součástí místní komunikace, přičemž vlastníkem místních komunikací není stát, ale obec (§ 9 zákona o pozemních komunikacích). Součásti pozemní komunikace požívají stejné právní ochrany jako samotná pozemní komunikace, neboť se ve smyslu výkladu obecného soukromého práva jedná o jednu věc. Údržbou mostů a propustků jako součástí pozemku komunikace je povinen vlastník dotčené pozemní komunikace.

26. U mostků pod pořadovým číslem č. 1-8, tj. nad parcelami [číslo] v k.ú. [obec] bylo místním šetření, dále výše uvedenými sděleními Městského úřadu Holice, sdělením Státního okresního archivu [obec] spolu s plánem prokázáno, že mostky zde musely existovat již v roce 1965, respektive i před tímto rokem, když v obci již ani není žádných pamětníků vzniku těchto mostků (jak vyplývá z účastnického výslechu žalobkyně), kdy v dohledaném plánu byly vyznačeny místní komunikace, mosty a lávky, a to včetně mostků, kterých se týká tento spor, jako takové byly zahrnuty pod tehdejší MNV [obec]. Uvedené mostky se všechny sice neobrazily přímo v samotném soupise komunikací, ale s ohledem na charakter těchto mostků a samotné vodoteče nelze předpokládat, že by byla dána povinnost je do tohoto soupisu zahrnout. Z toho dva mostky nad parc. [číslo] jsou napojeny na před a za mostkem existující komunikace a pozemky, které jsou ve vlastnictví obce, u 6 mostků nacházejících se nad parc. [číslo] se jedná o vlastnictví pozemků před a za mostky buď obce nebo fyzických osob, jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí, ortofotomap, osvědčení Městského úřadu v Holicích ze dne 30.10.2020. Na těchto mostcích se nacházejí pozemní komunikace. Tyto komunikace jsou veřejně přístupné a byly označeny jako účelové, ve vlastnictví žadatele a fyzických osob (nikoliv státu), slouží (vyjma mostku pod pořadovým č. 5 přes který se lze dostat i na pole) jako přístupové cesty k rodinným domům. Dle § 9 zákona o pozemních komunikacích může být vlastníkem účelových komunikací pouze právnická nebo fyzická osoba. Tak jak byl žalobní petit vymezen, bylo předmětem tohoto sporu vyslovit – zda je či není Česká republika vlastníkem shora uvedených mostků - nikoliv zaobírat se vlastnictvím případných jiných konkrétních subjektů. Po provedeném řízení má soud za to, že se žalobkyni se nepodařilo unést důkazní břemeno, že je vlastníkem předmětných mostků je stát – Česká republika a nemůže být tak ve věci úspěšná.

27. Pro úplnost soud dodává, že pokud místní komunikace vznikla před účinností zákona č. 13/1997 Sb., není třeba trvat na naplnění znaku formálního zařazení a vydání správního rozhodnutí, neboť podle zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, se určité komunikace, jejichž znaky byly vymezeny v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, stávaly automaticky součástí sítě místních komunikací přímo ze zákona. Do 31.3.1997 platilo, že pokud určitá pozemní komunikace byla v zastavěném území či území určeném pro zástavbu, spojovala obce, části obce či osady, nebo spojovala obec s železnicí, letištěm, přístavem nebo hřbitovem, pak se stala součástí sítě místních komunikací. Rozhodnutí vydával okresní národní výbor pouze v pochybnostech, přičemž teprve od novely silničního zákona z roku 1961 provedeného zákonem č. 27/1984 Sb., šlo o rozhodnutí podle správního řádu. V zákoně č. 13/1997 Sb. chybí přechodná ustanovení, proto zůstávají výše vymezené pozemní komunikace místními komunikacemi i nadále, pokud splňují požadavky před nabytím účinnosti zákona č. 13/1997 Sb. (viz. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 20.10.2020, č.j. 23 Co 198/2020-287, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29.1.2014, č.j. 9 As 15/2012-27). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2002, sp.zn. 22 Cdo 52/2002,“ místní” a“ účelové” komunikace představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu - nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim. Mostky č. 1-8 vykazují na svém povrchu – za použití různého materiálu - zpevněnou plochu, u níž nelze dovozovat přináležitost či souvislost s umělým korytem vodního toku, naopak jeví se jako logické ji považovat za součást pozemní komunikace, byť účelové, stejně tak jako samotné mostky, nelze tak tudíž dovodit vlastnictví státu.

28. V dané věci měly žalované 1/ a 2/ plný úspěch. Soud tedy přiznal žalovaným 1/ a 2/ proti žalobkyni právo na náhradu nákladů dle § 142 odst. 1 o.s.ř. dle vyhl. č. 254/2015 Sb. jako nezastoupeným účastníkům. U žalované 1/ jsou náklady tvořeny 5 paušálními náhradami po 300 Kč za vyjádření ve věci samé, 2 x přípravu na jednání, 2 x účast na jednání, jízdné osobním automobilem na trase Praha Pardubice a zpět ke dvěma jednáním u Okresního soudu v Pardubicích při ujetí 240 km k jednomu jednání: 1 x v r. 2020 při ceně paliva 36 Kč, průměrné spotřebě 5,63 l /100 km, sazbě základní náhrady ve výši 4,20 Kč za ujetý km, tj. 1 495 Kč, 1 x v r. 2022 při ceně paliva 40,50 Kč, průměrné spotřebě 5,63 l /100 km, sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč za ujetý km, tj. 1 676 Kč, tedy vše celkem ve výši 4 671 Kč. U žalované 2/ jsou náklady tvořeny 9 paušálními náhradami po 300 Kč za dvě vyjádření ve věci samé, 3 x přípravu na jednání, 3 x účast na jednání, účast na místním šetření, tedy vše celkem ve výši 4 671 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.