7 C 146/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání věci <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci jednu kostku lešení HAKI včetně pěti kusů podlážek o rozměru 60x130 cm a pěti kusů podlážek o rozměru 50x150 cm, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 5 000 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 18.6.2019 domáhal vůči žalovanému vydání jedné kostky lešení HAKI včetně pěti kusů podlážek o rozměru 60x130 cm a pěti kusů podlážek o rozměru 50x150 cm. Svůj návrh žalobce odůvodnil následujícími tvrzeními: žalobce žalovanému na základě písemné dohody přenechal do dočasného užívání lešení, a to jednu kompletní kostku lešení HAKI včetně pěti kusů podlážek o rozměrech 60x130 cm, 24 kusů lešeňových trubek, 16 kusů podlážek o rozměrech 50x150 cm, 40 kusů spojek (žabek) a 8 kusů spojek (doutníků). Lešení mělo být žalobci vráceno dne 21.6.2016. Ke dni skončení dočasného užívání movitých věcí však žalovaný lešení žalobci nevrátil, žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k vrácení věci, ale bezúspěšně. Žalobce i nabízel, že si movité věci sám převeze, lešení demontuje, neboť věděl, že lešení u žalovaného dosud stojí. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 9.9.2016 vyzval žalovaného k vrácení věcí a upozornil jej na vznikající bezdůvodné obohacení. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval, až dne 8.8.2017 se žalobci podařilo během osobní intervence u žalovaného získat část přenechaných věcí zpět, konkrétně byly vráceny: 24 kusů lešeňových trubek, 11 kusů podlážek o rozměru 50x150 cm, 40 kusů spojek (žabek) a 8 kusů spojek (doutníků). Žalovaný si nadále u sebe ponechal kostku lešení HAKI, pět kusů podlážek o rozměru 60x130 cm a pět kusů podlážek o rozměru 50x150 cm s tím, že přislíbil tyto předat do jednoho měsíce, tj. nejpozději to 8.9.2017. To se však nestalo a žalovaný argumentoval žalobci, že mu vrátí i tuto část poskytnutých věcí oproti vrácení poskytnuté kauce. Žalobce na to reagoval výzvou právního zástupce ze dne 6.11.2017, kde žalovaného vyzval k vrácení věcí a zároveň provedl zápočet na složenou kauci ve výši 3 000 Kč. Žalovaný zareagoval zasláním dopisu právnímu zástupci žalobce, kde však neuvedl žádné konkrétní ani žádné relevantní skutečnosti, které by jeho postup odůvodňovaly. Žalobce se již v minulosti obrátil na soud, ale řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, když žalovaný kontaktoval žalobce, že mu věci vrátí, vrácení věcí však žalovaný podmiňoval peněžní úhradu, k níž nebyl důvod, k vrácení věcí tak opětovně nedošlo. Žalobce tak není schopen dosáhnout smírného řešení a obrátil se proto znovu na soud.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalovaný nárok neuznává. Žalobce se zavázal k provedení zateplení fasády zadního traktu rodinného domu žalovaného do 21.6.2016, pro případ nedodržení termínu se dále žalobce zavázal vůči žalovanému ke smluvní pokutě ve výši 500 Kč denně. Žalovaný pro žalobce sehnal další dvě zakázky v ulici, avšak k provedení zateplení fasády žalobcem nedošlo, žalovanému vznikla škoda na materiálu pro uplynutí jeho expirace. Proti tomu, že si žalobce žádané věci odveze, žalovaný nic nemá, naopak mu tam překáží. Žalovaný žalobce vyzýval k odvezení věci již před dvěma lety s tím, ať si věci vezme a vrátí mu kauci. Žalovaný dále uvedl, že se u něj nachází jedna kostka lešení HAKI, jejíž součástí je 5 kusů podlážek o rozměru 60x130 cm, zbylé podlážky, které byly dodány jako součást lešeňových trubek, se u něj nenachází, má za to, že si je odvezl žalobce spolu s lešeňovými trubkami a přebral si je na vedlejší akci. Žalobce tak neunáší břemeno důkazní minimálně co do vydání kusů podlážek o rozměrech 50x150 cm a je na místě zamítnutí žaloby. Žalovaný nesouhlasil s tím, aby mu byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení, zdůraznil, že na obě předžalobní výzvy z r. 2016 a 2017 reagoval, a to přinejmenším telefonicky, po první předžalobní výzvě se obrátil na advokátní kancelář právní zástupkyně žalobce, avšak ta v té době čerpala mateřskou dovolenou a veškerý kontakt probíhal jen telefonicky, po druhé předžalobní výzvě hovořil žalovaný přímo se žalobcem, ten jej ujistil, že je vše vyřízené a že daná výzva neměla být ze strany právní zástupkyně žalobce odeslána. Na nepoctivost jednání žalobce lze možno usuzovat také z jeho vlastních tvrzení, kdy ve své replice ze dne 28.1.2020 uvedl, že mezi ním a žalovaným nikdy nedošlo k uzavření smlouvy o dílo, a to ani ve formě písemné či ústní, což je však v přímém rozporu s předloženým dodatkem k Dohodě o užívání. Poslední předžalobní výzva byla vyhotovena v listopadu 2017, přičemž k podání žaloby bylo přistoupeno až o téměř dva roky později, přestože žalovaný opakovaně sděloval svou připravenost žalobci předmětné movité věci vydat. Žalovaný proto navrhl, aby žalobci dle ust. § 143 o.s.ř. nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, popřípadě soud o nákladech řízení rozhodl dle ust. § 150 o.s.ř.

3. K argumentaci žalovaného žalobce doplnil (čl. 22 spisu), že žalobce s žalovaným žádnou jinou dohodou v ústní ani písemné formě neuzavřel, žalobce žalovanému učinil pouze nabídku na provedení zateplení fasády, avšak k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Ohledně užití § 150 o.s.ř. žalobce nespatřuje žádný důvod, neboť komunikace mezi účastníky trvala již přes 3 roky, za tu dobu se žalovaný mohl poradit s advokátem či využít občanskoprávní poradnu, mohl tak zabránit zahájení tohoto sporu.

4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný splňuje podmínky pro plné osvobození od soudních poplatků, neboť pobírá starobní důchod ve výši 11 433 Kč, je s manželkou spoluvlastníkem rodinného domu, manželka pobírá mzdu ve výši 20 000 Kč, výdaje spojené s bydlením (daň z nemovitosti, inkaso, stav. spoření) činí 6 - 7 000 Kč měsíčně, spolu s manželkou pečují o nezl. vnuka, syn účastníků je po těžké havárii na motocyklu, přišel od ¾ ledviny, trpí epilepsií, pobírá dávky životního minima, žalovaný měl v přechozí době úspory, tyto z něj však byly podvodně vylákány, věc řeší Policie ČR.

5. Mezi účastníky bylo nesporným, že jedna kostka lešení HAKI, jejíž součástí je 5 kusů podlážek o rozměru 60x130 cm a 5 kusů podlážek o rozměru 50x150 cm, které byly jako součást trubkového lešení, jsou ve vlastnictví žalobce.

6. Mezi účastníky zůstávalo sporné množství věcí, které má žalobce v držení.

7. Z fotokopie nájemní smlouvy (předložené žalobcem spolu se žalobou - viz. čl. 3 spisu) bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne 21.12.2015 uzavřena nájemní smlouva, kde je žalobce označen jako pronajímatel, žalovaný jako nájemce s tím, že na základě této smlouvy se její účastníci dohodli, že pronajímatel zapůjčuje jednu kompletní kostku, lešení HAKI včetně pěti kusů podlážek o rozměrech 60x130 cm a 24 kusů lešeňových trubek, 16 kusů podlážek o rozměrech 50x150 cm, 40 kusů spojek (žabek), 8 kusů spojek (doutníků), a to na dobu od 21.12.2015 do 21.6.2016 Dohoda je opatřena podpisy obou smluvních stran, dále je zde uvedeno potvrzení o převzetí vratné kauce 3 000 Kč s tím, že smlouva je vyhotovena„ ve dvou kopiích, kdy každá je brána jako originál“ a je sepsána bez„ nápaditých“ (doslovná citace) a nevýhodných podmínek, kdy obě strany ji před podpisem řádně přečetly a bez nátlaku svobodně podepsaly a potvrdily svými vlastnoručními podpisy. Z tohoto vyhotovení je zřejmé, že se jedná o předem připravenou smlouvu, do níž byly ručně dopsány údaje nájemce a pronajímatele a připojeny podpisy smluvní stran, spodní část této smlouvy byla při pořizování kopie ofocením zakryta – viz. rovná čára, nad níž je viditelný nepatrný zbytek ručního písma.

8. Z fotokopie nájemní smlouvy (předložené žalovaným viz. čl. 16 spisu) bylo zjištěno, že obsahuje stejný předepsaný text jako dohoda výše, avšak ze spodní části této smlouvy vyplývá datum jejího uzavření 21.12.2015 a ve spodní části je ručně dopsán dodatek:„ Dodavatel se zavazuje k provedení zateplení fasády traktu RD [adresa] v termínu do 21.6.2016. V případě nedodržení se zavazuje p. [celé jméno žalobce] k smluvní pokutě 500 Kč denně z nedodržení termínu. Nájemné lešení započato ode dne nástupu na zateplení v r. 2016“, dodatek je podepsán žalobcem a žalovaným. Dále toto vyhotovení - v části nad potvrzení o převzetí vratné kauce - obsahuje ručně dopsaný text„ Dodavatel se zavazuje provést fasádu – zateplení zadního traktu domu [adresa]“.

9. Z originálu nájemní smlouvy (předložené žalobcem při jednání soudu a z něhož byla soudem pořízena fotokopie viz. čl. 25 spisu) je zřejmé, že se shoduje s verzí předloženou žalovaným - vyjma ručně dopsaného textu v části nad potvrzením o převzetí vratné kauce.

10. Z dopisu ze dne 9.9.2016 spolu s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalobce žalovaného prostřednictvím právní zástupkyně vyzval k vrácení jedné kompletní kostky, lešení HAKI včetně pěti kusů podlážek o rozměrech 60x130 cm, 24 kusů lešeňových trubek, 16 kusů podlážek o rozměrech 50x150 cm, 40 kusů spojek (žabek) a 8 kusů spojek (doutníků) s tím, že užívání těchto věcí bylo sjednáno na dobu určitou do 21.6.2016, která již uplynula. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že v případě, že nebude této výzvě vyhověno, se žalobce obrátí se svým nárokem na soud. Dále byl žalovaný upozorněn na to, že vzhledem k tomu, že užívá tyto movité věci i po skončení doby nájmu, má žalobce nárok na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného.

11. Z dopisu ze dne 6.11.2016 spolu s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že byl žalovaný znovu vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k navrácení předmětných movitých věcí, dále bylo žalovanému vyčísleno nájemné za 184 dní trvání nájmu ve výši 2 760 Kč, dále bezdůvodné obohacení za užívání předmětných movitých věcí po skončení nájmu ve výši 240 Kč, kdy na tyto nároky žalobce započetl žalovaným složenou kauci ve výši 3 000 Kč. Žalovaný žalovaného upozornil na to, že pokud nedojde k vrácení předmětných věcí, obrátí se na soud.

12. Z dopisu ze dne 2.8.2016 adresovaného žalobci žalovaným bylo zjištěno, že žalobce žalovaný vyzval k neprodlenému zhotovení díla – provedení zateplení dvorního traktu rodinného domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], které mělo být provedeno do 21.6.2016. Jinak bude žalovaný vymáhat smluvní pokutu a znehodnocený materiál soudní cestou.

13. Z emailu ze dne 26.9.2018 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci sděluje, že si odvezl trubkové lešení včetně jeho pěti metrových podlážek, spojek a trubek, další část kostky HAKI si žalobce může odvézt po navrácení vratné kauce 3 000 Kč, kterou si převzal a potvrdil, což žalobce dosud neučinil. Dále žalobci sdělil, že mu jeho nečinností vznikly další škody, žalovaný očekává, že celou záležitost bude řešit právnička žalobce, nic se však neděje a žalobce žádá o sdělení, zda dojde k dohodě, jak celou záležitost řešit k oboustranné spokojenosti, v opačném případě HAKI kostku nabídne k odprodeji, překáží. V minulosti žalobce řekl do telefonu, že se staví, ale doposud se tak nestalo.

14. Výslechem svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] (syna žalovaného) bylo zjištěno, že ví o tom, že žalobce dělal u rodičů na domě fasádu, ale je to již několik let nazpět, žalovaný na to měl nějaké svoje lešení, svědek netušil, zda si ještě nějaké další lešení pronajímal, pracovníci tam udělali nějaký kus práce, pak zase zmizeli, žalobce sliboval, že to dodělá, ale měl ještě další práci přes vedlejší barák, tak mu svědek pomáhal věci odnášet do auta. Svědek si vybavoval, že odnášel krátké a dlouhé trubky, podlážky tam určitě byly, netuší, kolik podlážek bylo, svědek šel s podlážkami vícekrát, bylo tam na to víc lidí. Svědek k rozměrům podlážek uvedl, že mohly být vysoké zhruba jako on, nebo o něco nižší do úrovně středu obličeje svědka (svědek je vysoký 180 cm). Byl tam přítomen svědek, žalovaný a nějací Slováci nebo Ukrajinci od pana [celé jméno žalobce] Pan [celé jméno žalobce] stál a nechal si to nosit, on rozhodoval o tom, co se bude odnášet. Potom odnášení tam zůstalo lešení, nějaké trubky, podlážky, jaké byly rozměry podlážek, které tam zůstaly, již svědek nevěděl. Svědek si již přesně nevybavil, jaké bylo roční období, ale byl tam v teplákách a tričku. Svědek ví o tom, že se žalovaný s žalobce dohodli na tom, že žalobce udělá kompletní fasádu včetně zateplení na zadní stěně dvoupatrového rodinného domu, žalobce několikrát sliboval, že to dodělá, ale nestalo se tak, nedodělal to a svědek žalovanému nadával, že žalobci dal nějaké peníze, byly to nějaké desetitisíce. <i>15. Podle ust. § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>16. Podle § 1041 odst. 1 o.z., kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.</i> 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno nájemní smlouvou (ve všech jejich verzích), že mezi účastníky došlo dle ust. § 2201 o.z. k uzavření nájemní smlouvy na movité věci – výše specifikovaného lešení, a nájem byl sjednán na dobu určitou od 21.12.2015 do 21.6.2016. Uplynutím sjednané doby došlo k zániku nájmu a žalovaný tak tyto věci má nadále bez právního důvodu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastníkem předmětných věcí je žalobce. Pokud by žalovaný měl být ve věci úspěšný, musel by prokázat, že žalobci zaniklo právo k věci, případně, že žalovanému svědčí právo věci (obligační, věcné, ze zákona, z úředního rozhodnutí), případně, že je výkon vlastnického práva žalobce v rozporu s dobrými mravy nebo se jedná o zneužití práva. V tomto směru však žalovaný poskytl pouze tvrzení o tom, že pět kusů podlážek o rozměrech 50x150 cm již nejsou v jeho držení, že si je odvezl žalobce, avšak toto tvrzení se žalovanému výslechem svědka prokázat nepodařilo. Žalobce prokázal, že je vlastníkem věcí, dále že věci přešly do detence žalovaného, žalovaný svá tvrzení o tom, že detenci pozbyl, neprokázal. Soud proto žalobě vyhověl.

18. Návrh žalovaného na provedení důkazu zprávou ČSSZ o přehledu zaměstnanců žalobce v r. 2016, byl pro nadbytečnost zamítnut.

19. Pokud se žalobce ve věci nákladů řízení domáhal užití ust. § 143 o.s.ř. soud neshledal naplnění jeho podmínek, neboť žalovaný sice opakovaně i před zahájení řízení proklamoval připravenost předmětné věci vydat, toto však podmiňoval vrácením kauce. Jiná situace nastává, pokud se žalovaný domáhal moderace náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 o.s.ř., zde má soud za to, že se jedná o požadavek důvodný a jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1004 - 1007 s.). Žalobce je starobním důchodcem s výší důchodu 11 433 Kč měsíčně, je s manželkou spoluvlastníkem rodinného domu, v němž bydlí, manželka pobírá mzdu ve výši 20 000 Kč, výdaje spojené s bydlením (daň z nemovitosti, inkaso, stav. spoření) činí 6 - 7 000 Kč měsíčně, spolu s manželkou pečují o nezl. vnuka, syn účastníků je po těžké havárii na motocyklu, přišel od ¾ ledviny, trpí epilepsií, pobírá dávky životního minima. Naproti tomu je žalobce osobou v produktivním věku, dále je zřejmé, že mezi účastníky bylo vícero smluvních vztahů, kdy se naopak žalobce zavázal k plnění vůči žalovanému (ač tuto okolnost žalobce popíral), ani z jeho strany k dobrovolnému plnění nedošlo (viz. obsah originál smlouvy předložené žalobcem, výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]). Soud proto dospěl k závěru, že je na místě použití ust. § 150 o.s.ř. a žalobci přiznal nákladů nákladů řízení v částce 5 000 Kč, což je částka, která pro žalovaného - potažmo ani pro žalobce - nebude likvidační a je ve výši zhruba jedné třetiny nákladů řízení, které by žalobci jinak náležely za 6,5 úkonu právní služby spočívající v převzetí věci, jednoduché předžalobní výzvě, sepisu žaloby, dvou vyjádřeních ve věci samé, účast u dvou jednání soudu, náhrady ztráty času a cestovného, zaplacený soudní poplatek. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.