8 C 5/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících BC. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba (dříve právnická osoba ), IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 62 375 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 46 900 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 15 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 475 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v částce 28 829,07 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení v částce 450 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení v částce 150 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně (pod původním názvem [právnická osoba]) se proti žalovanému žalobou doručenou soudu dne 22. 10. 2019 domáhala zaplacení částky 62 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jdoucím od 16. 10. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný byl u ní zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2019 na pracovní pozici řidič motorových vozidel/opravář. Dne 6. 9. 2019 v rámci plnění svých pracovních úkolů jel s nákladním vozidlem žalobkyně zn. [příjmení] [jméno] [číslo], [registrační značka] po dálnici, kde v důsledku zanedbání povinností žalovaného jako řidiče došlo k uvolnění kol na zadní nápravě a jejich následnému poškození. Nezbytná oprava byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 10. 9. 2019 znějící na částku 62 375 Kč, jíž žalobkyně uhradila. Za této situace žalobkyně nárokuje náhradu škody v plné výši, neboť 4,5 násobek průměrné mzdy žalovaného činí 66 330 Kč, protože dle mzdového výměru mu náležela měsíční mzda ve výši 14 740 Kč hrubého.

2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Pardubicích pod [číslo jednací] - [anonymizováno] dne 11. 12. 2019 podal žalovaný ve lhůtě odpor. Namítal, že k poškození vozidla nedošlo jeho zaviněním, ale stářím a špatným technickým stavem vozidla. Potvrdil, že byl u žalobkyně zaměstnán jako řidič, ale zdůraznil, že ve smlouvě neměl zakotvenu povinnost opravovat předmětné vozidlo, což bylo výhradně povinností a pracovní náplní opravářské dílny, technika odpovědného za technický stav vozu a managementu podniku, případně smluvního autoservisu. Vozidlo kontroloval stanoveným způsobem před jízdou a nevykazovalo viditelné, či při řízení (zahájení jízdy a v jejím průběhu) nějaké chyby, poškození atd. Z jeho strany byly dodrženy všechny aspekty správné jízdy, daných předpisů a odpovědnosti ke svěřenému majetku. K havárii došlo z důvodu upadnutí kola vozidla, a protože se žalovanému podařilo zastavit u krajnice dálnice, nedošlo k poškození majetku třetí osoby, nebo větší havárii. Rychlost vozidla při jízdě byla v souladu s předpisy silničního provozu i provozem jízdy předmětného vozidla. Žalovaný taký popíral, že by vzniklá škoda dosáhla výše tvrzené žalobkyní s ohledem na druh a rozsah havárie.

3. K námitkám žalovaného žalobkyně doplnila svá tvrzení a uvedla, že na vozidle byly před předmětnou jízdou měněny dne 6. 9. 2019 brzdy a na ně navazující díly, s čímž byl žalovaný seznámen a poučen o povinnosti před další jízdou zadní kola zkontrolovat a dotáhnout jejich šrouby. Protože žalovaný neučinil nutné kroky ke kontrole stavu vozidla před jízdou, porušil své povinnosti řidiče, konkrétně starat se o technický stav vozu. K uvolnění kol zadní nápravy došlo z důvodu úplného vyšroubování šroubů kol, tedy šrouby nebyly řádně dotaženy a jízdou došlo k jejich povolení a následnému vypadnutí. Pracovní poměr žalovaného byl ukončen 12. 9. 2019 okamžitým zrušením ze strany žalobkyně, neboť žalovaný převzal od koncového zákazníka dobírku ve výši 24 739 Kč a tuto si ponechal pro své potřeby.

4. Po provedeném řízení soud žalobě co do částky 46 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 900 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

5. Z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný při nástupu do zaměstnání předložil profesní průkaz s platným proškolením. S ohledem na platný průkaz byl žalovaný způsobilý pro práci sjednanou v pracovní smlouvě. Žalovanému bylo předáno pro výkon práce jediné vozidlo MAN, na kterém jsou některé díly původní a některé nové. Výrobnímu číslu vozidla odpovídá typ L 2000. Jednatel žalobkyně žalovanému vozidlo předal a proškolil ho, jak lze vozidlo používat. Bylo vybaveno hydraulickým čelem, proto s žalovaným 14 dní jezdil, aby ho naučil, jak se vozidlo ovládá a jak se s ním pracuje. Žalovaný dostal i písemný pracovní postup. Žalovaný splňoval kvalifikaci i pro pracovní funkci řidič/opravář, neboť při profesních zkouškách řidiče, odpovídá část testu i problematice opravárenství a pokud by řádně neodpověděl, nemohl by řídit vozidlo nad 3,5 t. Na vozidle proběhla na konci srpna 2019 oprava podvozku, brzd, obložení a čepů. Vozidlo pak bylo žalovanému znovu předáno, přičemž byl upozorněn, že v rámci generální opravy byla sundávána kola. Obvyklou povinností řidiče je přetahovat šrouby kola minimálně jednou týdně, ale také před každou jízdou je povinen zkontrolovat, zda jsou dotaženy. K dopravní nehodě došlo na dálnici D11 ve směru na Hradec Králové u pumpy ÖMW v blízkosti obce Opatovice. V důsledku dopravní nehody došlo k poškození spodní části vozu, protože upadla zadní levá kola. Byl poškozen řemen, disk, náboj byl zapečený do poloosy, byl ohnutý nosník v zadní části hydraulického čela, poškozena byla rovněž levá podjezdová zábrana a disky. Opravu prováděl se svým mechanikem [jméno] [příjmení], neboť je též jednatelem firmy [právnická osoba], která je smluvním partnerem žalobkyně. Jeho otec, [jméno] [příjmení], se v žalující firmě stará o vozový park a on osobně upozorňoval žalovaného na nutnost dotažení šroubů na kolech. Každé vozidlo žalobkyně je vybaveno nářadím pro dotahování matek na kolech a současně je k dispozici v dílně. Pokud matky nejsou dotaženy, dochází k jejich uvolňování a rozvolňování a následně k tření disků o sebe, tím vzniká velké teplo, které působí na štefty vedoucí přes náboj. Otvor, v němž jsou zasazeny, se teplem zvětšuje, dochází ke kmitání kola. Pokud auto jede déle, a to v řádech minut, rychlostí 80 km/hod, dojde k uvolnění kola.

6. Z doplňující výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po generální opravě nikdo jiný než žalovaný vozidlo nepoužíval. Žalovaný byl ústně při předání vozu poučen o nutnosti přitahovat kola po ujetí 25-50 km. Každý řidič ví, že po každém sundání a opětovném nasazení kola se musí tato přitahovat po ujetí pár km. Je to proto, že dochází k rozvolňování materiálů. Otázka o utahování kola je kladena i při profesních zkouškách řidiče. U prázdného vozidla nedochází k rozvolnění kol tak rychle, jako u plně naloženého. Žalovaný byl k dotažení kol vybaven, měl hydraulický hever, klíč na kola, prodloužení a bezpečnostní vestu. Žalovaný byl fyzicky schopen vyvinout potřebnou sílu k dotažení kola.

7. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že pracovní poměr u žalobkyně byl jeho prvním zaměstnáním řidiče kamionu. Dříve řídil nákladní automobil, vlastnil ho a jezdil s ním příležitostně doma. Profesní průkaz získal v České republice v roce 2019. Musel složit i praktické zkoušky včetně jízd. U žalující firmy řídil různá vozidla, nejen vozidlo, které je předmětem sporu. Jednatel firmy s ním nejdříve jezdil a zaškoloval ho. K řidičům z Ukrajiny se ostatní řidiči nechovali pěkně.„ Servisák“ si všechno nářadí stahoval k sobě, proto raději vrátil klíče od dílny a užíval svoje nářadí. Před uzavřením pracovní smlouvy byl ujišťován, že firma je pojištěna a že mu žádná odpovědnost jako řidiči nehrozí. Jinak by nenastoupil. Řidiči mu ale říkali, že pokud něco poškodí, bude to muset zaplatit. Jednatel firmy ho proškolil, jak pečovat o auto, co zkontrolovat, jak kontrolovat náklad. Sporné vozidlo dostal předáno asi dva dny před nehodou. Každé ráno kontroloval např. kapaliny, brzdy, pneumatiky, dotažení kol a náklad. To, že před touto jízdou na vozidle šrouby dotahoval, nikdo neviděl. Do nehody ujel s vozidlem přes 100 km. Nejprve žádný problém nepozoroval, až když vjel na dálnici a vozidlo dosáhlo rychlosti 80 km/hod, ucítil na volantu zvláštní vibrace. Rozhodl se zastavit na„ benzině“ a zavolat„ servisákovi“ o radu. Před zatáčením k benzince musel zabrzdit, tehdy kola spadla. Auto pak srovnal, zaparkoval na kraji dálnice a zavolal„ servisákovi“. Když přijela policie, dali mu blokovou pokutu 2 000 Kč, protože zůstal stát na dálnici a nenahlásil hned věc policii. Vozidlo bylo poškozené ze spodu. Poškozené byly ráfky a bylo odřené. Poškození, která popsal jednatel žalobkyně, odpovídají. Na dálnici najížděl u Chlumce nad Cidlinou u Fast Foodu, k nehodě došlo u poslední benzínky před Hradcem Králové.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] – technika a vedoucího dopravy žalující společnosti bylo zjištěno, že ze servisu s vozidlem vyjížděl jeho syn [jméno] [příjmení], který s ním provedl zkušební jízdu po areálu, protože je potřeba upravit brzdy, které byly předmětem generální opravy. Zaparkoval vozidlo naproti vratům ve vzdálenosti cca 8 m od servisu a předal je žalovanému. Svědek sám za žalovaným šel ten den a důrazně ho upozornil, že je třeba kola dotahovat, i když by to jako řidič měl vědět. Při opravě brzd je nutné sundat kola, proto svědek vždy řidiče poučuje o nutnosti dotahování po ujetí 25 – 50 km. Ve výbavě vozidla byl klíč na kola, jehož součástí je nástavec, s nímž je řidič schopen vyvinout potřebnou sílu k dotažení kola. Takto kontrolovat dotažení kol je třeba první týden poté, co byla znovu nasazena, pak už to stačí jednou měsíčně. Svědek sám žalovaného důrazně žádal, aby kola dotahoval minimálně dvakrát za jízdu a potom v areálu. Pokyny k jízdě žalovanému dával syn svědka, který s žalovaným na začátku asi čtrnáct dní jezdil, žalovaný byl tedy instruován dostatečně.

9. Podle pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2019 byl žalovaný u žalobkyně zaměstnán od uvedeného data na pracovní pozici řidič motorových nákladních vozidel, opravář na dobu neurčitou. (čl. I. a II. smlouvy). Mezi povinnosti zaměstnance patřilo zejména řádně pečovat o motorové vozidlo, jež mu bylo zaměstnavatelem svěřeno, a zacházet s ním tak, aby na tomto vozidle nedocházelo ke škodám a nadměrnému opotřebení. Zaměstnanec byl zejména povinen se před jízdou přesvědčit, zda je vozidlo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, provést jeho kontrolní technickou prohlídku (zejména prohlídku světel, brzd, stav náplní, tlak v pneumatikách a dalších částí vozidla) a kontrolu povinného vybavení vozidla. Dále byl zaměstnanec povinen zajistit, že vozidlo bude způsobilé ke splnění pracovního úkolu (čl. IV. bod 2, a, d). Nedílnou součástí pracovní smlouvy byl mzdový výměr, podle něhož žalovanému náležela základní měsíční mzda 14 740 Kč hrubého.

10. Podle dodacích listů č. [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo] a [rok] [číslo] firma [právnická osoba] provedla pro žalobkyni opravu brzd vozidla MAN L 2000 v průběhu srpna 2019.

11. Z faktury vystavené žalobkyni firmou [právnická osoba], pod [číslo] dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyni byla vyfakturována oprava vozidla MAN [registrační značka] a to konkrétně: zadní disky 6 706 Kč, zadní kotouč 1 626 Kč, náboj 10 999 Kč, ložisko 4 588 Kč, brzdový třmen 21 588 Kč, ABS kroužek 311 Kč, plastový kastlík originál Schmitz 1 377 Kč, lakování disku 2 420 Kč, přezutí 1 210 Kč a oprava 21 hod 11 550 Kč.

12. Z výdajového pokladního dokladu [číslo] z 10. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalující společnost uhradila uvedený den firmě [právnická osoba] částku 62 375 Kč na fakturu [číslo].

13. K úhradě dlužné částky ve výši 62 375 Kč byl žalovaný žalobkyní vyzván dopisem ze dne 8. 10. 2019 odeslaným dle poštovního podacího archu téhož dne.

14. Ze znaleckého posudku zpracovaného pod [číslo] dne 6. 4. 2021 znalcem [celé jméno znalce] soud zjistil, že k uvolnění šroubového spoje kol dvoumontáže dochází pozvolna v důsledku nedostatečného utahovacího momentu. Opětovně montovaná kola na náboj nápravy musí být před montáží řádně očištěna, jakož i dosedací plochy náboje a disků či šrouby s maticemi. I při dodržení tohoto technologického postupu dochází vlivem dynamiky jízdy k uvolnění jednotlivých šroubových spojů a řidič je povinen po ujetí cca 25 – 50 km dotažení zkontrolovat a dle potřeby i dotáhnout. Řidič od vyjetí z Hradce Králové do úplné destrukce spoje na D 11 (trasa cca 100 km celkem a 15 km po D 11), neprovedl kontrolu ani dotažení kol. Zdokumentovanému rozsahu poškození by se dalo zabránit včasnou kontrolou a eventuálním dotažením kol, např. před nájezdem na D 11 (to už byla kola rozvolněna) či ještě dříve, po ujetí trasy Hradec Králové + 25 – 50 km. Revizí faktury znalec zjistil, že položky náboj kola a brzdový třmen se uváděnou cenou vychylují mimo ceny charakteristické pro tzv. ekonomickou opravu. I přes tuto skutečnost byla oprava realizována v nižší cenové hladině, než v pověřeném (autorizovaném) servisu MAN. Náklady na opravu při respektování položkových cen ve faktuře, mohly v daném období dosahovat fakturované výše 62 375 Kč včetně DPH, či při korekci pracovních výkonů výše 60 619 Kč včetně DPH. Není prokázáno, že by byly při opravě vozidla použity u položek náboj kola a brzdový třmen repasované díly, ale lze to důvodně předpokládat. Rozpočet nákladů na opravu ve výši 60 619 Kč, ponížený o částku 13 720 Kč, odpovídající reálné ceně repasovaných dílů ve výši 46 900 Kč včetně DPH, se jeví znalci jako reálnější, než požaduje žalobce, leda že by se prokázal opak např. dodáním nákladových daňových dokladů společnosti [právnická osoba] k repasovaným položkám.

15. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že aby občan mohl být zaměstnán jako řidič z povolání, musí k řidičskému oprávnění získat ještě průkaz profesní způsobilosti, v jehož rámci je proškolen o standardní údržbě vozidla. Povinnost překontrolovat po 25 – 50 km utažení šroubů je povinností obecnou, je-li kolo sundáno z nápravy. Velmi důležité je to zvláště při dvoumontáži. Pro řidiče je toto doporučení na hranici povinnosti, pokud tuto povinnost neukládá zaměstnanci interní předpis dopravce. Na dálnici dochází k pozvolnějšímu uvolňování, neboť kolo zabírá rovnoměrně. V daném případě kontrola kol před jízdou zjevně nestačila. Řidič vyjížděl z Hradce Králové a na trase dvakrát zastavoval. Při těchto zastávkách by bylo možné zkontrolovat dotažení kol, na nichž muselo být rozvolnění vidět. Není-li šroub dostatečně dotažen, v místě za maticí a podložkou je patrný částečný opracovaný materiál disku jako světlý prstenec. Je zcela obvyklé, pokud bylo kolo sundáno z nápravy, dotahovat je na cestě po 25 - 50 km. Žádný předpis počet kontrol taxativně neukládá, je třeba vycházet z aktuální potřeby. Pokud by byl disk před jízdou deformován, bylo by vidět předchozí poškození, tak tomu ale v daném případě není. Pokud by byl poškozen otvor pro šrouby, došlo by k excentricitě disku, zadní náprava by vibrovala a na pneumatice by bylo patrné nerovnoměrné ubývání vzorku. Aby deformita vnitřního disku měla vliv, muselo by jít o extrémní narušení středového otvoru. Tehdy by jízda už po cca 50 - 60 km byla prakticky nemožná. K deformaci v oblasti ráfku ale došlo až v rámci pádu nápravy na zem. Abnormální projev jízdy, který popisoval žalovaný ve své výpovědi, tj. vibrace na volantu znamená, že došlo k závadě na kolech, a je nutné zastavit. Vibrace jsou projevem rozvolnění šroubového spoje. Zastavení je adekvátní reakcí i na dálnici, byť v daném případě 81 - 82 km dálnice není ideální pro odstavení nákladního vozu, ale jednalo se o vnější kola, stav hrozil možností způsobení rozsáhlé nehody vozidel, pokud by se kola rozběhla po dálnici. Základní povinností řidiče je v takovém okamžiku zastavit, zavolat [číslo] nahlásit vozidlo jako překážku na dálnici. Na 80 km je dálniční služba, která by rychle provedla zabezpečení. Pokud by žalovaný zkontroloval a dotáhl šrouby v Chlumci řádným způsobem, k nehodě by nedošlo. Ujetá vzdálenost je příliš krátká na to, aby došlo k takové destrukci, která je zaznamenána, pokud by byly šrouby dotaženy. Momentový klíč mají obvykle pouze větší firmy, jinak se dotažení provádí za pomocí trubky, vahou těla řidiče. Rozpočet nákladů na opravu vycházel z časových a finančních normohodin firmy [příjmení], ale též ze snížené hodinové sazby, protože oprava nebyla provedena ve značkovém servisu. V daném případě nebyly v rámci opravy použity nové disky, ale staré, které byly očištěny a nalakovány. Kalkulovány byly ty díly, které byly na fotodokumentaci prokazatelně poškozeny, nebo ty díly, jejichž výměna je s ohledem na druh poškození nezbytná.

16. Dle § 301 zákoníku práce je povinností zaměstnance a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených, vydaných v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkony, c) dodržovat právní předpisy, vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy, vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

17. Dle § 5 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je řidič povinen užít vozidlo, které splňuje technické podmínky, stanovené zvláštním předpisem a dle písmena e) téhož ustanovení zákona je povinen odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit také opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního prostředí.

18. Dle § 249 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen škoda), nemajetkové újmě, ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Dle odst. 2 téhož ustanovení zákona, je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jinou fyzickou osobu.

19. Dle § 250 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti sním.

20. Dle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Dle odst. 2 téhož ustanovení zákona výše požadované náhrady škody, způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

21. Dle § 262 zákoníku práce, výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, nebo jeho zástupce sám, nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil.

22. Dle § 272 zákoníku práce při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

23. Dle § 352 zákoníku práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný výdělek, nestanoví-li pracovně právní předpisy jinak.

24. Při právním posouzení věci soud vycházel z obecných předpokladů vzniku odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů ve smyslu citovaného ustanovení § 250 zákoníku práce, kterými jsou porušení pracovních povinností zaměstnance, zavinění zaměstnance ve vztahu k tomuto porušení pracovních povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy na straně zaměstnavatele a příčinná souvislost mezi zaviněným porušením pracovních povinností a vznikem škody. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je třeba, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoli z nich, nárok a tedy i povinnost k náhradě škody nevzniká.

25. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je co do svého základu důvodný. Žalobkyně prokázala, že žalovaný porušil povinnost vyplývající pro něho z pracovně právních předpisů, a to přinejmenším prevenční povinnost, ve smyslu citovaného ustanovení § 249 odst. 1 a 2 zákoníku práce ve spojení s povinností dle § 301 písm. d) zákoníku práce, které ukládají povinnost zaměstnanci vyhýbat se situacím, které podle obecných zkušeností mohou vést ke vzniku škody. Lze souhlasit se stanoviskem žalobkyně, že přiměřeným požadavkem je, aby zaměstnanec při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním zachovával vždy takový stupeň pozornosti, který po něm lze vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat. Na zaměstnance není kladen neúměrný požadavek, pokud se po něm žádá předvídat škodu, jíž předvídat mohl a měl podle obecných zkušeností, při respektování pravidel chování řidiče. I když v žádném právním předpise není upravena konkrétně povinnost řidičů, jak provádět kontrolu vozu před jízdou, žalovaný je profesionální řidič, který vykonal příslušnou odbornou profesní zkoušku a při vědomí, že před cestou byla prováděna na vozidle generální oprava spojená se sejmutím kol, mohl a měl předvídat vznik škody, pokud nebude v dostatečné míře kontrolovat dotažení kolových matic. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalovaného výslovně poučil o nutnosti dotahovat kola během jízdy, a není zde žádná skutečnost, která by jeho výpověď vyvracela. Žalovaný sám vypověděl, že už při vjezdu na dálnici ucítil na volantu zvláštní vibrace. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve své výpovědi tuto situaci jednoznačně hodnotil tak, že vibrace jsou projevem rozvolnění šroubového spoje a okamžité zastavení je adekvátní reakcí i při jízdě na dálnici. Jeho znalecký posudek doplněný výpovědí logicky a přesvědčivě vysvětluje, že žalovaný škodě mohl zabránit přitažením kolových matic klíčem, jímž byl, jak bylo prokázáno výpověďmi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], řádně vybaven. Nedodržení zásad pracovně právní prevence zakládá obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu jako majetkovou újmu na straně zaměstnavatele. Znaleckým posudkem byla prokázána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalovaným jako zaměstnancem a vznikem škody jako majetkové újmy na straně žalující.

26. Pokud se však týče výše škody, vychází soud ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který srozumitelně zdůvodnil svůj závěr o výši skutečné škody v částce 46 906 Kč za situace, kdy oprava byla prováděna v jiném než autorizovaném servisu a použity byly repasované a nikoli originální náhradní díly. Na základě uvedených skutečností vyhověl soud žalobnímu návrhu co do částky 46 906 Kč, která nepřesahuje u žalovaného částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým z nedbalosti způsobil škodu ve smyslu ustanovení § 257 odst. 1 zákoníku práce, a to se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Ve zbývajícím rozsahu pak nezbylo, než žalobu zamítnout.

27. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ustanovení § 142 odstavec 2 o.s.ř. Nevyhověl při tom návrhu žalobkyně, aby postupoval dle § 142 odstavec 3 o.s.ř. a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť předmětem znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] nebyla pouze výše plnění, ale také posouzení příčinné souvislosti ve vztahu k základu nároku. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do 75% vzhledem k celku, žalovaný co do 25% vzhledem k celku, přičemž jeho úspěch je neúspěchem žalobkyně. Při odečtení úspěchu a neúspěchu v řízení přiznal soud žalobkyni právo na 50 % nákladů řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 495 Kč, zálohou na znalečné 5 000 Kč, odměnou advokáta za 10 úkonů právní pomoci po 3 620 Kč dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 28. 2. 2020 a 20. 5. 2021 a účast u jednání soudu ve dnech 1. 6. 2020, 8. 9. 2021 a 24. 1. 2022, když první a třetí jednání přesáhla dvě hodiny), náhradou jeho hotových výdajů za 10 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odstavec 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovným advokáta na trase [obec] - [obec] a zpět (celkem 54 km) osobním vozem [anonymizována tři slova] [číslo] při průměrné spotřebě paliva Nafta motorová 6,6 l /100 km, vyhláškové ceně paliva 31,80 Kč a náhradovém koeficientu 4,20 Kč/km dne 1. 6. 2020, celkem 340,14 Kč, cestovným advokáta dne 8. 9. 2021 stejným vozidlem při vyhláškové ceně paliva 27,20 Kč a náhradovém koeficientu 4,40 Kč/km v částce 334,54 Kč a cestovným advokáta dne 24. 1. 2022 týmž vozem při vyhláškové ceně paliva 36,10 Kč a náhradovém koeficientu 4,70 Kč/km v částce 382,46 Kč, náhradou za ztrátu času advokáta při těchto cestách za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odstavec 1 písmeno a) citované vyhlášky. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů částkou 8 705,99 Kč, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Náklady tak celkem představují částku 57 658,14 Kč, z níž 50% činí 28 829,07 Kč.

28. Postupem dle § 148 odstavec 1 o.s.ř. při zohlednění poměru jejich úspěchu a neúspěchu ve věci uznal soud žalobkyni i žalovaného, kteří nebyli osvobozeni od poplatkové povinnosti, povinnými nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení představované znalečným vyplaceným znalci [příjmení] [celé jméno znalce] v rozsahu, v němž nebylo kryto zálohou žalobkyně.

29. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá patnáctidenní postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.