1 C 319/2024

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu osobnosti

I. Žaloba žalobce se v části, ve které se domáhá tohoto rozhodnutí soudu: „Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci na jeho adresu doporučeně právnická osoba omluvný dopis tohoto znění: Vážený pane jméno FO, při realizaci svého rodinného domu na pozemku hodnota adresa, který sousedí s Vaším pozemkem a rodinným domem jsem ignoroval Vaše oprávněné připomínky, týkající se umístění domu na pozemku uvedené ve vyhl. 501/2006 Sb. a provedl ho v takovém rozsahu, jaký byl v projektové dokumentaci, ke které jste se ve stavebním řízení negativně vyjádřil. Dům nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost od stěny Vašeho rodinného domu, ve které je okno obytné místnosti, a která podle platných předpisů musí být nejméně 7m. Tímto svým přístupem jsem velice hrubě zasáhl do Vašich osobnostních a přirozených práv souvisejících s bydlením a jeho kvalitou tak, že Vás moje jednání nadměrně stresovalo, vyčerpávalo a působilo podezřelý výraz útrapy. Kolem garážového stání je také vymezený požárně nebezpečný úsek, který podle projektové dokumentace zasahuje až na Váš pozemek plochou širokou asi 1m a dlouhou téměř 10 m. Tím jsem protiprávně zasáhl do Vašeho vlastnictví, stále dochází k používání Vašeho majetku pro moji potřebu, a to je kvalifikováno jako bezdůvodné obohacování. Za výše uvedené příkoří a útrapy se Vám velice omlouvám a sděluji, že neprodleně zahájím, a nejpozději do posledního dne následujícího měsíce zajistím provedení stavebních úprav domu tak, aby byly dodrženy Vaše námitky ve stavebním řízení a stavba domu a jeho umístění na pozemku vyhovovalo všem předpisům. Vlastnoruční podpis, místo, datum.“, zamítá.

II. Žaloba žalobce se v části, ve které se domáhá tohoto rozhodnutí soudu: „Žalovaný je povinen nejpozději do posledního dne měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém nabyl tento rozsudek právní moci, splnit připomínky žalobce, uplatněné ve stavebním řízení a týkající se umístění domu na pozemku hodnota uvedené ve vyhlášce 501/2006 Sb. § 23 a § 25, aby bylo vyloučeno porušování práv žalobce a zajištění rovných a spravedlivých podmínek mezi žalobcem a žalovaným a zajištění stejné kvality bydlení pro oba.“, zamítá.

III. Žaloba žalobce se v části, ve které se domáhá tohoto rozhodnutí soudu: „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku jako náhradu nemajetkové újmy za podezřelý výraz strádání a podezřelý výraz útrapy působené žalovaným dlouhodobě od jara 2023 dosud přiměřené zadostiučinění v penězích částku 50 000 Kč.“, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 42 892 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného Jméno advokáta.

1. Žalobou ze dne 17. 12. 2024, podanou téhož dne u zdejšího soudu, změněnou a částečně vzatou zpět podáním ze dne 1. 1. 2025, při doplnění podáním ze dne 2. 1. 2025, když o částečném zastavení řízení a změně žaloby bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 29. 1. 2025, č. j. 1 C 319/2024-58 (§ 96 odst. 2 věta prvá o.s.ř., § 95 odst. 1 o.s.ř.), při doplnění podáním ze dne 19. 3. 2025, podáním ze dne 5. 6. 2025 a podáním ze dne 6. 6. 2025 se žalobce výsledně domáhá rozhodnutí soudu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaslat žalobci omluvný dopis (jak specifikován ve výroku I. rozsudku), uložil povinnost, aby splnil podmínky žalobce, uplatněné ve stavebním řízení a týkající se umístění domu na pozemku hodnota uvedené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. § 23 a § 25 (jak specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku) a uložil povinnost žalovanému žalobci zaplatit částku 50 000 Kč (jak specifikováno ve výroku III. tohoto rozsudku). K odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že se domáhá soudní ochrany osobnosti proto, že žalovaný snižuje kvalitu bydlení žalobce, svévolným užíváním části nemovitého majetku žalobce na jeho úkor se bezdůvodně obohacuje a tím působí žalobci podezřelý výraz útrapy, nerespektuje přirozená práva žalobce na spravedlnost, rovnost a zákaz diskriminace. Na jaře r. 2022 vznikl spor mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce je většinovým vlastníkem pozemku hodnota adresa a od r. 2015 na něm stojícího rodinného domu, žalovaný je vlastníkem sousedního stavebního pozemku hodnota adresa, na kterém žalovaný provádí stavbu rodinného domu. V souvislosti se zahájením stavebního řízení žalovaný po žalobci požadoval souhlasné stanovisko k projektové dokumentaci jeho rodinného domu, toto žalobce žalovanému odmítl vydat. Stavba dle názoru žalobce nesplňovala podmínky vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 23 a § 25, zasahovala na pozemek žalobce, svým umístěním by znehodnotila kvalitu bydlení žalobce a tím i hodnotu jeho majetku. Z těchto důvodů nebylo možné ani v r. 2022, a není ani možné nyní platné stavební povolení vydat. Žalovaný si nechává stavět dům v takovém rozsahu, jaký byl v projektové dokumentaci, ke které se žalobce nesouhlasně vyjádřil s tím, že budova nebude splňovat minimální odstupovou vzdálenost od domu žalobce a tím, že bude snižovat kvalitu jeho bydlení. Žalobce zaslal opakovaně podnět na stavební úřad, ten nikdy nezasáhl. Žalovaný jedná tak, jakoby si mohl postavit cokoliv a kdekoliv, svým počínáním ovlivňuje žalobce, kvalitu jeho bydlení, žalobce svým počínáním diskriminuje. V měsíci 9. 2023 byla přízemní část budovy žalovaného dokončena. Žalovaný si nechal přízemní část budovy postavit tak, že nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost od domu žalobce, a zastřešením garážového stání vznikl kolem něho požárně nebezpečný úsek, který podle projektové dokumentace zasahuje na pozemek žalobce plochou širokou 1 m a dlouhou 10 m. Tím začal žalovaný svévolně a bez souhlasu žalobce používat i jeho soukromý pozemek u společné hranice. Na úkor žalobce se tím bezdůvodně obohacuje, žalobci působí svým počínáním stres a psychické vypětí. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Žalobce i žalovaný zakoupili stavební pozemky od města adresa, mají stejná práva i stejné povinnosti. Na každém jednotlivém pozemku lze umístit rodinný dům tak, aby splňoval všechny podmínky územního rozhodnutí. Žalobce žalovanému předloženou projektovou dokumentaci neodsouhlasil, nemohl tak stavební povolení získat. Žalobce uplatnil ve stavebním řízení námitky k umístění navrhované stavby na pozemku podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 23 a § 25, které měly být ve stavebním řízení vypořádány. Námitky se týkají zásahu do žalobcových vlastnických práv, když část jeho pozemku je využívána žalovaným, a zásahu do osobnostních práv žalobce, když má být ve prospěch žalovaného a na úkor žalobce zhoršena kvalita jeho bydlení a životního prostředí. Ani soudy, ani správní úřady neprojednávaly a nerozhodovaly o připomínkách žalobce, ve věci zasahování do majetkových i osobnostních práv žalobce. Protože námitky žalobce uplatněné ve stavebním řízení nebyly zamítnuty, jsou pro žalovaného a umístění stavby na pozemku závazné, tedy dům žalovaného musí splňovat minimální odstupovou vzdálenost od domu žalobce, která podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 25 odst. 2 nesmí být menší než 7 m. Žalovaný neakceptoval oprávněné připomínky k umístění stavby, rozšiřuje stavbu o přízemní část, která zasahuje až do vzdálenosti pouhé 4 m od domu žalobce. Žalovaný také protiprávně užívá téměř 10 m² pozemku žalobce pro svoji potřebu umístěním nebezpečného úseku kolem garážového stání, tím žalobce šikanuje a na jeho úkor se obohacuje. Žalovaný se pokouší zajistit výhody na úkor žalobce, kterého tím psychicky vyčerpává, nepřiměřeně stresuje. Žalobce žádá soud, aby zohlednil všechna uvedená provinění žalovaného, jak proti platným zákonům, tak proti sousedskému soužití, čestnosti, diskriminaci, a žalovanému uložil mimo jiné i provedení úprav na prováděné stavbě, aby vyhovovala námitkám žalobce ve stavebním řízení, to vedle omluvy a poskytnutí peněz. Podle názoru žalobce stavba domu prováděná žalovaným na jeho pozemku hodnota nesplňuje podmínky vyhlášky č. 501/2006 Sb., neboť v daném případě odstup mezi rodinnými domy, vzdálenost mezi nimi, nesmí být menší než 7 m, zároveň žalovaný svojí stavbou zasahuje na pozemek žalobce plochou přes 10 m², a to bez souhlasu žalobce umístěním požárně nebezpečného úseku svojí stavby na pozemek žalobcův, pročež stavební povolení ve stavebním řízení nemělo být vydáno, v souvislosti žalobce poukazuje na to proč a z jakých důvodů s rozhodnutími v příslušném stavebním řízení nesouhlasí, zároveň žádá, aby soud nepřipustil jako důkaz rozhodnutí ze stavebního řízení, jmenovitě rozhodnutí právnická osoba, ze dne 28. 3. 2022, č.j. spisová značka a rozhodnutí právnická osoba ze dne 18. 5. 2022, č.j. spisová značka. Podle názoru žalobce žalovaný neprokazuje, že má „právoplatné stavební povolení“, které je bez vad a splňuje parametry jak je požadoval žalobce v připomínkách ve stavebním řízení. Žalobcova tvrzení a jeho právní náhledy jsou celkově poněkud nekoncepční. Nicméně, v rámci vytříbení podané žaloby včetně (tří) nároků touto uplatněných, při jednání dne 17. 6. 2025, žalobce v základní linii tvrdí, že žalovaný svým zaviněným jednáním záležejícím v nechání postavení si vedle jeho domu na jeho pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, a to zastřešeného venkovního skladu a garážového stání tak, že nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost od domu žalobce na parc. č. hodnota v k. ú. adresa, jehož je žalobce většinovým vlastníkem, 7 m a vznikl kolem něho „požárně nebezpečný úsek“, který zasahuje na uvedený pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa, jehož je žalobce většinovým vlastníkem, plochou širokou 1 m a dlouhou 10 m, porušil povinnost stanovenou zákonem, tedy v § 23 odst. 1 a § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a tím zasáhl do absolutních práv žalobce, jeho přirozených práv, a to přirozeného práva na respektování obydlí, přirozeného práva na příznivé životní prostředí, přirozeného práva na spravedlivý proces a přirozeného práva na rovnost v řízení, při zároveň zákazu diskriminace, v příčinné souvislosti tím žalobci způsobil nemajetkovou újmu, jejíž odčinění se žádá zadostiučiněním v podobě požadované omluvy (omluvného dopisu) (viz. specifikace ve výroku I. rozsudku) a v penězích (zaplacením 50 000 Kč) (viz. specifikace ve výroku III. rozsudku), vedle toho je pak požadováno odstranění následku neoprávněného zásahu do žalobcových přirozených práv (tj. nové umístění domu žalovaného, jeho části tak, aby odpovídalo § 23 a § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů) (viz. specifikace ve výroku II. rozsudku). Poznamenává se, že žalobce se výsledně nedomáhá toho, aby soud uložil adresa, aby „zajistil splnění podmínek a dodržování rozsudku v umístění stavby na pozemku“ a ani nenavrhuje, aby soud řízení přerušil „až do rozhodnutí příslušného orgánu o prohlášení nicotnosti rozhodnutí“.

2. Žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnou. Žalovaný realizuje stavbu domu na parc. č. hodnota v k. ú. adresa, stavba probíhá v souladu se stavebním povolením. Žalobce staví svůj nárok na skutečnostech, které namítal již ve stavebním řízení, všechny příslušné orgány potvrdily správnost stavebního povolení a odmítly námitku žalobce, že ve stavební povolení je špatná odstupová vzdálenost. Žalobce opakovaně žádal stavební úřad o kontrolu dodržování podmínek stavebního povolení, tento provedl několik kontrol a konstatoval, že jsou dodržovány veškeré podmínky stavebním povolením stanovené. Žalovaný, věnujíc se stavbě, činí vše v souladu se zákonnými požadavky. Tvrzení žalobce o sobeckém jednání, šikaně, způsobených podezřelý výraz útrapách, způsobování podezřelý výraz stresu, zneužívání bezradnosti a dokonce diskriminace ponechává žalovaný bez vyjádření. Žalobcem uváděné „argumenty“ nemají jakoukoli právní váhu, tvrzená skutečnost, že žalovaný porušuje zákon, byla již několikrát vyvrácena. Ve stavebním řízení bylo vyhodnoceno, že v daném případě vzdálenosti mezi stavbami nesmí být menší než 2 m, což není porušeno. Důvodnosti nároku uplatněnému žalobcem nic nesvědčí.

3. Z potvrzení o provedené lustraci v ISZR (2x) k 6. 5. 2025 lze vyčíst, že žalobce – Jméno žalobce, je od datum ženatý, jeho manželkou je tituly před jménem jméno FO, je hlášen k trvalému pobytu na adrese „adresa“, žalovaný - Jméno žalovaného je od datum ženatý, jeho manželkou je jméno FO, je hlášen k trvalému pobytu na adrese „adresa“. Žalobce a žalovaný, coby fyzické osoby, jsou ve vztazích níže popsaných.

4. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z územního rozhodnutí právnická osoba, ze dne 28. 3. 2013, č.j. spisová značka a Geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. hodnota, jméno FO, ověřeného dne 19. 7. 2013 vyplývá, že dne 28. 3. 2013 bylo adresa vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby právnická osoba, na (mimo jiné) původní parc. č. hodnota v k. ú. adresa, z níž na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku v r. 2013 vznikly (mimo jiné) sousedící parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v k. ú. adresa. Záměrem bylo vybudování základní dopravní a technické infrastruktury, jak je i patrno ze právnická osoba, situace pozemní komunikace z měsíce 1. 2013 a právnická osoba - parcely (projektová dokumentace - vybudování technické a dopravní infrastruktury), kdy se již naznačují velikostně budoucí pozemky s nikoli závazným uspořádáním rodinných domků, parkovacích stání a garáží, když v uvažovaném území má být postaveno celkem 11 rodinných domů. V této fázi, jak uváděno, šlo o problematiku dopravní a technické infrastruktury, nikoli uspořádání staveb a umístění v budoucnu vzniklých rodinných domů.

5. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z územního rozhodnutí právnická osoba, ze dne 15. 4. 2014, č.j. spisová značka v souladu s regulativy prostorového uspořádání staveb, adresa rodinných domů, plyne, že bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění staveb, regulativy prostorového uspořádání staveb, mimo jiné na nově vzniklých parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v k. ú. adresa, kdy minimální velikost pozemku pro jeden rodinný dům je 800 m², zastavěná plocha všech staveb na pozemku nesmí přesáhnout 35 % celkové plochy pozemku, u hranice pozemků musí být umístěno oplocení, stavební čára se stanovuje v uliční frontě na 5 m od čáry uliční. Na každém pozemku je přípustná výstavba pouze jednoho hlavního objektu domu, vedle toho samostatně stojících staveb jako jsou krytá stání a garáže pro osobní automobily, přičemž na jednotlivých pozemcích se vymezuje zastavitelná část, která je patrná z C2 celkového situačního výkresu č.j.: spisová značka z něhož lze vystopovat, že u rodinného domu na parc. č. hodnota se počítá s možností umístění garáže, krytého stání, směrem k sousedícímu pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, jak je z daného výkresu zcela jednoznačně patrné.

6. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa, smlouvy kupní a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne 10. 7. 2014, za přispění návrhem na vklad (24. 10. 2014), smlouvy darovací ze dne 16. 3. 2015, nepřehlížeje výpis z usnesení adresa, ze dne 25. 2. 2015, včetně protokolu o uznání pravosti podpisu ze dne 18. 3. 2015, za přispění návrhem na vklad (18. 3. 2015), a ze smlouvy darovací ze dne 12. 1. 2021, za přispění návrhem na vklad (2. 2. 2021), vyplývá, že od 2. 2. 2021 je žalobce spoluvlastníkem, s výší podílu id. 6/10 (3/5), parc. č. hodnota a st. parc. č. hodnota, se součástí č. p. hodnota, v roce 2015 postaveného rodinného domu, vše v k. ú. adresa, druhým spoluvlastníkem je manželka žalobce tituly před jménem jméno FO s výší podílu id. 4/10 (2/5).

7. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota, pro k. ú. adresa, a smlouvy kupní a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne 30. 6. 2024, nepřehlížíme-li souhlasné prohlášení adresa ze dne 30. 6. 2014, za přispění návrhem na vklad (8. 1. 2015), vyplývá, že žalovaný je od 8. 1. 2015 vlastníkem parc. č. hodnota v k. ú. adresa a na ní od r. 2022 doposud probíhající stavby rodinného domu s venkovním skladem a garážovým stáním.

8. Parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v k. ú. adresa, vzniknuvší dle výše uvedeného geometrického plánu, spolu bezprostředně sousedí, jak lze zhlédnout v kopii katastrální mapy (Mapový list č. spisová značka) ze dne 18. 3. 2025.

9. Ze sdělení právnická osoba, ze dne 27. 3. 2025, vyjádření žalovaného a jeho manželky ze dne 3. 3. 2022 včetně přiložené katastrální mapy, rozhodnutí právnická osoba ze dne 28. 3. 2022, č.j. spisová značka, pravomocného dne 30. 5. 2022, kdy vydání tohoto dnes pravomocného rozhodnutí stavebním úřadem je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), nepřehlížíme-li sdělení právnická osoba, ze dne 10. 6. 2022, č.j. spisová značka, odvolání žalobce a jeho manželky ze dne 12. 4. 2022 a rozhodnutí právnická osoba, ze dne 18. 5. 2022, č.j.: spisová značka, pravomocné ke dni 30. 5. 2022, za přispění katastrálním situačním výkresem právnická osoba z měsíce 12. 2021, situací koordinační (stavby) právnická osoba ze dne 12. 2021 a stavební dokumentace půdorysu právnická osoba (výřez), vizualizace (z projektové dokumentace), a situace stavby (situace koordinační) z projektové dokumentace včetně 2 ks fotografií realizace výstavby, lze shledat, že na základě žádosti žalovaného přes nesouhlasné vyjádření žalobce a jeho manželky, bylo adresa jako příslušným stavebním úřadem vydáno stavební povolení na stavbu rodinného domu - jedna bytová jednotka, včetně venkovního skladu, garážového stání na parc. č. hodnota v k. ú. adresa, při shledaném souladu s územním rozhodnutím, kdy stavba bude prováděna podle předkládané projektové dokumentace, když žalobcem namítané nedodržené odstupové vzdálenosti nejsou porušovány, jsou zachovány jako odpovídající, odvolání žalobce a jeho manželky ve stavebním řízení, kde bylo vytýkáno nedodržení odstupových vzdáleností nikoli však vytýkán vznik požárně nebezpečného prostoru, bylo právnická osoba zamítnuto a rozhodnutí právnická osoba adresa potvrzeno s níže uvedeným výstupem. Na projednávaný případ se vztahuje vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Vycházeno z § 23 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., podle § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m, ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností, v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. Podle § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou-li v některých z protilehlých stěn sousedních staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Podle § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemku menší než 2 m. V předmětném řízení šlo o povolení dvou samostatných staveb a to rodinného domu a skladu a krytého stání pro dva automobily, kdy tyto stavby nejsou spoluprovozně propojeny. Jde o dvě samostatné stavby s rozdílným účelem užívání, proto pro posouzení jejich odstupů vůči sousedním pozemkům a stavbám na nich je třeba rozlišovat kritéria v § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzdálenost rodinného domu žalovaného na společnou hranici s parc č. hodnota je 8,6 m, vzdálenost k rodinnému domu na st. parc. č. hodnota je 10,6 m. Vzdálenost mezi oběma rodinnými domy tak respektuje § 25 odst. 2 vyhlášky, není menší než požadovaných 7 m. Ani vzdálenost od společné hranice není menší než 2 m. Pro umístění stavby skladu a garážového stání je třeba vycházet z § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tzn. že nesmí být od hranice sousedního pozemku umístěna ve vzdálenosti menší než 2 m. I tento požadavek je v daném případě splněn. V rodinném domě žalobce a jeho manželky se směrem ke skladu a garážovému stání žalovaného obytné místnosti nenachází, jak bylo zjištěno, když sklad a schodiště v domě nejsou obytnými místnostmi, vzhledem k tomu není na místě § 25 odst. 4 vyhlášky č. 105/2006 Sb. použít. Na tom nic nemění ani v tomto řízení žalobcem předkládaná fotografie výstavby s tvrzeným oknem obytné místnosti v č. p. hodnota směrem k pozemku žalovaného, když, i kdyby tomu takto bylo, je-li protilehlou stěnou sklad, musel by být odstup roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, výška obvodové stěny rodinného domu č. p. hodnota je 3,7 m, tzn. nepřesáhla by 4 m vzdálenosti domu č. p. hodnota a stavby skladu s garážovým stáním, tedy § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., je i pro takovýto případ dodržen. Tedy ať již ve stěně domu žalobce a jeho manželky směrem k pozemku žalovaného je okno obytné místnosti či není, i tak jsou požadované parametry splněny. Je pak zřejmé, a zdůrazňuje se, že jde v případě výstavby žalovaného na jeho pozemku o dvě stavby, jak bylo předpokládáno územním rozhodnutím, a to rodinného domu a skladu s garážovým stáním, které nejsou spolu provozně propojeny. Jejich situování pak odpovídá územnímu plánu (viz. shora) pokud jde o tzv. regulativy prostorového uspořádání staveb a umístění rodinných domů. Z tohoto pohledu je pak též jakkoli nerozhodné, že snad měl být „původní vjezd“ na pozemek žalovaného parc. č. hodnota v k. ú. adresa v jiném místě, jak má dokládat dobová fotografie „původního vjezdu“, předkládaná žalobcem.

10. Ze sdělení právnická osoba, ze dne 27. 3. 2025, č.j. spisová značka, ve shodě se sdělením právnická osoba, ze dne 4. 4. 2025, č.j. spisová značka a sdělení právnická osoba ze dne 6. 6. 2025, č.j. spisová značka, a návazně ze sdělení (doplnění) právnická osoba, ze dne 11. 6. 2025, č.j. spisová značka, Požárně bezpečnostního řešení objektu (technická zpráva požární ochrany) jméno FO z měsíce 1. 2022, České státní normy ČSN 73 0802-právnická osoba - Nevýrobní objekty (účinné od měsíce 6. 2009 do měsíce 12. 2023) (dále jen „ČSN 73 0802“) za přispění katastrálního situačního výkresu právnická osoba z měsíce 12. 2021, koordinační situace právnická osoba z měsíce 12. 2021, stavební dokumentace právnická osoba (výřez) a dále situace stavby z projektové dokumentace vyplývá, že výše uvedené stavební povolení ze dne 28. 3. 2022 bylo adresa, jako příslušným stavebním úřadem, vydáno na podkladě projektové dokumentace včetně Požárně bezpečnostního řešení objektu (technická zpráva požární ochrany) jméno FO z měsíce 1. 2022, přičemž v daném případě stavba rodinného domu a vedle něj stavba skladu a garážového přístřešku jsou koncipovány tak, že od stavby skladu a zastřešeného garážového stání je vzdálenost k hranici se sousedním pozemkem hodnota 2 m a objekt na st. parc. č. hodnota ve vzdálenosti od těchto 4 m vzhledem k tomu, neboť garážový přístřešek bude mít volné neuzavřené stěny, dojde k tomu, že požárně nebezpečný prostor od požárně otevřených ploch přístřešku zasáhne, zasahuje, na sousední pozemek parc. č. hodnota, v k. ú. adresa, nicméně v odstupové vzdálenosti se nenachází žádný objekt, vzájemné odstupové vzdálenosti pak vyhovují, a to jak vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 23/2008 Sb.“) tak ČSN 73 0802. Rodinný dům je v souladu s požárními předpisy. Jsou respektovány všechny požadavky. Pokud jde o výpočet odstupové vzdálenosti, z hlediska požární ochrany staveb, tato činí 2,89 m směrem k parc. č. hodnota v k. ú. adresa, tím, že je stavba otevřeného garážového stání odsazena od hranice ve vzdálenosti 2 m, je zde přesah na sousední pozemek parc. č. hodnota 0,89 m. Tato odstupová vzdálenost vzniká pouze od otevřené části přístřešku, jak uváděno, tj. v půdorysné délce 6,26 m. Tím dostáváme plochu požárně nebezpečného prostoru, která přesahuje na sousední pozemek 5,57 m (tj. 0,89 m x 6,26 m). Víc nikoli. Vycházíme-li z § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve smyslu § 11 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., u požárních úseků stavby musí být vymezeny požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem, kdy u rodinného domku se postupuje ve smyslu § 15 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., při stavbách garáže dle § 21 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., přičemž v projednávané věci je směrodatná výše zmiňovaná ČSN 73 0802. Podle ČSN 73 0802 k zamezení přenosu požáru vně hořícího objektu jeho požárně otevřenými plochami na jiný objekt je nutno zachovat nezbytný odstup (proluku) (čl.10.1.). Kolem hořícího objektu vzniká požárně nebezpečný prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru, šířka požárně nebezpečného prostoru je vymezena odstupovými vzdálenostmi od požárně otevřených ploch požárních úseků hořícího objektu. Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku, kromě veřejného prostranství (čl.10.2.1). V požárně nebezpečném prostoru mohou být umístěny jiné objekty jen výjimečně (jak specifikováno v čl.10.2.2). Žádný právní předpis výslovně nestanoví, že je třeba získat souhlas majitele sousedního pozemku s přesahem požárně nebezpečného prostoru na jeho pozemek. V daném případě, jak uváděno, na parc. č. hodnota vlastněné žalobcem a jeho manželkou požárně nebezpečný úsek vzniklý stavbou zastřešeného garážového přístřešku vzniká, a to v uvedené ploše 5,57 m2 na tento pozemek zasahuje, nicméně, jak uváděno, nejsou zde žádné objekty, tedy tato situace je z hlediska požární ochrany možná, přijatelná. Nic ji výslovně nezapovídá. Nad to, vybudováním plotu z betonových panelů, jak patrno na 2 ks fotografiích ze dne 11. 6. 2025, žalobce přesah požárně nebezpečného prostoru na svůj pozemek ve značné míře omezil, ne-li zcela eliminoval.

11. Celkově, s ohledem na vytýkané nedodržení odstupů staveb a vytýkaný vznik požárně nebezpečného prostoru, kdy, požadované odstupy staveb jsou zjevně zachovány, naproti tomu požárně nebezpečný prostor zasahující na sousední pozemek vznikl, avšak při vyhovujících odstupových vzdálenostech a nenacházení se žádného objektu v nich, stavba skladu a zastřešeného garážového stání, včetně domu samotného, splňuje předpoklady, které v době vydání stavebního povolení vyžadovaly právní předpisy (včetně norem), a tak bylo vydáno výše uvedené stavební povolení, které je pravomocné, písemnost žalobce ze dne 22. 8. 2022 byla právnická osoba posouzena jako podnět k provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí krajského úřadu, č.j. spisová značka ze dne 18. 5. 2022, kdy uvedené ministerstvo ve svém sdělení žalobci ze dne 16. 12. 2022 provedlo popis geneze předmětného stavebního řízení se závěrem o správnosti právního posouzení sledované problematiky v proběhlém správním řízení, vzhledem k tomu neshledalo důvod pro zahájení, respektive provedení přezkumného řízení ve věci označeného rozhodnutí.

12. Z žaloby ze dne 5. 6. 2024, podané u zdejšího soudu 5. 6. 2024, jak patrno z ověření elektronického podání, doplnění žaloby ze dne 27. 6. 2024, došlého zdejšímu soudu 27. 6. 2024, jak patrno ze záznamu o ověření elektronického podání, usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 16. 7. 2024, č. j. spisová značka a usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24. 9. 2024, č. j. spisová značka, lze vystopovat, že žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému uložení povinnosti zdržet se parkování pod střechou přízemní části přístavby k domu, odstranění příčiny, která způsobuje protiprávní zasahování do majetkových práv žalobce tím, že zasahuje na jeho pozemek a uložení povinnosti odstranit ze svého pozemku rozestavěnou přízemní stavbu části budovy rodinného domu, vše na parc. č. hodnota v k. ú. adresa, přičemž dne 27. 6. 2024, došlým doplněním žaloby požadoval zdržení se stavebních prací žalovaným na zbývající části prováděné přízemí přístavby, a to až do rozhodnutí stavebního úřadu o dalším postupu a uhrazení žalobci finanční náhradu za protiprávní využívání pozemku, kdy věci nároku žalobce na uložení povinnosti žalovanému odstranit ze svého pozemku parc. č. hodnota přízemní část prováděné stavební úpravy a zdržet se jakýchkoliv stavebních prací na zbývající část prováděné přízemní úpravy, byly vyloučeny k samostatnému řízení, přičemž ve zbytkovém předmětu sporu, tj. zdržení se parkování automobilů a zaplacení finanční náhrady, bylo řízení pravomocně ke dni 16. 10. 2024 zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku žalobcem. V oné, k samostatnému řízení vyloučené části, pak bylo řízení zastaveno, a věc postoupena právnická osoba, jako orgánu ve věci příslušnému, jak se podává z usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. 9. 2024, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 30. 1. 2025 poté, co k odvolání žalobce ze 17. 8. 2024 bylo uvedené rozhodnutí potvrzeno usnesením adresa ze dne 10. 1. 2025, č. j. spisová značka.

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako zcela dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce v dostatečném rozsahu uzavřít, a vyhodnotit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalobce i žalovaného, pokud na svých důkazních návrzích setrvali, tito jiné, než výše popsané, důkazní návrhy neměli. Pokud jde o žalobcem vznesený požadavek, aby soud nepřipustil jako důkaz rozhodnutí právnická osoba, ze dne 28. 3. 2022, č.j. spisová značka a rozhodnutí právnická osoba, ze dne 18. 5. 2022, č.j.: spisová značka, jako „důkazy o právoplatném povolení stavby žalovaného“, s tím, aby na tyto nebral zřetel, nebylo možno v projednávané věci takto postupovat, neboť již s ohledem na samotnou koncepci žaloby žalovaného byly tyto důkazy zcela nezbytné, navíc pak byly k provedení označeny žalovaným, jemuž právo na jejich realizaci nebylo možno upřít (§ 120 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.). Proto byly jako nepostradatelné provedeny. Jinak, kromě důkazů označených účastníky provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti přihlížeje ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, při níže uvedeném skutkovém výstupu.

14. O skutkovém stavu, s ohledem na významná, vytříbená skutková tvrzení (viz. první odstavec odůvodnění) nelze učinit ucelený závěr. Lze jen shrnout, v základním, že od 2. 2. 2021 je žalobce - Jméno žalobce spoluvlastníkem, s výší podílu id. 6/10 (3/5), parc. č. hodnota a st. parc. č. hodnota se součástí č. p. hodnota, v r. 2015 postaveného rodinného domu, druhým spoluvlastníkem je manželka žalobce tituly před jménem jméno FO s výší podílu id. 4/10 (2/5). Od 8. 1. 2015 je žalovaný - Jméno žalovaného vlastníkem parc. č. hodnota v k. ú. adresa a na něm od r. 2022 doposud probíhající stavby rodinného domu s venkovním skladem a garážovým stáním. Uvedené pozemky, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, v k. ú. adresa, spolu bezprostředně sousedí. Dne 28. 3. 2022 právnická osoba, pod č.j. spisová značka vydal na základě žádosti žalovaného stavební povolení na stavbu: Rodinný dům - jedna bytová jednotka včetně venkovního skladu, garážového stání, které je pravomocné od 30. 5. 2022. Stavby účastníků splňují požadavky na vzájemné odstupy staveb, výstavbou zastřešeného otevřeného garážového stání vznikl požárně nebezpečný prostor zasahující na parc. č. hodnota v k. ú. adresa plochou 5,57 m2 (což je možné). Stavba žalovaného splňuje veškeré požadavky, které v době vydání stavebního povolení vyžadovaly právní předpisy. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.) Oproti uvedenému nelze konstruovat žádný skutkový závěr ohledně zaviněného jednání žalovaného kterým by porušoval své povinnosti stanovené zákonem a zasáhl tak do absolutních práv, přirozených práv žalobce, kdy v příčinné souvislosti s tím žalobci vzniká nemajetková újma (jejíž odčinění se žádá zadostiučiněním v podobě omluvy a v penězích při zároveň požadovaném odstranění následku neoprávněného zásahu do přirozeného práva). Nic takového není prokazováno, ve vazbě na právní posouzení projednávané věci uvedené níže, zjišťováno (viz. zdola).

15. Při právním posouzení věci soud předesílá, že vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně „obč. zák.“), když sledovanou problematikou je ochrana přirozených práv člověka, nemajetková újma, a poskytnutí zadostiučinění (satisfakce). Jestliže bylo užito jiných, dalších právních předpisů, je to v textu odůvodnění rozhodnutí soudu uváděno.

16. Ve smyslu § 81 odst. 1 a 2 obč. zák. jsou chráněna přirozená práva člověka (§ 19 odst. 1 a 2 obč. zák.), kdy jde o práva absolutní, taková, která působí vůči každému (erga omnes), vyznačující se atributy jakými jsou nezadatelnost, nezrušitelnost, nepromlčitelnost a nezcizitelnost. Osobnost člověka a jeho přirozená práva nelze oddělovat. Máme-li na zřeteli čl.10 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů) (dále jen „Ústava“) Českou republikou ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem, je základ ochrany přirozených práv člověka dán Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod sjednanou v Římě dne 4. 11. 1950 (sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.) (dále jen „Úmluva“) a Listinou základních práv a svobod jako součásti Ústavního pořádku České republiky (usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb.) (dále jen „Listina“). Ochrany požívají přirozená práva jakými jsou právo na respektování obydlí (čl.8 odst.1 Úmluvy, čl.12 odst.1 Listiny), právo na příznivé životní prostředí (čl.35 odst.1 Listiny), právo na spravedlivý proces a rovnost v řízení (čl.6 Úmluvy, čl.36 odst.1 a čl.37 odst.3 Listiny) a je zakázána diskriminace (čl.14 Úmluvy), vedle těchto jsou chráněna mnohá další přirozená práva.

17. Základní princip ochrany přirozených práv je stanoven v § 82 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že je možno domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek. Jde o způsob zadostiučinění, satisfakci, která je způsobilá přispět k vyvážení a zmírnění nepříznivých následků neoprávněného zásahu (odčinění újmy) kdy podstatou (mimo jiné) může být požadavek odstranění závadného stavu restitucí ve stav před zásahem při reálné možnosti odstranění následků tím, kdo provedl neoprávněný zásah do přirozeného práva jiné osoby. Toho se zjevně domáhá žalobce, tedy odstranění následků neoprávněného zásahu, svým požadavkem, aby žalovaný splnil podmínky žalobce uplatněné ve stavebním řízení týkající se umístění jeho domu (viz. specifikace ve výroku II. rozsudku). V projednávané věci jde o tvrzenou žalobci způsobenou nemajetkovou újmu, prováděnou výstavbou venkovního skladu a garážového stání na pozemku žalovaného od r. 2022, kdy nemajetková újma se principiálně ve smyslu § 2894 odst. 2 obč. zák. nahrazuje poskytnutím zadostiučinění, satisfakce, kterou může být omluva i zaplacení peněžité částky, při posuzování odpovědnosti obdobně jako podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu (viz. níže). I toho se žalobce v předmětné věci domáhá, při požadavku zaslání omluvného dopisu žalovaným s požadovaným obsahem (viz. specifikace ve výroku I. tohoto rozsudku) a též se domáhá poskytnutí zadostiučinění v penězích, požadujíc zaplacení částky 50 000 Kč (viz. specifikace ve výroku III. rozsudku).

18. Podle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním (§ 2911 obč. zák. /domněnka nedbalosti/) poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (§ 19 obč. zák.), nahradí poškozenému, co tím způsobil. Ke vzniku odpovědnosti je třeba (zaviněné) jednání porušující povinnost stanovenou zákonem, a v příčinné souvislosti s tím, vznik nemajetkové újmy, při náhradě nemajetkové újmy jejím odčiněním, přiměřeným zadostiučiněním, které může být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy, jak způsob vypořádání plyne vedle zmíněného § 82 odst. 1 obč. zák. z § 2951 odst. 2 obč. zák. Podle § 2956 obč. zák. jako nemajetkovou újmu na přirozeném právu odčiní škůdce způsobené podezřelý výraz útrapy. Při zvažování způsobu a výše přiměřeného zadostiučinění se pak vychází vedle zmiňovaného § 82 odst. 1 obč. zák. z kritérií v § 2957 obč. zák.

19. Jak zjištěno, skutkově, žalovaný vedle domu realizuje stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání výhradně na jím vlastněné parc. č. hodnota v k. ú. adresa bez jakéhokoli zásahu a přesahu na pozemek spoluvlastněný žalobcem, a to zjevně v souladu s územním rozhodnutím (viz. územní rozhodnutí právnická osoba, ze dne 15. 4. 2014, č.j. spisová značka /rozhodnutí o umístění stavby: regulativy prostorového uspořádání staveb a umístění rodinných domů/ a to na základě řádného stavebního povolení, vydaného ve správním, stavebním řízení/viz. rozhodnutí právnická osoba, ze dne 28. 3. 2022, č.j. spisová značka/ /o stavebním povolení na stavbu: rodinný dům - jedna bytová jednotka, včetně venkovního skladu, garážového stání/), kdy řízení je pravomocně skončeno. Je zjevné, že při postupech podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „správní řád“), a s ohledem na § 330 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2024 (§ 335) (dále jen „nový stavební zákon“), bylo v návaznosti postupováno dle příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“), máme-li na zřeteli § 1 odst. 2, § 108 odst. 1, § 109 písm. a), e), § 110 odst. 2 písm. e), § 111 odst. 1 písm. a), b) a § 115 odst. 1 starého stavebního zákona, při dodržení zákonných postupů a přezkumu žádosti o stavební povolení ze všech vyžadovaných hledisek, kdy soud poznamenává, že ve smyslu § 332a nového stavebního zákona bylo v daném případě postupováno podle původních prováděcích právních předpisů, tedy mimo jiné podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 501/2006 Sb. a vyhlášky č. 23/2008 Sb. (jak tyto uváděny shora včetně ČSN 73 0802). Věc je ve správním řízení ukončena, závazně, zdejšímu soudu nepřísluší vydaná rozhodnutí ve stavebním řízení jakkoli přezkoumávat. Vzhledem k tomu žalobcem předestřené problémy, tedy tvrzení, že není dodržen odpovídající odstup staveb účastníků a že s ohledem na tvrzené nedodržení odstupové vzdálenosti vznikl požárně nebezpečný prostor zasahující na žalobcem spoluvlastněný pozemek nemají žádný význam, těmito není možno se zabývat. z hlediska ukončeného správního řízení. Je zjevné, že požadované odstupy staveb jsou zachovány a je zjevné, že na žalobcem spoluvlastněný pozemek přesahuje požárně nebezpečný prostor plochou 5,57 m2 (nikoliv žalobcem tvrzených cca 10 m2), nicméně tato skutečnost je bez významu. Jak bylo výše řečeno, vznik požárně nebezpečného prostoru není vázán na souhlas majitele sousedního pozemku a tento (jen) nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku (viz. ČSN 73 0802). A to je vše. Tedy vznik požárně nebezpečného prostoru je možný a akceptovatelný, nejsou-li v jeho ploše další objekty (jak bylo zjištěno /viz. shora/). Tedy provádí-li žalovaný stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání podle vydaného stavebního povolení, žádné své povinnosti stanovené zákonem neporušuje.

20. V projednávané věci není zjištěno žádné zaviněné jednání žalovaného porušující povinnosti stanovené zákonem, výstavba venkovního skladu garážového stání je legální a legitimní, není žádným způsobem žalovaným zasaženo do žádného absolutního práva žalobce (jako je právo na respektování obydlí, na příznivé životní prostředí, na spravedlivý proces a rovnost řízení, při zároveň zákazu diskriminace, atp.), není zasaženo do žádného z žalobcem výslovně uvedených přirozených práv, ani není zasaženo žádné jiné jeho přirozené právo, vzhledem k tomu, když nejsou splněny tyto základní předpoklady odpovědnosti, není ani zároveň možné dovozovat, že by zde byla jakákoli příčinná souvislost s žalobci vzniklou nemajetkovou újmou, a tudíž že by tato měla být odčiněna požadovanými způsoby zadostiučinění (specifikovanými ve výroku I., II. a III. rozsudku). Prostě žádný z aspektů odpovědnosti za tvrzenou majetkovou újmu v daném případě není zjišťován, zakládán. Jestliže žalobci nastalou situací vznikají „podezřelý výraz útrapy“, je to možné, žalovaným však „nezhojitelné“, jedná se o žalobcův ryze osobní, subjektivní, problém. Vzhledem k uvedenému nezbývá, než žalobu jako zcela nedůvodnou (co do všech tří uplatněných nároků) zamítnout.

21. Nutno zmínit, že ani při soudu příslušejícímu posuzování vztahů účastníků z hledisek soukromého práva, v rovině občanskoprávní, vycházeno z atributů vlastnického práva (§ 1011 obč. zák., § 1012 obč. zák.), máme-li na zřeteli § 1013 odst. 1 obč. zák. a též § 1257 odst. 1 obč. zák., soud neshledává, žeby existující požárně nebezpečný prostor zasahující na žalobcem spoluvlastněný pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa plochou 5,57 m2 byl něčím, z čeho by bylo možno ve vztahu k žalovanému dovozovat jakákoliv žalobcova práva. Požárně nebezpečný prostor je prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukcí hořícího objektu (čl.10.2.1 ČSN 73 0802), což z povahy znamená, že jej nelze zvažovat jako tzv. imisi (nejde o odpad, vodu, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy, atp.) a zároveň pro svoji „fyzickou neexistenci“, když jde jen o prostor v kterém se v případě požáru tento může šířit, nelze ani hovořit o tom, že by byl žalobcem spoluvlastněný pozemek žalovaným jakkoli užíván, okupován, pročež nelze uvažovat ani o případném vzniku věcného břemene. A jelikož vůbec nedochází k intervenci, tj. faktickému užívání parc. č. hodnota v k. ú. adresa žalovaným, nelze hovořit o tom, že by snad docházelo k užívání nemovité věci bez právního důvodu s nárokem na případné vydání tzv. bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 obč. zák., § 2999 odst. 1 obč. zák.). Na danou situaci pak nedopadá ani § 1020 obč. zák., dle kterého má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků, neboť toto ustanovení je uplatnitelné výhradně v případech, kdy neproběhlo správní, stavební řízení a nikoli tehdy, má-li stavebník platný veřejnoprávní titul (stavební povolení) jako je tomu v daném případě (rozh. NS ČR 22 Cdo 4492/2015). V souvislostech není možno ani přehlédnout to, že v současné době je na hranici pozemků účastníků žalovaným postaven plot z betonových desek, který přesah požárně nebezpečného prostoru ve značné míře omezuje.

22. Celkově vyhodnoceno, lze se shodnout s náhledem žalovaného na danou problematiku, že staví-li podle podmínek stanovených pravomocným stavebním povolením, není možné (obecně), aby jakkoli zasahoval do žalobcových práv. S tím se lze ztotožnit. Proto žádné z požadovaných zadostiučinění, satisfakcí, není namístě. K argumentaci žalobce, pokud se s ní soud nevypořádá již výše, v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, zmiňuje ještě, že názory a náhledy žalobce na sledovanou problematiku nelze přijmout, těmto přisvědčit. Jak uváděno, požadované odstupy staveb jsou dodrženy, existence požárně nebezpečného prostoru zasahujícího na žalovaným spoluvlastněný pozemek je, přísně vzato, bez významu. Ve stavebním řízení se příslušné správní úřady řádně námitkami žalobce zabývaly, vyhodnotily je jako nedůvodné. Není možno z příslušných rozhodnutí ve správním řízení pro potřeby projednávaného sporu nevycházet. Není rovněž možno vyhodnotit, že by žalovaný nedodržoval „platné zákony a jiné předpisy“, má-li vydáno na svoji stavbu stavební povolení, vydané navíc v souladu s územním plánem. V neposlední řadě, pokud žalobce poukazuje na vady správního řízení, a činí „právní rozbor“ se závěrem o „nicotnosti rozhodnutí“ jak právnická osoba, tak právnická osoba, musí soud jen znovu připomenout, že mu jakkoli nepřísluší rozhodnutí přezkoumávat, takováto problematika (v obecné poloze) patří do pravomoci soudů na úseku správního soudnictví a nikoli do pravomoci soudů obecných. Proto se ani zdejší soud argumentací žalobce ohledně tvrzených vad správního řízení podrobněji nezabývá. Rozhodnutími ve stavebním řízení, vydáním stavebního povolení, při posuzování odstupových vzdáleností staveb a existence požárně nebezpečného prostoru, nedochází navíc k rozhodování o soukromých občanských právech účastníků, což nemá správním úřadům příslušet, jak tvrdí žalobce, jde o rozhodování v záležitostech veřejnoprávních předpisů, nic jiného. Žalovaný netěží ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ve smyslu § 6 odst. 2 obč. zák., nedopouští se ničeho, pročež by bylo namístě odpírat tomuto právní ochranu dle § 8 obč. zák., jde o úplně jinou problematiku, nic takového se neděje. Je možné, že vymezením požárně nebezpečného prostoru způsobem, kdy zasahuje na pozemek ve spoluvlastnictví žalobce, se žalobce jako spoluvlastník takového pozemku cítí být takovouto skutečností dotčen a pocitově s ohledem na charakter takového prostoru může mít nějaké s tím spojené „obavy“ ohledně tohoto prostoru v případě požáru u žalovaného. Nicméně uvedené není ničím, co by zakládalo jakékoliv nároky jak z hlediska vlastnických (věcných) práv včetně práv tzv. sousedských, tak z hlediska ochrany práv přirozených, na něž žalobce v tomto sporu poukazuje. Žalobcem uváděné zkrátka není ničím, co spadá pod ochranu přirozených práv, ani pod ochranu takového absolutního práva, jakým je právo vlastnické. V globálu, k celé problematice, soud zaujímá to stanovisko, že žalobcem uplatňované nároky jsou irelevantní, ve vztahu k tímto předkládaným základním skutkovým tvrzením nemají žádného opodstatnění a opory v rozhodných právních předpisech.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k uvedenému má žalovaný právo na plnou náhradu tomuto vzniklých nákladů, které, jak shledáváno, jsou tvořeny především náklady na zastoupení žalovaného advokátem. Soud vychází z toho, že v projednávaném případě jde o společné projednání tří věcí, samostatných nároků, aniž by spojení k společnému projednání bylo stanoveno zákonem. Vzhledem k tomu je třeba pro každý z uplatněných nároků zvažovat tarifní hodnotu zvlášť (omluvný dopis, odstranění následků neoprávněného zásahu, zaplacení 50 000 Kč). Odměnu zástupce žalovaného tvoří celková částka 30 800 Kč za čtyři úkony právní po 7 700 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 odst. 5, když nejde o situaci v § 8 odst. 3, § 9 odst. 1, když nejde o situaci v § 9 odst. 3 písm. d), § 9a odst. 1 písm. a), § 12 odst. 3 ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) přičemž soud (má-li na zřeteli § 9 odst. 1, § 9a odst. 1 písm. a) a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vychází z tarifní hodnoty 2 300 Kč, 2 300 Kč a 3 100 Kč, tj. 7 700 Kč, když jde o tři výše uvedené samostatné nároky. Hotové výdaje zástupce žalovaného tvoří částka 1 800 Kč za čtyři úkony právní služby po 450 Kč (převzetí zastoupení, podání vyjádření ze dne 11. 4. 2025, účast u soudního jednání /dvě započaté dvouhodiny/) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje, jízdné, za cestu k soudnímu jednání dne 17. 6. 2025 na trase adresa a zpět, při celkově ujetých 246 km, při užitém vozidle podezřelý výraz (RZ: SPZ) s průměrnou spotřebou 6,1 L/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 34,70 Kč/1 L, při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km, tj. celkové jízdné v částce 1 948 Kč (při mim. zaokrouhlení částky 1 947,5082 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 475/2024 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za šest 1/2 hod. po 150 Kč, tj. celkových 900 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkově jde na nákladech zastoupení žalovaného advokátem o částku 35 448 Kč, kterou je třeba zvýšit o 21 % DPH, tj. o 7 444,08 Kč, neboť zástupce žalovaného je plátcem uvedené daně, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalovaného 42 892 Kč (při min. zaokrouhlení částky 42 892,08 Kč). Uvedenou částku ukládá soud neúspěšnému žalobci žalovanému zaplatit k rukám jeho zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí.