1 C 60/2025

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 2. 2025, které učinila žalovaná u žalobce dne 7. 3. 2025, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 528 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, .

1. Žalobou ze dne 26. 3. 2025, podanou téhož dne u zdejšího soudu, upřesněnou podáním ze dne 9. 4. 2025, a doplněnou podáním ze dne 10. 7. 2025, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 2. 2025, které učinila žalovaná2 1 C 60/2025u žalobce dne 7. 3. 2025, je neplatné. K odůvodnění žaloby uvádí, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 14. 12. 2020 pracovní smlouvu, na základě které žalovaná nastoupila do pracovního poměru u žalobce od 1. 1. 2021 se sjednaným druhem práce , podezřelý výraz, . Dne 27. 8. 2023Utrpěla žalovaná pracovní úraz. Návazně, dne 12. 11. 2024, byla u žalované provedena mimořádná zdravotní prohlídka, jejímž výsledkem je lékařský posudek lékaře pracovnělékařských služeb , tituly před jménem, , adresa, se závěrem, že žalovaná je , podezřelý výraz, způsobilá k práci bez zvedání a přenášení těžkých břemen a není schopna práce v kontaktu se , podezřelý výraz, , pročež jí ihned při předložení posudku 12. 11. 2024 žalobce nabídl, umožnil, výkon jiné pro ni vhodné práce, a to v „, podezřelý výraz, “, která však byla žalovanou odmítnuta. Tento druh práce jí byl opakovaně nabízen, s případnou alternativou řešení v podobě ukončení pracovního poměru dohodou. Tato práce dle názoru žalobce splňovala podmínky stanovené v lékařském posudku. Žalovaná čerpala dovolenou, návazně od 26. 11. 2024 do 28. 2. 2025 byla v pracovní neschopnosti. Dne 7. 3. 2025 pak bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou ze dne 28. 2. 2025 při skutkovém vymezení důvodu záležejícího v zdravotní nezpůsobilosti k dosavadní práci s ohledem na zvedání a přenášení těžkých břemen a neschopnost práce v kontaktu se , podezřelý výraz, při odkazu na výše uvedený znalecký posudek, kdy druh práce v „, podezřelý výraz, “ nebyl žalovanou zvážen jako výkon práce pro ni s ohledem na zdravotní nezpůsobilost, vhodný, tudíž vycházeno z toho, že jí nebyl ve lhůtě umožněn výkon jiné práce pro ni vhodné. Žalobkyně má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, s důvody v něm uvedenými nesouhlasí, žalované tak bez zbytečného odkladu písemně dopisem ze dne 13. 3. 2025 sdělil, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, nicméně netrvá na tom, aby žalovaná u něj dále pracovala, vzhledem k tomu vychází z toho, že pracovní poměr skončil dohodou k uvedenému 7. 3. 2025. Návazně je žalobkyní u zdejšího soudu podána předmětná žaloba na neplatnost uvedeného okamžitého zrušení pracovního poměru. K problematice rozvázání pracovního poměru předmětným okamžitým zrušením ze strany žalované coby zaměstnance žalobce ve vazbě na jeho neplatnost dodává, že opírá-li se o výše uvedený lékařský posudek, tak byť jde o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vypracovaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb, chybí v něm výslovné uvedení, že žalovaná nemůže konat dosavadní práci „bez vážného ohrožení svého zdraví“, jak uváděno, výkon jiné vhodné práce, druhu práce, adekvátní, byl nabídnut, proto je okamžité zrušení neplatné, nad to pak je dle názoru žalobce právo žalované na okamžité zrušení pracovního poměru prekludováno, tedy zaniklo, vzhledem k tomu, že žalované uběhla subjektivní lhůta k možnosti využití tohoto způsobu rozvázání sjednaného pracovního poměru.

2. Žalovaná mnohá ze skutkových tvrzení předkládaných žalobkyní nesporuje. Nicméně, po utrpeném pracovním úrazu dne 27. 8. 2023 ji žalobce coby zaměstnavatel neodeslal na mimořádnou zdravotní prohlídku, trval na tom, že musí vykonávat totožnou práci. Následně byla žalovaná v pracovní neschopnosti do 31. 10. 2024. Teprve pak byla odeslána žalobcem na zdravotní prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti k práci, jejímž výsledkem je uvedený zdravotní posudek ze dne 12. 11. 2024, korespondující s lékařskou zprávou žalované ošetřujícího , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že žalovaná defacto pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, pracovníka v , podezřelý výraz, ), byl žalobce povinen jí nabídnout jinou vhodnou práci, což není nabídnutý druh práce v „, podezřelý výraz, “, neboť se neobejde bez zvedání těžkých břemen a , podezřelý výraz, je v těsném sousedství , podezřelý výraz, , tedy , podezřelý výraz, , kdy nelze vyloučit s těmito kontakt, proto s vykonáváním této jiné, nabídnuté práce, žalovaná nesouhlasila, ani s možným ukončením pracovního poměru dohodou. Žalobce trval na vhodnosti nabízené pracovní pozice v „, podezřelý výraz, “, vzhledem k tomu žalovaná žádala, aby byla žalobcem odeslána na mimořádnou lékařskou prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti pro výkon této práce. To se nestalo. Do 28. 2. 2025 byla pak žalovaná v dočasné pracovní neschopnosti. S ohledem na to, že žalobce neumožnil žalované realizaci požadované lékařské prohlídky stran zdravotní způsobilosti na pozici v „, podezřelý výraz, “,3 1 C 60/2025žalovaná přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru dne 28. 2. 2025, jak jí bylo doporučeno její ošetřující lékařkou , právnická osoba, . Žalobce následně žalované sdělil, že s důvody okamžitého zrušení pracovního poměru nesouhlasí, netrvá však na jejím dalším zaměstnávání, pracovní poměr považuje za ukončený dohodou. Žalovaná považuje zrušení pracovního poměru za platné. K tomuto přistoupila bezprostředně v návaznosti na ukončení dočasné pracovní neschopnosti, dne 28. 2. 2025, když této nebyl umožněn výkon jiné pro ni vhodné práce, lhůty k okamžitému zrušení pracovního poměru jsou dle jejího názoru zachovány, neboť byla, jak uvádí, v dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k uvedenému, maje za naplněné důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, při zároveň jeho zvažované včasnosti, kdy, pokud jde o prekluzivní lhůtu, neměla by dle názoru žalované v době pracovní neschopnosti běžet, vyhodnocujíc své právní jednání jako platné, navrhla žalovaná podanou žalobu zamítnout.

3. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného , adresa, (, podezřelý výraz, ) ze dne 27. 3. 2025 se podává, že žalobce-, právnická osoba, se sídlem v , Adresa žalobce, , je obchodní korporací, , podezřelý výraz, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , podezřelý výraz, . Z potvrzení o provedené lustraci v ISZR ze dne 27. 3. 2025 se podává, že žalovaná-, Jméno žalované, je vdaná od , datum, , jejím manželem je , jméno FO, , když měla dřívější příjmení , jméno FO, . Žalobkyně a žalovaná, účastníci, vstoupili do právních vztahů níže vyložených.

4. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a z písemné pracovní smlouvy ze dne 14. 12. 2020 vyplývá, že s dnem nástupu do práce 1. 1. 2021, s druhem práce , podezřelý výraz, s místy výkonu práce , adresa, , uzavřené na dobu neurčitou, žalovaná pro žalobce vykonávala práci, druh práce, jako , podezřelý výraz, .

5. Mezi účastníky je dále nesporné (§120 odst. 3 o. s. ř.), že dne 27. 8. 2023 došlo k pracovnímu úrazu žalované, pročež byla od 28. 8. 2023 do 31. 3. 2024 v pracovní neschopnosti. Pak čerpala dovolenou od 1. 4. 2024 do 8. 4. 2024. Poté nastoupila na výkon téhož druhu práce. Následně byla v pracovní neschopnosti od 11. 4. 2024 do 31. 10. 2024.

6. Jak je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) následně byla žalovaná žalobcem poslána na pracovnělékařskou prohlídku uskutečněnou dne 12. 11. 2024 při k témuž dni vydaném lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k práci , podezřelý výraz, poskytovatelem pracovnělékařských služeb , tituly před jménem, , adresa, , poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, viz. seznam lékařů České lékařské komory ev. č. , hodnota, , ze dne 1. 7. 2025, se závěrem v něm uvedeným. Z písemného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci č. , hodnota, ze dne 12. 11. 2024 , tituly před jménem, , adresa, se podává, že mělo jít o tvz. periodickou (pravidelnou) prohlídku, přičemž ohledně zdravotní způsobilosti k práci , podezřelý výraz, znalec vyslovil, že žalovaná je , podezřelý výraz, způsobilá, avšak s podmínkou „bez zvedání a přenášení těžkých břemen“ s tím, že „není schopna práce v kontaktu se , podezřelý výraz, “. V uvedeném znaleckém posudku není výsledně vymezeno, že žalovaná nemůže druh práce , podezřelý výraz, konat „bez vážného ohrožení jejího zdraví“. Z žalovanou předložené lékařské zprávy , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 13. 11. 2024 lze pak vyčíst, že žalovaná není z pohledu uvedeného , podezřelý výraz, schopna (ani vizuálního) kontaktu s , podezřelý výraz, . Mezi účastníky je dále v návaznosti nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že žalovaná i žalobce se o znaleckém posudku, jeho závěrech, dozvěděli, těmto byl předložen, dne 12. 11. 2024, již toho dne umožnil žalobce žalované výkon jiné práce, a to v „, podezřelý výraz, “, jak účastníci rovněž nesporují (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), tedy již v této době jí nabídl, umožnil, výkon jiné práce.4 1 C 60/20257. Dále, jak je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), čerpala žalovaná od 13. 11. 2024 do 25. 11. 2024 dovolenou. Z emailu ze dne 19. 11. 2024 se podává, že žalovaná sdělila žalobci, že dle jejího názoru zdravotní způsobilost na nabízenou pozici na pracovišti „, podezřelý výraz, “ nesplňuje (zvedání těžkých břemen, bezprostřední blízkost , podezřelý výraz, ), pokud jde o dohodu (o rozvázání pracovního poměru), tuto nemůže přijmout. Z emailu ze dne 20. 11. 2024 adresovaného žalobcem žalované se podává, že byla nabízena práce mimo , podezřelý výraz, na „, podezřelý výraz, “, když tato práce nemá nic společného se , podezřelý výraz, , upozorňuje se, že žalobce žalované nabídl i možnost ukončení pracovního poměru dohodou, jak lze pak vyčíst z přílohy dalšího emailu ze dne 20. 11. 2024 blanketní návrh dohody o ukončení pracovního poměru s datací 19. 11. 2024 byl žalobcem žalobkyní žalované předložen.

8. Mezi účastníky je návazně nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že od 26. 11. 2024 do 28. 2. 2025 byla žalovaná v pracovní neschopnosti, jak lze ostatně dovodit i z informace o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (DPN) ČSSZ k 28. 2. 2025.

9. Z emailu ze dne 30. 12. 2024 lze vystopovat, že žalovaná učinila u žalobkyně podnět k vyslání na mimořádnou lékařskou prohlídku, když, jak se podává z vyjádření žalované při jednání dne 22. 7. 2025, tato byla požadována v souvislosti s nabízenou pracovní pozicí v „, podezřelý výraz, “, kterou žalovaná považuje za nevhodnou. Z oznámení o převzetí právního zastoupení, sdělení, výzvy k plnění ze dne 7. 1. 2025 lze vyčíst, že zástupce žalované mimo jiné po vyhodnocení situace vyzval žalobkyni, aby s žalovanou ukončila pracovní poměr výpovědí, když zaměstnanec nesmí podle jeho názoru podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb konat dosavadní práci, při zároveň požadavku na poskytnutí odpovídajícího odstupného. To se nestalo, žádná výpověď žalobcem žalované zjevně dána nebyla. Z vyjádření k výzvě ze dne 16. 1. 2025 zástupce žalobkyně, adresované zástupci žalované, se při vyhodnocení situace podává, že žalobce žalované výpověď dávat nebude, jestliže žalovaná s převedením na jinou práci nesouhlasí, je to v daném případě irelevantní, a ona má povinnost po skončení pracovní neschopnosti do práce nastoupit. Ze sdělení zástupce žalované adresovaného zástupci žalobkyně ze dne 24. 1. 2025 lze vyčíst, že vhodnost nabízené pracovní pozice v „, podezřelý výraz, “ je sporná, proto je žádáno, aby žalovaná po skončení dočasné pracovní neschopnosti byla odeslána na mimořádnou lékařskou prohlídku, aby se zjistilo, zda výkon této (náhradní) práce odpovídá její zdravotní způsobilosti, když o to již dříve sama žádala. Z vyjádření ze dne 5. 2. 2025 zástupce žalobkyně adresovanému zástupci žalované lze shledat, že z lékařského posudku vyplynulo, že žalovaná není schopna zvedat a přenášet těžká břemena a není schopna práce v kontaktu se , podezřelý výraz, , přičemž těmto podmínkám žalobce plně vyhověl a nabídl práci v „, podezřelý výraz, “, kde k žádnému kontaktu se , podezřelý výraz, , ani vizuálnímu, a ani k přenášení břemen, nedochází, v současné době tak není třeba činit znovu lékařský posudek o zdravotní způsobilosti. Žalovaná má připravenu po skončení pracovní neschopnosti nabídnutou (novou) pracovní pozici. Ze sdělení ze dne 18. 2. 2025 zástupce žalované adresovanému zástupci žalobkyně se shledává, že bylo opětovně požadováno provedení mimořádné lékařské prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti žalované pro výkon práce v „, podezřelý výraz, “. V neposlední řadě, z vyjádření ze dne 25. 2. 2025 zástupce žalobkyně adresovaného zástupci žalované lze vyčíst, že shledá-li žalobkyně požadavek na mimořádnou pracovní prohlídku po skončení pracovní neschopnosti za oprávněný, žalovanou na tuto pošle v rámci zákonné pořádkové lhůty 5 dnů od započetí výkonu dosavadní práce, kdy do té doby je povinností žalované dodržovat pracovní povinnosti včetně výkonu pracovní činnosti s omezeními, jak bylo stanoveno při prohlídce ze dne 12. 11. 2024, což neodůvodňuje žalovanou zvažovaný závěr, že by měla nadále pracovat jako , podezřelý výraz, , jak se snaží dovozovat, když odkaz na omezení stanovená dne 12. 11. 2024 zřejmě míní to, že nebude vyžadováno, aby nadále pracovala se , podezřelý výraz, . Uváděné, byť se to žalovaná snaží dovozovat, z uvedené listiny nevyplývá. V tomto jí nelze přisvědčit. Nicméně uvedené je v projednávané věci (i s ohledem na její návazné právní vyhodnocení) bezvýznamné. Stejně tak jsou bezvýznamné (s ohledem na právní posouzení5 1 C 60/2025věci provedené zdola) čtyři ks fotografií „místa pracoviště“, na nichž jsou zachyceny části areálu, vzniklou spornou situaci, zda , podezřelý výraz, a , podezřelý výraz, spolu sousedí, tak soud nehodnotí, neposuzuje, neboť tento poznatek je v projednávaném sporu (s ohledem na právní posouzení věci) nadbytečný. Stejně tak tomu je, pokud jde o žalovanou popřenou poznámku žalobce o tom, že v , podezřelý výraz, v současné době již nejsou žádná , podezřelý výraz, . Zároveň je též nezajímavé, jestli se „, podezřelý výraz, “ a „, podezřelý výraz, “ nachází ve stejné budově (a to zase s ohledem na níže provedené posouzení daného případu).

10. Z písemného okamžitého zrušení pracovního poměru datovaného dnem 28. 2. 2025 vyplývá, že žalovaná rozvazuje s žalobkyní pracovní poměr okamžitým zrušením, kdy skutkově vymezuje jeho důvod poukazem na to, že podle lékařského posudku , tituly před jménem, , adresa, , lékaře pracovnělékařské služby, je , podezřelý výraz, způsobilá k práci v pozici pracovníka v , podezřelý výraz, s podmínkou, že nesmí zvedat a přenášet těžká břemena a není schopna práce v kontaktu se , podezřelý výraz, , kdy tuto práci nemůže konat bez vážného ohrožení svého zdraví a po předložení uvedeného posudku jí nebyl umožněn výkon jiné pro ní vhodné práce, když nabídnutá pracovní pozice v „, podezřelý výraz, “ neodpovídá , podezřelý výraz, omezením, vzhledem k tomu je dán důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ke dni jeho podání, kdy zároveň žalovaná po žalobkyni požaduje odstupné, a poukazuje na to, že ukončení pracovního poměru jí bylo doporučeno ošetřující lékařkou , právnická osoba, . Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru je skutkově vymezen dostatečně tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Z písemnosti sdělení ve věci klientky paní , Jméno žalované, ze dne 28. 2. 2025 zástupce žalované, adresovaného zástupci žalobkyně, s přikládaným okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 28. 2. 2025 a „lékařskou zprávou“ , právnická osoba, ze dne 28. 2. 2025, z níž se podává, že uvedená lékařka doporučuje, aby žalovaná ukončila neprodleně pracovní poměr ze , podezřelý výraz, důvodů, je zřejmo, že uvedenou písemnost zasílal zástupce žalované zástupci žalobkyně, nikoliv žalobkyni, přičemž zástupci žalobce byla doručena (až) 13. 3. 2025, jak vyplývá z jeho vyjádření při jednání dne 22. 7. 2025, přičemž z emailu ze dne 5. 3. 2025 lze vyčíst, že zástupce žalované žalobkyni sdělil, že dne 28. 2. 2025 bylo do datové schránky zástupce žalobce a zároveň žalobci zasláno doporučenou poštou, tedy zjevně , právnická osoba, ., okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou, které je v emailu přikládáno včetně zprávy ošetřující lékařky , právnická osoba, , kdy předtím, v dříve odeslaném emailu žalobce zástupce žalované žádal, aby tento žalované předal žádost o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci a dostavení se na mimořádnou lékařskou prohlídku, jelikož žalovaná se po ukončení dočasné pracovní neschopnosti ke dni 28. 2. 2025 doposud do zaměstnání nedostavila. Není prokazováno, že by email zástupce žalované ze dne 5. 3. 2025 byl žalobkyni skutečně doručen, takovéto doručení prostřednictvím sítě, respektive služby elektronických komunikací nebylo žalobkyní zástupci žalované potvrzeno, není prokazováno, že by je žalobce převzal, tedy k doručení by v tomto případě mohlo dojít nejdříve dne 20. 3. 2025 (patnáct dnů ode dne dodání - § 337 odst. 4 zák. práce). Nicméně, mezi účastníky je nakonec nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 2. 2025 bylo žalobkyni skutečně doručeno, toto převzala, dne 7. 3. 2025, při jeho doručení poštou, tedy , právnická osoba, .

11. V neposlední řadě je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že dne 17. 3. 2025 bylo žalované doručeno, tato převzala, stanovisko žalobkyně k okamžitému zrušení pracovního poměru datované dnem 13. 3. 2025, v němž žalobkyně sděluje žalované, prostřednictvím svého zástupce, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 2. 2025 považuje za neplatné, s tímto nesouhlasí, když opakovaně byla žalované nabízena práce k jejímuž výkonu je z lékařského hlediska plně způsobilá, tedy pracovní pozice v „, podezřelý výraz, s poukazem na irelevanci lékařské zprávy ošetřující lékařky žalované, kdy v tomto oznámení učiněném bez zbytečného odkladu žalobkyně sděluje, že netrvá na tom, aby žalovaná u ní dále pracovala, kdy má za to, že pracovní6 1 C 60/2025poměr tak skončí dohodou ke dni, kdy měl skončit okamžitým zrušením pracovního poměru, jak je nakonec opětovně mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), kdy na toto bylo reagováno sdělením zástupce žalované adresovaným zástupci žalobkyně, v němž vyhodnocuje situaci tak, že naopak, okamžité zrušení pracovního poměru je důvodné v souladu s právními předpisy s tím, že žalovaná byla vyzvána, aby se po skončení pracovní neschopnosti dostavila k výkonu práce na dosavadní pracoviště, kde pracovala jako pracovník v , podezřelý výraz, (viz. problematika již uzavřená shora), kdy je vyhodnocováno, že „k okamžitému zrušení pracovního poměru došlo při skončení dočasné pracovní neschopnosti žalované na základě závěrů lékařského posudku lékaře pracovně lékařské služby , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 11. 2024“, což má zjevně poukazovat na realizované okamžité zrušení pracovního poměru datované dnem 28. 2. 2025. Dle náhledu žalované má žalobkyně zjevně v úmyslu vyhýbat se výplatě odstupného, sděluje se, že žalovaná na jeho výplatě trvá.

12. Závěrem, pokud jde o rozhodné skutečnosti, je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že dne 26. 3. 2025 byla u Okresního soudu v Pelhřimově podána předmětná žaloba o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru v této, pod sp. zn. 1 C 60/2025 projednávané věci (viz. žaloba ze dne 26. 3. 2025 podaná téhož dne).

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc dostatečným způsobem skutkově uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalobce, pokud na svých důkazních návrzích setrval, tyto nevzal zpět. Zároveň bylo vyhověno i všem důkazním návrhům žalované, bezvýhradně. Pokud snad , právnická osoba, měla žalované sdělit, že pan , jméno FO, , , podezřelý výraz, , po ní chtěl, aby svou „zdravotní zprávu“ ze dne 28. 2. 2025 „upravila“, jde toliko o tvrzení, které není v projednávané věci jakkoliv významné (zejména v návaznosti na její níže uvedené právní posouzení). Nakonec však k tomuto žalovanou ani žádné důkazy označeny nebyly. Kromě důkazů označených účastníky provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá, o. s. ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy hodnotil soud ve smyslu § 132 o. s. ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti přihlížeje ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, při níže uvedeném skutkovém výstupu.

14. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Na základě pracovní smlouvy ze dne 14. 12. 2020, s dnem nástupu do práce 1. 1. 2021, s druhem práce , podezřelý výraz, , s místy výkonu práce , adresa, , uzavřené na dobu neurčitou, žalovaná pro žalobce vykonávala práci jako , podezřelý výraz, . Žalovaná byla žalobcem poslána na pracovně lékařskou prohlídku uskutečněnou dne 12. 11. 2024 při k témuž dni vydaném lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k práci , podezřelý výraz, poskytovatelem pracovnělékařských služeb , tituly před jménem, , adresa, , se závěrem, že žalovaná je , podezřelý výraz, způsobilá k práci s podmínkou „bez zvedání a přenášení těžkých břemen“ s tím, že „není schopna práce v kontaktu se , podezřelý výraz, “, aniž by bylo v posudku výslovně vyloženo, že druh práce, který má vykonávat, , podezřelý výraz, , nemůže konat „bez vážného ohrožení svého zdraví“. O tomto posudku, s uvedeným závěrem, se žalobce i žalovaná dozvěděli, těmto byl předložen, dne 12. 11. 2024. Již dne 12. 11. 2024 umožnil žalobce žalované výkon jiné práce, a to v „, podezřelý výraz, “. Od 13. 11. 2024 do 25. 11. 2024 čerpala žalovaná dovolenou. Od 26. 11. 2024 do 28. 2. 2025 byla žalovaná v pracovní neschopnosti. Dne 7. 3. 2025 žalobci došlým, tímto převzatým, okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 28. 2. 2025 žalovaná pracovní poměr zrušila, při skutkovém vymezení důvodu záležícího v tom, že podle znaleckého posudku není schopna vykonávat sjednaný druh práce, a výkon jiné vhodné práce jí nebyl umožněn. Dne 17. 3. 2025 doručeným, žalovanou převzatým, sdělením ze dne 13. 3. 2025 žalované žalobkyně sdělila, že považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné, ale netrvá na tom, aby žalovaná u něj dále pracovala. Dne 26. 3. 2025 byla u zdejšího soudu podána předmětná7 1 C 60/2025žaloba na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora).

15. Při právním posouzení věci soud předesílá, že maje na zřeteli § 2401 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „obč. zák.“) vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 5. 2025, tedy před novelou provedenou zákonem č. 120/2025 Sb., účinným od 1. 6. 2025, v jehož čl. II (přechodná ustanovení) není výslovně pamatováno na problematiku projednávané věci, tedy nejsou zde obsažena žádná ustanovení, která by řešila vztah dosavadní a nové právní úpravy, vzhledem k tomu zdejší soud vychází z obecného pravidla tzv. nepravé retroaktivity, dle kterého vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, se řídí zrušenou právní normou, od účinnosti nové právní normy se pak i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy, řídí normou novou (čl. 1 Ústavy ČR, čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod /rozh. ÚS ČR III. ÚS 611/01, Pl. ÚS 21/96/), kdy zejména se jedná o dotčenou problematiku doručování písemností (zkráceně jen „zák. práce“). Věc je posuzována podle zák. práce s ohledem na § 1 písm. a), § 6 a § 7 zák. práce, kdy naopak ve smyslu § 4 zák. práce se podpůrně využívá obč. zák., nelze-li zák. práce použít. Oba zákony jsou zásadně propojeny, jak se ukazuje i pro potřeby projednávaného sporu.

16. Mezi žalobcem a žalovanou byl pracovněprávní vztah vzniklý při výkonu závislé práce, zakládaný ve smyslu § 33 odst. 1 zák. práce pracovní smlouvou, s náležitostmi a formou této ve smyslu § 34, odst. 1, písm. a), b), c), odst. 2 zák. práce, při vzniku dle § 36 zák. práce dne 1. 1. 2021, při jeho původním trvání na dobu neurčitou ve smyslu § 39, odst. 1 zák. práce. Skončení pracovního poměru, jeho rozvázání, je stanoveno čtyřmi způsoby, mezi něž patří podle § 48, odst. 1 písm. c) zák. práce rozvázání tohoto okamžitým zrušením.

17. Podle § 56, odst. 1, písm. a) zák. práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil ve lhůtě 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Podle § 60 zák. práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (tj. nevyvolává právní účinky).

18. Podle § 59 zák. práce zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Jde o lhůty prekluzivní, jejichž uplynutím právo na rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle § 56 zák. práce zaniká a toto právo musí být uplatněno před uplynutím obou lhůt, jednoleté (objektivní), i dvouměsíční (subjektivní). Právo nevykonané v prekluzivní lhůtě zaniká dle § 654 odst. 1 obč. zák., kdy k zániku soud přihlédne i bez návrhu (ex offo), přičemž podle § 654 odst. 2 obč. zák. ustanovení běhu o promlčecí lhůtě platí obdobně i pro lhůtu prekluzivní. Běh lhůt je upraven v § 333 zák. práce s počítáním času dle § 605 odst. 2 a § 607 obč. zák., kdy v daném případě skutečně k zániku práva dochází dle § 330 zák. práce, v němž je výslovně stanoveno, že k zániku práva dochází, nebylo-li vykonáno v případech uvedených (mimo jiné) v § 59 zák. práce, což znamená, že v daném případě nedochází ke stavení lhůty ve smyslu § 332 zák. práce pro případnou pracovní neschopnost zaměstnance, jediným možným stavěním běhu daných prekluzivních lhůt je vztah k § 654 odst. 2 obč. zák. a přes něj k § 646 obč. zák. až k § 651 obč. zák., přičemž však toto není situace v projednávané věci, tato pod žádnou z těchto výjimek nespadá. (Samozřejmě dočasná pracovní neschopnost není založena vyšší mocí, která by bránila právo uplatnit /§ 651 obč. zák./.)8 1 C 60/202519. Proto, z výše uvedených důvodů, když je zřejmé, že podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb se žalovaná již dne 12. 11. 2024 dozvěděla o tom, že dosavadní práci nemůže konat, počala jí subjektivní dvouměsíční lhůta k podání okamžitého zrušení pracovního poměru běžet od 15 dnů plynoucích od předložení posudku k umožnění výkonu jiné vhodné práce, tedy v daném případě ode dne 27. 11. 2024, kdy k jejímu uplynutí došlo dne 27. 1. 2025, což znamená, že bylo-li okamžité zrušení pracovního poměru převzato žalobcem (až) 7. 3. 2025, bylo to po uvedené subjektivní lhůtě, sledované právo na okamžité zrušení pracovního poměru zaniklo (bylo prekludováno), s tím důsledkem, že realizované okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou je absolutně neplatné (jde o negotium nullum) ve smyslu § 580 odst. 1 obč. zák. (mám-li na zřeteli § 4 zák. práce, jak výše uváděno). Jak soud zmiňuje, musí být zachovány obě lhůty, stačí, že jedna z nich marně uplynula, a důsledek zániku práva jeho neuplatněním je naplněn.Z toho soud v projednávané věci vychází.

20. Pokud jde o doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli je pro daný případ upraveno v § 337 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 zák. práce, soud tuto problematiku zmiňuje již výše, a jen doplňuje, že přijatelným, časově nejbližším doručením bylo převzetí okamžitého zrušení doručené žalovanou žalobkyni , právnická osoba, . ke dni 7. 3. 2025, jak je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), kdy jen pro úplnost je třeba zmínit, že v naprosto všech případech možného doručení by i tak subjektivní prekluzivní lhůta prošla, když skončila (již) dne 27. 1. 2025.

21. S ohledem na výše uvedený závěr pak není rozhodné, byť vycházíme z § 41 písm. d), § 42 odst. 1 písm. a) i § 53 odst. 1 a 2 a § 54 odst. 1, písm. a), odst. 2, písm. a), b), odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nepřehlížeje vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů, zda lékařský posudek , tituly před jménem, , adresa, , poskytovatele pracovnělékařských služeb, je zcela relevantní, když soud jen poznamenává, že i když v tomto není výslovně uvedeno, že žalovaná nemůže dále konat sjednaný druh práce „bez vážného ohrožení jejího zdraví“ je to patrno z kontextu předloženého závěru, neboť jestliže „není schopna práce v kontaktu se , podezřelý výraz, “, tak je zcela zřejmé, že jako , podezřelý výraz, prostě pracovat nemůže. Takovýto druh práce je tak pro ni zjevně vyloučen. Návazně pak, s ohledem na výše uvedený závěr, je i bezpředmětné to, zda dne 12. 11. 2024 a dále žalobkyní žalované umožnění výkonu jiné práce v době do 15 dnů ode dne předložení znaleckého posudku, a to práce v „, podezřelý výraz, “, je prací vhodnou či nikoliv, když o tomto je mezi účastnicemi zjevně spor, neboť zjišťování této skutečnosti opětovně není s ohledem na okolnosti věci jakkoliv směrodatné, proto se soud bližší problematikou vhodnosti této práce nezabýval, když jen v obecné poloze uvádí, že práce v „, podezřelý výraz, “, obecně, nemusí znamenat zvedání a přenášení těžkých břemen, a samozřejmě nejde o práci v kontaktu se , podezřelý výraz, , neboť je to zařazení zjevně ve , podezřelý výraz, . V kontextu projednávané věci, s ohledem na uvedenou prekluzi, je to, zda skutkově vymezený důvod v okamžitém zrušení výpovědi je důvodem skutečným, či nikoliv, bez významu. Proto se soud skutečnostmi uvedeného charakteru pro nadbytečnost nezabývá. Samozřejmě, v souvislosti, je i naprosto bez významu, zda odpovídající, vhodnou prací je práce v „, podezřelý výraz, “, neboť na tuto není původní pracovní smlouva ze dne 14. 12. 2020 vůbec vázána, v ní je druh práce sjednaný jako , podezřelý výraz, ), což je naprosto jiná situace. Zkoumání tak okolností, které nejsou skutkově vymezeny jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, je zcela bez hodnoty. A to, jak se zdá, obě strany sporu ignorují, jak je patrné z jejich rozsáhlé vzájemné korespondence, kdy opakovaně, neustále, problematiku pracovní pozice v „, podezřelý výraz, “ řeší.

22. Podle § 72 zák. práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, může zaměstnavatel uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr9 1 C 60/2025skončit tímto rozvázáním. V projednávané věci měl zjevně pracovní poměr skončit okamžitým zrušením jeho dojitím žalobci, tedy dne 7. 3. 2025, je-li předmětná žaloba podána dne 26. 3. 2025, je podána včas, žalobkyně se žalobou nárokovaného může domáhat. Soud jen poznamenává, že předmětná žaloba není výslovnou žalobou na určení (ve smyslu § 80 o. s. ř.).

23. Podle § 70 odst. 1 zák. práce dle názoru soudu bez zbytečného odkladu, stalo-li se tak dne 17. 3. 2025, žalobkyně oznámila žalované písemně, při postupu podle § 70 odst. 2 zák. práce, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, ale netrvá na tom, aby žalovaná u něj dále pracovala, pročež zároveň bylo nutné zahájit i předmětné řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, což má ten důsledek, že ve smyslu § 70 odst. 2 písm. b) zák. práce byl v konkrétním případě na základě domněnky ( § 133 o. s. ř.) pracovní poměr skončen dohodou (§ 49 odst. 1 zák. práce) dnem, kdy měl pracovní poměr neplatným okamžitým zrušením skončit, což je v projednávané věci den 7. 3. 2025 (§ 337 odst. 2 zák. práce). Za takovéhoto stavu, a to je situace projednávané věci, nemá samozřejmě žalovaná právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, ve smyslu § 56 odst. 2 zák. práce v návaznosti na skončení pracovního poměru okamžitým zrušením dle § 56 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona. To je nakonec důsledek, reálný výsledek tohoto, mezi účastníky vedeného sporu, kdy na dalším trvání pracovního poměru žádná ze stran již evidentně nemá zájem.

24. Pokud jde o argumentaci žalobkyně a žalované, tak jestliže se soud s těmito v souvislostech nevypořádává již shora ve svém odůvodnění, pro úplnost uvádí ještě níže uvedené. V kontextu projednávané věci je zcela bez významu, zda u poskytovatele pracovnělékařských služeb, , tituly před jménem, , adresa, , šlo o pravidelnou (periodickou) či mimořádnou zdravotní lékařskou prohlídku, jsou úplně bez významu zprávy , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, či ošetřující lékařky , právnická osoba, , význam má jen lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, nic jiného, nemá vůbec žádný význam zkoumat, zda odpovídajícím druhem práce je práce v „, podezřelý výraz, “, neboť to není druh práce sjednaný v pracovní smlouvě ze dne 14. 12. 2020, kdy návazně je i zcela bez významu, zda jsou v , podezřelý výraz, či nikoliv, či zda je „, podezřelý výraz, “ součástí „, podezřelý výraz, “, jež snad má sousedit s „, podezřelý výraz, “. Uvedené je nepodstatné, ve věci bezvýznamné, základní nosná skutková linie a její právní posuzování je soudem uvedeno výše, a vše podstatné výše hodnoceno, z tohoto pohledu pak jsou i bez významu namnoze předkládaná skutková tvrzení v podstatě shodně oběma stranami o pracovním úrazu, dobách dovolených, dobách pracovních neschopností atp. Nakonec vhodno zmínit i to, že samozřejmě, byť by případně zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pozbyl vzhledem ke svému , podezřelý výraz, stavu zdravotní způsobilost, neznamená to, že by mu musel dát zaměstnavatel z tohoto důvodu výpověď, jak se zřejmě žalovaná domnívá. Rozvázání pracovního poměru výpovědí záleží na jeho vlastní úvaze. Pro úplnost soud k problematice projednávaného sporu ještě uvádí, že podle § 19 odst. 3 zák. práce neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, což není situace v projednávané věci, kdy pozdním učiněním okamžitého zrušení pracovního poměru výhradně žalovaná způsobila, že na toto je třeba přihlížet jako na neplatné (viz shora).

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k uvedenému má plně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu tomuto vzniklých nákladů, když tyto jsou představovány především náklady na jeho zastoupení advokátem. Odměnu zástupce žalobkyně tvoří celková částka 18 500 Kč za pět úkonů právní služby po 3 700 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), kdy soud vychází z tarifní hodnoty 65 000 Kč, když jde o určení, zda tu je právní vztah, určení neplatnosti právního jednání při jeho neocenitelnosti. Poznamenává se, že soud nepřihlíží k upřesnění žaloby ze dne 9. 4. 2025, které toliko obsahuje10 1 C 60/2025úpravu žalobního petitu, jenž mohl být řádně formulován již v původní žalobě, a rovněž nepřihlíží k doplnění žaloby ze dne 10. 7. 2025, obsahujícímu tvrzení, která mohla a měla být obsahem již původně podané žaloby, jde tak o úkony neúčelné. Hotové výdaje zástupce žalobkyně tvoří celková částka 2 250 Kč za pět úkonů právní služby po 450 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby ze dne 26. 3. 2025, účast u soudního jednání dne 22. 7. 2025/tři započaté dvouhodiny/) (§2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud přihlíží jen k účelně učiněným úkonům (viz shora). K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje, jízdné, za cestu k soudnímu jednání dne 22. 7. 2025 na trase , adresa, a zpět, při celkově ujetých 70 km, při užitém vozidle , podezřelý výraz, (RZ: , SPZ, ), s průměrnou spotřebou 6,9 l/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 34,70 Kč/1 l, při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km, tj. celkové jízdné v částce 574 Kč (při min. zaokrouhlení částky 573,601 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 475/2024 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za 4 1/2 hod po 150 Kč, tj. celkových 600 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkově jde na nákladech zastoupení žalobce advokátem o částku 21 924 Kč, kterou je třeba s přihlédnutím k § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. zvýšit o 21 % DPH, tj. o 4 604,04 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem uvedené daně, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalobkyně advokátem 26 528 Kč (při min. zaokrouhlení částky 26 528,04 Kč). K účelně vynaloženým nákladům patří i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Celkové náklady žalobkyně jsou výsledně představovány částkou 28 528 Kč, kterou soud neúspěšné žalované ukládá žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).