1 C 67/2019

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Tichým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení částky 561 394 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se žádostí, že prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 526 052 Kč za období od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení z částky 229 770 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 296 282 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. 2 1 C 67/2019

II. Žaloba se žádostí, že druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci nájemné ve výši 35 342 Kč za období od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 342 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení prvé žalované částku 193 168,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce prvé žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení].

IV. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 449 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal na prvé žalované zaplacení částky ve výši 526 052 Kč za období od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení z částky 229 770 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 296 282 Kč od [datum] do zaplacení a na druhé žalované se domáhal zaplacení nájemného ve výši 35 342 Kč za období od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 342 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobce tvrdil, že Česká republika má ve svém výlučném vlastnictví nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] 5, u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemky parc. [číslo] stavbu [adresa] umístěnou na pozemcích parc. [číslo] stavbu bez č.p./č.e. umístěnou na pozemcích parc. [číslo] stavbu bez č.p./č.e. umístěnou na pozemku parc. [číslo] původně se jednalo o areál sloužící k uskladnění a k prodeji stavebních materiálů, právo hospodařit s tímto majetkem státu náleží žalobci na základě zřizovací listiny ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků vydané Ministerstvem dopravy ČR. Žalobce dále tvrdí, že vlastnické právo k těmto nemovitým věcem bylo odňato prvé žalované rozhodnutím Magistrátu Města [anonymizována dvě slova], Stavební úřad ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek], odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního úřadu a investic ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], č. spis. [spisová značka] a věc nabyla právní moci dne [datum] a vklad vlastnického práva byl povolen ke dni [datum]. Žaloba prvé žalované proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] byla zamítnuta a věc nabyla právní moci dne [datum].

3. Žalobce dále tvrdí, že žalované uvedené nemovité věci užívaly v době od [datum], v areálu byl skladován stavební materiál a nemovité věci řádně neodevzdaly. Nemovité věci byly pod uzamčením a žalobce neměl do nemovitých věcí bez součinnosti žalovaných minimálně do [datum] přístup a za užívání nemovitých věcí žalované žalobci ničeho neuhradily. Prvá žalovaná užívala nemovité věci od [datum] minimálně do [datum] bez právního důvodu a druhá žalovaná užívá nemovité věci ve vlastnictví žalobce od [datum] do současné doby na základě nájemní smlouvy o nájmu prostor sloužící k podnikání, kterou uzavřela dne [datum] s prvou žalovanou na dobu neurčitou a vyvlastněním vstoupil žalobce do práv a povinností prvé žalované coby pronajímatel vyplývající z této smlouvy. Dne [datum] bylo zaměstnanci žalobce provedeno v areálu místní šetření za účasti [jméno] [příjmení], ředitele pobočky společnosti [právnická osoba] v [obec], tato společnost areál užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené s prvou žalovanou k uskladnění a k prodeji staveních materiálů a podle tvrzení prvé žalované byl však tento nájem ukončen dříve nežli došlo k vyvlastnění, a to ke dni [datum] Pan [anonymizováno] přesto i nadále disponoval klíči od vstupní brány a od ostatních objektů a 3 1 C 67/2019 umožnil tak dne [datum] zaměstnancům žalobce do areálu přístup a v době podání žaloby dne [datum] žalobce tvrdil, že ani do dnešního dne klíče nebyly předány prvou žalovanou a že žalobce nemá do objektu přístup. Při místním šetření bylo zjištěno, že kromě prostoru o výměře 25 m2, který se nachází v 1. PP na pozemku parc. [číslo] který podle nájemní smlouvy je užíván druhou žalovanou, jsou prvou žalovanou i nadále fakticky užívány nemovité věci, a to hala na pozemcích parc. [číslo] ke skladování a výdeji stavebního materiálu, budova na pozemku parc. [číslo] ke skladování nepotřebných věcí, garáže na pozemku parc. [číslo] ke skladování střešních oken a motorek, budova na pozemcích parc. [číslo] ve které se nacházejí kanceláře, ke skladování nepotřebných věcí a ostatní části nemovitých věcí jsou nadále užívány k uskladnění pro prvou žalovanou nepotřebných věcí. Prvá žalovaná je přitom povinna nemovité věci nejenom vyklidit, ale žalobci i vyklizené odevzdat, přičemž je poukazováno na ust. § 2225 odst. 1 o.z. ohledně skončení nájmu. Podle tvrzení prvé žalované část nemovitých věcí užívá druhá žalovaná, té však umožnila užívání prvá žalovaná jako původní vlastník.

4. Žalobce požaduje, aby prvá žalovaná zaplatila částku 526 052 Kč za faktické užívání nemovitých věcí za období od [datum], tedy od provedení vkladu vlastnického práva až do [datum], kdy bylo provedeno místní šetření a výše úplaty se žádá podle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] jako ekvivalent obvyklého nájemného, které činí částku 2 207 000 Kč ročně, tedy částku 6 046,57 Kč za každý den užívání a za 87 celých dnů faktického užívání se tak žádá k zaplacení částka 526 052 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následující po doručení výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení, a to z částky 229 770 Kč a ze zbývající částky 296 282 Kč od [datum] do zaplacení. Po druhé žalované žalobce požaduje zaplacení poměrné části nájemného za období od [datum] do [datum], tedy za 258 dnů ve výši 35 342 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti nájemného podle nájemní smlouvy, tj. [datum]. Prvá žalovaná uzavřela s druhou žalovanou smlouvu o nájmu prostor slouží k podnikání, předmětem nájmu je prostor o výměře 25 m2 v 1. PP objektu na parc. [číslo] nájem byl sjednán za účelem uskladnění stavebních materiálů a nájemné bylo stanoveno dohodou jako roční ve výši 50 000 Kč včetně DPH, se splatností vždy k 31. 12. příslušného kalendářního roku. Obě žalované byly také vyzvány k úhradě žalovaných částek.

5. V průběhu řízení žalobce doplnil svá skutková tvrzení o tvrzení ke stavebně technickému stavu nemovitostí s tím, že tento stav je zachycen i ve znaleckém posudku ze dne [datum], který byl vyhotoven znaleckým ústavem [právnická osoba] na žádost prvé žalované jako původního vlastníka pro účely stanovení náhrady při vyvlastnění. Dále je i tvrzeno, že demolice předmětných nemovitostí započala až [datum] a že užitné vlastnosti předmětných nemovitostí v uzavřeném areálu bylo možné čerpat v plném a nerušeném rozsahu oběma žalovaným po celou dobu žalovaného období až po zahájení jejich demolice v květnu 2019. Na straně prvé žalované vzniklo bezdůvodné obohacení za dobu [datum] do [datum] z důvodu, že žalovaná užívala nemovitosti bez právního důvodu, nevyklidila je, žalobci neodevzdala, případně umožnila čerpat užitné vlastnosti třetím osobám. Prvá žalovaná svým jednáním dosáhla na úkor vlastníka nemovitostí postavení detentora všech nemovitostí, její majetkový stav se nezmenšil, neboť žádnou úhradu odpovídající faktickému uchopení pozemku jeho vlastníkovi neposkytla. Pokud jde o druhou žalovanou, má se za to, že v období, které je žalované, v tomto období nájemní vztah trval.

6. Prvá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 4 1 C 67/2019 7. Prvá žalovaná tvrdila, že vyvlastněním došlo k výraznému zásahu do jejího zákonného práva vlastnit majetek a před zahájením vyvlastňovacího řízení se snažila se žalobcem dohodnout, avšak ze strany žalobce jako vyvlastnitele zde nebyla žádná vůle k vyřešení majetkoprávních vztahů mimo vyvlastňovací řízení. Dne [datum] jí byl doručen dopis právního zástupce žalobce jako výzva k vyklizení vyvlastněných nemovitostí do 1 měsíce od doručení a výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 229 769,86 Kč. Na výzvu bylo reagováno dopisem ze dne 25. 6 2018 se sdělením, že předmětné nemovitosti prvá žalovaná žádným způsobem neužívá, ke dni změny vlastnického práva je vyklidila. Dále byl žalobce informován o tom, že předmětné nemovitosti užívala společnost [právnická osoba], a to do [datum], o čemž žalobce věděl již z vyvlastňovacího řízení a dále byl žalobce i informován o tom, že prvá žalovaná vyzvala k vyklizení i druhého nájemce, tedy druhou žalovanou, který měl k části nemovitostí uzavřenou nájemní smlouvu, avšak tento nájemce na dopis prvé žalované nereagoval. Dne [datum] byla právnímu zástupci prvé žalované doručena výzva k předání vyvlastněných nemovitých věcí s výzvou k podepsání předávacího protokolu, na tento dopis bylo reagováno dopisem ze dne [datum] s opětovným sdělením, že prvá žalovaná předmětné nemovitosti žádným způsobem neužívá. Žalobce dále zaslal předžalobní výzvu k zaplacení úplaty za užívání nemovitých věcí ve výši 701 403 Kč datované dne [datum] a doručené dne [datum], ve které žalobce požadoval předložení nájemní smlouvy uzavřené se druhou žalovanou a nájemní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], spol. s r.o. a dále byla prvá žalovaná vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení spočívajícím v údajném faktickém užívání předmětných nemovitostí za období od [datum] do [datum], na uvedené bylo reagováno dopisem ze dne [datum] tím, že prvá žalovaná předmětné nemovitosti vyklidila a že žádným způsobem neužívá a dále že v minulosti je vždy pouze pronajímala a sama je neměla ve faktickém užívání, a to ani žádnou jejich část. Opětovně byl žalobce informován o tom, že v roce 2017 měla prvá žalovaná na předmětných nemovitostech 2 nájemce, z nich u jednoho skončil nájemní vztah ke dni [datum] a o druhém nájemci prvá žalovaná informovala žalobce tak, že i předložila kopii nájemní smlouvy a dále byl předložen i předávací protokol mezi prvou žalovanou jako pronajímatelem a [právnická osoba] stavební materiály spol. s r.o. jako nájemcem, ve kterém se potvrzuje, že ke dni [datum] jsou nemovitosti ze strany nájemce zcela a řádně vyklizeny.

8. Prvá žalovaná dále namítá, že vyvlastněné nemovitosti řádně a včas vyklidila, dále že nemá žádnou povinnost žalobci po vyvlastnění cokoli vydávat, tato povinnost jí neplyne ze žádného právního předpisu a nelze ani aplikovat analogii podle nájemního vztahu. Žalobce také zcela opomíjí skutečnost, že nabytí vlastnického práva k nemovitostem rozhodnutím o vyvlastnění je nabytí vlastnického práva originálním způsobem. Žalobci ani na předání nemovitých věcí nezáleželo, neboť na místo žaloby na vyklizení a na předání nemovitosti podal jen žalobu na zaplacení údajného bezdůvodného obohacení. Na vyvlastněných věcí již také dávno započala stavba dálnice a aktuálně jsou všechny stavby, které byly vyvlastňované již srovnané se zemí a na pozemcích již probíhají stavební práce. Prvá žalovaná také nikdy fakticky pozemky neužívala, pouze je pronajímala a pokud se na pozemcích nacházely nějaké věci, pravděpodobně se jednalo o věci ve vlastnictví druhé žalované. Druhá žalovaná jako nájemce podle nájemní smlouvy měla povinnost ukládat stavební materiál tak, aby byl odlišitelný od materiálu skladovaného jinými nájemci, měla i povinnost ukládat stavební materiál tak, aby nebránil průjezdu. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, to by nemohlo ani zdaleka dosahovat výše, která by byla reálná a přiměřená v tom případě, že byl nabídnut déle trvající nájemní vztah a žalobce by také žádného nájemce na pronájem areálu nesehnal, natož aby mu hradil výši požadovaného nájemného. V předmětném období také žalobce neměl v plánu na předmětných pozemcích provozovat i nějakou ekonomickou činnost a i kdyby prvá žalovaná nemovité věci užívala, toto by nemohlo 5 1 C 67/2019 mít vliv na zmenšení či zvětšení majetku žalobce. V žádném případě nelze ani při určování výše bezdůvodného obohacení vycházet ze znaleckého posudku vypracovaného na obvyklou výši nájemného. Prvá žalovaná také celou dobu usilovala o náhradu související s vyvlastňovacím procesem a bylo by i proti dobrým mravům, aby stát těžil ze situace, kterou si sám vytvořil.

9. V průběhu řízení prvá žalovaná konstantně tvrdila, že areál v [obec] fakticky neužívala a pouze jej pronajímala, v areálu neměla nikdy uskladněny vlastní věci a ani tam neměla sídlo. Ze záznamu z místního šetření také nevyplývá, že by některé věci byly ve vlastnictví prvé žalované.

10. Druhá žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že žalobci nic nedluží. Dále je poukazováno na to, že žalobce nikdy druhé žalované neukončil nájem výpovědí ke dni [datum], přesto se žádá uhrazení nájemného za období od [datum] do [datum]. Nemovité věci byly zdemolovány dávno před koncem roku 2018 a nájem zanikl dříve, protože zanikly užívané věci. Všechny problémy byly způsobeny žalobcem, po změně vlastníka začaly pracovat na vyklizení, které nešlo příliš rychle. Změna vlastníka pozemku zasáhla do jejich plánů, a poškodila je. Za situace, kdy žalobce vyvlastní nemovité věci, které následně zdemoluje a poté požaduje nájemné, je v rozporu s dobrými mravy.

11. Soud zjistil: -) Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] 5, že k předmětným nemovitostem, tak jak jsou popsány v žalobě, náleží vlastnické právo České republice a příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží žalobci, tedy [anonymizováno 5 slov]. -) Z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] o odnětí vlastnického práva ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] a z rozsudku Krajského sudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], že jsou pravdivá tvrzení žalobce, pokud jde o odnětí vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem prvé žalované vyvlastněním -) Z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] – povolení k odstranění stavby ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka], že bylo vyhověno žádosti vlastníka ze dne [datum] ohledně odstranění stavby, jednalo se o odstranění stavby v rámci záměru Dálnice D3 [číslo] [obec] – [část obce], jmenovitě se jednalo o stavební objekt [anonymizováno] Demolice cihelny v km 136,0 na pozemcích parc. [číslo] [katastrální uzemí] [anonymizováno]. -) Z výzvy žalobce prvé žalované ze dne [datum], že prvá žalovaná byla jednak vyzvána k vyklizení vyvlastněných nemovitých věcí do 1 měsíce a dále byla i vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 229 769,86 Kč, když pro případ nevyklizení do 1 měsíce od doručení výzvy bude se žalobce domáhat vyklizení soudní cestou a současně výzva obsahuje i upozornění, že v případě nevyklizení věcí může dojít ke zpomalení realizace stavby dálnice a v tom případě by se žalobce domáhal náhrady škody a dalších nároků vyplývající z této skutečnosti. Pokud jde o zaplacení částky 229 769,86 Kč, tato je požadována za faktické užívání nemovitostí za období od [datum], kdy byl proveden vklad vlastnického práva do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla adresována prvé žalované a [anonymizována tři slova] spol. s r.o., že se prvá žalovaná vyzývá k zaplacení částky 701 403 Kč za faktické užívání nemovitostí za dobu od [datum] do [datum], když výše úplaty se 6 1 C 67/2019 odvozuje od znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], kde byla stanovena výše obvyklého nájmu nemovitostí 2 207 000 Kč za rok, tak jak i vyplynulo z tohoto znaleckého posudku [číslo] 2018, který byl žalobcem předložen. Z výzvy k předání vyvlastněných věcí ze dne [datum], že žalobce vyzývá prvou žalovanou k předání věcí do [datum]. Z dopisu prvé žalované žalobci ze dne [datum], že vyvlastniteli ničeho nebrání v užívání nemovitostí a odmítá se zaplacení částky 701 403 Kč a že zaplacení částky odmítá i [právnická osoba] stavební materiály spol. s r.o., která v předmětném období již nemovitosti neužívala. Z dopisu žalobce prvé žalované ze dne [datum], že žalobce poukazuje na to, že z důvodu odnětí vlastnického práva prvé žalované je nutné provést uspořádání současných právních vztahů tak, aby došlo k uvolnění prostor předmětných nemovitostí a že se předpokládá zahájení prací k výstavbě dálnice k [datum] s tím, že je nezbytné převzít vyklizené prostory nejpozději k [datum]. -) Z výzvy žalobce druhé žalované ze dne [datum], že žalobce se domáhal na druhé žalované zaplacení částky 35 342 Kč jakožto úplaty za faktické užívání nemovitých věcí za období od [datum] do [datum], přičemž je poukazováno na nájemní smlouvu ze dne [datum]. Z prohlášení jednatele druhé žalované [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že byl osloven společností [právnická osoba], že měl v pronájmu nemovitosti v [obec] na ulici [ulice] a současně s jeho společností byla v areálu v nájmu i [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], spol. s r.o., když tento nájemce se na začátku roku 2018 vystěhoval a poté už byla v nájmu jen jeho společnost a že tam nyní nemá žádné věci a že [jméno] [příjmení] umožnil, aby si tam na chvíli uskladnil i své motorky. -) Ze smlouvy o nájmu prostor sloužící k podnikání ze dne [datum], že tato smlouva byla uzavřena mezi pronajímatelem, a to prvou žalovanou a nájemcem, tj. druhou žalovanou. Předmětem nájmu byl prostor o výměře 25 m2 v 1. PP na pozemku parc. [číslo] výše ročního nájemného byla stanovena dohodu stran ve výši 50 000 Kč včetně DPH, se splatností vždy k 31. 12. příslušného kalendářního roku. Ze sdělení prvé žalované druhé žalované ze dne [datum], že prvá žalovaná sděluje, že došlo k vyvlastnění, a že vyvlastnitel žádá o vyklizení a že do nájemní smlouvy do práv pronajímatele nastupuje stát, potažmo [anonymizováno 5 slov] a že z důvodu, že jako původní vlastníci byli vyzváni k vyklizení, že je pravděpodobné, že nový pronajímatel bude chtít ukončit i nájemní smlouvu a bude chtít nemovitosti vyklidit a dále je zde uvedeno i to, že [právnická osoba] již dávno vyvlastněné nemovitosti vyklidila. -) Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum], že [právnická osoba] stavební materiály, spol. s r.o. vypovídá nájemní smlouvu dne [datum], výpověď je adresována prvé žalované a pokud jde o důvod výpovědi, je poukazováno na to, že pronajímatel není z důvodu zahájeného vyvlastňovacího řízení schopen garantovat ničím nerušené užívání předmětu nájmu. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne [datum], že došlo ke sjednání nové výše nájemného mezi pronajímatelem [právnická osoba] a nájemcem [anonymizována tři slova], spol. s r.o.. -) Ze smlouvy o dílo ze dne [datum], že tato byla uzavřena mez žalobcem a společníky [právnická osoba] D3 [číslo] [obec] – [část obce] jako dodavatelem a týká se stavby D3 [číslo] [obec] – [část obce]. -) Z fotodokumentace, že tato byla pořizována v předmětném areálu, který přešel vyvlastněním do vlastnictví státu, potažmo žalobce a má zachycovat v jednotlivých obdobích po vyvlastnění stav a užívání předmětných nemovitostí. 7 1 C 67/2019 -) Ze zápisu z místního šetření v bývalém areálu [anonymizována dvě slova] pro stavbu dálnice D3 [číslo] [obec] – [část obce], že místní šetření bylo provedeno dne [datum] za přítomnosti pracovníků žalobce a dále za účasti pana [příjmení] a zápis obsahuje popis objektů v areálu.

12. Soud provedl i důkaz výslechem navržených svědků. -) Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je zaměstnána u prvé žalované od roku 2009 jako účetní. Předmětný areál v [obec] využívala [právnická osoba] stavební materiály jako skladovací prostor a dále tam měla i kancelářské zázemí. Prostory v areálu užívala ještě druhá žalovaná. Společnost OBB stavební materiály podávala výpověď nájemní smlouvy ke konci roku 2017 a vystěhovat se měla do 2 měsíců, tedy v lednu – únoru 2018. Druhou žalovanou také vyzývali, aby prostor vyklidili, že již nebudou vlastníky areálu, to bylo někdy na začátku roku 2018. Situaci na místě sama neznala a areál v [obec] řešila cestou provozního pana [příjmení], se kterým komunikovala, pan [příjmení] byl zaměstnanec [právnická osoba] stavební materiály. Prvá žalovaná areál nevyužívala, tento areál byl pouze pronajímán a nějaké věci v tomto areálu ani neměli. Osobně v areálu v [obec] nebyla, aby se přesvědčila, zda došlo k vyklizení areálu a měla také informaci od pana [příjmení], že areál je vyklizený. Pokud jde o znalecký posudek společnosti [právnická osoba], tak tento znalecký posudek byl zadáván proto, že bylo nespravedlivé, aby prvé žalované zůstaly pouze pásy pozemků, které by byly těžko přístupné. Jednatelé [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] jsou manželé. -) Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že je zaměstnaná u žalobce jako technický pracovník, v areálu byla 2x, poprvé s paní [příjmení], a to dne [datum], tehdy neměli klíče od areálu, tak se sešli s panem [příjmení], který areál odemkl a provázel je budovami. Podruhé byla v areálu dne [datum], to už klíče měli. Pořizovala také fotodokumentaci, a to jak [datum], tak při prohlídce dne [datum]. Dne [datum] byly v kancelářích nějaké věci, bylo vidět, že jsou užívány, nacházel se zde i materiál na stavbu střech, střešní okna v garážích, čí byl materiál však neví, pouze usoudila, že patří [právnická osoba] [anonymizováno]. Tehdy byla prohlídka z důvodu, zda je areál vyklizen. Tehdy také nějaký pracovník pracoval v hale a dělal něco s plechem a nemůže však říci, ke komu by měl být tento pracovník v pracovním poměru. -) Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je u žalobce zaměstnána jako investiční referent, v měsíci dubnu 2018 bylo zapotřebí vidět areál, aby mohla proběhnout demolice a aby byla stavba připravená, bylo potřeba učinit i přeložku plynu. Také zatelefonovala panu [příjmení] z důvodu místního šetření. Přeložka plynu se uskutečnila za součinnosti pana [příjmení]. Někdy v měsíci říjnu nebo listopadu 2018 měli předat objekt zhotoviteli dálnice za účelem přípravných prací, které spočívali v tom, že se mělo jednat o demolici staveb, to však začalo až příští rok. Pokud jde o užívání areálu, byli domluveni s krajskou policií, že tam budou chodit na výcvik, ti tam také chodili, to placeno nebylo, jednalo se o výpůjčku. [anonymizována čtyři slova] také nemělo v úmyslu areál dále užívat. V červenci 2018 při místním šetření byla pořízena fotodokumentace, tehdy i obcházeli kanceláře, byli i ve sklepě, při prohlídce byly zjišťovány věci a vybavení kanceláří, v garážích byly motorky, nějaký pán v areálu vydával věci, koho byly věci, jí známo není, měla za to, že patří [právnická osoba] [anonymizováno]. V červenci 2018, když byli na prohlídce v areálu, byl areál již z velké části vyklizen, v garážích byla složená okna, ta byla i v halách na paletách. V areálu byla vícekrát, byla tam i v březnu 2018, kdy také tehdy pořizovala fotky, a to byl ještě areál plný. Pokud jde o pana [příjmení], měla za to, že je to člen nějaké ochranky. S panem [příjmení] hovořila ještě v září 2018, kdy se domlouvali na předání klíčů, k tomu mělo dojít dne [datum]. Zásahová jednotka začala areál užívat v září 2018, 8 1 C 67/2019 měli tam trénovat, ten jim zapůjčili před demolicí a bylo to zadarmo. Pan [anonymizováno] také neříkal, kdo areál užívá, sama to nevěděla a myslela si, že to byla [právnická osoba] [anonymizováno]. -) Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je zaměstnán u [právnická osoba] stavební materiály, byl ředitelem [pobočka] [anonymizováno], která byla v areálu, kde později proběhla demolice a nezajímal se také, kdo je vlastníkem budovy. Společností [anonymizováno] stavební materiály byl areál vyklizen začátkem roku 2018. Tato firma se v areálu zabývala prodejem stavebních materiálů. Z předmětného areálu se přestěhovali na pobočku v [anonymizováno]. Předmětný areál ještě i nadále hlídal, měl klíče od areálu na [příjmení], odpovídal za to, že se tam nic nestane. Poté si z [anonymizována čtyři slova] přijeli pro klíče, ty jim také předal. Jeho cílem bylo hlídat budovu, tedy materiál, v budově měla složený materiál i druhá žalovaná, v garážích měl on motorky, to proto, aby bylo vidět, že se něco v areálu děje. Za jeho působení v areálu tam zásahová jednotka necvičila. Činnost pobočky OBB stavební materiály v [obec] spočívala v prodeji stavebního materiálu, prodávala se střešní krytina, třeba i cement. Pokud jde o fotografie areálu ze dne [datum], má za to, že tyto byly pořízeny dříve a pokud je na fotografiích materiál, to nebyl materiál [právnická osoba] stavební materiály, ale patřil druhé žalované.

13. Žaloba není důvodná.

14. Nároky bezdůvodného obohacení jsou obsaženy v ust. § 2991 a násl. občanského zákona, a pokud jde o nájem, tento je upraven dle ust. § 2201 a násl. občanského zákona.

15. V dané věci je nepochybné, že stát se stal vlastníkem předmětných nemovitostí vlastnického práva vkladem do katastru nemovitostí dne [datum] a v daném případě právo hospodaření přísluší žalobci. Dále je nepochybné, že žalobce prvé žalované dopisem ze dne [datum] sděluje, že hodlá převzít vyklizené prostory nejpozději k datu [datum] vzhledem k předpokládanému zahájení prací při realizaci výstavby stavby dálnice k [datum]. Uvedené tedy značí, že žalobce nehodlal někomu dalšímu předmětné nemovité věci pronajímat či je sám užívat právě z důvodu výstavby dálnice, což i svědčí o nulové hodnotě užívání nemovitostí, resp. staveb na příslušných pozemcích, které byly i následně pro výstavbu dálnice zbourány. Je rovněž nepochybné, že vůle vlastníka předmětných nemovitostí směřovala k demolici, o tom svědčí i skutkové okolnosti týkající se podání žádosti o demolici, když tato žádost o demolici, tak jak vyplývá z rozhodnutí o povolení odstranění stavby, byla již podávána dne [datum]. V důsledku uvedeného nebylo možno ani se obohatit a žalobce pokud měl za to, že nedošlo k vyklizení prostor, které byly určeny k demolici, mohl se zajištění nápravy domáhat žalobou na vyklizení vůči tomu subjektu, který by takovéto prostory užíval, případně se mohl domáhat náhrady škody, např. z důvodu, pokud by došlo ke zpoždění prací směřujících k demolici objektu. Nebylo také prokázáno a k tomu nebyl ani žádný důkaz navržen, že by se majetek prvé žalované navýšil nebo nezmenšil, tedy ani nebylo prokázáno, že by se prvá žalovaná obohatila na úkor žalobce. Nelze pominout, že žádost o demolici byla podávána již dne [datum], tedy jedná se o jasný záměr stavbu odstranit, povolení k odstranění stavby bylo vydáno dne [datum], tedy ještě před obdobím, od kterého je žádáno na prvé žalované bezdůvodné obohacení. Pokud jde o nájemní vztah druhé žalované k předmětu nájmu, tak jak byl vymezen v nájemní smlouvě, která byla původně uzavírána ještě mezi oběma žalovanými, sám žalobce, tak jak vyplývá z jeho tvrzení, si není ani jist, kdy mělo dojít k zániku nájemního vztahu, když měl vstoupit na místo pronajímatele v důsledku vyvlastnění předmětných nemovitostí. V žalobě ze dne [datum] tvrdí, že druhá žalovaná užívá část nemovitých věcí v jeho vlastnictví do současné doby na základě nájemní 9 1 C 67/2019 smlouvy ze dne [datum], v průběhu řízení pak tvrdí, že má za to, že v období, které se týká druhé žalované ohledně zaplacení nájemného, že v tomto období nájemní vztah trval, tedy se podle žaloby jedná o období od [datum] do [datum], přičemž mimo jiné, tak jak bylo i zjišťováno z výslechu svědkyně [příjmení], již od září [rok] začala objekt užívat zásahová jednotka policie. Se zřetelem na skutkové okolnosti týkající se rozhodnutí o demolici, má soud za to, že nájem druhé žalované skončil nejpozději ke dni [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí o demolici a vzhledem k tomu, že nebylo možno v období, které je předmětem sporu, s ohledem na demoliční záměr věc pronajmout a její užívání mělo proto nulovou hodnotu, byl by i v rozporu s dobrými mravy požadavek na zaplacení nájemného či posléze bezdůvodného obohacení za situace, kdy se druhá žalovaná ocitla v nejistotě a na vzniklé situaci týkající se vyvlastnění a vydání rozhodnutí o demolici neměla žádný podíl, byla takto uvržena do nejistoty, a to i vzhledem k tomu, že ji nebylo ani oznámeno ze strany žalobce, kdy mělo dojít k ukončení nájemního vztahu. Tak jak byly zjišťovány skutkové okolnosti vzniklé poté, co se stal vlastníkem objektu žalobce a byl vydán demoliční výměr, tomu by v případě dalšího užívání odpovídala smlouva o výpůjčce a bezplatné užívání, tak jak ostatně o tom vypověděla svědkyně [příjmení] právě ve vztahu k činnosti zásahové jednotky v tomto objektu a nelze shledávat nějaké odlišnosti v situaci objektu před tím nežli zásahová jednotka začala objekt využívat a v době, kdy tento objekt užívala, když se jedná stále o tu samou situaci, tedy že žalobce ani neuvažoval o tom, že by sám objekt – areál využíval k nějaké činnosti, a byl i vydán demoliční výměr. Pokud totiž žalobce požádal o demolici, nemohl ani zaručit plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu, pokud jde o druhou žalovanou či o nerušený výkon v případě jiné formy užívání. Pokud žalobce tvrdí, že byl první žalovanou z užívání nemovitostí vyloučen, přičemž netvrdí, jakým způsobem chtěl nemovitost užívat, měl, jak již bylo uvedeno, podat žalobu na vyklizení, případně na náhradu škody. Pokud žalobce žaluje na vydání bezdůvodného obohacení u prvé žalované či i na úhradu za užívání částí nemovitostí u druhé žalované, nelze dovodit, že by žalobce chtěl věci užívat. Z provedeného dokazování, a to z výslechu i slyšených svědkyň, pracovnic žalobce navíc ani nebylo najisto potvrzeno, pokud se zde měli nacházet nějaké věci, komu tyto věci náležely, krom motorek, které měly patřit panu [příjmení] a ještě měly být uloženy v garáži, byť byla i pořizována fotodokumentace. Stejně tak z provedených důkazů i z výslechů svědků nevyplynulo, že by nemovitosti byly užívány prvou žalovanou, naopak korespondence, kterou směřovala prvá žalovaná žalobci, vypovídá o tom, že nemovitosti neužívá a neužívala a pokud se jednalo o [právnická osoba] stavební materiály, u té skončilo užívání nemovitostí podle výpovědi ke konci roku [rok], o tom i vypověděl svědek [jméno] [příjmení], tedy ještě před tím, nežli nabyl vlastnického práva k nemovitostem stát. Z žádných provedených důkazů tak ani nevyplynulo, že by prvá žalovaná užívala, nebo umožňovala užívání areálu třetím osobám, nebo by zde měla naskladněny věci poté, co se stal vlastníkem stát, to nevyplynulo ani z výpovědí svědkyň – zaměstnanců žalobce, ani z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Společnost OBB stavební materiály ukončila nájem k pronajatým prostorám výpovědí ke konci roku 2017, poté, co se stal vlastníkem stát, nebyla v žádném poměru k žalobci a není ani podstatné, že jednatelé prvé žalované a [právnická osoba] stavební materiály jsou manželé. Hlavní problém, tak jak vyplynulo z povahy věci, spočívá v tom, že si žalobce po nabytí vlastnického práva řádně právně neošetřil vztahy se subjekty, které se dotýkaly předmětných nemovitostí, koneckonců tento úmysl i měl a sděloval prvé žalované dopisem již dne [datum], kde i hovoří o případném vyklizení, avšak tomu nedostál, pokud by zde nastal důvod k vyklizení a teprve téměř po roce je podávána žaloba na plnění ohledně bezdůvodného obohacení a nájemného, tedy za situace, tak jak již bylo popsáno výše a podaná žaloba se tak jeví jako snaha k nápravě předchozího stavu, který měl být řešen jiným způsobem. Prvá žalovaná také žalobci sdělovala, že prostory vyklidila, dávala tím i jasně najevo, že je nehodlá dále užívat, proto nebylo ani zapotřebí nějakého protokolárního předání prostor, kterého se žalobce domáhal a jak již uvedeno, pokud by zde zůstaly nějaké věci, 10 1 C 67/2019 měla být podána žaloba na vyklizení, to samozřejmě i za situace, pokud by žalobce trval na protokolárním předání věcí. Pokud žalobce namítal nevěrohodnost slyšeného svědka [jméno] [příjmení] z důvodu, že tento měl před ústním jednáním se setkat a hovořit s právním zástupcem prvé žalované, tato nevěrohodnost shledána nebyla, nevyplývá ani z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], ani z vyjádření právního zástupce prvé žalované a stejně tak ani z kamerového záznamu prostoru před budovou soudu a z budovy soudu před zahájením ústního jednání ve věci dne [datum].

16. Ze všech těchto důvodů byla žaloba vůči oběma žalovaným žaloba zamítnuta.

17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalobce povinen nahradit žalovaným náklady řízení. U prvé žalované se jedná o odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za třináct úkonů po 10 580 Kč, tj. 137 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem ze dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], porada s klientem ze dne [datum] a účast při jednání dne [datum]), ze třinácti paušálů po 300 Kč, tj. 3 900 Kč, dále náhrady za ztrátu času za 48 půlhodin po 100 Kč, celkem 4 800 Kč, cestovného k procesnímu soudu na trase [obec] - [obec] a zpět, celkem 4 cesty k jednáním, při každé cestě najeto 580 km, u tří cest (jednání dne [datum], [datum] a [datum]) činí cena pohonné hmoty 27,80 Kč, průměrná spotřeba 4,7 l [číslo] km, náhrada za používání motorového vozidla 4,40 Kč/km, jízdné za jednu jízdu činí 3 310 Kč, za tři jízdy tak 9 930 Kč, u jízdy dne [datum] činí cena pohonné hmoty 33,80 Kč, průměrná spotřeba 4,7 l [číslo] km, náhrada za používání motorového vozidla 4,40 Kč/km, jízdné za tuto jízdu činí 3 473,40 Kč, celkem jízdné činí 13 403,40 Kč, k tomu 21% DPH ve výši 33 525,20, náklady řízení prvé žalované celkem činí 193 168,60 Kč.

18. Prvá žalovaná dále požadovala přiznání odměny za úkony -vyjádření k žalobě ze dne [datum], podání odvolání ze dne [datum] a jeho doplnění a návrh na delegaci ze dne [datum]. Za tyto úkony soud prvé žalované odměnu nepřiznal, když vyjádření k žalobě ze dne [datum] nebylo vyjádřením k samotné žalobě, ale námitkou místní nepříslušnosti soudu, se kterou nebyla prvá žalovaná úspěšná, ani v odvolacím řízení, a nebyla ani úspěšná s návrhem na delegaci vhodnou, z tohoto pohledu se tedy jedná o neúčelné úkony.

19. U druhé žalované se jedná o náhradu cestovného k procesnímu soudu na trase [obec] - [obec] a zpět, celkem 2 cesty k jednáním (dne [datum] a [datum]), při každé cestě najeto 132 km, cena pohonné hmoty 27,20 Kč, průměrná spotřeba 4 l [číslo] km (třetí údaj v TP), náhrada za používání motorového vozidla 4,40 Kč/km, jízdné za jednu jízdu činí 724,50 Kč, za dvě jízdy tak cestové činí 1 449 Kč. Pokud žalovaná požadovala na ceně pohonné hmoty 35,10 Kč, tuto částku jí soud nemohl přiznat, když k vyúčtování předložila doklad o nákupu pohonných hmot ze dne [datum], tedy až z data po jednání, které se konalo [datum], proto jí byla cena stanovena dle platné vyhlášky č. 589/2020 Sb..