12 C 1/2023

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B platební rozkaz o částku 328 529 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 658 Kč s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení od 12. 3. 2022 do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 198 511 Kč s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení ročně od 12. 3. 2022 do zaplacení, návrh se v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 14 485 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, .

1. Žalobce se ve svém původním návrhu domáhal zaplacení částky 328 529 Kč s úrokem z prodlení jako držitel licence na distribuci elektřiny a plynu, přičemž při preventivní kontrolní činnosti bylo zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení, je odběrné místo pod napětím, co se týká elektřiny. Žalovaný se potom v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. dopustil2 12 C 1/2023i neoprávněného odběru plynu z distribuční soustavy spravované žalobcem, když na odběrném místě , adresa, odebíral plyn bez uzavření smlouvy, čímž naplnil podstatu neoprávněného odběru podle ustanovení § 74 zákona č. 458/2000 Sb.. Žalobce vyúčtoval náhradu škody za neoprávněné odběry. Žalovaného vyzval k zaplacení faktury, tato zaplacena nebyla. K ukončení smlouvy na plyn došlo k 1. 6. 2021. Elektroměr i plynoměr byly umístěny uvnitř nemovitosti a nebylo žalobci umožněna jejich demontáž. Neoprávněný odběr je z hlediska práva považován za závažné protiprávní jednání, které musí být spojeno s odpovídajícím postihem, neboť nelze aprobovat právní vztah, při kterém by se neoprávněný odběr vyplácel, a tedy by porušení zákona a zákonné povinnosti přinášelo osobě porušující výhody proti osobě, která zákony dodržuje. Osoba jednající v rozporu s právem se nemůže dovolávat smluvních cen. Cena plynu se zdá vyšší, ale jednalo se o neoprávněný odběr, když žalobce nakupuje za cenu vyšší, než bylo dohodnuto, neboť nakupuje a dodává z rezervního množství. Otázka ocenění výše náhrady škody za neoprávněný odběr plynu je samostatně řešena v ustanovení § 9 odst. 10 a § 11 Vyhlášky čl. 108/2011 Sb. respektive v odstavci 10 citované Vyhlášky, který upravuje jasný a přesný mechanismus výpočtu výše náhrady škody, jejíž jednotlivé složky jsou vypočteny pod písmenem A až E. Jednotlivé složky ceny za neoprávněně odebraný plyn se stanoví cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, které obsahuje výpočtové vzorce. ERÚ je ústředním orgánem státní správy zřízeným zákonem jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Žalobce je při ocenění náhrady vázán vyhláškou, nemůže se od ní odchýlit. V projednávané věci není mezi účastníky sporné, že neoprávněně odebrané množství plynu za období trvání neoprávněného odběru od 1. 6. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 27,435 MWh, bylo změřeno přímo podle stavu zaznamenaných na samotném měřícím zařízení. Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství odebraného plynu, cena se v obecné rovině stanoví z: A) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE Pote za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, na stránkách www.ote-cr.cz a www.cnb.cz. v projednávané věci jde částku 8 978,89 Kč, což odpovídá ceně plynu v prosinci 2021, B) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu = 255,06 Kč/MWh, C) ceny za kapacitu (za přepravu plynu do domácí zóny1, pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě) = 314,58 Kč/měsíc, D) ceny za zúčtování operátora trhu (OTE), kdy E) cena OTE vychází ze dvou položek – jednak cenovým rozhodnutím ERÚ, která stanovuje cenu za činnost OTE a pak nařízením vlády č. 392/2015 Sb., v tomto případě jde o 2,04 Kč/měsíc. Konkrétní výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr plynu byl realizován takto: 27,435 MWh (množství plnu) x 9 233,95 Kč (cena dle bodu A. a B.) + 7,233 (doba trvání v měsících) x 2,04 Kč/MWh (operátor trhu) + 314,58 Kč (cena za kapacitu) x 7,233 (doba trvání v měsících) + 27,435 MWh (množství plynu) x 30,60 Kč (daň z plynu) + 4 077,00 Kč (oprávněné náklady) = 260 540,05 + 54 713,41 Kč (DPH 21 % z 260 540,05 Kč) = 315 253,00 Kč.

2. Výše náhrady za neoprávněný odběr nemůže být rovnocenná ceně smluvní, když tato musí být vyšší, právě proto, že se jedná o protiprávní jednání. Poté, co byl osloven ERÚ se žalobce vyjádřil tak, že vyhláška o měření je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Cena za vlastní plyn je na trhu v ČR plně liberalizována. ERÚ do této ceny nikterak nezasahuje, a tudíž v tomto případě může poskytnout pouze intervalové rozpětí ceny za dodávku plynu. Maximální jednotková cena plynu odpovídající částce 2 999 Kč za MWh, jak vyplývá z citované pasáže sdělení ERÚ, nebyla vypočtena a vyčíslena v souladu s postupem stanovených § 9 odst. 10 Vyhlášky. Výsledná hodnota byla získána na základě vlastní statistiky trhu provedené ERÚ, který sledoval jím vybrané dodavatele v určitých kategorií zákazníků. Trh s elektřinou je liberalizován a ceny jsou ovlivněny3 12 C 1/2023konkurencí. To ovšem za neoprávněný odběr plynu nemůže platit, protože majitel plynu v distribuci plyn neprodává. Naopak ke krytí ztrát ho nakupuje, ale za výrazně jiných podmínek než obchodníci s plynem, což značně ovlivňuje výslednou cenu. Sdělení ERÚ o cenách plynu neodpovídá výpočtu. Škoda tedy nemůže vycházet z průměrovaných cen mezi vybranými dodavateli plynu.

3. Žalovaný v původním řízení uvedl, že se dostal do situace, kdy nemohl splácet, neboť byl na rodinu sám. V domácnosti byl sice otec a bratr, ti však nepracovali, sestra byla ještě na škole, vše bylo na něm. Ještě splácí hypotéku. Je pravda, že elektriku i plyn odebíral, a to i po odpojení. Pak se vše převedlo na jiného dodavatele, faktury se platí. Dluhy se snažil řešit. Žalovaná částka je pro něj likvidační. V rodině měli dohodu, že sám bude platit hypotéku, otec s bratrem energii. Škoda je mnohonásobně vyšší než platby za odběr ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, a nelze proto výši škody stanovit pouze podle vyhlášky. V nemovitosti bydlel s bratrem , Anonymizováno, , který však je nemocen, bere invalidní důchod, neléčí se. Již rok o něm nic neví. Dále je zde bratr , Anonymizováno, , který v nemovitosti bydlí, ten však má mnoho exekucí, přispívá na provoz nemovitostí. V době neoprávněného odběru v nemovitosti bydlela sestra, která byla nezletilá, nyní pracuje v , Anonymizováno, a na nákladech se podílí. Otec v době neoprávněného odběru byl v pracovní neschopnosti, byl bez příjmů, měl exekuční řízení. Sám splácí ještě hypotéku ve výši 2 700 000 Kč, a to měsíčních spánkách po 10 000 Kč. Od příštího roku by měl splácet 17 000 měsíčně. K vyřešení finanční situace si hledal lukrativní zaměstnání. Byl s kamarádem napřed v Německu, potom v Dánsku, kde pracovali bez smlouvy, nic však zaplaceno nedostali. Nyní odjíždí pracovat do Německa pod firmou, která je snad spolehlivá. Je proti němu vedena exekuce, 3/4 má již ukončeny. Bral si půjčku od , právnická osoba, , neboť když bratr na něj přepisoval nemovitost, bylo nutno zaplatit jeho exekuci. Částku za elektriku, jak byla soudem určena, ještě nesplácí, protože neví, jakou celkovou částkou bude muset zaplatit. Má špatnou zkušenost s , právnická osoba, . Až bude znát celkovou částku, začne jí splácet. Matka je bez exekucí, prošla insolvenčním řízením. Ćást nemovitosti by chtěl ještě pronajímat. Bratr kupoval část nemovitosti od strýce, pak se zbláznil a nadělal dluhy. Aby se nemovitost mohla přepsat, musely se jeho dluhy zaplatit, všechno splácel sám, aby zachránil barák, Od června 2021 do ledna 2022 měl živnost. Dělal s bratrem, respektive u bratra zednické práce, ale nevyšlo to. V té době v nemovitosti bydlel nemocný otec a nezletilá sestra. Jezdil na víkendy domů. Náklady hradil sám, pokud finance stačily, potom již nestačily. V době, kdy byla elektrika odpojována toto řešil z Kodaně, a to telefonicky přes centrálu. Bylo mu řečeno, že je bez smlouvy a je tam dluh. Proto se zřídilo nové odběrné místo na sestru a dál to neřešil.

4. Okresní soud ve věci již rozhodoval rozsudkem ze dne 19. prosince 2023, č.j. 12 C 1/2023-119, když uložil žalovanému zaplatit částku 118 360 Kč s příslušenstvím, a žalobu co do částky 210 169 Kč zamítl. Rozsudek týkající se částky 118 360 Kč zůstal v právní moci. Předmětem řízení tedy zůstává částka 210 169 Kč. V původním řízení byly prováděny důkazy, když důkazy týkající se odběru zemního plynu, který je předmětem řízení, jsou zejména faktura č. , hodnota, za neoprávněný odběr zemního plynu za období od 1. 6. 2021 do 7. 1. 2022 na částku 315 253 Kč, když bylo fakturováno za 27,435 MWh, přičemž cena jedné MWh byla 9 233,95 Kč. Ze zápisů o provedené kontrole potom bylo zřejmé, že byly prováděny pokusy o demontáž plynoměru, přičemž smlouva byla ukončena k 1. 6. 2021 se stavem 18,080 m³. Nikdo se však nedostavil a plynoměr byl nepřístupný. Při druhé návštěvě vyšel bratr žalovaného, který jejich přístrojům nepustil s tím, že žalovaný je dlouhodobě v Dánsku. Dne 9. 12. 2021 potom byla provedena demontáž bez smluvního odběru plynu, když v době demontáže byl odběr 20,754 m3. Soudu byly předloženy žádosti o zpřístupnění odběrových míst a pracovní příkazy, na základě kterých potom byly prováděny kontroly. Dle předložených faktur za plyn bylo účtováno za období od 5. 3. 2019 do 19. 12. 2019 za odběr 16,91 MWh částka 27 304,35 Kč, a za odběr od4 12 C 1/202320. 12. 2019 do 12. 1. 2021 za odběr 29,20 MWh částka 45 633,71 Kč a za období od 13. 1. 2021 do 1. 6. 2021 za odběr 15,98 MWh částka 23 747,30 Kč.

5. Okresní soud ve svém původním rozsudku dospěl k závěru, že základní skutková tvrzení jsou nesporná, když žalobce je aktivně legitimován. Žalovaný je potom vlastníkem nemovitosti a je pasivně legitimován. Za nesporné považoval i to, že žalovaný měl uzavřenou smlouvu na odběr plynu. Došlo k ukončení z důvodu neplacení a bylo dále odebíráno. Nesporné je i množství odebraného plynu. Co se týká elektriky byla požadovaná částka 13 276 Kč, a protože tato částka za neoprávněný odběr elektřiny byla přiměřena, bylo v této části žalobci vyhověno a lze odkázat na původní odůvodnění. Co se týká plynu při vědomí zákona 458/2000 Sb. a objektivní odpovědnosti žalovaného odkázal soud na nález Ústavního soudu č.j. , spisová značka, a rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. , spisová značka, , když dle těchto rozhodnutí, by soud neměl akceptovat paušální způsob výpočtu náhrady za neoprávněnou elektřinu s tím, že okresní soud má za to, že by se tyto úvahy měly týkat i plynu, pokud by vznikl takový nepoměr, ke kterému by vypočtená výše škody byla mnohonásobně vyšší než platby ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Soudy by neměly aplikovat vyhlášku automaticky, nýbrž zohledňovat specifické okolnosti případu tak, aby zjištěná škoda se blížila co nejvíce škodě skutečné. když výpočet náhrady škody podle vyhlášky může být v rozporu s naplněním kompenzačního principu. Vypočtena škoda za neoprávněný odběr podle prováděcího předpisu je téměř desetinásobně vyšší než platby za energii ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Soud si byl vědom, že ve druhém pololetí 2021 se cena plynu výrazně zvýšila, dospěl k závěru, že 1/3 žalované částky je přiměřená a spravedlivá a plnící kompenzační i sankční funkce. Uložil tedy žalovanému zaplatit třetinu žalované částky, tedy částku 105 084 Kč.

6. K odvolání žalobce ve věci rozhodoval odvolací soud, který svým rozhodnutím ze dne 21. 3. 2023, č. j. , spisová značka, rozsudek soudu prvého stupně v odstavci o částečném zamítnutí žaloby a nákladech řízení zrušil. Předmětem odvolacího řízení zůstala náhrada škody za neoprávněně odebraný plyn. Nebylo sporu o tom, že žalobce při výpočtu náhrady škody za neoprávněně odebraný plyn postupoval podle vyhlášky 108/2011 Sb. a sporné ani nebylo to, že neoprávněně odebrané množství plynu za období trvání neoprávněného odběru od 1.6. 2021 do 1. 7. 2022 bylo změřeno přímo podle stavu zaznamenaných na samotném měřícím zařízení. Odvolací soud se ztotožnil s názorem okresního soudu, že je možno aplikovat rozhodnutí týkající se neoprávněného odběru elektřiny, na neoprávněný odběr plynu, když i v případě neoprávněně odebraného plynu stíhá škůdce povinnost nahradit škodu vypočtenou dle zvláštního právního předpisu, která nutně musí splňovat princip přiměřenosti, stejně jako škoda vzniklá za odebranou elektřinu. Poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. , spisová značka, , dle kterého pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu (plynu) stanovená podle prováděcího předpisu je mnohonásobně vyšší než jeho platby ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud musí zohlednit i další skutečnosti, které jí mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená škoda plnila v převážné míře funkční funkci sankční, a nikoliv kompenzační. O výši musí rozhodnout podle spravedlivého uvážení. Poukázal i na nález Ústavního soudu č.j. ÚS 668/2015, dle kterého obecní soud může přihlédnout k metodě výtočů podle příslušného prováděcího předpisu, ale zároveň musí vzít do úvahy i jiné okolnosti, kterými se lze přiblížit ke stanovení skutečné výši způsobené škody. Pro tento účel je jedním z relevantních údajů historie předchozí spotřeby energie, ze které však také nelze mechanicky vycházet. Má tedy využít vlastní spravedlivou úvahu podle ustanovení § 136 o. s. ř.. Je povinností soudu zhodnotit všechny relevantní okolnosti a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případů, aby se výše škody v co největší5 12 C 1/2023možné míře přiblížila skutečné škodě a představovala spravedlivou rovnováhu mezi ochranou majetku škůdce a poškozeného. Úvahu okresního soudu ohledně jedné třetiny žalované částky, však považoval za nepřezkoumatelnou, když toto se neopíralo o konkrétní úvahy, opírající se o konkrétní důkazy a okolnosti. Okresnímu soudu vytkl, že se nevypořádal s argumentací žalobce, v níž požaduje škodu vypočtenou podle vyhlášky za přiměřenou, protože na žalobci v tomto směru leží břemeno tvrzení a důkazní. Pokud hodnotil poměry žalovaného, vyšel z pouhých tvrzení, která nebyla ničím podložena. Poukázal na to, že žalovaný doposud své závazky vůči žalobci neplatí, byť v části o povinnosti závazek platit, je rozsudek pravomocný. Nebylo potom patrno, nakolik poměry žalovaného soud považuje za zásadní důvod k moderaci výše škody. Poukázal dále na nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2024, č.j. ÚS 29/13 dle kterého, pokud obecní soud dospěje na základě konkrétních okolností k závěru, že za účelem zjištění skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, aplikuje vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody, respektive v ní obsažený způsob výpočtu jen zčásti nebo dokonce vůbec, může pro svůj závěr o výši škody vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby, pokud je k dispozici, nebo i výši škody, která byla určena prostřednictvím znaleckých posudků a provést výpočet pro spotřebitele spravedlivým způsobem, popřípadě opatřit a provést takové důkazní prostředky, jimi lze v konkrétním případě výši skutečné škody prokázat nebo se jí v maximální míře přiblížit. Pokud právní předpis nelze aplikovat zcela nebo zčásti, je nutno postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy náhrady škody.

7. V doplněném dokazování, vyjma doplňující výpovědi žalovaného, si soud vyžadoval zprávu Energetického regulačního úřadu. Dle sdělení ERÚ celková cena za služby dodávky plynu je rozdělena na část regulovanou a část neregulovanou. Neregulované ceny plynu stanovuje obchodník s plynem, který dodává plyn do konkrétního odběrného místa a jsou výsledkem dohody mezi dodavatelem a zákazníkem, vlivu ERÚ nepodléhají. Trh s plynem je plně liberalizován a funguje zde konkurenční prostředí. Regulované ceny potom stanovuje ERÚ a regulované subjekty jsou povinny je dodržovat. ERÚ má pravomoc regulovat ceny za přepravu, distribuci a služby operátora trhu, jelikož tyto služby poskytují organizace s přirozeným monopolem v dané oblasti. Při regulaci těchto cen úřad postupuje v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., když regulované ceny musí být stanoveny tak, aby pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a i efektivního výkonu licencované činnosti. Dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy. Při neoprávněném odběru plynu určí provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu. Dalším úkolem je stanovit odpovídající cenu pro odběrné pásmo. Cena neoprávněně odebraného plynu je složena za A) dvojnásobků nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty indexu OTE Potr za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru, za B) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru, za C) ceny za přepravy plynu do domácí zóny podle vyhlášky č. 349/2015 Sb. , za D) ceny za činnost zúčtování operátor trhu a za E) daně z přidané hodnoty a daně plynu. Co se týká bodu A) vyhlášky o měření je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, když cena za vlastní plyn je plně liberalizována a ERÚ do této ceny nikterak nezasahuje. Může poskytnout pouze intervalové rozpětí ceny za dodávku plynu za výše uvedené období. Z monitoringu trhu, kdy sleduje měsíčně ceny pro nové zákazníky u 10 největších dodavatelů vyplývá, že cena za odebraný plyn za období od června 2021 do ledna 2022 byla v minimální hodnotě 584,50 Kč/MWh , maximální hodnotě 2 999 Kč/MWh. Vyvážený průměr odběrných míst dodavatelů činil 1 064,20 Kč/MWh. Co se týká bodu 2 cena za distribuční plyn činí 255,06 Kč/MWh a stálý měsíční plat za kapacitu 314,58 Kč měsíčně. Cena za přepravu bod bodem C) je součástí ceny za distribuci. V další části v bodě D) je cena za činnost operatéru uvedena ve výši 0, 70 Kč/MWh a poplatek za činnost ERÚ je určen ve výši 1,34 Kč/MWh,6 12 C 1/2023celkem tedy tato cena činí 2,04 Kč/MWh. DPH je potom v gesci Ministerstva financi. Žalobce potom předložil kurzy devizového trhu v prosinci 2021 a výsledky Vnitrodenního trhu plynu, kdy minimální cena se v těchto dnech pohybovala od 170 do 50,60 Euro/MWh.. Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, byl bratr žalovaného převzat dne 25. 5. 2020 do Psychiatrické nemocnice , adresa, , když ohrožoval závažným způsobem sebe a své okolí. Jevil známky duševní poruchy. Bylo vysoké riziko agrese vůči okolí. Trpí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Již v roce 2017 mu byla nařízena ochranná psychiatrická ústavní léčba. Soud dále zjišťoval celkovou situaci rodiny v souvislosti s exekucemi.

8. Za nesporné či prokázané považuje soud to, že předmětem řízení zůstala náhrada škody za neoprávněně odebraný plyn, a to v části, neboť částečně již byla přiznána, Nepochybné je to, že žalobce při výpočtu náhrady škody za neoprávněně odebraný plyn postupoval podle vyhlášky 108/2011 Sb. s tím, že nebylo ani zpochybňováno to, že za období od 1. 6. 2021. do 7. 1. 2022 bylo ze strany žalovaného neoprávněně odebráno 27,435 MWh plynu , když tato spotřeba byla zaznamenána na samotném měřícím zařízení. Otázkou potom zůstalo, zda žalovaná částka vypočtená podle vyhlášky 108/2011 Sb. je přiměřená, a do jaké míry s ní okresní soud může pracovat. Okresní soud může zopakovat, jak již ve svém původním rozhodnutí odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a zejména na nález Ústavního soudu sp. zn. 1 ÚS 668/2015, dle kterého, pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu § 51 energetického zákona, je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud pak na základě provedených důkazů, soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, může prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoliv kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností. Odvolací soud ve svém rozhodnutí potom odkázal na další nález Ústavního soudu, dle kterého pokud obecný soud dospěje na základě konkrétních okolností dané věci k závěru, že za účelem zjištění skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, aplikuje vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody, respektive v ní obsažený způsob výpočtu jen zčásti, nebo dokonce vůbec, může pro svůj závěr o výši škody vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby, popřípadě výši škody, která by byla určena prostřednictvím znaleckých posudků a provést výpočet pro spotřebitele spravedlivým způsobem, jinými slovy, zvláštní úpravu lze aplikovat zcela nebo i zčásti. Výše uvedená rozhodnutí se sice týkají odběru elektřiny, nicméně je možno je aplikovat i na odběr plynu. Úkonem soudce v podmínkách právního řádu je nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv obou účastníků sporu. Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku nebo některý z principů, jenž mají svůj základ v ústavně komfortním právním řádu jako významovém celku. Obecné soudy mají povinnost udělat vše pro spravedlivé řešení a v odůvodněných případech jim zejména korektiv dobrých mravů dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. V současné době stát výrazně chrání, jak je tomu například u spotřebitelských smluv, slabší stranu. Okresní soud se snažil vyřešit otázku, kolik by býval byl žalovaný platil, kdyby měl uzavřenou řádnou smlouvu. Žalobce však na tuto otázku neodpověděl, dokonce uvedl, že takovýto výpočet není možný. Soud neprováděl znalecký posudek, který se v daném případě zdá nadbytečný, neboť má za to, že shromáždil podkladů, zejména číselných údajů k tomu, aby k určité přiměřené částce mohl dojít sám tedy, aby výpočet byl pro spotřebitele proveden spravedlivým způsobem. Dle okresního soudu smyslem a účelem zákona ani vůlí7 12 C 1/2023zákonodárce nebylo, aby ve všech případech musela být použita náhrada za neoprávněně odebraný plyn podle vyhlášky. Na žalovaném je požadováno desetkrát více, než by platil při uzavření smlouvy. Těsně před ukončením smlouvy, tedy v prvním pololetí 2021 platil za 1MWh 1486 Kč, dnes je požadováno 11 490 Kč/MWh. Není nutno pochybovat o tom, že výchovný a sankční účel zákona musí být splněn a zachován, ale měly by být určité hranice pro jednotlivé případy. Lze dát za pravdu žalobci, že neoprávněný odběr je závažné protiprávní jednání, ale faktura vystavená žalobcem má nejen výchovnou a sankční roli, ale i likvidační charakter, neboť náklady za neoprávněný odběr by byly při zohlednění i nákladů řízení kolem půl milionu korun. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména doplňujícím výslechem žalovaného, spisem Okresního soudu v , adresa, ohledně bratra, lustrací členů rodiny je zřejmé, že v době, kdy se dostal do neoprávněného odběru, byla situace v rodině velmi složitá, když otec byl v pracovní neschopnosti , v domě bydlel bratr s výraznou psychickou poruchou, nezletilá sestra, starší bratr, proti kterému je vedena řada exekucí. Žalovaný v té době se snažil vydělat peníze v zahraničí, což mu však nevyšlo, a právě situaci, kdy se žalobce potřeboval dostat k odběrným místům, musel vše řešit z Kodaně. Úmyslem žalovaného bylo zachránit barák, kde bydlí téměř celá početná rodina. Soud při úvaze o ceně bral na zřetel i to, že právě na přelomu roku 2021 a 2022 cena plynu vylítla nahoru, nicméně žalovaný, pokud se vrátil ze zahraničí, věc vyřešil, začal odebírat elektriku a plyn a řádně platit. Žalovaný má exekuci, ovšem nikoliv z důvodu, že by se zadlužoval, ale zaplatil exekuci za svého bratra tím, že si vzal úvěr, neboť má zájem zachovat dům, ve kterém celá rodina žije, a ohledně kterého je nutno splácet i nemalou hypotéku. Žalovaný je mladý kluk, který poctivě pracuje a snaží se finanční situaci celé rodiny řešit, což v dnešní době není již takovou samozřejmostí. Okresní soud nechce žalovaného směrovat do dluhové pasti, když v současné době není schopen zaplatit částku, kterou žalobce požaduje, neboť mu zůstává ještě část exekuce a splácí hypotéku, a logickým řešením pro něj by nebylo nic jiného než opět půjčka, neboť rodina, tak jak vyplývá z lustrace, s velkou částkou nepomůže, protože jsou zde exekuce, což může vést k následné insolvenci, kdyby žalobce dostal pouze poměrnou část svého požadavku. Je pravda, že v současné době je pravomocná část rozsudku, kterou bylo žalovanému uložilo zaplatit elektřinu a část plynu, a tato ze strany žalovaného placena není. Žalovaný není právník a soudu logicky, byť nikoliv v souladu s právem vysvětlil, že dluh začne platit poté, co mu bude známá celková částka. Okresní soud si je vědom, že toto není řešení, které je v souladu s právem, když pokud je rozsudek pravomocný, nastupuje povinnost platit a potom případná exekuce. Nicméně z pohledu žalovaného se to jeví jako logické vysvětlení věci. Žalobce požaduje náhradu v celkové výši 315 253 Kč podle vyhlášky, která výpočet rozděluje do oddílu A) až F). Co se týká oddílu B) až E), tedy ceny za distribuci plynu, ceny za kapacitu, ceny za zúčtování operátora, cenu za činnost ani cenu za neoprávněné náklady, soud v těchto položkách nepovažuje vyhlášku za vyhlášku, podle které by výpočet v těchto částech byl nespravedlivý a při dalším výpočtu, tedy z cen a z toho, jak je ze strany žalobce účtováno pod body B) až C) vycházel. Soud se však neztotožnil s výpočtem podle písmena A), dle kterého by množství odebraného plynu mělo být vypočteno dvojnásobkem nejvyšší hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty, tedy v daném případě požaduje žalobce dvojnásobek ve výši 8 978,89 Kč/MWh, základní částka tedy by byla 4 489 Kč/MWh, což dle tvrzení žalobce odpovídá ceně plynu v prosinci 2021. Aby byla zachována práva žalobce na přiznání ceny, kterou skutečně musel vynaložit, jinými slovy, aby nebyl prodělečný, soud zvažoval cenu za 1 MWh. Ze zprávy Energetického regulačního úřadu vyplynulo, že maximální cena zprůměrovaná u 10 největších dodavatelů byla v souzeném období 2 999 Kč. Je pravda, pokud žalobce poukazuje na to, že i dle ERÚ je cena trhu plně liberalizována a úřad do této ceny nikterak nezasahuje. Jedná se pouze o statisticky evidovanou cenu v uvedeném období. Žalobce předložil výsledky vnitrodenního trhu plynu, ze kterých je patrný nejen minimální, ale i vážený průměr cen, tedy cena jedné MWh vyjádřená v eurech. Za prosinec, na který se žalobce odvolává je zřejmé, že se vážený průměr pohyboval každým dnem od 76,99 EUR za MWh do 177,83 EUR za MWh, přičemž průměrná8 12 C 1/2023denní cena, bez ohledu jakým způsobem je to podle vyhlášky vypočítáváno a podle jakého dne, činí 2 818 Kč/MWh. Při výpočtu ceny plynu za MWh, proto dospěl okresní soud k závěru, že spravedlivé a nepoškozující ani jednu ze stran bude brát cenu podle právě ERÚ, a to ve výši maximální, která je vyšší než cena podle vnitrodenního trhu plynu, když mezi těmito cenami není výrazný rozdíl, a lze tedy dospět k závěru, že odpovídají přibližně realitě, přičemž při výpočtu škody bral na zřetel pouze základní cenu spotřebovaného plynu, nikoliv však dvojnásobek. Při výpočtu tedy pouze změnil cenu plynu za 1 MWh s tím, že v ostatním se s výpočtem žalobce ztotožnil. Pokud soud vyšel z ceny plynu 2 999 Kč, ke které je nutno připočítat 255, 06 Kč a tuto cenu vynásobil odebraným plynem 27,435 MWh, dospěl k ceně za plyn 89 275,13 Kč. K této částce je potom nutno ještě připočítat tak, jak je vyčísleno cenu za kapacitu, ceny za zúčtování ceny operátora, oprávněné náklady a 21% DPH. Při součtu všech těchto položek dospěl k částce 116 742 Kč. Žalobce požadoval náhradu škody za neoprávněný odběr plynu ve výši 315 253 Kč. Rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 19. prosince 2023 bylo žalobci na plynu přiznáno 105 084 Kč. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že škoda v daném období by měla být jako přiměřená ve výši 116 742 Kč, uložil žalovanému doplatit zbytek této škody ve výši 11 658 Kč, přičemž pokud se žalobce domáhal další částky 198 511 Kč, návrh v tomto rozsahu zamítl. Žalovanou částku potom položil žalovanému zaplatil v delší lhůtě, než je lhůta zákonná, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku, a to včetně zákonných úroků z prodlení tak, jak žalobce požadoval. Soud věří, že ekonomická situace nejen žalovaného se stabilizuje a žalovaný bude schopen částku zaplatit, a to i za pomoci zbylých členů rodiny.

9. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalovanému vzhledem k úspěchu věci poměrnou část nákladů řízení. Náklady řízení činí za 4 úkony právní pomoci po 9 620 Kč, dva úkony po 9180 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč, náhradu ztráty času 4 půlhodiny po 100 Kč a jízdné k odvolacímu soudu 816 Kč, 21 % DPH, celkem 72 426 Kč. Vzhledem k tomu, že žalováno bylo 328 529 Kč, přičemž přiznáno bylo 130 018 Kč a žaloba byla zamítnuta ve výši 198 511 Kč, má žalovaný úspěch v 60 %, žalobce ve 40 %, náhrada tedy náleží žalovanému ve výši 20 % vynaložených nákladů, soud proto uložil žalobci nahradit tyto náklady ve výši 14 485 Kč v zákonné lhůtě k rukám právního zástupce žalovaného.