4 C 155/2025

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , Anonymizováno o ochranu vlastnického práva, vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody

I. Návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 35 400 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 18.3.2025 do zaplacení a žalobkyni b) , Jméno žalobce B, částku ve výši 23 600 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 18.3.2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náklady řízení, a to žalobce a) , Jméno žalobce A, částku ve výši 13 422,29 Kč a žalobkyně b) , Jméno žalobce B, částku ve výši 8 948,19 Kč, a to oba do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se ve svém návrhu domáhají vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užití cizí hodnoty ve výši 59 000 Kč. Při jednání byla tato částka upravena vzhledem k vlastnickým podílům žalobcům tak, že žádali, aby žalobce byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 600 Kč a žalobci 35 400 Kč. Žalobci jsou spoluvlastníky nemovitostí parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaný je na jaře 2022 navštívil s požadavkem odsouhlasení projektové dokumentace na stavbu rodinného domu na jejich pozemku. Protože předložená projektová dokumentace nesplňovala podmínky vyhlášky 501/2006 Sb. toto odmítli. V následném stavebním řízení uplatnili připomínky, že navrhovaná stavba nesplňuje podmínky vyhlášky, nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost 7 metrů a že stavba žalovaného zasahuje na jejich pozemek. Žalovaný výstavbu domu na svém pozemku zahájil a dosud v ní pokračuje, přičemž nerespektuje připomínky žalobců ve stavebním řízení. V dalším období opakovaně podávali podnět na stavební úřad k provedení kontroly stavby. Protože žalovaným nebyla dodržena minimální odstupová vzdálenost porušuje vyhlášku a stavba žalovaného zasahuje na jejich pozemek požárně nebezpečným prostorem. Zastřešením přízemní části budovy vznikl kolem této části budovy požárně nebezpečný prostor, který zasahuje na pozemek žalobců. K tomu nikdy nedali žalovanému souhlas. Žalovaný tedy svévolně a bez jejich souhlasu a proti jejich vůli používal část jejich nemovitosti pro svou potřebu o ploše 10,1 m² pro požárně nebezpečný prostor. Tím porušuje jejich práva na nedotknutelnost vlastnictví. Zmocnil se části jejich nemovitostí, které užívá bez právního důvodu, bez jakéhokoliv smluvního vztahu a bez jejich souhlasu. Požárně nebezpečný prostor stavby je součástí stavby. Hodnota žalovaným užívané nemovitosti je 154 000 Kč. Dne 7. 3. zaslal žalovanému dopis s výpočtem finanční náhrady za bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. 2025 do 28. 2. 2025 ve výši 59 000 Kč, když tato částka zaplacena nebyla. Pokud Stavební úřad hovoří o imisích, požárně nebezpečný prostor na pozemku žalobce nejsou imise. Vzájemné vztahy žalobců a žalovaného musí být založeny výhradně na soukromém právu. Protože žalobci souhlas žalovanému ve stavebním řízení nedali, naopak ho přímo vyloučili z jakéhokoliv používání jejich nemovitostí, byla projektová dokumentace přepracována, včetně požárně bezpečnostního řešení. Žalovanému navrhli uzavřít smlouvu o nájmu pozemku. Ve svém podání ze dne 30. 11. 2025 požadovali vedle zaplacení celkové částky 59 000 Kč ještě náhradu škody a nemajetkovou újmu ve výši 262 471,28 Kč. Tato jejich nová žaloba byla vyloučena do samostatného řízení, neboť s původní žalobou ani skutkově, ani právně nesouvisí. Žalovaný stavbu v souladu se stavebním řízení ani vyhláškou neprovádí. Rozhodnutí je neurčité a nepřezkoumatelné. Žalovaný nemá žádné správní rozhodnutí, které by ho opravňovalo k používání části nemovitosti žalobců pro umístění PNP na jejich pozemek. Proto jejich pozemek užívá neoprávněně, odmítá uzavřít nájemní smlouvu a bezdůvodně se obohacuje. PNP je vymezen v projektové dokumentaci, vzniká pouze kolem otevřených ploch budovy. Nelze s ním nějak manipulovat nebo ho přemístit bez stavebních úprav na budově. Žalovaný svým protiprávním jednáním žalobce donutil mimo jiné k vybudování betonové zdi na vlastním pozemku těsně vedle společné hranice na ochranu jejich vlastnictví před požárním rizikem od stavby žalovaného.

2. Jako účastník řízení žalobce uvedl, že na svém návrhu trvá. Rozhodnutí o stavebním povolení je neurčité, není uvedena konkrétní stavba, je nepřezkoumatelné. Podle stavebního povolení nebylo možno stavbu provést. Požárně bezpečnostní prostor nemůže zasahovat do jejich pozemku, neboť se jedná o soukromý vztah. Žalovaný může provádět stavbu podle stavebního povolení, nikoliv podle stavební dokumentace. V mezidobí sice postavili zeď, která však problém nevyřešila. Problém může vyřešit pouze úprava stavby žalovaného. Ve stavebním povolení není uvedena stavba, kterou by bylo možno provádět, nejsou zde konkrétní údaje o stavbě. Ve stavebním řízení nemůže být pouze odkaz na projektovou dokumentaci.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když stavba probíhala v souladu se stavebním povolením vydaným Městským úřadem v , Anonymizováno, dne 28. 3. 2022 pod č. j. MUHU/, č. účtu, /Hr, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2022. Žalobci se proti stavebnímu povolení bránili, a to jak odvoláním, tak následnou žalobu ke krajskému soudu a podnětem k Ministerstvu pro místní rozvoj. Všechny přezkumné orgány potvrdily stavební povolení jako věcně a právně správné. Rovněž veškeré kontroly ze strany stavebního úřadu a , právnická osoba, , které na opakované podněty žalobce byly prováděny, nezjistily žádné pochybení. Žalovaný nezasahuje do práv žalobců. Stavbu realizuje v souladu se stavebním povolením, nijak se neobohatil. Žalobci nebyli realizací stavby nijak finančně ochuzeni. Žalovaný neporušil žádné zákony. Odkazuje na předcházející řízení, vedená u zdejšího soudu, která probíhala ve skutkově i právně totožné věci, když o návrhu žalobců za jiné období bylo již několikrát rozhodováno. Projektová dokumentace a celé stavební řízení bylo několikrát přezkoumáváno. Požárně bezpečnostní prostor umístěný na pozemku žalobců není ve vlastnictví žalovaného, není na vlastnictví vázán. Pokud žalobce navrhuje znalecký posudek, není jasné, co by měl znalec zkoumat, když stavba byla postavena podle stavebního povolení. Neřešil by otázku skutkovou, ale právní. Již z logiky věci nelze vydat stavební povolení na „žádnou“ stavbu.

4. Dne 20. ledna 2025 podal žalobce žalobu o vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užití cizí hodnoty, když toto řízení bylo vedeno podpisovou značkou 5 C 11/2025 a v žalobě požaduje zaplatit částku 132 660 Kč, když se jedná o skutkově a právně totožnou žalobu, je požadováno bezdůvodné obohacení od 1. 9. 2023 do 31. 7. 2024. Z rozhodnutí Městského úřadu , adresa, , Stavebního úřadu ze dne 28. března 2022, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, vyplývá, že , právnická osoba, , adresa, vydal stavební povolení na stavbu rodinného domu – jedna bytová jednotka, včetně venkovního skladu, garážového stání a neveřejné části přípojek vody, kanalizace, elektro a plynu na pozemku pozemková parcela č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , když stavba bude provedena podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Ve svém rozhodnutí se , právnická osoba, zabýval námitkami žalobců s tím, že vlastní stavba hlavního objektu rodinného domu je vzdálena od společných hranic pozemku 8,60 metrů a z toho vyplývá celkový odstup rodinného domu namítajících 10,60 metrů, což vyhovuje § 25 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb.. Odstupová vzdálenost garážového stání také tomuto paragrafu vyhovuje s tím, že umístění rodinného domku včetně doplňkového objektu nemůže mít negativní vliv ani na plánované stavební úpravy rodinného domu žalobců. Námitky žalobců tedy vyhodnotil jako neopodstatněné. K odvolání žalobců ve věci rozhodoval Krajský úřad , právnická osoba, , odbor územního plánování a stavebního řádu, který svým rozhodnutím ze dne 18. 5. 2022 rozhodnutí , právnická osoba, potvrdil, když námitky žalobců zamítl. Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí a k němu přiložený spisový materiál. Postup stavebního úřadu byl z komplexního pohledu zhodnocen jako věcně i formálně správný. Žádost stavebníka respektuje územní rozhodnutí, kde jsou stanoveny regulativy prostorového uspořádání staveb a umístění rodinných domů. V řízení je povolení dvou samostatných staveb, a to rodinného domu a skladu na zahradní nářadí a kryté stání pro dva automobily. Tyto stavby nejsou spolu provozně propojeny. Přesah skladu a krytého stání střechy dotýkající se obvodové střechy rodinného domu nesplňuje požadavek provozního napojení, jedná se tudíž o dvě samostatné stavby s rozdílným účelem užívání, a proto pro posouzení jejich odstupu vůči sousedním pozemkům a stavba na nich je třeba rozlišovat, která kritéria ustanovení § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je nutno aplikovat. Odvolací orgán po přehledném odůvodnění dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí i samotný postup Stavebního úřadu je v souladu s právními předpisy a je z věcného hlediska správný. Neshledal taková pochybení, která by měla vliv na zákonnost a věcnou správnost napadeného rozhodnutí. Správnost napadeného rozhodnutí byla přezkoumávána v rozsahu námitek uvedených v odvolání, ale i z hlediska veřejného zájmu. Dle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 16. prosince 2022, čj. , Anonymizováno, je zřejmé, že Ministerstvo pro místní rozvoj se zabývalo podněty žalobců, když ministerstvo neshledalo důvody pro zahájení, respektive provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí krajského úřadu. Ministerstvo neshledalo oporu dle předloženého správního spisu pro tvrzení, že stavební úřad v rozporu s projektovou dokumentací ohlášením stavby i svým zahájením o zahájení stavebního řízení vydal stavební povolení na jiné a neexistující stavby, na které stavební řízení neproběhlo, jehož zahájení nebylo oznámeno. Ztotožnilo se s názorem krajského úřadu, že na stavbu rodinného domu a na stavbu skladu se použijí jiné ustanovení vyhlášky 501/2006 Sb. stanovující odstupové vzdálenosti od sousedních nemovitostí. Dle technické správy požární ochrany rodinný dům žalovaného je v souladu s požárními předpisy. Dle výpisu z katastru nemovitostí vlastní žalobce , Jméno žalobce A, 0,6 a , tituly před jménem, , jméno FO, 0,4 pozemku parc. č. , Anonymizováno, a stavební parc. , Anonymizováno, jejíž součástí je stavba rodinného domu. Žalovaný potom vlastní pozemek parc. , Anonymizováno, . Rozsudkem ze dne 2. června 2025, čj. 5 C 11/2025-102 soud tento návrh zamítl. Okresní soud v tomto svém rozsudku dospěl k závěru, že pokud žalovaný na svém pozemku provádí stavbu, provádí jí na základě vydaného stavebního povolení, které bylo předmětem odvolacího správního řízení a též následně i přezkumu příslušným ministerstvem. Z obsahu rozhodnutí o stavebním povolení ve spojení s rozhodnutím odvolacího orgánu vyplývá charakter žalovaným prováděné stavby a ve vztahu k tvrzení žalobce v rámci tohoto řízení i vypořádání se s námitkami žalobce ohledně odstupových vzdáleností a požárně nebezpečného prostoru, který byť nevýrazně zasahuje na pozemek, jehož je vlastníkem. Okresní soud v tomto řízení zamítl návrh na výslech svědka ohledně stavebního řízení, když soud není oprávněn v rámci občanskoprávního řízení přezkoumávat rozhodnutí orgánu veřejné správy, neboť vychází z obecné zásady presumpce správnosti aktu veřejné správy jako pravomocného rozhodnutí, navíc podrobeného přezkumu. Pokud má být nějakým způsobem zasahováno do pozemku žalobců, nejedná se o zásah nějakou fyzickou činností žalovaného tím, že by žalobci znemožnili jeho užívání, není tedy ve svém užívání omezován, pouze se jedná o plochu spadající do takzvaně požárně nebezpečného prostoru. Jedná se o vymezení prostoru, v němž by mohly nastat nějaké důsledky požáru v objektu žalovaného. Vymezení prostoru se nejedná o nějakou plochu, která by byla žalovaným užívána. Žalobci pouhou existencí požárně nebezpečného úseku nějak nechudne. Vychází z teorie, že by mohl tuto část pozemku žalovanému pronajmout a získat tak finanční prostředky za nájem. U žalobce nevznikl nárok na bezdůvodné obohacení, neboť u něj nedošlo k žádnému získání majetkového prospěchu vymezení požárně nebezpečného úseku. Samotné stavebně právní vymezení požárně nebezpečného prostoru nezpůsobuje obohacení žalovaného na úkor žalobců. Odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 26. 9. 2025 čj. 15 Co 322/2025-142 rozhodnutí okresního soudu potvrdil, když významné bylo posouzení vymezení pojmu požárně nebezpečný prostor, který je v právním řádu upraven zejména vyhláškou č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění předpisů pozdější. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 uvedené vyhlášky, stanovící podmínky pro umístění stavby s ohledem na technické podmínky požární ochrany na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor. Ten přitom představuje technický parametr stavby, který se posuzuje pro účely požární ochrany a představuje vymezení prostoru (pomyslné zóny ) kolem stavby, v němž by mohly nastat nějaké následky v důsledku požáru v takovém objektu. Odvolací soud se potom ztotožnil s názorem okresního soudu, že soudu v občanskoprávním řízení nepřísluší posuzovat splnění podmínek pro vydání stavebního povolení, tedy například z hlediska umístění stavby na pozemku ve smyslu § 23 odst. vyhlášky č. 501/2006 Sb.. Není třeba se blíže vyjadřovat ani k vadám stavebního povolení, které mají dle žalobce způsobovat jeho nicotnost, neboť podstata uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení spočívá v tvrzení o tom, že část pozemku, jehož je spoluvlastníkem, žalovaný užívá. Podstata tvrzení žalobce spočívala v tom, že vymezení požárně nebezpečného prostoru zasahující ho zčásti na část pozemku ve spoluvlastnictví žalobce je žalovaným užívána a žalovanému tak vzniká bezdůvodné obohacení, když na návrh žalobce na pronájem této části jeho pozemku žalovaný nepřistoupil. Vymezení určitého prostoru jakožto požárně nebezpečného prostoru nacházející se okolo stavby žalovaného a zasahujícího i na část pozemku ve spoluvlastnictví žalobce nepředstavuje užívání tohoto pozemku, na základě kterého by žalovanému vzniklo ve smyslu ust. § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení. To mu nevzniklo ani v důsledku toho, že žalovaný nepřistoupil na uzavření nájemní smlouvy, když v daném případě žalovaný žádný relevantní důvod k uzavření takové nájemní smlouvy mít nemůže, neboť předmětnou část pozemku ve spoluvlastnictví žalobce neužívá, není tedy možno argumentovat jakýmsi ušlým ziskem. Žalobce se se svou žalobou ze dne 26. 3. 2025 domáhal opětovně proti žalovanému vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání cizí hodnoty, když požaduje částku 91 800 Kč s příslušenstvím, když žalovaný svévolně a bez souhlasu žalobců a proti jejich vůli používá část nemovitosti parc. č. , Anonymizováno, pro svoji potřebu v ploše 10,1 m2 pro požárně nebezpečný úsek kolem přízemní části, který je vymezený v projektové dokumentaci stavby, a to za období od 1. 8. 2024 do 31. 12. 2024. Rozsudkem zdejšího soudu ze 9. září 2025 čj. 1 C 59/2025–132 byla žaloba zamítnuta. V tomto řízení bylo prováděno dokazování řadou listinných důkazů, a to zejména územním rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2013 čj. , Anonymizováno, /, spisová značka, a geometrického plánu pro rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, , jméno FO, ověřeného dne 19. 7. 2013, z kterého vyplývá, že Městským úřadem , adresa, bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby , Anonymizováno, , lokalita , adresa, na původní parcele č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , z nichž na základě geometrického plánu vznikly sousedící parcely č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, . Z územního rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu ze dne 15. 4. 2014 čj. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , adresa, /Ur vyplynulo, že bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění staveb regulativy prostorového uspořádání staveb, mimo jiné na nově vzniklých parcelách č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , kdy minimální velikost pozemku pro jeden rodinný dům byla 800 m². Na každém pozemku je přípustná stavba pouze jednoho hlavního objektu, vedle toho samostatně stojících staveb, jako jsou krytá stání a garáže, přičemž na jednotlivých pozemcích se vymezuje zastavitelná část, která je patrná z velký C2 celkového situačního výkresu, z něho lze vystopovat, že u rodinného domu na parc. , Anonymizováno, se počítá s možností umístění garáže, krytého stání směrem k sousednímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Vycházel z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 28. 3. 2022, jč. MUHU/, č. účtu, /Hr pravomocného 30. 5. 2022. Rozhodnutí Krajského úřadu , právnická osoba, ze dne 18. 5. 2025, když je zřejmé, že přes nesouhlasné vyjádření žalobce bylo Městským úřadem v Humpolci jako příslušným stavební úřadem vydáno stavební povolení na stavbu rodinného domu, při shledání souhlasu s územním rozhodnutím, kdy stavba bude prováděna podle předkládané projektové dokumentace. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 27. 3. 2025, ve shodě se sdělením , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 4. 4. 2025 a sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 6. 6. 2025, a návazně ze sdělení (doplnění) , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 11. 6. 2025, požárně bezpečnostního řešení objektu (technická zpráva požární ochrany) , jméno FO, z měsíce 1. 2022, České státní normy ČSN 73 0802-Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty (účinné od měsíce 6. 2009 do měsíce 12. 2023) (dále jen „ČSN 73 0802“) za přispění katastrálního situačního výkresu AS , právnická osoba, z měsíce 12. 2021, situace koordinační AS , právnická osoba, z měsíce 12. 2021, stavební dokumentace Půdorys 1. NP AS Project CZ s.r.o. (výřez) a dále situace stavby z projektové dokumentace, vyplývá, že výše uvedené stavební povolení ze dne 28. 3. 2022 bylo Městským úřadem , adresa, , jako příslušným stavebním úřadem, vydáno na podkladě projektové dokumentace včetně Požárně bezpečnostního řešení objektu (technická zpráva požární ochrany) , jméno FO, z měsíce 1. 2022, přičemž v daném případě stavba rodinného domu a vedle něj stavba skladu a garážového přístřešku jsou koncipovány tak, že od stavby skladu a zastřešeného garážového stání je vzdálenost k hranici se sousedním pozemkem parc. č. , Anonymizováno, 2 m a objekt na st. parc. č. , hodnota, ve vzdálenosti od těchto 4 m, vzhledem k tomu, nebo garážový přístřešek bude mít volné neuzavřené stěny, dojde k tomu, že požárně nebezpečný prostor od požárně otevřených ploch přístřešku zasáhne, zasahuje, na sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , nicméně v odstupové vzdálenosti se nenachází žádný objekt, vzájemné odstupové vzdálenosti pak vyhovují, a to jak vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ vyhláška č. 23/2008 Sb.“) tak ČSN 73 0802. Rodinný dům je v souladu s požárními předpisy. Jsou respektovány všechny požadavky. Pokud jde o výpočet odstupové vzdálenosti, z hlediska požární ochrany staveb, tato činí 2,89 m směrem k parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Tím, že je stavba otevřeného garážového stání odsazena od hranice ve vzdálenosti 2 m, je zde přesah na sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, 0,89 m. Tato odstupová vzdálenost vzniká pouze od otevřené části přístřešku, jak uváděno, tj. v půdorysné délce 6,26 m. Tím dostává plochu požárně nebezpečného prostoru, která přesahuje na sousední pozemek 5,57 m (tj. 0,89 m x 6,26 m). Víc nikoli. Vycházíme-li z § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve smyslu § 11 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., u požárních úseků stavby musí být vymezeny požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem, kdy u rodinného domku se postupuje ve smyslu § 15 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., při stavbách garáží dle § 21 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., přičemž v projednávané věci je směrodatná výše zmiňovaná ČSN 73 0808. Podle ČSN 73 0808 k zamezení přenosu požáru vně hořícího objektu jeho požárně otevřenými plochami na jiný objekt je nutno zachovat nezbytný odstup (proluku) Kolem hořícího objektu vzniká požárně nebezpečný prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru, šířka požárně nebezpečného prostoru je vymezena odstupovými vzdálenostmi od požárně otevřených ploch požárních úseků hořícího objektu. Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku, kromě veřejného prostranství (čl.10.2.1). V požárně nebezpečném prostoru mohou být umístěny jiné objekty jen výjimečně (jak specifikováno v čl.10.2.2). Žádný právní předpis výslovně nestanoví, že je třeba získat souhlas majitele sousedního pozemku s přesahem požárně nebezpečného prostoru na jeho pozemek. V daném případě, jak uváděno, na parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vlastněné žalobcem a jeho manželkou požárně nebezpečný úsek vzniklý stavbou zastřešeného garážového přístřešku vzniká, a to v uvedené ploše 5,57 m² na tento pozemek zasahuje, nicméně, jak uváděno, nejsou zde žádné objekty, tedy tato situace je z hlediska požární ochrany možná, přijatelná. Nic ji výslovně nezapovídá. Nad to, vybudováním plotu z betonových panelů, jak patrno na dvou ks fotografiích ze dne 11. 6. 2025, žalobce přesah požárně nebezpečného prostoru na svůj pozemek ve značné míře omezil, ne-li zcela eliminoval, byť on sám se nedomnívá, že by tomu tak bylo. Dospěl potom k skutkovému závěru, že žalovaný vedle domu zrealizoval stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání výhradně na jím vlastněném pozemku parc. č. , Anonymizováno, bez jakéhokoliv zásahu a přesahu na pozemek žalobce, a to v souladu s územním rozhodnutí. Požadované odstupy staveb jsou zachovány a na žalobcem spoluvlastněný pozemek přesahuje požárně nebezpečný prostor plochou 5,57 m², když však tato skutečnost je bez významu, neboť vznik požárně nebezpečného prostoru není vázán na souhlas majitele sousedního pozemku. Vznik požárně nebezpečného prostoru je v daném případě možný a akceptovatelný. Provedl tedy žalovaný stavbu zastřeženého venkovního skladu a garážového stání podle vydaného stavebního povolení. Žádné své povinnosti stanovené zákonem neporušil. Nejsou pak splněny podmínky ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. pro vydání bezdůvodného obohacení, neboť obohacení musí spočívat v majetkové hodnotě. O bezdůvodné obohacení se nejedná v případě, kdy sice může docházet například k omezení vlastnického práva ochuzeného, ale toto omezení nevede ke vzniku obohacení jiného. Při odkazu na definování požárně nebezpečného prostoru, což je prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáváním tepla nebo padajícími částmi konstrukce hořícího objektu, nelze jakkoliv dovozovat, že se jeho vznikem žalovaný na úkor žalobce obohatil, nebo že by se rozmnožil jeho majetek, či naopak se hodnota jeho majetku nesnížila, že by nabyl nějaký majetkový prospěch. Nelze zvažovat ani to, že se tak nestalo bez důvodu a už vůbec nelze uvažovat o příčinné souvislosti. Je možné, že vymezení požárně nebezpečného prostoru způsobem, který zasahuje na pozemek ve spoluvlastnictví žalobce, se žalobce jako spoluvlastník takového pozemku může cítit takovou skutečností dotčen a mít nějaké s tím spojené obavy, nicméně uvedené není ničím, co by zakládalo jakékoliv nároky, jak z hlediska věcných vlastnických práv, tak i z hlediska závazkových práv, ani z hlediska širší ochrany práv přirozených.

5. Na základě prováděného dokazování není pochyb o tom, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalobkyně , Jméno žalobce B, 0,4 a žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, 0,6 mimo jiné pozemku parc. č. , Anonymizováno, a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , když tyto dva pozemky spolu bezprostředně sousedí. Žalobci se domáhají vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání cizí hodnoty za období od 1. 1. 2025 do 28. 2. 2025. Je zřejmé, že žalobce se již dvakrát domáhal vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání cizí hodnoty, když řízení bylo vedeno podpisovou značkou 5 C 11/2025 za období 1. 9. 2023 do 31. 7. 2024 a pod sp. zn. 1 C 59/2025 od 1. 8. 2024 do 31. 12. 2024. Všechny žaloby jsou po skutkové stránce totožné. Vždy se jedná pouze o jiné období. V předchozích rozsudcích bylo velmi důkladně a pečlivě vysvětleno, co obsahuje pojem požárně nebezpečný úsek, a kdy lze uvažovat o bezdůvodném obohacení. Žalobci bylo i vysvětleno, že soudům nepřísluší posuzovat splnění podmínek pro vydání stavebního povolení.

6. Žalobci se domáhají výslechu svědka – vedoucího stavebního úřadu a provedení znaleckého posudku na posouzení projektové dokumentace. Z aktuálního vyjádření , právnická osoba, v Humpolci ze dne 16. září 2025 vyplývá, že , právnická osoba, , adresa, se k žádostem a námitkám žalobců mnohokrát vyjadřoval s tím, že závěrem není jakýkoliv důvod zahajovat správní řízení o odstranění stavby, když stavba na pozemku parc. č. , Anonymizováno, probíhá dle platného a pravomocného stavebního povolení, které bylo vydáno na podkladě ověřené projektové dokumentace. Okresní soud považuje výslech svědka vedoucího stavebního úřadu v tomto případě za nadbytečný, stejně jako ve věci by nic nevyřešil znalecký posudek k jakémusi prosouzení projektové dokumentace, když posudek nemůže řešit právní hodnocení stavebního povolení. Zde by chtěl okresní soud opětovně poukázat na to, že soudu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o vydání stavebního povolení. Soud proto návrh na doplnění dokazování zamítl.

7. Co se týká skutkového závěru, soud může pouze zopakovat, že žalovaný na svém pozemku provádí stavbu na základě pravomocného stavebního povolení vydaného Městským úřadem v , Anonymizováno, , stavebním úřadem dne 28. 3. 2022 pod čj. MUHU/, č. účtu, /Hr, když proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání a odvolacím řízením vedené u Krajského úřadu , právnická osoba, , odbor územního plánování a stavebního úřadu v , adresa, ze dne 18. 5. 2022, čj. , Anonymizováno, bylo odvolání žalobců odmítnuto a rozhodnutí Městského úřadu v , Anonymizováno, potvrzeno. V tomto rozhodnutí se krajský úřad zabýval všemi námitky vznesenými ze stran žalobců. I , právnická osoba, , jak vyplývá ze sdělení z 16. 12. 2022, když přešetřilo podnět žalobců, konstatovalo, že nebylo zjištěno, že by rozhodnutí odvolacího orgánu bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a opětovně byli žalobci poučeni o průběhu stavebního řízení, o odstupových vzdálenostech ve vztahu k charakteru dvou samostatných staveb. Vydání stavebního povolení je aktem veřejného práva, které se nedotýká nároku vyplývajících z práva soukromého, tudíž okresnímu soudu nepřísluší z jakéhokoliv pohledu toto rozhodnutí přezkoumávat, tedy vyslovovat jeho neplatnost či nicotnost, čehož se žalobci domáhají. V otázce požárně nebezpečného prostoru je opět pouze možno konstatovat to, co již bylo řečeno, tedy, že tento požární nebezpečný prostor není žádná nemovitost, ale dle vyhlášky 23/2008 Sb. se jedná o technický parametr stavby, který se posuzuje pro účely požární ochrany a jedná se o zónu okolo stavby, tedy prostor, v němž by mohly nastat nějaké důsledky. Pokud tedy žalovanému bylo vydáno pravomocné stavební povolení, které je pro soud závazné, nelze souhlasit s argumentací žalobců, že žalovaný protiprávně či jakýmkoliv způsobem vůbec užívá část jejich nemovitosti, neboť stavba žalovanému byla řádně povolena, a to včetně existence požárně nebezpečného prostoru zasahující na pozemek parc. č. , Anonymizováno, .

8. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud se žalobci domáhají bezdůvodného obohacení z titulu přesahu požárně nebezpečného prostoru přes jejich pozemek, soud neshledal tuto argumentaci za důvodnou pro vznik bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává. Ustanovení § 2991 o. z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, dle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Předmětná norma postihuje základní kvalifikační předpoklady vzniku tohoto závazku, jimiž je získání majetkového prospěchu obohaceným. Skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby, tedy obohacení se negativně projevilo v majetkové sféře ochuzeného a současně, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod. Okresní soud opětovně dospěl k závěru, že nejsou splněny žádné předpoklady ustanovení § 2991 o. z. k tomu, aby bylo možno uvažovat o bezdůvodném obohacení. Na straně žalovaného, k žádnému získání majetkového prospěchu vymezením požárně nebezpečného úseku na úkor žalobce nedošlo. Tímto nemůže být jakýsi teoretický zisk z důvodů, že neuzavřel nájemní smlouvu za podmínek, které žalobci dali. Žalovaný neužívá žádnou část pozemku žalobců, pouze je zde onen prostor, který do jejich pozemku zasahuje. Nicméně tímto nedochází k zchudnutí žalobců. Pocity, obavy, nejistota potom není to, z čeho by bylo možno odvozovat bezdůvodné obohacení. Ani z hlediska zásad slušností a zvyklostí soukromého práva, tedy bez ohledu na pravomocné rozhodnutí, má okresní soud za to, že žalovaný nemá spravedlivý důvod k nějakému obohacení se na úkor žalobců. Pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci obstojí především, jako standardní spravedlivý právní důvod. Požárně nebezpečný prostor stejně jako důvody bezdůvodného obohacení byly žalobci vysvětleny velmi podrobně již v předchozích rozhodnutí. Okresní soud proto i v třetím časovém období, kdy je žalováno bezdůvodné obohacení, musí konstatovat, že na straně žalovaného nedošlo na úkor žalobců k žádnému bezdůvodnému obohacení, a proto žalobu jako bezdůvodnou zamítl.

9. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníků, který ve věci úspěch neměl.. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci plný úspěch, přísluší mu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení potom činí za 4 úkony právní služby po 3 460 Kč, a to za převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, porada s klientem přesahující jednu hodinu k reakci žalovaného na veškerá doplnění žaloby žalobci, zejména na rozšíření žalobních nároků a za účast na jednání před soudem. Dále náklady řízení tvoří 4xrežijní paušál po 450 Kč, cestovné k procesnímu soudu z Brna do Pelhřimova a zpět 1 948 Kč, 6 půl hodin ztráty času po 150 Kč, 21% DPH 3 882,48 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 22 370,48 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobci nejsou nerozluční účastníci, když nemovitost, ze které je užíváno bezdůvodné obohacení mají v podílovém spoluvlastnictví, a jedná se tedy o dva návrhy v jedné žalobě soud rozhodl, že každý z účastníků ponese náklady řízení ve výši, jak mají podíl na nemovitosti, tedy žalobce 13 422,29 Kč a žalobkyně 8 948,19 Kč. Náklady řízení soud uložil žalobcům zaplatit v zákonné lhůtě třech dní, a to ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného.