4 C 187/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupení advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Město Pelhřimov, IČO 00248801 sídlem Masarykovo náměstí 1, 39301 Pelhřimov o zaplacení částky 387 791 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku ve výši 310 237 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 310 237 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobci domáhají zaplacení částky 77 559 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 77 559 od 29. 7. 2021 do zaplacení, návrh se v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalobcům na nákladech řízení 179 376 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné částku 7 864 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. 2 4 C 187/2021

V. Žalobci jsou povinni zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné částku 1 966 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, a to společně a nerozdílně.

1. Žalobci se ve svém návrhu domáhali zaplacení částky 387 791 Kč s příslušenstvím, když při provádění veřejné zakázky byla vybagrována zemina v bezprostřední blízkosti hranice jejich pozemků, a aniž by byla učiněna nějaká opatření ke stavebnímu zajištění prohlubně, byly podkopány základy betonového plotu a došlo k jeho zhroucení a zničení. Staticky potom byla nevratně poškozena i další část plotu. Dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO škoda vznikla v příčinné souvislosti s neodbornou stavební činností dodavatele a odborný odhad nákladů nutných k provedení oprav a uvedení objektu do původního stavu činí právě žalovanou částku. Žalovaného vyzvali k uvedení plotu do původního stavu, nicméně tak se nestalo. Přistoupili proto k výstavbě plotu svépomocí. Následně byla uplatněna náhrada škody v penězích. Sám žalovaný fakticky částečně nárok uznává, avšak v jiném rozsahu. Pokud žalovaný tvrdí, že důvodem poškození byl faktický stav oplocení, toto z ničeho nevyplývá, naopak z fotodokumentace je zřejmé, že oplocení nemovitosti žalobců je na pohled totožné se stavem před veřejnou zakázkou. Oplocení nemovitosti bylo provedeno v souladu s pravomocným územním souhlasem právnická osoba v Pelhřimově ze dne 19. 8. 2008, což právnická osoba sám potvrdil. Odbor výstavby v roce 2021, když žalovaný podával podnět k odstranění stavby dne 26. 8. 2001 provedl místní šetření s tím, že stavebník získal legitimní právo k provedení řešeného oplocení, které bylo v souladu s územním souhlasem provedeno a územní souhlas nepozbyl svojí platnosti. Znalec tituly před jménem jméno FO posudek provedl na základě osobního místního šetření na dne 31. 5. 2021, tedy 10 dní poté, co byla škoda způsobená. Pokud žalovaný nechával vypracovat znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, znalec nebyl v místě škody, když bylo oplocení poškozeno. Nemohl osobně provést žádné ohledání, nemohl provést žádná měření a zjištění příčiny škody, a tedy i výši. Tento znalec byl na místě samém až devět měsíců po škodné události. Nepořizoval fotodokumentaci, neprováděl měření, nemohl provést jakékoliv statické hodnocení části plotu, ve které se oplocení nezhroutilo, pouze převzal informace od žalovaného. Z jeho dat také vycházel a kopíruje jeho stanovisko.

2. Argumentace odvolacího soudu týkající se stavby plotu v ochranném pásmu je potom v rozporu, když na jednu stranu odvolací soud nespatřuje existenci správních rozhodnutí ohledně umístění oplocení žalobců, jako právně významné z hlediska případné spoluúčasti žalobců na škodě, a v dalším odůvodnění bere jako právně významné hledisko správního souhlasu právnická osoba v totožném stavebním řízení. právnická osoba i přes požadavek dodržet ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních rozvodů ze dne 11. 7. 2008 nakonec s umístěním oplocení souhlasil, neboť bez tohoto souhlasu by nebyla vydána následující rozhodnutí. Územním souhlasem právnická osoba, odbor výstavby ze dne 19. 8. 2008, čj. Anonymizováno, bylo řečeným úřadem zjištěno, že žádost o výstavbu předmětného oplocení vyhovuje jeho podmínkám a obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 96 odst. 3 stavebního zákona a v § 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb.. Záměr stavby oplocení je v souladu s požadavkem § 90 stavebního zákona. Pokud tedy byl vydán územní souhlas, znamená to, že žalobci splnili všechny své zákonem dané požadavky na žádost o vydání územního souhlasu, protože museli splnit § 96 odst. 3 stavebního zákona, kam souhlas s umístěním stavby a kanalizační sítě jednoznačně patří. Dalším důkazem, že žalobci postupovali dle zákona a požadavků všech dotčených orgánů a osob, tedy včetně právnická osoba, je následný souhlas s provedením stavby právnická osoba v Pelhřimově, odbor výstavby ze dne 30. 4. 2009, čj. IBAN/Anonymizováno-Anonymizováno, ve kterém je udělen souhlas stavebníkům k vystavení rodinného domu včetně garáže, komunikačního napojení, terénních úprav, oplocení a připojení na inženýrské sítě. Muselo tedy být dáno souhlasné stanovisko 3 4 C 187/2021 právnická osoba. Dalším důkazem je, žalobci postupovali dle zákonů a požadavků dotčených orgánů a osob, bylo provedené místní šetření samotného právnická osoba v Pelhřimově, odbor výstavby ze dne 26. 8. 2021. Na základě tohoto místního šetření bylo vydáno vyjádření ze dne 30. 9. 2021 , čj. Anonymizováno, ve kterém bylo konstatováno, že právnická osoba vydal dne 19. 8. 2008 územní souhlas k provedení řešeného oplocení. V rámci územního souhlasu byla ověřena dokumentace záměru, která jednoznačně a podrobně popisuje umístění a provedení řešeného oplocení z betonových tvarovek, zkráceného bednění a na nich umístěného drátěného oplocení. Součástí dokumentace pro vydání tohoto územního souhlasu byl i souhlas adresa hospodářského odboru. Stavební tak získá legitimní právo provedení řešeného oplocení, které v souladu s územním souhlasem provedl a územní souhlas pak nepozbyl své platnosti. Stavebník má tedy právo na obnovu oplocení v souladu s platným územním souhlasem. Žalobci tedy disponovali veškerými správními povoleními výstavby oplocení, a to pro výstavbu oplocení v ochranném pásmu vodovodních a kanalizačních rozvodů. Měli tedy veškerá správní povolení, legitimně očekávali v dobré víře, že jsou oprávněny vystavět oplocení tam, kde jej vystavili. Žalobci si opatřili pro výstavbu oplocení veškeré správní povolení, vystavili plot dle tohoto povolení a plot byl zkolaudován. Umístění plotu, než ho začal zpochybňovat žalovaný ve své procesní obraně, nikdy nebylo nikým zpochybňováno. Pokud žalovaný tvrdí, že oplocení žalobců bylo již před škodnou událostí poškozené, musí uvést, jak konkrétně poškozeno bylo, a toto své tvrzení i prokázat. Pokud namítl deformaci oplocení, musel by prokázat, že deformace oplocení byla nad normovými hodnotami v takové míře, že by účinky deformace způsobily významnou měrou škodu na oplocení žalobců. To se však vůbec neuvádí. Jediný důkaz, který žalovaný doložil, jsou fotografie oplocení žalobců před škodní událostí. Z fotografií ale není možné objektivně nic takového určit, i tyto důkazy musí obsahovat objektivní měření případných deformací či jiných důvodů, proč by mělo být oplocení ve špatném technickém stavu. Tím však žalovaný nedisponuje a ani disponovat už nemůže. Naopak tituly před jménem jméno FO ve svém posudku uvedl, že je z fotografií patrno, z čeho a jak byl postaven. Vyměnil se tedy starý plot za nový. Starý stál asi 15 let, nebyl důvod, proč by padal. Kdyby nedošlo k výkopu, stál by stále. Tento závěr je závěr znalce, který na místě škody byl. Námitka o údajném neprovedení výstavby nového oplocení dle původního projektu, respektive dle výpočtu znalce tituly před jménem jméno FO, byla uplatněna ze strany žalované. Pokud tvrdí, že hloubka základu oplocení při škodné události byla 30 cm namísto 80 cm, je nutno toto relevantními důkazy prokázat. A fotografií z místa, kde je vyobrazena nějaká část havarovaného oplocení, toto nedokazuje. Naopak tituly před jménem jméno FO ve svém posudku uvedl, že výše základu a stavebního provedení oplocení ve všech částech poškozeného oplocení zcela odpovídala stavebnětechnických požadavků platným v době stavby oplocení. Neprokázáno bylo ani to, že při stavbě nového oplocení nebyly vybudovány nové základy, ale že byly využity stávající. Sám soud při místním šetřením konstatoval, že pod oplocením je nalitý beton. Žalobci relevantně tvrdili a doložili, že žalovaný způsobil škodu, rozsah škody i výpočet náhrady vzniklé škody. Jakékoliv ponížení nároků žalobců by muselo vycházet ze skutkových zjištěních, na základě provedených důkazů, což v daném případě nebylo.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, když žalobci záměrně postavili plot v zákonném ochranném pásmu kanalizace a převzali tím riziko poškození v případě potřeby opravy či rekonstrukce kanalizace. Důvodem zhroucení potom byl i faktický stav oplocení v době před zahájením prací, když i toto byl důvod zhroucení plotu. Práce na veřejné zakázce nebylo možno provádět jinak, vzhledem k poloze sítí a oplocení. S žalobci se pokoušeli vést diskusi o řešení situace, avšak nebylo reagováno. Pokud žalobci vycházejí z posudku tituly před jménem jméno FO, tento nemůže vycházet z reality. Na žalobce nelze hledět jako na slabší stranu, neboť léta pracoval v SBD jako předseda, byl i členem zastupitelstva. Veřejnoprávní posouzení mu tedy musí být známo. Stavební úřad není orgánem adresa, nemá s ním nic společného, má přenesenou působnost ze státu. Úřední rozhodnutí se nekontroluje, neboť neprobíhá kolaudační řízení. 4 4 C 187/2021 4. Ochranné pásmo kanalizace je upraveno zákonem č. 274/2001 Sb., a to v § 23. V odst. 2 uvedeného ustanovení je mimo jiné uveden i důvod existence ochranného pásma, když ochranným pásem, se rozumí prostor, v bezprostřední blízkosti vodovodních řádů a kanalizačních stop, určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Je irelevantní zabývat se rozhodnutími veřejnoprávních orgánů a je na místě uvážit soukromoprávní aspekt věci. Žalobci vystavili oplocení v ochranném pásmu kanalizace, což je doloženo a sami žalobci toto nepopírají, a to z vlastní vůle a na základě své žádosti, a to za plného vědomí, včetně vědomí o možném poškození takto pořízeného majetku v případě oprav, údržby či rekonstrukce kanalizace. Spoluzavinění je tedy nutno zkoumat. Stav oplocení před událostí byl také jednoznačně doložen jako nevyhovující, a to v rámci fotodokumentace pořízené zhotovitelem díla na kanalizaci před stavebními pracemi a potvrzen i posudkem tituly před jménem jméno FO. Byl postaven nový plot a není na místě vycházet pouze z položkového rozpočtu.

5. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že stavbu oznamoval. Celou situaci řešil s panem Cívkou vedoucím Vodaku. Byli na místě samém, ukazoval mu, kde je kanalizace. Když se prováděla stavba, tuto sledoval. Mluvil s panem jméno FO, proč se výkop nepaží. Bylo mu řečeno, že to není v projektové dokumentaci. Základy plotu sám budoval, ručně je kopal, ve výkopu byl do pasu. Základy tedy musely být hlubší než tvrzených 30 cm. Do základu se nalil beton z betonárky, potom se stavěly bloky. Pokud je mu předkládána fotografie (čl. 307), jedná se o plot, který byl před nemovitostí, o čemž svědčí viditelné dřevěné přepážky. Je možné, že v této části byl betonový základ nižší, avšak tato část není ještě upravena.

6. Okresní soud ve věci rozhodoval již rozsudkem ze dne 18. července 2023, čj. 4 C 187/2021-275, kdy žalobě v plném rozsahu vyhověl. V předcházejícím řízení prováděl řadu dokazování. Soud vyslýchal řadu svědků, a to například tituly před jménem jméno FO, který zpracovával rozpočet pro tituly před jménem jméno FO, a vycházel z jeho podkladů. Měl k dispozici projektovou dokumentaci z roku 2008 a fotodokumentaci, kdy byly vidět trhliny. Celý plot má zhruba 53 m, poškozen zbouráním byl do 30 m, dalších 10 m byly trhliny. Popraskání bylo vidět, to se nedá narovnat. Oprava by byla dražší než pod nový. Základní spára je minimálně 80 cm hluboká. Byl zde problém s pramenem, který se musel přemostit. Ve věci byli vyslýcháni i sousedi žalobců, když jméno FO uvedl, že skutečně zhruba 1/3 plotu spadla, neví proč. Před jeho nemovitostí se výkop pažil. U žalobců měli jenom připravené desky. Svědek Nedělčev sledoval výkopové práce. Plot byl zřejmě blízko výkopu a nebyl nejlépe postaven. Viděl, že se naklání. jméno FO dělal rozpočet dle zakázky žalobců na celý plot, což bylo asi 40 m. Byl na místě, tři pole byla spadlá, zbytek popraskaný. Jeho rozpočet byl zhruba 390 000 Kč. Počítalo se s odstraněním celého plotu a udělání nového podle starého. Svědek jméno FO uvedl, že od počátku bylo jasné, že může nastat problém, neboť plot byl v havarijním stavu a byl umístěn v ochranném pásmu. Pažení bylo připraveno, plot byl nakloněn, nakonec spadla tři pole. Jednalo se o okrasnou, a ne o opěrnou zeď. Existují i jiné druhy pažení, ta však nebyla v projektu a rozpočtu. Když se udělá nový plot na starých základech, spadne znovu. S Vodakem spolupracuje, myslí, že souhlas s plotem nedali. Jméno advokáta potom uvedl, že mu rodiče dne 25. 5. volali, že spadla část plotu, co mají dělat. Přijel, viděl, že spadla větší část plotu. Bylo vyvoláno jednání se starostou, kterého se s rodiči zúčastnil. Ze strany adresa došlo k návrhu, aby se plot posunul, s čím rodiče nesouhlasili. Došlo k sesuvu nejen plotu, ale i výpěstku, prostor byl otevřen, proto byl postaven plot nový. Stavba proběhla řádně, byla povolena a zkolaudována. adresa plot je takový, jaký tam byl, respektive jaký byl povolen. Plot stavěla jeho firma. Na materiálu nebylo možné ušetřit, neboť vznikla jáma 2,8 m a na dně jámy byl pramen. Postavení nového plotu bylo nejlevnější řešení v dané situaci. Referent investic tituly před jménem jméno FO uvedl, že se stavba projektovala tři roky, problém byl zatrubnění potoka adresa a kanalizace vedla pod plotem žalobců. Byl zde malý manévrovací prostor. Plot žalobců neměl dostatečné základy, a proto spadl. Nově postavený plot je na původních základech. právnická osoba původního plotu byly základy 80 cm. To, co spadlo byla na 30 cm. Povinnost pažit je podle 5 4 C 187/2021 vyhlášky ve městě 1,3 m, výkop měl 2,7 m. Pažit však nešlo, neboť z jedné strany bylo betonové tělo adresa a z druhé plot žalobců. Sám komunikoval se znalcem tituly před jménem jméno FO, ten vycházel z jeho podkladů.

7. Znalec tituly před jménem jméno FO ve svém znaleckém posudku ze dne 13. 9. 2021, č. hodnota dospěl k závěru, že náklady na nový plot činí 387 791 Kč. Dospěl k závěru, že mezi havárií oplocení a neodbornost stavební činnosti dodavatele je příčinná souvislost. V průběhu provádění prací došlo v délce okolo 8 m k destrukci základové spáry a sesuvu zeminy, podezdívky a oplocení do výkopu. Hloubka v místě výkopu byla okolo 2,5 metrů. Stavební zajištění nebylo provedeno. V navazujících částech plotu, došlo k narušení konstrukce podezdívek a základů trhlinami, vychýlení konstrukce směrem do ulice a poškození kontaktních venkovních úprav. Oplocení mělo dostatečné základy pro účely a funkci oplocení, výška základů a stavební provedení zcela odpovídala stavebnětechnickým požadavkům platných v době stavby, i požadavkům platných v době havárie. Oplocení bylo v řádném stavu. Ani násobně hlubší základ oplocení by škodu nevyloučil. Vyměnil se starý plot za nový, starý stál asi 15 let a není důvod, proč by padal. Kdyby nedošlo k výkopu, stál by stále. Plot sice spadl v menší části, ale celý se naklonil. V nákladech je uveden nejen beton na dolní podezdívky, ale i třeba na chodník, což souviselo s havárií. Ocelová výztuž na některých fotkách trčí, předpokládá tedy, že byla v celé délce. Z fotografií nelze určit deformační limity, ty se musí změřit. Soud se snažil k doplnění tohoto posudku. Znalec ve své vyjádření uvedl, že k otázce možné možnosti dodatečně zkoumat skutečné stavebnětechnické provedení původního oplocení musí konstatovat, že dokumentace a popisy ve výchozím posudku jsou pro posouzení dostatečné a jiné ověření není dostupné. Hloubka a způsob jeho založení do původního rostlého terénu v každém případě plnila svou funkci. adresa plot je nutno založit na rozpočtem uvažované parametry, protože terén není po dokončení uliční kanalizace dostatečně homogenní a nosný. V současné době by náklady byly přes půl milionů. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota ze dne 28. 3. 2022 potom vyplývá, že znalec byl na místě samém dne 21. 2. 2022, tedy v době, kdy stál již plot nový. Celková délka oplocení činí 43,7 m a během realizace díla došlo ke zřícení části plotu o délce 10 m –12 m, zatímco zbylá část oplocení o délce 28 m–30 m zůstala v původním stavu neporušená. Při provádění rekonstrukce kanalizace nebylo dodrženo ochranné pásmo kanalizačního řádu, protože podezdívka oplocení byla provedena ve vzdálenosti menší než 1,5 m od vnější líce kanalizační stoky. Podle fotodokumentace vykazovala podezdívka oplocení pouhým okem viditelné vyklonění celého oplocení sloupků s pletivem před zahájením rekonstrukce. Nic nenasvědčuje tomu, že by nedotčené části byly takového rozsahu a takové závažnosti, že by nebyly na základě odborného návrhu projektanta opravitelné. Nová podezdívka oplocení postavena v roce 2021 nebyla postavena v souladu s projektem dle územního souhlasu z roku 2008, přičemž největší rozdíl spočívá ve zvoleném materiálu tvarovek a rozdíl je v hloubce založení základu. Souhlas se stavbou z roku 2008 předložen nebyl. Je obtížné nebo-li vůbec nemožné, uvést něco do původního stavu, když už je to zralé na opravou. Vycházel z předložené fotodokumentace a nemá důvod zpochybňovat sdělení a stanoviska TDI jako odborníka. Při zřícení se sešlo několik rizikových faktorů, a to souběh stávajících inženýrských sítí, rozšíření výkopu na šachtu a zatrubněný potok. Vše nasvědčuje tomu, že nová plotová podezdívka byla zhotovena mnohem odborněji, zodpovědněji a masivněji. Položkový rozpočet je nejpřesnější formou oceňování stavebních činností. Původní projekt neviděl, viděl pouze fotografii šachty, se sousedy nehovořil, informace dostal od žalovaného. Ke škodě došlo kumulací tří příčin, a to jednak výkopem, jednak nedodržením podmínek dokumentace, neboť kdyby došlo k vytyčení hranic, musel by žalobce zjistit, že je v ochranném pásmu a za třetí neprovedením projektové dokumentace, kdy nebyl dostatečně hluboký základ, byly použity dekorativní tvárnice, které nejsou pro opěrnou zeď. Dopisem ze dne 28. 5. 2021 vyzvali žalobci jednak město adresa, dále jméno FO a právnická osoba k nahrazení škody, a to uvedení plotu do původního 6 4 C 187/2021 stavu. Žalovaný se dopisem ze dne 5. 8. 2021 sice nezřekl jednání s tím však, že uvedení do původního stavu nepřichází v úvahu, neboť stavba plotu byla pořízena v rozporu s vyjádřením správců veřejných sítí a bylo navrženo, nechť si žalobci pořídí plot sami a budou jednat o finanční náhradě. Smlouva o dílo KSTS17 Anonymizováno Anonymizováno byla uzavřena 24. 2. 2021, když objednatelem byl žalovaný a zhotovitelem společnost jméno FO a právnická osoba. Předmětem díla byla rekonstrukce inženýrských sítí. Škodná událost byla nahlášena 20. 5. 2021 pojišťovně a šetření události nebylo ukončeno, neboť nebyly doloženy požadované dokumenty. Soudu dále byly předloženy listinné důkazy a fotografie. Za věcné řešení vzniklé situace znalec považoval určitě odstranění poškozených částí základů, podezdívky sloupků a pletiva a znovuzhotovení a opravy poškozených částí, tak jak jsou podrobně rozvedeny v položkovém rozpočtu. Považuje tedy za škodu náklady týkající se nejen jasně spadlé části, ale i obnovu plotu, která byla právě tou padající částí narušená. Pokud žalovaný tvrdí, že na straně žalobců byl plot postaven na starých základech, tudíž, že náklady na znovu vybudování plotu byly mnohem nižší, než jak byly určeny rozpočtem, k tomuto tvrzení nebyly předloženy důkazy. Je pravda, že teoreticky by tato technická otázka šla přezkoumat, pokud by znalec celý plot odkopal, odstranil základ, vzal vzorky betonu a posoudil jeho stáří s tím, že by vznikly statisícové náklady s výsledkem nejistým. Budou-li účastníci na těchto požadavcích, tedy na přesném a exaktním zodpovězení otázek, které v současné době soud formuluje víceméně teoreticky na základě své úvaze, trvat, soud znalecké posudky nechá vypracovat. K umístění a provedení řešeného oplocení z betonových tvarovek, a součástí dokumentace byl souhlas adresa, hospodářského odboru. Stavebník tak získal legitimní právo k provedení řešeného oplocení, které v souladu s územním souhlasem provedl a souhlas nepozbyl své platnosti. Není tedy oprávněn nařídit stavebníkovi odstranění stavby oplocení, které zhotovil na základě legitimně získaného oprávnění. Nebyly potom námitky proti obnovení stavby, a to oplocení pozemku a zahrady s tím, že toto oplocení bude obnoveno v souladu s územním souhlasem ze dne 18. 9. 2008. Proti tomuto vyjádření byla podána stížnost, o které rozhodoval Krajský úřad právnická osoba a tento dne 14. 1. 2022 sdělil, že zahájit řízení o odstranění stavby lze pouze v případě, že z výsledku šetření plyne, že stavba byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného v době jeho vzniku, případně byla provedena v rozporu s jejím povolením. Územní souhlas ze dne 25. 8. již nelze jakkoliv posuzovat a zmíněný správní akt je třeba pokládat za již nepřezkoumatelný, tedy nezrušitelný a nezměnitelný. Není tedy možno zahajovat řízení o odstranění oplocení. Soudu dále byla předložena celá škála fotografií předložená oběma účastníky, byl i na místě samém, když na místě samém zjistil, že je vyměněná celá horní část plotu od vchodových vrat a tato vede do kopce. Pouhým odkopnutím bylo patrno, že je zde nalitý beton a nikoliv kamení, jak tvrdil žalovaný. Část plotu i pod místem, kde došlo k sesuvu je poškozená, tvarovky odpadávají, pole jsou spojena, pole jsou hnutá.

8. Ve své původním rozsudku dospěl okresní soud k závěru, že žalobci jsou ve věci aktivně legitimováni. Žalovaný je potom pasivně legitimován, neboť byl objednavatelem prací. Žalovaný byl vyzýván k uvedení do předešlého stavu, protože k tomu nedošlo, byl postaven plot znovu a žalovaný vyzván k finančnímu vyrovnání. Nesporné bylo, že část plotu spadla. Padla, když v květnu 2021 byla podkopána. Soud přihlížel k tomu, že právnická osoba 19. 8. 2008 vydal souhlas se stavbou oplocení žalobců, přičemž součástí byla projektová dokumentace, následoval souhlas právnická osoba ze dne 30. 4. 2009 s provedením stavby mimo jiné oploceni žalobců, tedy bylo povoleno podle všech správních povolení a souhlasů a bylo i zkolaudováno. K pozdějšímu podnětu k nařízení odstranění plotu z důvodu umístění v ochranném pásmu nebylo ze strany odboru výstavby vyhověno, přičemž s tímto stanoviskem se ztotožnil i Krajský úřad právnická osoba, když územní souhlas již nelze jakkoliv posuzovat. Námitce žalovaného spočívající v tom, že plot byl postaven v ochranném pásmu nevyhověl, když žalobci postavili plot a základě platného, řádného a pravomocného povolení, přičemž i následná snaha o posunutí 7 4 C 187/2021 plotu zůstala lichá. Naopak žalovaný, jak vyplýval ze svědecké výpovědi jméno FO či jméno FO věděl, že plot je blízko kanalizace a musel si být vědom veliké pravděpodobnosti, že budou problémy. Práce také byly zahájeny s tím, že problémy budou. Dle platných předpisů je povinnost pažení 1,3 m v daném případě bylo kopáno minimálně do 2,5 metru bez pažení. Námitka, že kdyby býval byl základ plotu postaven jinak, než byl, k sesuvu by nedošlo je pouze teoretická, neboť nikdo ze slyšených svědků či znalců nebyl schopen říci, jak hluboké by musely býti základy, když výkop činil 2,5 metru. Pro posouzení případné spoluodpovědnosti žalobců, potom soud nepřijal námitku stavebního technického stavu oplocení, neboť plot byl postaven na základě platného stavebního povolení, jak byl navrhován. Nejedná se o starý historický plot, ale o plot starý nějakých 15 let a nemohl být natolik poškozen, že by spadl bez ohledu na práci na kanalizaci, Soud nepochyboval, že ke škodě došlo v příčinné souvislosti s činností žalovaného. Zabýval se i další námitkou žalovaného, to je rozsahem prací, které žalobci provedli, neboť se neztotožnil s názorem, že by měl nést odpovědnost pouze za spadlých zhruba 10 metrů. Původní plot nelze přesně obnovit tak, jak byl, neboť za 15 let se změnily technologie a právnická osoba. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku i z výpovědi svědka jméno FO rozpočtován byl nový plot, místo starého. Plot tvořil jeden celek s tím, že spadla část, avšak byla narušena i zbývající část. K narušení stability dochází nejen v místě sesuvů, ale i v širším okolí. Za logické soud považoval, že žalobci opravili celou délku plotu, když navíc je zcela zřejmé, že plot je stavěn do kopce, je provázán a poškozením jedné části se poškodí i druhá část. Pokud strany předložily své znalecké posudky, rozdílnost těchto posudků spočívá zejména v rozsahu prací, když tituly před jménem jméno FO provedl výpočet pouze za plot v délce 12 metrů. Vycházel i z toho, že tituly před jménem jméno FO viděl plot v době, kdy ještě nebyl postaven nový. tituly před jménem Anonymizováno naopak vycházel výhradně z informací dodaných žalovaným. Na místě samém byl, až když byl postaven nový plot. Provozní činností, tedy podkopáním plotu vznikla škoda na nemovitosti žalobců, za kterou objektivně odpovídá žalovaný. Práce byly prováděny pomocí těžké techniky, bagrem a vyhloubením jámy došlo k sesuvu a zborcení plotu žalobců. Přestože bylo známo, že bude nutno výkop hloubit v těsné blízkosti plotu, nebylo postupováno šetrnějším způsobem. Soud ve svém prvém rozhodnutí neshledal spoluzavinění žalobců, když plot byl postaven na základě platného povolení a nebylo prokázáno, že kdyby byl postaven jinak, že by nespadl. Za škodu na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená snížení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jenž je třeba vynaložit na uvedení věci do předešlého stavu. Platí-li princip, že škodu je nutno napravit uvedením do předešlého stavu, respektive poskytnutím peněžního ekvivalentu, je nutno vyjít ze závěru, že rozpočtována má být náhrada újmy ve výši vycházející z provedení opravy. Za nezbytnou soud považoval opravu plotu v celém rozsahu, zejména vzhledem k soudržnosti zdiva, jiným technologiím, v návaznosti jednotlivých spojů plotu i z estetického hlediska celé lokality. Vycházel proto při svém rozhodování ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovanému uložil i náhradu nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu 15 512 Kč, náklady na znalce 10 000 Kč , cestovné a odměnu za 13 úkonů právní služby ve výši 15 776 Kč, a to výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, převzetí a příprava zastoupení, písemná žaloba, vyjádření ze dne 11. 1. 2022, jednání 1. 2. 2022, dva úkony za jednání dne 20. 9. 2022, dále jednání 8. 12. 2022, dva úkony při jednání dne 24. 1. 2023, místní šetření a jednání 13. 7. 2023, tedy 244 712 Kč, a současně soud rozhodl, že je žalovaný zaplatit náklady státu za znalečné.

9. K odvolání žalobce Krajský soud v adresa, pobočka adresa, svým usnesením ze dne 30. 8. 2023, č.j. spisová značka zrušil rozsudek okresního soudu. Odvolací soud se ztotožnil s podřazením uplatněného nároku pod režim § 2926 o. z. s tím, že není vyloučena aplikace ustanovení § 2918 o.z. o spoluúčasti poškozeného na škodě. Zvažovat je však třeba veškeré skutečnosti, jenž přispěly ke způsobení újmy nebo jejímu zvětšení, tedy veškeré příčiny, které vedly k újmě jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného. Břemeno tvrzení a břemeno 8 4 C 187/2021 důkazní ohledně spoluúčasti poškozeného pak nese škůdce. Žalovaný namítal od počátku několik skutečností, ve kterých spatřuje spoluúčast žalobců, a to jednak vybudování oplocení v rozporu s projektovou dokumentací, jeho vystavění v ochranném pásmu a jeho špatný technický stav v okamžiku před jeho poškozením. Pokud soud odmítl spoluúčast z důvodu, že oplocení bylo postaveno na základě pravomocného rozhodnutí správního orgánu, jedná se o mylný právní názor. Uplatnění soukromého práva je nezávislé na uplatnění práva veřejného, tedy práva a povinnosti soukromého práva se uplatňují autonomně, tedy bez ohledu na úpravu v právu veřejném. Správní povolení nezakládá soukromoprávní oprávnění, takže vlastník se může bránit zásahu do svého vlastnického práva i proti osobě, která sice jedná v mezích správního povolení, ale není k takovému zásahu oprávněna podle soukromého práva. Při porušení soukromoprávní povinnosti zakládající nárok na náhrady škody, jsou tudíž významné skutečnosti, které spadají do sféry práva soukromého. Jedná se vesměs o konkrétní okolnosti, které existují v době vzniku škody, a které představují reálný faktický stav na straně předmětu poškození. Relevantní z pohledu této právní úpravy je přitom pouze to, zda škoda vznikla, nebo se zvětšila i následkem této okolnosti a zda tuto okolnost lze přičítat poškozenému. Ohledně souladu stavby oplocení žalobců s projektovou dokumentací, jež byla doložena k žádosti o vydání územního souhlasu, platí to samé, co o územním souhlasu – spadá do sféry veřejného práva neboť lze ho řešit jenom v příslušném řízení před správním orgánem, ale závěr v tomto sám o sobě významný není z hlediska ustanovení § 2918 o. z. a být nemůže. Ohledně vybudování oplocení v ochranném pásmu kanalizace za dosavadního důkazního stavu není pravdou, že s existencí této skutečnosti vlastník kanalizačního řádu souhlasil. V rámci přípravy i podkladů právnická osoba jednoznačně uvedl, že při realizaci stavby požaduje dodržet ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních rozvodů. Odvolací soud dospěl k závěru, že je možné konstatovat, že vybudování oplocení v ochranném pásmu je okolnost, kterou lze přičítat žalobcům. O tom, že oplocení se nachází v ochranném pásmu vodovodního řádu není skutkově mezi účastníky sporu. Sporný zůstal stavebnětechnický stav oplocení v okamžiku škodné události, když jsou jednak předloženy fotografie, a pokud žalobci vycházejí z posudku tituly před jménem jméno FO, ten při svém výslechu uvedl, že neví, jak plot vypadal předtím. Odvolací soud neakceptoval ani hodnocení důkazů ohledně prokázání výše škody žalobců, když posudek tituly před jménem jméno FO může být základním skutkovým východiskem pro určení rozsahu poškození, když tento byl na místě samém, viděl a mohl prozkoumat stav oplocení bezprostředně po škodné události a před jeho opravou. Z hlediska důkazní hodnoty je tak jeho znalecké posouzení na prvním místě a v jeho posudku je konstatováno, že v částech oplocení navazujících na spadlou část, došlo k narušení konstrukce podezdívek i základů trhlinami a vychýlení konstrukce směrem do ulice a poškození kontaktních venkovních úprav směrem do zahrady. Jestliže však žalobci postavili oplocení jinak, než vyplývá z projektové dokumentace, pak přirozeně mají právo na náhradu pouze a jedině z toho, co reálně vystavěli a bylo jim poškozeno, neboli za újmu na skutečném stavebnětechnickém provedení oplacení. Minimálně v určitých částech je postavení odlišné od plánované stavby, kdy měla být hloubka základu 80 cm, byla však 30 cm. právnická osoba může zahrnout jenom hodnotu poškození tohoto rozsahu. Jestliže při opravě té části plotu, jenž nebyla zřícena, nebyly vybudovány nové základy, ale využity stávající, rovněž nemůže být správná žalovaná částka náhrady opírající se o posudek tituly před jménem jméno FO, neboť v něm obsažený a zmiňovaný rozpočet vychází z předpokladu nutnosti kompletní opravy i této části plotu. Uložil okresnímu soudu, pokud dospěje k dílčímu závěru, že na straně žalobců je okolnost či okolnosti, jenž se podílí na vzniku škody, vyhodnotit, zda jde o podíl zanedbatelný, a pokud nikoliv, jaký podíl má na vzniklé újmě. To na tom nic nemění, ani možná složitost exaktního stanovení tohoto poměru, když v krajním případě lze poměr určit dle úvahy ve smyslu § 136 o. s. ř..

10. V dalším jednání účastníci pouze setrvali na svých důkazních tvrzeních a právním hodnocení. Byly předloženy fotografie, ze kterých není zcela jasně patrno, co tím má být dokazováno a jsou 9 4 C 187/2021 již většinou součástí předchozího dokazování. Doplnění znaleckého posudku bylo fakticky bezvýznamné a ani jedna ze stran nenabídla žádný další důkaz.

11. V dalším řízení po zrušení rozsudku potom nevyvstaly a nebyly tvrzeny žádné skutkové okolnosti a nabídnuty důkazy, které již nebyly nabídnuty v předchozím řízení. Byť byly účastníci upozorněni, že stanovení poměru spoluzavinění exaktním způsobem bude složité. K smírnému vyřešení nedošlo. Dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO činí škoda 387 000 Kč, a dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO 79 000 Kč. Byť se na první pohled tyto posudky zdají diametrálně odlišné, ve skutečnosti tomu tak úplně není, neboť tituly před jménem jméno FO pracoval s náhradou škody za spadlý plot v délce okolo 12 m, tituly před jménem jméno FO potom 43 m a ve výpočtu nákladů, které je třeba vynaložit na obnovení do původního stavu se až tak dramaticky neliší. Oba znalci se naopak shodli na tom, že položkový rozpočet je nejpřesnější formou ocenění. Jak již bylo původně stanoveno, soud dospěl k závěru, že žalobci jsou aktivně legitimováni a žalovaný pasivně legitimován. Nesporné potom je, že žalovaný provozní činnosti způsobil škodu na nemovitosti. Zůstává potom k novému posouzení otázka případného spoluzavinění i žalobců a výše škody, tedy škody, která by vyjadřovala újmu toho, co reálně vystavěli, a co jim bylo poškozeno.

12. Okresní soud může zopakovat, že podle ustanovení § 2926 o. z., kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně sníží, hradí škodu z toho vzniklou. Není sporu a odvolací soud se ztotožnil s názorem, že v daném případě je nutno na odpovědnost a škodu pohlížet v dikcích tohoto ustanovení. Poškození nemovitosti stavebními pracemi, tedy zakládá povinnost nahradit škodu tím vzniklou, bez ohledu na protiprávnost a zavinění, neboť se jedná o objektivní odpovědnost, aniž se škůdce může této povinnosti zprostit. Není zde tedy dán žádný liberační důvod. Tento přísný typ povinnosti hradit škodu v určitém omezeném okruhu skutečností, tedy dotčení nemovitosti stavební činností, je odůvodněn společenským zájmem na dostatečné ochraně vlastníka před technickým působením provozovatele činnosti, které mají potenciál způsobit škodu i při zvýšené opatrnosti, a je tedy výrazem snahy o spravedlivé rozložení rizika. Odpovědnost pak nedopadá jen na případy, kdy škoda vznikla bezprostředně při provozní činnosti škůdce, nýbrž na všechny případy, kdy škoda na nemovitosti byla vyvolána provozní činností škůdce. Jinými slovy, odpovědnost za škodu podle tohoto ustanovení je odpovědností objektivní, bez liberačních důvodů.

13. Podle ustanovení § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Objektivní a odpovědnost absolutní, však nevylučuje případné spoluzavinění škody poškozeným právě dle ustanovení § 2918 o. z., které stanoví základní zásadu, podle níž nemůže být škůdce povinen k náhradě celé uplatněné škody, ale pouze její části, bylo-li jednou z příčin vzniku újmy jednání poškozeného. Není přitom rozhodné, zda jde o zavinění v rámci subjektivní odpovědnosti, anebo podíl na protiprávním následku v rámci objektivní odpovědnosti. Účelem předmětného ustanovení, tak je distribuce počítání následků mezi škůdcem a poškozeným. Základní námitkou žalovaného týkající se spoluzavinění žalobců je to, že plot byl postaven v ochranném pásmu. To, že plot skutečně stojí v tomto ochranném pásmu, je mezi účastníky nesporné. Z fotografií to jednoznačně i vyplývá, když zejména v části, která spadla, bylo nutno výkop vést těsně u plotu. Okresní soud ve svém původní rozsudku vycházel z toho, že nemůže být dána spoluodpovědnost žalobců, pokud plot postavili na základě platného povolení. Dle odvolacího soudu je potom tento právní názor chybný, když správní povolení nezakládá soukromoprávní oprávnění. Ve vyjádření právnická osoba z roku 2008 je jednoznačně uvedeno, že při realizaci stavby požaduje společnost dodržet ochranné pásmo vodovodních a 10 4 C 187/2021 kanalizačních rozvodů. Bez ohledu na veřejnoprávní posouzení věci však plot byl umístěn do ochranného pásma, což není mezi účastníky sporné, To, že umístění oplocení v ochranném pásmu bylo jednou z příčin havárie, lze brát za vysoce pravděpodobné. Na jedné straně stojí žalobci, kteří měli platné povolení a plot postavili v rámci stavebního řízení, na druhé straně je ochranné pásmo. Jak však vyplývá z fotografií a mezi účastníky je i nesporné to, že výkop v některých částech byl přes 2,5 metru, přičemž nedošlo k žádnému pažení či žádné ochraně před sesuvem. Proto dospěl okresní soud k závěru, že v této části lze spatřovat spoluzavinění žalobců avšak nikoliv v takové míře pro to, aby žaloba mohla být z tohoto důvodu zamítnuta. Jak vyplývá z dokumentace a prakticky i z výslechu svědků, stavitel si byl vědom toho, že plot může spadnout a fakticky to byl risk, jestli plot spadne, nebo nespadne. O tom, že se nejednalo o běžný terén, vypovídá i to, že do jámy, která se vykopala, se dostala voda. Svědek Nedělčev o oblasti hovoří jako o blátivce. Vybudování oplocení v ochranném pásmu, tedy soud považuje za jednu z příčin havárie, nikoliv však podstatnou, avšak nikoliv i nepodstatnou. Za spravedlivou a realitě odpovídající potom považuje soud míru zavinění zhruba okolo 20 %, když se pohled na tuto míru může diametrálně lišit z pohledu různých hodnotitelů, když nelze stanovit, zda by k havárii při výkopu přes 2,5 metru došlo, či nedošlo i v případě, kdyby plot stál za hranicí ochranného pásma a naopak, zda by došlo k havárii při současném stavu, kdyby stavitel dodržoval vše, co dodržovat má, tedy od 1,30 m pažil, jak bylo jeho povinností. Okresní soud si je vědom, že tato úvaha je pouze teoretická. Uvažoval i o tom, zda by tuto otázku nevyřešil znalecký posudek, avšak je třeba podotknout, že již dnes náklady jsou podstatně vyšší, než je sporná částka mezi účastníky, a i tak by se z větší části jednalo o jakési teoretické posouzení, neboť v současné době již není možno přesně zjistit, jaká byla situace, když toto vychází pouze z fotografií, které mohou a nemusí být zcela objektivní a účastníci by se dostali do kolotoče rozporuplných znaleckých posudků. Dalším důvodem, ve kterém spatřuje žalovaný spoluúčast žalobců, je vybudování oplocení v rozporu s projektovou dokumentací a špatný technický stav před jeho poškozením. Co se týká stavebnětechnického stavu, je jednak namítáno, že nebyl dodržen projekt, kdy základy byly plánované v hloubce 80 cm, v době škodné události však byly podstatně v hloubce v průměru 30 cm a dále se stavebnětechnického charakteru týká námitka, že plot byl nakloněn a již byl ve špatném stavu. Základním důkazem, co se týká výšky základu je fotografie čl. 307, ze které je patrno, že výška základu nebude 80 cm. Nutno poukázat na to, že tato fotografie, byť je ve spisu několikrát uplatněna, je ojedinělým důkazem hovořícím o tom, že by výška základu byla menší než oněch 80 cm. Ani z této fotografie potom zcela bezpochybně, jasně a zřetelně nevyplývá, že základ byl menší, neboť jak je patrno z bočních stran vypadlé výplně, mohlo dojít i k ulomení části základu, což je pak opět otázka pouze spekulativní. Sám žalobce vypověděl, že výkop ručně kopal, byl ve výkopu sám, a pokud je předkládána právě tato fotografii, jedná se o plot, který byl před nemovitostí a skutečně je možné, že betonový základ v této části byl nižší, avšak tato část není předmětem. Z fotografie na čl. 339 je potom jednoznačně patrno, kde ona část je, na kterou odkazuje žalovaný a tvrdí, že právě dle této nebyl plot postaven v souladu s plánem, tak z této fotografie je zřejmé, že se skutečně jednalo o část plotu, která je před částí, která spadla, když právě v této části je nad základem podezdívka před plotem v poloviční výši než v ostatní části plotu. O tom, že plot měl hlubší základ než tvrzených 30 cm, svědčí i jiné fotografie a to, co zejména fotografie na čl. 81 a 105. I pokud by základ v ojedinělé části byl nižší než 80 cm, jedná se o zanedbatelnou okolnost vzhledem k hloubce výkopu. Ohledně tohoto tvrzení tedy žalovaný neunesl své důkazní břemeno. Okresní soud potom považuje za lichou i námitku žalovaného, že plot byl v havarijním stavu a byl nakloněn. Žalovaný opírá tvrzení o poškození plotu a jeho naklonění opět o fotografie, a to zejména fotografii čl. 103, na které je vyklonění údajně způsobené zemním tlakem nakresleno. Na tomto listu je potom i patrno, že horní část, tedy roh zdí nebyl úplně pasující. Nicméně co se týká vyklonění trubek působením tlaku, opět fotografie zůstávají ojedinělým důkazem, když na dalších fotografiích toto vyklonění patrno není, a k tomuto se vyjadřoval i soudní znalec, který uvedl, že co se týká fotografií, z 11 4 C 187/2021 těchto nelze určit deformační limity, ty se musí změřit. V současné době pak již tyto deformační limity podle fotek nelze změřit, a toto tvrzení fakticky prokázat. I co se týká poškození zdi, která měla být příčinou, respektive tato zeď měla být neudržována, což byla jednou z příčin jejího zhroucení, ani v tomto případě soud nemá za to, že žalovaný prokázal tato svá tvrzení. Jak vyplývá například z fotografie čl. 32, 33 zeď nepůsobí jako zeď, která by byla před spadnutím, ale jako normální běžně udržovaná zeď. Stejnou zeď zachycuje potom i fotografie na čl. 58, když z této také nevyplývá, že by byla v havarijním stavu, byť je zřejmé, že někde došlo k uštípnutí části tvárnice a podobně, tedy že zeď není již zcela nová. Nesporné však je, že předmětný plot je starý 15 let. Jak však opět vyplynulo z výpovědi znalce, starý plot stál 15 let a nebyl důvod, proč by měl padat. Kdyby nedošlo k výkopu, stál by stejně. Na základě shora uvedených úvah dospěl okresní soud k závěru, že žalovaný neprokázal tak špatný stav plotu a takové odchýlení se od dokumentace, které by mohlo způsobit spoluzavinění žalobců na škodě.

14. Podle ustanovení § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda na vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Škodou se tedy rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz či uvedení věci do předešlého stavu. Škoda tedy újma, musí být nahrazena tak, aby byl nastolen předešlý stav, což je z podstaty věci stav, který reflektuje rozsah jmění před protiprávním jednáním. Zákon sice upřednostňuje naturální plnění před peněžitou částkou, nicméně v daném případě bylo ze strany žalobců žádáno o uvedení v předešlých stav, což však žalovaný neakceptoval, stav byl proto napraven samotnými žalobci, a nyní je žalován finanční ekvivalent. Pokud obnovení přesně do původního stavu není možné, a v tomto případě již nelze použít stejný cement, stejné tvárnice, stejné oplocení, je třeba opravu směřovat tak, aby byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události. Při výkladu pojmy skutečné škody, však nelze opomíjet imperativ ústavně komfortního výkladu, a tento pojem je proto nutno vykládat tak, aby byla plně zajištěna ochrana ústavně zaručeným právům a svobodám. Ustanovení o rozsahu náhrady škody tedy má být vykládáno extenzivním způsobem, který zahrnuje všechny ostatní náklady, kterým byl poškozený vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednání škůdce. Rozsah náhrady škody musí zohlednit všechny nutné prostředky, které byl poškozený nucen vynaložit na obnovení původního stavu tak, aby stavba plnila ve stejné míře to, co plnila stavba původní. Nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej zvýhodňovat proti škůdci. Pakli-že dojde v důsledku protiprávního jednání k poškození věci, je proto ve smyslu principu úplného odškodnění klíčové, aby byla hodnota věci obnovena či v penězích nahrazena ve všech ohledech. Výše škody, jakožto újmy v majetkové sféře poškozeného, nelze činit závislou na tom, jak s danou věcí poškozený naloží, neboť jde o okolnosti nahodilé bez souvislosti s příčinou vzniku škody, a tedy i bez spojitosti s jednáním škůdce. Jinými slovy v daném případě žalobcům přísluší právo na náhradu nákladů tak, jak byly rozpočtem určeny, což je objektivní výpočet nákladů, nikoliv to, co bylo skutečně vynaloženo. V daném případě nebyly ani tvrzeny, ani zjišťovány žádné excesy v jednání žalobců, který by měly být v rámci náhrady škody korigovány když, jak vyplývá z doplnění znaleckého posudku, v současné době by oprava stála podstatně víc, než jak bylo určeno znalcem, přičemž syn žalobců vypověděl, že se snažili najít to nejlevnější řešení. Mezi účastníky potom není až tak velký rozdíl v názorech ohledně ceny za obnovu metru plotu, když jak bylo výše uvedeno tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO se, co do rozpočtu pro obnovení metru plotu zas až tak nerozcházejí, ale základní nesoulad je v tom, zda nahradit pouze spadlých 13 m, či celý plot. Okresní soud může pouze zopakovat, že tituly před jménem jméno FO byl na místě samém až v době, kdy byl postaven nový plot, to znamená, že škodnou událost v době, kdy se stala neviděl, neviděl nic z původního plotu a vycházel potom výhradně z informací od žalovaného. Naproti tomu znalec tituly před jménem jméno FO byl v místě škodné 12 4 C 187/2021 události v krátkém časovém období poté, co se stala. Viděl tedy škodu, která byla žalovaným způsobená. Pokud žalovaný namítá, že škoda byla nižší, neboť nový základ byl postaven na starém základu, k tomuto tvrzení nebyl předložen žádný relevantní důkaz. Je pravda, že tato otázka by exaktně vyřešit šla, pokud by ve věci byl ustanoven znalec, který by celý plot odkopal, posoudil, jak jsou základy hluboké, vzal vzorky a posoudil stáří jednotlivých vrstev. Okresní soud však má za to, že toto znalecké posouzení by bylo možno učinit s nepřiměřenými náklady, s nejistým výsledkem, a k takto exaktnímu dokazování by mělo být přistoupeno, až pokud účastníci skutečně nenajdou společné řešení. Okresní soud opětovně dospěl k závěru, že objektivní odpovědnost žalovaného k náhradě škody je dána, že škoda tak, jak byla vyčíslena znalcem tituly před jménem jméno FO odpovídá skutečné škodě, o kterou se zmenšil majetek žalobců v důsledku škodné události, přičemž však vzal v úvahu tu okolnost, že plot byl postaven v ochranném pásmu a je zde tedy určité spoluzavinění žalobců a nárok proto o 20 % krátil. Uložil proto žalovanému zaplatit částku 310 273 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobu do zbývající částky zamítl.

15. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud pro ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci měli žalobci úspěch v 80 % a žalovaný v 20 %, žalobcům tedy přísluší 60 % nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud považoval tak, jak ve svém předcházejícím rozhodnutí uvedl, soudní poplatek z návrhu 15 512 Kč, náklady na znalce 10 000 Kč, cestovné ve výši 12 032 Kč, ztráta času 4 200 Kč, a dále odměnu za 16 úkonů právní pomoci po 15 776 Kč a 16x režijní paušál. Za úkony považoval soud tak, jak bylo dříve uvedeno výzvu k plnění se základním skutkovým právním rozborem, převzetí a příprava zastoupení, písemná žaloba, vyjádření ze dne 11. 1. 2022, jednání 1. 2. 2022, dva úkony při jednání 20. 9. 2022, jednání 8. 12. 2022, dva úkony při jednání dne 24. 1. 2023, účast při místním šetření, jednání dne 11. 7. 2023, odvolání, vyjádření ze dne 26. 10. 2023, když další vyjádření bylo pouze zopakováním toho, co bylo již řečeno a dále účast při jednání 20. 8. 2024. Celkové náklady žalobců tedy činí částku 298 960 Kč z toho 60 % je 179 376 Kč. Náklady řízení stejně jako žalovanou částku soud uložil zaplatit v zákonné lhůtě třech dní, přičemž náklady řízení, uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobců. Vzhledem k tomu, že státu vznikly náklady za výslech znalců, soud podle ustanovení § 148 o. s. ř. uložil oběma stranám tyto náklady zaplatit, a to dle poměru úspěchu ve věci, uložil tedy žalobcům zaplatit částku 1 966 Kč společně a nerozdílně, a žalovanému 7 864 Kč, a to na účet Okresního soudu v Pelhřimově. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).