5 C 11/2025

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 132 660 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 132 660 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 132 660 Kč od 1.12.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 36 696,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobce podal dne 20.1.2025 u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. Z žaloby vyplývá, že účastníci vlastní vzájemně sousedící pozemky, žalobce pozemek parc.č. , hodnota, , žalovaný pozemek parc.č. , hodnota, , žalobce na svém pozemku v průběhu roku 2015 postavil rodinný dům,2 5 C 11/2025žalovaný na svém pozemku v současné době stavbu provádí. Žalobce s manželkou nesouhlasili s projektovou dokumentací stavby rodinného domu žalovaného, ve stavebním řízení uplatnili připomínky, že stavba nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost 7 m mezi domy dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. a že zasahuje na pozemek žalobce. Tento zásah do pozemku žalobce se týká požárně nebezpečného úseku, který je vymezen v projektové části požární ochrany, zasahuje na pozemek žalobce v ploše o rozměrech 0,99 m x 10,2 m, tedy 10,1 m2 a i když žalobce opakovaně podával podněty na stavební úřad k provedení kontroly stavby, stavební úřad nikdy neshledal důvody pro zahájení stavebního řízení. V srpnu 2023 bylo provedeno zastřešení přízemní části budovy prováděné žalovaným, tím vznikl kolem této části budovy požárně nebezpečný úsek zasahující na pozemek žalobce plochou 10,1 m2, žalovaný tak používá svévolně, bez souhlasu a proti vůli žalobce část pozemku žalobce o této ploše pro požárně nebezpečný úsek, čímž porušuje práva žalobce, nedotknutelnost jeho vlastnictví, žalobce nad svým pozemkem ztrácí výhradní kontrolu a žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Pro stanovení finanční hodnoty tohoto bezdůvodného obohacení vychází žalobce ze svého zjištění tržní hodnoty pozemku parc.č. , hodnota, ve výši 14 000 000 Kč, část pozemku žalobce v ploše 10 až 11 m2 má hodnotu 154 000 Kč a vzhledem k hodnotě majetku žalobce stanovil finanční náhradu za protiprávní a nedovolené užívání pozemku částkou 60 Kč za každý započatý m2 plochy a den, tedy 660 Kč denně, za období od 1.9.2023 do 31.7.2024 se jedná o 221 100 Kč, žalobce je však vlastníkem pouze ideálních šesti desetin pozemku a proto požaduje v rámci tohoto podílu pouze 132 660 Kč. Následně po podání žaloby doplnil žalobu o další svá tvrzení, z nichž vyplývá, že pokud bylo v rámci stavebního řízení vydáno žalovanému stavební povolení rozhodnutím ze dne 28.3.2022, č.j. , spisová značka, , doplněné rozhodnutím č.j. , spisová značka, , jedná se o rozhodnutí, která obsahují vady způsobující jejich neplatnost, soud by tedy tato rozhodnutí neměl akceptovat, ve svém podání konstatuje, jaké dle jeho názoru uvedená rozhodnutí mají vady z hlediska chybějících povinných údajů ohledně otázky, která je předmětem řízení, právních ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, chybějících údajů o povolované stavbě, chybějících údajů o vypořádání připomínek žalobce ohledně požárně nebezpečného úseku zasahující na sousední pozemek, ohledně odstupové vzdálenosti mezi domy apod..

2. V průběhu řízení žalobce uvedl, že jím tvrzenou ztrátu kontroly nad svým pozemkem v části plochy požárně nebezpečného prostoru ztratil „pouze právně“, domnívá se, že pokud by požárně nebezpečný úsek, který je podle jeho názoru součástí stavby žalovaného, žalovaný neustále užíval, tak by mohlo po 10 letech takovéhoto stavu dojít k jeho vydržení a žalovaný by se stal vlastníkem takové plochy. Dále uvedl, že žalovaný se tímto stavem přímo neobohacuje, žalobce však ztrácí finanční prostředky, protože žalovaný nepřistoupil na jeho nabídku, aby si tuto část pozemku tvořící požárně nebezpečný úsek pronajal. Na této ploše požárně nebezpečného úseku se nachází chodník a záhon s okrasnými rostlinami, chodník i záhon žalobce normálně užívá.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, ve věci se vyjádřil tak, že žalovaný realizuje stavbu rodinného domku na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, v souladu se stavebním povolením vydaným , adresa, , stavebním úřadem, dne 28.3.2022 pod č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 30.5.2022, k odvolání žalobce bylo odvolacím orgánem potvrzeno, následně žalobce podával podnět k , adresa, a současně i žalobu ke , adresa, , ani u jednoho orgánu nebyl úspěšný. Žalobce podal větší množství žalob i k Okresnímu soudu v Pelhřimově ohledně odstranění stavby, ochrany osobnosti, bezdůvodného obohacení, zákazu parkování, žádosti o omluvu, nařízení předběžného opatření, v nichž nebyl úspěšný. K žádostem žalobce stavební úřad provedl několik kontrol ohledně dodržování podmínek stavebního povolení ze strany žalovaného, konstatoval že veškeré podmínky stanovené stavebním povolením žalovaný dodržuje a informoval žalobce, že na jeho opakované žádosti, stížnosti a podněty již nebude reagovat, z podnětu žalobce proběhla i kontrola ze strany , právnická osoba, , opět nebylo pochybení3 5 C 11/2025shledáno. Žalovaný si není vědom, že by jakkoliv zasahoval do práv žalobce, prostor označovaný žalobcem jako požárně nebezpečný úsek je prostorem, kde žalovaný nikdy nic nedělal, nikdy tam nestál, mezi pozemky účastníků je dvoumetrový betonový plot a tedy žalovaný na tento pozemek ani nevidí.

4. Z listin předložených soudu žalobcem, vyžádaných si zdejším soudem v této věci, případně ve věci vedené v minulosti mezi týmiž účastníky pod sp.zn. , spisová značka, , soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , žalobce má společně s , tituly před jménem, , jméno FO, v podílovém spoluvlastnictví pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, sousedící s pozemkem žalovaného, dále pozemek parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, na pozemku stojící, a to v případě žalobce co do ideálních 6/10, v případě druhé spoluvlastnice co do ideálních 4/10. Rozhodnutím , právnická osoba, , stavební úřad, ze dne 28.3.2022, č.j. , spisová značka, , bylo vydáno žalovanému jako žadateli stavební povolení na stavbu rodinného domu o jedné bytové jednotce včetně venkovního skladu, garážového stání a neveřejné části přípojek vody, kanalizace, elektro a plynu na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, , o němž bylo rozhodnuto rozhodnutím , právnická osoba, , ze dne 18.5.2022, č.j. , spisová značka, tak, že jejich odvolání bylo zamítnuto a uvedené rozhodnutí , právnická osoba, bylo potvrzeno. V tomto rozhodnutí se odvolací orgán vypořádal s odvolacími námitkami odvolatelů, které se týkaly zejména vzdálenosti stavby od jejich rodinného domu z hlediska dodržení vzdálenosti 7 m dle § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., kdy odvolatelům bylo v rámci odůvodnění vysvětleno, že předmětem stavebního řízení je povolení dvou samostatných staveb, a to rodinného domu a skladu na zahradní nářadí a kryté stání pro dva automobily, neboť tyto stavby nejsou spolu provozně propojeny, jedná se o dvě samostatné stavby s rozdílným účelem užívání a proto při posuzování jejich odstupů vůči sousedním pozemkům a stavbám na nich je třeba rozlišovat, která kritéria § 25 uvedené vyhlášky je nutno aplikovat. Odvolatelé se následně obrátili s podnětem k , právnická osoba, , které na jejich podnět reagovalo písemným sdělením ze dne 16.12.2022, č.j. , spisová značka, , opět se jedná o řešení odstupových vzdáleností ve smyslu § 25 uvedené vyhlášky, odvolatelům bylo uvedeným ministerstvem sděleno, že nebylo zjištěno, že by rozhodnutí odvolacího orgánu bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, i v tomto případě bylo odvolatelům vysvětleno, jakým způsobem byly odstupové vzdálenosti řešeny ve vztahu k charakteru dvou samostatných staveb.5. , právnická osoba, soudu sdělil, že požárně nebezpečný úsek v souvislosti s realizovanou stavbou žalovaného je řešen v Požárně bezpečnostním řešení objektu – technické zprávě požární ochrany, která je součástí ověřené projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení, v této zprávě se konstatuje, že požárně nebezpečný prostor od požárně otevřených ploch přístřešku zasahuje na sousední pozemek parc.č. , hodnota, , v odstupové vzdálenosti se nenachází žádný objekt, vzájemné odstupové vzdálenosti vyhovují, odstupové vzdálenosti vyhovují vyhlášce č. 23/2008 Sb. a ČSN 730802. Tato listina uvedeným úřadem byla soudu poskytnuta, jedná se o listinu vypracovanou v lednu 2022 , jméno FO, , autorizovaným technikem pro požární bezpečnost staveb, obsahuje popis charakteristiky jednotlivých objektů stavby, řešení požární ochrany objektů, odstupové vzdálenosti, stanovení požárně nebezpečného prostoru a v případě přístřešku je konstatován závěr, že požárně nebezpečný prostor, tedy prostor sloužící k zamezení přenosu požáru vně hořícího požárního úseku nebo objektu na jiný objekt, zasahuje na sousední pozemek parc.č. , hodnota, , nejsou však ohroženy žádné jiné objekty a požárně otevřené plochy se nenacházejí v požárně nebezpečném prostoru jiného objektu. Dle názoru soudu takové skutečnosti vyplývají i z žalobcem předloženého nákresu půdorysu stavby „situace koordinační“.4 5 C 11/20256. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor. Podle § 11 odst. 1 uvedené vyhlášky u požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky.

8. Z provedeného dokazování je zřejmé, že pokud žalovaný na svém pozemku provádí stavbu, provádí jí na základě vydaného stavebního povolení, které bylo předmětem odvolacího správního řízení a též následně i přezkumu příslušným ministerstvem, z obsahu rozhodnutí o stavebním povolení ve spojení s rozhodnutím odvolacího orgánu vyplývá charakter žalovaným prováděné stavby a ve vztahu k tvrzením žalobce v rámci tohoto řízení i vypořádání se s námitkami žalobce ohledně odstupových vzdáleností a požárně nebezpečného prostoru, který opravdu, byť nevýrazně, zasahuje do pozemku, jehož je žalobce podílovým spoluvlastníkem. S ohledem na žalobcem vymezený předmět řízení není ze strany soudu nijak nutno posuzovat správnost rozhodnutí stavebního úřadu o vydání stavebního povolení, provádět ohledně žalobcem opakovaně namítaných nesprávností týkajících se odstupových vzdáleností a podobně dokazování ve formě výslechu účastníků a zejména výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucího , právnická osoba, , k pochybnostem žalobce o správnosti stepního povolení, neboť soud není oprávněn v rámci tohoto řízení přezkoumávat rozhodnutí orgánu veřejné správy, vychází z obecné zásady presumpce správnosti aktů veřejné správy jako pravomocného rozhodnutí, navíc podrobeného přezkumu ze strany nadřízeného orgánu, žalobcem navrhovaný svědek o vydání předmětného stavebního povolení ani osobně nerozhodoval (na rozhodnutí je uveden jako osoba věc vyřizující , jméno FO, ). Z tvrzení žalobce vyplývá, že pokud má být nějakým způsobem zasahováno do pozemku, jehož je podílovým spoluvlastníkem, nejedná se o zásah nějakou fyzickou činností žalovaného tím, že by přímo nějakým způsobem okupoval část pozemku a žalobci znemožňoval jeho užívání k určenému účelu. Sám žalobce uvádí, že se jedná o část jeho pozemku, který je od pozemku žalovaného ohraničen plotem, na svém pozemku má v předmětné části chodník a záhon okrasných květin, v samotném užívání není nijak omezován, pouze se jedná o plochu spadající do tzv. požárně nebezpečného prostoru. Jedná o vymezení prostoru, v němž by mohly nastat nějaké důsledky požáru v objektu žalovaného, s čímž je nutno teoreticky počítat, tak jako u jiných staveb, neboť takovýto prostor náleží obecně k jakékoli stavbě a i když by dle vyhlášky č. 23/2008 Sb. neměl zasahovat do sousedních neveřejných pozemků, není taková možnost s ohledem na zástavbovou situaci kategoricky vyloučena. Jak již soud uvedl, není v takovémto řízení příslušný, a to i věcně, k přezkumu rozhodnutí orgánu správy, k tomu slouží institut správního soudnictví s vymezením věcné příslušnosti soudů, charakteru žaloby apod. Soud tedy vychází z pravomocného rozhodnutí správního orgánu o povolení stavby, kterým bylo žalovanému povoleno stavbu provést, a to za situace existence požárně nebezpečného prostoru v souvislosti s přízemní stavbou ohledně parkování automobilů, zasahujícího na pozemek žalobce. Vymezení takového prostoru ovšem neznamená to, že by se jednalo o nějakou plochu, která by byla, jak žalobce uvádí, žalovaným užívána a tvoří součást jeho stavby a takovéto užívání by mohlo vést k vydržení vlastnického práva ve prospěch žalovaného. Ze strany žalovaného nijak nedochází k okupaci pozemku žalobce, k jeho užívání žalovaným, sám žalobce uvádí, že žalovaný se nijak neobohacuje, vlastně dle tvrzení žalobce ani sám žalobce pouhou existenci požárně5 5 C 11/2025nebezpečného úseku nijak nechudne, vychází pouze z jakési teorie, že by mohl tuto část pozemku žalovanému pronajmout, získat tak finanční prostředky za nájem, což však žalovaný odmítl.

9. Ustanovení § 2991 o.z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, dle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Základními předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, tedy jsou získání majetkového prospěchu obohaceným, získání takového prospěchu na úkor jiné osoby a současně neexistence spravedlivého důvodu k jeho nabytí obohacenému. Takovéto předpoklady vzniku bezdůvodného obohacení dle žalobního nároku žalobce nevznikly, neboť, a žalobce to sám potvrzuje, na straně žalovaného k žádnému získání majetkového prospěchu vymezením požárně nebezpečného úseku na úkor žalobce nedošlo. Pokud žalobce v žalobě uvedeným způsobem vypočítává výši bezdůvodného obohacení, opět sám uvádí, že představuje jakýsi ušlý zisk žalobce z toho důvodu, že žalovaný nepřistoupil na požadavek žalobce ohledně pronajmutí předmětném části pozemku, jehož je podílovým spoluvlastníkem. Samotné stavebně právní vymezení požárně nebezpečného prostoru dle názoru soudu tedy nezpůsobuje obohacení žalovaného na úkor žalobce, tedy „zchudnutí“ žalobce, který svůj pozemek užívá. Pokud by snad žalovaný přistoupil na požadavek žalobce ohledně pronajmutí této části jeho pozemku, nic by to neměnilo na samotné existenci požárně nebezpečného prostoru zasahujícího na pozemek ve spoluvlastnictví žalobce. Je samozřejmé, že vymezením požárně nebezpečného úseku způsobem, kdy, byť nepatrně s ohledem na žalobcem uváděnou jeho plochu (ohledně plochy se jedná pouze o tvrzení žalobce podložené shora uvedenými listinami co do přesahu na jeho pozemek, nikoli však co do výměry), zasahuje do pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalobce, se žalobce jako spoluvlastník takového pozemku cítí být takovou skutečností dotčen a jistě pocitově s ohledem na charakter takového prostoru může mít nějaké s tím spojené obavy ohledně tohoto prostoru v případě požáru na straně žalovaného. S ohledem na žalobcem vymezený předmět řízení, důvod jeho finančního požadavku, však dle názoru soudu není možno posuzovat nárok žalobce jiným způsobem z hlediska takového zásahu do jeho pozemku, protože by se jednalo teoreticky nepochybně o nároky jiného charakteru z hlediska sousedských vztahů apod.

10. Protože soud dospěl k závěru, že na straně žalovaného nedošlo na úkor žalobce k žalobcem tvrzenému bezdůvodnému obohacení, žalobu zamítl.

11. Žalovaný má jako úspěšný účastník podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, porada z 30.5.2025 ohledně přípravy na jednání soudu, účast na jednání soudu 2.6.2025) po 6 420 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1.1.2025 (dále pouze advokátní tarif), 4 paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou zástupce žalobce k jednání soudu 2.6.2025 při sazbě 150 Kč/půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu jízdného k jednání soudu z , adresa, a zpět při ujetí celkem 246 km automobilem o průměrné spotřebě 6,1 l motorové nafty/100 km, která činí dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. částku 1 947,50 Kč (paušální náhrada 1 426,80 Kč při sazbě 5,80 Kč/km, náhrada ceny nafty 520,70 Kč při její ceně 34,70 Kč/l). Ze součtu náhrad 30 327,50 Kč náleží do nákladů řízení i 21% DPH ve výši 6 368,80 Kč. Celkem se jedná o náklady řízení 36 696,30 Kč a soud uložil žalobci povinnost je žalovanému zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jeho právního zástupce. Soud při rozhodování o nákladech řízení nepřiznal žalovanému požadovanou odměnu a paušály v souvislosti s dalšími dvěma úkony, a to poradou ohledně reakce na doplnění žaloby žalobcem ze dne 13.4.2025 a písemné vyjádření k tomuto doplnění. Soud sice po nařízení jednání písemné podání žalobce zástupci žalovaného doručil, nijak však žalovaného nevyzýval k podání vyjádření k takovému podání a pokud žalobce sám od sebe vyjádření podal, jedná se pouze o stručné vyjádření neobsahující žádné nové skutečnosti6 5 C 11/2025a soud tedy takovéto dva žalovaným požadované úkony považuje za účelně vynaložené.