12 C 358/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného ; zastoupenému advokátem: titul obec příjmení obec a číslo , PSČ obec o zaplacení 178 908 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce proti žalovanému v rozsahu nároku ve výši 178 908 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 127 469 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 178 908 Kč s příslušenstvím. Žalobce dne 9. 1. 2019 vyplatil z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda Fabia [registrační značka] ze dne 20. 9. 2017 žalovanému jako poškozenému pojistné plnění ve výši 162 700 Kč, který mu za pojištěného [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], jako provozovatele a řidiče vozidla tov. zn. Škoda Fabia [registrační značka] nahradil škodu na jeho vozidle tov. zn. Volvo S60 [registrační značka], která mu vznikla při dopravní nehodě popsané v relaci Policie ČR o dopravní nehodě ze dne 14. 12. 2018. Žalobce k výplatě pojistného plnění přistoupil na základě skutečností uvedených v relaci Policie ČR o dopravní nehodě ze dne 14. 12. 2018, ve které byl jako podezřelý ze zavinění dopravní nehody označen pojištěný [titul] [jméno] [příjmení] jako řidič osobního automobilu tov. zn. Škoda Fabia [registrační značka] s tím, že žalovaného jako řidiče osobního automobilu tov. zn. Volvo S60 [registrační značka] Policie ČR za podezřelého za vzniku dopravní nehody neoznačila, a to aniž by vyčkal konečného rozhodnutí správního orgánu o tom, kdo je viníkem této dopravní nehody. Žalobce dále dne 17. 1. 2019 vyplatil z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda Fabia [registrační značka] ze dne 20. 9. 2017 žalovanému jako poškozenému pojistné plnění ve výši 16 208 Kč, který mu za pojištěného [titul] [jméno] [příjmení], narozeného 10. 9. 1932 jako provozovatele a řidiče vozidla tov. zn. Škoda Fabia [registrační značka] nahradil škodu odvozenou od nákladů na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy jeho vozidla tov. zn. Volvo S60 [registrační značka], které bylo poškozeno při dopravní nehodě, kterou žalobce popisuje shora pojistná událost [číslo] ze dne 14. 12. 2018. Pravomocným příkazem Městského úřadu Písek, Odboru vnitřních věcí - oddělení přestupků, ze dne 16. 5. 2019 č. j. [spisová značka] sp. zn. [spisová značka] [číslo] byl [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], uznán vinným, že zavinění z nedbalosti se dopustil přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1, písm. k) zákona č. 365/2000 Sb. o silničním provozu. Pravomocným příkazem Městského úřadu Písek, Odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků, ze dne 27. 5. 2017 č. j. [spisová značka] sp. zn. [spisová značka] [číslo] byl žalovaný uznán vinným, že zavinění z nedbalosti se dopustil přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu. Žalobce po seznámení se s výsledky přestupkové řízení, které specifikuje v článku výše žaloby, změnil svá skutková tvrzení o tom, kdo a jakým jednáním zavinil dopravní nehodu, a kdo komu je povinen nahradit škodu, která vznikla při této dopravní nehodě. Z přestupkového řízení žalobce zjistil, že je nepochybné, že v první fázi vzniku dopravní nehody, při které [titul] [jméno] [příjmení] svým vozidlem tov. zn. Škoda Fabia [registrační značka] (dále jen vozidlo„ Škoda“) narazil do vozidla tov. zn. Toyota Previa [registrační značka] (dále jen vozidlo„ Toyota“), které řídil [jméno] [příjmení] zavinil ze sta procent [titul] [jméno] [příjmení] tím, že nedodržel bezpečnou vzdálenost a před ním jedoucím vozidlem Toyota a z tohoto důvodu pojištěný [titul] [jméno] [příjmení] je zcela povinen nahradit škodu, který vznikla poškozenému [jméno] [příjmení] na vozidle Toyota. Z přestupkového řízení žalobce dále zjistil, že druhou fázi vzniku dopravní nehody, při které žalovaný svým vozidlem tov. zn. Volvo S60 [registrační značka] (dále jen vozidlo„ Volvo“) narazil do vozidla Škoda, které řídil [titul] [jméno] [příjmení] zavinil ze sta procent žalovaný tím, že nedodržel stejně tak jako [titul] [jméno] [příjmení] v první fázi dopravní nehody bezpečnou vzdálenost za předním jedoucím vozidlem Škoda, které řídil [titul] [jméno] [příjmení], a z tohoto důvodu [titul] [jméno] [příjmení] není povinen žalovanému nahradit škodu, která mu vznikla na jeho vozidle Volvo, jelikož tuto škodu si způsobil žalovaný vlastním zaviněním. Žalobce se domnívá, že s ohledem na skutečnosti uvedené shora činí podle ustanovení § 2932 o. z. účast žalovaného jako provozovatele vozidla Škoda na škodě, která vznikla na vozidle žalovaného [příjmení] 0% a z tohoto důvodu žalovanému nevzniklo vůči žalobci právo na pojistné plnění, které by mu z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda nahrazovalo škodu, která mu vznikla na vozidle Volvo, a pokud mu žalobce za tohoto stavu pojistné plnění vyplatil, tak se tak stalo omylem a bez právního důvodu a žalovanému přijetím tohoto pojistného plnění od žalobce vznikl na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobce vydat. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 178 908 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení, a dále náklady řízení. Dne 1. 4. 2021 doplnil žalobce svoji žalobu tak, že žalobce nesouhlasí s právním názorem žalovaného o tom, že dopravní nehodu, při které došlo ke střetu mezi vozidlem Škoda, které řídil [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], a vozidlem Volvo, které řídil žalovaný, zavinil [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovaný se ve vztahu ke střetu mezi jím řízeným vozidlem Volvo a vozidlem Škoda, které řídil [titul] [jméno] [příjmení], dopustil stejného pochybení jako [titul] [jméno] [příjmení] ve vztahu ke střetu mezi jím řízeným vozidlem Škoda a vozidlem Toyota, které řídil [jméno] [příjmení]. Dopravní nehodu, kterou žalobce popisuje v žalobě je nutno hodnotit, a to jak z hlediska skutkového, tak právního, jako dvě dopravní nehody, z nichž každá z nich vznikla za účasti odlišných účastníků s tím, že z hlediska ustanovení § 2932 občanského zákoníku, tj. vypořádání účasti na škodě vznikla při dopravní nehodě, je třeba z této skutečnosti vycházet, kdy žalovaný nenese žádnou účast na škodě, která vznikla při první střetu mezi vozidlem Škoda a vozidlem Toyota, avšak nese stoprocentní účast na škodě, která vznikla na jeho vozidle Volvo při druhé střetu s vozidlem Škoda, kdy to byl žalovaný, který nedodržel bezpečnou vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda a zezadu do tohoto vozidla narazil, tj. dopustil se stejného jednání, kterého se před ním dopustil [titul] [jméno] [příjmení] se svým vozidlem Škoda ve vztahu k před ním jedoucímu vozidlu Toyota. Žalobce se nedomnívá, že by [titul] [jméno] [příjmení] se svým vozidlem Škoda vytvořil pro žalovaného jako řidiče z vozidla Volvo neočekávanou a neodvratitelnou překážku silničního provozu, jelikož při stejné logice by viníkem předchozího střetu nebyl ani [titul] [jméno] [příjmení] se svým vozidlem Škoda ve vztahu k před ním jedoucímu vozidlu Toyota, které řídil [jméno] [příjmení], který by rovněž mohl namítat, že mu [jméno] [příjmení] se svým vozidlem Toyota vytvořil neočekávanou a neodvratitelnou překážku silničního provozu. Žalobce doplnil dne 17. 6. 2021 po poučení soudem dle § 118a o. s. ř., že žalovaný porušil svým jednáním § 4 písm. a) a § 18 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, když jeho způsob jízdy před střetem s vozidlem, které řídil [titul] [jméno] [příjmení], nelze považovat za ohleduplný a ukázněný v tom smyslu, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek cizích osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, tj. zejména způsob jízdy a rychlost jízdy vozidla žalovaného a byl příčinou nárazu vozidla žalovaného do před ním jedoucího vozidla Škoda, dále když jeho způsob jízdy před střetem s vozidlem Škoda neodpovídal stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace, povětrnostním podmínkám tj. silnice byla mokrá, venkovní teplota byl + 3 stupně Celsia, situaci v provozu na pozemních komunikacích, byla tma a projížděl mírnou pravotočivou zatáčkou, kdy před ním jela další dvě vozidla, a schopnostem žalovaného a byl příčinou nárazu vozidla žalovaného do před ním jedoucího vozidla Škoda, a když žalovaný předtím než jako řidič vozidla Volvo narazil s tímto vozidlem do vozidla Škoda, nedodržel bezpečnou vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda, která by mu umožnila bezpečně zastavit vozidlo před vozidlem Škoda, které před ním začalo náhle brzdit, a byl příčinou nárazu vozidla žalovaného do před ním jedoucího vozidla značky Škoda. K prokázání skutečnosti, že žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem, a že nepřizpůsobil způsob a rychlost jízdy ustanovit znalce z oboru dopravních nehod za účelem odpovědi na otázky 1. až 8. Žalobce doplnil dne 16. 8. 2021, že je třeba ustanovit znalce za účelem zjištění příčin vzniku dopravní nehody eventuálně, aby soud ustanovil revizního znalce za účelem přezkoumání znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 6. 8. 2020. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při zhotovení znaleckého posudku [číslo] ze dne 6. 8. 2020 nepoužil úřední záznam o podaném vysvětlení žalovaného ze dne 27. 5. 2019, neodůvodnil své zjištění o tom, že řidič vozidla Škoda vytvořil pro žalovaného jako řidiče vozidla Volvo náhlou překážku, které se žalovaný nemohl vyhnout a znalec neuvádí, v jaké vzdálenosti se žalovaný se svým vozidlem Volvo průběžně pohyboval za vozidlem Škoda od vyjetí z [příjmení] mostu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda, dále jak se vyvíjela rychlost vozidla Volvo od vyjetí z [příjmení] tunelu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda a na jakou vzdálenost žalovaný jako řidič vozidla Volvo průběžně viděl vyjetí z [příjmení] mostu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda, což jsou skutečnosti, která mají podle názoru žalobce zcela zásadní význam pro posouzení, zda-li řidič vozidla Škoda vytvořil pro žalovaného jako řidiče vozidla Volvo překážku, které se objektivně nemohl vyhnout, a kterými se znalec nezabýval. Žalobce podotýká, že z hlediska dodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly platí judikatorní pravidlo, že vozidla by měla mezi sebou na suché vozovce udržovat vzdálenost, kterou urazí při dané rychlosti za dvě sekundy – což je na suché vozovce při rychlosti 50 km/h – 28 m, 90 km/h - 50 m, 130 km/h – 72 m s tím, že na mokré nebo namrzlé vozovce je toto pravidlo ještě přísnější. Žalobce souhlasí s námitkou žalovaného, že řidič vozidla Škoda před tím, než narazil do vozidla Toyota, nebrzdil s tím, že tato skutečnost by mohla mít právní význam pro posouzení zavinění žalovaného jako řidiče vozidla značky Volvo na vzniku dopravní nehody. Žalobce se však nedomnívá, že by tato skutečnost prokazovala, že řidič vozidla Škoda vytvořil žalovanému jako řidiči vozidla Volva náhlou překážku, které se nemohl vyhnout. Žalobce opravil otázky [číslo] a [číslo] a doplnil otázky [číslo] až 11. Žalobce dne 4. 10. 2021 doplnil, že z doplňku znaleckého posudku není zřejmé, zda-li a jakým způsobem znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] zohlednil skutečnosti, které uvádí žalovaný v záznamu o podaném vysvětlení ze dne 27. 5. 2019 před Městským úřadem Písek ve správním řízení pod č. j. [spisová značka]. Znalec [příjmení] na straně [číslo] doplňku znaleckého posudku uvádí, že automobil Škoda Fabia mohl být v čase 3,0 s před střetem ve vzdálenosti cca 60 m od místa nárazu do vozidla Toyota a vozidlo Volvo mohlo být cca 80,1 m od místa střetu vozidel Toyota a Škoda a jeho rychlost mohla být 80 km/h, dále v čase 1,3 až 1,5 před nárazem vozidla Škoda do vozidla Toyota mohl začít řidič Volva reagovat na možnou polohu automobilu Škoda a jeho rychlost mohla být cca 80 km/h., což podle právního názoru žalobce prokazuje, že žalovaný jako řidič vozidla Volvo před nárazem do vozidla Škoda nedodržel bezpečnou vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda, pokud v okamžiku, kdy vozidlo Škoda narazilo do vozidla Toyota, se nacházel cca 17,5 m od místa tohoto nárazu a pohyboval se rychlostí cca 80 km/h, což nelze považovat za bezpečnou vzdálenost za vozidlem Škoda ani bezpečnou rychlost vozidla, a to s ohledem na vzniklou situaci v provozu na pozemních komunikacích, dále stav komunikace, viditelnost, počasí. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] v doplňku znaleckého posudku neodpověděl na otázky [číslo] až 11., kdy uvedl, že na tyto otázky nemůže odpovědět z důvodu, že nemá vstupní informace a že by se jednalo o spekulaci, s čímž žalobce nesouhlasí, když znalec odpověděl na zbývající otázky ve znaleckém posudku, má dostatečné podklady k tomu, aby mohl odpovědět na otázky [číslo] až 11. doplňku znaleckého posudku. Žalobce proto nemá důvěru ve správnost doplňku znaleckého posudku a osobu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Pokud znalec tvrdí, že odpovědi na otázky [číslo] až 11. by byly hypotetické, a tudíž na tyto otázky nemůže odpovědět, z důvodu, že nemá vstupní informace, tak žalobce označuje za hypotetický celý jeho znalecký posudek, jelikož je evidentní, že otázky [číslo] až 11. svým předmětem nevybočují z otázek, na které znalec věcně odpověděl. Znalec neodpověděl na otázku žalobce, na jako vzdálenost žalovaný jako řidič vozidla po výjezdu z [příjmení] mostu průběžně a nepřetržitě viděl před sebou jedoucí vozidlo zn. Škoda a v jaké vzdálenosti a jakou rychlostí se za tímto vozidlem pohyboval, což je v této věci právně významná otázka, která může objasnit, zda-li se žalovaný s vozidlem zn. Volvo pohyboval za před ním jedoucím vozidlem Škoda Fabia v bezpečné vzdálenosti či nikoliv. Žalobce doplnil dotazy na znalce, a to zejména, zda a jak zohlednil vyjádření žalovaného zaznamenané v záznamu o podaném vysvětlení ze dne 27. 5. 2019, popsaná shora, když jeho výpověď označil za technicky přijatelnou, dále trval na odpovědích [číslo] až 11. vzhledem k tomu, že rychlost vozidla zn. Volvo byla 80 km/h a vzdálenost od výjezdu z [příjmení] mostu do místa střetu vozidel je objektivně zjistitelná.

2. Žalovaný se dne 16. 2. 2021 vyjádřil, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani částečně. Pohledávka žalobce neexistuje. Žalobce v návrhu uvádí nepřesné a nepravdivé údaje. Žalovaný přijal pojistné plnění po právu. Za nehodu plně odpovídá klient žalobce. Pokud by nezpůsobil nehodu, nevznikla by žalovanému škoda, kterou žalobce plně nahradil. Žalovaný dne 18. 3. 2021 doplnil, že žalovaný má za to, že dopravní nehodu nezavinil a ani není možné shledávat jakékoliv jeho zavinění za danou dopravní nehodu. K dopravní nehodě došlo tak, že řidič [titul] [jméno] [příjmení] nikterak nereagoval na dopravní situaci, tj. vozidlo odbočující vlevo, které stálo v jeho jízdním [titul] [jméno] [příjmení] nebrzdil či jinak nezpomalil svoje vozidlo a v plné rychlosti se na něj řítil. V důsledku této situace došlo k tomu, že odbočující vozidlo, poté, co toto vidělo, se snažilo rozjet, a poté, co toto odbočující vozidlo zaznamenal žalovaný, začal prudce [titul] [jméno] [příjmení] však do tohoto odbočujícího vozidla v plné rychlosti narazil, čímž vytvořil pro žalovaného překážku, v důsledku čehož došlo i k nárazu vozidla žalovaného do vozidla [titul] [jméno] [příjmení]. K tomuto došlo na nepřehledném úseku vozovky. Žalovaný měl dostatečný odstup, ale z důvodu náhlého vytvoření překážky [titul] [jméno] [příjmení], nebylo v silách žalovaného svoje vozidlo ubrzdit. Pokud by [titul] [jméno] [příjmení] sledoval provoz a reagoval na odbočující vozidlo, pak by k této situaci nedošlo. Zavinění [titul] [příjmení] zpočátku zohlednil i žalobce, když zcela správně a logicky uznal zavinění [titul] [jméno] [příjmení] za celou dopravní nehodu. Následný přístup žalobce je naprosto účelový, ve snaze neoprávněně dosáhnout vydání oprávněně zaslané náhrady škody žalovanému. S ohledem na výše uvedenou situaci má žalovaný za to, že po něm není možné požadovat, aby náhradu škody v plné výši nesl on sám, když vše zavinil [titul] [jméno] [příjmení]. V tomto směru nelze opomenout podstatnou skutečnost, že [titul] [jméno] [příjmení] byl správním orgánem postižen za způsobení dopravní nehody (viz Příkaz Městského úřadu Písek, odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků, č.j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] [číslo], ze dne 16.5.2019), ve kterém je uvedeno:„ ...kdy došlo k přetočení vozidla vlevo, do jízdní dráhy za ním jedoucímu vozidlu zn. Volvo S60, r. z. 7C9 [číslo], řidič [celé jméno žalovaného], [datum narození], který i přes usilovné brždění nedokázal střetu zabránit a narazil pravou přední částí...“. Z tohoto důvodu je tedy evidentní, že zavinění za celou nehodu nese [titul] [jméno] [příjmení] a vyplacená náhrada škody byla po právu. Pokud by v tomto případě bylo možné shledávat zavinění, což žalovaný odmítá, pak je nutné odkázat na ustanovení § 2932 občanského zákoníku, které stanoví:„ Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.“ Pokud žalobce odkazuje na příkaz Městského úřadu Písek vydaný proti žalovanému, pak tento příkaz není správný, a to jak po věcné i právní stránce, a soud jím není vázán. Žalovaný k celé věci poukazuje na jednání žalobce, které není v souladu s dobrými mravy. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení. Dne 29. 4. 2021 doplnil žalovaný, že žalovaný zásadně nesouhlasí s hodnocením dopravní nehody žalobcem, tj. že tuto„ dopravní nehodu, kterou žalobce popisuje v žalobě je nutno hodnotit, a to jak z hlediska skutkového, tak právního jako dvě dopravní nehody, z nichž každá z nich vznikla za účasti odlišných účastníků…“. Žalobce zde naprosto odhlíží od skutečnosti, že celá dopravní nehoda (střet všech tří osobních vozidel) se stala v těsné časové souvislosti, bezprostředně, a nikoliv, že mezi střetem prvního a druhého vozidla a následně vozidla žalovaného byla delší časová prodleva. Žalobce zde naprosto pomíjí to, že [titul] [jméno] [příjmení] nereagoval na situaci v dopravním provozu, nezpomaloval a v plné rychlosti narazil do vozidla Toyota, přičemž za ním se nacházel žalovaný, který začal brzdit v době, kdy [titul] [jméno] [příjmení] nebrzdil, ačkoliv brzdit měl, kdy viděl, že ve vozovce stojí vozidlo Toyota, a že by mohlo dojít ke střetu vozidla Škoda a Toyota, a že by mohlo dojít ke vzniku překážky. Za této situace není možné, aby jeden střet byl následně rozdělen na dvě samostatné dopravní nehody, když k němu došlo téměř současně. Tento postup nastíněný žalobcem by mohl být uplatněn v případě, že by došlo ke střetu vozidel Škoda a Volvo v době po střetu vozidel Škoda a Toyota v řádu minut. Střet všech vozidel se odehrál v těsné časové souvislosti v řádu několika vteřin a veškeré jednání je součástí jednoho skutkového děje, který je nutné posoudit i právně jako jeden. Stejně tak domněnka žalobce, že [titul] [jméno] [příjmení] nevytvořil pro žalovaného neočekávanou a neodvratitelnou překážku, je naprosto nepodložená a neodpovídá okolnostem daného případu. Tato domněnka je vystavěna na naprosto zavádějící argumentaci („ … při stejné logice by viníkem předchozího střetu nebyl ani [titul] Jindrák…, který by mohl namítat, že mu [jméno] [příjmení] se svým vozidlem značky Toyota Previa, [registrační značka] vytvořil neočekávanou a neodvratitelnou překážku v silničním provozu.“). Žalobce zapomíná na to, že [jméno] [příjmení] stál v křižovatce a snažil se odbočit. Nemohlo jít tedy o neočekávanou překážku, když [jméno] [příjmení] stál v křižovatce (dával přednost protijedoucím vozidlům) a nikoliv prudce brzdil (toto není ani žádným z účastníků tvrzeno a bylo by to v rozporu s výpovědí účastníků). Na toto [titul] [jméno] [příjmení] vůbec nereagoval, přičemž důvod jeho nereagování je nepodstatný. Žalobce ve svém doplnění ze dne 8. 7. 2021 uvádí, že žalovaný měl údajně tímto jednáním porušit ustanovení § 4 písm. a) a § 18 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, aniž by žalobce detailně uvedl, v čem by jakým konkrétním způsobem jízdy žalovaného mělo dojít k porušení těchto ustanovení. Z důkazů, na které odkazuje žalobce, zejména na úřední záznamy z podání vysvětlení osob [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], toto dovodit nelze. Všichni svědci, včetně Policie ČR, spatřovali vinu v jednání [titul] [jméno] [příjmení] a nikoliv v jednání a způsobu jízdy žalovaného. Z těchto výpovědí nelze dovozovat jakékoliv indicie o nevhodném způsobu jízdy žalovaného, který by byl v rozporu s citovanými ustanoveními zákona. Tvrzení žalobce se tak pohybuje na úrovni uvádění nepravdy a dovozování spekulací, které postrádají sebemenší oporu v provedeném dokazování. Toto se týká„ způsobu jízdy žalovaného, který údajně nelze dle žalobce považovat za ohleduplný a ukázněný ve smyslu, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí…“. Jak již bylo výše uvedeno, žalobce blíže nespecifikuje, jakým konkrétním jednáním (způsobem jízdy) by měl žalovaný řídit vozidlo neohleduplně. Naopak z provedeného dokazování a dostupných materiálů vyplývá, že jedinou osobou, která se takto chovala, byl [titul] [jméno] [příjmení]. Stejně toto lze vztáhnout i na tvrzení žalobce ohledně„ způsobu jízdy žalovaného před tím, než narazil, neodpovídala stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, tj. silnice byla mokrá, venkovní teplota byla + 3 stupně Celsia, situaci v provozu na pozemních komunikacích, byla tma a projížděl mírnou pravotočivou zatáčkou, kdy před ním jela další dvě vozidla a schopnostem žalovaného“. Z provedeného dokazování a dostupných důkazů (vč. znaleckého posudku) není v tomto směru jediná zmínka o tom, že by chování žalovaného a jeho způsob jízdy byl příčinou dopravní nehod. Jediným, kdo toto nedodržel, byl opět [titul] [jméno] [příjmení]. Toto vyplývá i z vyjádření nezávislého svědka [jméno] [příjmení]. Toto lze uvést i o tvrzení žalobce ohledně nedodržení bezpečné vzdálenosti. V tomto směru je nutné zdůraznit výpověď [jméno] [příjmení], nezaujatého svědka, a žalovaného. Žalovaný poukazuje na to, že i pro laika, jakým [jméno] [příjmení] bezpochyby je, zavinění za celou dopravní nehodu spočívá na [titul] [jméno] [příjmení] („ …dle jeho názoru v bezpečném odstupu minimálně dvou, možná více délek další vozidlo (Volvo), kdy jemu se ještě do jeho jízdní dráhy vozidlo odrazilo zpět a také začalo částečně přetáčet do protisměru. Řidič Volvo tudíž neměl šanci se někam vyhnout či střetu zabránit. V protisměru mu také hlavně přijížděl i pan [příjmení] se svým vozidlem, který si již myslel, že se vozidla odrazí i do něj. Vše bylo tak rychlé, že ani on by neměl šanci na situaci již reagovat.“). Žalobce tedy pro své spekulace nemá sebemenší reálné podklady. Za této situace jsou i závěry žalobce ohledně spoluzavinění naprosto zavádějící a ničím nepodložené. Pokud jde o návrhy žalobce na provedení znaleckého posudku, pak tento návrh je za současné situace naprosto nadbytečný. Žalovaný má za to, že skutkový stav je prokázán naprosto dostatečně (žádný z dostupných důkazů nelze dovodit indicii, že by mělo dojít k pochybnostem o vině žalovaného za dopravní nehodu, a tím i ke vzniku odpovědnosti za škodu, resp. bezdůvodné obohacení). Žalovaný do spisu doložil znalecký posudek [číslo] ze dne 6. 8. 2020 Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru Doprava, s odvětvím Doprava Silniční a specializací Posuzování příčin dopravních nehod, který obsahuje znaleckou doložku ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř. a je nutné k němu přistupovat tak, jakoby šlo o znalecký posudek zadaný soudem. Nesouhlas žalovaného s posudkem neznamená automaticky potřebu zpracování nového znaleckého posudku. Stejně tak tvrzení žalobce, že„ zjištění znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] o tom, že řidič vozidla Škoda Fabia, [registrační značka] vytvořil pro žalovaného jako řidiče vozidla značky Volvo S60, [registrační značka] náhlou překážku, není v tomto znaleckém posudku náležitě odůvodněno“ postrádá reálný základ, znalecký posudek obsahuje podrobné odůvodnění a vysvětlení. Žalovaný má za to, že v tomto znaleckém posudku jsou závěry znalce odůvodněny, a to naprosto dostatečným způsobem. Žalovaný má také za to, že úřední záznam ze dne 27. 5. 2019, na který odkazuje žalobce, není významný, když údajné přiznání žalovaného bylo„ vynuceno“ správním úředníkem. Navíc toto„ vynucené“ doznání je v rozporu jak s výpovědí žalovaného dne 27. 5. 2019, tak i jeho prvotní výpovědí ze dne 29. 12. 2018, stejně tak jako i výpovědí ostatních účastníků dopravní nehody. Žalovaný pouze doplňuje, že výpověď o cca 2 sekundovém časovém úseku je pouze orientační, a je ovlivněna časovým odstupem a subjektivním prožíváním žalovaného. Žalovaný má za to, že všechny otázky, které žalobce v doplnění uvádí, jsou již zodpovězeny ve znaleckém posudku. Žalovaný doplnil dne 30. 7. 2021, že pokud jde o otázku popisu dopravní nehody, pak toto je ve znaleckém posudku Ing. P. [příjmení] uvedeno na č.l. 11, 12 (popis) a na č.l. 14 (odpověď na otázku [číslo]). Stejně tak na otázku žalobce [číslo] je uvedena ve znaleckém posudku na č.l.

14. Rovněž i odpověď na otázku žalobce [číslo] je taktéž uvedena ve znaleckém posudku, a to na v řešení v příloze [číslo] znaleckého posudku - vozidlo Volvo mohlo přijíždět rychlostí cca 80 km/h (k tomuto lze dodat, že pro přesné stanovení nejsou objektivní podklady, vycházet lze pouze z technicky přijatelných částí výpovědí účastníků. Dle znalce je uvedená hodnota technicky přijatelná. I odpověď na otázku žalobce [číslo] vyplývá ze znaleckého posudku, z příloh [číslo] až 6, a mají podklad v řešení nehodového a před nehodového děje. Otázka [číslo] je zcela spekulativní. Žalovaný dne 6. 10. 2021 doplnil, že žalobce cituje ze záznamu o podaném vysvětlení odpověď na spekulativní a nepřípustnou (kapciózní) otázku správního orgánu („ …proč došlo k nárazu do Škoda, pokud by bylo dodrženo ustanovení o bezpečné vzdálenosti za jedoucím vozidlem, tak k nehodě by nedošlo…“). Správní orgán vůbec nedisponoval nějakými údaji, podklady o tom, že nebyla či byla dodržena bezpečná vzdálenost.

3. Soud měl k dispozici spis Městského úřadu v Písku Odboru vnitřních věcí sp. zn. [číslo] konkrétní rozhodnutí č. j. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] a č. j. [spisová značka] [spisová značka] [číslo]. Z tohoto spisu provedl soud následující důkazy.

4. Z příkazu Městského úřadu v Písku Odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků č. j. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] ze 16. 5. 2019 soud zjistil, že toto rozhodnutí nabylo právní moci 29. 5. 2019 a bylo vykonatelné 29. 6. 2019, přičemž tímto rozhodnutím byl [titul] [jméno] [příjmení] uznán vinným, že zaviněním z nedbalosti se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu tím, že dne 14. 12. 2018 v 17:10 hodin v provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy [číslo] (12,988 km) v k. ú. obce Podolí I. okres [okres] řidič vozidla značky Škoda Fabia [registrační značka] jedoucí ve směru od obce Písek na obec Tábor v místě tříramenné křižovatky s místní komunikací ve směru k veřejnému tábořišti [příjmení] nepřizpůsobil po projetí mírné pravotočivé zatáčky za podolským mostem rychlost jízdy, situaci v provozu a svým schopnostem a přední části vozidla značky Škoda Fabia narazil do zadní části vozidla značky Toyota Previe [registrační značka], jehož řidič [jméno] [příjmení], narozen 2. 2. 1978 z důvodu odbočení na křižovatce vlevo zastavil vozidlo u středu vozovky a dával přednost v jízdě protijedoucím vozidlům. V důsledku uvedeného střetu se vozidlo značky Škoda Fabie odrazilo v pravém jízdním pruhu, kdy došlo k přetočení vozidla vlevo do jízdní dráhy za ním jedoucímu vozidlu značky Volvo S60 [registrační značka], řidič [celé jméno žalovaného], narozen 16. 6. 1995, který i přes usilovné brzdění nedokázal střetu zabránit a narazil pravou přední částí vozidla značky Volvo S60 do levé zadní části vozidla značky Škoda. Při dopravní nehodě došlo ke zranění řidiče vozidla značky Škoda a dále došlo k hmotné škodě na zúčastněných vozidlech v odhadované výši 340 000 Kč. Obviněný svým jednáním tedy porušil ustanovení § 4 písm. a zákona o silničním provozu, kdy v provozu na pozemních komunikací byl jako řidič vozidla účastník provozu povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní a své chování byl povinen přizpůsobit zejména povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikací, svým schopnostem a vlastnostem vozidla, dále obviněný porušil ustanovení § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu, dle kterého rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat, smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Obviněnému [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], se v souladu s ustanovením § [číslo], § 46 zák. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich podle § 125c odst. 5 písm. g) zák. o silničním provozu ukládá pokuta ve výši 1 500 Kč, uložená pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí oprávněnému [příjmení] [okres] [IČO], [příjmení] nám. 114, [PSČ].

5. Ze záznamu Městského úřadu v Písku Odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků ze dne 27. 5. 2019 č. j. [spisová značka] zn. [spisová značka] [číslo] je zřejmé, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], se k jednání, kterého se měl dopustit dne 14. 12. 2018 ve 17:10 hodin v v provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy [číslo] (12,988 km) v k. ú. obce Podolí I. okres [okres] řidič vozidla značky Volvo S60 [registrační značka] jedoucí ve směru od obce Písek na obec Tábor v místě tříramenné křižovatky s místní komunikací ve směru k veřejnému tábořišti [příjmení] neponechal za před ním jedoucím vozidlem značky Škoda Fabia [registrační značka] řidič [titul] [jméno] [příjmení] jedoucí ve směru od obce Písek na obec Tábor dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého odstavení vozidla, které jelo před ním a po projetí mírné pravotočivé zatáčky za podolským motem narazil přední částí vozidla značky Volvo do levé zadní části vozidla značky Škoda, se kterým [titul] [jméno] [příjmení] po té, co nepřizpůsobil rychlost jízdy situaci v provozu na pozemních komunikací a svým schopnostem přední částí vozidla značky Škoda Fabia narazil do zadní části vozidla značky Toyota Previe [registrační značka], jehož řidič [jméno] [příjmení], [datum narození], z důvodu odbočení na křižovatce zastavil vozidlo u středu vozovky a dával přednost v jízdě protijedoucím vozidlům, v důsledku uvedeného střetu se vozidlo značky Škoda Fabia odrazilo v pravém jízdním pruhu, kdy došlo k přetočení vozidla vlevo v pravém jízdním pruhu, pro který je podezřelý z toho, že uvedeným jednáním porušil ustanovení § 4 písm. a § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu, vyjádřil tak, že uvedl, že spis si prostudoval, považuje dobu za dostačující. Pokud je mu kladeno správním orgánem za vinu, že nedodržel za ním jedoucím vozidlem dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, pak uvádí, že vozidlo Škoda, které jelo před ním, jelo v dostatečné bezpečnostní vzdálenosti, když se mu začalo ztrácet v pravotočivé zatáčce za podolským mostem, kdy on v dané chvíli ví, že z podolského mostu před ním jedoucí vozidlo, tedy jeho řidič nějak nereagoval, nerozsvítila se mu vzadu brzdové světla ani nijak nevybočil či neudělal jediný úkon, kterým by se snažil odvrátit střetu s vozidlem Toyota, [celé jméno žalovaného] poté provozu viděl až vlastní náraz vozidla značky Škoda do vozidla Toyota, které se snažilo odbočit vlevo na [příjmení]. Hned poté, co si uvědomil, že došlo k nehodě před ním jedoucích vozidel, tak začal okamžitě brzdit, na dotaz správního orgánu uvedl, že silnice byla mokrá, teplota okolí byla dle jeho odhadů nějak lehce nad bodem mrazu, přesně neví, viditelnost byla snížená z důvodu noční doby, vozidlo Volvo i když bylo vybaveno systémem ABS, nedokázalo již zabrzdit a to i z důvodu, že na vozovce byly rozmetány zbytky plastů z předchozí nehody. Vzdálenost, kterou mělo před ním jedoucí vozidlo značky Škoda, byla dostatečná podle [celé jméno žalovaného] k tomu, aby mohl reagovat na nějakou situaci např. zabrzdit na komunikaci tak, aby nedošlo k nějaké újmě. K dotazu správního orgánu, proč tedy došlo k nárazu do vozidla značky Škoda, pokud by bylo dodrženo ustanovení o bezpečné vzdálenosti za jedoucím vozidlem, tak k nehodě nedošlo, zvláště pokud [celé jméno žalovaného] uvádí, že k nárazům do vozidla značky Škoda došlo k časovému odstupu cca 2 sekundy po první nehodě, tedy mezi vozidlem Škoda a vozidlem Toyota, uvedl [celé jméno žalovaného], že neví, asi nedodržel vzdálenost za vozidlem, protože povolenou rychlost v daném místě nepřekročil. Souhlasil tak se zaviněním přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit nedbalostním porušením ustanovením § 4 písm. a) § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu. Souhlasil s vyřízením přestupků formou příkazu na místě, tedy uložením pokuty ve výši 1 000 Kč.

6. Z rozhodnutí Městského úřadu v Písku, Odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků ze dne 30. 9. 2020 č. j. [spisová značka] zn. [spisová značka] [číslo] ze 30. 9. 2020, které nabylo právní moci dne 2. 10. 2020, bylo zjištěno, že přestupkové řízení vedené u zdejšího správního orgánu pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] bylo obnoveno v souladu s ustanovením § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu na základě žádosti o obnovu řízení podané dne 2. 9. 2020 obviněným [celé jméno žalovaného], [datum narození].

7. Rozhodnutím Městského úřadu v Písku, Odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků, [příjmení] nám. 114, [PSČ] [obec], č. j. [spisová značka] zn. [spisová značka] [číslo] ze 6. 10. 2020, které nabylo právní moci 6. 10. 2020, bylo rozhodnuto o zastavení řízení, kdy Městský úřad, Odbor vnitřních věcí – oddělení přestupků, jako správní orgán v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich zastavil řízení o přestupku vedené u zdejšího správního orgánu pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] proti fyzické osobě [celé jméno žalovaného], [datum narození], ve věci přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona [číslo] o provozu na pozemních komunikací a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit zaviněním z nedbalosti tím, že 14. 12. 2018 v 17:10 hodin v provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy [číslo] (12,988 km) v k. ú. obce Podolí I. okres [okres] řidič vozidla značky Volvo S60 [registrační značka] jedoucí ve směru od obce Písek na obec Tábor v místě tříramenné křižovatky a místní komunikace ve směru k veřejnému tábořišti [příjmení] neponechal za před ním jedoucím vozidlem značky Škoda Fabia [registrační značka] řidič [titul] [jméno] [příjmení] jedoucí ve směru od obce Písek na obec Tábor dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého odstavení vozidla, které jelo před ním a po projetí mírné pravotočivé zatáčky za podolským motem narazil přední částí vozidla značky Volvo do levé zadní části vozidla značky Škoda, se kterým [titul] [jméno] [příjmení] po té, co nepřizpůsobil rychlost jízdy situaci v provozu na pozemních komunikací a svým schopnostem přední částí vozidla značky Škoda Fabia narazil do zadní části vozidla značky Toyota Previe [registrační značka], jehož řidič [jméno] [příjmení], narozen 2. 2. 1978 z důvodu odbočení na křižovatce zastavil vozidlo u středu vozovky a dával přednost v jízdě protijedoucím vozidlům, v důsledku uvedeného střetu se vozidlo značky Škoda Fabia odrazilo v pravém jízdním pruhu, kdy došlo k přetočení vozidla vlevo v pravém jízdním pruhu. Obviněný měl svým jednáním porušit ustanovení § 4 písm. a) zákona o silničním provozu, kdy v provozu na pozemních komunikacích byl jako řidič vozidla účastník provozu povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní a své chování byl povinen přizpůsobit zejména povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a vlastnostem vozidla. Dále obviněný měl porušit ustanovení § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu, ve které ho řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním bezpečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce případně náhlé bezpečné rychlosti nebo náhlého stavu vozidla, které je ještě před ním. Odpovědnost za přestupek zanikla podle § 102 odst. 9 správního řádu, a na základě rozhodnutí o obnově řízení se ruší rozhodnutí příkaz na místě příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou série [spisová značka] č. [zkratka] [číslo] na částku 1 000 Kč vydaný dne 27. 5. 2019. Účinky tohoto nového rozhodnutí nastávají ode dne 27. 5. 2019. Správní orgán však nové důkazy nemohl provádět.

8. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 8. 2020 je patrný závěr, že příčinou vzniku dopravní nehody je reakční doba řidiče Škoda, která byl delší než obvyklá z důvodů jiných než technických a nárazem do odbočujícího vozidla vlevo vytvořil náhlou překážku vozidlu Volvo. Na základě detailní analýzy posouzení možnosti zabránit nehodovému ději je zřejmé, že vznik a průběh nehodového děje byl způsoben tím, že řidič automobilu Škoda včas nereagoval na odbočující vozidlo Toyota a nárazem do vozidla Toyota a následným pohybem po střetu vytvořil překážku náhlou řidiči vozidla Volvo, které poté do vozidla Škoda narazilo. Z analýzy předstřetového děje vyplývá, že pokud by včas reagoval řidič vozidla tov. zn. Škoda na odbočující vozidlo tov. zn. Toyota, pak by nedošlo k nárazu do vozidla tov. zn. Toyota a v návaznosti na to by nedošlo k výraznému zkrácení vzdálenosti mezi vozidlem tov. zn. Škoda a přijíždějícím vozidlem tov. zn. Volvo, což by zabránilo vzniku konfliktní situace těchto vozidel.

9. Ze záznamu o jednání ze dne 20. 9. 2017 je patrné, že s [titul] [jméno] [příjmení] byl sepsán k pojistné smlouvě [číslo] vozidla tov. zn. Škoda Fabia Combi, rok výroby 2009 a z návrhu pojistné smlouvy je zřejmé, že byl učiněn [titul] [jméno] [příjmení] k pojistné smlouvě [číslo] vozidla tov. zn. Škoda Fabia Combi, rok výroby 2009, [registrační značka], a to dne 17. 8. 2017.

10. Z Relace Policie ČR o dopravní nehodě ze dne 14. 12. 2018 je patrný průběh nehodového děje dne 14. 12. 2018, z něhož vyplývá mj., že dopravní nehodu způsobil nepřizpůsobením rychlosti [titul] [jméno] [příjmení], když žalovaný jako řidič vozidla tov. zn. Volvo S60 nedokázal i přes intenzivní brždění střetu s vozidlem tov. zn. Škoda Fabia zabránit. Na všech zúčastněných vozidlech vznikla hmotná škoda (2 x 90 000 Kč a na autě Volvo 160 000 Kč). Podle Policie ČR: Dne 14. 12. 2018 v 17:10 hodin řídil řidič [titul] [jméno] [příjmení] osobní automobil Škoda Fabia [registrační značka] po silnici I/29 ve směru od [obec] na [obec]. V místě za podolským mostem na tříramenné křižovatce odbočky na [příjmení] nepřizpůsobil po projetí mírné pravotočivé zatáčky za podolským mostem rychlost svého vozidla svým schopnostem, stavu komunikace a situaci provozu. V důsledku tohoto jednání nestačil následně včas reagovat na vozidlo značky Toyota Previa [registrační značka], se kterým v uvedených místech zastavil ve středu vozovky řidič [příjmení] [jméno], narozen 2. 2. 1978, který zde hodlal odbočit dále vlevo k chatové oblasti [příjmení] a dával zde přednost protijedoucímu vozidlu. Následně narazil řidič [titul] [jméno] [příjmení] se svým vozidlem přední části vozidla značky Škoda Fabia [registrační značka] do zadní části osobního automobilu Toyota Previa [registrační značka] v důsledku tohoto střetu se svým vozidlem odrazil ve svém jízdním pruhu a přetočil se svým vozidlem vlevo svou přední částí dále do jízdní dráhy za ním jedoucímu osobnímu automobilu Volvo S60 [registrační značka] jeho řidič žalovaný nedokázal již ani přes silné brždění střetu zabránit a došlo ke střetu pravou přední části osobního automobilu Volvo S60 [registrační značka] s levou zadní částí osobního automobilu Škoda Fabia [registrační značka]. V relaci Policie ČR o dopravní nehodě ze dne 14. 12. 2018 byl jako podezřelý zavinění dopravní nehody označen [titul] [jméno] [příjmení] jako řidič osobního automobilu Škoda Fabia [registrační značka] s tím, že žalovaného jako řidiče osobního automobilu Volvo S60 [registrační značka] Policie ČR za podezřelého za vzniku dopravní nehody neoznačila.

11. Z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 7. 1. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] uhradila dne 9. 1. 2019 ze smlouvy se žalobcem pojistné plnění k pojistné události [číslo] ze dne 14. 12. 2018 ve výši 162 700 Kč na úhradu škody na vozidle [registrační značka].

12. Z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 15. 1. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] uhradila dne 15. 1. 2019 ze smlouvy se žalobcem pojistné plnění k pojistné události [číslo] ze dne 14. 12. 2018 ve výši 16 208 Kč na úhradu škody v podobě půjčovného na vozidle [registrační značka].

13. Ze žádostí o vrácení pojistného plnění ze dne 9. 10. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného o vrácení částek 162 700 Kč a 16 208 Kč, a to do 8. 11. 2019, neboť se prokázalo, že žalovaný není poškozeným, ale viníkem dopravní nehody, v důsledku které došlo ke vzniku škody na vozidle [registrační značka] a k vyplacení pojistného plnění žalobcem z povinného ručení k vozidlu [registrační značka].

14. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 3. 2020 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 178 908 Kč do 6. 4. 2020, jinak se bude svého nároku domáhat soudní cestou.

15. Z komunikace mezi žalobcem a žalovaným v období od 9. 10. 2019 do 11. 6. 2020 soud zjistil, že 7. 11. 2019 reagoval žalovaný na výzvu k zaplacení částky 178 908 Kč tak, že se považuje za poškozeného a není mu známo, že by se doznal k zavinění dopravní nehody a zaplatil pokutu. Dopisem ze dne 3. 4. 2020 právní zástupce žalovaného informoval žalobce, že žalovaný nezavinil dopravní nehodu dne 14. 12. 2018, jediným viníkem je [titul] [jméno] [příjmení], když o účasti žalovaného na nehodě je uvedeno v přestupkovém spise pouze, že„ ...i přes usilovné brždění nedokázal střetu zabránit...“, přičemž žalovaný odkázal s případným nárokem žalobce na pojišťovnu žalovaného tj. [právnická osoba] Žalobce žalovaného dne 5. 5. 2020 opakovaně vyzval k vrácení částky 178 908 Kč žalovaným popř. [právnická osoba] s tím, že žalovaný se doznal k nedodržení bezpečné vzdálenosti od vozidla [titul] [jméno] [příjmení] a souhlasil s uložením pokuty, kterou uhradil. Žalovaný prostřednictvím právního zástupce sdělil žalobci, že závěry správního orgánu neodpovídají skutkovým zjištěním ze spisu, že žalovaný odmítá vinu a nevyjadřoval se zkušeně, proto žalovaný opatřuje znalecký posudek k prokázání toho, že nezavinil dopravní nehodu. Žalobce odpověděl žalovanému dne 5. 5. 2020, že trvá na svém nároku, neboť [titul] [jméno] [příjmení] zavinil střet s vozidlem tov. zn. Toyota Previa žalovaný, avšak nikoliv střetu s vozidlem žalovaného, a opakovaně žalovaného vyzval k zaplacení částky 178 908 Kč.

16. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [titul] [jméno] [příjmení] ze 17. 12. 2018 soud zjistil, že jel dne 14. 12. 2018 vozidlem Škoda Fabia, které bylo v dobrém stavu a došlo k dopravní nehodě, když vozidlo, do kterého narazil, vůbec neviděl, tzn., že buď nemělo rozsvícená světla, nebo stálo, přičemž připustil mikrospánek. Následně narazilo do jím řízeného vozidla další auto, možná dvě. Řidič utrpěl zranění pravé nohy – vykloubení palce. Jel rychlostí cca 70 km/h.

17. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] z 29. 12. 2018 soud zjistil, že tento jel spolu se [jméno] [příjmení] a jejich dvěma dětmi na chatu a když chtěl odbočit vlevo, měl řádně rozsvícená potkávací světla a signalizoval levou směrovkou odbočování, narazilo do jeho vozidla v plné reakci vozidlo Škoda Fabia. Řidič se snažil střetu zabránit tím, že se rozjel, ale vozidlo bylo nárazem auta Škoda Fabia odraženo vpřed a trochu vpravo a auto druhé se začalo přetáčet a narazilo do něj další vozidlo. Řidič vozidla Škoda Fabia si stěžoval na pravou nohu, zraněně nepůsobil, ale zmateně ano. Dva muži z dalšího vozidla byli nezraněni stejně jako řidič a jeho rodina. [příjmení] dle řidiče a svědka, který jel v protisměru, zavinil řidič auta Škoda Fabia, který již před střetem nejel standardně, oslňoval mj. ostatní vozidla dálkovými světly, a auto jedoucí za ním nemělo šanci na jeho odražení nijak zareagovat a zabránit střetu. Řidiči byla způsobena na vozidle Toyota škoda cca 90 000 Kč.

18. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] z 29. 12. 2018 soud zjistil, že tento řídil své vozidlo jedoucí v protisměru z kopce od [obec] a celou situaci viděl. Vozidlo Toyota stálo v pravém jízdním pruhu, mělo zapnutá potkávací světla a levou směrovku, před střetem se dalo mírně do pohybu a vzápětí do něj narazilo rychlostí cca 70 km/h vozidlo Škoda Fabia, které předtím nijak nereagovalo, nebrzdilo, nesnažilo se strhnout řízení či zabránit střetu. Za vozidlem Škoda Fabia jelo vozidlo Volvo v bezpečné vzdálenosti asi dvou délek, jemuž se do jízdní dráhy odrazilo zpět a začalo se částečně odrážet vozidlo Škoda Fabia a řidič Volva neměl šanci se nikam vyhnout či střetu zabránit. Nikdo se nejevil jako zraněný. Jediným viníkem je řidič [příjmení] [jméno].

19. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] z 29. 12. 2018 soud zjistil, že tato s partnerem a dětmi jeli na chatu, po cestě je oslňoval řidič [příjmení] [jméno], který pak následně poté, co chtěli odbočit vlevo, do jejich vozidla narazil, odrazil je směrem dopředu, a sám se přetočil, čímž zavinil střet s vozidlem Volvo. Nikomu ze zúčastněných se nic nestalo.

20. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [celé jméno žalovaného] st. z 29. 12. 2018 soud zjistil, že jako spolujezdec ve vozidle Volvo sledoval provoz a řidič [celé jméno žalovaného] ml. dodržoval bezpečnou vzdálenost a jel rychlostí cca 80km/h. Došlo však nárazem škody [jméno] do auta Toyota, jež chtělo odbočit vlevo, k nehodě, na kterou řidič [příjmení] [jméno] nereagoval, nebrzdil, nesnažil se vyhnout. Řidič Volva brzdil, ale nárazu již nezabránil. Nikdo z vozidel Volvo a Toyota nebyl zraněn, na zranění si nestěžoval ani řidič vozidla Škoda Fabia, ale působil zmateně a tvrdil, že Toyota nesvítila, což svědek vylučuje, když viděl, že světla Toyoty svítila. Viníkem nehody je jednoznačně řidič [příjmení] [jméno], střetu vozidel nebylo možné ze strany ostatních vozidel zabránit.

21. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [celé jméno žalovaného] z 29. 12. 2018 soud zjistil, že cestoval vozidlem Volvo se svým otcem jako spolujezdcem, a když projel pravotočivou zatáčku za mostem, došlo před ním k nehodě, když řidič [příjmení] [jméno] na vozidlo Toyota, jedoucí před ním, čekající na odbočení vlevo, nijak nereagoval. Řidič Volva jel rychlostí cca70-80 km/h a začal silně brzdit, ale nepodařilo se mu strhnout řízení vlevo, kde byla protijedoucí auta, a narazil do vozidla Škoda Fabia. Pasažérům vozidel Toyota a Volvo se nic nestalo, řidiči [příjmení] [jméno] pomohli z vozidla, ten si na zranění nestěžoval, ale působil zmateně a tvrdil, že vozidlo Toyota nesvítilo, což řidič vylučuje, neboť viděl zadní světla i levou směrovku Toyoty. Ani řidič Toyoty ani řidič Volva nemohli střetu nijak zabránit. Hmotná škoda na vozidle Toyota vznikla.

22. Z protokolu o dopravní nehodě ze dne 14. 12. 2018 [číslo jednací] spolu s plánkem dopravní nehody fotodokumentací soud mj. zjistil, že v době dopravní nehody byla tma, bez umělého osvětlení, viditelnost nebyla nijak snížena povětrnostními podmínkami, bylo jasno, mokro, teplota kolem 3 st. Celsia, bez veřejného osvětlení.

23. Z doplnění znaleckého posudku č. D 52/20 z 21. 9. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], kterému bylo uloženo zodpovědět otázky 1. až 11.:„ 1. Popište průběh dopravní nehody?

2. Uveďte příčinu vzniku dopravní nehody?

3. Kolik činila počáteční rychlost vozidla značky Volvo S60 [registrační značka] před vznikem dopravní nehody?

4. V jaké počáteční vzdálenosti se nacházelo vozidlo značky Volvo S60 [registrační značka] od místa střetu s vozidlem značky Škoda Fabia [registrační značka], v okamžiku, kdy řidič vozidla značky Volvo S60 [registrační značka] mohl poprvé vidět, že před ním jedoucí vozidlo značky Škoda Fabia [registrační značka] narazilo nebo narazí do před ním jedoucího vozidla značky Toyota Previa [registrační značka]

5. Kolik sekund uplynulo mezi okamžikem, kdy řidič vozidla značky Volvo S60 [registrační značka] mohl poprvé vidět, že před ním jedoucí vozidlo značky Škoda Fabia [registrační značka], narazilo nebo narazí do před ním jedoucího vozidla značky Toyota Previa [registrační značka] a střetem mezi vozidlem značky Volvo S60 [registrační značka] a Škoda Fabia [registrační značka]

6. V jaké rychlosti narazilo vozidlo značky Volvo S60 [registrační značka] do vozidla značky Škoda Fabia [registrační značka]

7. Jakou počáteční rychlostí by se muselo vozidlo značky Volvo S60, [registrační značka] pohybovat, aby jeho řidič stihl zastavit vozidlo před vozidlem značky Škoda Fabia, [registrační značka]

8. V jaké počáteční vzdálenosti by muselo být vozidlo značky Volvo S60, [registrační značka] od vozidla značky Škoda Fabia, [registrační značka] pohybovat, aby jeho řidič stihl zastavit vozidlo před vozidlem značky Škoda Fabia, [registrační značka]

9. V jaké vzdálenosti se žalovaný se svým vozidlem Volvo průběžně pohyboval za vozidlem Škoda od vyjetí z [příjmení] tunelu do okamžiku, kdy narazil do vozidla značky Škoda 10. Jakou rychlostí se pohybovalo vozidlo Volvo od vyjetí z [příjmení] tunelu do okamžiku, kdy narazil do vozidla značky Škoda 11. Na jako vzdálenost žalovaný jako řidič vozidla Volvo průběžně viděl před ním jedoucí vozidlo Škoda od vyjetí z [příjmení] tunelu do okamžiku, kdy narazil do vozidla značky Škoda“ je zřejmé, že znalec vycházel ze svědeckých výslechů a výslechů účastníků, z nichž přijatelnými byly výpovědi [titul] M. [příjmení], M. [celé jméno žalovaného] st., M. [celé jméno žalovaného] ml., S. [příjmení] a T. [příjmení], a nepřijatelnou výpověď M. [příjmení]. Průběh nehodového děje popsal znalec na základě zpětného odvíjení děje z místa nehodového děje. [obec] vzniku nehodového děje byla z technického hlediska v reakci řidiče automobilu Škoda Fabia na odbočující automobil Toyota Previa a následné vytvoření překážky náhlé vozidlu Volvo S60. Automobil Volvo S60 mohl přijíždět do místa nehodového děje rychlostí 80 km/h, reakcí na vznikající situaci snížil rychlost na 47,5 km/h a v této rychlosti narazil do automobilu Škoda Fabia. Možnost určení, kdy řidič automobilu Volvo S60 mohl poprvé spatřit spíš si uvědomit, že automobil Škoda Fabia narazí do automobilu Toyota Previa nelze objektivně stanovit. Jediný jistý výhled řidiče vozidla Volvo S60 byl na vozidlo Škoda Fabia. Pokud byla první možnost registrovat řidičem automobilu Volvo S60 vznik nebezpečné situace v okamžiku nárazu vozidla Škoda Fabia do vozidla Toyota Previa, pak je výše uvedeným popisem před nehodového děje doloženo, že řidič automobilu Volvo S60 reagoval ještě dříve, než narazil automobil Škoda Fabia a automobilu Toyota Previa, nebo reagoval s kratší reakční dobou než je průměrná obvyklá hodnota tj. 1,0 s . Od nárazu vozidla Škoda Fabia do vozidla Toyota Previa do okamžiku nárazu automobilu Volvo S60 do automobilu Škoda Fabia mohlo proběhnout cca 1,3 s . [příjmení] vozidla Volvo S60 v okamžiku, kdy řidič vyhodnotil vzniklou situaci, je analyzována výše tj. vzdálenost vozidla Volvo od vozu Škoda byla před nárazem vozidla Škoda do automobilu Toyota 17 m a v okamžiku nárazu vozidla Škoda do automobilu Toyota byla tato vzdálenost, kdy mohl začít s bržděním žalovaný, 10 m. Automobil Volvo S60 narazil do levého boku vozidla Škoda Fabia čelně v rychlosti 47,5 km/h +/- 10% (42,8 až 52,3 km/h). Řidič vozidla Volvo S60 by se musel pohybovat rychlostí cca 39 km/h, aby zastavil asi 1 m před bokem vozidla Škoda Fabia. Při rychlosti vozidla Volvo S60 80km/h by se toto zastavilo na dráze cca 65 m. Předstřetový děj není objektivně doložen, proto nelze určit průběžnou vzdálenost ani rychlost vozidla Volvo S60 od vyjetí z [příjmení] mostu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda Fabia. Vozidla nejela [příjmení]„ tunelem“. Nelze bez objektivních podkladů určit, na jakou vzdálenost žalovaný tj. řidič vozidla Volvo S60 průběžně viděl před ním jedoucí vozidlo Škoda Fabia od vyjetí z [příjmení]„ tunelu“ do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda Fabia.

24. Znalec doplnil své závěry k vyjádření žalovaného ze dne 27. 5. 2019, ve kterém žalovaný mj. uvádí, že: - za vozidlem Škoda jel žalovaný se svým vozidlem Volvo v dostatečné vzdálenosti s tím, že když se mu začalo ztrácet v pravotočivé zatáčce za [příjmení] mostem, tak žalovaný v dané chvíli vyjížděl z [příjmení] mostu, dále - po té, co žalovaný uviděl náraz vozidla Volvo do vozidla Toyota, začal žalovaný okamžitě brzdit, dále - silnice byla mokrá, teplota lehce nad bodem mrazu, viditelnost byla snížena z důvodu noční doby a - ke střetu mezi vozidlem žalovaného a vozidlem Škoda, došlo cca za dvě sekundy od střetu mezi vozidlem Škoda a vozidlem Toyota, a dále k otázkám žalobce [číslo] až 11. při jednání dne 7. 10. 2021 tak, že nejprve odkázal na své závěry ve znaleckém posudku a doplnil, že podmínky v místě nehody zkoumal na místě, má za to, že výhledové možnosti po vyjetí do kopce z výjezdu z [příjmení] mostu po projetí pravotočivé zatáčky nejsou příliš dobré, takže nelze říci, zda řidič vozidla Volvo mohl vidět odbočující vozidlo Toyota či nikoliv, protože není prokázána rychlost vozidla Volvo ani vozidla Škoda ani vzájemná vzdálenost mezi nimi, a tudíž nelze jednoznačně říci, zda a do jaké míry tvořilo vozidlo Škoda překážku ve výhledu pro vozidlo Volvo. Navíc vozidlo Toyota nestálo u středu vozovky, ale najíždělo blíže k pravému okraji, a žalovaný reagoval brzděním v době cca 1,3 – 1,5 sekund před střetem s vozidlem Škoda, když obvyklá doba reakce je 1 sekunda. Znalec posuzoval nehodový děj podle listin a zjištění podmínek v místě dopravní nehody s tím, že objektivně zjistitelným faktem bylo pouze místo střetu. Zpětným odvíjením přednehodového děje znalec posuzoval technickou přijatelnost jednotlivých tvrzení účastníků nehody a svědků, když za časové období, v němž lze s určitou mírou pravděpodobnosti zjistit průběh před nehodového děje, lze považovat 3 sekundy, delší doba již umožňuje pouze spekulativní závěry. Znalec uvedl, že rozsah bezpečné vzdálenosti nelze obecně stanovit, lze vždy pouze posoudit konkrétní okolnosti předstřetového děje a konkrétní možnosti účastníků nehody zabránit střetu včetně odhadu konkrétní bezpečné vzdálenosti. V daném případě dle znalce, lze považovat za technicky přijatelnou rychlost vozidla Volvo 80 km/h po výjezdu z pravotočivé zatáčky tj. cca 3 s před střetem, kterou uváděl ve své výpovědi, přičemž mu nelze klást k tíži, že nepředpokládal, že vozidlo jedoucí před ním tj. Škoda zastaví v důsledku střetu s jiným vozidlem tj. okamžitě a změní svou polohu nepředvídatelným způsobem, když navíc v protisměru jela další vozidla. Pokud by totiž vozidlo Škoda brzdilo, pak by doba pro reakci žalovaného byla delší a současně i vzdálenost mezi těmito vozidly Škoda a Volvo byla delší, což by mělo vliv na průběh nehodového děje. Znalec uvedl, že obecně odhad vzdálenosti od dalších vozidel v průběhu jízdy konkrétního řidiče neodpovídá skutečnosti, neboť záleží na rychlosti obou vozidel a řadě dalších faktorů, která její vnímání řidičem ovlivňuje, navíc řidič se vždy řídí především jednáním řidiče vozidla jedoucím bezprostředně před ním. Povětrnostní podmínky znalec označil za obtížně napodobitelné a skutečnost, že by vozidlo Volvo po výjezdu z [příjmení] mostu vidělo vozidlo Škoda v pravotočivé zatáčce, označil za nereálné kvůli vzdálenosti, avšak jde již o spekulaci, protože jde o dobu delší než 3 sekundy, kdy lze s určitou mírou pravděpodobnosti zjistit průběh přednehodového děje. Z výše uvedených důvodů nebylo možné odpověď na dotazy [číslo] a 11. žalobce, neboť jde o situaci předcházející střetu vozidel tj. po výjezdu z [příjmení] mostu, ale časově natolik vzdálenou střetu vozidel, že nelze zrekonstruovat průběh jízdy jednotlivých vozidel před střetem, jejich vzájemnou vzdálenost, změny rychlosti apod. Za technicky přijatelnou tak považoval znalec rychlost vozidla žalovaného 80 km/h.

25. Soud pro nadbytečnost zamítl stranami další navržené důkazy, zejména revizní znalecký posudek, neboť znalecké závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] považoval za přesvědčivé, jak bude odůvodněno níže.

26. Z provedeného dokazování soud dovodil následující skutkový stav. Dne 14. 12. 2018 došlo k dopravní nehodě, jejímiž účastníky bylo vozidlo Škoda řízení [titul] [jméno] [příjmení], vozidlo Toyota řízené [jméno] [příjmení] a vozidlo Volvo řízené žalovaným, jejíž průběh byl popsán v relaci Policie ČR ze dne 14. 12. 2018 a v protokolu o dopravní nehodě a z fotodokumentace následovně: Dne 14. 12. 2018 v 17:10 hodin řídil řidič [titul] [jméno] [příjmení] osobní automobil Škoda Fabia [registrační značka] po silnici I/29 ve směru od [obec] na [obec]. V místě za podolským mostem na tříramenné křižovatce odbočky na [příjmení] nepřizpůsobil po projetí mírné pravotočivé zatáčky za podolským mostem rychlost svého vozidla svým schopnostem, stavu komunikace a situaci provozu. V důsledku tohoto jednání nestačil následně včas reagovat na vozidlo značky Toyota Previa [registrační značka], se kterým v uvedených místech zastavil ve středu vozovky řidič [příjmení] [jméno], narozen 2. 2. 1978, který zde hodlal odbočit dále vlevo k chatové oblasti [příjmení] a dával zde přednost protijedoucímu vozidlu. Následně narazil řidič [titul] [jméno] [příjmení] se svým vozidlem přední části vozidla značky Škoda Fabia [registrační značka] do zadní části osobního automobilu Toyota Previa [registrační značka] v důsledku tohoto střetu se svým vozidlem odrazil ve svém jízdním pruhu a přetočil se svým vozidlem vlevo svou přední částí dále do jízdní dráhy za ním jedoucímu osobnímu automobilu Volvo S60 [registrační značka] jeho řidič žalovaný nedokázal již ani přes silné brždění střetu zabránit a došlo ke střetu pravou přední části osobního automobilu Volvo S60 [registrační značka] s levou zadní částí osobního automobilu Škoda Fabia [registrační značka] (odst. [číslo] a [číslo] odůvodnění shora). Průběh střetu potvrzují i výpovědi svědků a účastníků nehody [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] st. a [celé jméno žalovaného] (odst. [číslo], 17., 18., 19., 20. a 21.) [titul] [jméno] [příjmení] v rámci přestupkového řízení vedeného u Městského úřadu v Písku, Odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků, pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] ([číslo]) (odst. 3. odůvodnění shora), byl uznán vinným příkazem ze dne 16. 5. 2019 za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, když porušil § 4 písm. a) zák. o silničním provozu, kdy v provozu na pozemních komunikací byl jako řidič vozidla účastník provozu povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní a své chování byl povinen přizpůsobit zejména povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikací, svým schopnostem a vlastnostem vozidla, dále obviněný porušil ustanovení § 18 odst. 1 zák. o silničním provozu, dle kterého rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat, smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalovaný následně dne 27. 5. 2019 souhlasil se zaviněním přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zák. o silničním provozu, kterého se měl dopustit nedbalostním porušením ustanovením § 4 písm. a), § 19 odst. 1 zák. o silničním provozu, a souhlasil s vyřízením přestupků formou příkazu na místě, tedy uložením pokuty ve výši 1 000 Kč (odst. [číslo] odůvodnění shora), přičemž rozhodnutím ze dne 30. 9. 2020 bylo řízení o přestupku proti žalovanému obnoveno a dne 6. 10. 2020 bylo řízení zastaveno s tím, že odpovědnost za přestupek zanikla podle § 102 odst. 9 správního řádu, a na základě rozhodnutí o obnově řízení bylo zrušeno rozhodnutí - příkaz na místě - příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou série [spisová značka] č. B [číslo] na částku 1 000 Kč vydaný dne 27. 5. 2019, když správní orgán nové důkazy nemohl provádět (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalobce na základě pojistné smlouvy uzavřené dne 17. 8. 2017 s [titul] [jméno] [příjmení] (odst. [číslo] odůvodnění shora) vyplatil žalovanému jako poškozenému částku ve výši 162 700 Kč dne 7. 1. 2019 a částku 16 208 Kč dne 15. 1. 2019 za půjčovné (odst. [číslo] a [číslo] odůvodnění shora). Žalobce se následně výzvou ze dne 9. 10. 2019 domáhal vrácení částky uhrazené na pojistném plnění po žalovaném (odst. [číslo] odůvodnění shora), která však nebyla úspěšná, jak je zřejmé z komunikace účastníků (odst. [číslo] odůvodnění shora), proto žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne 6. 3. 2020 (odst. [číslo] odůvodnění shora). Znalec v posudku [číslo] ze dne 6. 8. 2020 učinil závěr, že příčinou vzniku dopravní nehody je reakční doba řidiče vozidla Škoda, která byl delší než obvyklá z důvodů jiných než technických a nárazem do odbočujícího vozidla vlevo vytvořil náhlou překážku vozidlu Volvo. Na základě detailní analýzy posouzení možnosti zabránit nehodovému ději je zřejmé, že vznik a průběh nehodového děje byl způsoben tím, že řidič automobilu Škoda včas nereagoval na odbočující vozidlo Toyota a nárazem do vozidla Toyota a následným pohybem po střetu vytvořil překážku náhlou řidiči vozidla Volvo, které poté do vozidla Škoda narazilo. Z analýzy předstřetového děje vyplývá, že pokud by včas reagoval řidič vozidla tov. zn. Škoda na odbočující vozidlo tov. zn. Toyota, pak by nedošlo k nárazu do vozidla tov. zn. Toyota a v návaznosti na to by nedošlo k výraznému zkrácení vzdálenosti mezi vozidlem tov. zn. Škoda a přijíždějícím vozidlem tov. zn. Volvo, což by zabránilo vzniku konfliktní situace těchto vozidel (odst. [číslo] odůvodnění shora). V doplnění svého posudku ze dne 21. 9. 2021 (odst. [číslo] odůvodnění shora) mj. uvedl, že vycházel ze svědeckých výslechů a výslechů účastníků, z nichž přijatelnými byly výpovědi [titul] M. [příjmení], M. [celé jméno žalovaného] st., M. [celé jméno žalovaného] ml., S. [příjmení] a T. [příjmení], a nepřijatelnou výpověď M. Šebesty. [obec] vzniku nehodového děje byla z technického hlediska v reakci řidiče automobilu Škoda na odbočující automobil Toyota a následné vytvoření překážky náhlé vozidlu Volvo. Automobil Volvo mohl přijíždět do místa nehodového děje rychlostí 80 km/h, reakcí na vznikající situaci snížil rychlost na 47,5 km/h a v této rychlosti narazil do automobilu Škoda. Možnost určení, kdy řidič automobilu Volvo mohl poprvé spatřit, spíš si uvědomit, že automobil Škoda narazí do automobilu Toyota nelze objektivně stanovit. Jediný jistý výhled řidiče vozidla Volvo byl na vozidlo Škoda. Pokud byla první možnost registrovat řidičem automobilu Volvo vznik nebezpečné situace v okamžiku nárazu vozidla Škoda do vozidla Toyota, pak je výše uvedeným popisem přednehodového děje doloženo, že řidič automobilu Volvo reagoval ještě dříve, než narazil automobil Škoda a automobilu Toyota, nebo reagoval s kratší reakční dobou než je průměrná obvyklá hodnota tj. 1,0 s . Od nárazu vozidla Škoda do vozidla Toyota do okamžiku nárazu automobilu Volvo do automobilu Škoda mohlo proběhnout cca 1,3 s . [příjmení] vozidla Volvo v okamžiku, kdy řidič vyhodnotil vzniklou situaci, tj. vzdálenost vozidla Volvo od vozidla Škoda byla před nárazem vozidla Škoda do automobilu Toyota 17 m a v okamžiku nárazu vozidla Škoda do automobilu Toyota tato vzdálenost, kdy mohl začít s bržděním žalovaný, 10 m. Automobil Volvo narazil do levého boku vozidla Škoda čelně v rychlosti 47,5 km/h +/- 10% (42,8 až 52,3 km/h). Řidič vozidla Volvo by se musel pohybovat rychlostí cca 39 km/h, aby zastavil asi 1 m před bokem vozidla Škoda. Při rychlosti vozidla Volvo 80 km/h by se toto zastavilo na dráze cca 65 m. Předstřetový děj není objektivně doložen, proto nelze určit průběžnou vzdálenost ani rychlost vozidla Volvo od vyjetí z [příjmení] mostu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda. Nelze bez objektivních podkladů určit, na jakou vzdálenost žalovaný tj. řidič vozidla Volvo průběžně viděl před ním jedoucí vozidlo Škoda od vyjetí z [příjmení] mostu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda. Znalec doplnil při jednání dne 7. 10. 2021, že posuzoval nehodový děj podle listin a zjištění podmínek v místě dopravní nehody s tím, že objektivně zjistitelným faktem bylo pouze místo střetu. Zpětným odvíjením přednehodového děje znalec posuzoval technickou přijatelnost jednotlivých tvrzení účastníků nehody a svědků, když za časové období, v němž lze s určitou mírou pravděpodobnosti zjistit průběh před nehodového děje, lze považovat 3 sekundy, delší doba již umožňuje pouze spekulativní závěry, proto nemohl odpovědět na otázky žalobce [číslo] až 11. týkající se předstřetového děje (po vyjetí z [příjmení] mostu) vzdáleného od doby střetu více než 3 sekundy. Znalec uvedl, že rozsah bezpečné vzdálenosti nelze obecně stanovit, lze vždy pouze posoudit konkrétní okolnosti předstřetového děje a konkrétní možnosti účastníků nehody zabránit střetu včetně odhadu konkrétní bezpečné vzdálenosti. V daném případě dle znalce lze považovat za technicky přijatelnou rychlost vozidla Volvo po výjezdu z pravotočivé zatáčky, tj. cca 3 sekundy před střetem, 80 km/h, kterou uváděl ve své výpovědi, přičemž mu nelze klást k tíži, že nepředpokládal, že vozidlo jedoucí před ním, tj. Škoda, zastaví v důsledku střetu s jiným vozidlem, tzn. okamžitě, a změní svou polohu nepředvídatelným způsobem, když navíc v protisměru jela další vozidla.

27. Podle § 2932 o. z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

28. Podle § 4 zák. č. 361/2000 Sb. v platném znění při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu, b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, c) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. Podle § 19 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. v platném znění řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

29. Soud na základě zjištěného skutkového stavu popsaného v odst. [číslo] odůvodnění shora dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná, neboť nebylo prokázáno, že by na straně žalovaného vznikl neoprávněný majetkový prospěch tj. bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a § 2932 o. z. v neprospěch žalobce. Dle názoru soudu žalobce oprávněně uhradil pojistné plnění ve výši 178 908 Kč žalovanému jako poškozenému, neboť soud po posouzení okolností vzniku škody jako předběžné otázky má za to, že odpovědnost za škodu způsobenou žalovanému na vozidle Volvo v důsledku dopravní nehody ze dne 14. 12. 2018 nese ve smyslu ustanovení § 2932 o. z. ze 100 % [titul] [jméno] [příjmení]. Soud považoval závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] za přesvědčivé, a má za to, že v případě nehody ze dne 14. 12. 2018 šlo o jeden skutkový děj, nikoliv o dvě různé dopravní nehody, a to s ohledem na bezprostřední časovou souvislost nárazu vozidla Škoda do vozidla Toyota a následně vozidla Volvo do vozidla Škoda. Příčinou dopravní nehody bylo jednoznačně jednání [titul] [jméno] [příjmení], avšak ve vztahu ke vzniku škody je třeba ve vztahu k vozidlu Toyota a k vozidlu Volvo učinit samostatné posouzení příčin, bez nichž by ke škodě na těchto vozidlech ve smyslu § 2894 a násl. o. z., a to především § 2910 o. z. a § 2927 o. z. nedošlo. Pokud jde o vozidlo Toyota, je 100 % příčinou vzniku škody na tomto vozidle jednání [titul] [jméno] [příjmení]. Pokud jde o vozidlo Volvo, pak příčinou vzniku škody na tomto vozidle bylo rovněž jednání [titul] [jméno] [příjmení], když soud z provedených důkazů učinil závěr, že k posouzení všech okolností nedodržení bezpečné vzdálenosti vozidla Volvo od auta jedoucího před ním tj. vozidla Škoda jednak není možné zajistit objektivní podklady a nelze tak určit, na jakou vzdálenost žalovaný tj. řidič vozidla Volvo průběžně viděl před ním jedoucí vozidlo Škoda od vyjetí z [příjmení] mostu do okamžiku, kdy narazil do vozidla Škoda (otázky [číslo] až 11. žalobce), ale především, pokud by rychlost vozidla žalovaného tj. zn. Volvo musela být podle znalce 39 km/h, aby zastavil před vozidlem Škoda, a povětrnostní podmínky nebyly extrémní, i když byla tma a vozovka byla mokrá, a podle znalce začal reagovat žalovaný dříve než je běžná reakční doba 1 s tj. před nárazem vozidla Škoda do vozidla Toyota, nelze považovat rychlost 80 km/h vozidla žalovaného zjištěnou znalcem za samu o sobě nepřiměřenou, stejně tak nelze rychlost 39 km/h odpovídající vzdálenosti umožňující zastavit před místem střetu za rychlost očekávatelnou od žalovaného v dané situaci, a to ani s ohledem na pravotočivou zatáčku. Nelze tak dospět k závěru, že by žalovaný porušil své povinnosti dle § 4 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. v platném znění, tzn. že by se choval neohleduplně a neukázněně, že by svým jednáním ohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob či svůj vlastní, že by poškozoval životní prostředí, ohrožoval život zvířat, a že by své chování nepřizpůsobil zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Není možné ani dovodit, že by žalovaný jako řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním, stanovenou v § 19 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. v platném znění a upřesněnou judikatorním pravidlem zmiňovaným žalobcem,„ že vozidla by měla mezi sebou na suché vozovce udržovat vzdálenost, kterou urazí při dané rychlosti za dvě sekundy – což je na suché vozovce při rychlosti 50 km/h – 28 m, 90 km/h - 50 m, 130 km/h – 72 m“, neboť dle znalce rozsah bezpečné vzdálenosti nelze obecně stanovit, lze vždy pouze posoudit konkrétní okolnosti předstřetového děje a konkrétní možnosti účastníků nehody zabránit střetu včetně odhadu konkrétní bezpečné vzdálenosti a zjistit průběh přednehodového děje je možné max. do doby 3 sekundy před ním. Lze tedy přisvědčit žalovanému, že bez porušení povinností [titul] [jméno] [příjmení] by ke střetu žalovaného s vozidlem Škoda nedošlo, neboť dle znalce nelze klást žalovanému k tíži, že nepředpokládal, že vozidlo jedoucí před ním, tj. Škoda, zastaví v důsledku střetu s jiným vozidlem, tzn. okamžitě, a změní svou polohu nepředvídatelným způsobem, když navíc v protisměru jela další vozidla. A nelze opominout ani stanovisko znalce k námitce žalobce k nezohlednění úředního záznamu ze dne 27. 5. 2019, v němž připustil nedodržení bezpečné vzdálenosti, že obecně neodpovídá odhad vzdálenosti konkrétního řidiče od dalších vozidel v průběhu jízdy skutečnosti, neboť záleží na rychlosti obou vozidel a řadě dalších faktorů, která její vnímání řidičem ovlivňuje, navíc řidič se vždy řídí především jednáním řidiče vozidla jedoucím bezprostředně před ním. Protože soud nedovodil ani částečnou účast žalovaného na vzniku škody dle § 2932 o. z., žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou dle § 2991 o. z., neboť nebylo prokázáno, že by vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobce. (výrok I. rozsudku shora)

30. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v celkové výši 127 469 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 8 260 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 10 úkonů právní služby (včetně 2x ½ úkonu) za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis odporu, vyjádření z 18. 5. 2020, z 29. 4. 2021, z 7. 6. 2021, z 28. 7. 2021 a z 6. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, přípravu dopisu pro předžalobní upomínku a příprava dopisu na výzvu z 5. 5. 2020 dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a účast na jednání soudu dne 16. 6. 2021 a dne 7. 10. 2021 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět ve výši 634 Kč za cestu na jednání dne 16. 6. 2021 a 7. 10. 2021 celkem 54,4 km, os. vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km PHM MN a ceně PHM 27,20 Kč dne 16. 6. 2021 a ceně PHM 30,50 Kč a opotřebení 4,40 Kč/km podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění a vyhl. [číslo] v platném znění, v náhradě za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a ve 11 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s náklady vzniklé v souvislosti s pořízením znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [číslo] jeho doplnění ve výši 40 535 Kč (16 335 Kč a 24 200 Kč) podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.