4 C 146/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: právnická osoba zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 48 125 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 251 875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 251 875 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta A, na náhradě nákladů řízení částku 43 287,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2024 domáhá po žalované přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem (nečinností) žalované ve výši 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 21. 6. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 1. 9. 2021, č. j., Anonymizováno, , číslo, , zrušil územní plán žalované ze dne 29. 5. 2020 v části týkající se pozemků žalobce parc. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, ke dni právní moci, tj. ke dni 27. 9. 2021, když zrušení zastavitelnosti pozemků bylo neproporcionálním zásahem do vlastnických práv žalobce a žalovaná pochybila, pokud nezohlednila skutečnost, že žalobce již podnikl kroky k zastavění pozemků (přípojka elektrické energie). Důsledkem zrušení části územního plánu je tzv. bílé místo na pozemcích žalobce, čímž je žalobce významně omezen na svém vlastnickém právu (nemůže s pozemky disponovat, nemůže je zastavět, v případě prodeje by je musel prodat jako nezastavitelné, tedy pod cenou). Žalobce opakovaně (výzva ze dne 5. 4. 2022, výzva ze dne 12. 6. 2024) vyzval žalovanou ke sjednání nápravy - pořízení změny územního plánu, žalovaná však zůstává nečinná. Žalobce se opakovaně obrátil i na krajský úřad, který konstatoval nečinnost obce. Žalovaná musí mít územní plán pro celé své území a pokud došlo ke zrušení jeho části, musí bezodkladně rozhodnout o pořízení změny územního plánu. Žalobce tvrdí, že nečinností obce je stresován, pociťuje úzkost, strach, beznaděj, nejistotu ohledně využití pozemků, obavy, zoufalství, ztrácí víru ve spravedlnost a v existenci právního státu, nečinnost obce zasahuje do jeho práv a života. Dle žalobce nepostačuje pouhé konstatování porušení zákona, a proto se domáhá zadostiučinění v penězích, jehož výše by měla působit i preventivně-sankčně, když žalovaná se mu v podstatě vysmívá, že konat nemusí. Žalobce doplnil, že nemá povinnost své pozemky využívat, ale že součástí jeho vlastnického práva je možnost je využívat. Žalobce několik let připravoval projekt výstavby fotovoltaické elektrárny na předmětných pozemcích. Stanovisko žalované k tomuto projektu bylo negativní a žalovaná nesouhlasila ani s vedením elektrického vedení přes obecní pozemky. Žalobce proto plány přehodnotil a rozhodl se na pozemcích postavit objekty pro podnikání a tyto prodat či pronajímat. Připojení pozemků k elektrické síti dosáhl vlastní iniciativou až v roce 2019. Podnikatelský záměr žalobce žalovaná zmařila vydáním územního plánu v roce 2020. Námitka žalobce proti územnímu plánu byla zamítnuta. Ochranné pásmo velkochovu prasat není dle žalobce na překážku výstavbě průmyslové haly. Dle žalobce byl spor ohledně osady , adresa, pravomocně skončen již v srpnu 2022, ale i kdyby tomu tak nebylo, nic nebránilo žalované pořídit změnu územního plánu ohledně pozemků žalobce. Dále žalobce doplnil, že zastupitelstvo žalované dne 13. 12. 2024 rozhodlo pouze o nezávazném podnětu na změnu územního plánu, o tom, kdo bude určený zastupitel, a o tom, že pořizovatelem bude , právnická osoba, , adresa, . Až dne 24. 4. 2025 žalovaná zaslala žádost o pořízení změny , právnická osoba, , adresa, . Dosud žalovaná nerozhodla ani o pořízení změny územního plánu, ačkoli tak měla učinit do 1 měsíce od právní moci rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , jímž byla konstatována nezákonnost postupu žalované.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný v žalobě neuznává. Dle žalované žalobce nedostatečně tvrdí, jaká nemajetková újma mu měla být způsobena, a vůbec netvrdí, zda a jakým způsobem by tato údajná újma měla souviset s jakýmkoli postupem žalované. Žalovaná žalobce neomezuje v dispozici s jeho pozemky. Již v době platnosti předchozího územního plánu, kdy bylo možné na pozemcích realizovat tzv. smíšenou zástavbu pro drobné podnikání a výrobu, se žalobce pokoušel bezúspěšně pozemky prodat, na tom však vinu nenese žalovaná. Žalobce dlouhodobě pozemky neudržuje, tyto jsou zarostlé náletovými dřevinami, podmáčené a bez značných počátečních investic k jakékoli případné výstavbě zcela nevhodné, nadto do pozemků zasahuje ochranné pásmo ze sousedícího velkochovu prasat, který produkuje imise v podobě zápachu. Od roku 2003 do roku 2020, kdy byly pozemky zastavitelné, žalobce na nich nic nedělal, nepožádal o zahájení stavebního řízení, i elektrická přípojka byla na nich zbudována z iniciativy stavebníků z okolních pozemků, nikoli žalobce. Žalovaná připustila, že její stanovisko s výstavbou fotovoltaické elektrárny na pozemcích žalobce bylo negativní, ale že toto stanovisko stejně není závazné pro stavební úřad. Žalovaná považuje za nesporné, že Krajský soud v , adresa, zrušil územní plán žalované ze dne 29. 5. 2020 v části týkající se pozemků žalobce, z rozhodnutí však nevyplývá povinnost žalované tyto pozemky zařadit do územního plánu k funkčnímu využití ke stavební činnosti. Na pořízení a změnu územního plánu není právní nárok, neboť se jedná o věc volné úvahy zastupitelstva obce, která se projevila dne 22. 9. 2023, kdy zastupitelstvo návrh na pořízení změny územního plánu neschválilo, tím žalovaná učinila své povinnosti dle § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. zadost. Žalovaná postupovala dle doporučení , tituly před jménem, , jméno FO, z oddělení územního plánování Krajského úřadu Jihočeského kraje, která doporučila návrh na pořízení změny územního plánu projednat s tím, že žalovaná není povinna pořízení změny zahájit. Žalovaná se dále brání tím, že dlouhodobě probíhal spor mezi ní a Ministerstvem vnitra, resp. Obcí , adresa, o to, do samosprávy jaké obce bude nadále náležet osada , adresa, . Ministerstvo vnitra rozhodlo, že osada , adresa, připadá pod samosprávu Obce , adresa, . Opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí byly vyčerpány až 7. 11. 2024, kdy Ústavní soud odmítl ústavní stížnost. Žalovaná do té doby vyčkávala s pořízením změny územního plánu, neboť nevěděla, zda do územního plánu bude nadále zahrnovat osadu , adresa, . Pořízení změny územního plánu pouze ohledně dvou pozemků žalobce by bylo nehospodárné. Pořízení územního plánu stojí zhruba 300 000 Kč a žalované trvalo 9 let, než stávající územní plán schválila právě kvůli osadě , adresa, a nespolupráci pořizovatele , adresa, , které nekomunikovalo a jeho reakce byly opožděné. Pořízení změny územního plánu žalobci nezaručuje, že jeho pozemky budou zahrnuty do výstavby. Po rozhodnutí Ústavního soudu dne 7. 11. 2024 zastupitelstvo žalované dne 13. 12. 2024 projednalo a schválilo zahájení pořízení změny územního plánu, dne 24. 4. 2025 žalovaná požádala o pořízení změny územního plánu veřejného bezplatného pořizovatele , adresa, vzhledem k velikosti žalované a jejím finančním možnostem. V mezidobí žalovaná zpracovávala ještě další dva podněty od občanů obce. Dle žalované tak její nečinnost trvala maximálně do 13. 12. 2024. Žalovaná předpokládá, že změna územního plánu by mohla být schválena do 2 let. Žalovaná doplnila, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a újmou na jeho zdravotním stavu a že újma žalobce se nevztahuje k nečinnosti žalované, ale k tomu, že jeho pozemky nejsou určeny k zastavění.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí - LV č. , hodnota, pro obec a kat. území , adresa, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, (7 274 m2) a , číslo, (2 472 m2), trvalý travní porost, na základě kupních smluv ze dne 12. 3. 2008 a ze dne 27. 8. 2009. Na pozemku parc. č. , číslo, je na základě smlouvy ze dne 25. 3. 2021 zřízeno věcné břemeno zřizování a provozování vedení nového kabelového vedení NN a kabelové skříně ve prospěch , právnická osoba, .

4. Z hlavního výkresu k územnímu plánu soud získal představu o poloze pozemků žalobce v obci , adresa, a o poloze a rozloze osady , adresa, . Z výkresu vyplývá, že pozemky žalobce se nachází mimo zastavěné území.

5. Dle e-mailu ze dne 2. 4. 2015 a z inzerátu z webového portálu , webové stránky, se podává, že byl žalobcem nabízen k prodeji, popř. k dlouhodobému pronájmu pozemek o výměře 10 000 m2 v obci , adresa, , za cenu 1 100 000 Kč, ke komerčním účelům s tím, že inženýrské sítě jsou v blízkosti pozemku.

6. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, . ze dne 20. 6. 2018 soud zjistil, že na základě žádosti žalobce o připojení k distribuční soustavě mu byl zaslán návrh smlouvy o připojení č. , hodnota, . Smlouva o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí č. , hodnota, mezi provozovatelem distribuční soustavy , právnická osoba, . a žalobcem ohledně odběrného místa na parcele , číslo, k. ú. , adresa, byla uzavřena dne 18. 7. 2018. Z návrhu na uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene - souhlas s umístěním distribučního zařízení ze dne 24. 1. 2019 a ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene včetně situačního výkresu se podává, že dne 25. 1. 2019 společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalobcem za účelem realizace stavby „, adresa, : u křížku - úpr. NN, kab. NN“ a za účelem umístění distribuční soustavy - kabel NN, skříň NN (pilíř) a jejího provozování na pozemku žalobce č. , číslo, k. ú. , adresa, smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Dne 5. 8. 2019 , právnická osoba, , adresa, oznámil zahájení územního řízení o umístění stavby , adresa, : u křížku - úpr. NN, kab. NN mimo jiné na pozemcích parc. č. , číslo, a , číslo, . Dne 14. 10. 2019 , právnická osoba, , adresa, vydal územní rozhodnutí o umístění této stavby. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene vyplývá, že dne 25. 3. 2021 žalobce a , právnická osoba, . uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemku žalobce č. , číslo, k. ú. , adresa, .

7. Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že tato společnost uzavřela dne 23. 7. 2018 smlouvu o připojení pozemku žalobce parc. č. , číslo, a dne 29. 8. 2018 smlouvu o připojení pozemku , jméno FO, parc. č. , číslo, . Předmětem obou smluv bylo připojení odběrných míst k distribuční soustavě prostřednictvím rozšíření distribuční soustavy a vybudováním nových přípojkových pilířů na hranicích dotčených pozemků. Jelikož obě smlouvy spolu místně i časově souvisely, bylo navrženo rozšíření distribuční soustavy stavbou „, adresa, : u křížku-úpr. NN, kab. NN“, na stavbu bylo dne 14. 10. 2019 vydáno stavební povolení, dne 8. 4. 2020 byla stavba dokončena a dne 4. 5. 2020 byl vydán kolaudační souhlas. Jednání o zřízení přípojky byla standardní. K plánování, projektování a realizaci stavby zajišťující připojení nových odběrných míst k distribuční soustavě nízkého napětí došlo na základě žádostí žalobce a , jméno FO, , když obě žádosti měly na plánování, projektování a realizaci stavby stejný vliv.

8. Z podnětu ze dne 18. 5. 2020 se podává, že žalobce se obrátil na Krajský úřad Jihočeského kraje, oddělení územního plánování, s tím, aby provedl státní dozor a koordinační jednání ohledně dalšího postupu při projednávání nového územního plánu žalované, když pořizování územního plánu je nestandardní, starosta žalované, zastupitel žalované a vedoucí odboru výstavby a územního plánování , právnická osoba, mají zemědělské pozemky, které mají být v novém územním plánu zhodnoceny na lukrativní stavební pozemky, zatímco pozemky žalobce, které koupil jako stavební, mají být zařazeny bez vážného důvodu jako zemědělské, ačkoli k nim byla konečně po cca 10 letech přivedena elektřina. Žalobce namítl střet zájmů těchto osob.

9. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje, oddělení územního plánování, ze dne 26. 5. 2020 bylo zastaveno řízení o vydání územního plánu žalované do doby vyřešení namítané podjatosti vznesené v rámci podnětu žalobce. Z výzvy ze dne 2. 6. 2020 bylo zjištěno, že krajský úřad vyzval , právnická osoba, , adresa, jakožto pořizovatele územního plánu žalované a žalovanou k respektování rozhodnutí ze dne 26. 5. 2020, resp. k zajištění zrušení všech kroků provedených po dni doručení uvedeného rozhodnutí. Z veřejné vyhlášky ze dne 15. 6. 2020 vyplývá, že krajský úřad z důvodu nereagování na závěry státního dozoru a vydání územního plánu žalované dospěl k závěru, že je nezbytné územní plán žalované zrušit v celém rozsahu zejména s ohledem na nezákonnost v procesu pořizování.

10. Z námitky/připomínky žalobce ze dne 18. 12. 2019 vyplývá, že žalobce v rámci veřejného projednání návrhu územního plánu žalované podal námitku proti zařazení jeho pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, , dosud určených k zástavbě na průmyslovou činnost, do plochy zemědělské s tím, že má již rozpracovaný projekt a má zaplacenou přípojku elektrické energie, pozemky nabyl za účelem výstavby a využití k podnikatelské činnosti a legitimně očekával, že bude možné na pozemcích stavět. Žalobce navrhl, aby 1/3 plochy pozemků byla zařazena do plochy smíšené obytné a 2/3 plochy pozemků mezi plochy občanské vybavenosti.

11. Z oznámení veřejnou vyhláškou soud zjistil, že zastupitelstvo žalované oznámilo dne 29. 5. 2020 vydání územního plánu žalované, který pořídil na základě žádosti žalované , právnická osoba, , adresa, . O vydání územního plánu, vydaného formou opatření obecné povahy, rozhodlo zastupitelstvo žalované usnesením č. 1/2020 M ze dne 29. 5. 2020. , právnická osoba, nabyl účinnosti 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.

12. Z územního plánu žalované se podává, že námitka žalobce doručená dne 23. 12. 2019 byla zamítnuta s odůvodněním, že ačkoli pozemky žalobce parc. č. , číslo, a , číslo, byly dosud začleněny do plochy pro podnikatelskou činnost v zastavitelném území obce, nebylo dosud vydáno povolení pro stavbu na předmětných pozemcích, za uplynulých 17 let nebyla na pozemcích vyvinuta žádná stavební činnost, v územním plánu je vymezeno dostatečné množství ploch smíšených obytných i občanské vybavenosti, takže je vhodnější pozemky žalobce ponechat v nezastavěném území. Navíc k pozemkům přiléhá zemědělský areál, který generuje negativní vlivy vůči svému okolí, tudíž není žádoucí do jeho těsné blízkosti vymezovat zastavitelné plochy s obytnou či obdobnou funkcí. Z uvedených důvodů byly na pozemcích žalobce ponechány funkčně plochy zemědělské v nezastavěném území obce.

13. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, , pravomocného dne 27. 9. 2021, soud zjistil, že dnem právní moci tohoto rozsudku byl zrušen územní plán žalované vydaný usnesením zastupitelstva ze dne 29. 5. 2020, č. 1/2020 M, v části týkající se pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, . Soud přisvědčil námitkám neproporcionálního zásahu do vlastnických práv žalobce, žalovaná v případě pozemků žalobce nepostupovala v souladu se zásadami subsidiarity a minimalizace zásahu. Pozemky navrhovatele před přijetím územního plánu spadaly pod návrhovou plochu pro podnikatelskou činnost v zastavitelném území a byla na nich možná i určitá stavební činnost. Žalovaná formulovala tři důvody, které ji vedly k zařazení pozemků žalobce mezi nezastavitelné plochy: V blízkosti pozemků žalobce se nachází zemědělský areál a vymezovat zastavitelné plochy zde proto není vhodné z důvodu případných imisí. Dle soudu jediným možným příjemcem imisí na pozemcích žalobce je pouze žalobce a o takovouto ochranu žalované nemá zájem. Nejšetrnějším možným řešením nebylo přeřazení pozemků zcela mimo zastavitelné plochy. Dle žalované je v rámci územního plánu vymezeno dostatečné množství ploch smíšených obytných i občanské vybavenosti. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že toto odůvodnění ztrácí na přesvědčivosti za situace, kdy žalovaná v rámci územního plánu celou řadu ploch smíšených obytných zřídila zcela nově, přičemž zároveň pozemky žalobce, původně stavebně využitelné, zcela vyřadila ze zastavitelného území. Třetím důvodem dle žalované bylo to, že na pozemcích žalobce nebyla za 17 let vyvíjena žádná stavební činnost. Dle odůvodnění rozsudku již byly činěny zcela konkrétní kroky, které vyústily ve vydání územního rozhodnutí ze dne 14. 10. 2019, jímž , právnická osoba, , adresa, umístil na pozemek žalobce stavbu spočívající ve vedení elektrické energie (když je zcela lhostejné, z čí iniciativy správní orgán toto územní rozhodnutí vydal), a že je zcela zřejmé, že smyslem umístění uvedené stavby není pouze samotné vybudování elektrické přípojky bez vazby na další možný stavební záměr. Jakkoli v souvislosti s územním plánováním nelze v zásadě hovořit o vzniku legitimního očekávání v důsledku dřívější územní regulace, žalobce skrze uvedené územní rozhodnutí již nabyl nejen určitá veřejná subjektivní práva, resp. povinnosti, ale především oprávněné očekávání připojení svých pozemků k elektrickému vedení. Tato práva a legitimní očekávání žalovaná přijatým územním plánem nikterak nezohlednila, resp. jejich reálný obsah v podstatě vyprázdnila.

14. Z předžalobní výzvy k náhradě škody nemajetkové újmy ze dne 5. 4. 2022, adresované žalované, Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu vnitra, vyplývá, že žalobce, jelikož ani po zrušení části územního plánu ohledně jeho pozemků rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, , se pozemky nedají využívat k účelu, ke kterému je žalobce koupil, a žalovaná nezačala situaci řešit, nekontaktovala ho a nepřijala žádné řešení k nápravě nezákonného stavu, vyzval žalovanou k náhradě nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč ve lhůtě 6 měsíců s tím, že vlivem dlouhodobého stresu při řešení tohoto sporu v řádu mnoha let a časovému tlaku utrpěl zdravotní a duševní újmu, újmu na svém osobním a rodinném životě a volném čase, která se následně promítá do jeho zdraví, finanční a pracovní situace. Žalobce ve výzvě uvedl, že pociťuje strach a pracovní úzkost, má velmi zhoršené zdraví, trpí úzkostnými stavy, obavou, únavou a vyčerpáním a léčí se s vysokým tlakem. Žalobce zároveň vyzval žalovanou k odstranění nezákonnosti a k zařazení jeho pozemků zpět mezi pozemky určené ke stavební činnosti. Dle podacího lístku byla výzva zaslána žalované dne 5. 4. 2022.

15. Z e-mailu ze dne 28. 6. 2022, odpovědi zástupce žalované ze dne 28. 6. 2022 a ze dne 7. 7. 2022 včetně dodejky se podává, že žalovaná nárok žalobce na zaplacení částky 300 000 Kč neuznala s tím, že nenese odpovědnost za zhoršení jeho zdravotního stavu. Dle žalované v rozsudku ze dne 1. 9. 2021 jí nebyla uložena povinnost zařadit pozemky žalobce do územního plánu s funkčním využitím ke stavební činnosti.

16. Z e-mailové komunikace a ze žádosti ze dne 22. 5. 2023 vyplývá, že žalobce požádal Krajský úřad Jihočeského kraje, oddělení územního plánování, o provedení státního dozoru ve věci dopracování územního plánu ohledně jeho pozemků tak, aby byl územní plán neprodleně dopracován a odpovídal zákonnosti, přiměřenosti a proporcionalitě vlastnických práv, když jeho pozemky žalovaná nezákonně záměrně znehodnotila a pozemky starosty a dalších představitelů obce vedené jako orná půda zhodnotila na lukrativní stavební parcely.

17. Ze sdělení k žádosti o zjednání nápravy ze dne 4. 7. 2023 se podává, že , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí oddělení územního plánování Krajského úřadu Jihočeského kraje, vyrozuměla žalobce o provedení státní dozoru na obecním úřadu žalované s tím, že vyzvala starostu žalované k zajištění předložení návrhu na pořízení změny (včetně návrhu jejího obsahu) v souladu s § 55 odst. 3 stavebního zákona bezodkladně k projednání v zastupitelstvu žalované, když výsledek projednání je samosprávní činností zastupitelstva.

18. Ze zápisu z 3. zasedání obecního zastupitelstva žalované konaného dne 22. 9. 2023 a usnesení č. 3/2023 vyplývá, že starosta obce navrhl zahájit pořízení změny územního plánu žalované dle § 55 odst. 3 stavebního zákona, ale že pořízení změny územního plánu nebylo zastupitelstvem schváleno.

19. Z e-mailové komunikace ze dne 11. 6. 2024 a ze dne 1. 8. 2024 vyplývá, že žalobce opětovně žádal krajský úřad o provedení státního dozoru žalované ohledně doplnění územního plánu tak, aby jej žalovaná soustavně dále nepoškozovala v nakládání s nemovitým majetkem. Krajským úřadem byl vyrozuměn, že se snaží se žalovanou komunikovat, proběhlo i několik státních dozorů, ale že nemohou rozhodnout za žalovanou, neboť se jedná o samosprávný úkon obce. Na základě posledního státního dozoru žalovaná již na zasedání zařadila do programu pořízení změny územního plánu dle § 55 odst. 3 stavebního zákona, nicméně o výsledku zasedání a rozhodnutí nebyl krajský úřad informován.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 6. 2024, adresované zástupci žalované a doručené mu dne 6. 6. 2024, a z předžalobní výzvy ze dne 12. 6. 2024, adresované přímo žalované a doručené jí dne 12. 6. 2024, soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok na náhradu imateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem (průtahy, resp. nečinností) v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, , a žalovanou vyzval k úhradě zadostiučinění ve výši 300 000 Kč do 20. 6. 2024. Znění výzev je téměř totožné s následně podanou žalobou. Žalobce rovněž vyzval žalovanou k bezodkladnému zahájení pořizování změny územního plánu, k jejímu řádnému projednání, schválení a vydání tak, aby jeho pozemky byly navráceny mezi zastavitelné plochy, aby mohl pokračovat v realizaci svých podnikatelských záměrů a řádně s pozemky disponovat.

21. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , byla odmítnuta žaloba ze dne 5. 6. 2024 na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že žalovaná nerozhodla o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu, neprojednala návrh na pořízení takové změny a řádně nepostupovala při pořizování a vydání změny územního plánu tak, aby byl odstraněn nezákonný stav, v důsledku čehož je na pozemcích žalobce tzv. bílé místo. Z kasační stížnosti a z informací Nejvyššího správního soudu o řízení se podává, že proti tomuto usnesení žalobce podal dne 1. 7. 2024 kasační stížnost.

22. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2025, č. j. , spisová značka, , bylo usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 18. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

23. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , vyplývá, že postup žalované, která v rozporu s § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. (§ 114 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb.) po zrušení části jejího územního plánu nerozhodla o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu, neprojednala návrh na pořízení takové změny a řádně nepostupovala při pořizování a vydání změny územního plánu tak, aby byl odstraněn nezákonný stav, v důsledku něhož je na pozemcích žalobce tzv. bílé místo, je nezákonný. Soud zároveň zakázal žalované pokračovat v nezákonném zásahu spočívajícím v neprojednání změny územního plánu a nerozhodnutí o jejím pořízení, a to v rozsahu, kterým byl původní územní plán žalované zrušen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, . Soud přikázal žalované, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku projednala a rozhodla o návrhu na pořízení změny územního plánu v uvedeném rozsahu a aby ve lhůtě 1 roku od právní moci tohoto rozsudku změnu územního plánu vydala. Krajský soud vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání rozsudku. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že jelikož byl částečně zrušen nový územní plán obce, nenastala situace, kdy by v této zrušené části došlo k obnovení původního územního plánu. Na pozemky žalobce je tak nutno nahlížet jako na pozemky, u nichž nebylo územním plánem rozhodnuto o jejich zařazení či nezařazení do zastavěného území obce. V tomto případě bylo povinností zastupitelstva dle § 55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, resp. dle § 114 odst. 1 nového stavebního zákona bezodkladně pořídit v deregulované části novou územně plánovací dokumentaci. Žalovaná je v tomto směru nečinná, ode dne právní moci zrušujícího rozsudku 27. 9. 2021 nečiní žádné úkony směřující k pořízení územně plánovací dokumentace vztahující se k pozemkům žalobce. Žalovaná více jak tři roky porušuje výše uvedenou zákonnou povinnost a nečiní žádné kroky k nápravě, ačkoli byla Krajským úřadem Jihočeského kraje v červnu 2023 vyzvána k zajištění předložení návrhu na pořízení změny a k jejímu bezodkladnému projednání zastupitelstvem obce. Žalovaná přitom netvrdí žádné objektivní důvody, pro které by své zákonné povinnosti nebyla schopna dostát. Protizákonná nečinnost žalované a s ní spojené následky v podobě nemožnosti dispozice s pozemky a nepřiměřené nejistotě ohledně způsobu jejich regulace zasahuje do žalobcových vlastnických práv. Žalobce jako vlastník pozemků nemá informace o tom, jakým způsobem může se svým majetkem nakládat, zda vůbec a za jakou cenu budou pozemky zcizitelné. Jelikož žalobce již v roce 2019 získal pro dané pozemky územní rozhodnutí o umístění stavby vedení elektrické energie, po právu očekával, že bude moci realizovat svůj stavební záměr. Žalobce díky nečinnosti žalované tak již 4 roky zůstává v nejistotě ohledně možnosti využití svých pozemků, v důsledku čehož je povinen nést nadměrnou individuální zátěž. Dle sdělení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 6. 2025 tento rozsudek nabyl právní moci dne 27. 3. 2025, když kasační stížnost proti němu nebyla podána a věc je tak skončena.

24. Ze zápisu z 4. zasedání obecního zastupitelstva žalované konaného dne 13. 12. 2024 a usnesení č.4/2024 vyplývá, že zastupitelstvo rozhodlo o pořízení změny č. 1 územního plánu dle § 109 až 111 stavebního zákona, schválilo , právnická osoba, jako pořizovatele změny č. 1 územního plánu, určilo , jméno FO, určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování změny, uložilo , jméno FO, spolupracovat s pořizovatelem při pořizování změny a zajistit zahájení procesu pořizování a zpracování změny. Zastupitelstvo požaduje, aby do zadání změny bylo zapracováno mimo jiné zahrnutí pozemků žalobce do ploch zemědělských v nezastavěném území a zahrnutí části pozemků parc. č. , hodnota, a , číslo, do ploch smíšených obytných. Zároveň zastupitelstvo na tomto zasedání schválilo rozpočet žalované na rok 2025 - příjmy i výdaje ve výši 5 594 819 Kč.

25. Ze žádosti o změnu ÚP se podává, že starosta žalované dne 24. 4. 2025 požádal , právnická osoba, o pořízení změny č. 1 územního plánu žalované dle § 46 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, s tím, že bylo schváleno zastupitelstvem žalované dne 13. 12. 2024 usnesením č. 4/2024.

26. Z 1. zasedání zastupitelstva žalované konaného dne 7. 3. 2025, z 2. zasedání zastupitelstva žalované konaného dne 6. 6. 2025 a ze 3. zasedání zastupitelstva žalované konaného dne 5. 9. 2025 vyplývá, že na žádné z těchto zasedání nebyla předložena otázka rozhodnutí o pořízení změny územního plánu. Pouze na 2. zasedání bylo zařazeno schválení požadavku zastupitelstva o doplnění a schválení navrženého zadání změny č. , hodnota, - část pozemku parc. č. , číslo, k. ú. , adresa, bude zařazeno do ploch bydlení, Anonymizováno27. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , se podává, že kasační stížnost Obce , adresa, byla zamítnuta. Dle odůvodnění rozsudku Ministerstvo vnitra zahájilo dne 30. 10. 2017 správní řízení ve věci změny hranic obce , adresa, a obce , adresa, z důvodu existence územní anomálie spočívající v tom, že část obce , adresa, ) se nacházela na katastrálním území obce , adresa, . Ministerstvo vnitra dne 3. 2. 2020 stanovilo novou hranici obcí , adresa, , která vycházela z historické hranice, a území , adresa, bylo připojeno k obci , adresa, . Obec , adresa, se bránila rozkladem, který byl ministrem vnitra zamítnut, a žalobou u Městského soudu v Praze, která byla rozsudkem ze dne 4. 8. 2022, č. j. , spisová značka, , rovněž zamítnuta. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2024, sp. zn. II. ÚS 1457/24, bylo zjištěno, že ústavní stížnost Obce , adresa, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , byla odmítnuta.

28. Ze sdělení , právnická osoba, vyplývá, že nedalo žádný pokyn žalované k pořizování (změny) územního plánu - zda má být pořízen i pro místní část , adresa, . Ministerstvo na dotazy žalované poskytovalo pouze právně nezávazné doporučení. Ministerstvo vnitra si vyžádalo substanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, dle kterého změna hranic obcí nemá žádné dopady na platnost již pořízených územních plánů a změnou hranic se v dotčeném území mění pouze územní působnost obcí k pořízení a vydání územně plánovací dokumentace nebo její změny. Jelikož sporná územní část , adresa, připadla obci , adresa, , je k pořízení a vydání změny územního plánu nebo nového územního plánu místně příslušná obec , adresa, . Ministerstvo vnitra informovalo žalovanou o tom, že pořízení změny územního plánu, popř. pořízení nového územního plánu řešícího dotčené území , adresa, je po změně hranic obcí v působnosti obce , adresa, , nikoli žalované.

29. Z přehledu vlastnictví s nemovitostmi se podává, že žalobce je vlastníkem velkého množství nemovitých věcí v kat. územích , adresa, a , adresa, .

30. Dle výpisu z obchodního rejstříku je žalobce jediným společníkem a jednatelem , právnická osoba, s předmětem podnikání inženýrská činnost v investiční výstavbě, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, správa a údržba nemovitostí, realitní činnost a vydavatelské a nakladatelské činnosti.

31. Ze živnostenského rejstříku vyplývá, že žalobce od 15. 5. 2023, resp. od 1. 3. 2024 přerušil provozování všech živností.

32. Z negativního reverzu soud zjistil, že dne 8. 12. 2021 žalobce odmítl převoz na interní kliniku, ačkoli došlo k dekompenzaci hypertenze.

33. Z fotografií bylo zjištěno, že pozemky žalobce jsou neoplocené, neposečené, neudržované a zarostlé náletovými dřevinami.

34. Žalobce , Jméno žalobce, vypověděl že pozemky koupil s kolegou v roce 2008 jako stavební za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny. Ačkoli žalovaná slíbila, že jim souhlas s výstavbou dá, v roce 2010 bylo její stanovisko negativní. Druhý spoluvlastník proto převedl svůj podíl na pozemcích na něj. Žalobce usiloval několik let o elektrickou přípojku, žalovaná nesouhlasila, aby vedla přes její pozemky, proto se mu ji podařilo zřídit až v roce 2019, i když aktivní byl po celou dobu. Připustil, že z tohoto důvodu v roce 2015 uvažoval o prodeji pozemků, ale nelíbily se mu cenové nabídky. Na schůzce při projednávání územního plánu byl starosta žalované k němu nevstřícný, arogantní a vysmál se mu s tím, ať si jde stěžovat na nádraží. Žalobce uvedl, že dle územního plánu vznikly starostovi žalované a vedoucímu odboru územního plánování , právnická osoba, velké rozlohy lukrativních stavebních parcel z orné půdy. Žalobce si stěžoval na Krajském úřadu v , adresa, , který poslal na žalovanou kontrolu, přesto se nic nedělo. Proto podal žalobu. Když v řízení uspěl, domníval se, že všechno bude v pořádku, ale po celou dobu se nic neděje, a to ani přes opakované podněty k , tituly před jménem, , jméno FO, na krajský úřad. Žalobce dále vypověděl, že až do vydání územního plánu v roce 2020 plánoval výstavbu fotovoltaické elektrárny, má k tomu zpracovanou projektovou dokumentaci z roku 2010. K výstavbě nedošlo právě kvůli tomu, že elektrickou přípojku získal až v roce 2019. Ze stejného důvodu nepožádal o zahájení územního nebo stavebního řízení. V současné době na pozemcích nedělá nic, jsou neudržované a zarostlé náletovými dřevinami, neboť vzhledem k nečinnosti žalované na nich nic dělat nemůže, pozemky jsou nevyužitelné. Žalobce doplnil, že má stavební firmu, která měla stavět i fotovoltaiku na předmětných pozemcích, které jsou pro její výstavbu ideální. Na ostatních stavebních pozemcích v jeho vlastnictví plánuje výstavbu rodinných domů. O koupi jiného vhodného pozemku pro výstavbu fotovoltaiky neuvažoval, neboť má už hotový projekt. Žalobce vypověděl, že to, že dosud nebyla vydána změna územního plánu, má pro něj fatální význam. Nemůže spát, má problémy s tlakem, je z toho opravdu špatný. Díky jednání žalované má zdravotní problémy. Pobývá nyní polovinu roku mimo ČR, protože je deprimovaný, cítí beznaděj a úzkost, ztratil energii. Kvůli zdravotnímu stavu pozastavil cca před rokem i podnikatelskou činnost, aby se dal dohromady. Po jednání se žalovanou v prosinci 2021 mu bylo špatně a měl tak vysoký tlak, že musel navštívit lékaře, který ho chtěl nechat hospitalizovat, ale žalobce podepsal reverz. Jednání žalované po posledním rozhodnutí soudu považuje za výsměch a drzost, připadá si jako hadr na podlahu.

35. Starosta žalované Obce , adresa, , jméno FO, vypověděl, že žalovaná se k dotazu žalobce vyjádřila tak, že fotovoltaickou elektrárnu na orné půdě na zemědělské ploše nechce, ale stanovisko obce nebylo závazné. V průběhu schvalování územního plánu dala žalovaná žalobci najevo, že jeho pozemky na popud občanů, kteří v obci fotovoltaiku nechtěli, vyndá ze zastavitelného území. Žalobce měl možnost stavět na pozemcích až do schválení územního plánu v roce 2020, přesto tak neučinil. V tu dobu tam mohl postavit fotovoltaickou elektrárnu i rodinné domy s průmyslovou výrobou. Od roku 2010 do roku 2020 nepožádal žalobce žalovanou o jiný způsob využití. Přitom měl stejnou možnost jako pan , jméno FO, na protilehlém pozemku, který žádal o elektrickou přípojku ve stejné době a dům na pozemku postavil.

36. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, , pravomocným dne 27. 9. 2021, byl dnem jeho právní moci zrušen územní plán žalované vydaný usnesením zastupitelstva ze dne 29. 5. 2020, č. 1/2020 M, v části týkající se pozemků žalobce parc. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, . Přes výzvy žalobce a Krajského úřadu Jihočeského kraje v rámci státního dozoru nebyla dosud žalovanou pořízena změna územního plánu. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , pravomocného dne 27. 3. 2025, je postup žalované, která v rozporu s § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. (§ 114 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb.) po zrušení části jejího územního plánu nerozhodla o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu, neprojednala návrh na pořízení takové změny a řádně nepostupovala při pořizování a vydání změny územního plánu tak, aby byl odstraněn nezákonný stav, v důsledku něhož je na pozemcích žalobce tzv. bílé místo, nezákonný. Soud zároveň zakázal žalované pokračovat v nezákonném zásahu spočívajícím v neprojednání změny územního plánu a nerozhodnutí o jejím pořízení, a to v rozsahu, kterým byl původní územní plán žalované zrušen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, . Soud přikázal žalované, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku projednala a rozhodla o návrhu na pořízení změny územního plánu v uvedeném rozsahu a aby ve lhůtě 1 roku od právní moci tohoto rozsudku změnu územního plánu vydala.

37. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že podaná žaloba je z části důvodná.

38. Podle § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

39. Podle § 54 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky, osoby na řízení zúčastněné a pro orgány veřejné moci.

40. Podle § 43 odst. 4 věta prvá a třetí zákona č. 183/2006, stavební zákon, účinného do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“), územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Podle § 55 odst. 3 věta prvá téhož zákona dojde-li ke zrušení části územního plánu, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.

41. Podle § 82 odst. 1 zákona č. 283/2021, stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“), územní plán se pořizuje a vydává, rozhodne-li tak zastupitelstvo obce, a to pro celé území obce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Podle § 114 odst. 1 písm. b) tohoto zákona dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části soudem, schvalující orgán bezodkladně rozhodne o pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny.

42. Soud dále při rozhodování vycházel z ustanovení § 19, § 22 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, z judikatury vyšších soudů a ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (R 58/2011 civ.), které reflektuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.

43. Podle § 19 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nesprávným úředním postupem.

44. Podle § 22 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

45. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

46. Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za újmu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným úředním postupem, tedy porušením pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku při jeho činnosti, kterým je i nezákonná nečinnost. Dne 27. 9. 2021 nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo, , jímž soud zrušil územní plán žalované v části týkající se pozemků žalobce. Žalované tak vznikla podle § 55 odst. 3 starého stavebního zákona i podle § 114 odst. 1 nového stavebního zákona povinnost bezodkladně rozhodnout o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu. Žalovaná tak do dnešního dne neučinila. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 19. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , pravomocným dne 27. 3. 2025, ze kterého soud v souladu s § 135 odst. 2 o.s.ř. vychází, rozhodl, že tento postup žalované je nezákonný. Soud zároveň přikázal žalované, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku projednala a rozhodla o návrhu na pořízení změny územního plánu a aby ve lhůtě 1 roku od právní moci rozsudku vydala změnu územního plánu. Žalovaná tuto povinnost neplní a splnit ve stanovené lhůtě nehodlá, když starosta žalované sdělil, že změna územního plánu bude vydána asi do dvou let. Zastupitelstvo žalované dne 13. 12. 2024 určilo , jméno FO, určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování změny č. 1 územního plánu, uložilo mu spolupracovat s pořizovatelem a zajistit zahájení procesu pořizování a zpracování změny č. 1 územního plánu a schválilo, že pořizovatelem bude , právnická osoba, . Dne 24. 4. 2025 , jméno FO, požádal , právnická osoba, o pořízení změny č. 1 územního plánu žalované. Ve smyslu § 109 až 111 nového stavebního zákona došlo tak k předání podnětu zastupitelstva pořizovateli. Pořizovatel dle § 111 nového stavebního zákona zpracuje a předloží zastupitelstvu žalované návrh zadání změny územního plánu, které rozhodne o pořízení změny územního plánu. Z programů zasedání zastupitelstva žalované konaných dne 7. 3. 2025, dne 6. 6. 2025 a dne 5. 9. 2025 vyplývá, že zastupitelstvo dosud nerozhodlo o pořízení změny územního plánu. Ke dni rozhodnutí soudu je tak žalovaná nezákonně nečinná a tato nezákonná nečinnost - nesprávný úřední postup žalované trvá od 27. 9. 2021 do (minimálně) 5. 9. 2025, tedy 3 roky a 11 měsíců. Žalobce tvrdí, že touto nezákonnou nečinností žalované bylo zasaženo do jeho práv. Bezpochyby bylo zasaženo do jeho vlastnického práva, neboť nečinností žalované je na pozemcích žalobce od 27. 9. 2021 tzv. bílé místo. Žalobce je proto významně omezen na svém vlastnickém právu - nemůže s pozemky disponovat, nemůže je zastavět, v případě prodeje by je musel prodat jako nezastavitelné, tedy za nižší cenu, je v dlouhodobé nejistotě, jakým způsobem může se svým majetkem nakládat. Tento podstatný zásah do vlastnického práva žalobce je bezpochyby v příčinné souvislosti s nezákonnou nečinností žalované. Nebýt nesprávného úředního postupu žalované, k újmě žalobce na jeho vlastnickém právu by nedošlo. Žalobce tvrdí, že postup žalované mu způsobil i duševní útrapy (stres, úzkost, strach, beznaděj, nejistota, obavy, zoufalství, ztráta víry ve spravedlnost a v existenci právního státu). Dlouhodobá nečinnost žalované a nejistota žalobce ohledně využití pozemků musí stres a frustraci z činnosti žalované vyvolat u každého běžného občana. Jde tedy o skutečnost, kterou ve smyslu § 121 o.s.ř. netřeba dokazovat (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2021, č. j. 55 Co 190/2021-307). Vznik nemajetkové újmy se zpravidla dovodí tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený (žalobce) mohla výkon veřejné moci (nebo jeho absenci) a jeho následky vnímat úkorně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2024, č. j. 30 Cdo 844/2024-126).

47. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Institut odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci plní nejen funkci kompenzační, ale měl by plnit i preventivně výchovnou a motivační funkci. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla k rozhodnutí o pořízení změny územního plánu opakovaně vyzývána jak žalobcem, tak Krajským úřadem Jihočeského kraje, a přesto zůstává nadále nečinná, a rovněž vzhledem k tomu, že žalovaná neplní a nehodlá ve stanovené lhůtě splnit povinnosti uložené jí rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku projednala a rozhodla o návrhu na pořízení změny územního plánu a aby ve lhůtě 1 roku od právní moci rozsudku vydala změnu územního plánu, pouhé konstatování porušení práva v tomto případě není dostačující a je zcela na místě rozhodnout o poskytnutí zadostiučinění v penězích.

48. Evropský soud pro lidská práva vychází ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Evropský soud pro lidská práva jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubka a rozsah jsou co by rozhodné skutečnosti obtížně prokazovatelné (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).

49. Žalobce poukázal na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva Rosiňski v. Polsko ze dne 17. 7. 2007 č. 17373/02, kterým byla přiznána náhrada nemajetkové újmy za 9 let nejistoty ohledně toho, zda bude moci stěžovatel se svými pozemky disponovat, ve výši 5 000 EUR. S ohledem na kurz a průměrnou nominální mzdu žalobce dopočítává, že v dnešních cenách by šlo o částku 300 000 Kč, což odpovídá požadavku žalobce. Nejvyšší soud ČR ve svém stanovisku ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uvádí, že zatímco částky přiznávané Evropským soudem pro lidská práva ve věcech proti České republice se v průměru pohybují okolo 5 000 EUR, tak průměrná částka přiznávaná Ministerstvem spravedlnosti se pohybuje v přepočtu okolo 3 337 EUR. Z pohledu těchto údajů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, s tím, že první dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení počítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. podle kritérií, která jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout a základní částku je možno přiměřeně zvýšit či snížit.

50. Žalovaná byla dle § 55 odst. 3 starého stavebního zákona i podle § 114 odst. 1 nového stavebního zákona povinna bezodkladně rozhodnout o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu. Do dne rozhodnutí soudu tak neučinila a nečinnost žalované tak (prozatím) trvá 3 roky a 11 měsíců (od 27. 9. 2021 do 5. 9. 2025). Zejména s ohledem na dlouhou dobu nečinnosti žalované soud jako základní částku určil 16 500 Kč. Základní částku lze upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písm. b) až e) ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Zvýšení či snížení by nemělo přesahovat 50 %. K jednotlivým kritériím: rozhodnutí o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu není nijak složité, stačilo zařadit tento bod k projednání na další schůzi zastupitelstva žalované. Žalobce svým jednáním k nečinnosti žalované nepřispěl, naopak opakovaně žalovanou vyzýval k pořízení změny územního plánu a rovněž se opakovaně obracel na Krajský úřad Jihočeského kraje s žádostí o provedení státního dozoru. Co se týče postupu zastupitelstva žalované, starosta žalované dne 22. 9. 2023 navrhl zahájit pořízení změny územního plánu, ale pořízení změny nebylo zastupitelstvem schváleno. Žalovaná z důvodu hospodárnosti se změnou územního plánu vyčkávala, jak dopadnou všechny opravné prostředky ohledně územní části , adresa, (jejího připojení k jiné obci). Pro žalobce jako jediného společníka společnosti , právnická osoba, a vlastníka poměrně velkého množství nemovitých věcí, na některých z nichž plánoval výstavbu rodinných domů, není pořízení změny územního plánu existenční otázka. Soud neshledal, že by zde byl dán důvod pro zvýšení či snížení, když už kritéria uvedená v § 31a odst. 3 zohlednil právě při stanovení částky 16 500 Kč za rok.

51. Soud i po zohlednění uvedených kritérií vycházel z částky 16 500 Kč za rok (1 375 Kč za měsíc) a za 3 roky a 11 měsíců tak činí nárok žalobkyně 48 125 Kč (47 měsíců (-12 měsíců za první rok) x 1 375 Kč za měsíc prodlení). Ohledně této částky proto soud žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení od 21. 6. 2024 do zaplacení s ohledem na předžalobní výzvu, v nímž byla žalovaná vyzvána k úhradě nemajetkové újmy do 20. 6. 2024. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro prodloužení pariční lhůty. Soud podotýká, že s ohledem na roční rozpočet žalované, kdy její celkové příjmy pro rok 2025 činí částku 5 594 819 Kč, by bylo neadekvátní uložit jí povinnost k úhradě vyšší částky. Povinnost zaplatit částku 48 125 Kč bezpochyby naplní jak funkci kompenzační, tak i funkci preventivně výchovnou a motivační.

52. Ohledně zbývající částky 251 875, kterou žalobce požadoval po žalované, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, včetně úroku z prodlení z této částky.

53. Žalovaná namítala, že z důvodu hospodárnosti se změnou územního plánu vyčkávala, jak dopadnou všechny opravné prostředky ohledně územní části , adresa, (jejího připojení k jiné obci). Z provedených důkazů vyplývá, že správní řízení ve věci změny hranic žalované a obce , adresa, z důvodu existence územní anomálie bylo zahájeno již v roce 2017 a území , adresa, bylo připojeno k obci , adresa, dne 3. 2. 2020. Jestliže žalované toto rozhodnutí Ministerstva vnitra nebránilo ve vydání územního plánu dne 29. 5. 2020 (zahrnujícího i území , adresa, ), nemohlo jí bránit ani v pořízení změny územního plánu ohledně pozemků žalobce, zvláště když měla povinnost rozhodnout o pořízení změny stanovenou zákonem. Žalovaná dále namítala, že žalobce mohl na pozemcích stavět od roku 2003 do roku 2020, přesto na nich nevyvíjel žádnou stavební činnost. Ani tato námitka není důvodná. Na základě žádosti žalobce z roku 2018 byla na jeden z jeho pozemků v roce 2019 umístěna stavba spočívající ve vedení elektrické energie (elektrická přípojka), jejímž smyslem byl další stavební záměr. Dle žalované újma žalobce spočívá v tom, že nemůže využít pozemky ke stavební činnosti, nikoli v tom, že je žalovaná nečinná. Pokud nezákonnou nečinností žalované vzniklo na pozemcích žalobce tzv. bílé místo a tento nezákonný stav trvá již téměř čtyři roky, bylo právě touto nečinností žalované významně zasaženo do vlastnického práva žalobce a byly mu tím způsobeny i duševní útrapy (zejména nejistota a stres), které by v takovéto situaci pociťovaly i ostatní osoby. Soud si je vědom toho, že duševní útrapy bezpochyby způsobuje žalobci i to, že pozemky, které nabyl jako zastavitelné a měl v úmyslu vybudovat na nich fotovoltaickou elektrárnu, byly územním plánem zařazeny mezi pozemky zemědělské a že ve změně územního plánu budou pravděpodobně opět zahrnuty do ploch zemědělských (jak vyplývá ze zápisu z 4. zasedání zastupitelstva žalované ze dne 13. 12. 2024 a z usnesení č. 4/2024), pro rozhodnutí o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem to však není významné.

54. Žalobce byl ve věci plně úspěšný při prokázání základu nároku a zčásti úspěšný při určení jeho výše, které ovšem záviselo na úvaze soudu, a za této situace je tedy na místě postupovat podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. I. ÚS 453/22). Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za zastoupení žalobce za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika k vyjádření žalované a účast na jednání před soudem dne 12. 12. 2024) podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném do 31. 12. 2024, odměna advokáta za zastoupení žalobce za 2 úkony právní služby po 3 060 Kč (doplnění žaloby ze dne 5. 1. 2025 a a účast na jednání před soudem dne 28. 8. 2025) podle § 7 bod 5., § 9a odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, cestovné za cestu z , adresa, a zpět k jednání soudu dne 12. 12. 2024 ve výši 3 672,80 Kč motorovým vozidlem tov. zn. Renault, RZ , SPZ, , s kombinovanou spotřebou ve výši 7,7 l benzinu 95 oktanů na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 430 km, ceně benzinu 95 oktanů 38,20 Kč za 1 litr a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ((7,7/100 x 430 x 38,20) + (430 x 5,60)), cestovné za cestu z , adresa, a zpět k jednání soudu dne 28. 8. 2025 ve výši 3 679,34 Kč motorovým vozidlem tov. zn. Renault, RZ , SPZ, , s kombinovanou spotřebou ve výši 7,7 l benzinu 95 oktanů na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 430 km, ceně benzinu 95 oktanů 35,80 Kč za 1 litr a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ((7,7/100 x 430 x 35,80) + (430 x 5,80)), náhrada za promeškaný čas za cestu uskutečněnou dne 12. 12. 2024 v rozsahu 11 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada za promeškaný čas za cestu uskutečněnou dne 28. 8. 2025 v rozsahu 11 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a 21 % DPH z uvedených částek (5 x 3 100 + 2 x 3 060 + 5 x 300 + 2 x 150 + 3 679,34 + 3 672,80 + 11 x 100 + 11 x 150) podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH, a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí částku 43 287,80 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

55. Soud pro úplnost závěrem uvádí, že zamítl veškeré ostatní účastníky navržené důkazy (konkrétně znalecký posudek, místní šetření, výslechy svědků). Žalobce navrhl znalecký posudek z oboru projektování, odvětví územní plánování, který by se vyjádřil k tomu, co zrušení územního plánu k jeho pozemkům znamená, co na pozemcích je a není možné realizovat a jakým způsobem s nimi je/není možné nakládat. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , z něhož soud vychází, vyplývá, že na pozemcích žalobce je tzv. bílé místo. Co to znamená, je zcela evidentní, není třeba odborných znalostí a vypracování znaleckého posudku je tak nadbytečné. Stejně tak je nadbytečné místní šetření na pozemcích žalobce, když současný stav pozemků vyplývá z ostatních provedených důkazů (fotografie, výslech žalobce). Vzhledem k tomu, že na pozemcích je od 27. 9. 2021 tzv. bílé místo a žalobce zůstává v nejistotě ohledně jejich dalšího využití, nemůže na pozemcích nic realizovat. Za nadbytečné soud považuje i žalovanou navržené výslechy svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí oddělení územního plánování Krajského úřadu Jihočeského kraje, která dle žalované doporučila projednat zastupitelstvem žalované návrh na pořízení změny územního plánu, když rozhodnutí je ve výlučné kompetenci žalované, a členů zastupitelstva žalované k okolnostem předcházejícím rozhodnutí zastupitelstva o nepořízení změny územního plánu. Výzva krajského úřadu k zajištění předložení návrhu na pořízení změny územního plánu vyplývá ze sdělení k žádosti o zjednání nápravy ze dne 4. 7. 2023. Neschválení pořízení změny územního plánu zastupitelstvem žalované vyplývá ze zápisu z 3. zasedání zastupitelstva žalované ze dne 22. 9. 2023. Žalovaná byla dle § 55 odst. 3 starého stavebního zákona i podle § 114 odst. 1 nového stavebního zákona povinna bezodkladně rozhodnout o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu, ale neučinila tak. Z jakého důvodu tak neučinila, není relevantní (viz bod 53. odůvodnění rozsudku).